Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,4 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 20 mg benzofenonu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vrstva se suší 2 min v proudu studeného vzduchu. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, chloroformu R a 2-propanolu R (10 + 45 + 45) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min v sušárně při 80 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není skvrna odpovídající benzofenonu intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající benzofenonu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Volný fenytoin. 0,30 g se rozpustí v 10 ml směsi stejných objemových dílů pyridinu R a vody R. Přidá se 0,5 ml fenolftaleinu RS a 3 ml dusičnanu stříbrného v pyridinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru na růžové se spotřebuje nejvýše 1,0 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,180 g se suspenduje ve 2 ml vody R, přidá se 8,0 ml kyseliny sírové 0,05 mol/l VS a 1 min se mírně zahřívá. Přidá se 30 ml methanolu R, ochladí se a titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Po dosažení prvního inflexního bodu se přeruší přidávání hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS, přidá se 5 ml dusičnanu stříbrného v pyridinu RS, promíchá se a pokračuje se v titraci. Odečte se spotřeba hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 27,43 mg C₁₅H₁₁N₂NaO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998§§ Pholcodinum

účinné od 1. 2. 1998Folkodin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je mírně rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. folkodinu.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 75 ml vody R a 10 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maximum při 284 nm. Specifická absorbance v maximu je 36 až 38.
3. účinné od 1. 2. 1998C. 50 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny sírové R a přidá se 0,05 ml molybdenanu amonného RS; vznikne světle modré zbarvení, které se změní mírným zahřátím v tmavě modré. Přidá se 0,05 ml kyseliny dusičné zředěné RS; zbarvení se změní v hnědočervené.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -94° až -98°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,000 g v lihu 96% R a zředěním stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí chloroformem R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí chloroformem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, acetonu R, lihu 96% R a toluenu R (2,5 + 32,5 + 35 + 35) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a postříká se jodobismutitanem draselným zředěným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %) a pouze jedna taková skvrna nad hlavní skvrnou je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Morfin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 5 ml. Přidají se 2 ml roztoku dusitanu sodného R (10 g/l), nechá se stát 15 min a přidají se 3 ml amoniaku zředěného RS1. Roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H₄ (2.2.2, Metoda II) (asi 0,13 % morfinu).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 3,9 % až 4,5 %; 0,500 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,180 g se rozpustí mírným zahřátím v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence do druhé inflexe.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 19,93 mg C₂₃H₃₀N₂O₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Omamná látka.

účinné od 1. 2. 1998† Phthalylsulfathiazolum

účinné od 1. 2. 1998Ftalylsulfathiazol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutle bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v etheru, snadno rozpustný v dimethylformamidu, těžce rozpustný v acetonu a v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem ftalylsulfathiazolu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. K 1 g se přidá 8,5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Ochladí se, přidá se 17,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, silně se protřepe a zfiltruje se. Filtrát se neutralizuje hydroxidem sodným zředěným RS, znovu se zfiltruje, sraženina se promyje vodou R, rekrystalizuje z vody R a krystaly se vysuší při 100 °C až 105 °C. Krystaly tají (2.2.14) při 200 °C až 203 °C.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 0,1 g ve zkumavce se přidají 3 ml kyseliny sírové zředěné RS a 0,5 g zinku práškového R. Vyvíjejí se dýmy, které způsobí zčernání papíru s octanem olovnatým R.
4. účinné od 1. 2. 1998D. K 0,1 g se přidá 0,5 g resorcinolu R a 0,3 ml kyseliny sírové R, zahřeje se na vodní lázni do vzniku homogenní směsi, ochladí se a přidá se 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS. 0,1 ml této nahnědle červené směsi se zředí vodou R na 25 ml; vznikne intenzivní zelená fluorescence, která zmizí po okyselení.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 10 mg krystalů ze zkoušky B se rozpustí v 200 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS. 2 ml tohoto roztoku vyhovují zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1) vznikem oranžové sraženiny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v hydroxidu sodném 1 mol/l RS a zředí se jím na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₅(2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. Ke 2,0 g se přidá 20 ml vody R, 30 min se nepřetržitě třepe a zfiltruje se. K 10 ml filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Sulfathiazol a jiné primární aromatické aminy. 5 mg se rozpustí ve směsi 3,5 ml vody R, 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 25 ml lihu 96% R předem ochlazené na 15 °C. Ihned se umístí do ledové vody, přidá se 1 ml roztoku dusitanu sodného R (2,5 g/l) a nechá se 3 min stát. Potom se přidá 2,5 ml roztoku kyseliny amidosírové R (40 g/l), nechá se 5 min stát, přidá se 1 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (4 g/l) a zředí se vodou R na 50 ml. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 550 nm není větší než absorbance současně stejným způsobem připraveného porovnávacího roztoku, kterým je směs 1 ml roztoku obsahujícího ve 100 ml 10 mg sulfathiazolu R, 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové R, 2,5 ml vody R, 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 25 ml lihu 96% R.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí ve 40 ml dimethylformamidu R, přidá se 0,2 ml thymolftaleinu RS jako indikátoru a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do vzniku modrého zbarvení. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 20,17 mg C₁₇H₁₃N₃O₅S₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998†† Physostigmini salicylas

účinné od 1. 2. 1998Fysostigminiumsalicylat

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Physostigminium sabcylicum, Eserinum salicylicum, Eserini salicylas

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bezbarvé nebo téměř bezbarvé krystalky. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v etheru. Krystalky postupně červenají, jsou-li vystaveny vlivu vzduchu a světla; zbarvení se vyvíjí rychleji, jsou-li krystalky vystaveny též vlhkosti. Vodné roztoky jsou nestálé.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 182 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem fysostigminiumsalicylatu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 10 mg se zahřívá v porcelánové misce s několika kapkami amoniaku zředěného RS1; vzniká oranžové zbarvení. Roztok se odpaří do sucha a zbytek se rozpustí v lihu 96% R; vznikne modrý roztok, který se po přidání 0,1 ml kyseliny octové ledové R barví fialově. Po zředění tohoto roztoku vodou R se objeví intenzivně červená fluorescence.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, vyhovuje zkoušce na salicylany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,900 g se rozpustí bez zahřívání v 95 ml vody prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se jí na 100,0 ml. Roztok se připraví těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,1 až 5,9; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -90° až -94°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,2 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 2,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg fysostigminiumsalicylatu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, 2-propanolu R a cyklohexanu R (2 + 23 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a vyvíjí se ještě jednou stejným směrem. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a postříká se čerstvě připraveným jodobismutitanem draselným RS a potom peroxidem vodíku zředěným RS. Vrstva se pak pozoruje do 2 min. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Eseridin. K 5 ml roztoku S se přidá několik krystalů jodičnanu draselného R, 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 2 ml chloroformu R a protřepe se. Do 1 min nevznikne ve vrstvě chloroformu fialové zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se se zbytkem získaným při zkoušce Ztráta sušením.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,350 g se rozpustí v 50 ml směsi stejných dílů kyseliny octové bezvodé R a chloroformu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 41,35 mg C₂₂H₂₇N₃O₅.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998†† Physostigmini sulfas

účinné od 1. 2. 1998Fysostigminiumsulfat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Eserini sulfas

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek, hygroskopický. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru. Na vzduchu a světle se postupně barví červeně; zbarvení se vyvíjí rychleji, když je látka vystavena též vlhkosti. Vodné roztoky jsou nestálé.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 145 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem fysostigminiumsulfatu CRL. Měří se tablety s bromidem draselným R.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 10 mg se zahřívá v porcelánové misce s 0,5 ml amoniaku zředěného RS1; vzniká oranžové zbarvení. Roztok se pak odpaří do sucha a zbytek se rozpustí v lihu 96% R; vznikne modrý roztok, který se po přidání 0,1 ml kyseliny octové ledové R barví fialově a po zředění vodou R se objeví intenzivní červená fluorescence..
4. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,500 g se rozpustí bez zahřívání ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml. Roztok se připraví těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 5,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -116° až -120°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,15 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 30 mg fysostigminiumsulfatu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí lihem 96% R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, 2-propanolu R a cyklohexanu R(2 + 23 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a vyvíjí se ještě jednou stejným směrem. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a postříká se čerstvě připraveným jodobismutitanem draselným RS a potom peroxidem vodíku zředěným RS. Vrstva se pak pozoruje do 2 min. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Eseridin. K 5 ml roztoku S se přidá několik krystalků jodičnanu draselného R, 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 2 ml chloroformu R a protřepe se. Po 1 min není chloroformová vrstva zbarvena intenzivněji než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 5 ml vody R místo roztoku S.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se se zbytkem získaným při zkoušce Ztráta sušením.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,5000 g se rozpustí ve směsi 20 ml kyseliny octové bezvodé R a 40 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) do prvního inflexního bodu.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 64,88 mg C₃₀H₄₄N₆O₈S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve zcela naplněných vzduchotěsných skleněných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998† Phytomenadionum

účinné od 1. 2. 1998Fytomenadion

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Vitamin K₁

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Čirá jasně žlutá viskózní olejovitá kapalina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%, mísitelný s etherem a s mastnými oleji. Působením světla se rozkládá.

účinné od 1. 2. 1998Index lomu je asi 1,526.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky se provádějí co nejrychleji a za chránění před přímým světlem.

1. účinné od 1. 2. 1998A. 10,0 mg se rozpustí v trimethylpentanu R a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku (2.2.25) při 275 nm až 340 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 327 nm a absorpční minimum při 285 nm. Specifická absorbance v maximuje 67 až 73.

   účinné od 1. 2. 199810,0 ml tohoto roztoku se zředí trimethylpentanem R na 50,0 ml a měří se absorbance při 230 nm až 280 nm; roztok vykazuje čtyři absorpční maxima, při 243 nm, 249 nm, 261 nm a 270 nm.

1. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Menadion a další příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
2. účinné od 1. 2. 1998C. 50 mg se rozpustí v 10 ml methanolu R a přidá se 1 ml roztoku hydroxidu draselného R (200 g/l) v methanolu R; vzniká zelené zbarvení, které zahříváním ve vodní lázni při 40 °C přechází na fialově červené a pak stáním na červenohnědé.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 2,5 g se rozpustí v trimethylpentanu R a zředí se jím na 25 ml; roztok je čirý (2.2.1).

účinné od 1. 2. 1998Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 2; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Menadion a další příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,40 g se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí cyklohexanem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 40 mg fytomenadionu CRL se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí cyklohexanem R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 4,0 mg menadionu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů cyklohexanu R a toluenu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se 5 min suší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Pak se postříká roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (100 g/l) v ethanolu R, 5 min se zahřívá při 120 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna odpovídající menadionu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající menadionu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se ke skvrnám pod hlavní skvrnou, které od ní nemusí být zcela odděleny.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 15,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 15,0 mg fytomenadionu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 15,0 mg fýtomenadionu CRL a 4,0 mg trans-epoxyfytomenadionu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm) o porozitě 8 nm,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů diisopropyletheru R, oktanolu R a heptanu R (3,3 + 0,67 + 1000). Průtoková rychlost je 0,4 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b), a pokud je použit zapisovač, nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou relativní retenční časy vzhledem k trans -fytomenadionu následující: trans-epoxyfytomenadion asi 0,6 a cis-fytomenadion asi 0,7.

účinné od 1. 2. 1998Postupně se šestkrát nastříkne po 20 l porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku trans-izomem je menší než 1 % a rozlišení mezi píky trans-fytomenadionu a cís-fytomenadionu je nejméně 2,5. Pak se nastříkne 20 l zkoušeného roztoku a 20 l porovnávacího roztoku (a) a vypočítá se obsah trans-fytomenadionu, cís-fytomenadionu a trans-epoxyfytomenadionu v procentech z následujících výrazů:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998v nichž značí:
   účinné od 1. 2. 1998

   Stanovení obsahu Uchovávání §§ Pholcodinum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Phthalylsulfathiazolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Physostigmini salicylas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Physostigmini sulfas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Phytomenadionum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu

   m´	-	hmotnost referenční látky v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,
   m	-	hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku v miligramech,
   A´trans	-	obsah tams-fytomenadionu ve fytomenadionu CRL v procentech,
   A´cis	-	obsah cis-fytomenadionu ve fytomenadionu CRL v procentech,
   A´epoxy	-	obsah trans-epoxyfytomenadionu ve fytomenadionu CRL v procentech,
   Strans	-	plochu píku trans-izomeru na chromatogramu zkoušeného roztoku,
   Scis	-	plochu píku cis-izomeru na chromatogramu zkoušeného roztoku,
   Sepoxy	-	plochu píku trans-epoxyfytomenadionu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
   S´trans	-	plochu píku trans-izomeru na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
   S´cis	-	plochu píku cis-izomeru na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
   S´epoxy	-	plochu píku trans-epoxyfytomenadionu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. 2-methyl-1,4-naftochinon (menadion).

účinné od 1. 2. 1998† Pilocarpini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Pilokarpiniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Pilocarpinium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je hygroskopický, velmi snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 203 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrempilokarpiniumchloridu CRL. Jsou-li látky zkoušeny ve formě tablet, připraví se za použití chloridu draselného R.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, zbarvením a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. účinné od 1. 2. 1998D. 0,2 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zředí vodou R na 2 ml, přidá se 0,05 ml roztoku dichromanu draselného R (50 g/l), 1 ml peroxidu vodíku zředěného RS a 2 ml chloroformu R a protřepe se; chloroformová vrstva se zbarví fialově.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než barevný porovnávací roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 4,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +89° až +93 °, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg pilokarpiniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 2 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 10 ml.