Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 156 °C až 161 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 0,1 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml. 10 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 240 nm až 320 nm; roztok vykazuje tři absorpční maxima, při 260 nm, 293 nm a 302 nm. Poměr absorbance naměřené v maximu při 302 nm k absorbanci naměřené v maximu při 293 nm je 1,16 až 1,28.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sertakonazoliumnitratu CRL. Tablety se připraví z látek sušených 2 h při 100 °C až 105 °C a z bromidu draselného R.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 40 mg sertakonazoliumnitratu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 20 mg mikonazoliumnitratu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μ1 každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, toluenu R a dioxanu R (1 + 40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu vzduchu a pak se vloží na 30 min do komory nasycené parami jodu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 1 mg vyhovuje zkoušce na dusičnany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,1 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5,0 mg sertakonazoliumnitratu CRL a 5,0 mg mikonazoliumnitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem nitrilovaným pro chromatografii R1 (10 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (1,5 g/l) (37 + 63), s průtokovou rychlostí 1,6 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: nitrátového iontu asi 1 min, mikonazolu asi 17 min, sertakonazolu asi 19 min. Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) nebyla menší než 25 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je rozlišení mezi píky mikonazolu a sertakonazolu nejméně 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (a) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,3násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího nitrátovému iontu, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %); součet ploch všech takových píků není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,0 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,400 g se rozpustí v 50 ml směsi ze stejných objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a 2-butanonu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 50,08 mg C₂₀H₁₆Cl₃N₃O₄S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 1-(2,4-dichlorfenyl)-2-(1H-imidazol-1-yl)ethanol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 3-(brommethyl)-7-chlor-1-benzothiofen,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. (7-chlor-1-benzothiofen-3-yl)methanol.

účinné od 1. 2. 1998Sesami oleum

účinné od 1. 2. 1998Sezamový olej

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Oleum sesami

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Čirá slabě žlutá kapalina, zpravidla bez pachu. Je prakticky nerozpustný v lihu 96%, mísitelný s etherem petrolejovým.

účinné od 1. 2. 1998Relativní hustota je asi 0,919.

účinné od 1. 2. 1998Tuhne při teplotě asi -4 °C na měkkou hmotu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a B, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Index lomu, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se zkouška Totožnost mastných olejů tenkovrstvou chromatografií (2.3.2). Chromatogram zkoušeného roztoku odpovídá charakteristickému chromatogramu pro sezamový olej.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Zkouška Složení triacylglycerolů, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Index lomu (2.2.6). 1,470 až 1,476.

účinné od 1. 2. 1998Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 0,6; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky. Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem, je číslo kyselosti nejvýše 0,3.

účinné od 1. 2. 1998Číslo peroxidové (2.5.5). Nejvýše 10,0. Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem, je číslo peroxidové nejvýše 5,0.

účinné od 1. 2. 1998Nezkmýdelnitelný podíl (2.5.7). Nejvýše 2,0 %; stanoví se s 5,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Zásaditě reagující látky (2.4.19). Vyhovuje požadavkům zkoušky Zásaditě reagující látky v mastných olejích.

účinné od 1. 2. 1998Bavlníkový olej. 5 ml zkoušené látky se smíchá ve zkumavce s 5 ml směsi stejných objemových dílů pentanolu R a roztoku síry R (10 g/l) v sirouhlíku R. Směs se opatrně zahřívá až do odstranění sirouhlíku, pak se dolní třetina zkumavky ponoří do vroucího nasyceného roztoku chloridu sodného R; do 15 min nevznikne červené zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Složení triacylglycerolů. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,200 g se v odměrné baňce zředí mobilní fází na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- dvou nerezových ocelových kolon délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněných silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm) v sérii,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů dichlormethanu, R a acetonitrilu R (1+2), při průtokové rychlosti 1,0 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- refraktometrického detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μ1 zkoušeného roztoku a určí se píky na chromatogramu. Radikály mastných kyselin jsou označeny jako linolenový (Ln), linolový (L), olejový (O), palmitový (P) a stearový (S).

účinné od 1. 2. 1998Obsah triacylglycerolů v procentech se vypočítá z ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku metodou vnitřní normalizace.

účinné od 1. 2. 1998Složení triacylglycerolů je následující:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Obr. 1. Vzorový chromatogram pro zkoušku Složení triacylglycerolů

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem, obsahuje nejvýše 0,05 % vody; stanoví se s 5,000 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve zcela naplněných vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem, uchovává se ve vzduchotěsných obalech pod inertním plynem.

účinné od 1. 2. 1998Byl-li obal otevřen, jeho obsah má být použit v co nejkratší době. Nepoužitá část obsahu se uchovává v atmosféře inertního plynu.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- zda je látka vhodná pro parenterální použití,
2. účinné od 1. 2. 1998- název a koncentrace přidaného antioxidantu.
3. účinné od 1. 2. 1998- název použitého inertního plynu.

účinné od 1. 2. 1998Silica colloidalis anhydrica

účinné od 1. 2. 1998Koloidní bezvodý oxid křemičitý

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Silicium dioxydatum colloidale, oxid křemičitý koloidní

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý lehký jemný amorfní prášek s velikostí částic asi 15 nm. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v minerálních kyselinách, s výjimkou kyseliny fluorovodíkové. Rozpouští se v horkých roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Asi 20 mg vyhovuje zkoušce na křemičitany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 5,5; měří se suspenze připravená třepáním 1,0 g s 30 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). K 1,0 g se přidá směs 20 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 30 ml vody R 15 min se zahřívá na vodní lázni za občasného zamíchání a zředí se vodou R na 50 ml, je-li třeba, zfiltruje se a ochladí. 10 ml filtrátu zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (250 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). K 2,5 g se přidá dostatečné množství vody R, aby vznikla polotuhá hmota, a vysuší se při 140 °C. Když je sušená látka bílá, rozdrtí se hmota skleněnou tyčinkou, přidá se 25 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a 5 min se mírně vaří za občasného promíchání skleněnou tyčinkou. 20 min se odstřeďuje a supematantní kapalina se zfiltruje přes membránový filtr. Ke zbytku v centrifugační zkumavce se přidají 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 9 ml vody R a povaří se. Potom se opět odstřeďuje 20 min a supernatantní kapalina se zfiltruje přes stejný membránový filtr. Zbytek se promyje malým množstvím vody R, filtráty a promývací kapalina se spojí a zředí se vodou R na 50 ml. K 20 ml tohoto roztoku se přidá 50 mg kyseliny askorbové R a 1 ml amoniaku 26% R, zneutralizuje se amoniakem zředěným RS2 a zředí se vodou R na 25 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (25 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta žíháním. Nejvýše 5,0 %; 0,200 g se 2 h žíhá v platinovém kelímku při 900 °C. Před vážením se nechá vychladnout v exsikátoru.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Ke zbytku získanému ve zkoušce Ztráta žíháním se přidá 0,2 ml kyseliny sírové R a množství lihu 96% R potřebné k úplnému zvlhčení zbytku. Přidá se 6 ml kyseliny fluorovodíkové R a odpaří se do sucha při 95 °C až 105 °C opatrně, aby se zabránilo ztrátám prskáním. Stěny misky se opláchnou 6 ml kyseliny fluorovodíkové R, znovu se odpaří do sucha, žíhá se při 900 °C, ochladí se v exsikátoru a zváží se. Rozdíl mezi hmotností konečného zbytku a hmotností zbytku získaného ve zkoušce Ztráta žíháním odpovídá hmotnosti SiO₂ v použitém množství zkoušeného vzorku.

účinné od 1. 2. 1998Silica colloidalis hydrica

účinné od 1. 2. 1998Koloidní hydratovaný oxid křemičitý

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý lehký jemný amorfní prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v minerálních kyselinách, s výjimkou kyseliny fluorovodíkové. Rozpouští se v horkých roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Asi 20 mg vyhovuje zkoušce na křemičitany (2.3.1).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Zahřívá se 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C; úbytek hmotnosti je větší než 3 %.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. K 2,5 g se přidá 50 ml kyseliny chlorovodíkové R, promíchá se, zahřívá se 30 min na vodní lázni za občasného zamíchání. Na původní objem se doplní kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS. Odpaří se do sucha. Ke zbytku se přidá směs 8 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 24 ml vody R, zahřeje se k varu a filtruje se za sníženého tlaku přes filtr ze slinutého skla (16). Zbytek na filtru se promyje horkou směsí 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 9 ml vody R a malými množstvími vody R Filtrát a promývací tekutiny se spojí a zředí se vodou R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,0; měří se suspenze připravená smícháním 1,0 g se 30 ml roztoku chloridu draselného R (75 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Absorpční mohutnost. K 5 g v třecí misce se přidává po kapkách za stálého míchání 5 ml vody R; směs zůstane práškem.

účinné od 1. 2. 1998Látky rozpustné v kyselině chlorovodíkové. 10,0 ml roztoku S se odpaří v platinové misce a vysuší se při 100 °C až 105 °C do konstantní hmotnosti; hmotnost zbytku je nejvýše 10 mg (2,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). K 0,5 g se přidá 50 ml vody R 15 min se zahřívá na vodní lázni a zředí se vodou R na 100 ml. Odstřeďuj e se 5 min při 1500 g_n. 10 ml supernatantní kapaliny zředěné vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 2 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 100 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na sírany (1 %).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). K 2 ml roztoku S se přidá 28 ml vody R. 10 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na železo (300 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). K 20 ml roztoku S se přidá 50 mg hydroxylamoniumchloridu R a 1 ml amoniaku 26% R. Hodnota pH se upraví amoniakem zředěným RS2 na 3,5 za potenciometrické kontroly a zředí se vodou R na 25 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (25 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta žíháním. Nejvýše 20,0 %; 0,200 g se 1 h zahřívá v platinovém kelímku při 100 °C až 105 °C a potom se žíhá 2 h při 900 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Ke zbytku získanému ve zkoušce Ztráta žíháním se přidá 0,2 ml kyseliny sírové R a množství lihu 96% R potřebné k úplnému zvlhčení zbytku. Přidá se 6 ml kyseliny fluorovodíkové R a odpaří se do sucha při 95 °C až 105 °C opatrně, aby se zabránilo ztrátám prskáním. Stěny misky se opláchnou 6 ml kyseliny fluorovodíkové R znovu se odpaří do sucha, žíhá se při 900 °C, ochladí se v exsikátoru a zváží se. Rozdíl mezi hmotností konečného zbytku a hmotností zbytku získaného ve zkoušce Ztráta žíháním odpovídá hmotnosti SiO₂ v množství použitého zkoušeného vzorku.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998† Sinapis etheroleum artificiale

účinné od 1. 2. 1998Umělá hořčičná silice

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Sinapis aetheroleum artificiale, Oleum sinapis artificiale

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bezbarvá až nažloutlá čirá kapalina, charakteristického pachu, silně dráždící k slzení. Je těžce rozpustná ve vodě, snadno rozpustná v lihu 96%. Je opticky inaktivní.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 19980,1 ml se rozpustí v 1 ml lihu 96% R, přidá se 1 ml dusičnanu stříbrného RS2 a mírně se zahřeje; vznikne černá sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Relativní hustota (2.2.5). 1,016 až 1,021.

účinné od 1. 2. 1998Index lomu (2.2.6). 1,526 až 1,530.

účinné od 1. 2. 1998Rozpustnost v lihu (2.8.10). Je rozpustná v jedné polovině objemového dílu lihu R 90% (V/V).

účinné od 1. 2. 1998Fenoly. 1 ml se rozpustí v 6 ml lihu R 90% (V/V), po přidání 0,05 ml chloridu železitého RS1 nevznikne modravé zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se plynová chromatografíe (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 75,00 mg nonanu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Zkoušený roztok. 75,00 mg se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 2,0 ml se smíchají s 1,0 ml roztoku vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 75,00 mg allylisothiokyanatu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 2,0 ml se smíchají s 1,0 ml roztoku vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografícký postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kapilární kolony délky 60 m a vnitřního průměru 0,53 mm se stěnou pokrytou poly[fenyl(5)methyl(95)]siloxanem R o tloušťce vrstvy 1,5 μm,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 10 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru,
4. účinné od 1. 2. 1998- programované teploty; teplota kolony se zvyšuje ze 60 °C rychlostí 3 ° C/min až na 100 °C,
5. účinné od 1. 2. 1998- teploty nástřikového prostoru a detektoru 220 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 0,5 μl zkoušeného a porovnávacího roztoku. Opakuje se nejméně třikrát. Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: nonanu asi 9,5 min a allylisothiokyanatu asi 15 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže symetrie píku je nejméně 0,8 a nejvýše 1,2, počítáno pro pík allylisothiokyanatu, a rozlišení dvou po sobě následujících píků je nejméně 1,5.

účinné od 1. 2. 1998Obsah allylisothiokyanatu v procentech se stanoví metodou vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve zcela naplněných vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Solani amylum

účinné od 1. 2. 1998Bramborový škrob

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Amylum solani

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Velmi jemný bílý prášek, vrzající mezi prsty. Je prakticky nerozpustný ve studené vodě a v lihu 96%. Neobsahuje škrobová zrna jiných rostlinných druhů. Může obsahovat malé množství úlomků tkání matečné rostliny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Pozoruje se pod mikroskopem ve směsi stejných objemových dílů glycerolu R a vody R Škrobová zrna jsou nepravidelného tvaru, vejčitá nebo hruškovitá, 30 μm až 100 fzm velká nebo kulovitá o průměru 10 μm až 35 μm. Občas se vyskytují složená, dvojčetná až čtyřčetná zrna. Vejčitá a hruškovitá zrna mají mimostředové hilum, kulovitá zrna středové nebo mírně mimostředové hilum. Všechna zrna jsou zřetelně koncentricky vrstvená. V polarizovaném světle je patrný intenzivní černý kříž protínající hilum.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 1 g se suspenduje v 50 ml vody R, vaří se 1 min a pak se ochladí; vznikne hustý, opalizující sliz.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 1 ml slizu ze zkoušky totožnosti B se přidá 0,05 ml jodu RS1; vznikne tmavě modré zbarvení, které po zahřátí zmizí a po ochlazení se opět objeví.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 8,0; měří se následující roztok: 5,0 g se 60 s protřepává s 25,0 ml vody prosté oxidu uhličitého R a pak se nechá 15 min stát.

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 1,5 g se protřepe s 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zfiltruje se. Filtrát vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Pozoruje se pod mikroskopem ve směsi stejných dílů glycerolu R a vody R; nejsou přítomny stopy buněčných stěn a zbytků cytoplazmatu.

účinné od 1. 2. 1998Celkové bílkoviny. Nejvýše 0,1 % (odpovídá 0,017 % N₂ přepočítávací faktor je 5,7). Stanoví se se 6,00 g mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) s následující modifikací: částice ulpělé na hrdle baňky se spláchnou 25 ml kyseliny sírové R, směs se zahřívá tak dlouho, až je roztok čirý; použije se 45 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS.

účinné od 1. 2. 1998Oxidační látky (2.5.30). Vyhovuje požadavkům zkoušky Oxidanty.

účinné od 1. 2. 1998Oxid siřičitý (2.5.29). Nejvýše 50 μg/g.

účinné od 1. 2. 1998Mikrobiální znečištění. Nejvýše 103 bakterií a nejvýše 102hub v gramu; stanoví se plotnovou metodou (2.6.12). Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli 2.6.13).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 20,0 %; 1,000 g se suší 90 min v sušárně při 130 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,6 %; stanoví se s 1,00 g.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998† Somatostatinum

účinné od 1. 2. 1998Somatostatin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý amorfní prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a kyselině octové, prakticky nerozpustný v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 mg se rozpustí v 1,0 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Obsah lahvičky somatostatinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se vhodným objemem této vody R tak, aby se získala konečná koncentrace 1 mg/ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 20 μ1 každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové R, pyridinu R, vody R a 1-butanolu R (10 + 15 + 20 + 45) po dráze 15 cm.

   účinné od 1. 2. 1998Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, postříká roztokem ninhydrinu R (1 g/l) a zahřívá se 5 min v sušárně při 110 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Stanovení obsahu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -37° až -47°, počítáno na látku bezvodou a prostou kyseliny octové. Měří se roztok připravený rozpuštěním 2,0 mg v 1,0 ml roztoku kyseliny octové ledové R 1% (V/V).

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 5,0 mg se rozpustí v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) a zředí se stejným roztokem na 100,0 ml. Absorbance měřená v maximu při 280 nm je nejvýše 0,20, počítáno na obsah látky ze zkoušky Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Aminokyseliny. Stanoví se analyzátorem aminokyselin za použití norleucinu R jako vnitřního standardu. Přístroj se kalibruje směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku, glycinu a následujících L-aminokyselin:

účinné od 1. 2. 1998spolu s polovinou ekvimolárního množství L-cystinu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 30 mg DL-norleucinu R se rozpustí ve směsi stejných objemů kyseliny chlorovodíkové R a vody R a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 mg se naváží do pečlivě vymyté silnostěnné zkumavky délky 100 mm a vnitřního průměru 6 mm. Přidá se přesně odměřený objem roztoku vnitřního standardu obsahující takové množství DL-norleucinu R, které odpovídá asi polovině předpokládaného počtu molů somatostatinu. Zkumavka se vloží do chladicí směsi při -5 °C, vytvoří se podtlak nepřevyšující 133 Pa a těsně se uzavře. Poté se 16 h zahřívá na 110 °C až 115 °C. Zkumavka se po ochlazení otevře a její obsah se převede do vhodné 10ml baňky pomocí pěti dávek vody R po 0,2 ml. Za sníženého tlaku se odpaří do sucha nad hydroxidem draselným R. Zbytek se rozpustí ve vodě R a znovu se vysuší nad hydroxidem draselným R za sníženého tlaku; postup se opakuje ještě jednou. Zbytek po odpaření se rozpustí ve vhodném tlumivém roztoku (pH 2,2) a zředí se na vhodný objem stejným tlumivým roztokem.

účinné od 1. 2. 1998Do analyzátoru aminokyselin se přesně odměří vhodný objem zkoušeného roztoku tak, aby pík odpovídající aminokyselině s největším obsahem obsáhl větší část záznamu zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Obsah každé aminokyseliny se vyjádří v molech. Vypočítá se relativní zastoupení aminokyselin tak, že jedna osmina součtu molů kyseliny asparagové, alaninu, lysinu, glycinu a fenylalaninu se rovná 1. Hodnoty pro jednotlivé aminokyseliny jsou v těchto rozmezích: kyselina asparagová 0,95-1,05; glycin 0,95-1,05; alanin 0,95-1,05; fenylalanin 2,85-3,15; serin 0,7-1,05; threonin 1,4-2,1; polovina cystinu 1,4-2,1; lysin 1,9-2,1. Ostatní aminokyseliny jsou jen ve stopách.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže nalezený počet molů norleucinu se po opravě na množství použitého roztoku neliší o více než ±5 % od množství vzatého k hydrolýze.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné peptidy. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,5 mg se rozpustí ve 3,0 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se přidá k 1,0 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 50 mm a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min při tomto elučním programu:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 11 ml kyseliny fosforečné R se zředí vodou R, pH se upraví triethylaminem R na hodnotu 2,3 a zředí se vodou R na 1000 ml,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - acetonitril R,

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 215 nm.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se ustaluje směsí objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (21 + 79).

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 50 μl každého roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se třikrát porovnávací roztok (a); zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy hlavního píku není větší než 2,5 %.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch těchto píků není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2,0 %). Nepřihlíží se k žádnému píku rozpouštědel.

účinné od 1. 2. 1998Kyselina octová. Nejvýše 15,0 %. Stanoví se plynovou chromatografii (2.2.28) za použití kyseliny propionové A jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 1 ml kyseliny propionové R se zředí roztokem kyseliny mravenčí bezvodé R 1% na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,500 mg se rozpustí ve vodě R, přidá se 50 μl roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 1,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,1 ml kyseliny octové R se zředí roztokem kyseliny mravenčí bezvodé R 1% na 100 ml. K 25 μl takto připraveného roztoku se přidá 50 μl roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou A na 1,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 1 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné uhlím pro chromatografii grafitizovaným R impregnovaným 0,3 % makrogolu 20 000 R a roztokem kyseliny fosforečné R 1%,
2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 40 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony je 130 °C, detektoru 200 °C a nástřikového prostoru 170 °C. Nastříkne se odděleně 1,0 μl až 2,0 μl zkoušeného a porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 8,0 %; stanoví se s 10,00 mg zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříknou 2 ml roztoku zkoušené látky (0,04 g/l) ve vodě na injekci R.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí sejí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Obsah lavičky somatostatinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se vhodným objemem této vody tak, aby se získala konečná koncentrace 0,05 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 50 mm a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),

účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (25 + 75), s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min:

účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 11 ml kyseliny fosforečné R se zředí vodou R, pH se upraví triethylaminem R na 2,3 a zředí se vodou R na 1000 ml,

účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - acetonitril R,

účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 215 nm.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se ustaluje směsí objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (25 + 75).

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se třikrát porovnávací roztok; zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy hlavního píku je nejvýše 2,5 %.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 50 μ1 zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku a 15 min se zaznamenávají chromatogramy.

účinné od 1. 2. 1998Obsah somatostatinu (C₇₆H₁₀₄N₁₈O₁₉S₂) se vypočítá z plochy píků na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku a deklarovaného obsahu C ₇₆H₁₀₄N₁₈O₁₉S₂v somatostatinu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem a vlhkostí, při teplotě 2 °C až 8 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede, zda je látka sterilní.

účinné od 1. 2. 1998† Somatropini solutio ad praeparationem

účinné od 1. 2. 1998Koncentrovaný roztok somatropinu