Zkoušený přípravek a porovnávací přípravek se samostatně rozpustí podle návodu uvedeného v označení na obalu a ihned se zkouší. Jestliže zkoušený přípravek obsahuje heparin, stanoví se jeho množství, jak je uvedeno ve zkoušce Heparin, viz Zkoušky na čistotu, a heparin se neutralizuje přídavkem protaminiumsulfatu R. Zkoušený přípravek a porovnávací přípravek se zředí dostatečným množstvím tlumivého roztoku imidazolového o pH 7,3 tak, aby se získaly roztoky obsahující 0,5 m.j. až 2,0 m.j. v mililitru. Za použití směsi objemových dílů roztoku citronanu sodného R (38 g/l) a tlumivého roztoku imidazolového o pH 7,3 (1 + 5) se připraví řada dvojnásobných ředění v rozmezí 1 : 10 až 1 : 80. Tato ředění je třeba připravit přesně a ihned je použít. Inkubační zkumavky se vloží do vodní lázně zahřáté na 37 C. Do každé z nich se dá 0,1 ml plazmy substrátu R2 a 0,1 ml příslušného ředění zkoušeného nebo porovnávacího přípravku. Do každé zkumavky se přidá 0,1 ml vhodného ředění zkoumadla cefalinového R nebo krevních destiček náhrady R a 0,1 ml suspenze kaolinu lehkého R 0,5 g ve 100 ml v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) a zkumavky se 10 min pravidelně jemně protřepávají. Do každé zkumavky se pak přidá 0,1 ml roztoku chloridu vápenatého R (7,4 g/l). Na stopkách se změří srážecí čas, což je interval mezi přidáním chloridu vápenatého a prvními příznaky tvorby fibrinu, který je možno určit vizuálně nebo vhodným přístrojem.
Aby se zajistilo, že plazma substrát neobsahuje zjistitelnou kontaminaci faktorem IX, provede se slepá zkouška, v níž se místo zkoušeného přípravku použije odpovídající množství směsi objemových dílů roztoku citronanu sodného R (38 g/l) a tlumivého roztoku imidazolového o pH 7,3 (1 + 5). Zkoušku lze hodnotit, jestliže srážecí čas slepé zkoušky je v rozmezí 100 s až 200 s.
Uchovávání
Při teplotě pod 8 C, chráněn před světlem.
Označování
V označení na obalu se uvede:
- - počet m.j. v obalu,
- - množství heparinu v obalu, pokud je obsažen,
- - název a množství tekutiny, která se použije k rozpuštění,
- - upozornění, že přípravek se musí použít ihned po rozpuštění, a to pouze jednou,
- - upozornění, že přípravek se nesmí použít, jestliže je roztok zakalený nebo se vše nerozpustilo,
- - podmínky uchovávání,
- - název a množství všech přidaných látek,
- - množství bílkovin v obalu,
- - upozornění, že přípravek nemůže být považován za prostý přenosných původců infekčních one- mocnění.
Fibrinogenum humanum cryodessicatum 
Lyofilizovaný lidský fibrinogen
Je to rozpustná složka lidské plazmy, která se přemění na fibrin přídavkem trombinu. Získává se z plazmy, která vyhovuje článku Plasma humanum ad separationem.
Přípravek může obsahovat pomocné látky, jako j sou soli, tlumivé přísady a stabilizátory. Když se rozpustí v objemu rozpouštědla uvedeného v označení,roztok obsahuje nejméně 10g/l fibrinogenu.
Výroba
Výrobní metody zahrnují krok nebo kroky, které prokazatelně odstraňují nebo inaktivují známá infekční agens. Pokud se při výrobě používají látky k inaktivaci virů, následující purifikační postupy se validují tak, aby se dokázalo, že koncentrace těchto látek je snížena na vhodnou úroveň a žádný ze zbytků nemůže ohrozit bezpečnost přípravku pro nemocného.
K použité plazmě se nepřidávají žádná antibiotika a přípravek neobsahuje žádnou protimikrobní konzervační látku.
Použité metody výroby jsou takové, aby se získal fíbrinogen se specifickou účinností (obsah fibrinogenu vzhledem k celkovému obsahu bílkovin) nejméně 80 %. Obsah fibrinogenu se stanoví vhodnou metodou, jakou je metoda popsaná v odstavci Stanovení obsahu, a celkový obsah bílkovin se stanoví vhodnou metodou popsanou v článku Albumini humani solutio. Pokud se přidává bílkovinný stabilizátor (například lidský albumin), požadavek na specifickou účinnost platí pro fíbrinogen před přidáním stabilizátoru. Albumin se může též získat spolu s fibrinogenem při frakcionaci a specifické stanovení albuminu se potom provádí vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) a pro výpočet specifické účinnosti se zjištěné množství albuminu odečte od celkového obsahu bílkovin.
Vlastnosti
Bílý nebo slabě žlutý prášek nebo drobivá pevná látka.
Zkoušky totožnosti
- A. Za použití vhodných druhově specifických antisér se provedou se zkoušeným přípravkem precipitační zkoušky. Přípravek se rozpustí podle údajů v označení bezprostředně před použitím. Doporučuje se použití specifických antisér proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných k přípravě látek biologického původu. Přípravek prokazatelně obsahuje lidské bílkoviny a dává negativní výsledek se specifickými antiséry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
- B. Stanovení obsahuje zároveň zkouškou totožnosti přípravku.
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 6,5 až 7,5; měří se rozpuštěný vzorek.
Osmolalita (2.2.35). Osmolalita rozpuštěného vzorku je nejméně 240 mosm/kg.
Rozpustnost. K obsahu nádoby se přidá objem rozpouštědla uvedený v označení. Přípravek se rozpustí do 30 min při 20 °C až 25 °C a tvoří se téměř bezbarvý lehce opalescentní roztok.
Stabilita roztoku. Vzniklý roztok se nechá stát při 20 °C až 25 °C. Do 60 min se netvoří gel.
Povrchový antigen hepatitidy B. Rozpuštěný přípravek se zkouší imunochemickou metodou (2.7.1) vhodné citlivosti takové, jakou má radioimunoanalýza. Povrchový antigen hepatitidy B není zjištěn.
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.
Sterilita (2.6.1). Rozpuštěný přípravek vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Rozpuštěný přípravek vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříkne nitrožilně objem rozpuštěného vzorku odpovídající nejméně 30 mg fibrinogenu, vypočítáno z množství uvedeného v označení.
Stanovení obsahu
0,2 ml rozpuštěného přípravku se smíchá s 2 ml vhodného tlumivého roztoku (pH 6,6 až 6,8) obsahujícího dostatečné množství thrombinu (přibližně 3 m.j./ml) a vápníku (0,05 mol/l). Udržuje se 20 min při 37 °C, precipitát se oddělí odstřeďováním (5000 gn, 20 min), důkladně se promyje roztokem chloridu sodného R (9 g/l). Obsah dusíku se stanoví po mineralizaci kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah fibrinogenu (srazitelné bílkoviny) se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,0. Obsah je 70 % až 130 % množství fibrinogenu uvedeného v označení.
Uchovávání
Chráněn před světlem.
Označování
V označení se uvede:
- - množství fibrinogenu v obalu,
- - název a objem rozpouštědla, které se má použít k rozpuštění přípravku,
- - kde je to vhodné, název a množství bílkovinného stabilizátoru v přípravku.
† Hyoscyami pulvis normatus
Práškovaný blínový list titrovaný
Je to práškovaný (180) list blínu, jehož obsah alkaloidů je upraven přidáním laktosy nebo drogy s nižším obsahem alkaloidů tak, aby celkový obsah alkaloidů, počítáno jako hyoscyamin (C17H23NO3; Mr 289,4), činil 0,05 % až 0,07 %, vztaženo na vysušenou drogu.
Vlastnosti
Droga má nepříjemný pach nutkající ke zvracení.
Mikroskopický popis, viz Zkouška totožnosti A.
Zkoušky totožnosti
- A. Prášek je šedozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky čepele s buňkami pokožky se zvlněnými stěnami a hladkou kutikulou, anizocytické a anomocytické průduchy (2.8.3) četnější na spodní straně listu; mnohobuněčné, jednořadé krycí chlupy a žláznaté chlupy s tenkými hladkými stěnami; žláznaté chlupy mají dlouhé mnohobuněčné nohy nebo krátké jednobuněčné nohy a dvoubuněčné nebo mnohobuněčné kyjovité hlavičky. Dorziventrální mezofyl s jednořadým parenchymem a houbovým parenchymem obsahujícím jednoduché nebo zdvojené krystaly šťavelanu vápenatého; kruhovitě a šroubovitě ztlustlé cévy. Vlákna a šroubovitě ztlustlé cévy stonku; kulovitá pylová zrna o průměru až 60 μm, se třemi klíčními póry, s téměř hladkou exinou. Úlomky koruny s papilózní pokožkou; úlomky semen obsahující žlutohnědé, zprohýbané, ztlustlé sklereidy osemení; občas drúzy nebo písek šťavelanu vápenatého.
Při hodnocení v glycerolu 85% R mohou být patrné krystaly laktosy.
- B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Chromatografie, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou, zbarvením i velikostí skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku při nanášce shodných objemů.
- C. 1 g se protřepává 2 min s 10 ml kyseliny sírové 0,05 mol/l RS. Zfiltruje se, k filtrátu se přidá 1 ml amoniaku 26% R a 5 ml vody R. Protřepává se opatrně s 15 ml etheru prostého peroxidických látek Risk, aby se netvořila emulze. Etherová vrstva se vysuší síranem sodným bezvodým R a pak se zfiltruje. Ether se odpaří na porcelánové misce, přidá se 0,5 ml kyseliny dusičné R a odpaří se na vodní lázni do sucha. Přidá se 10 ml acetonu R a po kapkách roztok hydroxidu draselného R (30 g/l) v lihu 96 % R; vznikne tmavě fialové zbarvení.
Zkoušky na čistotu
Chromatografie. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 2,0 g se protřepávají 15 min s 20 ml kyseliny sírové 0,05 mol/l RS a pak se zfiltruje. Filtr se promývá kyselinou sírovou 0,05 mol/l RS až do konečného objemu 25 ml filtrátu. K filtrátu se přidá 1 ml amoniaku 26% R a protřepe se dvakrát 10 ml etheru prostého peroxidických látek R. Je-li třeba, oddělí se vrstvy odstředěním. Spojené etherové výtřepky se vysuší síranem sodným bezvodým R, zfiltrují se a odpaří se na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml methanolu R.
Porovnávací roztok. 50 mg hyoscyaminiumsulfatu R se rozpustí v 9 ml methanolu R. 15 mg skopolaminiumbromidu R se rozpustí v 10 ml methanolu R. 3,8 ml roztoku hyoscyaminiumsulfatu a 4,2 ml skopolaminiumbromidu se zředí methanolem R na 10 ml.
Na vrstvu se nanese se odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 10 μl a 20 μl obou roztoků; vzdálenost mezi jednotlivými pruhy je 1 cm. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R a acetonu R (3 + 7 + 90) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 15 min při 100 °C až 105 °C. Po ochlazení se postříká jodobismutitanem draselným RS2 do vzniku oranžových nebo hnědých skvrn na žlutém pozadí. Skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou (hyoscyamin v dolní třetině, skopolamin v horní třetině chromatogramu) a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku. Skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku nepřevyšují velikostí skvrny na chromatogramu porovnávacího roztoku při nanášce shodných objemů. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být patrny i další skvrny; při nanášce 20 μl ve střední části chromatogramu, při nanášce 10 μl v blízkosti startu. Vrstva se postříká dusitanem sodným RS tak, aby byla průsvitná. Pozoruje se 15 min. Skvrny odpovídající hyoscyaminu na chromatogramech zkoušeného i porovnávacího roztoku se zbarví červenohnědě, nejsou však šedomodré (atropin); další skvrny již nejsou patrné.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 30,0 %.
Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 12,0 %.
Ztráta sušením (2.3.32). Nejvýše 5,0 %. 1,000 g drogy se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Stanovení obsahu
40,0 g se povlhčí směsí složenou z 8 ml amoniaku 26% R, 10 ml lihu 96% R a 30 ml etheru prostého peroxidických látek R a důkladně se promíchá. Směs se převede do vhodného perkolátoru, je-li třeba pomocí extrakční směsi, a nechá se 4 h stát. Pak se perkoluje směsí složenou z objemových dílů chloroformu R a etheru prostého peroxidických látek R(1 + 3) tak dlouho, dokud vytékající perkolát reaguje pozitivně na přítomnost alkaloidů. Několik mililitrů perkolátu se odpaří do sucha, zbytek se rozpustí v kyselině sírové 0,25 mol/l RS a přítomnost alkaloidů se ověří tetrajodortuťnatanem draselným RS. Perkolát se zahustí na vodní lázni na asi 50 ml a pomocí etheru prostého peroxidických látek R se převede do dělicí nálevky. Přidá se ether prostý peroxidických látek R tak, aby jeho objem tvořil nejméně 2,lnásobek objemu perkolátu a aby tekutina měla hustotu zřetelně nižší než voda. Protřepává se nejméně třikrát 20 ml kyseliny sírové 0,25 mol/l RS, je-li třeba, oddělí se vrstvy odstřeďováním. Spojené spodní vrstvy se převedou do druhé dělicí nálevky, zalkalizují se amoniakem 17,5% RS a protřepávají se třikrát 30 ml chloroformu R. Ke spojeným chloroformovým výtřepkům se přidají 4 g síranu sodného bezvodého R, nechá se stát 30 min za občasného protřepávání. Chloroform se slije a síran sodný se promyje třikrát 10 ml chloroformu R. Spojené chloroformové roztoky se odpaří na vodní lázni do sucha a odparek se suší 15 min v sušárně při 100 °C až 105 °C. Odparek se rozpustí v několika mililitrech chloroformu R, přidá se 20,0 ml kyseliy sírové 0,01 mol/l VS; chloroform se odstraní zahřátím na vodní lázni. Přidá se červeň methylová směsný indikátor R a nadbytek kyseliny se titruje hydroxidem sodným 0,02 mol/l VS.
Celkový obsah alkaloidů v procentech, počítáno jako hyoscyamin (C17H23NO3), se vypočítá ze vztahu:
v němž značí:
- d - ztrátu sušením v procentech,
- n - spotřebu hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS v mililitrech,
- m - navážku drogy v gramech.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
Immunoglobulinum humanum anti-D
Lidský imunoglobulin anti-D
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G. Přípravek je určen k nitrosvalovému podání. Získává se z plazmy D-negativních dárců krve, kteří byli imunizováni proti antigenu D. Obsahuje specifické protilátky proti antigenu D červených krvinek a může též obsahovat malá množství protilátek proti jiným krevním skupinám, např. anti-C, anti-E, anti-A nebo anti-B. Může se přidat normální lidský imunoglobulin. Je rozplňován do obalů obsahujících nejméně 1 ml, což se vztahuje i na lyofilizovaný přípravek po rozpuštění.
Vyhovuje článku Immunoglobulinum humanum normale s výjimkou minimálního počtu dárců a minimálního obsahu celkových bílkovin.
U tekutého přípravku se provádí zrychlená stabilitní zkouška zahříváním hotového výrobku po čtyři týdny při 37 °C; ztráta anti-D účinnosti po zahřívání nepřekročí 20 % výchozí hodnoty.
Stanovení účinnosti
Účinnost se stanoví porovnáním množství, které je zapotřebí k aglutinaci D-pozitivních červených krvinek, s množstvím referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách, které je zapotřebí k dosažení stejného účinku.
Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Použijí se smíšené D-pozitivní červené krvinky, ne starší než 7 dní, vhodně uchovávané a získané od nejméně čtyř dárců R,R,. Ke vhodnému objemu krvinek třikrát propraných roztokem chloridu sodného R (9 g/l) se přidá stejný objem bromelinu RS, nechá se 10 min stát při 37 °C, odstředí se, supernatantní tekutina se odstraní a krvinky se třikrát promyjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l). 20 objemových dílů červených krvinek se suspenduje ve směsi 15 objemových dílů séra inertní skupiny AB, 20 objemových dílů roztoku hovězího albuminu R (300 g/l) a 45 objemových dílů roztoku chloridu sodného R (9 g/l). Tato suspenze se umístí do vody s ledem a stále se promíchává.
Použitím kalibrovaného automatického dilutoru se připraví vhodná ředění zkoušeného a referenčního přípravku. K ředění se použije roztok albuminu hovězího R(5 g/l) v roztoku chloridu sodného R(9 g/l).
Použije se vhodný přístroj pro automatickou kontinuální analýzu. Teplota potrubí, kromě inkubačních zavitů, se udržuje na 15 °C. Do potrubí přístroje se napumpuje suspenze červených krvinek rychlostí 0,1 ml/min a roztok methylcelulosy 450 R (3 g/l) rychlostí 0,05 ml/min. Ředění zkoušeného a referenčního přípravku se provádějí rychlostí 0,1 ml/min po dobu 2 min a po každém z nich se provede opláchnutí ředicím roztokem rychlostí 0,1 ml/min po dobu 4 min před zavedením dalšího ředění.
Vzduch se přivádí rychlostí 0,6 ml/min. Inkubuje se 18 min při 37 °C a pak se shluk rozptýlí přivedením roztoku chloridu sodného R (9 g/l) obsahujícího vhodné smáčedlo (např. polysorbát 20 v konečné koncentraci 0,02 % (V/V)) rychlostí 1,6 ml/min, aby se zabránilo roztržení bublinové struktury. Aglutináty se nechají usadit a dvakrát se promyjí, nejprve při 0,4 ml/min a poté 0,6 ml/min. Neaglutinované červené krvinky se lyžují roztokem, který obsahuje oktoxinol 10 R (5 ml/l), ferrikyanid draselný R (0,2 g/l), hydrogenuhličitan sodný R (1 g/l) a kyanid draselný R (0,05 g/l) přiváděným rychlostí 2,5 ml/min. Desetiminutová prodlévací spirála je zavedena ke konverzi hemoglobinu. Průběžně se zaznamenává absorbance (2.2.25) hemolyzátu při vlnové délce mezi 540 nm až 550 nm. Stanoví se rozmezí koncentrace protilátek, při němž je mezi koncentrací a výslednou změnou absorbance (ΔA) lineární závislost. Z výsledků se sestrojí standardní křivka a její lineární část se použije ke stanovení účinnosti zkoušeného přípravku.
Účinnost zkoušeného přípravku se v mezinárodních jednotkách na mililitr vypočítá ze vzorce:
v nemž značí:
- d - faktor ředění zkoušeného přípravku, u kterého se zjistila daná hodnota ΔA,
- D - faktor ředění referenčního přípravku, u něhož se zjistila stejná hodnota ΔA,
- a - účinnost ředění D referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách na mililitr.
Pro lyofilizovaný přípravek je zjištěná účinnost v mezinárodních jednotkách v obalu nejméně 90 % a nejvíce 111 % deklarované účinnosti a interval spolehlivosti (P = 0,95) zjištěné účinnosti je nejméně 80 % a nejvíce 125 % deklarované účinnosti.
Pro tekutý přípravek je zjištěná účinnost v mezinárodních jednotkách na nádobku nejméně 90 % a nejvíce 133 % deklarované účinnosti a interval spolehlivosti (P = 0,95) zjištěné účinnosti je nejméně 80 % a nejvíce 148 % zjištěné účinnosti.
Uchovávání
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
Označování
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
V označení na obalu se uvede počet mezinárodních jednotek v obalu.
Immunoglobulinum humanum hepatitidis A
Lidský imunoglobulin proti hepatitidě A
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G. Přípravek je určen k nitrosvalovému podání. Získává se z plazmy nebo séra vybraných dárců, kteří mají protilátky proti viru hepatitidy A. Může se přidat normální lidský imunoglobulin.
Vyhovuje článku Immunoglobulinum humanum normale. s výjimkou minimálního počtu dárců a minimálního obsahu celkových bílkovin.
Stanovení účinnosti
Účinnost se stanoví porovnáním titru protilátek zkoušeného přípravku s titrem referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách za použití imunoanalýzy vhodné citlivosti a specifity (2.7.1 Imunochemické metody).
Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku immunoglobulinu proti hepatitidě A. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Deklarovaná účinnost je nejméně 600 I.U. v mililitru. Stanovená účinnost není menší než účinnost deklarovaná. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je nejméně 80 % a nejvýše 125 %.
Uchovávání
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
Označování
V označení na obalu se uvede počet mezinárodních jednotek v obalu.
Immunoglobulinum humanum hepatitidis B
Lidský imunoglobulin proti hepatitidě B
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G. Přípravek je určen k nitrosvalovému podání. Získává se z plazmy vybraných nebo imunizovaných dárců krve, která obsahuje protilátky proti povrchovému antigenu hepatitidy B. Může se přidat normální lidský imunoglobulin.
Vyhovuje článku Immunoglobulinum humanum normale. s výjimkou minimálního počtu dárců a minimálního obsahu celkových bílkovin.
Stanovení účinnosti
Účinnost se stanoví porovnáním titru protilátek zkoušeného přípravku s titrem referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách za použití imunoanalýzy vhodné citlivosti a specifity (2.7.1. Imunochemické metody).
Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v určitém množství mezinárodního referenčního přípravku imunoglobulinu proti hepatitidě B. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Deklarovaná účinnost je nejméně 100 m.j. v mililitru. Stanovená účinnost není menší než účinnost deklarovaná. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je nejméně 80 % a nejvíce 125 %.
Uchovávání
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
Označování
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
V označení na obalu se uvede počet mezinárodních jednotek v obalu.
Immunoglobulinum humanum hepatitidis B ad usum intravenosum
Lidský imunoglobulin proti hepatitidě B pro intravenózní použití
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G. Získává se z plazmy vybraných nebo též imunizovaných dárců krve, jejichž plazma obsahuje protilátky proti povrchovému antigenu hepatitidy B. Může se přidat normální lidský imunoglobulin pro intravenózní použití.
Vyhovuje článku Immunoglobulinum humanum normale ad usum intravenosum s výjimkou minimálního počtu dárců a minimálního obsahu celkových bílkovin.
Stanovení účinnosti
Účinnost se stanoví porovnáním titru protilátek zkoušeného přípravku s titrem referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách za použití imunoanalýzy vhodné citlivosti a specifity (2.7.1 Imunochemické metody).
Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku imunoglobulinu proti hepatitidě B. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Deklarovaná účinnost je nejméně 50 m.j. v mililitru. Stanovená účinnost není menší než účinnost deklarovaná. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je nejméně 80 % a nejvíce 125 %.
Uchovávání
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale ad usum intravenosum.
Označování
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale ad usum intravenosum.
V označení na obalu se uvede minimální počet mezinárodních jednotek v obalu.
Immunoglobulinum humanum morbillicum
Lidský imunoglobulin proti spalničkám
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, převážně imunoglobulin G. Je určen k nitrosvalovému podání. Získává se z plazmy obsahující specifické protilátky proti viru spalniček. Může se přidat normální lidský imunoglobulin.
Vyhovuje článku Immunoglobulinum humanum normale s výjimkou nejmenšího počtu dárců a nejnižšího obsahu celkových bílkovin.
Stanovení účinnosti
Účinnost tekutého přípravku a lyofilizovaného po rekonstituci podle označení je nejméně 50 m.j. neutralizačních protilátek proti spalničkovému viru v mililitru.
Účinnost se stanoví porovnáním titru protilátek zkoušeného imunoglobulinu a referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách za použití čelenžní dávky spalničkového viru ve vhodném systému buněčné kultury. Může se použít oprávněnou autoritou schválená, stejně citlivá a přesná metoda, která odpovídá neutralizační účinnosti proti viru spalniček v porovnání s referenčním přípravkem.
Mezinárodní jednotka je specifická neutralizační účinnost proti spalničkovému viru obsažená v deklarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku lidského séra proti spalničkám. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Připraví se řada dvojnásobných ředění zkoušeného přípravku a refenčního přípravku. Každé ředění se smíchá se stejným objemem suspenze spalničkového viru obsahující asi 100 CCID50 v 0,1 ml a inkubuje se 2 h při 37 °C chráněno před světlem. Pro každou směs se použije nejméně šest buněčných kultur, na každou z nich se inokuluje 0,2 ml připravené směsi a inkubuje se nejméně 10 dní. Kultury se vyšetří na účinnost viru a porovnává se ředění obsahující nejnižší množství imunoglobulinu, které je schopno neutralizovat virus, s odpovídajícím ředěním referenčního přípravku.
Vypočítá se účinnost zkoušeného imunoglobulinu v mezinárodních jednotkách vyjadřujících množství neutralizačních protilátek proti viru spalniček v jednom mililitru přípravku.
Uchovávání
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
Označování
Viz článek Immunoglobulinum humanum normale.
V označení na obalu se uvede množství mezinárodních jednotek v obalu.
Immunoglobulinum humanum normale
Normální lidský imunoglobulin
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G (IgG). Přítomny mohou být i jiné bílkoviny. Normální lidský imunoglobulin obsahuje IgG-protilátky normálních dárců krve a je určen k nitrosvalovému podání.
Získává se z plazmy, která vyhovuje požadavkům článku Plasma humanum ad separationem. K použité plazmě se nepřidávají žádná antibiotika.
Výroba
Výrobní postup zahrnuje stupeň nebo stupně, které prokazatelně odstraňují nebo inaktivují známá infekční agens; jsou-li k inaktivaci virů použity nějaké látky, ověří se, že jejich rezidua přítomná v konečném výrobku nemají žádné nežádoucí účinky na nemocné léčené imunoglobulinem.
U přípravku se prokáže vhodnými zkouškami na zvířatech a klinicky se ověří, že přípravek je dobře snášen po intramuskulámím podání.
Připravuje se ze směsi od nejméně 1000 dárců metodou, u které je prokázáno, že vede k výrobě přípravku, který:
- nepřenáší infekci,
- při koncentraci bílkoviny 160 g/l obsahuje protilátky, z nichž alespoň pro dvě (jednu virovou a jednu bakteriální) je dosažitelný mezinárodní standard nebo referenční přípravek, a koncentrace těchto protilátek je alespoň 10x vyšší oproti výchozímu směsnému materiálu.
Normální lidský imunoglobulin se připravuje jako stabilizovaný roztok např. v roztoku chloridu sodného (9 g/l), v roztoku glycinu (22,5 g/l), nebo jedná-li se o přípravek k lyofilizaci, v roztoku glycinu (60 g/l). Vícedávkové přípravky obsahují protimikrobní konzervační látky, jednodávkové přípravky je neobsahují. Jak u protimikrobních látek, tak stabilizátorů se prokáže, že v množství, ve kterém jsou přítomny, nemají škodlivý vliv na hotový přípravek. Roztok se filtruje přes bakteriální filtry.
Stabilita přípravku se dokládá vhodnými zkouškami prováděnými během vývojové studie.
Vlastnosti
Tekutý přípravek je čirý, světle žlutý nebo světle hnědý, při uchovávání se může vytvořit slabý zákal nebo malé množství jemných částic. Lyofilizovaný přípravek je bílý nebo světle žlutý prášek nebo tuhá drobivá hmota.
Lyofilizovaný přípravek se rozpouští podle návodu uvedeného v označení bezprostředně před provedením zkoušek totožnosti a zkoušek na čistotu, kromě zkoušky Rozpustnost a Voda, semimikrostanovení.
Zkoušky totožnosti
- A. U zkoušeného přípravku se provedou precipitační zkoušky s druhově specifickými antiséry. Doporučuje se provést zkoušky se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat v příslušné zemi obvykle používaných k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje lidské bílkoviny a dává negativní reakci se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
- B. Provádí se vhodnou elektroforetickou technikou. Použije se sérum proti normálnímu lidskému séru a porovná se normální lidské sérum a zkoušený přípravek, obojí zředěno tak, aby 1 l obsahoval 10 g bílkovin. Hlavní složka zkoušeného přípravku odpovídá IgG složce normálního lidského séra. Roztok může vykazovat malá množství jiných plazmatických bílkovin.
Zkoušky na čistotu
Rozpustnost. Lyofilizovaný přípravek se rozpustí předepsaným způsobem. Přípavek se do 20 min při teplotě 20 °C až 25 °C úplně rozpustí.
Hodnota pH (2.2.3). 6,4 až 7,2; zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na roztok obsahující v litru 10 g bílkovin.
Celkové bílkoviny. Přípravek obsahuje 100 g až 180 g bílkovin v litru a 90 % až 110 % deklarovaného množství bílkovin. Zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby se získal roztok obsahující ve 2 ml asi 15 mg bílkovin. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v centrifugační zkumavce s kulatým dnem se přidají 2 ml roztoku molybdenanu sodného R (75 g/l) a 2 ml směsi, která obsahuje 1 objemový díl kyseliny sírové bez dusíku R a 30 objemových dílů vody R. Protřepe se, 5 min se odstřeďuje, supernatantní tekutina se sleje a převrácená zkumavka se nechá odkapat na filtrační papír. Ve zbytku se stanoví dusík mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah bílkovin se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,25.
Složení bílkovin. Stanoví se zónovou elektroforézou (2.2.31) za použití proužků vhodného celulosoacetatového gelu jako nosiče a tlumivého roztoku barbitalového o pH 8,6 (1) jako elektrolytu.
Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby koncentrace bílkovin byla 50 g/l.
Porovnávací roztok. Lidský imunoglobulin pro elektroforézu BRP se rozpustí v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby koncentrace bílkovin byla 50 g/l.
Na proužek se nanese 2,5 μl zkoušeného roztoku jako pruh 10 mm nebo se nanese 0,25 μl na milimetr, jsou-li použity užší proužky. Stejným způsobem se na jiný proužek nanese porovnávací roztok. Nechá se působit takové elektrické pole, aby se pruh albuminu normálního lidského séra, nanesený na kontrolní proužek, posunul alespoň o 30 mm. Proužek se 5 min barví černí amido 10B RS. Odbarvení se provede směsí 10 objemových dílů kyseliny octové ledové R a 90 objemových dílů methanolu R tak, aby došlo k odbarvení pozadí. Transparence pruhů se vyvolá směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R a methanolu R (19 + 81). Změří se absorbance pruhů při 600 nm na přístroji, který dává lineární odpověď v rozsahu celého měření. Stanoví se výsledek jako průměr ze tří měření z každého proužku. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku má nejvýše 10 % bílkovin mobilitu odlišnou od hlavního pásu. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže na elektroforeogramu porovnávacího roztoku je podíl bílkovin hlavního pásu v mezích uvedených v příbalovém letáku referenčního přípravku.
Rozdělení podle molekulární velikosti. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29)
Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se rozpustí v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) na koncentraci vhodnou pro použitý chromatografický systém. Zpravidla je tato koncentrace v rozmezí 4 g/l až 12 g/l a vstřikuje se 50 μg až 600 μg bílkovin.
Porovnávací roztok. Lidský imunoglobulin BRP se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na stejnou koncentraci bílkovin jako u zkoušeného roztoku.
Chromatografický postup se obvykle provede za použití:
- kolony délky 0,6 m a vnitřního průměru 7,5 mm naplněné silikagelem hydrofilním pro chromatografii R,
- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 0,5 ml/min, kterou je roztok obsahující v litru: 4,873 g hydrogenfosforečnanu sodného dihydrátu R, 1,741 g dihydrogenfosforečnanu sodného monohydrátu R, 11,688 g chloridu sodného R a 50 mg azidu sodného R,
- spektrofotometrického detektoru, 280 nm.
Na chromatogramu porovnávacího roztoku odpovídá hlavní pík monomeru IgG a pík odpovídající dimeru má relativní retenční čas asi 0,85, vztaženo k monomeru. Píky na chromatogramu zkoušeného roztoku se porovnají s chromatogramem porovnávacího roztoku. Každý pík s retenčním časem kratším, než je retenční čas dimeru, odpovídá polymerům a agregátům.
Zkoušený přípravek vyhovuje, jestliže relativní retenční čas píků monomeru a dimeru se shoduj e s odpovídajícími píky na chromatogramu porovnávacího roztoku a je 1 ± 0,02; součet ploch píků odpovídajících monomeru a dimeru je nejméně 85 % celkové plochy píků a plocha píků odpovídajících polymerům a agregátům je nejvýše 10 % celkové plochy píků.
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; zkouší se u lyofilizovaných přípravků s 0,500 g zkoušené látky.
Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 1 ml zkoušeného přípravku.
Protilátky proti povrchovému antigenu hepatitidy B. Nejméně 0,5 m.j. na gram imunoglobulinu, stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).
Normální lidský imunoglobulin určený k profylaxi hepatitidy A vyhovuje následující doplňující zkoušce:
Protilátky proti viru hepatitidy A. Stanoví se srovnáním s porovnávacím přípravkem kalibrovaným v mezinárodních jednotkách za použití imunoanalýzy vhodné citlivosti a specifity (2.7.1).
Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku imunoglobulinu proti hepatitidě A. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.
Deklarovaná účinnost je nejméně 100 m.j. v mililitru. Stanovená účinnost není nižší než deklarovaná účinnost. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je nejméně 80 % a nejvýše 125 %.
Uchovávání
Tekutý přípravek se uchovává v bezbarvých skleněných obalech chráněn před světlem. Lyofilizovaný přípravek se uchovává v bezbarvých skleněných obalech ve vakuu nebo v atmosféře inertního plynu, chráněn před světlem.
Označování
V označení obalu se uvede:
- - u tekutého přípravku jeho objem v obalu a obsah bílkovin vyjádřený v gramech na litr,
- - u lyofilizovaného přípravku množství bílkovin v obalu,
- - způsob podání,
- - podmínky uchovávání,
- - doba použitelnosti,
- - u lyofilizovaného přípravku název nebo složení a objem tekutiny k rekonstituci, jež se má přidat,
- - kde je to vhodné, že přípravek je vhodný k profylaxi infekce hepatitidy A,
- - kde je to vhodné, účinnost proti hepatitidě A v mezinárodních jednotkách v mililitru,
- - kde je to vhodné, název a množství protimikrobní konzervační látky v přípravku.
Immunoglobulinum humanum normale ad usum intravenosum
Normální lidský imunoglobulin pro nitrožilní podání
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G (IgG). Přítomny mohou být i jiné bílkoviny. Obsahuje IgG-protilátky normálních dárců krve. Tento článek se nevztahuje na záměrně připravené přípravky obsahující fragmenty nebo chemicky pozměněný IgG.
Získává se z plazmy, která vyhovuje požadavkům článku Plasma humanum ad separationem. K použité plazmě se nepřidávají žádná antibiotika.
Výroba
Výrobní postup zahrnuje stupeň nebo stupně, které prokazatelně odstraňují nebo inaktivuj í známá infekční agens; jsou-li k inaktivaci virů použity nějaké látky, musí být ověřeno, že jejich rezidua přítomná v konečném výrobku nemají žádný nežádoucí účinek na nemocné léčené imunoglobulinem.
U přípravku se prokáže vhodnými zkouškami na zvířatech a klinicky ověří, že přípravek je dobře snášen po nitrožilním podání.
Připravuje se ze směsi od nejméně 1000 dárců metodou, u které je prokázáno, že vede k výrobě přípravku, který:
- - nepřenáší infekci,
- - při koncentraci imunoglobulinu 50 g/l obsahuje protilátky, z nichž na nejméně dvě (jednu virovou a jednu bakteriální) jsou dosažitelné mezinárodní standardy nebo referenční přípravky; koncentrace těchto protilátek je ve srovnání s výchozí směsnou surovinou nejméně trojnásobná,
- - má definované rozdělení podtříd imunoglobulinu G,
- - vyhovuje zkoušce na Fc funkci imunoglobulinu (2.7.9).
Normální lidský imunoglobulin pro nitrožilní podání se připravuje jako stabilizovaný roztok nebo jako lyofilizovaný přípravek. Může se přidat stabilizátor. V obou případech se přípravek filtruje filtrem zadržujícím bakterie. Nepřidává se žádná protimikrobní konzervační látka ani při frakcionaci, ani k hotovému nerozplněnému roztoku.
Stabilita přípravku se doloží vhodnými zkouškami prováděnými během vývojové studie.
Vlastnosti
Tekutý přípravek je čirý nebo slabě opalizující, bezbarvý nebo slabě žlutý. Lyofilizovaný přípravek je bílý nebo světle žlutý prášek nebo tuhá drobivá hmota.
Lyofilizovaný přípravek se rozpouští podle návodu uvedeného na štítku bezprostředně před provedením zkoušek totožnosti a zkoušek na čistotu, kromě zkoušky Rozpustnost a Voda, semimikrostanovení.
Zkoušky totožnosti
- A. U zkoušeného přípravku se provede precipitační zkouška s druhově specifickými antiséry. Doporučuje se provést zkoušky se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat v příslušné zemi obvykle používaných k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje lidské bílkoviny a dává negativní reakci se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
- B. Provádí se vhodnou elektroforetickou technikou. Použije se sérum proti normálnímu lidskému séru a porovná se normální lidské sérum a zkoušený přípravek, obojí zředěno tak, aby 11 obsahoval 10 g bílkovin. Hlavní složka zkoušeného přípravku odpovídá IgG složkám normálního lidského séra. Roztok může vykazovat malá množství jiných plazmatických bílkovin; je-li jako stabilizátor přidán lidský albumin, může být považován za hlavní složku.
Zkoušky na čistotu
Rozpustnost. Lyofilizovaný přípravek se rozpustí předepsaným způsobem. Přípravek se do 30 min při teplotě 20 °C až 25 °C úplně rozpustí.
Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,4; zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na roztok obsahující 10 g bílkovin v litru.
Osmolalita (2.2.35). Nejméně 240 mosmol/kg.
Celkové bílkoviny. Přípravek obsahuje nejméně 30 g/l a 90 % až 110 % deklarovaného množství bílkovin. Zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby se získal roztok obsahující ve 2 ml asi 15 mg bílkovin. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v centrifugační zkumavce s kulatým dnem se přidají 2 ml roztoku molybdenanu sodného R (75 g/l) a 2 ml směsi, která obsahuje 1 objemový díl kyseliny sírové bez dusíku R a 30 objemových dílů vody R. Protřepe se, 5 min se odstřeďuje, supernatantní tekutina se sleje a převrácená zkumavka se nechá odkapat na filtrační papír. Ve zbytku se stanoví dusík mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah bílkovin se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,25.
Následující stránka