Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

§ 70

účinné od 1. 7. 1995Zasklení vozidel a clona proti slunci

účinné od 1. 7. 1995(1) Výplně oken (i střešních) a mezistěn motorových a jejich přípojných vozidel musí být zhotoveny z bezpečnostního skla (Bezpečnostní skla jsou z vrstveného nebo tvrzeného skla nebo z plastického materiálu. Vrstvené sklo je zasklívací materiál ze dvou nebo více vrstev skla spojených jednou nebo více mezivrstvami z plastické hmoty (např. polyvinylbutyralu). Tvrzené sklo je homogenní zasklívací materiál zpracovaný tak, že je vysoce odolný vůči nárazu deformovatelného předmětu a po nárazu se rozpadne v nesčetné malé úlomky. Plastickým materiálem k zasklení je míněno např. akrylické sklo nebo jiné rovnocenné materiály); od 1. 1. 1985 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem⁶¹) a musí být podle něj homologovány. Vozidla kategorie M₁ vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1987 musí být vybavena zařízením pro elektrické vyhřívání zadních oken.

účinné od 1. 7. 1995(2) Bezpečnostní skla z plastických materiálů smějí být použita jen pro zasklení

1. účinné od 1. 7. 1995- vnitřních mezistěn a přepážek,
2. účinné od 1. 7. 1995- otvíracích střešních oken vozidel určených pro přepravu osob mimo kategorie M₁,
3. účinné od 1. 7. 1995- oken skládacích dveří (např. u autobusů),
4. účinné od 1. 7. 1995- oken přípojných vozidel kategorií O₁ a O₂,
5. účinné od 1. 7. 1995- ochranných čelních krytů dvoukolových vozidel a jejich modifikací bez kabiny řidiče,
6. účinné od 1. 7. 1995- oken obytných (spacích) nástaveb, pokud v nich není povolena přeprava osob,
7. účinné od 1. 7. 1995- vnějších „protiprůvanových“ krytů bočních skel vozidla.

účinné od 1. 7. 1995(3) Nekryté hrany zasklení (např. vyklápěcích větracích okének, spouštěcích dveřních oken, mezistěn) musí být dostatečně zaobleny. U vozidel určených výlučně pro dopravu dětí musí být tyto hrany vhodně olemovány.

účinné od 1. 7. 1995(4) U autobusů a osobních autobusových přívěsů a návěsů nesmějí být nouzové dveřní a okenní východy zaskleny vrstveným sklem.

účinné od 1. 7. 1995(5) Dodatečně použité fólie na skla vozidel musí splňovat tyto podmínky

1. účinné od 1. 7. 1995a) ztemňovací pásy na čelní sklo smějí být použity pouze mimo vztažné plochy čelního skla
   1. účinné od 1. 7. 1995- s plynulým přechodem ze 75 % na nejméně 40 % propustnosti světla včetně skla,
   2. účinné od 1. 7. 1995- bez plynulého přechodu minimálně 50 % propustnosti světla včetně skla,

1. účinné od 1. 7. 1995b) fólie na ostatní skla vozidel musí zajistit nejméně 70% propustnost světla včetně skla. Na sklech vozidla mohou být provedeny pouze takové zásahy, které jsou schváleny.

účinné od 1. 7. 1995(6) Karosérie nebo kabina řidiče motorového vozidla a jiných motorových vozidel musí mít u čelního skla dvě clony (rolety) proti slunci, z nichž jedna musí být před řidičem. Připouští se použití jedné sloučené clony proti slunci, pokud v plném rozsahu funkčně nahradí dvě samostatné clony. Kabina řidiče traktorů a každá jednomístná kabina řidiče musí mít alespoň jednu clonu proti slunci.

účinné od 1. 7. 1995(7) Clona proti slunci³²) musí být provedena buď z materiálu, který pohlcuje nárazovou energii, nebo musí být tímto materiálem úplně pokryta; jsou-li clona a její držák provedeny z tuhého materiálu, nesmějí mít nebezpečné ostré hrany a jejich zaoblení nesmí mít poloměr menší než 3,5 mm.

účinné od 1. 7. 1995(8) Náhradní zasklívací materiály, které jsou vlepovány do karosérií a tvoří tak nedílnou část pevnostní charakteristiky karosérie musí i svými mechanickými vlastnostmi odpovídat materiálu původnímu, tzn. i tloušťkou a pevností.

účinné od 1. 7. 1995(9) Ustanovení odstavců 2, 6, odstavce 7 první věty a odstavce 8 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

§ 71

účinné od 1. 7. 1995Rychloměry, tachografy, počítače ujeté vzdálenosti a omezovače rychlosti

účinné od 1. 7. 1995(1) Každé motorové vozidlo, jehož nejvyšší konstrukční rychlost je vyšší než 50 km.h^-1 a které nemá tachograf s ukazatelem rychlosti, musí být v zorném poli řidiče vybaveno rychloměrem s počítačem ujeté vzdálenosti. Motorová vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985 musí být z tohoto hlediska homologována podle zvláštního předpisu.⁶²) Přípojná vozidla kategorie O₄, jejichž technická způsobilost typu bude schvalována počínaje dnem účinnosti této vyhlášky, musí být vybavena počítadlem ujeté vzdálenosti. Počítadlo ujeté vzdálenosti přípojných vozidel musí svým provedením znemožnit neoprávněný zásah do tohoto zařízení.

účinné od 1. 7. 1995(2) Vozidla kategorií M₂, M₃ třídy II a třídy III a vozidla kategorií N₂ a N₃ evidovaná po účinnosti této vyhlášky musí být vybavena tachografem s registrací pracovní činnosti řidiče. Tachograf musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy.⁶³) Vozidla těchto kategorií v mezinárodní silniční dopravě musí být tímto zařízením dodatečně vybavena⁶³) od 25. 4. 1995. Tato povinnost platí i u vozidel kategorie N₁ s přípojným vozidlem, jejichž celková hmotnost soupravy přesahuje 3,5 t. Vozidla kategorií M₂, M₃ třídy II a třídy III a vozidla kategorií N₂ a N₃, která byla poprvé uvedena do provozu přede dnem účinnosti této vyhlášky, musí být tímto zařízením⁶³) dodatečně vybavena do 1. 7. 1998. Pokud byla schválena s jiným druhem tachografu, musí být do data jeho výměny tento zachován. Výše uvedené tachografy musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky pracovištěm pověřeným Úřadem pro technickou normalizaci, měření a zkušebnictví a registrovaným ministerstvem a musí být včetně jejich náhonu zaplombovány. U vozidel provozovaných pouze ve vnitrostátní silniční dopravě může být tachograf nahrazen schváleným palubním počítačem, který splňuje nejméně podmínky pro tachograf stanovené zvláštním předpisem.⁶³)

účinné od 1. 7. 1995(3) Počítače ujeté vzdálenosti a tachografy namontované na vozidlech musí splňovat tyto podmínky:

1. účinné od 1. 7. 1995a) počítač ujeté vzdálenosti musí spolehlivě a zřetelně udávat vozidlem ujetou vzdálenost s přesností nejméně ± 5 % z měřené hodnoty stupnice při jízdě dopředu; počítače ujeté vzdálenosti v tachografech musí mimoto při změně směru jízdy (dopředu-dozadu) ujetou vzdálenost plynule připočítávat,
2. účinné od 1. 7. 1995b) počítače ujeté vzdálenosti ve vozidlech, u nichž podíl jízdy dopředu a dozadu je méně než 80:20, musí být vybaveny takovým zařízením, které ujetou vzdálenost plynule připočítává a snižuje mrtvý chod počítače na délku ujeté vzdálenosti 1 m,
3. účinné od 1. 7. 1995c) tachografový záznam musí odpovídat svými průběhy údajům počítače ujeté vzdálenosti, rychloměru a času jízdy i stání při spolehlivé čitelnosti bez pomocných přístrojů,
4. účinné od 1. 7. 1995d) tachograf s ukazatelem rychlosti musí být umístěn v zorném poli řidiče.

účinné od 1. 7. 1995Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

účinné od 1. 7. 1995(4) Vozidla kategorie M₃ celkové hmotnosti přes 10 t, a kategorie N₃, jejichž technická způsobilost typu byla schvalována po 1. 1. 1994 a při první evidenci nových vozidel uvedených kategorií, počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být vybavena zařízením pro omezení nejvyšší rychlosti jízdy vozidla podle zvláštního předpisu⁶⁴) a musí být podle něj homologována. Vozidla výše uvedených kategorií vyrobená po 1. 1. 1988, která jsou provozována v mezinárodní silniční dopravě, musí být tímto zařízením dodatečně vybavena počínaje dnem účinnosti této vyhlášky.

účinné od 1. 7. 1995Omezovač rychlosti jízdy musí zajistit, aby rychlost vozidla nepřekročila

účinné od 1. 7. 1995Požadavek na vybavení omezovačem rychlosti jízdy se nevztahuje na vozidla

1. účinné od 1. 7. 1995- jejichž konstrukční rychlost nepřekračuje 100 km.h^-1 (M₃),
2. účinné od 1. 7. 1995- jejichž konstrukční rychlost nepřekračuje 90 km.h^-1 (N₃),
3. účinné od 1. 7. 1995- s právem přednostní jízdy podle zvláštního předpisu,²⁸)
4. účinné od 1. 7. 1995- zkušební vozidla opatřená zvláštní státní poznávací značkou - pro zkušební účely.⁶⁵)

účinné od 1. 7. 1995Výše uvedené omezovače rychlosti jízdy musí být zaplombovány.

§ 72

účinné od 1. 7. 1995Vytápěcí, větrací a klimatizační systém

účinné od 1. 7. 1995(1) Vozidla s kabinou pro řidiče nebo s uzavřenou karosérií musí mít zařízení pro vytápění a větrání prostoru pro řidiče a cestující. Vytápěcí a větrací systém nesmí svou konstrukcí, provedením ani činností ohrožovat zdraví nebo zvyšovat únavu řidiče a cestujících, a není-li možno proudění vzduchu regulovat co do množství a směru, musí zajistit bezprůvanový pohyb vzduchu. (Bezprůvanovým pohybem vzduchu se rozumí proudění vzduchu o střední rychlosti v prostoru hlav cestujících nejvýše 0,5 m/s). Pokud je vozidlo vybaveno klimatizačním systémem musí mít zařízení zabraňující namrzání vlhkosti na výparníku a ochranu proti nebezpečnému zvýšení tlaku chladiva. Náplň chladiva nesmí ohrozit cestující při náhlém úniku a musí být ekologicky neškodná.⁶⁶)

účinné od 1. 7. 1995(2) U vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 1. 1973 musí být vytápěcí a větrací systém snadno obsluhovatelný a jeho výkon regulovatelný nejméně ve dvou stupních (Rozumějí se jiné dva stupně než stupeň, kdy je systém mimo činnost); toto ustanovení neplatí pro ovládací orgány k individuální obsluze cestujícími ve vozidle. Při schválení se ověřují podmínky, které musí splňovat zařízení pro vytápění a větrání vozidel kategorií M a N.

účinné od 1. 7. 1995(3) K vytápění je zakázáno používat přímo horkých potrubí výfukového systému motoru. Tepelné energie výfukových plynů může být využito pouze prostřednictvím výměníku tepla; v prostorech výměníku, v nichž se předává teplo vytápěcímu vzduchu, nesmí být žádné uvolnitelné spoje; tloušťka stěn ocelových trubek nebo plechů předávajících teplo nesmí být menší než 2 mm; je-li použito jiných materiálů, musí mít tyto materiály stejnou odolnost proti korozi a odpovídající nejmenší tloušťku stěn. Je-li pro vytápění použito chladicího vzduchu z kapalinového systému chlazení motoru, musí být ve vedení vytápěcího vzduchu přetlak vůči motorovému prostoru a nesmí v něm být žádné nezajištěné spoje. Vzduch pro vytápění a větrání nesmí obsahovat škodlivé látky a pachy vzniklé provozem vozidla a jeho zařízením a musí být filtrován od hrubých nečistot. Vzduch potřebný ke spalování ve vytápěcích zařízeních (s výjimkou zařízení podle odstavce 4 tohoto paragrafu), nesmí být odebírán z vnitřku vozidla, v němž jsou přepravovány osoby včetně řidiče. Vstupní kanály přívodu vzduchu pro větrání a topení musí být umístěny tak, aby s ohledem na provoz ostatních vozidel byl omezen na nejmenší míru přívod vzduchu znečištěného těmito vozidly. (Ve vzduchu pro větrání a topení nesmí koncentrace CO překročit 300 mg.m^-3).

účinné od 1. 7. 1995(4) Vytápěcí zařízení na tuhá paliva jsou povolena jen u nákladních automobilů se skříňovou karosérií a jejich přívěsů a návěsů se skříňovou karosérií určených jako pracoviště nebo ubytovny; tato zařízení a kouřové trubky musí být izolovány nehořlavým materiálem.

účinné od 1. 7. 1995(5) Vytápěcí systém musí teplo rozdělovat rovnoměrně po celém prostoru pro cestující za těchto podmínek:

1. účinné od 1. 7. 1995a) u všech automobilů, s výjimkou autobusů třídy I, musí vytápěcí systém za jízdy zajišťovat v uzavřeném vytápěném prostoru karosérie (To znamená při uzavřených oknech, ventilačních klapkách apod.) při okolní teplotě -15 °C výslednou teplotu nejméně + 18 °C; u vozidel s největší konstrukční rychlostí vyšší než 80 km.h^-1 musí být tato výsledná teplota zajištěna za jízdy rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti, avšak ne nižší než 80 km.h^-1 a ne vyšší než 140 km.h^-1,
2. účinné od 1. 7. 1995b) u autobusů třídy I musí vytápěcí systém za jízdy zajišťovat v uzavřeném vytápěném prostoru karosérie (To znamená při uzavřených oknech, ventilačních klapkách apod.) při okolní teplotě - 15 °C výslednou teplotu nejméně + 14 °C; na schodech se za mrazivého počasí nesmí tvořit námraza,
3. účinné od 1. 7. 1995c) povrchová teplota v bezprostředně přístupných místech a výstupech rozváděcích kanálů nesmí překročit + 40 °C. Nejvyšší přípustný vzájemný rozdíl teplot mezi jednotlivými místy k sezení nebo stání je 6 °C; u autobusů a osobních autobusových přívěsů, s výjimkou autobusů třídy I, u nichž se rozdíl nelimituje, je 8 °C. Výsledná teplota v místech hlav může být až o 9 °C nižší, popřípadě až o 3 °C vyšší než v místech chodidel; tato podmínka nemusí být splněna u autobusů třídy I a nevztahuje se na přídavná topení, která mají regulovatelný výstup nebo odklon proudění vzduchu.

účinné od 1. 7. 1995(6) Vytápěcí a větrací systém prostoru karosérie musí být

1. účinné od 1. 7. 1995a) u osobních automobilů, v prostoru kabiny řidiče nákladních automobilů a silničních tahačů přetlakový a musí zajišťovat při zavřených oknech a dveřích dodávku čerstvého vzduchu nejméně 45 m³.h^-1 na každé místo k sezení za jízdy i při stání vozidla. U vozidel uvedených kategorií s klimatizačním zařízením musí být zajištěna dodávka nejméně 15 m³.h-1 čerstvého vzduchu na každé místo k sezení. Podmínky platí i pro dodatečnou montáž klimatizačního zařízení,
2. účinné od 1. 7. 1995b) u autobusů a osobních autobusových přívěsů a návěsů přetlakový a v prostoru pro cestující při zavřených oknech a dveřích musí zajišťovat nejméně dvacetinásobnou výměnu vzduchu za jednu hodinu při stání vozidla (ve vztahu k objemu větraného prostoru) a nejméně 35 m³.h^-1 čerstvého vzduchu u autobusů třídy II a třídy III bez klimatizačního zařízení a nejméně 15 m³.h^-1 čerstvého vzduchu u autobusů třídy II a třídy III s klimatizačním zařízením na každé místo k sezení za jízdy vozidla rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla. Podmínky platí i pro dodatečnou montáž klimatizačního zařízení.

účinné od 1. 7. 1995U autobusů třídy I nemusí být vytápěcí a větrací systém přetlakový.

účinné od 1. 7. 1995(7) Pokud je k vytápění vozidla použito nezávislého vytápěcího zařízení, tj. systému, který vyrábí teplo pro vytápění samostatně vlastním palivem, musí (s výjimkou zařízení podle odstavce 4 tohoto paragrafu) splňovat tyto podmínky:

1. účinné od 1. 7. 1995a) zařízení musí být jištěno proti přehřátí, např. tepelnou pojistkou,
2. účinné od 1. 7. 1995b) spalovací komora a výměník tepla musí být zkoušeny pod dvojnásobným provozním tlakem, nejméně však při přetlaku 50 kPa (zkouška na těsnost),
3. účinné od 1. 7. 1995c) u teplovzdušných systémů musí být vyloučeno spolehlivým způsobem pronikání spalin plynů do topného vzduchu,
4. účinné od 1. 7. 1995d) ve spalinách nesmí být obsah CO větší než 0,2 objemového procenta, měřeno u výstupu ze zařízení,
5. účinné od 1. 7. 1995e) nespálené palivo musí být bezpečně odvedeno ze spalovacího prostoru a při zhasnutí plamene ve spalovací komoře se musí automaticky zastavit dodávka paliva,
6. účinné od 1. 7. 1995f) instalace nezávislého vytápěcího zařízení musí být provedena tak, aby při jakýchkoli podmínkách (jízdních i atmosférických), tedy i při stání vozidla, bylo zamezeno pronikání spalin tohoto zařízení do vnitřního prostoru karosérie,
7. účinné od 1. 7. 1995g) podléhá pravidelným kontrolám v intervalech a v rozsahu podle předpisu výrobce tohoto zařízení.

účinné od 1. 7. 1995(8) Ustanovení odstavců 1, 3, 5 až 7 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972; ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1973.

§ 73

účinné od 1. 7. 1995Zařízení proti neoprávněnému použití vozidla

účinné od 1. 7. 1995(1) Motorová vozidla, vozidla kategorie S_S a přípojná vozidla se skříňovou karosérií musí mít zajištění dveří, jakož i vík zavazadlového a motorového prostoru proti neoprávněnému otevření zvenku; přitom nejméně jedny dveře musí být zvenku uzamykatelné. U vozidel kategorií T a S_S se tato podmínka vztahuje jen na zajištění dveří kabiny. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1973.

účinné od 1. 7. 1995(2) Motorová vozidla musí být vybavena kromě zajištění podle odstavce 1 tohoto paragrafu ještě dostatečně účinným zajišťovacím zařízením konstruovaným a provedeným tak, aby zabránilo jejich neoprávněnému použití. Z tohoto hlediska musí vozidla kategorií M a N splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem⁶⁷) a musí být podle něj homologována. Ustanovení tohoto odstavce platí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1973. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla kategorií T a S_S.

účinné od 1. 7. 1995(3) Vozidla kategorie L musí mít zajišťovací zařízení působící na jedno z těchto ústrojí:

1. účinné od 1. 7. 1995- řízení,
2. účinné od 1. 7. 1995- převodovku,
3. účinné od 1. 7. 1995- řadicí páku nebo ovládání řazení převodů,
4. účinné od 1. 7. 1995- zařízení zabraňující běhu motoru,
5. účinné od 1. 7. 1995- paprsky nebo ramena kol.

účinné od 1. 7. 1995Zajišťující zařízení působící na řízení se nesmí porušit při působení momentem nejméně 200 Nm., musí splňovat další podmínky stanovené zvláštním předpisem⁶⁸) a musí být podle něj homologováno. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

účinné od 1. 7. 1995(4) Vozidla mohou být vybavena doplňkovým zabezpečovacím elektronickým nebo mechanickým zařízením. Elektronické zabezpečovací zařízení musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem⁶⁹) a musí být podle něj schváleno. Mechanické zabezpečovací zařízení musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou.

§ 74

účinné od 1. 7. 1995Zařízení ke spojování vozidel

účinné od 1. 7. 1995(1) Vozidla, která jsou určena ke spojování do soupravy, musí být vybavena spojovacím zařízením, které musí být provozně bezpečné, lehce a rychle ovladatelné. Spojovací zařízení musí přípojné vozidlo zajišťovat proti samovolnému uvolnění dvojitou mechanickou pojistkou a musí působit samočinně nebo polosamočinně (druhá pojistka působí až po ručním ovládání); zařízení působící samočinně však musí mít mechanické dvojité zajištění a zajištěnou polohu zřetelně viditelnou. Nesamočinným zařízením mohou být vybavena pouze dvoukolová motorová vozidla, vozidla kategorií M₁ a N₁ pro tažení jednonápravového přípojného vozidla kategorie O₁ nebo O₂ a tažná vozidla určená ke spojování s jednonápravovým přívěsem o celkové hmotnosti do 3,5 t. Spojovacím zařízením na zádi nesmějí být vybaveny jednonápravové přívěsy.

účinné od 1. 7. 1995(2) Spojovací zařízení musí být provedeno

1. účinné od 1. 7. 1995a) u dvoukolových motorových vozidel pro tažení jednokolových přívěsů křížovým kloubem,
2. účinné od 1. 7. 1995b) u vozidel kategorií M₁ a N₁ pro tažení jednonápravového přípojného vozidla kategorie O₁ nebo O₂ zařízením s koulí ISO 50, přičemž největší přípustné statické zatížení od přívěsu na kouli nesmí být větší než 980 N ve svislém směru; celý spoj, tj. koule ISO 50 včetně jejího upevnění na tažném vozidle a závěs přípojného vozidla musí být schválen podle zvláštního předpisu,⁷⁰)
3. účinné od 1. 7. 1995c) u ostatních kategorií vozidel pro tažení přívěsů nebo návěsů systémem válcový čep-oko nebo čep-návěsová točnice; u vozidel, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972, u speciálních terénních vozidel je přípustný též systém hák-oko, má-li tažené přípojné vozidlo odpovídající oko oje. U vozidel kategorie T se při hodnocení spojovacího zařízení vychází z doporučené technické normy⁷¹) a musí být schváleno.

účinné od 1. 7. 1995Spojovací tažná zařízení, určená pro provoz vozidel kategorií M₁ a N₁ podle písmene b) tohoto paragrafu, jejichž technická způsobilost jako typ bude schvalována ode dne účinnosti této vyhlášky, musí mít odnímatelnou spojovací kouli ISO 50, jejíž upevnění k nosné části spojovacího zařízení může být provedeno s nejvýše dvěma rozebíratelnými spoji. Při provozu automobilu bez přívěsu tato spojovací koule musí být demontována a nosná část spojovacího zařízení bez spojovací koule nesmí přesahovat obrys vozidla. Použití spojovacího zařízení s koulí ISO 50 se připouští i u motorových vozidel ostatních kategorií M a N k připojení jednonápravových přívěsů kategorií O₁ nebo O₂. Pokud spojovací koule u vozidel těchto kategorií přesahuje vnější obrys vozidla, pak tato koule musí být demontovatelného provedení a při provozu tohoto vozidla bez přívěsu musí být demontována.

účinné od 1. 7. 1995(3) Spojovací zařízení na tažném vozidle pro připojení přívěsu musí umožnit pohyb jeho oje nejméně

účinné od 1. 7. 1995(4) Vozidla kategorie N₃ určená k tažení přípojných vozidel kategorie O₄ musí být vybavena schváleným spojovacím zařízením systému čep-oko podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy⁷²) o jmenovitém průměru 50 mm. U všech vozidel se připouští spojovací zařízení uvedeného systému i jmenovitého průměru 40 mm, pokud je schváleno podle mezinárodně uznávaných předpisů. Závěs tažného vozidla musí být odpružený, celý spoj, tj. závěs-oj, smí vykazovat jen kmity velmi nízké amplitudy.

účinné od 1. 7. 1995(5) Spojovací zařízení motorových vozidel systému čep-oko smí mít osu čepu vzdálenou od zadního obrysu vozidla (směrem k jeho přídi) nejvýše 300 mm. U vozidel se sklápěcí karosérií a vozidel terénních může být tato vzdálenost nejvýše 420 mm.

účinné od 1. 7. 1995(6) U jízdních souprav tvořených vozidly kategorií N₂, N₃, O₃ a O₄ se připouští jejich vzájemné spojení systémem „krátké spojení“ (CCD). Spojovací zařízení a jeho montáž na vozidle musí být homologována podle zvláštního předpisu.⁷³)

účinné od 1. 7. 1995(7) Vozidla, s výjimkou dvoukolových, která jsou určena k tažení přívěsů a nejsou vybavena homologovaným nebo schváleným typem spojovacího zařízení, musí být kromě hlavního spojovacího zařízení vybavena též závěsy pro pojistné spojovací zařízení (lana, řetězy), a to

1. účinné od 1. 7. 1995a) vozidla se závěsným zařízením vybaveným koulí ISO 50 podle odstavce 2 písm.b) určená pro tažení přívěsů o hmotnosti větší než 350 kg závěsy pro křížové nebo vidlicové zavěšení,
2. účinné od 1. 7. 1995b) ostatní vozidla závěsy pro křížové zavěšení.

účinné od 1. 7. 1995(8) Oko oje, s výjimkou přípojných vozidel k jiným motorovým vozidlům kategorie S_P, musí být upevněno k oji tak, že jeho otáčení kolem podélné osy oje je vyloučeno. Oka ojí přívěsů k automobilům uvedeným v odstavci 4 musí být schválena podle zvláštního předpisu nebo se vychází z doporučené technické normy.⁷²)

účinné od 1. 7. 1995(9) Přívěsy, s výjimkou přívěsů za dvoukolová motorová vozidla, musí být vybaveny pojistným spojovacím zařízením (lana, řetězy), která musí při poruše hlavního spoje a následném přerušení spojení brzdové a elektrické soustavy mezi tažným vozidlem a přívěsem zajistit ještě částečnou řiditelnost přívěsu, popřípadě zabránit padnutí oje na vozovku. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla vybavená schváleným spojovacím zařízením podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy.⁷²)

účinné od 1. 7. 1995(10) Dvou- a více nápravové přívěsy musí mít oj vyváženou tak, aby se po odpojení nemohla dotknout vozovky, a aby spojování přívěsu s tažným vozidlem mohlo být prováděno s nejmenší možnou námahou. Oko oje těchto přívěsů musí být přibližně ve stejné výšce nad vozovkou, jako je závěs tažného vozidla, nebo musí být oj na tuto výšku seřiditelná.

účinné od 1. 7. 1995(11) V případě, že síla pro ruční zvedání oje u návěsů a jednonápravových přívěsů o celkové hmotnosti větší než 100 kg přesahuje 245 N, musí mít návěs, popřípadě přívěs přední převislou část před nápravou nebo oj vybavenou podpěrným zařízením, které

1. účinné od 1. 7. 1995a) zabrání převrácení vozidla při odpojení od tažného vozidla v rozsahu provozních zatížení i při nerovnoměrném rozdělení nákladu a při ložných manipulacích připuštěných v návodu k obsluze vozidla,
2. účinné od 1. 7. 1995b) umožní, že přípojné vozidlo může být v podepřeném stavu samočinně nebo u závěsů s koulí ISO 50 s nejmenší námahou spojeno s tažným vozidlem.

účinné od 1. 7. 1995(12) U dvou- a vícenápravových přívěsů s točnicovým řízením musí být oj tak dlouhá, aby vzdálenost mezi osou oka oje a osou točnice byla nejméně o 1,2 m větší, než je obrysový poloměr přední části karosérie opsaný z osy točnice.

účinné od 1. 7. 1995(13) Tahače návěsů musí mít pro spojovací čep návěsu buď polosamočinnou, nebo samočinnou točnici odpovídající nejvyššímu povolenému zatížení tahače. Točnice musí umožnit vzájemné vychýlení tahače a návěsu

1. účinné od 1. 7. 1995- ve vodorovné rovině v rozsahu ± 90°, tj. 180° celkově,
2. účinné od 1. 7. 1995- ve svislé podélné rovině nejméně ± 12°,
3. účinné od 1. 7. 1995- v příčné svislé rovině nejvýše dopředu ± 6° a dozadu ± 7°.

účinné od 1. 7. 1995Ovládání točnice musí být umístěno na pravé straně tahače, pokud není provedeno z místa řidiče.

účinné od 1. 7. 1995(14) Točnice tahačů pro tažení návěsů o celkové hmotnosti větší než 10 t a pro svislé zatížení nejvýše 20 t musí být homologována podle zvláštního předpisu nebo doporučených technických norem⁷²) a musí mít spojovací systém uzpůsoben pro uchycení spojovacího čepu návěsu o průměru 50,8 mm.

účinné od 1. 7. 1995(15) Točnice tahačů pro tažení návěsů o celkové hmotnosti větší než 15 t a pro svislé zatížení nejvýše 20 t musí být schválena i co do umístění podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy,⁷²) které musí splňovat zejména tyto požadavky:

1. účinné od 1. 7. 1995a) části tahače nad rovinou točnice a před svislou osou otáčení spojovacího čepu v točnici musí být vně rotačního kužele, jehož osa je totožná s osou otáčení spojovacího čepu v točnici, jehož vrchol s polovičním vrcholovým úhlem 6° je pod rovinou točnice a jehož poloměr průseku s rovinou točnice je 2,09 m,
2. účinné od 1. 7. 1995b) části tahače pod rovinou točnice, za svislou osou otáčení spojovacího čepu v točnici musí být uvnitř rotačního, zhruba válcového tělesa, jehož osa je totožná s osou spojovacího čepu a má poloměr nejvýše 2,2 m.

účinné od 1. 7. 1995(16) Spojovací čep návěsu musí odpovídat největšímu povolenému zatížení návěsem.

účinné od 1. 7. 1995(17) Návěsný čep návěsu o celkové hmotnosti větší než 10 t a pro svislé zatížení nejvýše 20 t musí být homologován podle zvláštního předpisu nebo schválen ve smyslu doporučené technické normy,⁷²) a musí mít průměr činné části 50,8 mm podle doporučené technické normy.⁷⁴)

účinné od 1. 7. 1995(18) Spojovací čep návěsu o celkové hmotnosti větší než 15 t a pro svislé zatížení na spojovací čep nejvýše 20 t musí být homologován (schválen) i co do umístění podle zvláštního předpisu nebo ve smyslu doporučené technické normy,⁷²) které musí splňovat zejména tyto požadavky:

1. účinné od 1. 7. 1995a) i nejvzdálenější části návěsu, s výjimkou pružných spojů brzdových a elektrických systémů, před svislou osou čepu a nad myšlenou rovinou točnice musí ležet uvnitř válcového tělesa o poloměru 2,04 m, jehož osa je totožná se svislou osou čepu,
2. účinné od 1. 7. 1995b) spodní části návěsu - tzv. labutí krk - za svislou osou čepu a pod myšlenou rovinou točnice musí být vně rotačního, zhruba válcového tělesa o poloměru nejméně 2,3 m, jehož osa je totožná se svislou osou čepu.

účinné od 1. 7. 1995(19) Motorová vozidla s pohotovostní hmotností převyšující 400 kg musí být vpředu a od 1. 1. 1985 i vzadu konstrukčně upravena a provedena tak, aby je bylo možné tyčí nebo lanem vléci jinými vozidly (vyproštění, odtažení) ve smyslu doporučené technické normy;⁷⁴) motorová vozidla o celkové hmotnosti větší než 3,5 t musí být možno vléci tyčí. U pracovních strojů, např. s čelně umístěným nářadím apod., lze takové zařízení umístit vzadu.

účinné od 1. 7. 1995(20) Tyče nebo lana k vlečení vozidel uvedených v odstavci 19 tohoto paragrafu musí být zřetelně viditelné; tyče musí být opatřeny po celé délce příčnými červenobílými pruhy o šířce 75 mm, lana červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 200 x 200 mm.²⁷)

účinné od 1. 7. 1995(21) Ustanovení odstavce 1 druhé věty, odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 8 druhé věty a odstavců 11 až 15 a 17 až 19 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972; ustanovení odstavce 2 písm. b) tohoto paragrafu však platí i pro tato vozidla, jestliže se za ně připojí jednonápravový přívěs uvedený do provozu po 1. 1. 1976.

§ 75

účinné od 1. 7. 1995Nárazníky automobilů a zadní ochranné zařízení proti podjetí a boční ochranná zařízení

účinné od 1. 7. 1995(1) Vozidla kategorií M a N₁ musí být opatřena předním a zadním nárazníkem, pokud karosérie není provedena tak, že přejímá funkci nárazníků. Vozidla kategorií N₂ a N₃ musí být opatřena předním nárazníkem.

účinné od 1. 7. 1995(2) Nárazník nesmí mít ostré okraje nebo výstupky, které mohou zranit chodce. Boční letmé konce nárazníku musí být zahnuty co nejblíže ke karosérii vozidla směrem k jeho podélné ose tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí zaháknutí, zaklesnutí nebo zachycení s jiným vozidlem, chodcem nebo cyklistou apod. Tuhé vnější hrany nárazníku, pokud nejsou zakryty pryží nebo jiným měkkým materiálem (60 Shore), musí být zaobleny s poloměrem nejméně 5 mm. Pokud jsou nárazníky vozidla nebo části karosérie plnící funkci nárazníků vyrobeny z plastů a splňují podmínky stanovené pro nárazníky, pak nemusí být pokryty pryží nebo jiným podobným materiálem.

účinné od 1. 7. 1995(3) Nárazníky vozidel kategorií M₁ a N₁ v celé šířce rozchodu kol a při pohotovostní hmotnosti vozidla musí být svými horními okraji výše než 420 mm od roviny vozovky. Povrch nárazníku nejčastěji vstupující ve styk s jiným vozidlem nebo jinou překážkou musí být souvislý a rovný nebo zaoblený s poloměrem nejméně 500 mm, měřeno ve svislé rovině řezu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na velmi nízké sportovní modifikace automobilů.

účinné od 1. 7. 1995(4) Vozidla kategorie M₁ vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1986 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem⁷⁵) a musí být podle něj homologována. Podmínky stanovené tímto předpisem se vztahují přiměřeně i na vozidla kategorie N₁.

účinné od 1. 7. 1995(5) U vozidel ostatních kategorií (kromě vozidel uvedených v odstavci 4 tohoto paragrafu) musí být nárazník a jeho držáky včetně upevnění konstruovány tak, aby po stránce pevnosti vyhověly při odtlačení vozidla o přibližně stejné hmotnosti, nezabrzděného, s nezařazeným rychlostním stupněm na vodorovné rovině bez poškození vozidel v rozmezí zrychlení od 1 m.s^-2 do 2 m.s^-2.

účinné od 1. 7. 1995(6) Vozidla kategorií N₂ a N₃ a přípojná vozidla kategorií O₃ a O₄ musí být vzadu vybavena zadním ochranným zařízením proti podjetí, které dostatečným způsobem chrání automobily kategorií M₁ a N₁ v případě jejich nárazu zezadu do vozidel výše uvedených kategorií. Vozidla kategorií N₂, N₃, O₃ a O₄ a zadní ochranná zařízení musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem⁷⁶) a musí být podle něj homologována. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na

1. účinné od 1. 7. 1995- tahače návěsů,
2. účinné od 1. 7. 1995- přívěsy speciálního provedení pro přepravu velmi dlouhých nedělitelných nákladů,
3. účinné od 1. 7. 1995- vozidla, u nichž jakékoliv zadní ochranné zařízení je neslučitelné s účelem použití daného vozidla,
4. účinné od 1. 7. 1995- vozidla s právem přednostní jízdy.²⁸)

účinné od 1. 7. 1995(7) Vozidla kategorií N₂, N₃, O₃ a O₄ uváděná do provozu počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být vybavena bočním ochranným zařízením, které musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem⁷⁷) a musí být podle něj homologována. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na

1. účinné od 1. 7. 1995- tahače návěsů,
2. účinné od 1. 7. 1995- přívěsy speciálního provedení pro přepravu velmi dlouhých nedělitelných nákladů,
3. účinné od 1. 7. 1995- vozidla, u nichž jakékoliv boční ochranné zařízení je neslučitelné s účelem použití daného vozidla,
4. účinné od 1. 7. 1995- vozidla, jejichž karosérie plní funkci tohoto zařízení.

účinné od 1. 7. 1995(8) Nárazníkem a zařízením proti podjetí nemusí být opatřena vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972 a vozidla kategorie T; pokud však takové vozidlo je jimi opatřeno, musí být splněny podmínky platné při jeho schválení. Ustanovení odstavce 5 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.