zákon o zahraniční službě

§ 32

(1) Státní tajemník ministerstva zařadí osobu přijatou v ministerstvu do pracovního poměru státního zaměstnance na pracovní místo státního zaměstnance určené k přípravě k výkonu zahraniční služby; tato osoba absolvuje vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby zakončený zkouškou.

(2) Obsahem zkoušky je ověření znalostí diplomatické praxe, konzulárních činností a právních předpisů týkajících se výkonu zahraniční služby, včetně mezinárodního práva a práva Evropské unie. Zkouška musí být vykonána nejpozději do jednoho roku od přijetí do pracovního poměru podle odstavce 1. Zkoušku lze opakovat jednou. Zkouška nahrazuje zvláštní část úřednické zkoušky podle zákona o státních zaměstnancích pro obor specializace zahraniční vztahy a služba.

(3) Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným ministerstvem.

(4) Státní tajemník ministerstva zařadí státního zaměstnance na jiné pracovní místo státního zaměstnance poté, co úspěšně složil zkoušku. Pracovní poměr osoby, která nesložila zkoušku, končí dnem uplynutí lhůty pro složení zkoušky podle odstavce 1.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti zkoušky zakončující vzdělávací program včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.

§ 33

(1) Výběrové řízení na obsazení pracovního místa státního zaměstnance v ministerstvu se nekoná,

1. a) postupuje-li se podle § 36,
2. b) lze-li takové pracovní místo obsadit státním zaměstnancem zařazeným na jiném pracovním místě v ministerstvu nebo na místě určeném k absolvování vzdělávacího programu podle § 32 nebo státním zaměstnancem, kterému byla přiznána diplomatická hodnost a který je zařazen na pracovním místě v oboru specializace zahraniční vztahy a služba v jiném správním úřadě,
3. c) jde-li o takové pracovní místo v ministerstvu pro službu v zahraničí, které lze obsadit podle § 41 odst. 1,
4. d) je-li potřeba nahradit dočasně nepřítomného státního zaměstnance po dobu trvání překážky v práci na straně tohoto státního zaměstnance, nebo
5. e) v případech podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o státních zaměstnancích.

(2) Jde-li o pracovní místo uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), postupuje se na návrh personální rady.

(3) Pokud nelze obsadit pracovní místo státního zaměstnance v ministerstvu pro výkon služby v ústředí postupem podle odstavce 1 a nelze-li přijmout osobu do pracovního poměru způsobem podle § 32, vyhlásí státní tajemník ministerstva výběrové řízení na obsazení takového pracovního místa podle zákona o státních zaměstnancích.

(4) V případě postupu podle odstavce 3 se § 32 nepoužije.

(5) Délku funkčního období vedoucího státního zaměstnance vyslaného k výkonu služby v zahraničí stanoví vnitřní předpis ministerstva podle kategorie zastupitelských úřadů určené v návaznosti na obtížnost života v přijímajícím státě.

§ 34

Personální rada

(1) Zřizuje se personální rada ministerstva.

(2) Členy personální rady jmenuje a odvolává státní tajemník ministerstva. Členem personální rady může být jmenován rovněž státní zaměstnanec zařazený v jiném správním úřadu nebo zaměstnanec jiného státního orgánu. Členem personální rady, která předkládá návrhy na obsazení pracovního místa podle odstavce 4 písm. c), je vždy státní tajemník ministerstva.

(3) Členem personální rady může být jmenován ten, kdo

1. a) vykonával v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, popřípadě v jiném státním orgánu, některou z činností podle § 7 zákona o státních zaměstnancích nebo činnost obdobnou nejméně po dobu 4 let, a
2. b) je vedoucí státní zaměstnanec nebo vedoucí zaměstnanec.

(4) Personální rada

1. a) předkládá návrhy na obsazení pracovního místa státního zaměstnance v ministerstvu s výjimkou zařazení na pracovní místo podle § 36 nebo koná-li se výběrové řízení podle zákona o státních zaměstnancích,
2. b) předkládá návrhy na obsazení pracovního místa vedoucího státního zaměstnance k výkonu služby v ústředí a v zahraničí,
3. c) na žádost ministra posuzuje kandidáty na vedoucí zastupitelských úřadů; posouzením není ministr vázán.

(5) Personální rada, která předkládá návrhy na obsazení pracovního místa podle odstavce 4 písm. a) a b), má 3 členy, v případě podle odstavce 4 písm. c) má 5 členů. V případě pracovních míst obsazovaných také státními zaměstnanci zařazenými v jiném správním úřadu lze stanovit vyšší počet členů personální rady.

(6) Odmítne-li státní tajemník ministerstva jmenovat osobu navrženou personální radou na pracovní místo vedoucího státního zaměstnance, požádá personální radu o předložení nového návrhu.

(7) Podrobnější podmínky složení a činnosti personální rady stanoví vnitřní předpis ministerstva.

(8) Podmínky vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí na pracovní místa státních zaměstnanců obsazovaná také státními zaměstnanci nebo zaměstnanci zařazenými v jiném správním úřadu stanoví vnitřní předpis ministerstva vydaný po dohodě s tímto správním úřadem.

§ 35

Změny pracovního poměru

Změnou pracovního poměru státního zaměstnance nebo zaměstnance je také

1. a) zařazení na pracovní místo k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a služby nebo práce v zahraničí (překlenovací pracovní místo),
2. b) vyslání za účelem předání agendy v zahraničí,
3. c) přeložení do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby nebo práce v zahraničí.

§ 36

Zařazení na překlenovací místo

(1) Před vysláním nebo po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí se státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu zařadí na překlenovací místo, je-li to nezbytné k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a v zahraničí. Na překlenovací místo se státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu dále zařadí v den následující po odpadnutí překážky na straně státního zaměstnance nebo zaměstnance, nelze-li postupovat jinak. Na překlenovací místo se zaměstnanec v ministerstvu rovněž zařadí, nastane-li překážka podle § 52 odst. 1 nebo v souvislosti s čerpáním pracovního volna bez náhrady platu v délce alespoň 1 roku, a to nejdříve s počátkem jeho čerpání.

(2) Na uvolněné pracovní místo státního zaměstnance nebo zaměstnance pro výkon služby nebo práce v ústředí se zařadí přednostně státní zaměstnanec nebo zaměstnanec zařazený na překlenovacím místě, nejde-li o pracovní místo vedoucího státního zaměstnance nebo vedoucího zaměstnance.

(3) Na překlenovací místo lze státního zaměstnance nebo zaměstnance zařadit nejdéle na dobu 1 roku.

(4) Doba 1 roku podle odstavce 3 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, po dobu pracovního volna bez náhrady platu, po dobu dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky v práci na straně zaměstnance podle § 52 odst. 1.

§ 37

Vyslání za účelem předání agendy v zahraničí

(1) K zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a služby nebo práce v zahraničí může státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance nebo zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance.

(2) Po dobu podle odstavce 1 není státní zaměstnanec nebo zaměstnanec vyslaný podle odstavce 1 zařazený nebo jmenovaný na pracovní místo; státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci přísluší plat jako při zařazení nebo jmenování na pracovní místo státního zaměstnance nebo pracovní místo zaměstnance k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

§ 38

Přeložení za účelem přípravy pro výkon služby nebo práce v zahraničí

(1) Státní zaměstnanec nebo zaměstnanec z jiného správního úřadu může být přeložen do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby nebo práce v zahraničí na dobu nezbytnou ke splnění tohoto účelu, nejdéle na dobu 1 roku.

(2) Po dobu přeložení podle odstavce 1 je státní zaměstnanec nebo zaměstnanec zařazen na překlenovací místo.

§ 39

Odvolání z pracovního místa

Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán z pracovního místa i bez uvedení důvodu.

§ 41

Použití pracovního poměru

(1) Ministerstvo může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem práce v zahraničí obsadit pracovní místo státního zaměstnance nebo jiné pracovní místo v zastupitelském úřadu, označené jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance nebo zaměstnance k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

(2) Státní tajemník ministerstva může obsadit pracovní místo státního zaměstnance v zastupitelském úřadě, s výjimkou místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, vyžaduje-li to zájem České republiky. Osoba v pracovním poměru podle věty první, která je vedoucím zastupitelského úřadu, se považuje po dobu trvání takového pracovního poměru za vedoucího státního zaměstnance.

§ 42

Zastupování

(1) Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může určit ze svých přímo podřízených vedoucích státních zaměstnanců 2 zástupce. Takto určený zástupce zastupuje vrchního ředitele sekce v rozsahu činnosti vymezené vrchním ředitelem sekce.

(2) Vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „stálé zastoupení“) může určit ze svých přímo podřízených vedoucích státních zaměstnanců 3 zástupce. Takto určený zástupce zastupuje vedoucího stálého zastoupení v rozsahu činnosti vymezené vedoucím stálého zastoupení.

(3) Vedoucí oddělení v zastupitelském úřadu může určit svého zástupce, pokud oddělení jím řízené je tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy.

(4) Zástupce určený vedoucím zastupitelského úřadu jej zastupuje v rozsahu činnosti vymezené tímto vedoucím zastupitelského úřadu.

§ 43

Zvláštní zmocněnec

(1) Pro mimořádný úkol zahraniční služby může ministr pověřit diplomatického pracovníka funkcí zvláštního zmocněnce. Takovému diplomatickému pracovníkovi, který je zařazen nebo jmenován na pracovní místo státního zaměstnance, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro pracovní místo státního zaměstnance, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován. Platový tarif podle věty druhé lze diplomatickému pracovníkovi určit nejdéle na dobu 1 roku, a to opakovaně.

(2) Zvláštní zmocněnec může být jmenován vedoucím zvláštní mise, styčného úřadu nebo kanceláře.

(3) Pověření podle odstavce 1 se vydává vždy na dobu určitou.

§ 44

Diplomatický pracovník s přiznanou hodností velvyslanec

Diplomatickému pracovníkovi s přiznanou hodností velvyslanec, který je zařazen nebo jmenován na pracovní místo státního zaměstnance v ústředí, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro pracovní místo státního zaměstnance, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován, pokud takový pracovník plní nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější úkoly nezbytné k výkonu zahraniční služby, a tyto úkoly vyžadují nejvyšší míru znalostí, dovedností a zkušeností.

§ 45

(1) Občané České republiky dlouhodobě nebo trvale žijící v zahraničí nebo občané cizích států žijící v přijímajícím státě mohou být zaměstnáni na zastupitelském úřadě pro výkon činností vykonávaných administrativním nebo technickým pracovníkem.

(2) Pracovní poměr, práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1 se řídí právním řádem přijímajícího státu.

§ 46

(1) Spolu s informací o zřízení nebo zrušení zastupitelského úřadu podle § 4 odst. 3 ministerstvo předloží vládě návrh změny systemizace v dohodě s Úřadem vlády České republiky a Ministerstvem financí; postup změny systemizace podle zákona o státních zaměstnancích se v takovém případě nepoužije.

(2) Na změnu systemizace související s přesunem pracovního místa státního zaměstnance nebo zaměstnance pro výkon služby nebo práce v zahraničí mezi zastupitelskými úřady nebo v rámci jednoho zastupitelského úřadu se ustanovení zákona o státních zaměstnancích upravující změnu systemizace nepoužijí; ustanovení zákona o státních zaměstnancích upravující vypracování návrhu systemizace a její schválení se použijí obdobně.

§ 47

Povinnosti

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník rovněž nesmí

1. a) svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí nebo ohrozit její bezpečnost,
2. b) zneužít výsady a imunity poskytované podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo podle právního řádu přijímajícího státu,
3. c) zneužít diplomatický nebo služební pas.

(2) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník vyslaný k výkonu služby nebo práce v zahraničí je dále povinen

1. a) dodržovat protokolární zvyklosti obvyklé v přijímajícím státě,
2. b) dodržovat povinnosti a omezení, které osobám působícím na zastupitelském úřadě ukládají mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, a s výhradou výsad a imunit dbát právního řádu přijímajícího státu,
3. c) oznámit svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu státnímu zaměstnanci, že opustí přijímající stát, a oznámit místo plánovaného pobytu po dobu nepřítomnosti v přijímajícím státě, vedoucí zastupitelského úřadu je toto povinen oznámit příslušnému vrchnímu řediteli sekce,
4. d) dodržovat omezení pohybu vyplývající z bezpečnostní situace v přijímajícím státě a dbát na bezpečnost zastupitelského úřadu,
5. e) zřídit si pro zasílání platu účet v České republice, na který mu bude plat zasílán ve výplatních termínech,
6. f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na mobilním telefonu přiděleném ministerstvem mimo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení zákoníku práce upravující odměnu za pracovní pohotovost nepoužijí.

§ 48

Práva

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo

1. a) být doprovázen při výkonu služby nebo práce v zahraničí členy rodiny, pokud státní tajemník ministerstva nerozhodne, že to bezpečnostní situace v přijímajícím státě neumožňuje,
2. b) na evakuaci, jsou-li jeho nebo jeho členů rodiny život nebo zdraví přímo ohroženy z důvodu mimořádné události v přijímajícím státě,
3. c) na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 dnů od ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí, k němuž došlo v důsledku potřeby evakuace nebo jiných okolností hodných zvláštního zřetele, pro které byl nucen místo výkonu služby nebo práce v zahraničí bezodkladně opustit,
4. d) na bezplatné ubytování nebo na náhradu ubytovacích výdajů v místě výkonu služby nebo práce v zahraničí, s výjimkou výdajů za služby spojené s užíváním ubytování.

(2) Diplomatický pracovník je oprávněn přijímat v souvislosti s výkonem zahraniční služby dary nebo jiné výhody, odpovídá-li to protokolárním zvyklostem.

(3) Podrobnější podmínky a postupy v případech podle odstavce 1 písm. c) a d) a odstavce 2 stanoví vnitřní předpis ministerstva.

§ 49

Pracovní doba

Za práci přesčas, noční práci, práci ve svátek, jakož i práci v sobotu a v neděli se v případě státního zaměstnance a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou pracovní dobu a mimo pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.

§ 50

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo na pracovní volno na

1. a) 1 den k cestě na dovolenou do České republiky v souvislosti s výkonem služby nebo práce v zahraničí a 1 den při cestě zpět na zastupitelský úřad v přijímajícím státě, pokud je cesta na dovolenou hrazena z prostředků ministerstva a je spojena s pracovně lékařskou prohlídkou v České republice; v případě mimoevropských zemí se zvyšuje nárok na každou z cest o 1 den,
2. b) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s vlastní svatbou,
3. c) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s účastí na pohřbu člena rodiny,
4. d) 3 dny před vysláním k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s odjezdem do zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu do zahraničí,
5. e) 3 dny při příjezdu na zastupitelský úřad k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne příjezdu k výkonu služby nebo práce v zahraničí,
6. f) 3 dny před odjezdem ze zastupitelského úřadu k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu ze zahraničí nebo přejezdu do jiného přijímajícího státu,
7. g) 3 dny po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s návratem do České republiky; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne návratu ze zahraničí,
8. h) 10 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích se zvýšenou obtížností života určených vnitřním předpisem ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden,
9. i) 15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích s mimořádnou obtížností života určených vnitřním předpisem ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

(2) Po dobu volna uvedeného v odstavci 1 se státnímu zaměstnanci a zaměstnanci plat nekrátí.

§ 51

(1) Těhotná státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně vyslaná k výkonu služby nebo práce v zahraničí je povinna oznámit ministerstvu čerpání mateřské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu; pokud státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně bude čerpat mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou v zahraničí, je povinna to oznámit podle věty první. V případě, že státní zaměstnanec nebo zaměstnanec požádá o čerpání rodičovské dovolené, je povinen oznámit čerpání rodičovské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným nástupem na rodičovskou dovolenou.

(2) Osobě, která čerpá při vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, ministerstvo uhradí náklady spojené s ubytováním po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Takové osobě přísluší náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 odst. 6 zákoníku práce. Rozhodne-li se taková osoba nenastoupit výkon služby nebo práce v zahraničí po uplynutí doby uvedené ve větě první, ministerstvo její vyslání ukončí.

§ 52

(1) Následuje-li manžel nebo partner diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka do místa vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí, jedná se o jiný úkon v obecném zájmu bez náhrady mzdy nebo platu na straně zaměstnance podle zákoníku práce.

(2) Je-li doprovázející osobou příslušník bezpečnostního sboru vykonávající službu podle jiného právního předpisu²⁶), poskytne se mu na jeho žádost služební volno bez poskytnutí služebního příjmu.

(3) Je-li doprovázející osobou voják vykonávající službu podle jiného právního předpisu²⁷), určí se do dispozice.

§ 53

Zdravotní připojištění

(1) Ministerstvo může uzavřít ve prospěch diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pojistnou smlouvu za účelem krytí výdajů vzniklých v souvislosti s nemocí, úrazem, těhotenstvím nebo porodem v zahraničí, zahrnující i výdaje na repatriaci, a to včetně výdajů na léčbu nemoci a následků úrazu, k nimž dojde v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí (dále jen „zdravotní výdaje“).

(2) Pojištění podle odstavce 1 zahrnuje rovněž člena rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, který jej se souhlasem ministerstva následuje do zahraničí.

(3) Neumožňuje-li zdravotní připojištění úhradu zdravotních výdajů v přijímajícím státě, má diplomatický, administrativní nebo technický pracovník a jeho člen rodiny, který ho doprovází, nárok na hrazení nutných zdravotních výdajů spojených s poskytnutím zdravotní péče v přijímajícím státě.

§ 54

Použití služebního vozidla

Vedoucí zastupitelského úřadu má právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem nebo bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k cestě z místa jeho ubytování v zahraničí na zastupitelský úřad a zpět.

§ 55

Odškodnění za následky vzniklé při výkonu služby nebo práce v zahraničí

(1) Diplomatickému, administrativnímu nebo technickému pracovníkovi, který vykonával službu nebo práci v zahraničí, přísluší v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně v důsledku mimořádné události, jakož i v důsledku trestného činu, je-li obětí, ke kterým došlo v přijímajícím státě nebo při cestě z a do přijímajícího státu, jednorázové odškodnění ve výši šestinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka; v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží takovému pracovníkovi jednorázové odškodnění ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka.

(2) Je-li členu rodiny, který doprovází diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, přiznán invalidní důchod v případě podle odstavce 1, náleží mu jednorázové odškodnění ve stejné výši, jako by náleželo pracovníkovi, kterého doprovází.

(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši dvacetinásobku průměrného měsíčního platu diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka v případě jeho úmrtí, které nastalo v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí.

§ 56

(1) Ministerstvo zajišťuje přípravu a řídí odborné vzdělávání diplomatických pracovníků zaměřené na výkon zahraniční služby.

(2) Diplomatický pracovník při výkonu služby v ústředí je povinen pravidelně absolvovat vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby v rozsahu stanoveném státním tajemníkem ministerstva.

(3) Na vzdělávání administrativních a technických pracovníků se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Ministerstvo zajišťuje rovněž přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky.

§ 58

Společná ustanovení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na pracovněprávní vztahy státních zaměstnanců upravené tímto zákonem ustanovení zákona o státních zaměstnancích a na ostatní pracovněprávní vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákoníku práce.

(2) Státního zaměstnance v zahraniční službě, který byl přijat do služebního poměru podle § 190 až 192 zákona o státní službě, jde-li o administrativního pracovníka, který se dlouhodobě osvědčil, lze zařadit na služební místo i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje podmínku vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání získaného studiem v bakalářském studijním programu nebo vysokoškolského vzdělání získaného studiem v magisterském studijním programu podle zákona o státní službě.

(3) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách

1. a) věcný, osobní a územní rozsah činnosti zastupitelských úřadů, včetně jednotlivých druhů konzulárních činností,
2. b) seznam cizích zastupitelských úřadů, jejich vedoucích, členů diplomatického personálu a konzulárních úředníků,
3. c) seznam zastoupení podle § 10c a 10d.

§ 58a

Jiné pojištění

Ministerstvo může v zahraničí uzavřít pojištění týkající se činnosti zastupitelského úřadu, je-li to nezbytné k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

§ 59

Přechodná ustanovení

§ 60