Zákon o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)

§ 73

Kabinet

Kabinetem je organizační útvar v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády.

§ 74

Náměstek člena vlády

(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády. V případě ministra se označuje jeho náměstek jako náměstek ministra.

(2) Náměstek člena vlády zastupuje člena vlády v rozsahu jím stanoveném ve vztahu k působnosti správního úřadu nebo úkolům svěřeným členovi vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu. Má-li člen vlády více náměstků, může určit pořadí, v jakém jej zastupují.

(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády.

(4) Nejvyšší počet náměstků člena vlády v jednotlivém ministerstvu a v Úřadu vlády určí vláda v systemizaci.

(5) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení.

(6) Na funkční požitky náměstka člena vlády se použije § 48 obdobně.

§ 75

Zastupování člena vlády vrchním ředitelem sekce

Člen vlády může v jednotlivém případě stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn účastnit se místo něj jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu; přitom se považuje za náměstka člena vlády.

§ 76

Zastupování vedoucího Úřadu vlády a jeho funkční požitky

(1) Na zastupování vedoucího Úřadu vlády se použije § 5 odst. 2 obdobně.

(2) Na funkční požitky vedoucího Úřadu vlády se použije § 48 obdobně.

§ 77

Zvláštní ustanovení o skončení pracovního poměru některých vedoucích zaměstnanců

Vznikl-li pracovní poměr jmenováním na pracovní místo náměstka člena vlády nebo vedoucího zaměstnance zařazeného v kabinetu, skončí takový pracovní poměr uplynutím patnáctého dne po jeho odvolání z takového pracovního místa.

§ 78

(1) Úřad vlády je ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců.

(2) Úřad vlády

1. a) koncepčně sjednocuje personální a organizační záležitosti správních úřadů,
2. b) koordinuje zpracování organizačních struktur a charakteristik pracovních míst státních zaměstnanců,
3. c) koordinuje systém
   1. 1. výběrových řízení,
   2. 2. provádění úřednické zkoušky,
   3. 3. hodnocení státních zaměstnanců,
   4. 4. vzdělávání a rozvoje státních zaměstnanců, včetně odborného, manažerského a osobnostního rozvoje vedoucích správních úřadů, státních tajemníků a vrchních ředitelů sekcí,
   5. 5. péče o státní zaměstnance, včetně vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem práce státních zaměstnanců,

1. d) vypracovává vzorový etický kodex státního zaměstnance a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách a koordinuje opatření v oblasti integrity zaměřená na podporu řádného úředního jednání,
2. e) shromažďuje a vyhodnocuje údaje o personální situaci ve správních úřadech.

§ 79

Evidence organizačních struktur správních úřadů

Úřad vlády může zřídit evidenci organizačních struktur, která slouží k provádění postupů podle § 12.

§ 80

Centrální evidence obsazovaných pracovních míst státních zaměstnanců

Úřad vlády může zřídit centrální evidenci obsazovaných pracovních míst státních zaměstnanců, ve které se vedou údaje o probíhajících výběrových řízeních na obsazení pracovních míst státních zaměstnanců. Údaje v evidenci vedené jsou zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 81

Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku

Úřad vlády může zřídit portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, který slouží k přihlašování na úřednickou zkoušku a k zajištění dalších organizačních věcí spojených s úřednickou zkouškou.

§ 82

Evidence úřednických zkoušek

Úřad vlády může zřídit evidenci úřednických zkoušek, ve které se vedou údaje o úřednických zkouškách a jejich výsledcích a o osvědčeních o rovnocennosti zkoušek. Evidence je přístupná pouze správním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich činnosti. Údaje v evidenci vedené jsou uchovávány po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence.

§ 83

Údaje o personální situaci ve správních úřadech

Správní úřady předávají Úřadu vlády údaje o personální situaci ve správních úřadech potřebné pro výkon působnosti Úřadu vlády, a to v rozsahu a ve lhůtách stanovených nařízením vlády.

§ 84

Elektronický nástroj a doručování jeho prostřednictvím

(1) Státní zaměstnanec může vůči zaměstnavateli právně jednat také prostřednictvím elektronického nástroje, je-li zřízen. Písemnost se považuje za doručenou okamžikem jejího dodání do elektronického nástroje.

(2) Zaměstnavatel může státnímu zaměstnanci doručovat písemnosti také prostřednictvím elektronického nástroje, je-li do něj státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí, jinak desátým dnem ode dne jejího dodání do elektronického nástroje.

(3) Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň

1. a) vedení záznamu o právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje
   1. 1. identifikaci právního jednání nebo písemnosti,
   2. 2. identifikaci toho, kdo právně jednal nebo odeslal písemnost,
   3. 3. identifikaci adresáta právního jednání nebo písemnosti a
   4. 4. datum a čas právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a

1. b) uložení obsahu právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.

§ 85

Zvláštní ustanovení o doručování do datové schránky

Zaměstnavatel může státnímu zaměstnanci doručovat písemnosti do datové schránky i v případě, že ji státní zaměstnanec znepřístupnil podle § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

§ 86

Zvláštní ustanovení o doručování elektronickou poštou

(1) Právní jednání učiněné státním zaměstnancem vůči zaměstnavateli elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.

(2) Zaměstnavatel může státnímu zaměstnanci doručovat písemnosti také na adresu elektronické pošty, kterou mu státní zaměstnanec sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu zaměstnavatel může doručovat písemnosti.

(3) Nemůže-li zaměstnavatel doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, může ji doručit na adresu elektronické pošty, kterou státnímu zaměstnanci zřídil, je-li do ní státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup.

(4) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí, jinak desátým dnem ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty; to neplatí pro doručování písemnosti ve výběrovém řízení. Věta první se nepoužije, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě zaměstnavatel učiní další pokus o doručení písemnosti.

§ 87

Společné ustanovení

Doručení podle § 84 až 86 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

§ 88

Doručování ostatním zaměstnancům v pracovním poměru

Ustanovení tohoto dílu se použijí obdobně i pro doručování mezi zaměstnavatelem a ostatními zaměstnanci v pracovním poměru zařazenými ve správním úřadu.

§ 89

Poradní komise

(1) Poradní komise má 5 členů, které na funkční období 7 let jmenuje vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Nikdo nemůže být jmenován více než dvakrát za sebou. Předsedu poradní komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu.

(2) Členem poradní komise může být jmenována osoba, která

1. a) splňuje předpoklady pro přijetí do pracovního poměru státního zaměstnance podle § 18 odst. 1 písm. a) až d),
2. b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
3. c) není státním zaměstnancem a
4. d) není členem politické strany nebo politického hnutí.

(3) Alespoň 1 člen poradní komise, který je jmenován vládou bez návrhu, musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva.

(4) Vláda člena poradní komise odvolá, přestane-li splňovat některou z podmínek podle odstavce 2. Funkce skončí dnem následujícím po dni doručení písemného odvolání.

(5) Funkce člena poradní komise skončí dnem následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce.

(6) Poradní komise jedná podle jednacího řádu, v němž stanoví podrobnosti o svém jednání.

(7) Činnost poradní komise odborně, organizačně, finančně a materiálně zabezpečuje Úřad vlády. Za výkon funkce člena poradní komise náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště člena poradní komise se považuje jeho bydliště.

§ 90

Služební průkaz

(1) Správní úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen, může státnímu zaměstnanci vystavit služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel je státním zaměstnancem, a obsahuje

1. a) fotografii státního zaměstnance,
2. b) jméno, popřípadě i akademický titul státního zaměstnance,
3. c) evidenční číslo státního zaměstnance, bylo-li mu přiděleno,
4. d) označení správního úřadu, v němž je státní zaměstnanec zařazen,
5. e) číslo služebního průkazu,
6. f) datum vystavení, popřípadě i datum skončení platnosti služebního průkazu, a
7. g) jiné údaje, stanoví-li tak jiný právní předpis.

(2) Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při výkonu práce státního zaměstnance nebo v souvislosti s ním.

§ 91

Zvláštní ustanovení o správě pracovněprávních vztahů

Správní úřad může s jiným správním úřadem ujednat, že tento jiný správní úřad pro něj bude zajišťovat správu pracovněprávních vztahů; působnost vedoucího správního úřadu jednat v těchto vztazích není takovým ujednáním dotčena.

§ 92

Dokládání a ověřování bezúhonnosti

(1) Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů; výpis z rejstříku trestů si správní úřad vyžádá od Ministerstva spravedlnosti.

(2) Pobýval-li uchazeč v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v jiném státě, je povinen doložit splnění předpokladu také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem.

(3) Není-li uchazeč státním občanem České republiky, je povinen doložit splnění předpokladu bezúhonnosti také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je státním občanem.

(4) Místo dokladu obdobného výpisu z rejstříku trestů vydaného jiným státem může uchazeč předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů příslušných států. Pokud jiný stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, uchazeč doloží splnění předpokladu bezúhonnosti podle odstavce 2 nebo 3 písemným čestným prohlášením.

(5) Doklad o bezúhonnosti nesmí být starší než 3 měsíce.

(6) Správní úřad si v průběhu trvání pracovního poměru státního zaměstnance může v odůvodněných případech od Ministerstva spravedlnosti vyžádat výpis z rejstříku trestů za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti státního zaměstnance.

§ 93

Součinnost soudu a státního zástupce

Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti státního zaměstnance nebo o jeho odsouzení pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti nebo pro trestný čin, za jehož spáchání byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo trest zákazu činnosti vykonávat práci státního zaměstnance, nebo soud nebo státní zástupce, který trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení narovnání, o tom po nabytí právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu vyrozumí správní úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává práci.

§ 94

Zvláštní ustanovení o kolektivních smlouvách

(1) Kolektivní smlouvu vyššího stupně upravující práva státních zaměstnanců uzavírá za všechny správní úřady vláda.

(2) Podnikovou kolektivní smlouvu uzavírá za správní úřad vedoucí správního úřadu, a jde-li o ministerstvo nebo Úřad vlády, společně státní tajemník a příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády.