Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

§ 79

účinné od 1. 7. 1989Rozdělení dolů

účinné od 1. 7. 1989(1) Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na 2 kategorie:

1. účinné od 1. 7. 1989a) neplynující doly,
2. účinné od 1. 7. 1989b) plynující doly.

účinné od 1. 7. 1989(2) Neplynující jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosahuje v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhne 1 % a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen „plyny“) 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

účinné od 1. 7. 1989(3) Důl do některé z kategorií podle odstavce 1 zařadí na základě měření podle odstavce 2 obvodní báňský úřad, který současně určí lhůty kontrolních měření. Při výskytu jiných plynů než metanu obvodní báňský úřad určí, která ustanovení tohoto dílu je organizace povinna dodržovat.

účinné od 1. 7. 1989(4) Plynující doly se dělí na

1. účinné od 1. 7. 1989a) doly II. třídy nebezpečí; jsou to doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů, všechny doly ostravsko-karvinského revíru a dále doly, které do této třídy zařadí obvodní báňský úřad,
2. účinné od 1. 7. 1989b) doly I. třídy nebezpečí; jsou to ostatní plynující doly.

účinné od 1. 7. 1989(5) Je-li důl rozdělen na více od sebe výbuchuvzdorně izolovaných větrních oblastí, může obvodní báňský úřad zařadit některou z těchto oblastí do jiné kategorie nebo jiné třídy nebezpečí než ostatní části dolu.

účinné od 1. 7. 1989(6) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie plynujících dolů nebo do jiné třídy nebezpečí, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu.

účinné od 1. 7. 1989(7) Před zahájením projektových prací pro výstavbu nového dolu nebo jeho části předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu návrh na zařazení dolu nebo jeho části do příslušné kategorie a třídy nebezpečí.

účinné od 1. 7. 1989(8) Pro doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů platí také zvláštní předpis.²³)

§ 80

účinné od 1. 7. 1989Větrní spoje dolu s povrchem

účinné od 1. 7. 1989(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.

účinné od 1. 7. 1989(2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl

1. účinné od 1. 7. 1989a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,
2. účinné od 1. 7. 1989b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,
3. účinné od 1. 7. 1989c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).

účinné od 1. 7. 1989Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.

účinné od 1. 7. 1989(4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem), která je v ochranném pilíři jámy.

účinné od 1. 7. 1989(5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.

účinné od 1. 7. 1989(6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 °C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.

§ 81

účinné od 1. 7. 1989Způsoby větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Důl, kromě případů uvedených v § 82 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém. Způsob větrání dolu musí být sací.

účinné od 1. 7. 1989(2) Důl musí být větrán uměle a nepřetržitě kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu metanu a plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu hlavního ventilátoru a jeho napájecí sítě. V jiných nutných případech je přerušení větrání nutno předem projednat s obvodním báňským úřadem.

účinné od 1. 7. 1989(3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.

§ 82

účinné od 1. 7. 1989Vztahy k sousedním dolům

účinné od 1. 7. 1989(1) V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro izolaci větrních systémů postaveny výbuchuvzdorné uzavírací hráze²⁴) nebo alespoň dvoje hrázové dveře²⁵) vzdálené od sebe tak, aby jedny byly vždy zavřené. Na neplynujících dolech stačí k izolaci těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře²⁶) otevírající se v opačném směru. Vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník může rozhodnout o propojení dopravních cest na úvodních stranách mezi hlavními vtažnými důlními díly bez izolace za současného určení bezpečnostních opatření zejména ke zneškodňování uhelného prachu, zřízení protivýbuchových uzávěr a zajištění možnosti rychlého uzavření tohoto propojení.

účinné od 1. 7. 1989(2) Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho větrního systému je možné jen na písemný příkaz vedoucího organizace. Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je možné jen na základě dohody vedoucích těchto organizací.

účinné od 1. 7. 1989(3) Při společném větrním systému několika dolů jsou určení pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení důlního ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být projednány předem.

§ 83

účinné od 1. 7. 1989Složení důlního ovzduší

účinné od 1. 7. 1989(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin¹⁶) nesmí překročit tyto hodnoty:

účinné od 1. 7. 1989(2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací kysličníku uhelnatého do 0,013 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace kysličníku uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace kysličníku uhelnatého v důlním ovzduší.

účinné od 1. 7. 1989(3) Vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a zvýšenou koncentraci kysličníku uhličitého až na 1,5 %, avšak současně je povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.

účinné od 1. 7. 1989(4) Koncentrace metanu v důlním ovzduší těch důlních děl, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, nesmí být větší než 1 %. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrního proudu, je dovolena místní koncentrace metanu do 2 %, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu.

účinné od 1. 7. 1989(5) Není-li možno využitím okamžitě dostupných technických opatření snížit koncentraci metanu na meze stanovené v odstavci 4, může dát vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník na nezbytně nutnou dobu písemný souhlas se zvýšením koncentrace metanu

1. účinné od 1. 7. 1989a) až na 1,5 % ve všech větrních proudech včetně pracovišť, kromě porubů s úpadním vedením důlních větrů (§ 95 odst. 3) a celkového výdušného větrního proudu,
2. účinné od 1. 7. 1989b) až na 2 % v průchodním výdušném větrním proudu za posledním pracovištěm až k celkovému výdušnému větrnímu proudu. Tuto zvýšenou koncentraci metanu nemůže dovolit, je-li průchodní výdušný větrní proud veden úpadně. Písemný souhlas může vydat nejvýše na 6 měsíců.

účinné od 1. 7. 1989Zvýšenou koncentraci metanu zapříčiněnou nedostatečným průřezem větrních cest může vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník dovolit jen pro práce k odstranění tohoto stavu.

účinné od 1. 7. 1989(6) V písemném souhlasu podle odstavce 5 je vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník povinen uvést dobu, na kterou se tento vydává, a současně určit

1. účinné od 1. 7. 1989a) technická opatření pro snížení koncentrace metanu a zabránění vzniku metanových vrstev,
2. účinné od 1. 7. 1989b) způsob a intervaly kontrol koncentrace metanu, odběr vzorků důlního ovzduší v nejnepříznivějších místech nejméně jednou za 14 dní a v úpadně vedeném výdušném větrním proudu také měření rychlosti důlních větrů nejméně jednou za 14 dní,
3. účinné od 1. 7. 1989c) kontrolu koncentrace metanu v důlním ovzduší kontinuálními analyzátory metanu se signalizací. V důlních dílech s elektrickým zařízením musí být tyto analyzátory registrační a vybaveny zařízením pro automatické vypínání elektrických zařízení při překročení určené meze. Umístění odběrových sond nebo čidel analyzátoru určí organizace,
4. účinné od 1. 7. 1989d) kontrolu pověřenými techniky nejméně jednou v každém pracovním dni spojenou s kontrolou koncentrace metanu v důlním ovzduší a správnosti údajů kontinuálních analyzátorů metanu, zneškodňování uhelného prachu a stavu protivýbuchových uzávěr, protipožárního vybavení a zařízení pro rozvod větrů. Touto kontrolou nesmějí být pověřeni směnoví technici.

§ 84

účinné od 1. 7. 1989Objemový průtok důlních větrů

účinné od 1. 7. 1989Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky.

§ 85

účinné od 1. 7. 1989Rychlost důlních větrů

účinné od 1. 7. 1989(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně

1. účinné od 1. 7. 1989a) 0,15 m.s^-1 v hloubených svislých důlních dílech,
2. účinné od 1. 7. 1989b) 0,2 m.s^-1 v ústí komor,
3. účinné od 1. 7. 1989c) 0,3 m.s^-1 na ostatních pracovištích, kromě pracovišť uvedených v § 95 odst. 3.

účinné od 1. 7. 1989Rychlost důlních větrů v plynujících dolech však musí být taková, aby zabránila vzniku metanových vrstev, pokud jejich vzniku není zabráněno jinak.

účinné od 1. 7. 1989(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než

1. účinné od 1. 7. 1989a) 4 m.s^-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,
2. účinné od 1. 7. 1989b) 10 m.s^-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,
3. účinné od 1. 7. 1989c) 15 m.s^-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.

účinné od 1. 7. 1989(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.

§ 86

účinné od 1. 7. 1989Hlavní ventilátory

účinné od 1. 7. 1989(1) Na plynujícím dole musí být hlavní ventilátor umístěn na povrchu při ústí hlavního výdušného důlního díla, na ostatních dolech u hlavního výdušného důlního díla.

účinné od 1. 7. 1989(2) Hlavní výdušné důlní dílo plynujícího dolu musí být vybaveno nejméně dvěma stejně výkonnými hlavními ventilátory, z nichž jeden je záložní. Na neplynujícím dole a na takovém plynujícím dole, u něhož je možné, aby jiná výdušná jáma včas převzala větrní oblast ventilátoru zastaveného pro poruchu, stačí jeden hlavní ventilátor se záložním pohonem a záložním převodem hnací síly.

účinné od 1. 7. 1989(3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu (deprese) se signalizací náhlé změny do dispečinku. Odběrová sonda musí být umístěna tak, aby snímala tlakový spád celé větrní oblasti.

účinné od 1. 7. 1989(4) Hlavní ventilátor musí mít dvě přívodní vedení elektrické energie provedené podle zvláštního předpisu.²⁷)

účinné od 1. 7. 1989(5) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika.

účinné od 1. 7. 1989(6) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.

účinné od 1. 7. 1989(7) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.

§ 87

účinné od 1. 7. 1989Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství

účinné od 1. 7. 1989(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.

účinné od 1. 7. 1989(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

účinné od 1. 7. 1989(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.

účinné od 1. 7. 1989(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru i záložního hlavního ventilátoru je vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník povinen určit potřebná bezpečnostní opatření.

§ 88

účinné od 1. 7. 1989Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

účinné od 1. 7. 1989(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 89

účinné od 1. 7. 1989Reverzace větrního proudu

účinné od 1. 7. 1989(1) Pokud je hlavní ventilátor vybaven zařízením pro reverzaci větrního proudu, musí být toto zařízení kontrolováno nejméně jednou za měsíc. Výsledky kontrol musí být uchovávány 2 roky.

účinné od 1. 7. 1989(2) Účinnost reverzace větrního proudu musí být ověřena nejméně jednou za rok, a to střídavě v různých ročních obdobích. Účinnost reverzace musí být ověřena také při podstatné změně větrání.

účinné od 1. 7. 1989(3) Ověření účinnosti reverzace větrního proudu musí být vyhodnoceno a výsledky uchovávány 2 roky.

§ 90

účinné od 1. 7. 1989Výpomocné ventilátory

účinné od 1. 7. 1989Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 83, 84 a 85. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.

§ 91

účinné od 1. 7. 1989Vedení důlních větrů

účinné od 1. 7. 1989(1) Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.

účinné od 1. 7. 1989(2) Výdušné větry musí být vedeny vodorovně nebo vzestupně. Úpadní vedení těchto větrů je dovoleno za podmínky, že rychlost větrního proudu bude vyšší než 0,6 m.s^-1 a budou splněny požadavky § 182 odst. 1 písm. b).

§ 92

účinné od 1. 7. 1989Větrní cesty

účinné od 1. 7. 1989(1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny.

účinné od 1. 7. 1989(2) Při likvidaci důlních děl ovětrávaných průchodním větrním proudem mohou být pro větrání použita i neschůdná důlní díla. V písemném příkazu je organizace povinna určit

1. účinné od 1. 7. 1989a) místa a četnost indikací plynných škodlivin a odběrů vzorků důlního ovzduší k rozborům,
2. účinné od 1. 7. 1989b) vybavení osádky přenosnými přístroji k měření koncentrací plynných škodlivin,
3. účinné od 1. 7. 1989c) způsob denní kontroly větrání neschůdnou větrní cestou,
4. účinné od 1. 7. 1989d) časové omezení jeho platnosti.

účinné od 1. 7. 1989(3) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší. Světlý průřez větrních cest s výjimkou porubů a dobývek a jejich prorážek, komínů, větrních mostů a větrních vrtů nesmí být menší než 4 m². Světlý průřez větrních cest spojených větrních proudů dvou nebo více samostatných větrních oddělení nesmí být na dole II. třídy nebezpečí menší než 8 m².

účinné od 1. 7. 1989(4) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.

účinné od 1. 7. 1989(5) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.

§ 93

účinné od 1. 7. 1989Samostatná větrní oddělení

účinné od 1. 7. 1989(1) Důlní větry musí být rozváděny tak, aby byla vytvořena samostatná větrní oddělení, a to již pro přípravná důlní díla.

účinné od 1. 7. 1989(2) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.

účinné od 1. 7. 1989(3) Na dole II. třídy nebezpečí může být při podpatrovém dobývání v každém samostatném větrním oddělení jeden porub nebo dobývka. V důlních dílech spojujících vtažné a výdušné větry uvnitř takového větrního oddělení musí být postaveny v místech určených plánem otvírky, přípravy a dobývání hrázové dveře nebo výbuchuvzdorné uzavírací hráze.

účinné od 1. 7. 1989(4) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání, vyznačeny ve větrním schématu a označeny v důlních dílech.

§ 94

účinné od 1. 7. 1989Izolace větrních proudů

účinné od 1. 7. 1989(1) Větrní proudy musí být izolovány v důlních dílech tvořících nežádoucí spojení (zkraty)

1. účinné od 1. 7. 1989a) mezi hlavními vtažnými a výdušnými větrními proudy,
2. účinné od 1. 7. 1989b) mezi samostatnými větrními odděleními,
3. účinné od 1. 7. 1989c) mezi samostatným větrním oddělením a spojeným vtažným nebo výdušným větrním proudem,
4. účinné od 1. 7. 1989d) mezi spojenými vtažnými a výdušnými větrními proudy,
5. účinné od 1. 7. 1989e) uvnitř samostatného větrního oddělení.

účinné od 1. 7. 1989Větrní proudy musí být izolovány hrázemi, větrními dveřmi nebo jinými vhodnými způsoby, a to v takovém počtu, provedení a vzdálenostech, aby nebylo narušeno větrání. Tyto požadavky musí splňovat i izolační objekty větrních propojení dopravními vrty, případně zásobníky.

účinné od 1. 7. 1989(2) Má-li důl několik hlavních výdušných důlních děl, musí být každá větrní oblast na výdušné straně izolována proti ostatním. Na plynujícím dole musí být tato izolace výbuchuvzdorná.

účinné od 1. 7. 1989(3) Na dole II. třídy nebezpečí se musí stavět v místech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) výbuchuvzdorné hráze nebo hrázové dveře. V ostatních případech postačí větrní dveře.

účinné od 1. 7. 1989(4) V případě mimořádné důležitosti hrázových dveří musí být zajištěna jejich řádná funkce vhodným zařízením. Tyto případy určí organizace. Kontrola funkce těchto hrázových dveří musí být zajištěna signalizací vyvedenou do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou. Výjimečně lze funkci vhodného zařízení, případně signalizace zajistit stálou hlídkou.

účinné od 1. 7. 1989(5) Mají-li výbuchuvzdorné hráze nebo hrázové dveře otvory pro průnik části důlních větrů, musí mít z obou stran samočinné záklopky, které musí být také výbuchuvzdorné.

§ 95

účinné od 1. 7. 1989Větrání porubů a dobývek

účinné od 1. 7. 1989(1) Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.

účinné od 1. 7. 1989(2) Větrání musí být upraveno tak, aby důlní větry proudily podél dobývaného pilíře a na plynujících dolech vodorovně nebo vzestupně kromě případů uvedených v odstavci 3. Při místním úpadním vedení větrů přes poruchy nebo ve vlnitém uložení určí organizace potřebná bezpečnostní opatření.

účinné od 1. 7. 1989(3) Úpadní vedení důlních větrů porubem je možné, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší v porubu nepřekročí 1 % a rychlost větrního proudu v porubu bude nejméně 1 m.s^-1.

§ 96

účinné od 1. 7. 1989Větrní a hrázové dveře

účinné od 1. 7. 1989(1) Větrní a hrázové dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.

účinné od 1. 7. 1989(2) V důlních dílech s pravidelnou strojní dopravou musí být hrázové dveře dálkově ovladatelné.

účinné od 1. 7. 1989(3) Hrázové dveře s průchodem pro dopravník se mohou používat jen ve výjimečných případech se souhlasem vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka.

§ 97

účinné od 1. 7. 1989Větrní závěsy

účinné od 1. 7. 1989Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře.

§ 98

účinné od 1. 7. 1989Větrní mosty

účinné od 1. 7. 1989(1) Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.

účinné od 1. 7. 1989(2) Větrní mosty, ve kterých jsou vedeny důlní větry několika samostatných větrních oddělení, musí být na plynujícím dole vybudovány výbuchuvzdorně. Na dole II. třídy nebezpečí musí být všechny větrní mosty vybudovány výbuchuvzdorně.

§ 99

účinné od 1. 7. 1989Způsoby větrání neproražených důlních děl

účinné od 1. 7. 1989(1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním²⁸) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla na plynujícím dole 5 m, na neplynujícím dole 10 m.

účinné od 1. 7. 1989(2) Jedním lutnovým tahem je dovoleno větrat nejvýše 2 neproražená důlní díla, v dole II. třídy nebezpečí však může být raženo pouze jedno z nich.

účinné od 1. 7. 1989(3) V dole II. třídy nebezpečí může být z dovrchní chodby, která není proražena do vyššího patra, raženo další důlní dílo jen za účelem dosažení větrního spojení a vždy jen jedním pracovištěm.

účinné od 1. 7. 1989(4) Výdušné větry, které proudí z neproražených důlních děl nového patra, musí být v plynujícím dole odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu nebo do větrního proudu samostatného větrního oddělení, kterým nejsou větrána jiná pracoviště, kde se razí nebo dobývá. Není-li splnění tohoto požadavku technicky možné, je dovoleno na písemný příkaz vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka přivádět výdušné větry na pracoviště vyššího patra; je-li potřebné odplynit důlní díla nového patra, musí být pracoviště v příslušném samostatném větrním oddělení zastavena a pracovníci odvoláni.

účinné od 1. 7. 1989(5) Neproražená důlní díla na neplynujícím dole, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

účinné od 1. 7. 1989(6) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření.

§ 100

účinné od 1. 7. 1989Přibližování k plynujícím horizontům a stařinám

účinné od 1. 7. 1989(1) Při otvírání plynujícího horizontu musí být důlní dílo, které se přiblíží na vzdálenost 10 m k takovému horizontu, raženo s bezpečnostními předvrty předstihujícími čelbu nejméně o 5 m. Na těchto pracovištích musí být stálá kontrola koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontinuálními analyzátory.

účinné od 1. 7. 1989(2) Přiblíží-li se důlní dílo ke stařinám na vzdálenost menší než 10 m, je organizace povinna v technologickém postupu určit opatření na ochranu před náhlým zaplynováním.

§ 101

účinné od 1. 7. 1989Separátní větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

účinné od 1. 7. 1989(2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

účinné od 1. 7. 1989(4) Poddajné lutny vyztužené se nesmějí používat v dovrchních důlních dílech na dole I. třídy nebezpečí v úklonu větším než 45° a na dole II. třídy nebezpečí a dole s nebezpečím důlních otřesů v úklonu větším než 30°.

účinné od 1. 7. 1989(5) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat na sací straně ventilátoru v lutnovém tahu, v důlních dílech s nebezpečím důlních otřesů a v dovrchních důlních dílech na dole II. třídy nebezpečí.

účinné od 1. 7. 1989(6) Těsnost lutnového tahu musí vyhovovat zvláštnímu předpisu.²⁸)

účinné od 1. 7. 1989(7) Separátní větrání musí být nepřetržité kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu ventilátoru a jeho napájecí sítě.

účinné od 1. 7. 1989(8) Po přerušení nebo při poruše separátního větrání provede organizace vhodná bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Při přerušení separátního větrání musí být na plynujícím dole elektrická zařízení a stroje umístěné v neproraženém důlním díle neprodleně vypnuty z určeného místa.

účinné od 1. 7. 1989(9) Separátní větrání může být po přerušení nebo poruše obnoveno až po zjištění, že se tak může stát bez nebezpečí, které by mohly způsobit i odváděné důlní větry. Pracoviště mohou být obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 102

účinné od 1. 7. 1989Ventilátory separátního větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) První ventilátor separátně větraného důlního díla se musí ovládat z průchodního větrního proudu.

účinné od 1. 7. 1989(2) V plynujícím dole může být elektrický ventilátor separátního větrání umístěn jen v průchodním větrním proudu, a to při foukacím větrání ve vzdálenosti nejméně 5 m od výdušného větrního proudu z pracoviště a při sacím větrání ve vzdálenosti nejméně 5 m od vyústění separátně ovětrávaného důlního díla do důlního díla s průchodním větrním proudem a 3 m od konce lutnového tahu. Vzduchoelektrický ventilátor umístěný v separátně větraném důlním díle musí být při foukacím větrání ve vzdálenosti nejméně 50 m od čelby, při sacím větrání nejméně 20 m od čelby. Je-li na pracovišti povolena zvýšená koncentrace metanu (§ 83 odst. 5), může být vzduchoelektrický ventilátor při foukacím větrání umístěn jen v průchodním větrním proudu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Přívod energie pro elektrické, vzduchoelektrické a vzduchové ventilátory musí být proveden tak, aby byl zajištěn jejich nepřetržitý chod. U vzduchoelektrického ventilátoru při foukacím větrání musí dojít k samočinnému přepnutí z elektrického na vzduchový pohon při zvýšení koncentrace metanu nad 1,5 %. Při přerušení dodávky elektrické energie musí u vzduchoelektrického ventilátoru dojít k samočinnému přepnutí z elektrického na vzduchový pohon; v žádném případě však nesmí dojít k samočinnému přepnutí ze vzduchového na elektrický pohon.

účinné od 1. 7. 1989(4) Na dole II. třídy nebezpečí musí být chod ventilátorů separátního větrání dálkově kontrolován s vyvedením signalizace do dispečinku. Chod vzduchoelektrického ventilátoru musí být kontrolován čidlem tlakové diference. Kontrola chodu ventilátorů jednoho separátně větraného důlního díla může být provedena jako součtová.

§ 103

účinné od 1. 7. 1989Větrání důlních provozoven, komor a skladů

účinné od 1. 7. 1989(1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušnin²⁰) a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě.

účinné od 1. 7. 1989(2) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 10 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. V těchto prostorech není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

účinné od 1. 7. 1989(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.

účinné od 1. 7. 1989(4) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.

účinné od 1. 7. 1989(5) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m³.s^-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.

účinné od 1. 7. 1989(6) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

účinné od 1. 7. 1989(7) Elektrická stanice a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nesmějí být ovětrávány větrním proudem, pro který je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b). V těchto prostorách není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

§ 104

účinné od 1. 7. 1989Větrání výklenků

účinné od 1. 7. 1989Výklenek do délky 3 m s nestacionárním chladicím zařízením nebo s elektrickým zařízením a ostatní výklenky do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 10 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. Ve výklenku s nestacionárním chladicím zařízením nebo elektrickým zařízením není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

§ 105

účinné od 1. 7. 1989Dočasně neobsazená důlní díla

účinné od 1. 7. 1989(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána.

účinné od 1. 7. 1989(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna na plynujícím dole ve vzdálenosti nejvýše 5 m a na neplynujícím dole nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu. Při tom na plynujícím dole musí být dodržena alespoň tato opatření:

1. účinné od 1. 7. 1989a) důlní dílo neobsazené déle než jednu směnu musí být označeno laťovým křížem,
2. účinné od 1. 7. 1989b) důlní dílo neobsazené déle než 3 směny v pracovních dnech musí být znepřístupněno v celém profilu takovým způsobem, aby vniknutí do něho nebylo možné bez poškození nebo odstranění zábrany a bylo přitom zachováno větrání.

§ 106

účinné od 1. 7. 1989Opuštěná důlní díla

účinné od 1. 7. 1989(1) Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve uzavřeno kromě vyrubaných prostor, u kterých je spolehlivě zabráněno průtahu důlních větrů přes stařiny a podél kterých je nutno i nadále udržovat chodbu.

účinné od 1. 7. 1989(2) Na dole II. třídy nebezpečí a na ostatních dolech tam, kde je nebezpečí nahromadění výbušné směsi, musí být opuštěná důlní díla uzavřena výbuchuvzdorně, kromě neproražených dočasně opuštěných důlních děl, která nesouvisejí se stařinami a v nichž je vyloučena možnost iniciace výbuchu. Tato důlní díla je dovoleno na dobu nejvýše 6 měsíců jen těsně uzavřít, a to v místech budoucích výbuchuvzdorných hrází.

účinné od 1. 7. 1989(3) U hrází musí být zajištěna možnost odběru vzorků vzdušin a měření tlaku ovzduší za nimi, kromě hrází uzavírajících porubní chodby při komorovém dobývání. Hráze musí být evidovány (§ 188) a kontrolovány nejméně jednou za 14 dní.