Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

§ 116

účinné od 1. 7. 1989Zařazení dolů

účinné od 1. 7. 1989(1) Neplynující jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosahuje v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhne 1 % a koncentrace ostatních plynů 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

účinné od 1. 7. 1989(2) O zařazení dolu pro dobývání výhradního ložiska a dolu, ve kterém jsou prováděny průzkumné práce, rozhodne na základě měření podle odstavce 1 obvodní báňský úřad, který současně určí lhůty kontrolních měření.

účinné od 1. 7. 1989(3) Možný výskyt metanu, případně plynů musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

účinné od 1. 7. 1989(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie plynujících dolů, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu. Při výskytu jiných plynů než metanu obvodní báňský úřad určí, která ustanovení dílu prvního musí organizace dodržovat. Za zjištění se považuje i předpokládaný výskyt plynů.

§ 117

účinné od 1. 7. 1989Větrní spoje dolu s povrchem

účinné od 1. 7. 1989(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.

účinné od 1. 7. 1989(2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl

1. účinné od 1. 7. 1989a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,
2. účinné od 1. 7. 1989b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,
3. účinné od 1. 7. 1989c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).

účinné od 1. 7. 1989Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše, než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.

účinné od 1. 7. 1989(4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem).

účinné od 1. 7. 1989(5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.

účinné od 1. 7. 1989(6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 °C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.

§ 118

účinné od 1. 7. 1989Způsoby větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Důl, kromě případů uvedených v § 119 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém.

účinné od 1. 7. 1989(2) Důl musí být větrán uměle a v době, kdy jsou v dole lidé, nepřetržitě. Po zastavení větrání podle § 125 však musí být větrání včas spuštěno před konáním předběžných prohlídek, případně před obsazením pracovišť, není-li předběžné prohlídky třeba konat.

účinné od 1. 7. 1989(3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.

účinné od 1. 7. 1989(4) Podzemní stavby mohou být větrány přirozeným větráním jen ve výjimečných případech, kdy přirozený tah důlních větrů spolehlivě zajistí splnění požadavků této vyhlášky.

§ 119

účinné od 1. 7. 1989Vztahy k sousedním dolům

účinné od 1. 7. 1989(1) V důlních dílech spojujících neplynující doly musí být postaveny těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře otevírající se v opačném směru.

účinné od 1. 7. 1989(2) Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho větrního systému je možné jen na písemný příkaz vedoucího organizace. Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je možné jen na základě dohody vedoucích těchto organizací.

účinné od 1. 7. 1989(3) Při společném větrním systému několika dolů jsou určení pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména složení důlního ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být projednány předem.

§ 120

účinné od 1. 7. 1989Složení důlního ovzduší

účinné od 1. 7. 1989(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin¹⁶) nesmí překročit tyto hodnoty:

účinné od 1. 7. 1989(2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací kysličníku uhelnatého do 0,013 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace kysličníku uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace kysličníku uhelnatého v důlním ovzduší v intervalech určených vedoucím likvidace havárie.

účinné od 1. 7. 1989(3) Vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a zvýšenou koncentraci kysličníku uhličitého až na 1,5 %, avšak současně je povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.

§ 121

účinné od 1. 7. 1989Objemový průtok důlních větrů

účinné od 1. 7. 1989Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky.

§ 122

účinné od 1. 7. 1989Rychlost důlních větrů

účinné od 1. 7. 1989(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně

1. účinné od 1. 7. 1989a) 0,15 m.s^-1 v hloubených svislých důlních dílech,
2. účinné od 1. 7. 1989b) 0,3 m.s^-1 na ostatních pracovištích.

účinné od 1. 7. 1989(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než

1. účinné od 1. 7. 1989a) 4 m.s^-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,
2. účinné od 1. 7. 1989b) 10 m.s^-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,
3. účinné od 1. 7. 1989c) 15 m.s^-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.

účinné od 1. 7. 1989(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.

§ 123

účinné od 1. 7. 1989Hlavní ventilátory

účinné od 1. 7. 1989(1) Hlavní ventilátor musí být umístěn u hlavního větrního důlního díla.

účinné od 1. 7. 1989(2) Hlavní ventilátor musí mít záložní pohon a převod hnací síly, není-li instalován záložní hlavní ventilátor. Pro ventilátory stejného typu může mít organizace jen jeden záložní pohon a převod hnací síly, pokud je zajištěno jejich včasné přemístění a zapojení na místě případné potřeby.

účinné od 1. 7. 1989(3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu.

účinné od 1. 7. 1989(4) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika.

účinné od 1. 7. 1989(5) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.

účinné od 1. 7. 1989(6) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.

§ 124

účinné od 1. 7. 1989Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství

účinné od 1. 7. 1989(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.

účinné od 1. 7. 1989(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

účinné od 1. 7. 1989(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.

účinné od 1. 7. 1989(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru, případně i záložního ventilátoru je organizace povinna určit potřebná bezpečnostní opatření.

§ 125

účinné od 1. 7. 1989Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

účinné od 1. 7. 1989(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 126

účinné od 1. 7. 1989Reverzace větrního proudu

účinné od 1. 7. 1989(1) Pokud je hlavní ventilátor vybaven zařízením pro reverzaci větrního proudu, musí být toto zařízení kontrolováno nejméně jednou za měsíc. Výsledky kontrol musí být uchovávány 2 roky.

účinné od 1. 7. 1989(2) Účinnost reverzace větrního proudu musí být ověřena nejméně jednou za rok, a to střídavě v různých ročních obdobích. Účinnost reverzace musí být ověřena také při podstatné změně větrání.

účinné od 1. 7. 1989(3) Ověření účinnosti reverzace větrního proudu musí být vyhodnoceno a výsledky uchovávány 2 roky.

§ 127

účinné od 1. 7. 1989Výpomocný ventilátor

účinné od 1. 7. 1989Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 120, 121 a 122. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.

§ 128

účinné od 1. 7. 1989Vedení důlních větrů

účinné od 1. 7. 1989Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.

§ 129

účinné od 1. 7. 1989Větrní cesty

účinné od 1. 7. 1989(1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny. Vyrubané prostory a jiná neschůdná důlní díla mohou být používána jako větrní cesty pro vedení výdušných větrů, pokud se tím nesníží objemový průtok vtažných větrů potřebný pro větrání.

účinné od 1. 7. 1989(2) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší.

účinné od 1. 7. 1989(3) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.

účinné od 1. 7. 1989(4) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.

§ 130

účinné od 1. 7. 1989Samostatná větrní oddělení

účinné od 1. 7. 1989(1) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.

účinné od 1. 7. 1989(2) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání a vyznačeny ve větrním schématu.

§ 131

účinné od 1. 7. 1989Izolace větrních proudů

účinné od 1. 7. 1989Všechna nežádoucí spojení (zkraty) ve větrní síti musí být izolována.

§ 132

účinné od 1. 7. 1989Větrání porubů a dobývek

účinné od 1. 7. 1989Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.

§ 133

účinné od 1. 7. 1989Větrní dveře

účinné od 1. 7. 1989Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.

§ 134

účinné od 1. 7. 1989Větrní závěsy

účinné od 1. 7. 1989Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře.

§ 135

účinné od 1. 7. 1989Větrní mosty

účinné od 1. 7. 1989Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.

§ 136

účinné od 1. 7. 1989Způsoby větrání neproražených důlních děl

účinné od 1. 7. 1989(1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním²⁸) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla 15 m.

účinné od 1. 7. 1989(2) Neproražená důlní díla, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových důlních děl pro komorové odstřely apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

účinné od 1. 7. 1989(3) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření.

§ 137

účinné od 1. 7. 1989Separátní větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

účinné od 1. 7. 1989(2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

účinné od 1. 7. 1989(4) Těsnost lutnového tahu musí vyhovovat zvláštnímu předpisu.²⁸)

účinné od 1. 7. 1989(5) Separátní větrání musí být nepřetržité; přechodně může být zastaveno za podmínek, že dotyčné důlní dílo bude bezodkladně označeno zákazem vstupu, že separátní větrání bude před předběžnou prohlídkou nebo obsazením pracoviště včas spuštěno a že organizace provede vhodná bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků, kteří by mohli být ohroženi plynnými škodlivinami z ovětrávaného důlního díla. Obdobně je nutno postupovat i při poruše separátního větrání.

§ 138

účinné od 1. 7. 1989Ventilátory separátního větrání

účinné od 1. 7. 1989První ventilátor separátně větraného důlního díla se musí ovládat z průchodního větrního proudu.

§ 139

účinné od 1. 7. 1989Větrání důlních provozoven, komor a skladů

účinné od 1. 7. 1989(1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušnin²⁰) a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě.

účinné od 1. 7. 1989(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.

účinné od 1. 7. 1989(3) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.

účinné od 1. 7. 1989(4) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m.s^-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.

účinné od 1. 7. 1989(5) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

účinné od 1. 7. 1989(6) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 10 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.

§ 140

účinné od 1. 7. 1989Větrání výklenků

účinné od 1. 7. 1989Výklenek do délky 3 m s nestacionárním chladicím zařízením a ostatní výklenky do délky 10 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.

§ 141

účinné od 1. 7. 1989Dočasně neobsazená důlní díla

účinné od 1. 7. 1989(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána, mimo případy uvedené v § 137.

účinné od 1. 7. 1989(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna ve vzdálenosti nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu.

§ 142

účinné od 1. 7. 1989Opuštěná důlní díla

účinné od 1. 7. 1989Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve těsně uzavřeno, kromě vyrubaných prostor, které jsou používány jako větrní cesty. Hráze musí být evidovány (§ 188) a kontrolovány ve lhůtách určených organizací.

§ 143

účinné od 1. 7. 1989Mapa větrání a větrní schéma

účinné od 1. 7. 1989(1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání¹⁵) a větrní schéma.

účinné od 1. 7. 1989(2) Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla sousedních dolů až do vzdálenosti 100 m od společných hranic s údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění nebo likvidace.

účinné od 1. 7. 1989(3) Větrní schéma musí znázorňovat

1. účinné od 1. 7. 1989a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,
2. účinné od 1. 7. 1989b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,
3. účinné od 1. 7. 1989c) situování porubů a dobývek,
4. účinné od 1. 7. 1989d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,
5. účinné od 1. 7. 1989e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,
6. účinné od 1. 7. 1989f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.

účinné od 1. 7. 1989(4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.

§ 144

účinné od 1. 7. 1989Prohlídky větrních cest a větracích zařízení

účinné od 1. 7. 1989(1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.

účinné od 1. 7. 1989(2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.

účinné od 1. 7. 1989(3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.

účinné od 1. 7. 1989(4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.

§ 145

účinné od 1. 7. 1989Kontrola složení důlního ovzduší

účinné od 1. 7. 1989(1) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 120), zejména kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

účinné od 1. 7. 1989(2) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.

§ 146

účinné od 1. 7. 1989Měření a odběry vzorků důlního ovzduší

účinné od 1. 7. 1989(1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřen nejméně jednou za 3 měsíce

1. účinné od 1. 7. 1989a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,
2. účinné od 1. 7. 1989b) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,
3. účinné od 1. 7. 1989c) v ražených separátně větraných důlních dílech,
4. účinné od 1. 7. 1989d) v důlních dílech s provozem naftových motorů a elektrických lokomotiv.

účinné od 1. 7. 1989V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík a kysličníky uhelnatý a uhličitý.

účinné od 1. 7. 1989(2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena nejméně jednou za 3 měsíce.

účinné od 1. 7. 1989(3) Na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.

účinné od 1. 7. 1989(4) V komoře pro nabíjení akumulátorů musí být odebírán vzorek důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

účinné od 1. 7. 1989(5) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a), mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.²⁹)

účinné od 1. 7. 1989(6) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.¹⁶)

§ 147

účinné od 1. 7. 1989Měření barometrického tlaku

účinné od 1. 7. 1989(1) Na povrchu dolu se zvýšeným nebezpečím výstupu plynných škodlivin ze stařin musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.

účinné od 1. 7. 1989(2) O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a předáci v dole i v průběhu směny.

účinné od 1. 7. 1989(3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.

§ 148

účinné od 1. 7. 1989Postup při nahromadění plynů a plynných škodlivin

účinné od 1. 7. 1989(1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 120, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.

účinné od 1. 7. 1989(2) Opětné obsazení pracovišť je přípustné po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 149

účinné od 1. 7. 1989Větrní rozvaha

účinné od 1. 7. 1989(1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za 3 roky a vždy při podstatné změně větrání.

účinné od 1. 7. 1989(2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující

1. účinné od 1. 7. 1989a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),
2. účinné od 1. 7. 1989b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,
3. účinné od 1. 7. 1989c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),
4. účinné od 1. 7. 1989d) posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů,
5. účinné od 1. 7. 1989e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů,
6. účinné od 1. 7. 1989f) posouzení separátního větrání,
7. účinné od 1. 7. 1989g) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,¹⁶)
8. účinné od 1. 7. 1989h) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínu a zodpovědných osob.

účinné od 1. 7. 1989(3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:

1. účinné od 1. 7. 1989a) mapu větrání,
2. účinné od 1. 7. 1989b) větrní schéma,
3. účinné od 1. 7. 1989c) depresní snímek dolu,
4. účinné od 1. 7. 1989d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť,
5. účinné od 1. 7. 1989e) základní údaje větrní rozvahy,
6. účinné od 1. 7. 1989f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.

účinné od 1. 7. 1989(4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.

§ 150

účinné od 1. 7. 1989Vedoucí větrání

účinné od 1. 7. 1989(1) Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho zástupce. Kumulovat tyto funkce pro více dolů nebo s jinou funkcí je možné jen po předchozím souhlasném stanovisku obvodního báňského úřadu.

účinné od 1. 7. 1989(2) Vedoucí větrání musí být báňský inženýr s nejméně dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský technik s úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou odbornou praxí ve větrání dolů.

účinné od 1. 7. 1989(3) Vedoucí větrání musí způsobilost pro výkon funkce prokázat zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.

§ 151

účinné od 1. 7. 1989Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin

účinné od 1. 7. 1989(1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.

účinné od 1. 7. 1989(2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé 2 roky.

účinné od 1. 7. 1989(3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.

účinné od 1. 7. 1989(4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před poškozením a nesmějí je otevírat.

účinné od 1. 7. 1989(5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.

účinné od 1. 7. 1989(6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.

účinné od 1. 7. 1989(7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené směně.