účinné od 1. 7. 1989Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 mm.
účinné od 1. 7. 1989(1) V dole musí být používány vhodné a dostupné technické prostředky a opatření k tomu, aby se co nejvíce omezil vznik uhelného prachu a jeho pronikání do jiných důlních děl.
účinné od 1. 7. 1989(2) Jáma, ve které je skipové zařízení pro dopravu uhlí, se nesmí používat jako vtažná.
účinné od 1. 7. 1989(3) V používaných důlních dílech, kromě vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být uhelný prach pravidelně odstraňován, a to i když ztratil pro svoji vlhkost schopnost rozvíření. Lhůty pro odstraňování uhelného prachu určí organizace podle intenzity vývinu prachu.
účinné od 1. 7. 1989(4) V důlních dílech používaných k chůzi a dopravě musí být běžně odstraňováno spadlé uhlí.
účinné od 1. 7. 1989(1) Používaná důlní díla, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být po celém obvodu a v celé délce poprašována inertním prachem, pokud není použito jiného povoleného způsobu zneškodňování.30)
účinné od 1. 7. 1989(2) Poprašovat se musí tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 20 %. V důlních dílech, kde je ve větrním proudu povolena zvýšená koncentrace metanu nad 1 %, se musí poprašovat tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 15 %. Poprašování musí být ihned obnoveno, jestliže prachová směs podle rozboru vzorku směsi obsahuje větší podíl hořlavých látek než je stanoveno nebo při zjištění, že se na poprášených místech usadila viditelná souvislá vrstva uhelného prachu.
účinné od 1. 7. 1989(3) Pokud poprašováním důlních děl nelze udržet obsah hořlavých látek ve směsi v hodnotách uvedených v odstavci 2, musí být uhelný prach účinně zneškodňován jiným způsobem. Nelze-li ani tak docílit účinného zneškodnění uhelného prachu, musí být vhodnými technickými prostředky zabráněno jeho pronikání do jiných důlních děl. Tyto prostory musí být od ostatních důlních děl izolovány protivýbuchovými uzávěrami.
účinné od 1. 7. 1989(4) Určená místa, která jsou stále a po celé ploše tak vlhká, že se prach na nich usazený nedá rozvířit, a místa bez uhelného prachu nemusí být poprašována.
účinné od 1. 7. 1989(5) Pracovníci jsou povinni při poprašování používat protiprašné respirátory. Poprašováním nesmí být nikdo zdravotně ohrožován.
účinné od 1. 7. 1989(1) Směs inertního a uhelného prachu v důlních dílech musí být pravidelně zkoušena na obsah hořlavých látek tak, aby mohlo být včas obnoveno poprášení. Místa a lhůty pro odběr vzorků prachové směsi určí organizace podle intenzity usazování uhelného prachu. Musí při tom přihlédnout též k umístění elektrických zařízení a k tomu, aby vzorky nebyly ovlivněny vodou použitou při zkrápění apod. Vzorky musí být odebírány nejméně
účinné od 1. 7. 1989(2) Odběry vzorků inertního prachu a směsi inertního a uhelného prachu a jejich rozbory musí být prováděny podle zvláštního předpisu.31)
účinné od 1. 7. 1989(1) Organizace je povinna mít zásobu inertního prachu určeného k poprašování a pro prachové protivýbuchové uzávěry nejméně na jeden týden.
účinné od 1. 7. 1989(2) Inertní prach musí být na povrchu uložen v suchých uzavřených prostorech. V dole musí být uložen na vhodných suchých místech v blízkosti míst upotřebení. Místa a množství uloženého inertního prachu určí organizace.
účinné od 1. 7. 1989(1) K poprašování důlních děl a pro stavbu prachových protivýbuchových uzávěr mohou být používány vápencové prachy schválené zkušebnou určenou Českým báňským úřadem, které nesmí obsahovat volný kysličník křemičitý v množství přes 3 % ani jiné fibroplastické nebo toxické látky a které si zachovávají i v dole rozviřitelnost a schopnost se udržet po delší dobu ve vznosu.
účinné od 1. 7. 1989(2) Jiné inertní prachy mohou být používány jen se souhlasem Českého báňského úřadu.
účinné od 1. 7. 1989(3) Organizace je povinna se u každé zásilky přesvědčit, zda dodaný inertní prach odpovídá schválenému druhu. Ke každé zásilce je povinna vyžádat osvědčení výrobce o jakosti prachu.
účinné od 1. 7. 1989(1) Zneškodňování uhelného prachu smáčením vodou, případně vodou s přídavkem smáčedla je dovoleno tam, kde tento způsob, zejména z hlediska tepelně vlhkostních podmínek, je účinný. Pro zneškodňování uhelného prachu smáčením lze použít jen vodu z důlního požárního vodovodu.32)
účinné od 1. 7. 1989(2) Usazený uhelný prach musí být smáčen po celém obvodu a po celé délce používaných důlních děl, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek, a to v takové míře, aby nemohlo dojít k jeho rozvíření. Organizace určí lhůty smáčení uhelného prachu v jednotlivých důlních dílech.
účinné od 1. 7. 1989(3) Při smáčení se musí dbát, aby nebyla smáčena elektrická zařízení. Vhodnými opatřeními musí být zajištěno, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem.
účinné od 1. 7. 1989(4) Jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu povoluje Český báňský úřad.
účinné od 1. 7. 1989(1) O způsobu zneškodňování uhelného prachu rozhodne vedoucí organizace po předběžném souhlasu obvodního báňského úřadu.
účinné od 1. 7. 1989(2) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni kontrolovat také zneškodňování uhelného prachu.
účinné od 1. 7. 1989(3) Organizace určí pracovníky odpovědné za zneškodňování uhelného prachu a vymezí odpovědnost mezi předáky a pracovníky určené pro zneškodňování uhelného prachu.
účinné od 1. 7. 1989(4) Pracovníkům musí být úseky důlních děl vymezeny tak, aby zneškodňování uhelného prachu mohli provádět ve stanovené míře.
účinné od 1. 7. 1989Na ochranu proti přenosu výbuchu uhelného prachu v dole se staví protivýbuchové uzávěry prachové nebo vodní. Druh používaných protivýbuchových uzávěr určí organizace.
účinné od 1. 7. 1989(1) Prachové protivýbuchové uzávěry se staví jako uzávěry soustředěné.
účinné od 1. 7. 1989(2) Konstrukce přehrad prachové protivýbuchové uzávěry musí zajišťovat jejich snadné převržení v případě výbuchu.
účinné od 1. 7. 1989(3) Množství inertního prachu uloženého na přehradách uzávěry musí být určeno tak, aby na 1 m2 průměrného průřezu důlního díla připadalo nejméně 400 kg inertního prachu. Vzdálenost mezi jednotlivými přehradami musí být 1,5 až 2 m, výjimečně může být zkrácena až na 1 m. Celková délka uzávěry však nesmí být menší než 40 m.
účinné od 1. 7. 1989(4) Prachové protivýbuchové uzávěry musí být provedeny podle zvláštního předpisu.33)
účinné od 1. 7. 1989(1) Vodní protivýbuchové uzávěry se staví jako uzávěry soustředěné nebo dělené.
účinné od 1. 7. 1989(2) Na stavbu vodní protivýbuchové uzávěry se mohou používat jen korýtka, jejichž materiál a typ byl schválen zkušebnou určenou Českým báňským úřadem.
účinné od 1. 7. 1989(3) Korýtka musí být zavěšena v pevném rámu nebo uložena na pevné konstrukci a musí obsahovat nejméně takové množství vody, které odpovídá výrobcem určenému obsahu. Stav vody v korýtku musí být snadno kontrolovatelný.
účinné od 1. 7. 1989(4) Množství vody v protivýbuchové uzávěře soustředěné musí být takové, aby na 1 m2 průměrného průřezu důlního díla připadalo nejméně 200 l vody. Vzdálenost mezi korýtky na sousedních přehradách musí být 1 až 3 m. Celková délka uzávěry musí být nejméně 25 m a nejvíce 40 m.
účinné od 1. 7. 1989(5) Protivýbuchová uzávěra dělená je tvořena skupinami korýtek rozmístěnými po celé délce důlního díla, kromě případů uvedených v odstavci 6. Při jejich stavbě musí být dodrženy tyto podmínky:
účinné od 1. 7. 1989(6) Má-li být protivýbuchová uzávěra dělená použita samostatně, nesmí celkové množství vody v ní být menší než 200 l na 1 m2 průměrného průřezu důlního díla.
účinné od 1. 7. 1989(7) Při změně vodní protivýbuchové uzávěry z dělené na soustředěnou nebo naopak musí být přechod proveden tak, aby vzdálenost mezi nimi nebyla větší než 30 m.
účinné od 1. 7. 1989(8) Pokud je vzdálenost mezi spodní větví pásového dopravníku a počvou větší než 0,75 m, musí být v tomto prostoru v místě každé přehrady nejméně jedno korýtko s vodou. Voda v tomto korýtku se nezapočítává do celkového množství vody v protivýbuchové uzávěře.
účinné od 1. 7. 1989(9) Vodní protivýbuchové uzávěry musí být provedeny podle zvláštního předpisu.34)
účinné od 1. 7. 1989(1) Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny pro ochranu
účinné od 1. 7. 1989(2) Uvnitř samostatného větrního oddělení, ve kterém je v provozu porub nebo dobývka nebo raženo důlní dílo, musí být protivýbuchové uzávěry stavěny po celé délce důlních děl, kterými jsou vedeny vtažné a výdušné větry těchto pracovišť. V porubu nebo dobývce nemusí být protivýbuchové uzávěry stavěny.
účinné od 1. 7. 1989(3) Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny v důlních dílech, ve kterých se dopravuje uhlí, a to i v případě, kdy jsou v důlním díle postaveny hrázové dveře [odstavec 1 písm. a) a c)].
účinné od 1. 7. 1989(4) V neplynujícím dole nemusí být pro izolaci otvírkového důlního díla, raženého výhradně v kameni, stavěny protivýbuchové uzávěry.
účinné od 1. 7. 1989(5) Protivýbuchové uzávěry nemusí být stavěny v těch lignitových dolech, ve kterých je zkouškami ve zkušebně určené Českým báňským úřadem prokázána a každé 3 roky ověřena nevýbušnost lignitového prachu. Výsledky těchto zkoušek musí být zasílány obvodnímu báňskému úřadu, který rozhodne o případných opatřeních.
účinné od 1. 7. 1989(6) Protivýbuchové uzávěry se umisťují ve vodorovných a úklonných důlních dílech.
účinné od 1. 7. 1989(1) Protivýbuchové uzávěry soustředěné musí být umístěny v přímém úseku důlního díla stejného průřezu. Pokud se důlní dílo rozšiřuje, nesmí být protivýbuchová uzávěra umístěna blíže než 30 m od místa rozšíření.
účinné od 1. 7. 1989(2) Vzdálenost mezi okraji protivýbuchových uzávěr soustředěných, stavěných podle požadavků § 163 odst. 1 písm. c) a d) a § 163 odst. 2 a 3, nesmí být větší než 200 m.
účinné od 1. 7. 1989(3) Poslední přehrada protivýbuchové uzávěry soustředěné musí být umístěna ve vzdálenosti 50 až 200 m od čelby raženého důlního díla nebo ústí porubu nebo dobývky, kromě případů uvedených v odstavci 8.
účinné od 1. 7. 1989(4) Je-li mezi protivýbuchovou uzávěrou soustředěnou a izolovaným objektem kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se mění směr o více než 90°, musí být vzdálenost protivýbuchové uzávěry od kříže, odbočky, vidlice nebo zatáčky co nejmenší, nejvíce však 50 m.
účinné od 1. 7. 1989(5) Poslední skupina korýtek protivýbuchové uzávěry dělené musí být od čelby raženého důlního díla vzdálena nejvíce 100 m a od ústí porubu nebo dobývky nejvíce 50 m.
účinné od 1. 7. 1989(6) Pokud je mezi dvěma skupinami korýtek protivýbuchové uzávěry dělené kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se mění směr o více než 90°, může být v odůvodněných případech vzdálenost mezi těmito skupinami korýtek větší než 30 m. Počet korýtek však musí být zvýšen natolik, aby byla dodržena podmínka nejméně 1 litr vody na 1 m3 objemu důlního díla mezi skupinami korýtek.
účinné od 1. 7. 1989(7) Při komorovém dobývání, pilířování a zátinkování je za dobývku považována porubní (těžební) základna, případně při diagonálně vedené porubní frontě skupina základen. Délka základny nebo skupiny základen včetně jejich spojovacích chodeb však nesmí být větší než 300 m. Protivýbuchové uzávěry na přístupových chodbách nesmí být vzdáleny více než 50 m od křížů těchto chodeb s porubní základnou. Ražba porubních chodeb se ve smyslu tohoto ustanovení považuje za součást dobývání.
účinné od 1. 7. 1989(8) Pokud je vzdálenost mezi dvěma pracovišti při ražení nebo dobývání na společné chodbě větší než 50 m, musí být mezi nimi umístěna skupina korýtek o minimálním množství 320 litrů vody. Tato skupina korýtek musí být nahrazena protivýbuchovou uzávěrou, jakmile je vzdálenost mezi pracovišti větší než 150 m.
účinné od 1. 7. 1989(9) Protivýbuchové uzávěry se umisťují v horní třetině průřezu důlního díla, přičemž musí krýt každá přehrada
účinné od 1. 7. 1989(1) Protivýbuchové uzávěry musí být označeny čísly a vyznačeny v mapě větrání. Musí být vedena jejich evidence s technickými údaji požadovanými v odstavcích 2 a 3.
účinné od 1. 7. 1989(2) Protivýbuchová uzávěra soustředěná musí být označena tabulkou, na které je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního díla v m2, celkové množství inertního prachu nebo vody v uzávěře, počet přehrad nebo korýtek, datum poslední pravidelné kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulka musí být umístěna na okraji uzávěry.
účinné od 1. 7. 1989(3) Protivýbuchová uzávěra dělená musí být označena tabulkami, na kterých je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního díla v m2, počet korýtek, případně množství vody v jedné skupině korýtek, datum poslední pravidelné kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulky se umísťují na obou koncích uzávěry. V případě, že dělená uzávěra přechází do jiného důlního díla, musí být označena novými tabulkami. Totéž platí i při změně průřezu důlního díla, podle kterého se mění množství vody ve skupině korýtek.
účinné od 1. 7. 1989(4) Protivýbuchové uzávěry musí být udržovány v řádném stavu. U vodních uzávěr musí být umožněno jejich doplňování z důlního požárního vodovodu. Při plnění vodních protivýbuchových uzávěr platí obdobně § 158 odst. 3.
účinné od 1. 7. 1989(5) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány i ostatní technici povinni kontrolovat také stav protivýbuchových uzávěr, u vodních uzávěr zejména určené množství vody. Kromě toho je organizace povinna určit osoby odpovědné za pravidelnou kontrolu protivýbuchových uzávěr a lhůty provádění těchto kontrol, které však nesmějí být delší než měsíc.