Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

§ 166

účinné od 1. 7. 1989Základní ustanovení o požární ochraně

účinné od 1. 7. 1989Na úseku požární ochrany je organizace povinna plnit povinnosti stanovené touto vyhláškou a zvláštními předpisy.³⁵)

§ 167

účinné od 1. 7. 1989Místa se zvýšeným požárním nebezpečím

účinné od 1. 7. 1989(1) Všechna místa v podzemí, jakož i budovy jam, štol a úpadnic, degazační stanice, budovy hlavních ventilátorů a těžní věže se pro účely této vyhlášky pokládají za místa se zvýšeným požárním nebezpečím. Na plynujících a uhelných dolech se za tato místa pokládají také prostory do 20 m od difuzoru hlavního ventilátoru a od důlního díla ústícího na povrch.

účinné od 1. 7. 1989(2) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím je zakázáno kouřit a nosit do těchto míst kuřácké potřeby a jiné předměty, které mohou způsobit požár. Organizace je povinna kontrolovat dodržování tohoto zákazu. U povrchových objektů uvedených v odstavci 1 musí být tento zákaz vyznačen tabulkami.

účinné od 1. 7. 1989(3) Z míst se zvýšeným požárním nebezpečím musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.

§ 168

účinné od 1. 7. 1989Použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím

účinné od 1. 7. 1989(1) K použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím je dovoleno jen v nezbytně nutných případech a jen tam, kde nebezpečí požáru nebo výbuchu nehrozí, a to na písemný příkaz organizace. Vzor písemného příkazu vydá ústřední orgán, do jehož působnosti organizace patří.

účinné od 1. 7. 1989(2) V písemném příkazu podle odstavce 1 musí být určeno pracoviště, místo, druh a rozsah prací, přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a doba jejich použití a bezpečnostní opatření, zejména odstranění hořlavých látek nebo jejich ochrana před vznícením, kontrola složení ovzduší, pohotovost hasicích prostředků a provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení. Musí v něm být jmenovitě určen pracovník vykonávající stálý dozor, pracovník obsluhující určené zařízení a pracovník dozírající na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení prací s otevřeným ohněm. Vydané příkazy musí být evidovány.

účinné od 1. 7. 1989(3) Před zahájením prací s otevřeným ohněm je pracovník určený k vykonávání stálého dozoru povinen zkontrolovat splnění bezpečnostních opatření určených v písemném příkazu pro použití otevřeného ohně.

účinné od 1. 7. 1989(4) V pracovních přestávkách je povinen dozírat na pracoviště a jeho okolí nejméně jeden určený a poučený pracovník. Po skončení práce je tento pracovník povinen prohlídkou pracoviště a jeho okolí se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je povinen určený pracovník provádět po dobu nejméně 8 hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Způsob, případně i intervaly prohlídek určí podle míry nebezpečí vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník. Do poslední opakované prohlídky musí na místě použití otevřeného ohně zůstat určené hasicí prostředky. Výsledky prohlídek musí být zaznamenávány do písemného příkazu nebo hlášeny do dispečinku nebo na jiné určené místo.

účinné od 1. 7. 1989(5) Použití otevřeného ohně může být dovoleno jen v místech, kde za obvyklých podmínek ve větrání koncentrace metanu při práci s otevřeným ohněm nepřekročí 0,5 %.

účinné od 1. 7. 1989(6) Pro podzemní provozovny zvlášť vybudované pro používání otevřeného ohně může organizace vydat trvalý příkaz k používání otevřeného ohně. Provozovny musí být vybaveny podle zvláštních předpisů,¹⁰) vždy však musí být splněn požadavek nehořlavé výztuže a kontinuální kontroly koncentrace kysličníku uhelnatého ve výdušném větrním proudu z provozovny, na plynujících dolech i koncentrace metanu ve vtažných větrech přiváděných do provozovny. Výdušný větrní proud z této provozovny nesmí být použit k ovětrávání porubu, dobývky ani raženého důlního díla.

§ 169

účinné od 1. 7. 1989Věcné prostředky požární ochrany

účinné od 1. 7. 1989(1) V dole mohou být rozmisťována jen hasicí zařízení a hasicí přístroje,²⁹) které neohrožují zdraví a bezpečnost pracovníků.

účinné od 1. 7. 1989(2) Věcné prostředky požární ochrany (požární signalizace, hasicí zařízení, hasicí přístroje apod.) musí být stále v pohotovosti a nejméně jednou za půl roku kontrolovány. Nesmějí se používat k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky musí být bezodkladně připraveny k novému použití nebo vyměněny. Důlní požární vodovod může být používán i pro přívod technologické vody a pro účely ochrany dolu proti výbuchu uhelného prachu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Hasicí zařízení a hasicí přístroje musí být zajištěny proti zamrznutí.

§ 170

účinné od 1. 7. 1989Rozmístění a pohotovost hasicích prostředků

účinné od 1. 7. 1989(1) V provozovnách nebo před vstupy do nich, u každého stacionárního strojního zařízení kromě zařízení se vzduchovým pohonem a v jiných místech s nebezpečím vzniku požáru musí být umístěny vhodné hasicí prostředky. V místech větraných průchodním větrním proudem musí být hasicí prostředky umístěny na vtažné straně.

účinné od 1. 7. 1989(2) V důlních dílech s pásovými dopravníky musí být hasicí prostředky rozmístěny každých 50 m. Pokud je použit písek nebo kamenný prach, musí být v přenosných obalech v množství nejméně 30 kg na jednom stanovišti.

účinné od 1. 7. 1989(3) Na jednom stanovišti může být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se má použít více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.

účinné od 1. 7. 1989(4) Hasicí přístroj musí být zaplombován a musí mít typové označení s návodem k použití a záznam o kontrole.

§ 171

účinné od 1. 7. 1989Požární sklady

účinné od 1. 7. 1989(1) Na povrchu dolu, ve kterém se provádí hornická činnost, musí být pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně požární výzbroje apod. povrchový požární sklad³⁶) pro použití těchto prostředků v podzemí.

účinné od 1. 7. 1989(2) Pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně požární výzbroje apod. musí být v dole, ve kterém se provádí hornická činnost, podzemní požární sklady. Jejich umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník.

§ 172

účinné od 1. 7. 1989Důlní požární vodovod

účinné od 1. 7. 1989(1) V uhelném dole musí být zřízen důlní požární vodovod podle zvláštního předpisu.³²) Důlní požární vodovod musí být rozveden ve všech používaných důlních dílech a skladech výbušnin s výjimkou jam a komínů bez lezního oddělení, vrtů, porubů, dobývek a provozoven.

účinné od 1. 7. 1989(2) V ostatních dolech s těžební činností musí být zajištěna možnost odběru vody v množství nejméně 400 l.min^-1 při hydraulickém přetlaku za průtoku 0,25 MPa v nárazištích jednotlivých pater, u ústí jam, štol a úpadnic, ve skladech výbušnin a dále na místech určených organizací po dohodě s hlavní báňskou záchrannou stanicí.

účinné od 1. 7. 1989(3) Důlní požární vodovod musí být kromě opravy trvale pod potřebným tlakem vody.

účinné od 1. 7. 1989(4) Důlní požární vodovod musí být pohotově propojitelný s výtlačným potrubím hlavní čerpací stanice.

§ 173

účinné od 1. 7. 1989Kontroly a opravy důlního požárního vodovodu

účinné od 1. 7. 1989(1) V každé směně musí být provedena kontrola, zda důlní požární vodovod je pod tlakem.

účinné od 1. 7. 1989(2) Stav potrubí důlního požárního vodovodu včetně hydrantů je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

účinné od 1. 7. 1989(3) Objemový průtok vody a hydraulický přetlak za průtoku vody musí být měřen nejméně jednou za půl roku. Měření musí být prováděno v každém samostatném větrním oddělení i ve spojeném větrním proudu, a to v nejnepříznivějším místě důlního požárního vodovodu z hlediska hydraulických odporů.

účinné od 1. 7. 1989(4) Při opravě důlního požárního vodovodu je ten, kdo má opravu provést, povinen ohlásit začátek, předpokládanou dobu trvání a ukončení práce do dispečinku nebo na jiné určené místo. Hlášení musí být zaznamenáno.

§ 174

účinné od 1. 7. 1989Požární nádrž

účinné od 1. 7. 1989(1) Důlní požární vodovod uhelného dolu musí být napojen na požární nádrž se stálou zásobou vody. V ostatních dolech může být důlní požární vodovod napojen na jiný zdroj vody, který svou vydatností zabezpečí stanovené množství vody. Zásoba vody včetně případného minimálního přítoku nebo operativního doplňování musí být taková, aby odběr vody při vydatnosti uvažované havarijním plánem byl možný nejméně po dobu 8 hodin. Vhodným technickým řešením musí být umožněn odběr vody i při zamrzlé hladině nádrže nebo vodoteče.

účinné od 1. 7. 1989(2) Pro požární nádrž musí být zajištěn stálý a potřebně vydatný zdroj vody.

§ 175

účinné od 1. 7. 1989Požární zajištění úvodních důlních děl

účinné od 1. 7. 1989(1) Výztuž a výstroj jam, štol a úpadnic ústících na povrch musí být kromě průvodnic nehořlavá. Obdobný požadavek platí i pro vrty a komíny, pokud jsou úvodními důlními díly, a pro slepé jámy a šibíky.

účinné od 1. 7. 1989(2) Výztuž a výstroj nárazišť a vyústění ostatních důlních děl do úvodních důlních děl musí být do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku nehořlavá.

účinné od 1. 7. 1989(3) Výztuž a výstroj úvodních důlních děl a jejich nárazišť musí být nejméně jednou za rok očištěny od hořlavých látek.

účinné od 1. 7. 1989(4) Ústí úvodních důlních děl, nejsou-li uzavřena těsnými povaly, musí být vybavena lehce ovladatelnými ocelovými požárními poklopy nebo dveřmi z nehořlavého materiálu. Tento požadavek se vztahuje i na nouzové průchody a oteplovací kanály. Ostatní otvory do těchto důlních děl (pro potrubí, kabely apod.) musí být nehořlavě utěsněny. Ovládací prvky hlavních uzavíracích ventilů nebo šoupátek na potrubí nesmějí být umístěny pod úrovní požárních poklopů ani za jinými uzávěrami úvodních důlních děl. Na plynujícím dole musí být požární poklopy v takové hloubce, aby po jejich uzavření nedošlo v případě výbuchu k porušení ústí jámy; kromě toho musí být zajištěna i možnost zvýšit jejich odolnost proti výbuchu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na podzemní díla.

účinné od 1. 7. 1989(5) Požární poklopy a dveře musí být udržovány v takovém stavu, aby se daly rychle a těsně uzavřít.

účinné od 1. 7. 1989(6) Požární poklopy a dveře je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku. Při tom je povinen také ověřit čas potřebný k jejich uzavření.

účinné od 1. 7. 1989(7) Slepé jámy a šibíky musí vyúsťovat do odbočujících důlních děl tak, aby v těchto důlních dílech bylo možno postavit podle potřeby i 2 uzavírací hráze případně propust. Vzdálenost mezi odbočujícím důlním dílem a překopem nebo jiným důlním dílem v místě uzavírací hráze musí být nejméně 8 m.

§ 176

účinné od 1. 7. 1989Požární zajištění zásobníků uhlí v dole

účinné od 1. 7. 1989(1) Výztuž a výstroj zásobníků uhlí v dole musí být nehořlavá.

účinné od 1. 7. 1989(2) Na zhlaví a u vypouštěcího otvoru zásobníku musí být odbočky důlního požárního vodovodu s hydrantem.

§ 177

účinné od 1. 7. 1989Požární zajištění objektů na ústích úvodních důlních děl

účinné od 1. 7. 1989(1) Budovy jam, štol a úpadnic, budovy hlavních ventilátorů a těžní věže musí být z nehořlavého materiálu a musí být chráněny proti účinkům blesku.

účinné od 1. 7. 1989(2) Objekty uvedené v odstavci 1 musí být nehořlavě odděleny od všech přilehlých objektů, které nejsou z nehořlavého materiálu.

účinné od 1. 7. 1989(3) V budovách jam, štol a úpadnic nebo v jejich bezprostřední blízkosti nesmějí být skladovány hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude během nejbližší směny dopraveno do podzemí.

účinné od 1. 7. 1989(4) Sklady hořlavých hmot nesmí být blíže než 60 m od ústí vtažného důlního díla.

účinné od 1. 7. 1989(5) Těžní věž musí být nejméně jednou za rok zbavena nánosu mazadel a usazeného hořlavého prachu.

účinné od 1. 7. 1989(6) Důlní požární vodovod musí být vyveden také do strojovny těžního stroje umístěné v těžní věži. Tato část důlního požárního vodovodu nemusí být trvale pod tlakem, pokud je zásobování vodou zajištěno připojením dostatečně výkonného čerpadla v pohotovosti nebo požární cisternou.

§ 178

účinné od 1. 7. 1989Nouzový průchod do vtažných důlních děl ústících na povrch

účinné od 1. 7. 1989(1) Pro případ, že vtažné důlní dílo ústící na povrch bude uzavřeno požárními poklopy nebo dveřmi, musí být zřízen nouzový průchod z tohoto důlního díla na povrch, není-li jiné důlní dílo, které by mohlo tuto funkci plnit.

účinné od 1. 7. 1989(2) Nouzový průchod musí do důlního díla ústícího na povrch vyúsťovat tak, aby byl přístupný z místa pod požárními poklopy nebo za požárními dveřmi. Na povrchu musí vyúsťovat do zvláštní budovy z nehořlavého materiálu nebo nejméně 8 m od budov z nehořlavého materiálu nebo nejméně 12 m od ostatních budov.

účinné od 1. 7. 1989(3) Nouzový průchod musí mít nehořlavou výztuž a musí zajišťovat bezpečný průchod pracovníků a nezbytné větrání dolu. Nezbytné množství důlních větrů určí organizace.

účinné od 1. 7. 1989(4) Použije-li se nouzový průchod k přivádění ohřívaného vzduchu do důlních děl ústících na povrch, musí být učiněna opatření, která zabrání působení nadměrné teploty na pracovníky a jejich popálení o ohřívací zařízení.

účinné od 1. 7. 1989(5) Nouzový průchod je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 179

účinné od 1. 7. 1989Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru

účinné od 1. 7. 1989(1) Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru musí být udržováno v takovém stavu, aby se dalo rychle a těsně uzavřít.

účinné od 1. 7. 1989(2) Uzavírací zařízení je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 180

účinné od 1. 7. 1989Kouřové dveře

účinné od 1. 7. 1989(1) U hlavního vtažného důlního díla ústícího na povrch, je-li kromě průvodnic hořlavě vyztuženo nebo vystrojeno, musí být ve všech důlních dílech, která do něho vyúsťují, postaveny kouřové dveře umístěné co nejblíže k tomuto důlnímu dílu.

účinné od 1. 7. 1989(2) Kouřové dveře se musí dát po uzavření snadno otevřít z obou stran. V dosahu kouřových dveří nesmějí být žádné překážky, které by bránily jejich rychlému uzavření.

účinné od 1. 7. 1989(3) V blízkosti kouřových dveří musí být uloženo dostatečné množství ihned použitelného nehořlavého materiálu pro jejich utěsnění.

účinné od 1. 7. 1989(4) Kouřové dveře a těsnící materiál je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 181

účinné od 1. 7. 1989Požadavky na nehořlavou výztuž

účinné od 1. 7. 1989(1) Pokud je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být z nehořlavého materiálu všechny prvky výztuže, kromě rozpěr a vložek poddajné tvárnicové výztuže.

účinné od 1. 7. 1989(2) Volné prostory za výztuží v místech, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být vyplňovány nehořlavým materiálem nebo uhlím, které není náchylné k samovznícení nebo uhlím v obalech omezujících přístup vzduchu. Uhlím nelze vyplňovat volné prostory za výztuží úvodních důlních děl.

účinné od 1. 7. 1989(3) Dřevěné vložky poddajné tvárnicové výztuže musí být napuštěny tak, aby nebyly snadno vznětlivé a nesmějí v budované výztuži tvořit souvislé pásy. Mezery mezi sousedícími vložkami musí být nejméně 0,3 m.

§ 182

účinné od 1. 7. 1989Místa s nehořlavou výztuží

účinné od 1. 7. 1989(1) Kromě důlních děl uvedených v § 168 odst. 6, § 175, 176, 178 a § 224 odst. 10 musí být nehořlavou výztuží vyztužena důlní díla

1. účinné od 1. 7. 1989a) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny vtažné větry úpadně, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 m,
2. účinné od 1. 7. 1989b) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny výdušné větry úpadně a je v nich uhlí dopravováno pásovými dopravníky, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 m,
3. účinné od 1. 7. 1989c) 50 m od místa, kde se větrní proud spojuje nebo rozděluje do dvou nebo více samostatných větrních oddělení,
4. účinné od 1. 7. 1989d) 10 m od přípravných protipožárních hrází na obě strany, kromě přípravných protipožárních hrází na porubní základně při komorovém dobývání,
5. účinné od 1. 7. 1989e) 5 m od okraje pohonu, případně vratného válce pásového a hřeblového dopravníku, které zůstávají bez přeložení na místě déle než 2 měsíce, kromě pohonů na porubní základně při komorovém dobývání.

účinné od 1. 7. 1989(2) Důlní díla s dopravou pásovými dopravníky, kromě důlních děl uvedených v odstavci 1 písm. b), musí mít

1. účinné od 1. 7. 1989a) nehořlavou výztuž nebo
2. účinné od 1. 7. 1989b) z nehořlavé výztuže vytvořeny požárně bezpečné zóny dlouhé 75 m a vzdálené od sebe nejvíce 200 m, přičemž první zóna musí být na začátku tohoto důlního díla, nebo
3. účinné od 1. 7. 1989c) vedoucím organizace nebo jím pověřeným pracovníkem určena taková opatření, která zamezí šíření požáru hořením výztuže v těchto důlních dílech.

účinné od 1. 7. 1989(3) Podzemní provozovny a všechny přístupy k nim do vzdálenosti 10 m musí mít nehořlavou výztuž.

účinné od 1. 7. 1989(4) Nehořlavá výztuž nemusí být v potrubních (těžebních) základnách (§ 164 odst. 7) a v těch důlních dílech a v podzemních provozovnách, které je možno podle § 44 odst. 3 ponechat bez výztuže.

§ 183

účinné od 1. 7. 1989Dopravníky

účinné od 1. 7. 1989(1) Dopravníky musí být kladeny a provozovány tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.

účinné od 1. 7. 1989(2) Podkladní konstrukce pásového dopravníku musí být z nehořlavého materiálu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Používané dopravníky musí být prohlédnuty v každé polovině směny, po zastavení pásového dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy ve směně. Při prohlídce musí být ověřeno, zda nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Výsledek prohlídky s uvedením prohlédnutých dopravníků musí být ohlášen do dispečinku nebo na jiné určené místo.

účinné od 1. 7. 1989(4) Pásové dopravníky, které nejsou vybaveny zařízením pro signalizaci zvýšené teploty pohonu a vratné a výsypné stanice musí být po zastavení dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy ve směně po dobu 2 hodin střeženy.

účinné od 1. 7. 1989(5) Přesypy pásových dopravníků musí být zhotoveny z nehořlavého materiálu. Přechody přes pásové dopravníky musí být zhotoveny tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.

§ 184

účinné od 1. 7. 1989Skladování plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv a manipulace s nimi

účinné od 1. 7. 1989(1) V podzemí mohou být kromě motorové nafty skladovány³⁷) jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

účinné od 1. 7. 1989(2) Manipulovat s plyny, hořlavými kapalinami a tuhými mazivy mohou jen určení pracovníci, kteří byli poučeni o správném a bezpečném zacházení s uvedenými látkami.

účinné od 1. 7. 1989(3) Plyny, hořlavé kapaliny a tuhá maziva mohou být dopravovány a přechovávány v místě spotřeby jen v obalech vyhovujících požadavkům zvláštních předpisů,³⁷) a to jen v celkovém množství odpovídající spotřebě jedné směny. Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů nesmějí zůstat bez dozoru, není-li vhodným způsobem zabráněno jejich zneužití.

účinné od 1. 7. 1989(4) Přelévat nebo přečerpávat hořlavé kapaliny lze jen na místech a za podmínek určených organizací. Při tom musí být dodrženy bezpečnostní, hygienické a protipožární požadavky.

účinné od 1. 7. 1989(5) Hořlavá kapalina se nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky.

účinné od 1. 7. 1989(6) Místa s náhodně rozlitou nebo uniklou hořlavou kapalinou nebo znečištěná mazivy musí být ihned vyčištěna. Pro likvidaci rozlitých hořlavých kapalin musí být na určených místech pohotově zásoba absorpční látky.

účinné od 1. 7. 1989(7) Použité čisticí hmoty musí být uzavírány do nehořlavých nepropustných nádob a nejméně jednou za týden vynášeny z podzemí.

účinné od 1. 7. 1989(8) Důlní vozy a vozíky, ve kterých se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, musí být označeny a v soupravě zařazeny vždy na jejím konci; do dopravní nádoby nebo na podstavník musí být naráženy ručně.

účinné od 1. 7. 1989(9) Je-li doprava hořlavých kapalin do dolu nebo na místo skladování či spotřeby zajišťována potrubím, je organizace povinna pro tento způsob dopravy vydat provozní dokumentaci řešící mimo jiné požární ochranu a ochranu proti úniku hořlavých kapalin.

účinné od 1. 7. 1989(10) O příjmu a výdeji plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být ve skladu vedena evidence.

účinné od 1. 7. 1989(11) Zásobník hořlavých kapalin, který je součástí nebo příslušenstvím stacionárního strojního zařízení, musí být chráněn proti pádu horniny nebo jinému mechanickému poškození. Musí mít havarijní jímku, která je schopna pojmout největší používanou náplň zásobníku zvětšenou o 15 %.

§ 185

účinné od 1. 7. 1989Plastické hmoty a hydraulické obvody

účinné od 1. 7. 1989(1) Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových řemenů nesmějí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru a podporovat jeho šíření. Před použitím musí být schváleny z požárně technického hlediska zkušebnou určenou Českým báňským úřadem.

účinné od 1. 7. 1989(2) Hydraulické obvody musí být těsné. Jejich provedení musí být takové, aby případným únikem náplně nemohlo dojít ke vzniku a šíření požáru nebo výbuchu. Pokud se v hydraulickém obvodu použije hořlavá kapalina, je organizace povinna určit opatření k zajištění požární bezpečnosti a bezpečnosti pracovníků.

§ 186

účinné od 1. 7. 1989Přípravné protipožární hráze v plynujících a uhelných dolech

účinné od 1. 7. 1989(1) Přípravné protipožární hráze v plynujícím a uhelném dole musí být postaveny

1. účinné od 1. 7. 1989a) na vtažné a výdušné straně samostatného větrního oddělení, jakož i v jiných přístupech do něho,
2. účinné od 1. 7. 1989b) pro uzavření jednotlivých částí samostatného větrního oddělení při dobývání slojí náchylných k samovznícení nebo při zvýšeném nebezpečí vzniku a šíření důlního požáru,
3. účinné od 1. 7. 1989c) pro uzavření požářišť v širším okruhu (pro oblast dvou a více samostatných větrních oddělení),
4. účinné od 1. 7. 1989d) v důlním díle ústícím do jámy nebo jiného úvodního důlního díla.

účinné od 1. 7. 1989(2) Přípravné protipožární hráze musí umožnit těsné uzavření požářiště. Hrozí-li při uzavření hrází nebo po něm nebezpečí výbuchu, musí být hráze výbuchuvzdorné.

účinné od 1. 7. 1989(3) Místa pro stavbu hrází, typ hráze a její vybavení, způsob stavby a zásobu materiálu pro dokončení hrází určí organizace. Místo pro přípravnou protipožární hráz musí být určeno tak, aby byla možnost nahradit porušenou nebo netěsnou hráz novou hrází, jakož i zřídit propust pro vstup do uzavřeného prostoru.

účinné od 1. 7. 1989(4) Od stavby přípravné protipožární hráze se může upustit pouze tam, kde by byla ohrožena rychlým a výrazným poškozením vlivem horských tlaků, a to jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka a hlavní báňské záchranné stanice. Vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník je povinen určit způsob rychlého uzavření takového místa a vhodná bezpečnostní opatření. V žádném případě se však nesmí upustit od stavby přípravné protipožární hráze v důlním díle ústícím do jámy nebo jiného úvodního důlního díla.

účinné od 1. 7. 1989(5) K místům stavby přípravných protipožárních hrází musí být zajištěna doprava hmot.

účinné od 1. 7. 1989(6) Přípravné protipožární hráze je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

účinné od 1. 7. 1989(7) Poškozené hráze musí být bezodkladně opraveny.

§ 187

účinné od 1. 7. 1989Samovznícení

účinné od 1. 7. 1989(1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání sloje musí být ověřena náchylnost uhelné hmoty k samovznícení. Podle výsledků ověření rozhodne obvodní báňský úřad na návrh organizace o zařazení sloje.

účinné od 1. 7. 1989(2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být ražen co nejmenší počet důlních děl, nesmějí se vytvářet slabé pilíře mezi důlními díly, musí být zabráněno nebezpečným průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře (včetně uzavírání vrtů nebezpečných průtahy důlních větrů) a musí být věnována zvláštní pozornost rozdělení depresních spádů ve větrní síti dolu.

účinné od 1. 7. 1989(3) Sloje náchylné k samovznícení se dobývají z pole; dobývání do pole je možné jen u slojí

1. účinné od 1. 7. 1989a) dobývaných na plnou základku,
2. účinné od 1. 7. 1989b) které v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje (měřeno kolmo na vrstvy) nemají nečistě vyrubané nebo nevyrubané sloje, a to i malých mocností.

účinné od 1. 7. 1989Při dobývání do pole musí být na styku porubu nebo dobývky s vtažným a výdušným důlním dílem zřizovány základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.

účinné od 1. 7. 1989(4) Pro dobývání slojí náchylných k samovznícení musí být volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší.

účinné od 1. 7. 1989(5) Při dobývání slojí náchylných k samovznícení je organizace povinna vhodným vedením porubní fronty a vhodnými technickými prostředky (plynulým postupem, injektáží, oplavováním stařin, budováním záplavových manžet, inertizací apod.) předcházet vzniku endogenních požárů.

účinné od 1. 7. 1989(6) Vydobyté prostory a důlní díla ústící do vyrubaných prostorů ve slojích náchylných k samovznícení musí být neprodleně uzavírány.

účinné od 1. 7. 1989(7) Na dole s výskytem slojí náchylných k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro použití inertizace důlního ovzduší při zdolávání důlního požáru.

účinné od 1. 7. 1989(8) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace zajistit průběžnou kontrolu důlního ovzduší z hlediska výskytu kysličníku uhelnatého.

§ 188

účinné od 1. 7. 1989Záznamní knihy

účinné od 1. 7. 1989(1) V knize hrází musí být evidovány přípravné protipožární a ostatní hráze a hrázové dveře. Evidence musí obsahovat zejména údaje o poloze, druhu a tloušťce hrází a vestavěných zařízení (potrubí, poklopy apod.).

účinné od 1. 7. 1989(2) Do knihy důlních požárů musí být zaznamenány údaje o důlních požárech a způsobu jejich likvidace a přiloženy příslušné části kopie základní důlní mapy, profily, řezy apod.

§ 189

účinné od 1. 7. 1989Zásady zdolávání důlních požárů

účinné od 1. 7. 1989(1) Ihned po zjištění důlního požáru musí být odvoláni pracovníci z důlních děl ohrožených důlním požárem nebo jeho zplodinami. Při tom se musí zvážit nebezpečí zvratu důlních větrů a případného výbuchu. Hrozí-li nebezpečí výbuchu, musí být odvoláni všichni pracovníci, kteří by mohli být výbuchem ohroženi, a to ze všech důlních děl v rozsahu nejméně samostatného větrního oddělení. Do ohrožených důlních děl musí být zamezen přístup nepovolaným osobám. Vstup pracovníků do těchto důlních děl může být povolen, jakmile pominulo nebezpečí.

účinné od 1. 7. 1989(2) Současně s plněním povinností podle odstavce 1 musí být neprodleně zahájeny přípravy ke zdolávání důlního požáru. Ve zdolávání se musí pokračovat tak, aby požár byl co nejdříve uhašen.

účinné od 1. 7. 1989(3) Pokud je to možné, musí být důlní požár zdoláván přímým zásahem.

účinné od 1. 7. 1989(4) Nepřístupný důlní požár v závalu je možné zdolávat i účinným tlumením za předpokladu, že nehrozí zřejmé nebezpečí výbuchu nebo pronikání nebezpečných koncentrací požárních zplodin na pracoviště. Za tlumení se považuje zejména zvětšování závalu co nejrychlejším a nepřetržitým postupem porubu, inertizace vyrubaného prostoru nebo zakládání vyrubaného prostoru vhodnou základkou.

účinné od 1. 7. 1989(5) Ke zdolávání důlního požáru prostorovým uzavřením se musí přistoupit tehdy, není-li jej možno zdolat přímým zásahem nebo není-li účinně tlumen.

účinné od 1. 7. 1989(6) Tam, kde je tlumen nepřístupný důlní požár, musí být určen způsob střežení porubu a přípravná opatření pro rychlé uzavření ohroženého prostoru (přípravné protipožární hráze, záseky, množství a místo uskladnění potřebného materiálu apod.).

účinné od 1. 7. 1989(7) Při zdolávání důlního požáru přímým zásahem nebo při jeho účinném tlumení musí být současně prováděna opatření k prostorovému uzavření požáru.

účinné od 1. 7. 1989(8) Při všech způsobech zdolávání důlních požárů i při pracech na zabránění nepříznivých účinků důlních požárů musí být pravidelně kontrolováno složení důlního ovzduší v místech rozhodujících pro posouzení nebezpečí výbuchu a zajištění ochrany života a zdraví pracovníků. Interval a způsoby kontroly složení důlního ovzduší určí vedoucí likvidace havárie, pokud dále není stanoveno jinak. Při kontrolách musí být zjišťována koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Kontroly složení důlního ovzduší musí být provedeny co nejrychleji a jejich výsledek neprodleně sdělen vedoucímu likvidace havárie. Na plynujících a uhelných dolech musí být výbušnost důlního ovzduší zjišťována explozimetry nebo vyhodnocením rozboru složení důlního ovzduší zjištěného chromatograficky.

§ 190

účinné od 1. 7. 1989Prostorové uzavírání důlního požáru

účinné od 1. 7. 1989(1) Způsob prostorového uzavírání důlního požáru musí odpovídat místním podmínkám a zajišťovat jeho nejrychlejší a nejbezpečnější zdolání.

účinné od 1. 7. 1989(2) Důlní požár musí být prostorově uzavřen v souladu se zásahovým řádem³⁸) vydaným hlavní báňskou záchrannou stanicí.

účinné od 1. 7. 1989(3) Zásady prostorového uzavírání důlních požárů musí být zohledněny v havarijním plánu.

účinné od 1. 7. 1989(4) Pokud při důlním požáru není současně uzavírána vtažná i výdušná strana požářiště výbuchuvzdorně, musí být na plynujícím a uhelném dole požářiště současně s uzavíráním inertizováno a záchranáři musí být chráněni proti možnému šlehu plamene výbuchu (protišlehovými obleky, mlhovými proudnicemi apod.).

účinné od 1. 7. 1989(5) Hráze uzavírající požářiště musí být těsné a musí být vybudovány na všech přístupech k požářišti. Místo pro hráz musí být určeno tak, aby případně porušenou nebo netěsnou hráz bylo možno nahradit novou a aby bylo možno zřídit propust pro vstup do uzavřeného prostoru.

účinné od 1. 7. 1989(6) Požářiště, ve kterém je nebezpečí nahromadění výbušných plynů, musí být definitivně uzavřeno výbuchuvzdornými hrázemi. Po přerušení větrání požářiště je vedoucí likvidace havárie povinen zvážit nebezpečí možného výbuchu a určit dobu, na kterou musí být odvoláni báňští záchranáři a ostatní pracovníci z míst ohrožených výbuchem, a to nejméně v rozsahu příslušného samostatného větrního oddělení.

účinné od 1. 7. 1989(7) U hrází požářiště musí být zajištěna možnost odebírání vzorků vzdušin z prostoru pokud možno co nejblíže k ohnisku požáru, měření tlaku ovzduší za hrázemi a pokud možno i měření teplot v místech co nejblíže k ohnisku požáru.

účinné od 1. 7. 1989(8) Hráze požářiště musí být očíslovány. Pod stejnými čísly musí být vyznačeny v příslušných mapách a ostatní evidenci.

§ 191

účinné od 1. 7. 1989Kontrola hrází

účinné od 1. 7. 1989(1) Hráze, kterými je uzavřeno požářiště, musí být kontrolovány. Vedoucí likvidace havárie je povinen určit lhůty kontrol hrází.

účinné od 1. 7. 1989(2) Vedoucí likvidace havárie je také povinen určit místa, lhůty a způsob odebírání vzorků vzdušin z uzavřeného požářiště a požadavky na technický rozbor vzorků vzdušin.

účinné od 1. 7. 1989(3) Kontroly hrází podle odstavce 1 musí být prováděny až do doby, kdy je technickými rozbory vzorků vzdušin z požářiště prokázáno, že důlní požár je uhašen. Další kontroly hrází musí být prováděny určeným pracovníkem nejméně jednou za 14 dnů.

účinné od 1. 7. 1989(4) Ke hrázím musí být zajištěn bezpečný přístup a nesmí být před nimi skladován žádný materiál.

§ 192

účinné od 1. 7. 1989Práce v okolí uzavřeného požářiště

účinné od 1. 7. 1989(1) Práce v okolí uzavřeného požářiště se mohou provádět jen tehdy, pokud neohrozí těsnost jeho uzavření.

účinné od 1. 7. 1989(2) Vedení důlních děl pod požářištěm s neuhašeným důlním požárem, hořícím odvalem (výsypkou) nebo uhelnou slojí v lomu je dovoleno tehdy, nehrozí-li nebezpečí, že by do důlních děl mohly propadnout hořící hmoty nebo proniknout požární zplodiny.

§ 193

účinné od 1. 7. 1989Plán zpřístupňování uzavřeného požářiště

účinné od 1. 7. 1989(1) Pro bezpečný postup prací při zpřístupňování uzavřeného požářiště je organizace povinna vypracovat plán, který musí být odsouhlasen hlavní báňskou záchrannou stanicí. Zahájení těchto prací povoluje obvodní báňský úřad.³⁹)

účinné od 1. 7. 1989(2) Plán musí řešit zejména způsob ovětrávání požářiště z hlediska nebezpečí obnovy důlního požáru a vliv zapojení zpřístupňovaných důlních děl na celkové větrání dolu nebo větrní oblasti a určit potřebná bezpečnostní opatření i s ohledem na účinky důlních větrů odváděných ze zpřístupňovaného požářiště.

§ 194

účinné od 1. 7. 1989Zpřístupňování uzavřeného požářiště

účinné od 1. 7. 1989(1) Zpřístupnit důlní díla uzavřená z důvodu důlního požáru je možné jen tehdy, je-li prokázáno, že požár byl uhašen a nehrozí zjevné nebezpečí jeho obnovení.

účinné od 1. 7. 1989(2) Výdušné větry ze zpřístupňovaného požářiště musí být odváděny do celkového výdušného větrního proudu tak, aby neprocházely obsazenými pracovišti.

účinné od 1. 7. 1989(3) Po obnovení průchodního větrání, případně separátního větrání ve zpřístupňovaném požářišti musí být ve výdušných větrech z těchto důlních děl zjišťována v intervalech určených organizací koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Zjistí-li se příznaky obnovení důlního požáru, musí být požářiště znovu uzavřeno.

účinné od 1. 7. 1989(4) Za zpřístupňování požářiště se nepovažuje vstup báňských záchranářů do uzavřených důlních děl zejména za účelem průzkumu, odběru vzorků vzdušin pro technický rozbor a měření teplot.

účinné od 1. 7. 1989(5) Ukončení prací na zpřístupnění požářiště musí být ohlášeno obvodnímu báňskému úřadu.