Platné znění

Vyhláška o registraci chemických látek

  • účinné od 1. 8. 20048) Uvede se střední hodnota, spodní a horní mez v procentech pro typickou výrobní šarži. V případě, že se jedná o reakční směs uvede se horní a dolní mez čistoty pro všechny významné složky.
  • účinné od 1. 8. 20049) Uvede se specifikace všech nečistot včetně isomerů a vedlejších produktů, tj. název podle IUPAC a číslo CAS, je-li přiděleno.
  • účinné od 1. 8. 200410) Za významné nečistoty se považují nečistoty, včetně isomerů a vedlejších produktů, které s ohledem na koncentraci nebo vysokou biologickou účinnost mohou významně ovlivňovat nebezpečné vlastnosti látky. Uvádí se střední hodnota, spodní a horní mez koncentrace nečistot v procentech. Dále se uvede celkový počet neidentifikovaných nečistot.
  • účinné od 1. 8. 200411) Pro všechny přísady nezbytné pro stabilitu látky (stabilizátory, inhibitory nebo jiné přísady) se uvede název podle IUPAC a číslo CAS, je-li přiděleno.
  • účinné od 1. 8. 200412) Uvedou ty údaje, kterými lze prokázat jednoznačně identitu látky. Pokud jsou spektra ovlivněna přítomností nečistot nebo přísad, uvedou se pro potvrzení struktury i spektra „spektrálně čisté“ látky. Protokoly musí obsahovat údaje o cíli měření a hodnocení výsledků.
  • účinné od 1. 8. 200413) Spektrum získané v ultrafialové oblasti záření.
  • účinné od 1. 8. 200414) Spektrum získané v infračervené oblasti.
  • účinné od 1. 8. 200415) Spektrum získané magnetickou resonancí.
  • účinné od 1. 8. 200416) Uvede se stručně technologické schéma výroby včetně specifikace důležitých podmínek, např. specifikace systému, ve kterém je látka vyráběna (otevřený/zavřený, kontinuální/diskontinuální), doba a četnost výroby, maximální kapacita za jednotku času, tlak a teplota během výrobního procesu, použitá rozpouštědla, výtěžnost (v %).
  • účinné od 1. 8. 200417) Uvádí se jen při výrobě v ČR. Uvede se odhad očekávaných expozic pracovníků (při výrobě, plnění, vyprazdňování, balení, přepravě, čištění, údržbě, odbírání vzorků atd.), jejich výše a druh (kožní, inhalační), doba expozice v průběhu směny a možný vliv na životní prostředí v souvislosti s výrobním procesem. Dále se pro zhodnocení emisí do životního prostředí uvedou údaje o spotřebě vody v technologickém procesu a pro čištění zařízení, údaje o předúpravě a úpravě odpadních vod, údaje o použití odlučovacích a filtračních zařízení.
  • účinné od 1. 8. 200418) V případě, že jsou potřebné informace žadateli známy, uvedou se stručně technologické postupy při použití látky nebo přípravku, v němž je obsažena, včetně popisu zařízení, ve kterém se látka bude používat (otevřený/uzavřený systém, kontinuální/diskontinuální proces), kapacita zařízení za jednotku času, doba a četnost používání, tlak a teplota během procesu. Jinak se uvede prohlášení, že tyto údaje nejsou žadateli dostupné.
  • účinné od 1. 8. 200419) V případě, že potřebné informace jsou žadateli známy, uvedou se očekávané expozice pracovníků (například při používání, plnění vyprazdňování, přepravě, čištění, údržbě, odbírání vzorků ) a vliv na životní prostředí v souvislosti s použitím látky nebo přípravku, v němž je látka obsažena. Uvedou se zejména údaje o výši a druhu expozice (inhalační, kožní), době působení na pracovníky v průběhu směny, četnost působení v průběhu delšího časového období a údaje o exponovaném pracovním kolektivu. Dále se pro zhodnocení emisí do životního prostředí uvedou údaje o spotřebě vody v technologickém procesu, k čištění zařízení, údaje o předúpravě odpadních vod, údaje o kapacitě a funkci odlučovacích a filtračních zařízení. Jinak se uvede prohlášení, že žadateli nejsou tyto údaje dostupné.
  • účinné od 1. 8. 200420) Uvede se zda je látka uváděna na trh jako taková nebo jako součást přípravku. V případě, že látka je uváděna na trh jako součást přípravku uvede se obchodní název přípravku, podoba přípravku (například: granulát, pasta, roztok) a nejvyšší koncentrace nebo rozmezí koncentrací látky v přípravku.
  • účinné od 1. 8. 200421) Zde se uvede, ve které oblasti (průmysl, profesionální uživatelé, zemědělství, veřejnost) se bude látka nebo přípravek používat a za jakých podmínek (např. průmysl - otevřený systém - 60 %, veřejnost - otevřený systém - 40 % apod.). Údaj o tom, že látka bude používána pouze v uzavřených systémech, je podmíněn tím, že látka bude absolutně uzavřena a že nedojde k žádnému měřitelnému úniku do životního prostředí a že zaměstnanci nebudou exponováni.
  • účinné od 1. 8. 200422) Uvedou se opatření k bezpečné manipulaci s látkou (technická opatření, ochrana před požárem a výbuchem, osobní ochranné prostředky, osobní hygiena při práci). Ve všech případech lze doplňkově odkázat na příslušné předpisy a normy z oblasti. Ve všech případech lze doplňkově odkázat na příslušné předpisy a normy z oblasti bezpečnosti a hygieny práce.
  • účinné od 1. 8. 200423) Uvedou se doporučení z hlediska požadavků na bezpečné skladování při respektování nebezpečných vlastností látky a možného druhu expozice(vybavení skladových prostor účinným větráním, použití výhradně originálních obalů Uvedou se zvláštní podmínky skladování (např. skladujte pouze pod inertním plynem, v suchu, v chladnu, ve tmě ..., v dostatečné vzdálenosti od zápalných zdrojů a nebezpečně reagujících látek) a jiná upozornění (např.zabraňte elektrostatickému výboji, zajistěte před odcizením). Pokud existují příslušné předpisy a technické normy, lze se na ně odvolat nebo poukázat.
  • účinné od 1. 8. 200424) Doporučení v tomto odstavci mají zajistit bezpečnou vnitropodnikovou přepravu a zajistit tak bezpečnost zaměstnanců a zabránit poškození životního prostředí.
  • účinné od 1. 8. 200425) Vedle výčtu vhodných hasebních prostředků se uvedou také ty, které z bezpečnostních důvodů nesmějí být použity [například: voda, pokud se látka hydrolyzuje za tvorby toxických nebo extrémně hořlavých plynů (§ 2 odst. 5 písm. a) a d) bod 4 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů]. Uvedou se zvláštní rizika v případě požáru a příslušná ochranná opatření. Plyny, které pravděpodobně vznikají při spalování/pyrolýze (například: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxidy dusíku) lze zhruba odvodit z chemické struktury látky. Pokud existují výsledky z příslušných pokusů, je třeba je uvést. Pokud je nutno i při řádném používání a likvidaci počítat s pyrolytickým rozkladem, měly by být, pokud jsou známy, rovněž uvedeny vznikající produkty s jejich chemickým názvem.
  • účinné od 1. 8. 200426) Uvedou se především reakce látky s vodou, při nichž mohou vzniknout např. toxické, výbušné nebo extrémně hořlavé plyny [§ 2 odst. 5 písm. a) a d) bod 4 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů] . Dalšími riziky mohou být například: polymerace látky při značném zvětšení objemu s nebezpečím prasknutí nádoby, reakce, které probíhají silně exotermně (např. spontánní rozklad chemicky nestálých látek nebo průběh ředění látek s velkým specifickým rozpouštěcím teplem). Uvede se rovněž, za jakých podmínek nebezpečné reakce probíhají a jak jim lze zabránit.
  • účinné od 1. 8. 200427) Zde se uvedou opatření, která mohou zabránit možnému výbuchu prachu, pokud je toto nebezpečí aktuální. Například: zabránit vývoji/rozšíření prachu volbou vhodných pracovních postupů, instalací účinných vzduchotechnických zařízení v provedení do výbušného prostředí, čistota na pracovišti (zabránit rozsypání látky) a udržování potenciálních zápalných zdrojů v dostatečné vzdálenosti.
  • účinné od 1. 8. 200428) Především je nutno uvést chronologický popis postupu při zachycování uniklé látky, který preventivně omezuje expozici osob a vzniklé nebezpečí poškození životního prostředí.. Tento postup může například sestávat z následujících kroků: evakuovat osoby z nebezpečné oblasti, případně varovat sousední provozy, dostatečně větrat postiženou oblast, v případě nebezpečí výbuchu/požáru odstranit, případně vypnout všechny potenciální zápalné zdroje, utěsnit netěsnosti a zabránit průniku kapalných látek do kanalizace, poškozenou nádobu umístit do jiné nádoby, - před smetením práškovité látky, pokud nereaguje nebezpečně s vodou, látku zvlhčit nebo pokrýt vlhkým inertním materiálem (písek, křemelina), pevné látky vysát pomocí vhodného vysavače (případně v nevýbušném provedení), velká množství kapalné látky odčerpat vhodným čerpadlem, malá množství, resp. zbytky nasát do vhodného materiálu (např. piliny, písek, křemelina). Dále je třeba uvést výčet vhodných pracovních ochranných prostředků pro pracovníky provádějící asanaci. Uvedou se rovněž vhodné, resp. nevhodné, čisticí prostředky a postupy pro čištění kontaminované oblasti a vhodné, resp. nevhodné, možnosti likvidace vzniklého odpadu.
  • účinné od 1. 8. 200429) Uvedou se pokyny pro poskytnutí první předlékařské pomoci při zasažení očí, zasažení pokožky, požití a vdechnutí.
  • účinné od 1. 8. 200430) Uvede se hmotnost jednotlivých druhů balení a specifikace materiálu obalu.
  • účinné od 1. 8. 200431) Uvede se barva, skupenství, forma (například: prášek, krystalická látka, viskózní kapalina).
  • účinné od 1. 8. 200432) Uvede se výsledek ve °C. Stanovení se provádí u látek s bodem tání nad 0 °C. Měření se provádí maximálně do 360 °C nebo do rozkladu. Jako bod tání musí být uvedena střední hodnota nejméně ze dvou měření, jejichž hodnoty se pohybují v oblasti přesnosti metody. Uvedou se všechna jednotlivá měření. Hodnoty, které byly použity pro stanovení bodu tání, se označí. Pokud existují naměřené hodnoty, které se pohybují značně mimo přesnost metody, uvedou se důvody (například rozklad látky). Pokud se začne látka rozkládat, sublimovat nebo jinak měnit svou formu před dosažením bodu tání, uvede se teplota, při níž ke změně dochází.
  • účinné od 1. 8. 200433) Uvede se výsledek ve °C. Stanovení se neprovádí u látek, které mají bod tání nad teplotou 360 °C. Jako bod se uvede střední hodnota nejméně ze dvou měření, jejichž hodnoty se pohybují v oblasti přesnosti metody. V protokolu se uvedou se všechna jednotlivá měření. Hodnoty, které byly použity pro stanovení bodu varu, se označí. Pokud existují naměřené hodnoty, které se pohybují značně mimo přesnost metody, musejí být uvedeny důvody pro tento jev (např. rozklad látky). Pokud se začne látka rozkládat, sublimovat nebo jinak měnit svou formu před dosažením bodu varu, musí být uvedena teplota, při níž ke změně dochází. Extrapolace bodu varu při normálním tlaku z křivky tlaku páry při sníženém tlaku pomocí Clausius-Clapeyronovy rovnice se nepřipouští. Určení bodu varu by se mělo provádět co nejblíže normálnímu tlaku.
  • účinné od 1. 8. 200434) Uvede se D420. Odchylky od teploty měření 20 °C je nutno v protokolu zdůvodnit a jsou možné pouze ve výjimečných případech. Je třeba provést dvě měření.
  • účinné od 1. 8. 200435) Uvede se tenze par v Pa s údajem o teplotě měření. Pokud jsou v látce obsaženy lehce těkavé znečišťující látky, které mohou výsledek ovlivnit, měly by být odděleny před zahájením pokusu. Provedou se nejméně dvě měření, přednostně v oblasti 0 °C až 55 °C. Pokud nebude provedeno žádné měření při 20 °C, resp. 25 °C, je třeba extrapolovat výsledek na tlak par při jedné z těchto teplot. Závislost teploty log p na T-1 je zpravidla v rámci malých teplotních rozdílů přímková. V protokolu je třeba uvést příslušné grafické znázornění. Pro odchylky od tohoto lineárního vztahu způsobené například přechodem fází, rozkladem, nebo odštěpením krystalické vody, se uvede vysvětlení. Takové změny stavu je třeba při extrapolaci tlaku par na 20 °C respektovat. Pokud z výpočtové metody vyplývá, že tlak par je nižší než 10-5 Pa při 25 °C, měření není nutno provádět.
  • účinné od 1. 8. 200436) Uvede se povrchové napětí v mN/m s údajem o teplotě měření. U látek s rozpustností nižší než 1 g.l-1 a vyšší nebo rovnou 1 mg.l-1 se volí koncentrace na úrovni 90% nasycené koncentrace. U látek s rozpustností vyšší než 1 g.l-1 se volí koncentrace 1 g.l-1. U látek s rozpustností nižší než 1 mg.l-1 se měření povrchového napětí neprovádí. V protokolu se uvádí všechny jednotlivé naměřené hodnoty až k ustálení povrchového napětí, to znamená, že je nutno dokumentovat časovou závislost měřeného povrchového napětí. Rovněž je nutno uvést kalibrační a korekční faktory.
  • účinné od 1. 8. 200437) Uvede se rozpustnost ve vodě v mg/l s údajem o teplotě a pH měření.Měření by se mělo provádět při 20 °C. Jestliže závislost rozpustnosti na teplotě představuje více než 3% na 1 °C, provede se měření při teplotě o 10 °C nižší a vyšší než byla původní teplota měření. Pokud je látka charakterizována jako „nerozpustná“ ve vodě, uvede se spodní mez citlivosti analytické metody.
  • účinné od 1. 8. 200438) Uvede se logPow s údajem o teplotě měření. Měření nebo odhad limitní hodnoty se provádí i pro látky extrémně rozpustné nebo nerozpustné v jedné ze dvou zkoumaných fází, v případě nezbytnosti i na základě rozpustnosti látky v n-oktanolu a ve vodě. Pro povrchově aktivní látky je výsledek jen přibližný.
  • účinné od 1. 8. 200439) Uvede se výsledek ve °C. Měří se u kapalných látek a to zásadně metodou uzavřeného kelímku. Metoda otevřeného kelímku je přípustná, jestliže při této teplotě je bod vzplanutí vyšší než 70 °C.
  • účinné od 1. 8. 200440) Tento test nemusí být proveden, jestliže existují termodynamické informace (např. slučovací energie, energie rozpadu), nebo nejsou-li v molekule přítomné rizikové reakční skupiny, nebo není pochyb o tom, že látka se ani nerozkládá ani nevyvíjí teplo. Pokud test nebyl proveden, uvede se odůvodnění.
  • účinné od 1. 8. 200441) Uvádí se jen u látek uváděných na trh v práškové formě, která představuje riziko inhalační expozice. Neuvádí se, jestliže všechny částice jsou větší než 100 mikronů.
  • účinné od 1. 8. 200442) Plynné látky se testují jen inhalační expozicí. Ostatní látky se testují podáním per os a při aplikaci dermální nebo inhalační podle převažujícího způsobu možné expozice lidí. Důvody pro zvolenou cestu podání pro druhý test se srozumitelným způsobem uvedou v poznámce. U pevných látek vytvářejících jemný prach ( > 10% částic s aerodynamickým průměrem menším než 10 mikronů) se při druhém testu volí inhalační expozice. Uvede se návrh klasifikace látky na základě výsledku testu. Zkoušení akutní toxicity žíravých látek se neprovádí.
  • účinné od 1. 8. 200443) Uvede se LD50, je-li stanovena a návrh klasifikace. Pokud LD50 nebyla již dříve testována, nelze ji testovat. Lze použít metodu B1-bis nebo B1-tris či metodu up and down podle OECD.
  • účinné od 1. 8. 200444) Uvede se LC50 a návrh klasifikace.
  • účinné od 1. 8. 200445) Uvede se LD50 a návrh klasifikace.
  • účinné od 1. 8. 200446) Uvede se výsledek a návrh klasifikace. Pro klasifikaci a označování látky je rozhodující test na intaktní pokožce. Pokud byl test proveden rovněž na skarifikované pokožce, uvedou se výsledky ve formě poznámky s údajem, že se jedná o výsledky testu na skarifikované pokožce. Pro interpretaci výsledků je třeba mít informace o reverzibilitě pozorovaných účinků. Proto je třeba v protokolu uvést, zda byly projevy působení látky plně reverzibilní a - pokud je to relevantní - po jakém časovém období. Pokud nebyly projevy účinku látky plně reverzibilní, je třeba uvést dobu pozorování (pokud je kratší než 14 dnů, je to nutno odůvodnit formou poznámky.
  • účinné od 1. 8. 200447) Uvede se výsledek a návrh klasifikace. Pokusy na zvířatech není třeba provádět u látek, které byly na základě testu kožní dráždivosti nebo s ohledem na hodnotu pH ve vodném prostředí, klasifikovány jako žíravé nebo, o nichž lze na základě spolehlivých alternativních metod předpokládat, že mají silně dráždivé až leptavé účinky na oči. Musí jim však být přiřazena R-věta R41 „Nebezpečí vážného poškození očí“. V případě, že nelze jednoznačně rozhodnout, zda má látka silně dráždivé nebo leptavé účinky na oči, doporučuje se provést zkoušku oční dráždivosti jen na jednom zvířeti. Pokud se podezření potvrdí, přiřadí se látce věta R41 bez dalších pokusů na zvířatech. Důvody, proč bylo od testování oční dráždivosti upuštěno, se uvedou v protokolu formou poznámky. Pro interpretaci výsledků je třeba mít informace o reverzibilitě pozorovaných účinků. Proto je třeba v protokolu uvést, zda byly projevy působení látky plně reverzibilní a - pokud je to relevantní - po jakém časovém období. Pokud nebyly projevy účinku látky plně reverzibilní, je třeba uvést dobu pozorování (pokud je kratší než 14 dnů, je to nutno odůvodnit formou poznámky). Některé metody předepisují vypláchnutí očí bezprostředně po vnesení testované látky. Tyto metody nelze použít pro účely klasifikace a označování látek podle zákona. Výsledky takových pokusů lze uvést v protokolu jako „další pozorování“ s označením, že se jedná o výsledky získané metodou s výplachem očí.
  • účinné od 1. 8. 200448) Uvádí se výsledek a návrh klasifikace. Přednost je třeba dávat maximalizační metodě podle Magnussona a Kligmana. V některých případech však mohu existovat dobré důvody pro volbu Bühlerova testu. Použitá metoda by proto měla být v protokolu odůvodněna. Při maximalizačním testu na morčatech by koncentrace pevných látek neměla přesáhnout 25 %. Kapaliny se zkoušejí, pokud je to možné, neředěné. Volbu příslušného vehikula je nutno zdůvodnit. Pro pevné látky se používá vazelína nebo jiné vhodné vehikulum jako např. rostlinný olej nebo propylenglykol. Při výběru vehikula je rovněž třeba dbát na to, aby mezi vehikulem a testovanou látkou neprobíhaly žádné reakce (např. nelze použít karboxycelulózu s reaktivními barvivy.
  • účinné od 1. 8. 200449) Uvede se zda byl výsledek pozitivní nebo negativní. Látka se zkouší pomocí dvou testů. Jeden by měl být bakteriální test a druhým by měl být vhodný nebakteriální test in vitro. Vždy s metabolickou aktivací a bez metabolické aktivace. Pokud jeden z provedených testů je pozitivní, provede se další test.
  • účinné od 1. 8. 200450) Reprodukční toxicitou se rozumí škodlivý vliv látky na plodnost (fertilitu) nebo vývoj plodu (teratogenita). Uvedou se poznatky z literatury, případně jiných zdrojů informací včetně citací, souhrnů a závěrů, pokud jsou dostupné.
  • účinné od 1. 8. 200451) Toxikokinetika zahrnuje procesy vstřebávání látky (absorpce), její rozdělování v těle (distribuce), procesy její přeměny v těle (metabolismus) a vylučování látky a jejích metabolitů z těla (exkrece). Hodnotí se na základě toxikologických údajů z provedených zkoušek, literatury, případně jiných zdrojů informací včetně citací, souhrnů a závěrů, pokud jsou dostupné.
  • účinné od 1. 8. 200452) Před provedením zkoušek se provede zkouška stability látky. Jestliže úbytek koncentrace látky během doby potřebné k provedení zkoušky je menší než 20%, může být zkouška provedena v režimu statickém, semi-statickém nebo průtokovém. Při úbytku koncentrace látky větším než 20% by neměl být použit statický režim. Koncentrace látky se měří minimálně na začátku a na konci zkoušky. Pokud jsou naměřené koncentrace blízké koncentraci nominální, lze LC50, EC50 a NOEC vztáhnout na nominální koncentraci. V opačném případě se tyto hodnoty vztahují na geometrický průměr změřených koncentrací.
  • účinné od 1. 8. 200453) Uvede se LC50 a NOEC po 96 hodinách expozice.
  • účinné od 1. 8. 200454) Uvede se EC50 a NOEC po 48 hodinách expozice.
  • účinné od 1. 8. 200455) Uvede se zda byl nebo nebyl proveden limitní test. Uvede se EC50 a NOEC po 72 hodinách expozice.
  • účinné od 1. 8. 200456) Stanoví se v případě, že u látky byl zjištěn nízký stupeň biologické rozložitelnosti, aby se zjistilo, zda snížení biologické rozložitelnosti není způsobeno toxicitou látky. Uvede se IC50.
  • účinné od 1. 8. 200457) Zde je třeba uvést jak možnosti pro recyklaci látky (zbytků) v rámci řádného použití, tak také možnosti opětného získání po neúmyslném úniku. V této souvislosti se uvede, pokud je to vhodné, také možnost sběru zbylých množství, znečištěné látky a nevyčištěných prázdných nádob výrobcem nebo dovozcem.
  • účinné od 1. 8. 200458) Údaje v tomto bodu jsou důležité zejména pro látky, které jsou klasifikovány jako nebezpečné. Uvedou se vhodné chemické, popřípadě fyzikální metody, kterými by bylo možno neutralizovat nebezpečné účinky látky (např. hydrolýza, oxidace, kontrolovaná neutralizace, polymerace). Pokud nejsou vhodná účinná opatření známa, je nutno to poznamenat, případně s odůvodněním. Neuvádí se zde údaje související např. se zacházením (místní odsávání apod.).
  • účinné od 1. 8. 200459) Uvedou se možnosti například skládkování nebo vylití do povrchových vod po zředění (ředění musí být specifikováno).
  • účinné od 1. 8. 200460) Uvedou se podmínky spalování a to i se zřetelem na vznik chlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů a způsob úpravy odpadních plynů, pokud je to potřebné.
  • účinné od 1. 8. 200461) Uvede se úprava před vypouštěním na čistírnu odpadních vod, pokud je to potřebné.

    • účinné od 1. 8. 2004Tabulka 1

    účinné od 1. 8. 2004Příklady oblastí použití látky

    účinné od 1. 8. 2004
    Tabulka 1 Příklady oblastí použití látky
    KódPříklad
    1Chemikálie pro zemědělství - např. hnojiva, přípravky na ochranu rostlin
    2Všeobecné chemikálie, které jsou používány k různým účelům v chemickém průmyslu - např. rozpouštědla, činidla regulující pH, kyseliny, zásady
    3Chemikálie, které se používají v chemickém průmyslu pro procesy syntézy - např. meziprodukty (včetně monomerů), regulátory procesů
    4Chemikálie používané ve výrobě elektrických a elektronických přístrojů - např. elektrolyty, polovodiče; nikoliv: galvanické lázně, chemikálie pro zušlechťování povrchu
    5Chemikálie používané pro osobní potřebu a v domácnostech - např. detergenty (včetně aditiv), kosmetika, biocidy (nezemědělské pesticidy) pro použití v domácnosti
    6Chemikálie používané ve veřejně přístupných prostorách - např. profesionálně používané čisticí prostředky, kancelářské opravné tekutiny, razítkové barvy
    7Chemikálie používané v kožedělném průmyslu - např. barviva, tříslovina, pomocné látky pro činění
    8Chemikálie používané při zpracování a rafinaci kovů - např. teplonosné kapaliny, chemikálie pro zušlechťování kovů, galvanochemikálie
    9Chemikálie používané v průmyslu pohonných hmot a olejů - např. benzín, motorové a převodové oleje, hydraulické kapaliny, přísady do motorových paliv, látky na detoxikaci vyjetého oleje
    10Chemikálie používané ve fotografickém průmyslu, např. vývojky, ustalovače, senzibilizátory
    11Chemikálie pro výrobu polymerů - např. stabilizátory, změkčovadla, antistatická činidla, barviva
    12Chemikálie používané v papírenském průmyslu a pro zpracování celulózy, papíru a lepenky - např. barviva, barvy, tónovače
    13Chemikálie pro průmysl zpracování textilu - např. barviva, látky snižující hořlavost
    14Chemikálie pro barvy, laky, nátěrové hmoty - např. rozpouštědla, pigmenty, sikativy
    15Průmysl stavebních hmot a strojírenství - např. chemikálie pro stavební průmysl, chemikálie pro výrobu automobilů, výboru lodí a letadel
    999Ostatní

    účinné od 1. 8. 2004Tabulka 2

    účinné od 1. 8. 2004Příklady účelu použití látky

    účinné od 1. 8. 2004
    Tabulka 1 Příklady oblastí použití látky Tabulka 2 Příklady účelu použití látky
    KódPříklad
    1Absorpce a adsorpce - Pevné látky, které mohou adsorbovat, resp. absorbovat kapaliny. Filtrační materiály/média, molekulární síta (silikagel apod.)
    2Lepidla, pojiva - Látky, které se nanášejí na dva povrchy za účelem pevného vzájemného přilnutí (lepidla na disperzní bázi, tavná lepidla, umělé pryskyřice s vytvrzením polymerací, rozpouštědlová lepidla)
    3Hnací plyny pro aerosoly - Plyny pod tlakem nebo zkapalněné plyny, které v důsledku uvolnění tlaku vypuzují z nádob jiné látky
    4Antikondenzační prostředky - Látky, které se používají k zabránění kondenzace na površích nebo v atmosféře; prostředky proti orosení, odstraňovače kondenzátu
    5Ochranné prostředky proti zamrznutí - Látky k zabránění tvorby ledu a k odstranění ledu
    6Adheziva a separátory - Látky určené k prevenci nežádoucího oddělení nebo adhezi (např. prášky a adheziva pro tlakovou techniku, oleje a vosky pro piloty a pažení a pro licí formy)
    7Antistatické látky - Látky proti statickému náboji (např. antistatické přísady, látky k úpravě povrchu proti vzniku statické elektřiny)
    8Bělicí prostředky - Látky, které bělí nebo odbarvují materiály. Nikoliv: kosmetika, fotografická bělidla, optické zjasňovače
    9Čisticí prostředky, mycí prostředky, dezinfekční prostředky - Látky k odstranění špíny a nečistot z povrchů (např. detergenty, mýdla, odmašťovací prostředky)
    10Barviva - Látky, které přenášejí svou barvu na jiné materiály. Nikoliv: potravinářská barviva, barviva pro kosmetiku, barviva pro fotochemikálie, barviva pro reprografii
    11Komplexotvorné prostředky - Látky, které reagují s jinými látkami za tvorby komplexů (především s ionty kovů)
    12Elektricky vodivé látky - Látky, které vedou elektrické proud (např. elektrolyty, elektrodové materiály)
    13Stavební materiály a přísady - Látky, které se používají ve stavebních materiálech a konstrukčních dílech (např. látky ke stavbě zdí, silničních povrchů, stavební materiály na bázi keramiky, kovů, plastů, dřeva)
    14Inhibitory koroze - Látky, které zabraňují korozi (např. antikorozní přísady, antikorozní primery)
    15Kosmetika - Komponenty kosmetických přípravků a toaletních druhů zboží
    16Látky omezující vývin prachu - Látky snižující tvorbu prachu při manipulaci s práškovitými látkami
    17Látky pro galvanotechniku - Látky, které se nanášejí na povrch elektrochemicky, resp. se používají jako pomocné látky při tomto postupu
    18Výbušné látky - Např. výbušniny, trhaviny, zápalné látky
    19Hnojiva - Látky, které se přidávají do půdy na podporu růstu rostlin
    20Plniva - Relativně inertní, zpravidla nevláknité, sypké látky, které se přidávají k plastickým hmotám všeho druhu, nátěrovým hmotám a keramice. Obvykle ke zvětšení objemu a dosažení požadovaných vlastností.
    21Fixační prostředky - Látky, které v důsledku vzájemného působení zajišťují pevné přilnutí barviv k vláknům. Nikoliv: fotochemikálie
    22Látky snižující hořlavost a zápalnost - Látky, které se přidávají k jiným látkám a nanášejí se na povrchy k zpoždění nebo zabránění vzplanutí nebo hoření daných substrátů
    23Flotační prostředky - Látky určené k oddělení určitých látek od rud a ke koncentrování těchto látek (např. flotační olej)
    24Taviva pro slévárny - Látky podporující promísení nebo snižující tvorbu oxidů při slévání kovů
    25Pěnotvorné látky - Látky, které v plastických hmotách nebo pryži vytvářejí pěnu nebo celulární struktury fyzikálním procesem v důsledku expanze komprimovaných plynů nebo vypařováním kapaliny nebo chemicky rozkladem a tvorbou plynů (např. chemická nebo fyzikální nadouvadla)
    26Potravinářské/krmivářské přísady - Např. chuťové nebo aromatické látky, konzervační látky
    27Paliva/pohonné hmoty - Látky, které v kontrolovaném procesu spalování uvolňují energii. Např. benzín (pro pohon motorových vozidel), plynový olej, nafta/topný olej, petrolej, neminerální oleje.
    28Přísady do paliv/pohonných hmot - Látky přidávané k palivům/pohonným hmotám pro úpravu jejich vlastností. Např. stabilizátory, prostředky proti klepání, prostředky k zabránění usazování, prostředky na podporu a regulaci spalování.
    29Látky pro přenos tepla - Látky pro přenos a odvod tepla. Např. komponenty chladicích kapalin a náplní pro topné okruhy.
    30Hydraulické kapaliny a přísady - Kapaliny pro přenos tlaku
    31Impregnační prostředky - Látky, které se nanášejí na pevné materiály, přičemž materiály zůstávají ve svém původním stavu. Např. impregnační prostředky na kůži, papír, textilie, dřevo. Nikoliv: látky zabraňující hoření, konzervační prostředky, pesticidy
    32Izolační hmoty - Látky, které omezují nebo zabraňují toku elektrického proudu, toku tepla a světla nebo šíření zvuku
    33Meziprodukty - Látky, které se používají výhradně k syntéze jiných látek. Např. monomery, prepolymery
    34Laboratorní chemikálie - Látky, které se používají v laboratořích k analytickým účelům
    35Maziva a přísady - Látky, které se nanášejí mezi dva povrchy ke snížení tření mezi nimi
    36Aromatické látky - Látky, které produkují, zesilují nebo maskují vůně. Nikoliv: potravinářské přísady, kosmetika
    37Oxidační prostředky - Látky, které v chemických reakcích odevzdávají kyslík nebo vážou vodík z jiných substancí nebo přijímají elektrony
    38Komponenty zemědělských přípravků na ochranu rostlin
    39Nezemědělské pesticidy - Komponenty přípravků používaných ke zneškodnění, zničení nebo rozvoje účinku škodlivých živočišných a rostlinných organismů a mikroorganismů. Nikoliv: komponenty přípravků na ochranu rostlin
    40Regulátory pH - Látky ke změně nebo stabilizaci pH (např. pufry)
    41Farmaceutika - Látky, které se používají jako komponenty Léčiv
    42Fotochemikálie - Látky na výrobu fotografického obrazu (např. vývojky, ustalovače, látky citlivé na světlo, zesilovače)
    43Regulátory chemických procesů - Látky k regulaci rychlosti chemického procesu (např. urychlovače, aktivátory, katalyzátory, inhibitory, sikativy)
    44Redukční prostředky - Látky, které odstraňují kyslík, zavádějí vodík, resp. všeobecně vystupují v chemických procesech jako donátoři elektronů)
    45Látky pro reprografii - Látky pro reprodukci obrazu (např. tonery, přísady do tonerů)
    46Polovodiče - Látky, které leží svými charakteristikami mezi izolátory a kovy, a jejichž odpor se zpravidla mění působením světla, tepla, elektrického nebo magnetického pole, nebo u nichž se působením energie záření produkuje elektromotorická energie
    47Změkčovadla - Látky, které se používají ke změkčení materiálu
    48Rozpouštědla - Látky, které se používají k rozpouštění, ředění a extrahování jiných látek
    49Stabilizátory - Látky, které se používají ke zpomalení, resp. bránění spontánních změn jiných látek, procesů stárnutí (např. antioxidanty, stabilizátory proti působení světla a tepla, deionizační prostředky)
    50Povrchově aktivní látky - Látky ke snížení napětí na povrchu kapaliny nebo na hraniční ploše mezi dvěma kapalinami pro účely čištění, smáčení, dispergování apod.
    51Třísloviny - Látky na ošetření kožek pro účely výroby dále zpracovatelných výrobků
    52Látky regulující viskozitu - Látky, které - pokud se přimíchají k jiným látkám -ovlivňují viskozitu těchto látek (např. látky ke snížení bodu tuhnutí, zahušťovadla, tixotropní látky, látky zlepšující index viskozity)
    53Vulkanizační činidla - Látky, které se přidávají k pryži za účelem podpory a urychlení vulkanizačního procesu (např. pomocné látky pro vulkanizaci, urychlovače vulkanizace)
    54Prostředky pro sváření a pájení - Např. elektrodová tavidla, prášky
    999Ostatní

    účinné od 1. 8. 2004Tabulka 3

    účinné od 1. 8. 2004Příklady standardních vět pro zneškodnění látky

    účinné od 1. 8. 2004
    Tabulka 1 Příklady oblastí použití látky Tabulka 2 Příklady účelu použití látky Tabulka 3 Příklady standardních vět pro zneškodnění látky
    KódPříklad
    610Zpětné získávání, bez bližších údajů
    611Zpětné získávání formou mechanického sběrného postupu
    612Zpětné získávání formou recyklace
    613Zpětné získávání formou chemického čištění
    614Zpětné získávání formou destilace
    615Zpětné získávání formou sublimace
    616Zpětné získávání formou odpařování
    617Zpětné získávání formou dehydratace(/kondenzace)
    618Zpětné získávání formou extrakce
    619Zpětné získávání formou adsorpce
    620Zpětné získávání formou absorpce
    621Zpětné získávání formou srážení a následné filtrace
    622Zpětné získávání formou filtrace
    623Zpětné získávání formou oddělování od pevné látky a kapaliny
    624Zpětné získávání formou speciálních metod (uvede žadatel)
    630Neutralizace, bez bližších údajů
    631Neutralizace kyselinami
    632Neutralizace zásadami
    633Neutralizace vodou
    634Neutralizace formou speciálních metod (např. ve speciálním zařízení na detoxikaci/neutralizaci/dehydrataci/sedimentaci)
    640Likvidace v čisticím zařízení, bez bližších údajů
    641Likvidace formou kontrolovaného odvodu do čisticího zařízení (podmínky uvede žadatel)
    642Likvidace formou aerobního procesu
    643Likvidace formou anaerobního procesu
    650Zneškodnění formou kontrolovaného uložení na příslušné schválené skládce
    660Spalování, bez bližších údajů
    661Spalování v zařízení s praním odplynů
    662Spalování při vysokých teplotách - dlouhodobé spalování (minimální teplota 1200 stupňů C, minimální doba prodlení 2 sekundy, přebytek kyslíku)
    663Spalování při vysokých teplotách - dlouhodobé spalování s praním odplynů (minimální teplota 1200 stupňů C, minimální doba prodlení 2 sekundy, přebytek kyslíku)
    664Spalování ve spalovacích zařízeních speciálně vybavených pro halogeny
    665Spalování v jiných spalovacích zařízeních se speciálním vybavením (specifikuje žadatel)
    671Pyrolýza
    672Chemická přeměna s použitím destilačního postupu
    673Hydrolýza
    účinné od 1. 8. 2004

    Příloha č. 2

    účinné od 1. 8. 2004 k vyhlášce č. 426/2004 Sb.

    účinné od 1. 8. 2004Náležitosti žádosti při omezené registraci látky podle § 3 odst. 1 vyhlášky

    1. účinné od 1. 8. 2004(množství látky uvedené na trh je větší nebo rovné 100 kg za kalendářní rok a menší než 1t za kalendářní rok nebo celkové množství látky uvedené na trh je větší nebo rovné 500 kg a menší než 5 t)

    účinné od 1. 8. 2004Kromě níže uvedených předepsaných informací může ministerstvo požadovat, jestliže to považuje za nezbytné pro hodnocení rizika, aby žadatel poskytl tyto dodatečné informace:

    1. účinné od 1. 8. 2004– tlak par,
    2. účinné od 1. 8. 2004– zkouška akutní toxicity na dafniích.
    1. účinné od 1. 8. 20040. IDENTIFIKACE VÝROBCE A OSOBY, KTERÁ ŽÁDÁ O REGISTRACI,1) POKUD NEJSOU TOTOŽNÍ

      účinné od 1. 8. 2004MÍSTO VÝROBY

      účinné od 1. 8. 2004Pro látky vyrobené mimo území Společenství, pro něž byl pro účely registrace určen žadatel jako výhradní zástupce výrobce, se uvádějí identifikace a adresy všech dovozců, kteří budou dovážet látku na území Společenství.

    1. účinné od 1. 8. 20041. IDENTIFIKACE LÁTKY
      1. účinné od 1. 8. 20041.1 Název
        1. účinné od 1. 8. 20041.1.1 Název podle nomenklatury IUPAC2)
        2. účinné od 1. 8. 20041.1.2 Jiné názvy (obchodní název3), zkratky4))
        3. účinné od 1. 8. 20041.1.3 Číslo CAS a název podle CAS5) (pokud existuje)
      1. účinné od 1. 8. 20041.2 Sumární6) a strukturní7) vzorec
      2. účinné od 1. 8. 20041.3 Chemické složení látky
        1. účinné od 1. 8. 20041.3.1 Stupeň čistoty (%)8)
        2. účinné od 1. 8. 20041.3.2 Druh nečistot včetně isomerů a vedlejších produktů9)
        3. účinné od 1. 8. 20041.3.3 Procentuální obsah hlavních nečistot10)
        4. účinné od 1. 8. 20041.3.4 Specifikace stabilizátorů, inhibitorů nebo jiných přísad11) - uvádí se druh a koncentrace a) ............ ppm, b) .............. % v pořadí podle jejich množství
        5. účinné od 1. 8. 20041.3.5 Spektrální data12) (UV13), IR14), NMR15) nebo hmotnostní spektrum)
        6. účinné od 1. 8. 20041.3.6 Chromatografie (HPLC, GC)
      1. účinné od 1. 8. 20041.4 Metody detekce a stanovení

        účinné od 1. 8. 2004V metodách detekce a stanovení se uvádí úplný popis použitých metod nebo příslušné odkazy na odbornou literaturu.

        účinné od 1. 8. 2004Kromě metod detekce a stanovení se uvádějí informace o analytických metodách, které jsou žadateli známy a umožňují detekci látky a produktů její přeměny v životním prostředí a stanovení přímé expozice člověka.

    1. účinné od 1. 8. 20042. INFORMACE O LÁTCE
      1. účinné od 1. 8. 20042.0 Výroba

        účinné od 1. 8. 2004Informace uvedené v tomto oddílu jsou určeny k tomu, aby umožnily přibližný, avšak reálný odhad expozice člověka a životního prostředí ve spojitosti s výrobním procesem. Nepožadují se přesné detaily výrobního postupu, zejména údaje, které mohou být považovány za předmět obchodního tajemství.

        1. účinné od 1. 8. 20042.0.1 Technologický postup používaný ve výrobě16)
        2. účinné od 1. 8. 20042.0.2 Odhady expozice při výrobě17)
          1. účinné od 1. 8. 2004– pracovní prostředí
          2. účinné od 1. 8. 2004– životní prostředí
      1. účinné od 1. 8. 20042.1 Předpokládané použití

        účinné od 1. 8. 2004Informace uvedené v tomto oddílu jsou určeny k tomu, aby umožnily přibližný, avšak reálný odhad expozice člověka a životního prostředí daným látkám ve spojitosti s navrhovaným nebo očekávaným použitím.

        1. účinné od 1. 8. 20042.1.1 Typy použití s popisem použití a s popisem požadovaných účinků

          účinné od 1. 8. 2004Příklady oblastí použití včetně kódů jsou uvedeny v příloze č.1 v tabulce 1. Pokud žádný popis oblasti použití uvedený v příloze není vhodný pro registrovanou látku, použije se kód 999 a uvede se popis předpokládané oblasti použití.

          účinné od 1. 8. 2004Příklady účelu použití včetně kódů jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 2. Pokud žádný popis účelu použití uvedený v příloze není vhodný pro registrovanou látku, použije se kód 999 a uvede se popis předpokládaného účelu použití.

          1. účinné od 1. 8. 20042.1.1.1 Technologický postup týkající se používání látky (pokud je znám)18)
          2. účinné od 1. 8. 20042.1.1.2 Odhad expozice při používání (pokud je znám)19)
            1. účinné od 1. 8. 2004– pracovní prostředí
            2. účinné od 1. 8. 2004– životní prostředí
          1. účinné od 1. 8. 20042.1.1.3 Forma, ve které se látka uvádí na trh20)
          2. účinné od 1. 8. 20042.1.1.4 Koncentrace látky v přípravcích uváděných na trh
        1. účinné od 1. 8. 20042.1.2 Odhad použití látky v jednotlivých oblastech21)
          1. účinné od 1. 8. 2004– průmysl
          2. účinné od 1. 8. 2004– zemědělství a živnostenské podnikání
          3. účinné od 1. 8. 2004– veřejnost
        1. účinné od 1. 8. 20042.1.3 Identifikace odběratelů látky (pokud jsou známi)
      1. účinné od 1. 8. 20042.2 Odhad výroby a/nebo dovozu do České republiky pro každý z předpokládaných typů použití nebo oblastí použití
        1. účinné od 1. 8. 20042.2.1 Celková výroba a/nebo dovoz v tunách za kalendářní rok:
          1. účinné od 1. 8. 2004– první kalendářní rok
          2. účinné od 1. 8. 2004– následující kalendářní roky

          účinné od 1. 8. 2004Pro látky vyráběné mimo území Společenství, pro které byl pro účely registrace určen žadatel jako výhradní zástupce výrobce, jsou tyto informace uvedeny pro každého dovozce uvedeného v bodě 0.

        1. účinné od 1. 8. 20042.2.2 Výroba a/nebo dovozy, v členění podle bodů 2.1.1 a 2.1.2, vyjádřeno v procentech
          1. účinné od 1. 8. 2004– první kalendářní rok
          2. účinné od 1. 8. 2004– následující kalendářní roky
      1. účinné od 1. 8. 20042.3 Doporučené metody a preventivní opatření týkající se
        1. účinné od 1. 8. 20042.3.1 Manipulace22)
        2. účinné od 1. 8. 20042.3.2 Skladování23)
        3. účinné od 1. 8. 20042.3.3 Přepravy24)
        4. účinné od 1. 8. 20042.3.4 Požáru (charakter spalin nebo pyrolýzy, pokud to navrhovaný způsob použití opodstatňuje)25)
        5. účinné od 1. 8. 20042.3.5 Jiných nebezpečí, zejména chemické reakce s vodou26)
        6. účinné od 1. 8. 20042.3.6 Informací o náchylnosti látky k výbuchu, pokud se nachází ve formě prachu, pokud je to důležité27)
      1. účinné od 1. 8. 20042.4 Opatření v případě náhodného úniku28)
      2. účinné od 1. 8. 20042.5 Opatření v případě zasažení osob (např. otravy)29)
      3. účinné od 1. 8. 20042.6 Balení30)
    1. účinné od 1. 8. 20043. FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNOSTI LÁTKY
      1. účinné od 1. 8. 20043.0 Stav látky při 20 °C a 101,3 kPa31)
      2. účinné od 1. 8. 20043.1 Bod tání32)
      3. účinné od 1. 8. 20043.2 Bod varu33)