Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/25 ve věci na zrušení části § 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
48. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že soudní moc má dostat příležitost vyjádřit se k návrhu zákona týkajícího se restrikcí soudcovských platů.
49. Ústavní soud již v nálezu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 12/10 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.), bodě 25, uvedl, že než zákonodárce přistoupí k platovým restrikcím soudcovských platů, měl by si „opatřit relevantní stanovisko reprezentantů soudní moci, jež by se mělo stát i součástí důvodové zprávy“. V nálezech ze dne 2. 8. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 16/11 (N 135/62 SbNU 99; 267/2011 Sb.) a ze dne 3. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 33/11 (N 95/65 SbNU 259; 181/2012 Sb.) označil nedodržení tohoto požadavku za „porušení pravidel demokratické politické kultury“ a upozornil, že v budoucnu by takové porušení „v kumulaci s dalšími okolnostmi, ocitajícími se v rozporu s principy ústavního pořádku,“ mohlo vést k derogačnímu zásahu. Na tyto závěry navázal nález ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 (N 137/74 SbNU 93; 161/2014 Sb.), body 52 a 53, podle něhož „do budoucna nebude možné, aby Ústavní soud aproboval jakýkoli postup, který pomine projednání s představiteli, resp. zástupci nezávislé justice, a to jak na úrovni exekutivní, tak zákonodárné“.
50. Zjištění stanoviska zástupců soudní moci k opatřením týkajícím se platových poměrů soudců a vypořádání se s jejich argumenty zajišťuje zachování žádoucí rovnováhy státních mocí a vyvažuje negativní důsledky toho, že soudcovský stav v České republice nemá svou nezávislou reprezentaci [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.), část V, či nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10, bod 24].
51. Ústavní soud své požadavky na projednání platové restrikce s mocí soudní konkretizoval zejména v nálezu ze dne 15. 5. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 15/22 (208/2024 Sb.), body 123 až 133, na jehož závěry lze v podrobnostech odkázat a z nichž některé budou jen ve stručnosti zopakovány.
52. Nedodržení požadavku projednat s mocí soudní návrh zákona, který zavádí restrikce soudcovských platů, samo o sobě není dostatečným důvodem pro zrušení zákona a může se stát derogačním důvodem teprve ve spojení (kumulaci) s dalšími okolnostmi (shodně nálezy sp. zn. Pl. ÚS 16/11 a sp. zn. Pl. ÚS 33/11). Opomenutí projednat návrh zákona s mocí soudní Ústavní soud ovšem nemůže aprobovat (shodně nález Pl. ÚS 28/13, bod 53). Nedodržení požadavku projednat návrh zákona s mocí soudní se proto promítne do obsahového hodnocení, zda je platová restrikce souladná s ústavním pořádkem. Nebyl-li návrh zákona projednán s mocí soudní vůbec nebo zůstalo-li její stanovisko bez reakce, jde o přitěžující faktor nasvědčující tomu, že restrikce je nepřiměřená. Projednání s mocí soudní totiž neznamená pouze to, že moc soudní má být vyslechnuta, ale též to, že se jí dostane určité odpovědi na přednesené argumenty. Bylo-li naopak na stanovisko soudní moci reagováno – tedy připomínkám bylo plně či zčásti vyhověno nebo byly vypořádány argumentací, která není mimoběžná – může jít dokonce o faktor svědčící ve prospěch závěru, že přijatá restrikce je přiměřená.
53. O platových restrikcích soudcovských platů rozhoduje Parlament, který je musí přijmout ve formě zákona. Aby byl požadavek na projednání s mocí soudní splněn, musí mít již poslanci možnost se seznámit se stanoviskem moci soudní a s tím, jak bylo vypořádáno. Tuto možnost musí samozřejmě dostat dříve, než o návrhu zákona rozhodnou, ideálně již v okamžiku předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně. I když je vhodné, aby stanovisko soudní moci a jeho vypořádání bylo součástí důvodové zprávy (nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10, bod 25), zcela nezbytné to není.
54. U vládního návrhu zákona lze využít zavedeného procesu připomínkového řízení. Ostatně i podle nynějších pravidel se věcný záměr zákona a následně i návrh zákona zasílá k připomínkám též Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu, „pokud se jich jako organizačních složek státu, nebo jejich působnosti, anebo procesních pravidel, jimiž se řídí, ... týká“ [čl. 5 odst. 1 písm. e) ve spojení s čl. 8 odst. 1 legislativních pravidel vlády]. V případě restrikcí soudcovských platů by toliko bylo zapotřebí rozšířit okruh připomínkových míst o další reprezentanty soudní moci (nález sp. zn. Pl. ÚS 15/22, bod 130).
55. V nálezu ze dne 15. 5. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 5/24 Ústavní soud dodal, že projednání s mocí soudní by mělo představovat dialog vedený snahou nalézt řešení. Soudní moc nesmí být jen objektem v politické hře moci výkonné, potažmo zákonodárné. Téma soudcovských platů nemůže být jen prostředkem k získání politických bodů a tím k manipulaci veřejnosti směřující k narušení důvěry v justici a oslabení moci soudní.
VII.1.b) Posouzení otázky projednání návrhu s mocí soudní
56. Ústavní soud zjistil, že se představitelé moci výkonné do určité míry pokusili naplnit požadavek projednání platové restrikce s mocí soudní. Jak vyplývá z vyjádření vlády, dne 15. 10. 2024 došlo k setkání mezi zástupci vlády, prezidentem Soudcovské unie a zástupci státních zastupitelství. Dne 12. 11. 2024 se podle vyjádření vlády mělo uskutečnit druhé setkání v budově Ministerstva práce a sociálních věcí, jehož se zúčastnili představitelé moci soudní – vedení obou nejvyšších soudů, vrchních soudů, krajských soudů a prezident Soudcovské unie.
57. První z uvedených setkání zmiňuje důvodová zpráva k zákonu č. 57/2025 Sb., v níž se uvádí, že „dočasná odchylka od obecného způsobu výpočtu platových základen se zamýšlenou omezenou účinností pro rok 2025 byla dne 15. října 2024 projednána v sídle Úřadu vlády s reprezentanty moci soudní a státního zastupitelství s tím, že vláda se současně zavázala návrh projednat ještě s dalšími zástupci moci soudní“. Důvodová zpráva neobsahuje jakékoliv další sdělení o tom, jaké stanovisko reprezentanti moci soudní k navrhované platové restrikci zaujali ani jak bylo toto stanovisko vypořádáno. Jak Ústavní soud vyložil, není zcela nezbytné, aby stanovisko reprezentantů moci soudní bylo součástí důvodové zprávy. Nutné však je, aby se zákonodárci měli možnost seznámit s tímto stanoviskem a s tím, jak bylo vypořádáno, a to dříve, než o platové restrikci rozhodnou.
58. Vláda nedokládá, že by poslanci takovou možnost měli, pouze ve svém vyjádření odkazuje na veřejná vystoupení reprezentantů soudní moci, z nichž dovozuje, že zákonodárci museli být o stanovisku moci soudní informováni. Ze shromážděných podkladů nevyplývá, že by poslanci a senátoři měli možnost se seznámit se stanoviskem moci soudní, ani nic nenasvědčuje tomu, že by toto stanovisko bylo vládou jako předkladatelem návrhu zákona jakkoliv reflektováno.
59. O nestandardním postupu v procesu přijetí platové restrikce svědčí rovněž průběh připomínkového řízení k návrhu zákona č. 57/2025 Sb. K připomínkám byl rozeslán návrh zákona, který posuzovanou restrikci platu soudců neobsahoval. Termín pro uplatnění připomínek byl stanoven na den 7. 10. 2024. Po uzavření připomínkového řízení byla vypracována nová verze zákona obsahující napadenou restrikci platu soudců, jež byla přijata vládou dne 16. 10. 2024. Tato verze k připomínkám rozeslána nebyla a zástupcům moci soudní nebylo umožněno na ni formou připomínkového řízení vůbec reagovat.