Nařízení, kterým se vydává jednací řád pro soudy

§ 97.

(1) Dojde-li v řízení před soudem k zajištění majetku obviněného (§ 283 tr. ř.), předseda senátu neprodleně požádá okresní národní výbor, v jehož obvodu měl obviněný své poslední bydliště, a není-li poslední bydliště známo, okresní národní výbor, v jehož obvodu je takový majetek, aby zabezpečil zajištěný majetek podle směrnic o tom vydaných; zároveň vyrozumí o zajištění majetku součást národní bezpečnosti (představeného - § 76 odst. 2 tr. ř.), která podala na obviněného trestní oznámení. Je-li obviněný na svobodě, zašle soud usnesení o zajištění majetku příslušnému národnímu výboru ve dvojím vyhotovení se žádostí o doručení usnesení obviněnému.

(2) Jestliže nějaká osoba oznámí soudu, který nařídil zajištění majetku, že má ve své moci věci, které náležejí k zajištěnému majetku (§ 284 odst. 2 tr. ř.), soud o tom uvědomí okresní národní výbor (odstavec 1).

(3) Při zajišťování movitých věcí obviněného, které mají sloužit k zajištění nároků poškozeného vzešlých z trestného činu (§ 49 odst. 1 tr. ř.), postupuje soud podle ustanovení §§ 127, 128 odst. 2 a § 130 tr. ř.

§ 98.

Nařízení výkonu exekuce.

(1) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem (§ 431 o. s. ř.), předloží vedoucí úředník exekučního oddělení příslušný spis výkonnému oddělení; zvláštního příkazu soudce není k výkonu exekuce třeba.

(2) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem dožádaného soudu, nařídí soudce, který u tohoto soudu obstarává exekuční agendu, aby exekuční úkon byl vykonán (exekuční příkaz); příkaz se dává na zaslaném stejnopise vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

(3) Zvláštní pokyny, které se týkají provedení exekučního výkonu (na př. určení času a místa výkonu), uvede soudce, jestliže je nedá výkonnému úředníku ústně, přímo na spise (odstavec 1) nebo na exekučním příkazu (odstavec 2). Zároveň se spisem nebo s exekučním příkazem se výkonnému oddělení odevzdají usnesení a jiné písemnosti, které mají být při výkonu exekuce doručeny (na př. § 510 odst. 1 o. s. ř.).

(4) Má-li výkonný úředník pochybnosti, jak nejlépe vyhovět příkazu soudce, vyžádá si od něho ústní poučení. Tohoto ustanovení se užije, zejména má-li výkonný úředník pochybnosti, zda provedením exekučního úkonu nebudou dotčeny důležité zájmy státu nebo obecné zájmy hospodářské.

(5) Není-li u soudu zřízeno samostatné výkonné oddělení, vykonává působnost, která jinak přísluší vedoucímu výkonného oddělení, vedoucí oddělení exekučního.

§ 99.

Opatření k zachování pořádku při exekuci.

(1) Výkonný úředník je oprávněn učinit všechna opatření, jichž je třeba, aby byl při jednotlivých exekučních úkonech zachován pořádek.

(2) Osoby, které exekuční úkon ruší, odstraní výkonný úředník z místa úkonu, i když se účastní výkonu exekuce.

(3) Není-li výkonný úředník s to zjednat pořádek při výkonu exekuce sám, požádá o podporu nejbližší součást národní bezpečnosti.

§ 100.

Účast vymáhajícího věřitele.

(1) Požádal-li o to vymáhající věřitel, vyrozumí jej výkonný úředník, kdy a kde bude exekuční úkon vykonán.

(2) Nedostaví-li se vymáhající věřitel ve stanovenou dobu na místo, kde má být exekuční úkon vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti.

§ 101.

Odklad a zrušení exekuce.

(1) Byla-li exekuce odložena nebo zrušena (§§ 443 až 445 o. s. ř.) nebo bylo-li nařízeno pokračování v odložené exekuci, je třeba o tom vyrozumět výkonné oddělení. Výkonný úředník, který byl pověřen provedením exekuce, ihned zařídí vše potřebné.

(2) Byla-li exekuce odložena, pokračuje výkonný úředník ve výkonu exekuce teprve na zvláštní příkaz soudce. To platí i tehdy, bylo-li odložení exekuce učiněno závislým na složení přiměřené jistoty (§ 444 o. s. ř.).

§ 102.

Výkon exekuce ve dnech pracovního klidu a v noci.

(1) Ve dnech pracovního klidu a v noci smí výkonný úředník vykonat exekuční úkony jen tehdy, vysloví-li s tím soudce souhlas.

(2) Souhlas se dává písemně na vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.