Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s. a č. 33/2005 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

vyhlášené znění

PŘÍLOHA B

USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ

Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní dokladyČást 8

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA DOPRAVNÍ JEDNOTKY A JEJICH VYBAVENÍKAPITOLA 8.1

  1. 8.1.1 Dopravní jednotky

    Dopravní jednotka naložená nebezpečnými věcmi nesmí mít v žádném případě více než jeden přívěs (nebo návěs).

  1. 8.1.2 Průvodní doklady
    1. 8.1.2.1 Kromě dokladů vyžadovaných jinými předpisy musí být dopravní jednotka vybavena těmito doklady:

      (a) přepravními doklady předepsanými v oddílu 5.4.1, které zahrnují všechny přepravované nebezpečné věci a, pokud je to vhodné, osvědčení o naložení kontejneru předepsané v oddílu 5.4.2;

      (b) písemnými pokyny předepsanými v oddílu 5.4.3, které se vztahují na všechny přepravované nebezpečné věci;

      (c) (vyhrazeno);

      (d) průkazy totožnosti s fotografií každého člena osádky vozidla podle pododdílu 1.10.1.4.

    1. 8.1.2.2 Stanoví-li tak ustanovení ADR, musí být dopravní jednotka vybavena ještě těmito dalšími doklady:

      (a) osvědčením o schválení uvedeným v oddílu 9.1.3 pro každou dopravní jednotku nebo vozidlo této dopravní jednotky;

      (b) osvědčením o školení řidiče, které je předepsáno v oddílu 8.2.1;

      (c) kopií schválení příslušného orgánu, pokud je vyžadováno 5.4.1.2.1(c) nebo (d) nebo 5.4.1.2.3.3.

    1. 8.1.2.3 Písemné pokyny předepsané v 5.4.3 musí být uloženy v kabině řidiče takovým způsobem, aby je bylo možno snadno nalézt. Dopravce musí zajistit, aby dotyční řidiči pokynům rozuměli a byli schopni je správně použít.
    2. 8.1.2.4 Písemné pokyny, které se nevztahují na věci, které jsou naloženy ve vozidle, musí být uloženy odděleně od náležitých dokumentů tak, aby se předešlo jejich záměně.
  1. 8.1.3 Označování

    Dopravní jednotky přepravující nebezpečné věci musí být označeny podle kapitoly 5.3.

  1. 8.1.4 Hasicí přístroje
    1. 8.1.4.1 Následující ustanovení se vztahují na dopravní jednotky přepravující jiné nebezpečné věci než ty, které jsou zmíněny v pododdílu 8.1.4.2:

      (a) Každá dopravní jednotka musí být vybavena alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem pro třídy hořlavosti1 A, B a C s obsahem nejméně 2 kg suchého prášku (nebo s odpovídajícím obsahem jiné vhodné hasicí látky) vhodným pro hašení požáru motoru nebo kabiny dopravní jednotky;

      (b) Dodatečně se vyžaduje vybavení:

      (i) pro dopravní jednotky o největší povolené hmotnosti větší než 7,5 tuny jedním nebo více přenosnými hasicími přístroji pro třídy hořlavosti1 A, B a C s celkovým obsahem nejméně 12 kg suchého prášku (nebo s odpovídajícím obsahem jiné vhodné hasicí látky), z nichž alespoň jeden musí mít obsah nejméně 6 kg;

      (ii) pro dopravní jednotky o největší povolené hmotnosti větší než 3,5 tuny, nejvýše však 7,5 tuny, jedním nebo více přenosnými hasicími přístroji pro třídy hořlavosti1 A, B a C s celkovým obsahem nejméně 8 kg suchého prášku (nebo s odpovídajícím obsahem jiné vhodné hasicí látky), z nichž alespoň jeden musí mít obsah nejméně 6 kg.

      (iii) pro dopravní jednotky o největší povolené hmotnosti nejvýše 3,5 tuny jedním nebo více přenosnými hasicími přístroji pro třídy hořlavosti1 A, B a C s celkovým obsahem nejméně 4 kg suchého prášku (nebo s odpovídajícím obsahem jiné vhodné hasicí látky);

      (c) Obsah hasicího přístroje (hasicích přístrojů) předepsaných pod písmenem (a) může být odečten od nejnižšího celkového obsahu hasicích přístrojů předepsaných nebo vyžadovaných pod písmenem (b).

    1. 8.1.4.2 Dopravní jednotky přepravující nebezpečné věci podle pododdílu 1.1.3.6 musí být vybaveny jedním přenosným hasicím přístrojem pro třídy hořlavosti1 A, B a C s obsahem nejméně 2 kg suchého prášku (nebo s odpovídajícím obsahem jiné vhodné hasicí látky).
    2. 8.1.4.3 Hasicí látka musí být vhodná pro použití na vozidle a musí splňovat příslušné požadavky normy EN 3 Přenosné hasicí přístroje, částí 1 až 6 (EN 3-1:1996, EN 3- 2:1996, EN 3-3:1994, EN 3-4:1996, EN 3-5:1996, EN 3-6:1995).

      Jestliže je vozidlo vybaveno pevným hasicím přístrojem pro hašení požáru v motoru, automaticky nebo snadno uváděným v činnost, přenosný hasicí přístroj nemusí být vhodný pro hašení požáru v motoru. Hasicí látky musí být takové, aby nebyly náchylné k uvolňování toxických plynů do kabiny řidiče nebo vlivem horka způsobeného požárem.

    1. 8.1.4.4 Přenosné hasicí přístroje podle ustanovení pododdílu 8.1.4.1 nebo 8.1.4.2 musí být opatřeny plombou, která umožňuje ověřit, že jich nebylo použito. Kromě toho musí být opatřeny značkou osvědčující, že odpovídají normě uznávané příslušným orgánem, jakož i nápisem udávajícím alespoň datum (měsíc, rok) příští periodické kontroly nebo popřípadě maximální dovolenou dobu používání.

      Hasicí přístroje se musí podrobovat periodickým kontrolám podle uznávaných vnitrostátních norem, aby byla zaručena jejich funkční bezpečnost.

    1. 8.1.4.5 Hasicí přístroje musí být na dopravní jednotce instalovány takovým způsobem, aby byly snadno přístupné pro osádku vozidla. Instalace musí být provedena takovým způsobem, aby hasicí přístroje byly chráněny proti účinkům počasí a nebyla tak ovlivněna jejich funkční bezpečnost.
  1. 8.1.5 Další výbava

    Každá dopravní jednotka, kterou se přepravují nebezpečné věci, musí být vybavena:

    (a) Následující bezpečnostní výbavou pro všeobecné účely:

    1. - pro každé vozidlo alespoň jedním zakládacím klínem, jehož rozměry odpovídají hmotnosti vozidla a průměru jeho kol;
    2. - dvěma stojacími výstražnými prostředky (např. reflexními kužely nebo trojúhelníky nebo blikajícími oranžovými svítilnami, které jsou nezávislé na elektrickém systému vozidla);
    3. - vhodnou fluoreskující výstražnou vestou nebo oděvem (např. jak je uvedeno v evropské normě EN 471) pro každého člena osádky vozidla;
    4. - jednou ruční svítilnou (viz též 8.3.4) pro každého člena osádky vozidla;

    (b) Respiračním ochranným přístrojem podle dodatečného požadavku S7 (viz kapitolu 8.5), pokud tento požadavek platí podle údaje ve sloupci (19) tabulky A kapitoly 3.2;

    (c) Osobními ochrannými pomůckami a výbavou, které jsou nezbytné pro dodatečná a/nebo zvláštní bezpečnostní opatření uvedená v písemných pokynech podle oddílu 5.4.3.

POŽADAVKY NA ŠKOLENÍ OSÁDKY VOZIDLAKAPITOLA 8.2

  1. 8.2.1 Všeobecné požadavky na školení řidičů
    1. 8.2.1.1 Řidiči vozidel přepravujících nebezpečné věci musí být držiteli osvědčení vydaného příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, jímž se osvědčuje, že absolvovali školení a prošli úspěšně zkouškou ze zvláštních požadavků, které musí být splněny při přepravě nebezpečných věcí.
    2. 8.2.1.2 Řidiči vozidel přepravujících nebezpečné věci musí absolvovat základní školení. Školení musí mít formu kursu schváleného příslušným orgánem. Jeho hlavním posláním je seznámit řidiče s riziky vznikajícími při přepravě nebezpečných věcí a poskytnout jim základní informace nezbytné pro minimalizaci pravděpodobnosti vzniku případné nehody, a pokud k ní dojde, umožnit jim provést bezpečnostní opatření nezbytná pro jejich vlastní bezpečnost, pro bezpečnost veřejnosti, pro ochranu životního prostředí a pro omezení následků nehody. Tento kurz, který musí zahrnovat rovněž individuální praktická cvičení, musí jako základní školení pro všechny kategorie řidičů obsahovat alespoň náplň stanovenou v 8.2.2.3.2.
    3. 8.2.1.3 Řidiči vozidel přepravujících nebezpečné věci v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách s vnitřním objemem větším než 1 m3, řidiči bateriových vozidel s celkovým vnitřním objemem větším než 1 m3 a řidiči vozidel přepravujících nebezpečné věci na dopravní jednotce v cisternových kontejnerech, přemístitelných cisternách a MEGC s vnitřním objemem každé(ho) z nich větším než 3 m3 musí absolvovat specializační kurz pro přepravu v cisternách, jehož náplň musí být nejméně taková, jaká je uvedena v 8.2.2.3.3.
    4. 8.2.1.4 Řidiči vozidel přepravujících nebezpečné látky nebo předměty třídy 1 (viz dodatečný požadavek S1 v kapitole 8.5) nebo určité radioaktivní látky (viz zvláštní ustanovení S11 a S12 v kapitole 8.5) musí absolvovat specializační kurzy, jejichž náplň musí být nejméně taková, jaká je uvedena v 8.2.2.3.4 nebo 8.2.2.3.5.
    5. 8.2.1.5 Příslušným zápisem v osvědčení prováděným každých pět let příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací musí být řidič schopen prokázat, že v průběhu roku předcházejícího datu skončení platnosti svého osvědčení absolvoval obnovovací školení a složil úspěšně odpovídající zkoušku. Nová lhůta platnosti začíná datem skončení předchozí platnosti osvědčení.
    6. 8.2.1.6 První nebo obnovovací základní školení a první nebo obnovovací specializační školení mohou mít formu rozšířených kurzů provedených najednou toutéž školicí organizací.
    7. 8.2.1.7 První školení, obnovovací školení, praktická cvičení a zkoušky, jakož i úloha příslušných orgánů musí odpovídat ustanovením uvedeným v oddílu 8.2.2.
    8. 8.2.1.8 Všechna osvědčení o školení odpovídající požadavkům tohoto oddílu a vydaná podle vzoru uvedeného v 8.2.2.8.3 příslušným orgánem smluvní strany ADR nebo jím pověřenou organizací musí být uznávána během své doby platnosti příslušnými orgány ostatních smluvních stran ADR.
    9. 8.2.1.9 Osvědčení musí být vystaveno v jazyce nebo v jednom z jazyků státu příslušného orgánu, který osvědčení vydal, nebo který pověřil organizaci, která je vydala, a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, také v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud není stanoveno jinak dohodami uzavřenými mezi státy, kterých se přeprava týká.
  1. 8.2.2 Zvláštní požadavky na školení řidičů
    1. 8.2.2.1 Školení musí poskytovat nezbytné znalosti a dovednosti teoretickým školením a praktickými cvičeními. Znalosti musí být ověřeny zkouškou.
    2. 8.2.2.2 Školicí organizace musí zajistit, aby školitelé měli dobré znalosti a brali v úvahu poslední vývoj v předpisech a požadavcích na školení týkající se přepravy nebezpečných věcí. Školení musí být praktické. Program školení musí odpovídat schválení, s náplní uvedenou v 8.2.2.3.2 až 8.2.2.3.5. První školení a obnovovací školení musí také zahrnovat individuální praktická cvičení (viz 8.2.2.4.5).
    3. 8.2.2.3 Struktura školení
      1. 8.2.2.3.1.1 První a obnovovací školení musí mít formu základního kurzu a, pokud je to potřebné, specializačních kurzů.
      2. 8.2.2.3.2 Náplň základního kurzu musí obsahovat nejméně:

        (a) všeobecné předpisy vztahující se na přepravu nebezpečných věcí;

        (b) hlavní druhy nebezpečí;

        (c) informace o ochraně životního prostředí kontrolou pohybu odpadů;

        (d) preventivní a bezpečnostní opatření vhodná pro různé druhy nebezpečí;

        (e) co dělat v případě nehody (první pomoc, bezpečnost silničního provozu, základní znalosti o používání ochranných prostředků atd.);

        (f) označování nápisy, bezpečnostními značkami, velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami;

        (g) co řidič během přepravy musí a co nesmí dělat;

        (h) účel a funkce technických zařízení na vozidlech;

        (i) zákazy společné nakládky do jednoho vozidla nebo do jednoho kontejneru;

        (j) bezpečnostní opatření při nakládce a vykládce nebezpečných věcí;

        (k) všeobecné informace týkající se právní odpovědnosti;

        (l) informace o provozu kombinované dopravy;

        (m) manipulaci a uložení kusů (ve vozidle);

        (n) pokyny pro chování se v tunelech (prevence a bezpečnost, činnost v případě požáru nebo v jiných případech nouze atd.).

      1. 8.2.2.3.3 Náplň specializačního kurzu pro přepravu v cisternách musí obsahovat nejméně:

        (a) chování vozidel při jízdě po silnici, včetně pohybů nákladu;

        (b) zvláštní požadavky týkající se vozidel;

        (c) všeobecné teoretické znalosti různých systémů plnění a vyprazdňování;

        (d) specifická dodatečná ustanovení vztahující se na používání těchto vozidel (osvědčení o schválení, schvalovací značení, označování velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami atd.).

      1. 8.2.2.3.4 Náplň specializačního kurzu pro přepravu látek a předmětů třídy 1 musí obsahovat nejméně:

        (a) zvláštní rizika, která jsou vlastní výbušninám a pyrotechnickým látkám a předmětům;

        (b) zvláštní požadavky týkající se společné nakládky látek a předmětů třídy 1.

      1. 8.2.2.3.5 Náplň specializačního kurzu pro přepravu radioaktivních látek třídy 7 musí obsahovat nejméně:

        (a) zvláštní rizika vzhledem k ionizujícímu záření;

        (b) zvláštní požadavky týkající se balení, manipulace, společné nakládky a uložení radioaktivních látek ve vozidle;

        (c) zvláštní opatření, která musí být učiněna při nehodě za přítomnosti radioaktivních látek.

    1. 8.2.2.4 Program prvního školení
      1. 8.2.2.4.1 Nejkratší časový rozsah teoretické části každého prvního kurzu nebo části rozšířeného kurzu musí být následující:
        PŘÍLOHA B USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA DOPRAVNÍ JEDNOTKY A JEJICH VYBAVENÍ POŽADAVKY NA ŠKOLENÍ OSÁDKY VOZIDLA
        Základní kurz18 vyučovacích hodin1
        Specializační kurz pro přepravu v cisternách12 vyučovacích hodin1
        Specializační kurz pro přepravu látek a předmětů třídy 1 8 vyučovacích hodin
        Specializační kurz pro přepravu radioaktivních látek třídy 78 vyučovacích hodin
      1. 8.2.2.4.2 Celkový časový rozsah rozšířeného kurzu může být stanoven příslušným orgánem, který musí dodržet časový rozsah základního kurzu a specializačního kurzu pro cisterny, ale může ho doplnit zkrácenými specializačními kurzy pro třídy 1 a 7.
      2. 8.2.2.4.3 Vyučovací hodina trvá zásadně 45 minut.
      3. 8.2.2.4.4 Za normálních okolností není dovoleno pro každý den kurzu více než 8 vyučovacích hodin.
      4. 8.2.2.4.5 Individuální praktická cvičení musí být prováděna v návaznosti na teoretické školení a musí zahrnovat nejméně první pomoc, hašení ohně a co dělat v případě poruchy nebo nehody.
    1. 8.2.2.5 Program obnovovacího školení
      1. 8.2.2.5.1 Obnovovací školení prováděné v pravidelných časových intervalech má za cíl aktualizovat znalosti řidičů; musí zahrnovat novinky v oblasti techniky, právních předpisů a nebezpečných věcí.
      2. 8.2.2.5.2 Obnovovací školení musí být ukončeno před uplynutím časové lhůty uvedené v 8.2.1.5.
      3. 8.2.2.5.3 Časový rozsah každého obnovovacího školení, včetně individuálního praktického výcviku, musí být nejméně dva dny.
      4. 8.2.2.5.4 Za normálních okolností není dovoleno pro každý den školení více než 8 vyučovacích hodin.
    1. 8.2.2.6 Schvalování školení
      1. 8.2.2.6.1 Školicí kurzy musí být schváleny příslušným orgánem.
      2. 8.2.2.6.2 Toto schválení smí být vydáno pouze na žádost předloženou písemně.
      3. 8.2.2.6.3 K žádosti o schválení musí být připojeny tyto doklady:

        (a) podrobný program školení upřesňující náplň výuky a uvádějící časový rozvrh a plánované vyučovací metody;

        (b) kvalifikace a obor činnosti vyučujících;

        (c) informace o místech konání kurzů a o učebních pomůckách, jakož i o prostředcích pro praktická cvičení;

        (d) podmínky pro účast na kurzech, např. počet účastníků.

      1. 8.2.2.6.4 Příslušný orgán musí organizovat dozor nad školením a zkouškami.
      2. 8.2.2.6.5 Schválení bude uděleno příslušným orgánem písemně při splnění těchto podmínek:

        (a) školení musí být prováděno v souladu s doklady připojenými k žádosti o schválení;

        (b) příslušný orgán si vyhrazuje právo vyslat pověřené osoby k účasti na školicích kurzech a zkouškách;

        (c) příslušný orgán musí být včas informován o době a místě konání jednotlivých školicích kurzů;

        (d) schválení může být odebráno, jestliže podmínky schválení nejsou plněny.

      1. 8.2.2.6.6 Ve schvalovacím dokladu musí být uvedeno, zda se jedná o základní kurzy nebo specializační kurzy, nebo o první nebo obnovovací kurzy.
      2. 8.2.2.6.7 Jestliže školicí organizace po obdržení schválení školicího kurzu hodlá provést změny, které jsou závažné vzhledem k udělenému schválení, musí k tomu předem získat povolení od příslušného orgánu. Toto ustanovení se vztahuje zejména na změny týkající se programu školení.
    1. 8.2.2.7 Zkoušky
      1. 8.2.2.7.1 Zkoušky pro první základní kurz
        1. 8.2.2.7.1.1 Po ukončení školení, včetně praktických cvičení, musí být provedeny zkoušky základního kurzu.
        2. 8.2.2.7.1.2 Při zkoušce musí kandidát prokázat, že má znalosti, přehled a dovednosti potřebné pro výkon povolání řidiče vozidel přepravujících nebezpečné věci, které jsou náplní základního kurzu.
        3. 8.2.2.7.1.3 Pro tento účel musí příslušný orgán nebo zkušební orgán schválený příslušným orgánem připravit seznam otázek, které odpovídají bodům náplně uvedeným v 8.2.2.3.2. Otázky při zkoušce musí být vybrány z tohoto seznamu. Kandidáti nesmějí před zkouškou znát otázky vybrané pro zkoušku z tohoto seznamu.
        4. 8.2.2.7.1.4 Po ukončení rozšířeného kurzu může být uspořádána pouze jedna zkouška.
        5. 8.2.2.7.1.5 Každý příslušný orgán musí dohlížet na způsoby zkoušek.
        6. 8.2.2.7.1.6 Zkouška musí mít formu písemné zkoušky nebo kombinace písemné a ústní zkoušky. Každý kandidát musí dostat nejméně 25 písemných otázek. Doba trvání zkoušky musí být nejméně 45 minut. Otázky mohou být různého stupně obtížnosti a mohou být hodnoceny různou váhou.
      1. 8.2.2.7.2 Zkoušky pro první specializační kurzy pro přepravu v cisternách nebo pro přepravu výbušných látek a předmětů nebo radioaktivních látek
        1. 8.2.2.7.2.1 Po úspěšném složení zkoušky ze základního kurzu a po absolvování specializačního kurzu pro přepravu v cisternách nebo pro přepravu výbušných látek a předmětů nebo radioaktivních látek se může kandidát účastnit odpovídající zkoušky.
        2. 8.2.2.7.2.2 Zkouška musí být provedena a dohlížena stejným způsobem, jak je uvedeno v 8.2.2.7.1.
        3. 8.2.2.7.2.3 V každém specializačním kurzu musí být při zkoušce položeno nejméně 15 otázek.
      1. 8.2.2.7.3 Zkoušky pro obnovovací školení
        1. 8.2.2.7.3.1 Po absolvování obnovovacího školení se může kandidát zúčastnit odpovídající zkoušky.
        2. 8.2.2.7.3.2 Tato zkouška musí být provedena a dohlížena stejným způsobem, jak je uvedeno v 8.2.2.7.1.
        3. 8.2.2.7.3.3 Po každém obnovovacím školení musí být při zkoušce položeno nejméně 15 otázek.
    1. 8.2.2.8 Osvědčení o školení řidiče
      1. 8.2.2.8.1 Podle 8.2.1.8 bude osvědčení vydáno:

        (a) po absolvování základního kurzu, za podmínky, že kandidát úspěšně složil zkoušku podle 8.2.2.7.1;

        (b) případně po absolvování specializačního kurzu pro přepravu v cisternách nebo pro přepravu výbušných látek a předmětů nebo radioaktivních látek, nebo po získání znalostí uvedených ve zvláštních ustanoveních S1 a S11 v kapitole 8.5, za podmínky, že kandidát úspěšně složil zkoušku podle 8.2.2.7.2.

      1. 8.2.2.8.2 Osvědčení bude prodlouženo, jestliže kandidát prokáže, že absolvoval obnovovací školení podle 8.2.1.5 a že složil zkoušku podle 8.2.2.7.3
      2. 8.2.2.8.3 Osvědčení musí mít formu dále uvedeného vzoru. Doporučuje se, aby tento doklad měl formát Evropského mezinárodního řidičského průkazu, tj. A7 (105 mm x 74 mm), nebo aby to byl dvojlist, který může být snadno na tento formát složen.

      Vzor osvědčení

      Obrázek
      Obrázek
  1. 8.2.3 Školení všech osob, kromě řidičů majících osvědčení podle oddílu 8.2.1, podílejících se na silniční přepravě nebezpečných věcí

    Osoby, jejichž pracovní povinnosti se týkají silniční přepravy nebezpečných věcí, musí být podle kapitoly 1.3 vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Tento požadavek se vztahuje na osoby, jako jsou zaměstnanci silničních dopravců nebo odesilatelů, personál provádějící nakládku nebo vykládku nebezpečných věcí, personál zasilatelů nebo nakládců a řidiči vozidel, kromě řidičů majících osvědčení podle odstavce 8.2.1, podílející se na silniční přepravě nebezpečných věcí.

DALŠÍ POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ PLNIT OSÁDKA VOZIDLAKAPITOLA 8.3

  1. 8.3.1 Osoby

    V dopravních jednotkách, jimiž se přepravují nebezpečné věci, je zakázáno přepravovat osoby, kromě členů osádky vozidla.

  1. 8.3.2 Používání hasicích přístrojů

    Členové osádky vozidla musí být řádně obeznámeni s obsluhou hasicích přístrojů.

  1. 8.3.3 Zákaz otevírání kusů

    Řidič ani žádný jiný člen osádky nesmí otevřít kus obsahující nebezpečné věci.

  1. 8.3.4 Přenosná osvětlovací zařízení

    Vstup do vozidla s osvětlovacím tělesem s otevřeným ohněm je zakázán. Mimoto používaná osvětlovací tělesa nesmějí mít kovový povrch, který by mohl vyvolat jiskření.

  1. 8.3.5 Zákaz kouření

    Při provádění ložných operací je zakázáno kouřit ve vozidlech a v jejich blízkosti.

  1. 8.3.6 Běh motoru při nakládce nebo vykládce

    Během nakládky a vykládky musí být motor zastaven, kromě případů, kdy je nutno použít motoru pro pohon čerpadel nebo jiných zařízení pro nakládku nebo vykládku vozidla a kdy toto použití připouštějí právní předpisy státu, v němž se vozidlo nachází.

  1. 8.3.7 Používání parkovací brzdy

    Žádná dopravní jednotka s nebezpečnými látkami nesmí stát bez zatažené parkovací brzdy.

POŽADAVKY NA DOZOR NAD VOZIDLYKAPITOLA 8.4

Vozidla přepravující nebezpečné věci v množstvích uvedených ve zvláštních ustanoveních S1 (6) a S14 až S21 kapitoly 8.5 pro dané látky podle sloupce (19) tabulky A kapitoly 3.2 musejí být pod dozorem, nebo smějí být zaparkována bez dozoru v objektu dopravního nebo průmyslového závodu, který poskytuje plnou záruku bezpečnosti. Nejsou-li tyto možnosti parkování, může být vozidlo po vhodných bezpečnostních opatřeních zaparkováno na izolovaném místě odpovídajícím podmínkám stanoveným pod písmeny (a), (b) nebo (c) níže:

(a) parkoviště hlídané dozorcem, který byl informován o povaze nákladu a místě, kde se zdržuje řidič,

(b) veřejné nebo soukromé parkoviště, na němž vozidlo nebude pravděpodobně vystaveno žádnému nebezpečí poškození jinými vozidly; nebo

(c) vhodné volné prostranství situované stranou od veřejných pozemních komunikací a obývaných míst, které normálně neslouží veřejnosti jako cesta nebo shromaždiště.

Parkovišť uvedených pod písmenem (b) se smí použít jen v případě, že nejsou k dispozici parkoviště uvedená pod písmenem (a), a parkovišť uvedených pod písmenem (c) se smí použít, jen nejsou-li k dispozici parkoviště uvedená pod písmeny (a) a (b).