vyhlášené znění

Ustanovení o používání obalů a cisterenČÁST 4

POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮKAPITOLA 4.1

  1. 4.1.1 Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů
  2. POZNÁMKA: Všeobecná ustanovení tohoto oddílu je možno použít pro balení věcí tříd 2, 6.2 a 7, jen jak je uvedeno v pododdílu 4.1.1.16 (třída 2), pododdílu 4.1.8.2 (třída 6.2), odstavci 4.1.9.1.5 (třída 7) a v příslušných pokynech pro balení oddílu 4.1.4 (pokyny pro balení P201 a P202 pro třídu 2 a P620, P621, P650, IBC620 a LP621 pro třídu 6.2).
    1. 4.1.1.1 Nebezpečné věci musí být baleny do obalů, včetně IBC a velkých obalů, dobré kvality. Tyto musí být natolik pevné, aby odolávaly rázům a namáháním, které se mohou vyskytnout za normálních podmínek přepravy, včetně překládky mezi dopravními prostředky a mezi dopravními prostředky a sklady a rovněž při přemisťování z palet nebo přepravních obalových souborů k následné ruční nebo mechanizované manipulaci. Obaly, včetně IBC a velkých obalů, musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby bylo při normálních podmínkách přepravy zamezeno úniku obsahu z kusu připraveného k přepravě, zejména v důsledků vibrací, nebo změn teploty, vlhkosti nebo tlaku (např. z důvodu změny nadmořské výšky). Obaly, včetně IBC a velkých obalů, musí být uzavřeny v souladu s informacemi poskytnutými výrobcem. Na vnější straně obalů, IBC a velkých obalů nesmějí během přepravy ulpívat žádné nebezpečné zbytky. Tato ustanovení se vztahují na nové, opakovaně použitelné, obnovené nebo re-konstruované obaly, na nové, opakovaně použitelné, opravené nebo rekonstruované IBC a na nové nebo opakovaně použitelné velké obaly.
    2. 4.1.1.2 Části obalů, včetně IBC a velkých obalů, které přicházejí bezprostředně do styku s nebezpečnými věcmi:

      (a) nesmějí být těmito nebezpečnými věcmi narušovány ani významně zeslabovány; a

      (b) nesmějí vyvolat žádný nebezpečný účinek, např. působit jako katalyzátor při reakci nebo reagovat s nebezpečnými věcmi.

      Je-li to nutné, musí být opatřeny vhodným vnitřním povlakem nebo úpravou.

    3. POZNÁMKA: K chemické snášenlivosti plastových obalů, včetně IBC, vyrobených z polyetylénu viz pododdíl 4 1.1.19.
    1. 4.1.1.3 Pokud není v ADR stanoveno jinak, musí každý obal, včetně IBC a velkých obalů, s výjimkou vnitřních obalů, odpovídat konstrukčnímu typu, který vyhověl zkouškám podle odpovídajících předpisů oddílů 6.1.5, 6.3.2, 6.5.6 nebo 6.6.5. Obaly, pro které se zkoušky nevyžadují, jsou uvedeny v pododdílu 6.1.1.3.
    2. 4.1.1.4 U obalů, včetně IBC a velkých obalů, plněných kapalinami, musí zůstat dostatečný volný prostor, aby bylo zajištěno, že roztažnost kapaliny způsobená teplotami, které mohou nastat během přepravy, nezpůsobí ani únik kapaliny, ani trvalou deformaci obalu. Pokud nejsou předepsány specifické požadavky, obaly nesmějí být zcela naplněny kapalinami při teplotě 55°C. Avšak v IBC musí být ponechán dostatečný volný prostor, aby se zajistilo, že při průměrné teplotě obsahu 50°C nebude naplněna více než do 98% svého hydraulického vnitřního objemu. Pokud není stanoveno jinak, nesmí nejvyšší stupeň plnění vztažený k plnicí teplotě 15 °C překročit:
      1. buď (a)
        Ustanovení o používání obalů a cisteren POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ
        Bod varu (začátek varu) látky ve °C<60≥60
        <100
        ≥100
        <200
        ≥200
        <300
        ≥300
        Stupeň plnění v % vnitřního objemu obalu9092949698
      1. nebo (b) stupeň plnění % vnitřního objemu obalu.

      V tomto vzorci značí a střední koeficient objemové roztažnosti kapaliny mezi 15°C a 50°C, to znamená pro maximální zvýšení teploty o 35°C.

      α se vypočítá podle vzorce

      d15 a d50 značí relativní hustoty1 kapaliny při 15°C a 50°C a tF je střední teplota kapaliny při plnění.

    1. 4.1.1.5 Vnitřní obaly musí být zabaleny do vnějšího obalu tak, aby za normálních podmínek přepravy nedošlo k jejich rozbití nebo proděravění, nebo aby žních nemohl obsah uniknout do vnějšího obalu. Vnitřní obaly obsahující kapaliny musí být zabaleny svými uzávěry směrem nahoru a musí být uloženy do vnějších obalů ve shodě s orientačními šipkami předepsanými v pododdíle 5.2.1.9. Křehké vnitřní obaly nebo takové, u kterých může snadno dojít k proděravění, jako jsou nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny nebo některých plastů atd., musí být zajištěny ve vnějších obalech vhodným fixačním materiálem. Při úniku obsahu nesmí dojít k podstatnému zhoršení ochranných vlastnosti fixačního materiálu ani vnějšího obalu.
      1. 4.1.1.5.1 Pokud byl vnější obal nebo velký obal s úspěchem podroben zkoušce s různými typy vnitřních obalů, mohou být takové druhy vnitřních obalů společně uloženy do tohoto vnějšího nebo velkého obalu. Kromě toho, pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení, jsou povoleny dále uvedené varianty bez dalšího zkoušení kusu:
        1. a. Vnitřní obaly stejných nebo menších rozměrů mohou být používány, pokud:
          1. i. vnitřní obaly jsou podobné konstrukce jako zkoušené vnitřní obaly (např. kruhové, pravoúhlé atd.);
          2. ii. materiál konstrukce vnitřních obalů (sklo, plasty, kov atd.) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím tlakům stejnou nebo vyšší než původně zkoušený vnitřní obal;
          3. iii. vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je podobné konstrukce (např. šroubovací víčko, vtlačné víčko atd.);
          4. iv. je použit dostatečný dodatečný fixační materiál k vyplnění volného prostoru a zabránění nekontrolovatelnému pohybu vnitřních obalů; a
          5. v. vnitřní obaly jsou orientovány ve vnějším obalu stejným způsobem jako ve zkoušeném kusu.
        1. b. Menší počty zkoušených vnitřních obalů nebo alternativních typů vnitřních obalů uvedených výše v odstavci (a) mohou být používány, pokud je dostatečně doplněn fixační materiál k vyplnění volného prostoru a pro zabránění nekontrolovatelnému pohybu vnitřních obalů.
    1. 4.1.1.6 Nebezpečné věci nesmějí být baleny společně do téhož vnějšího obalu nebo do velkého obalu s nebezpečnými nebo jinými věcmi, jestliže spolu mohou nebezpečně reagovat a způsobit:

      (a) hoření nebo vývin značného tepla;

      (b) vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;

      (c) tvoření žíravých látek; nebo

      (d) tvoření nestálých látek.

    2. POZNÁMKA: Ke zvláštním ustanovením pro společné balení viz oddíl 4.1.10.
    1. 4.1.1.7 Uzávěry obalů obsahujících navlhčené nebo zředěné látky musí být provedeny tak, aby procentuální podíl kapaliny (vody, rozpouštědla nebo flegmatizačního prostředku) neklesl v průběhu přepravy pod předepsané mezní hodnoty.
      1. 4.1.1.7.1 Pokud jsou velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vybaveny dvěma nebo více uzavíracími systémy za sebou, musí být uzavřen jako první ten, který je nejblíže k přepravované látce.
    1. 4.1.1.8 Jestliže může v obalu vzniknout tlak v důsledku uvolňování plynu z přepravované látky (vlivem zvýšení teploty nebo z jiného důvodu), může být obal nebo IBC, opatřen odvětrávacím zařízením, za podmínky, že uvolněný plyn nevyvolá nebezpečí například z důvodů své toxicity, své hořlavosti nebo uvolněného množství.

      Vybavení odvětrávacím zařízením je nutné, jestliže může vzniknout nebezpečný přetlak v důsledku normálního rozkladu látek. Odvětrávací zařízeni musí být takové konstrukce, aby se, pokud je obal nebo IBC v poloze určené pro přepravu, zabránilo úniku kapaliny a pronikání cizích látek za normálních podmínek přepravy.

    2. POZNÁMKA: Odvětrávání kusu není dovoleno pro leteckou dopravu.
      1. 4.1.1.8.1 Kapaliny smějí být plněny jen do vnitřních obalů, které mají dostatečnou odolnost proti vnitřnímu tlaku, který může vzniknout za normálních podmínek přepravy.
    1. 4.1.1.9 Nové, rekonstruované nebo opakovaně použitelné obaly, včetně IBC a velkých obalů, nebo obnovené obaly a opravené nebo běžně udržované IBC musí být schopny vyhovět příslušným zkouškám předepsaným v oddílech 6.1.5, 6.3.2, 6.5.6 nebo 6.6.5. Před plněním a podáním k přepravě se musí každý obal, včetně IBC a velkých obalů, podrobit prohlídce, zda nevykazuje korozi, kontaminaci nebo jiné závady a všechny IBC musí být prohlédnuty s ohledem na správnou funkci provozní výstroje. Každý obal, který jeví známky snížené pevnosti oproti schválenému konstrukčnímu typu, nesmí být dále používán, nebo musí být obnoven tak, aby vyhověl zkouškám předepsaným pro konstrukční typ. Každá IBC, která jeví známky snížené pevnosti oproti vyzkoušenému konstrukčnímu typu, nesmí být dále používána, nebo musí být opravena nebo podrobena běžné údržbě tak, aby vyhověla zkouškám předepsaným pro konstrukční typ.
    2. 4.1.1.10 Kapaliny smějí být plněny jen do obalů, včetně IBC, které mají přiměřenou odolnost proti vnitřnímu tlaku, který může vzniknout za normálních podmínek přepravy. Obaly a IBC, na kterých je vyznačen hydraulický zkušební tlak, předepsaný v pododdílu 6.1.3.1 (d) a popřípadě v odstavci 6.5.2.2.1, musí být plněny jen kapalinou, jejíž tenze par:

      (a) je taková, že celkový přetlak v obalu nebo IBC (t.j. tenze par naplněné látky plus parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, sníženo o 100 kPa) při 55°C, zjištěný na základě nejvyššího stupně plnění dle pododdílu 4.1.1.4 a plnicí teploty 15°C, nepřekračuje 2/3 vyznačeného zkušebního tlaku; nebo

      (b) je při 50 °C menší než 4/7 součtu vyznačeného zkušebního tlaku plus 100 kPa; nebo

      (c) je při 55 °C menší než 2/3 součtu vyznačeného zkušebního tlaku plus 100 kPa.

      Kovové IBC určené pro přepravu kapalin nesmějí být používány k přepravě kapalin, jejichž tenze par je vyšší než 110 kPa (1,1 baru) při teplotě 50°C, nebo 130 kPa (1,3 baru) při teplotě 55 °C.

      PŘÍKLADY ZKUŠEBNÍCH TLAKŮ PRO VYZNAČENÍ NA OBALY, VČETNĚ IBC, VYPOČÍTANÝCH DLE PODODDÍLU 4.1.1.10 c)

      Ustanovení o používání obalů a cisteren POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ PŘÍKLADY ZKUŠEBNÍCH TLAKŮ PRO VYZNAČENÍ NA OBALY, VČETNĚ IBC, VYPOČÍTANÝCH DLE PODODDÍLU 4.1.1.10 c)
      UN
      Číslo
      PojmenováníTřídaObalová skupinaVP55
      (kPa)
      (Vp55 × 1.5) (kPa)(VP55 × 1.5)
      minus 100 (kPa)
      Požadovaný nejnižší zkušební tlak (přetlak) podle 6.1.5.5.4.c)(kPa)Nejnižší zkušební tlak (přetlak) pro vyznačení na obalu (kPa)
      2056Tetrahydrofuran3II701055100100
      2247n-Decan3III1.42.1-97.9100100
      1593Dichlormethan6.1III164246146146150
      1155Diethylether3I199299199199250
    3. POZNÁMKA 1: Pro čisté kapaliny se tenze par pň 55 °C (Vp55) často přebírá z tabulek uveřejněných ve vědecké literatuře.
    4. POZNÁMKA 2: V tabulce uváděné nejnižší zkušební tlaky se vztahují pouze k údajům v pododdíle 4.1.1.10 (c), což znamená, že vyznačený zkušební tlak musí být větší než 1,5-násobek tenze par pň 55 °C minus 100 kPa. Jestliže je například zkušební tlak pro n – dekan stanoven podle odstavce 6.1.5.5.4 (a), nejnižší vyznačený zkušební tlak může být nižší.
    5. POZNÁMKA 3: Pro diethylether je požadovaný nejnižší zkušební tlak podle odstavce 6.1.5.5.5 250 kPa.
    1. 4.1.1.11 Prázdné obaly, včetně IBC a velkých obalů, které obsahovaly nebezpečné věci, podléhají stejným předpisům jako naplněné obaly, pokud nebyla přijata odpovídající opatření vylučující jakéhokoli riziko.
    2. 4.1.1.12 Každý obal, specifikovaný v kapitole 6.1, určený pro kapaliny, musí úspěšně absolvovat vhodnou zkoušku těsnosti a být schopen splnit příslušnou úroveň zkoušky uvedenou v odstavci 6.1.5.4.3:

      (a) před prvním použitím pro přepravu;

      (b) po rekonstrukci nebo obnově obalu, před jeho opětovným použitím pro přepravu;

      Pro tuto zkoušku nemusí být obal vybaven(a) svými vlastními uzávěry. Vnitřní nádoba kompozitního obalu může být zkoušena bez vnějšího obalu, za podmínky, že výsledky zkoušek nebudou ovlivněny. Tato zkouška není povinná pro:

      1. - vnitřní obaly skupinových obalů nebo velkých obalů;
      2. - vnitřní nádoby kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
      3. - obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii).
    1. 4.1.1.13 Obaly, včetně IBC, používané pro tuhé látky, které mohou zkapalnět při teplotách vyskytujících se během přepravy, musí být rovněž použitelné pro tyto látky v kapalném stavu.
    2. 4.1.1.14 Obaly, včetně IBC, používané pro práškové nebo zrnité látky musí být prachotěsné, nebo musí být opatřeny vložkou.
    3. 4.1.1.15 Pokud příslušný orgán neschválí jinak, je pro plastové sudy a kanystry, IBC z tuhého plastu a kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu dovolená doba jejich používání pro přepravu nebezpečných látek 5 roků od data jejich výroby, s výjimkou kratší doby používání stanovené z důvodu druhu přepravované látky.
    4. 4.1.1.16 Obaly, včetně IBC a velkých obalů, značené podle 6.1.3, 6.2.5.8, 6.2.5.9, 6.3.1, 6.5.2 nebo 6.6.3, avšak které byly schváleny ve státě, který není smluvní stranou ADR, mohou být rovněž používány pro přepravu dle ADR.
    5. 4.1.1.17 Výbušné látky a předměty, samovolně se rozkládající látky a organické peroxidy

      Pokud není zvláštním ustanovením v ADR stanoveno jinak, musí obaly, včetně IBC a velkých obalů, používané pro věci třídy 1, samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a organické peroxidy třídy 5.2 splňovat ustanovení pro středně nebezpečnou skupinu (obalovou skupinu II).

    1. 4.1.1.18 Použití záchranných obalů
      1. 4.1.1.18.1 Poškozené, porušené nebo netěsné kusy nebo kusy, které neodpovídají předpisům, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo vytekly, mohou být přepravovány v záchranných obalech uvedených v odstavci 6.1.5.1.11. To nebrání používání obalů větších velikostí vhodného typu a úrovně provedení dle požadavků uvedených v odstavci 4.1.1.18.2 a 4.1.1.18.3.
      2. 4.1.1.18.2 Musí být učiněna vhodná opatření, která zamezí nadměrného pohybu poškozených nebo netěsných kusů uvnitř záchranného obalu. Pokud záchranný obal obsahuje kapaliny, musí být přidáno dostatečné množství inertního absorpčního materiálu pro eliminaci přítomnosti volné kapaliny.
      3. 4.1.1.18.3 Musí být učiněna vhodná opatření, aby se zamezilo nebezpečnému nárůstu tlaku.
    1. 4.1.1.19 Ověřování chemické snášenlivosti plastových obalů, včetně IBC, přiřazením plnicích látek ke standardním kapalinám
      1. 4.1.1.19.1 Rozsah platnosti
      2. POZNÁMKA: Bez ohledu na ustanoveni tohoto pododdílu podléhá použití obalů, včetně IBC, pro určité plnicí látky omezením tabulky A kapitoly 3.2 a pokynů pro balení v kapitole 4.1.
      1. 4.1.1.19.2 Podmínky

        Relativní hustoty plnicích látek nesmějí překročit relativní hustoty použité ke stanovení výšky pro zkoušku volným pádem provedenou s úspěchem podle odstavce 6.1.5.3.4 nebo 6.5.6.9.4 a hmotnosti pro zkoušku stohováním provedenou s úspěchem podle pododdílu 6.1.5.6 nebo, kde je to nutné, podle pododdílu 6.5.6.6 s přiřazenou standardní kapalinou (kapalinami). Tenze par plnicích látek při 50°C nebo 55°C nesmějí překročit tenze par použité ke stanovení tlaku pro zkoušku vnitřním (hydraulickým) tlakem provedenou s úspěchem podle odstavce 6.1.5.5.4 nebo 6.5.6 8.4.2 s přiřazenou standardní kapalinou (kapalinami). V případě, že jsou plnicí látky přiřazeny ke kombinaci standardních kapalin, nesmějí odpovídající hodnoty plnicích látek překročit nejnižší hodnoty odvozené od použitých výšek pádu, stahovacích hmotností a vnitřních zkušebních tlaků.

        Příklad: UN 1736 Benzylchlorid je přiřazen ke kombinaci standardních kapalin „Směs uhlovodíků a smáčecí roztok“. Benzylchlorid má tenzi par 0,34 kPa při 50°C a relativní hustotu přibližně 1,2. Zkoušky konstrukčního typu pro plastové sudy a kanystry byly často prováděny na nejnižších požadovaných zkušebních úrovních. V praxi to znamená, že zkouška stohováním se obvykle provádí se stohovací zátěží odpovídající jen relativní hustotě 1,0 pro „Směs uhlovodíků“ a relativní hustotě 1,2 pro „Smáčecí roztok“ (viz definici standardních kapalin v oddílu 6.1.6). V důsledku toho by chemická snášenlivost takového zkoušeného konstrukčního typu nebyla ověřena pro benzylchlorid z důvodu neodpovídající zkušební úrovně konstrukčního typu se standardní kapalinou „směs uhlovodíků“. (Vzhledem ke skutečnosti, že ve většině případů je použitý vnitřní hydraulický zkušební tlak nejméně 100 kPa, měla by být tenze par benzylchloridu pokryta takovou zkušební úrovní podle pododdílu 4.1.1.10.)

        Všechny složky plnicí látky, která může být roztokem, směsí nebo přípravkem, jako jsou zvlhčovadla v čisticích a desinfekčních prostředcích, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou nebezpečné, musí být zahrnuty do přiřazovacího postupu.

      1. 4.1.1.19.3 Přiřazovací postup

        Pro přiřazení plnicích látek k látkám nebo skupinám látek uvedeným v odstavci 4.1.1.19.6 je nutno učinit následující kroky (viz též schéma v obr. 4.1.1.19.1):

        (a) Zařadit plnicí látku podle postupů a kritérií části 2 (určení UN čísla a obalové skupiny);

        (b) Najít UN číslo ve sloupci (1) tabulky 4.1.1.19.6, pokud je tam uvedeno;

        (c) Vybrat řádku, která odpovídá z hlediska obalové skupiny, koncentrace, bodu vzplanutí, přítomnosti složek, které nejsou nebezpečné, atd. pomocí informací uvedených ve sloupcích (2a), (2b) a (4), pokud pro toto UN číslo existuje více než jen jedna položka;