Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s., č. 8/2004 Sb. m. s. a č. 34/2005 Sb. m. s. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., změněné Protokolem z roku 1990, vyhlášeným pod č. 274/1996 Sb. a Protokolem z roku 1999, vyhlášeným pod č. 49/2006 Sb. m. s.

6PA1 Nádoba s vnějším ocelovým sudem

6PA2 Nádoba s vnějším ocelovým košem nebo bednou

6PB1 Nádoba s vnějším hliníkovým sudem

6PB2 Nádoba s vnějším hliníkovým košem nebo bednou

6PC Nádoba s vnější dřevěnou bednou

6PD1 Nádoba s vnějším překližkovým sudem

6PD2 Nádoba s vnějším proutěným košem

6PG1 Nádoba s vnějším lepenkovým sudem

6PG2 Nádoba s vnější lepenkovou bednou

6PH1 Nádoba s vnějším obalem z pěnového plastu

6PH2 Nádoba s vnějším obalem z tuhého plastu

1. 6.1.4.20.1 Vnitřní nádoba
   1. 6.1.4.20.1.1 Nádoby musí mít vhodný tvar (válcovitý nebo hruškovitý), musí být vyrobeny z materiálu dobré jakosti bez vad, které by mohly snížit jejich odolnost. Stěny musí být na všech místech dostatečně tlusté a bez vnitřních pnutí.
   2. 6.1.4.20.1.2 Jako uzávěrů nádob musí být použito šroubových uzávěrů z plastu, zabroušených skleněných zátek nebo uzávěrů nejméně stejně účinných. Každá část uzávěru, která může přijít do styku s obsahem nádoby, musí být proti němu odolná. Je třeba věnovat pozornost zajištění uzávěrů aby lícovaly (s hrdlem) a byly těsné a byly vhodně zabezpečeny před uvolněním při přepravě. Jsou-li třeba uzávěry s odvětrávacím zařízením, musí vyhovět 4.1.1.8.
   3. 6.1.4.20.1.3 Nádoba musí být pevně zabezpečena ve vnějším obalu pomocí fixačních a/nebo absorpčních materiálů.
   4. 6.1.4.20.1.4 Nejvyšší vnitřní objem nádoby: 60 litrů.
   5. 6.1.4.20.1.5 Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 75 kg.

1. 6.1.4.20.2 Vnější plášť
   1. 6.1.4.20.2.1 Nádoba s vnějším ocelovým sudem, 6PA1: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.1 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu. Odnímatelné víko nutné u tohoto druhu obalu však může mít tvar poklopu.
   2. 6.1.4.20.2.2 Nádoba s vnějším ocelovým košem nebo bednou 6PA2: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu. Jde-li o válcovité nádoby, vnější obal musí ve svislé poloze, převyšovat nádoby a jejich uzávěry. Obklopuje-li vnější koš nádobu hruškovitého tvaru a k této tvarově těsně přiléhá, musí se vnější obal opatřit ochranným krytem (poklopem).
   3. 6.1.4.20.2.3 Nádoba s vnějším hliníkovým sudem 6PB1: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.2.
   4. 6.1.4.20.2.4 Nádoba s vnějším hliníkovým košem nebo bednou 6PB2: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14.
   5. 6.1.4.20.2.5 Nádoba s vnější dřevěnou bednou 6PC: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.9.
   6. 6.1.4.20.2.6 Nádoba s vnějším s překližkovým sudem 6PD1: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.5.
   7. 6.1.4.20.2.7 Nádoba s vnějším proutěným košem 6PD2: proutěný koš musí být zhotoven z dobrého materiálu a musí být dobré kvality. Musí být opatřen ochranným krytem (poklopem), aby se zamezilo poškození nádob.
   8. 6.1.4.20.2.8 Nádoba s vnějším lepenkovým sudem 6PG1: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v odstavcích 6.1.4.7.1 až 6.1.4.7.4.
   9. 6.1.4.20.2.9 Nádoba s vnější lepenkovou bednou 6PG2: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.12.
   10. 6.1.4.20.2.10 Nádoba s vnějším obalem z pěnového nebo tuhého plastu (6PH1 nebo 6PH2): materiály obou těchto vnějších obalů musí splňovat příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.13. Vnější obaly z tuhého plastu musí být zhotoveny z vysokohustotního polyetylénu, nebo z jiného srovnatelného plastu. Odnímatelné víko pro tento typ obalu však může mít tvar poklopu.

Platí odpovídající požadavky pro vnější obaly podle oddílu 6.1.4.

OA1 s neodnímatelným víkem

OA2 s odnímatelným víkem

1. 6.1.4.22.1 Plech pro plášť a dna musí být z vhodné oceli; jeho tloušťka musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu obalů a účelu jejich použití.
2. 6.1.4.22.2 Spoje musí být svařované, nejméně dvojitě zalemované při lemování (zadrápkování) nebo provedeny jiným způsobem zaručujícím stejný stupeň pevnosti a těsnosti.
3. 6.1.4.22.3 Vnitřní povlaky ze zinku, cínu, laku apod. musí být odolné a musí být na celé ploše, včetně uzávěrů, pevně spojeny s ocelí.
4. 6.1.4.22.4 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a odvzdušnění v pláštích nebo základnách obalů s neodnímatelným víkem (OA1) nesmí být větší než 7 cm. Obaly s většími otvory se považují za obaly s odnímatelným víkem (OA2).
5. 6.1.4.22.5 Uzávěry obalů s neodnímatelným víkem (OA1) musí být buď šroubové nebo být zabezpečitelné šroubovacím zařízením nebo jiným, stejně účinným zařízením. Uzávěry obalů s odnímatelným víkem (OA2) musí být tak konstruovány a zajištěny, aby za normálních přepravních podmínek zůstaly pevně uzavřeny a obaly zůstaly těsné.
6. 6.1.4.22.6 Nejvyšší vnitřní objem obalů: 40 litrů.
7. 6.1.4.22.7 Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg.

1. 6.1.5.1 Provedení a opakování zkoušek
   1. 6.1.5.1.1 Konstrukční typ každého obalu musí být zkoušen, jak je uvedeno v oddíle 6.1.5, v souladu se stanovenými postupy odsouhlasenými příslušným orgánem.
   2. 6.1.5.1.2 Zkoušky musí být s úspěchem provedeny s každým konstrukčním typem obalu než je takový obal použit. Konstrukční typ obalu je definován konstrukcí, rozměrem, materiálem a tloušťkou, způsobem výroby a systémem balení, ale mohou být zahrnuty různé úpravy povrchu. Zahrnuje též obaly, které se liší od konstrukčního typu pouze svou menší konstrukční výškou.
   3. 6.1.5.1.3 Zkoušky musí být opakovány na výrobních vzorcích sériově vyráběných obalů ve lhůtách stanovených příslušným orgánem. Pro takové zkoušky papírových a lepenkových obalů se příprava při okolních podmínkách považuje za rovnocennou požadavkům uvedeným v odstavci 6.1.5.2.3.
   4. 6.1.5.1.4 Zkoušky musí být též opakovány po každé úpravě, která mění konstrukci, materiál nebo způsob výroby obalu.
   5. 6.1.5.1.5 Příslušný orgán může povolit selektivní zkoušení obalů odlišujících se pouze nepatrně od již odzkoušeného konstrukčního typu, např. obaly obsahující vnitřní obaly menších rozměrů nebo nižší čisté (netto) hmotnosti, nebo obaly jako sudy, pytle a bedny, které jsou vyrobeny s malými zmenšeními vnějších rozměrů.
   6. 6.1.5.1.6 (Vyhrazeno)
   7. Poznámka: Pro podmínky sestavení různých vnitřních obalů ve vnějším obalu a přípustné změny pro vnitřní obaly, viz odstavec 4.1.1.5.1.
   1. 6.1.5.1.7 Předměty nebo vnitřní obaly jakéhokoli typu na tuhé látky nebo na kapaliny mohou být společně uloženy a přepravovány bez zkoušení ve vnějším obalu za následujících podmínek:

      (a) Vnější obal musel být úspěšně odzkoušen podle pododdílu 6.1.5.3 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními obaly obsahujícími kapaliny v parametrech pádové výšky pro obalovou skupinu I;

      (b) celková (brutto) hmotnost vnitřních obalů ve skupinovém balení nesmí přesáhnout polovinu celkové (brutto) hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci (a);

      (c) Tloušťka fixačního materiálu mezi vnitřními obaly a mezi vnitřními obaly a stěnou obalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťku v původně zkoušeném obalu; a jestliže byl použit samotný vnitřní obal při původní zkoušce, tloušťka fixace mezi vnitřními obaly nesmí být menší než tloušťka fixace mezi stěnou obalu a vnitřním obalem při původní zkoušce. Jestliže se použije buď menší počet, nebo menší vnitřní obaly (ve srovnání s vnitřními obaly použitými při zkoušce pádem), musí být použit dodatečný fixační materiál v dostatečné množství pro vyplnění volného prostoru;

      (d) Prázdný vnější obal musí být podroben s úspěchem zkoušce stohováním podle pododdílu 6.1.5.6, vždy prázdný Celková hmotnost identických obalů musí být založena na celkové hmotnosti vnitřních obalů skupinového balení, použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci a);

      (e) Vnitřní obaly obsahující kapaliny musejí být úplně obklopeny dostatečným množstvím absorpčního materiálu k absorbování celkového obsahu kapalin ve vnitřních obalech;

      (f) Pokud vnější obal (skupinového balení) je určen pro vnitřní obaly obsahující kapaliny a není těsný nebo je určen pro vnitřní obaly obsahující tuhé látky a není prachotěsný, zajištění zábrany úniku jakékoli kapalné nebo tuhé látky musí být provedeno ve formě nepropustné vložky, vložkového plastového pytle, nebo jiných stejně účinných prostředků.

      V obalech obsahujících kapaliny musí být absorpční materiál požadovaný výše v odstavci e) umístěn mezi vnitřní obalové prostředky obsahujících kapalnou náplň;

      (g) Obaly musí být označeny UN kódem podle oddílu 6.1.3 jako odzkoušené pro obalovou skupinu I. v provedení pro skupinové obaly. Označená celková(brutto) hmotnost v kilogramech musí být součtem hmotnosti vnějšího obalu a jedné poloviny hmotnosti vnitřního(ch) obalu(ů), jak byly použity pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci a). Takové značení obalu musí též obsahovat písmeno “V“, jak je popsáno v pododdílu 6.1.2.4.

      1. 6.1.5.1.8.1 Příslušný orgán může kdykoli požadovat důkaz, aby se zkouškami podle tohoto odstavce prokázalo, že sériově vyráběné obaly splňují požadavky zkoušek konstrukčního typu. Pro účely ověření musí být protokoly o takových zkouškách uchovávány.
   1. 6.1.5.1.9 Je-li z bezpečnostních důvodů požadována vnitřní úprava nebo povlak, musí si zachovat své ochranné vlastnosti i po zkouškách.
   2. 6.1.5.1.10 Na jednom vzorku smí být provedeno několik zkoušek, pokud to neovlivní platnost výsledků zkoušek a pokud to schválí příslušný orgán.
   3. 6.1.5.1.11 Záchranné obaly

      Záchranné obaly (viz oddíl 1.2.1) musí být zkoušeny a označeny UN kódem podle ustanovení vztahujících se na obaly obalové skupiny II určené pro přepravu tuhých látek nebo vnitřní obaly, s výjimkou těchto:

      (a) Látkou použitou při provádění zkoušek musí být voda a obaly musí být naplněny nejméně na 98 % jejich nejvyššího vnitřního objemu. Je dovoleno použít přídavného zatížení, jako jsou pytle s olověnými broky, aby bylo dosaženo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud je umístěno tak, že nebudou ovlivněny výsledky zkoušek. Při provádění zkoušky pádem může být pádová výška měněna podle odstavce 6.1.5.3.5 (b);

      (b) Obaly musí být kromě toho s úspěchem podrobeny zkoušce těsnosti při 30 kPa a výsledek této zkoušky musí být uveden ve protokolu o zkoušce požadované v pododdíle 6.1.5.8; a

      (c) Obaly musí být označeny písmenem “T“, jak je předepsáno v pododdíle 6.1.2.4.

1. 6.1.5.2 Příprava obalů a jednotek balení pro zkoušky
   1. 6.1.5.2.1 Zkoušky musí být provedeny s obaly připravenými jako k přepravě, včetně vnitřních obalů skupinových obalů. Vnitřní nebo samostatné nádoby nebo obaly jiné nežli pytle musí být naplněny nejméně do 98 % svého nejvyššího vnitřního objemu, jde-li o kapaliny, a nejméně do 95 %, jde-li o tuhé látky. Pytle budou plněny na maximální hmotnost pro kterou mohou být používány.

      Pro skupinové obaly, kde vnitřní obal je určen k přepravě kapalin nebo tuhých látek, se vyžaduje samostatné provedení zkoušky pro obojí obsahy, tj. kapaliny a tuhé látky.

      Látky nebo předměty, které mají být přepravovány v obalech, smějí být nahrazeny jinými látkami nebo předměty, pokud by tím nedošlo ke zkreslení výsledků zkoušek. Jsou-li tuhé látky nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto látky stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna atd.) jako látky, které mají být přepravovány. Je dovoleno použít přívažky, jako sáčky s olověným šrotem, aby se dosáhlo potřebné celkové hmotnosti kusu, pokud jsou umístěny tak, že neovlivní výsledky zkoušky.

   1. 6.1.5.2.2 Použije-li se při zkoušce pádem u kapalných látek jiná kapalná látka, musí mít tato látka podobnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která se má přepravovat. Za podmínek stanovených v odstavci 6.1.5.3.5 smí být pro tyto zkoušky pádem použito i vody.
   2. 6.1.5.2.3 Obaly z papíru nebo z lepenky musí být nejméně po dobu 24 hodin kondicionovány v prostředí, jehož teplota a relativní vlhkost jsou kontrolovány. Je možno volit jednu ze tří možností. Přednostně se doporučuje 23° ± 2°C a 50° ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu. Další dvě možnosti jsou 20° ± 2°C a 65° ± 2 % nebo 27° ± 2°C a 65° ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu.
   3. Poznámka: Průměrné hodnoty se musí pohybovat uvnitř těchto mezí. Krátkodobé výkyvy a limity měření mohou být příčinou, že jednotlivá měření se pohybují v rozmezí ± 5 % relativní vlhkosti bez znatelného zhoršení reprodukovatelnosti zkoušky.
   1. 6.1.5.2.4 (Vyhrazeno)
   2. 6.1.5.2.5 Sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kompozitní obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 musí být po dobu 6 měsíců skladovány při teplotě okolí, aby se prokázala jejich dostatečná chemická snášenlivost s kapalnými látkami. Po tuto dobu musí zůstat zkušební vzorky naplněny látkami, které se v těchto obalech mají přepravovat.

      Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.

      Je-li známo, že se pevnostní vlastnosti plastu vnitřních nádob kompozitních obalů (plast) působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola, zda je chemická snášenlivost dostačující.

      Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:

      (a) zřetelné zkřehnutí;

      (b) značné snížení elasticity, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení při zatížení.

      Pokud chování plastu bylo stanoveno jinými prostředky, výše uvedená zkouška snášenlivosti může být vypuštěna. Takové postupy musí být nejméně rovnocenné výše uvedené zkoušce snášenlivosti a musí být uznány příslušným orgánem.

   3. Poznámka: Pro plastové sudy a kanystry a kompozitní obaly (plast) vyrobené z polyetylénu, viz též níže odstavec 6.1.5.2.6.
   1. 6.1.5.2.6 Pro polyethylenové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.3 a, pokud je to nutné, polyethylenové kompozitní obaly podle pododdílu 6.1.4.19, může být chemická snášenlivost špinícími kapalinami přizpůsobená podle pododdílu 4.1.1.19 ověřena následovně se standardními kapalinami (viz oddíl 6.1.6).

      Standardní kapaliny jsou zástupci pro procesy zhoršování vlastností polyetylénu, jako je měknutí v důsledku nabobtnání, praskání pod napětím, molekulární degradace a jejich kombinace.

      Dostatečná chemická snášenlivost těchto obalů může být prokázána skladováním s vhodnou standardní kapalinou po dobu tří týdnů při teplotě 40°C; je-li jako standardní kapalina použita voda, není důkaz dostatečné chemické snášenlivosti nutný.

      Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.

      Zkouška snášenlivosti pro terc-butylhydroperoxid s obsahem více než 40% peroxidu a kyselin peroxyoctových třídy 5.2 nesmí být prováděna použitím standardních kapalin. Pro tyto látky musí být důkaz dostatečné chemické snášenlivosti zkušebních vzorků prováděn s látkami, které jsou určeny k přepravě, v průběhu skladovacího období šesti měsíců při okolní teplotě.

      Skladování se nevyžaduje pro zkušební vzorky, které byly použity pro zkoušku stohováním v případě standardních kapalin „smáčecí roztok“ a „kyselina octová“

      Výsledky postupu dle tohoto odstavce pro obaly z polyetylénu mohou být uznány také pro stejný konstrukční typ, jehož vnitřní povrh je fluorován.

   1. 6.1.5.2.7 Pro obaly vyrobené z polyetylénu, jak je specifikováno v odstavci 6.1.5.2.6, které prošly zkouškou v odstavci 6.1.5.2.6, mohou být rovněž schváleny plnící látky jiné než látky přiřazené podle pododdílu 4.1.1.19. Toto schválení musí být založeno na laboratorních zkouškách³ ověřujících, že vliv těchto plnících látek na zkušební vzorky je menší než vliv příslušné zkušební kapaliny s přihlédnutím k příslušným procesům zhoršování vlastností. Vzhledem k relativní hustotě a tenzi par je nutno použít stejné podmínky, jak jsou uvedeny ve odstavci 4.1.1.19.2.
   2. 6.1.5.2.8 Pokud se pevnostní vlastnosti plastů vnitřních obalů skupinového obalu působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytný důkaz chemické snášenlivosti. Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:

      (a) zřetelné zkřehnutí;

      (b) značné poklesy elasticity, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení.

1. 6.1.5.3 Zkouška volným pádem⁴
   1. 6.1.5.3.1 Počet zkušebních vzorků (na konstrukční typ a výrobce) a orientace zkušebního vzorku pro zkoušku pádem:

      Pro jiné zkoušky než pádem naplocho se musí těžiště nacházet na svislici procházející bodem nárazu.

      Pokud je možných více než jedna orientace vzorku pro danou zkoušku pádem,musí být použita orientace, při níž nejpravděpodobněji vznikne poškození obalu.

      a) Obal	Počet zkušebních vzorků	Orientace zkušebního vzorku při zkoušce pádem
      (a) Sudy ocelové, hliníkové, z jiného kovu než ocel a hliník	Šest (tři pro každý typ pádu)	První typ pádu (se třemi zkušebními vzorky):
      		obal musí dopadnout na dopadovou plochu diagonálně na hranu dna nebo, nemá-li jej, na obvodový šev nebo na obvod dna.
      Kanystry ocelové, hliníkové
      Sudy překližkové
      Sudy lepenkové		Druhý typ pádu (se třemi dalšími zkušebními vzorky):
      Sudy a kanystry plastové
      Kompozitní obaly ve tvaru sudu		obal musí narazit na dopadovou plochu nejslabším místem, které nebylo při první zkoušce pádem zkoušeno, např. uzávěr, nebo u některých válcových sudů, na podélný svar pláště sudu.
      Obaly z jemného plechu
      (b) Bedny z přírodního dřeva	Pět (jeden pro každý pád)	1. vzorek pád: na plochu dna
      Bedny překližkové		2. vzorek pád na plochu víka (na horní část)
      Bedny z rekonstituovaného dřeva		3. vzorek pád na bok (na nejdelší stranu)
      Bedny lepenkové		4. vzorek pád: na čelo (na krátkou stranu)
      Bedny plastové		5. vzorek pád na roh
      Bedny ocelové nebo hliníkové
      Kompozitní obaly ve tvaru bedny
      (c) Pytle – jednovrstvé s postranním švem	Tři (tři pády u každého pytle)	První pád: naplocho na širokou stranu Druhý pád naplocho na úzkou stranu Třetí pád na dno pytle
      (d) Pytle – jednovrstvé bez postranního švu nebo vícevrstvé	Dva (dva pády u každého pytle)	První pád naplocho na širokou stranu Druhá pád na dno pytle
      (e) Kompozitní obaly (sklo, kamenina nebo porcelán), označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) a které jsou ve tvaru sudu nebo bedny	Tři (jeden pro jeden pád )	Diagonálně na hranu dna nebo, na obvodový šev dna nebo na obvod dna

   1. 6.1.5.3.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku pádem

      Teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu musí být redukována na -18°C nebo níže pro:

      (a) plastové sudy (viz pododdíl 6.1.4.8);

      (b) plastové kanystry (viz pododdíl 6.1.4.8);

      (c) plastové bedny kromě beden z pěnového plastu (viz pododdíl 6.1.4.13);

      (d) kompozitní obaly (plast) (viz pododdíl 6.1.4.19); a

      (e) skupinové obaly s vnitřními obaly z plastu, jinými než plastové sáčky, určené pro tuhé látky a předměty.

      Pokud jsou zkušební vzorky připraveny tímto způsobem, kondiciování podle odstavce 6.1.5.2.3 může být vypuštěno. Zkušební kapaliny musejí být udržovány v tekutém stavu, pokud je to nezbytné přidáním mrazuvzdorných látek.

   1. 6.1.5.3.3 Obaly s odnímatelným víkem, určené pro kapaliny, nesmějí být podrobeny pádům dříve než 24 hodin po plnění a uzavření, aby se vzala v úvahu jakákoliv možná změna vlastností těsnění.
   2. 6.1.5.3.4 Dopadová plocha

      Dopadová plocha musí mít pevný, nepružný, rovný a vodorovný povrch.

   1. 6.1.5.3.5 Výška pádu

      Pro tuhé látky a kapaliny, jestliže se zkouška provádí s tuhou látkou nebo kapalinou, která bude přepravována nebo s jinou látkou mající v podstatě tytéž fyzikální charakteristiky.

      Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
      1,8 m	1,2 m	0,8 m

      Pro kapalné látky v samostatných obalech a pro vnitřní obaly skupinových obalů, jestliže se zkouška provádí s vodou:

   2. Poznámka: termín voda zahrnuje i nemrznoucí vodní roztok s minimální měrnou hmotností 0,95 pro zkoušku při - 18°C.

      (a) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

      Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
      1,8 m	1,2 m	0,8 m

      (b) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2 se výška pádu vypočte na základě relativní hustoty látky d) určené k přepravě, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

      Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
      d x 1,5 (m)	d x 1,0 (m)	d x 0,67 (m)

      (c) pro obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle 6.1.3.1 (a) (ii) určené pro přepravu látek s viskozitou při 23°C vyšší než 200 mm²/s (což odpovídá výtokové době 30 sekund z normalizovaného kelímku ISO s výtokovou tryskou o vnitřním průměru 6 mm podle normy ISO 2431:1993);

      (i) jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

      Obalová skupina II	Obalová skupina III
      0,6 m	0,4 m

      (ii) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota (d) přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní (d) hustoty látky, která se má přepravovat, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

      Obalová skupina II	Obalová skupina III
      d x 0,5 (m)	d x 0,33 (m)

   1. 6.1.5.3.6 Kritéria pro vyhovění zkoušce
      1. 6.1.5.3.6.1 Každý obal obsahující kapalinu musí zůstat po vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku těsný, kromě vnitřních obalů skupinových obalů a kromě vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle 6.1.3.1 (a) (ii), kde není nutné vyrovnání tlaků.
      2. 6.1.5.3.6.2 Pokud je obal na tuhé látky podroben zkoušce pádem a jeho horní část dopadne na dopadovou plochu, vyhověl zkušební vzorek zkoušce, jestliže celý obsah vnitřního (ch) obalu (ů) (např. plastový sáček) nebo vnitřní nádoby obsah úplně zadržel, i když uzávěr vnějšího obalu zatímco je funkční, není již prachotěsný.
      3. 6.1.5.3.6.3 Obal nebo vnější obal kompozitního nebo skupinového obalu nesmějí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy. Nesmí dojít k žádnému úniku látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního(ch) obalu(ů).
      4. 6.1.5.3.6.4 Ani vnější vrstva pytle ani vnější obal nesmí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy.
      5. 6.1.5.3.6.5 Nepatrný únik obsahu z uzávěru(ů) při nárazu se nepovažuje za selhání obalu za předpokladu, že následně už nedochází k žádnému úniku.
      6. 6.1.5.3.6.6 Nesmí dojít k protržení obalů obsahujících věci třídy 1, které by mohlo zapříčinit únik uvolněných výbušných látek nebo předmětů z vnějšího obalu.

1. 6.1.5.4 Zkouška těsnosti

   Zkouška těsnosti musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů určených pro kapalné látky; není však nutná u:

   1. - vnitřních obalů skupinových obalů;
   2. - vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
   3. - obalů z jemného plechu označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23°C je větší než 200 mm²/s;
   1. 6.1.5.4.1 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
   2. 6.1.5.4.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Uzávěry opatřené odvzdušňovacím ventilem musí být buď nahrazeny podobnými uzávěry bez odvzdušňovacího ventilu nebo uzávěry musejí být neprodyšně uzavřeny.
   3. 6.1.5.4.3 Zkušební postup a použitý tlak vzduchu: obaly včetně jejich uzávěrů se musí ponořit pod vodu a udržovat tam po dobu 5 minut při současném udržování vnitřního přetlaku; způsob, jakým se drží pod vodou, nesmí ovlivnit výsledky zkoušky.

      Použitý tlak vzduchu (přetlak) musí být:

      Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
      Nejméně 30 kPa (0,3 baru)	Nejméně 20 kPa (0,2 baru)	Nejméně 20 kPa (0,2 baru)

      Mohou se také použít jiné nejméně stejně účinné postupy.

   1. 6.1.5.4.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce:

      Nesmí být zpozorován žádný únik vzduchu.

1. 6.1.5.5 Zkouška vnitřním (hydraulickým) tlakem
   1. 6.1.5.5.1 Obaly pro zkoušku

      Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem (musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů z oceli, plastů a kompozitních obalů určených pro kapaliny. Avšak tato zkouška se nevyžaduje se u:

      1. - vnitřních obalů skupinových balení;
      2. - vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
      3. - obalů z jemných plechů označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23°C je větší než 200 mm²/s;
   1. 6.1.5.5.2 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
   2. 6.1.5.5.3 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Každý odvzdušňovací ventil musí být buď nahrazeny obdobnými nepropustnými uzávěry nebo ventily musí být neprodyšně uzavřeny.
   3. 6.1.5.5.4 Zkušební metoda a použitý tlak: obaly z kovu a kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) včetně jejich uzávěrů musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 5 minut. Plastové obaly a kompozitní obaly (plast) musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 30 minut. Tento tlak je tlakem uvedeným ve značení požadovaném v pododdílu 6.1.3.1 (d). Způsob podepření obalů nesmí zkreslit výsledky zkoušky. Tlak se musí zvyšovat postupně a bez rázů; zkušební tlak musí být po celou dobu trvání zkoušky konstantní. Hydraulický tlak (přetlak) stanovený jednou z dále uvedených metod musí být:

      (a) nejméně celkový změřený přetlak v obalu (tj. tenze par naplněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, minus 100 kPa) při 55°C, vynásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; celkový přetlak se musí určit pro nejvyšší stupeň plnění dle pododdílu 4.1.1.4 a plnicí teplotu 15°C, nebo

      (b) nejméně 1,75 násobek tenze par naplněné látky při 50°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa; nebo

      (c) nejméně 1,5 násobek tenze par naplněné látky při 55°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa.

   1. 6.1.5.5.5 Navíc obaly určené pro látky obalové skupiny I musí být zkoušeny nejmenším zkušebním tlakem 250 kPa (přetlak) po dobu 5 nebo 30 minut v závislosti na materiálu konstrukce obalu.
   2. 6.1.5.5.6 Kritérium pro vyhovění zkoušce: nesmí dojít k žádnému úniku.

1. 6.1.5.6 Zkouška stohováním

   Všechny konstrukční typy obalů, s výjimkou pytlů a kombinovaných obalů, které nelze stohovat (sklo, porcelán nebo kamenina), označených symbolem „RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) musejí být podrobeny zkoušce stohováním.

   1. 6.1.5.6.1 Počet zkušebních vzorků:
      1. tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
   1. 6.1.5.6.2 Postup zkoušky:
      1. zkušební vzorek musí být vystaven zatížení vrchní plochy zkušebního vzorku rovnocennému celkové hmotnosti stejných kusů, které by na něj mohly být v průběhu přepravy stohovány; pokud zkušební vzorky obsahují jinou kapalinu s relativní hustotou odlišnou od kapaliny určené k přepravě, zatížení musí být vypočteno vzhledem k posledně uvedené kapalině. Minimální výška stohování, včetně zkušebního vzorku, musí být 3 m. Zkouška musí trvat 24 hodiny, s výjimkou sudů a kanystrů z plastu a kombinovaných obalů z plastu 6HH1 a 6HH2 určených pro kapaliny, které musí být podrobeny zkoušce stohováním po dobu 28 dnů při teplotě nejméně 40°C.
   1. 6.1.5.6.3 Kritéria pro vyhovění zkoušce:

      Žádný ze zkušebních vzorků se nesmí stát netěsným. U kombinovaných obalů nebo skupinových obalů nesmí dojít k úniku naplněné látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního obalu. Žádný zkušební vzorek nesmí vykazovat poškození, která by mohla zhoršit bezpečnost během přepravy, ani deformace, které by mohly zmenšit jeho odolnost nebo způsobit nestabilitu, jsou-li obaly stohovány. Obaly z plastů ochlazeny na okolní teplotu před sestavením.

1. 6.1.5.7 Dodatková zkouška propustnosti pro plastové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a pro kompozitní obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 60°C, s výjimkou obalů 6HA1.

   U obalů z polyetylénu se tato zkouška provede jen tehdy, mají-li být schváleny pro přepravu benzenu, toluenu, xylenu nebo směsi a přípravků obsahujících tyto látky.

   1. 6.1.5.7.1 Počet zkušebních vzorků: tři obaly od každého konstrukčního typu a výrobce.
   2. 6.1.5.7.2 Zvláštní příprava zkušebního vzorku pro zkoušku: Zkušební vzorky se předem uskladní s originální náplní podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo u obalů z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti se standardní kapalinou – směs uhlovodíků (White spirit) podle odstavce 6.1.5.2.6.
   3. 6.1.5.7.3 Zkušební postup: Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou má být obal schválen, se před a po 28 denním skladování při teplotě 23°C a 50% relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti smí být zkouška provedena se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) namísto benzenu, toluenu nebo xylenu.
   4. 6.1.5.7.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce: propustnost nesmí být větší než 0,008 g/l.h

1. 6.1.5.8 Zkušební protokol
   1. 6.1.5.8.1 O provedených zkouškách musí být sepsán zkušební protokol, obsahující minimálně následující údaje a musí být k disposici uživatelům obalů
      1. 1. Název a adresa zkušebny;
      2. 2. Jméno a adresa žadatele, pokud je to vhodné;
      3. 3. Jednoznačná identifikace protokolu o zkoušce (např. číslo);
      4. 4. Datum protokolu o zkoušce;
      5. 5. Výrobce obalu;
      6. 6. Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. vyfukování lisování, atd.), který může zahrnovat výkres(y) a/nebo fotografi(e);
      7. 7. Nejvyšší vnitřní objem;
      8. 8. Charakteristiky zkušebních náplní, např. viskozita a relativní hustota pro kapaliny a rozměry částic pro tuhé látky;
      9. 9. Popis zkoušky a výsledky;
      10. 10. Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.
   1. 6.1.5.8.2 Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto oddílu a že použití jiných metod balení nebo komponent, může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k disposici příslušnému orgánu.