Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

1. 2.2.42.1 Kritéria
   1. 2.2.42.1.1 Název třídy 4.2 zahrnuje:
      1. - pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a
      2. - látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny).
   1. 2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

      S Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí:

      1. S1 organické, kapalné
      2. S2 organické, tuhé
      3. S3 anorganické, kapalné
      4. S4 anorganické, tuhé
      5. S5 organokovové

      SW Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

      1. SO Samozápalné látky, podporující hoření

      ST Samozápalné látky, toxické

      1. ST1 organické, toxické, kapalné
      2. ST2 organické, toxické, tuhé
      3. ST3 anorganické, toxické, kapalné
      4. ST4 anorganické, toxické, tuhé
      1. SC Samozápalné látky, žíravé
         1. SC1 organické, žíravé, kapalné
         2. SC2 organické, žíravé, tuhé
         3. SC3 anorganické, žíravé, kapalné
         4. SC4 anorganické, žíravé, tuhé

   Vlastnosti

   1. 2.2.42.1.3 Samozahřívání látky je proces, při němž postupná reakce této látky s kyslíkem (ve vzduchu) vytváří teplo. Jestliže je množství vytvořeného tepla větší než množství tepelných ztrát, bude teplota látky narůstat, což může vést po latentní periodě k samovznícení a hoření.

   Klasifikace

   1. 2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.
   2. 2.2.42.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:

      (a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut poté, nebo

      (b) samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže

      1. i) nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo
      2. ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí;

      (c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50 °C pro krychlový vzorek 27 m³. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50 °C pro objem 27 m³ se ke třídě 4.2 nepřiřadí.

   3. POZNÁMKA 1: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m³, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180 °C.
   4. POZNÁMKA 2: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 l, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 100 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160 °C.
   5. POZNÁMKA 3: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
   1. 2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
   2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.
   1. 2.2.42.1.7 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

   Přiřazení k obalovým skupinám

   1. 2.2.42.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 podle těchto kritérii:

      (a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I;

      (b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině II;

      1. látky s teplotou samovznícení vyšší než 50 °C pro objem 450 l se nemusí přiřadit k obalové skupině II;

      (c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek uvedených pod bodem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině III.

1. 2.2.42.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

   Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:

   1. - UN 3255 terc- BUTYLHYPOCHLORID; a
   2. - tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz pododdíl 2.1.3.7).

1. 2.2.42.3 Seznam hromadných položek

   Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám

   Vedlejší nebezpečí			Klasifikační Kód	UN Číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
   Samozápalné látky
   				2845	LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
   		kapalná	S1	3183	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
   	organická
   				1373	VLÁKNA nebo TKANINY, ŽIVOČIŠNÉHO ROSTLINÉHO NEBO SYNTETICKÉHO PŮVODU, J.N. impregnované olejem
   		tuhá	S2	2006	PLASTY NA BÁZI NITROCELULÓZY, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, J.N.
   				3313	PIGMENTY SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ORGANICKÉ
   bez vedlejšího nebezpečí				2846	LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
   S				3088	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
   		kapalná	S3	3194	LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J. N.
   				3186	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
   	anorganická
   				1383	KOV PYROFORNÍ, J.N. nebo.
   				1383	SLITINA PYROFORNÍ, J.N.
   				1387	KATALYZÁTOR KOVOVÝ, VLHČENÝ, s viditelným přebytkem kapaliny
   				2881	KATALYZÁTOR KOVOVÝ, SUCHÝ
   		tuhá	S4	3189a)	PRÁŠEK KOVOVÝ, SCHOPNÝ SAMOOHŘEVU, J.N.a
   				3205	ALKOHOLÁTY KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.
   				3200	LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
   				3190	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N
   				3391	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, J.N.
   	organokovová		S5	3392	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, J.N.
   				3400	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
   s vodou reagující			SW	3393	SLOUČENINA ORANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
   				3394	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
   podporující hoření			SO	3127	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.42.2)
   		kapalná	ST1	3184	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
   	organická
   		tuhá	ST2	3182	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
   toxická
   ST		kapalná	ST3	3187	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
   	anorganická
   		tuhá	ST4	3191	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
   		kapalná	SC1	3185	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J. N.
   	organická
   		tuhá	SC2	3126	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ
   žíravá
   SC		kapalná	SC3	3188	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
   	anorganická
   				3206	ALKOHOLÁTY ALKALICKÝCH KOVŮ, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ŽÍRAVÉ, J.N.
   		tuhá	SC4	3192	LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N

2. POZNÁMKA:
3. ^a Kovový prach a prášek, které nejsou toxické a nejsou v samozápalné formě, avšak ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

1. 2.2.43.1 Kritéria
   1. 2.2.43.1.1 Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
   2. 2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně:

      W Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:

      1. W1 kapalné
      2. W2 tuhé
      3. W3 předměty

      WF1 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé

      WF2 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé

      WS Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu

      WO Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření

      WT Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické:

      1. WT1 kapalné
      2. WT2 tuhé

      WC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé:

      1. WC1 kapalné
      2. WC2 tuhé

      WFC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé, žíravé.

   Vlastnosti

   1. 2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou lampou a žárovkou atd. Přitom vytvořené tlakové vlny a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v odstavci 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

   Klasifikace

   1. 2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.
   2. 2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

      Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud:

      (a) se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí, nebo

      (b) je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu.

   3. POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
   1. 2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, je třeba tyto směsi přiřadit k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
   2. POZNÁMKA: K zařazení roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
   1. 2.2.43.1.7 Na základě zkušebním postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.43.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

   Přiřazení k obalovým skupinám

   1. 2.2.43.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 podle těchto kritérií:

      (a) K obalové skupině I se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může sám vznítit, nebo jestliže při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 10 litrům na kg látky za 1 minutu.

      (b) K obalové skupině II se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 20 litrům na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I.

      (c) K obalové skupině III se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 1 litru na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

1. 2.2.43.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

   Látky reagující s vodou, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3133 nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

1. 2.2.43.3 Seznam hromadných položek

   Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám

   Vedlejší nebezpečí		Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
   Látky které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
   			1389	AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÝ
   			1391	DISPERZE ALKALICKÝCH KOVŮ nebo
   			1391	DISPERZE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN
   			1392	AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, KAPALNÝ
   	kapalné	W1	1420	SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, KAPALNÉ
   			1421	SLITINA ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÁ, J.N.
   			1422	SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, KAPALNÉ
   			3398	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
   			3148	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, J.N.
   bez vedlejšího nebezpečí
   W			1390	AMIDY ALKALICKÝCH KOVŮ
   			3401	AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, TUHÝ
   			3402	AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, TUHÝ
   			3170	PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z VÝROBY HLINÍKU nebo
   	tuhé	W2a)	3170	PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z TAVENÍ HLINÍKU
   			3403	SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, TUHÉ
   			3404	SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, TUHÉ
   			1393	SLITINA KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.
   			1409	HYDRIDY KOVŮ REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
   			3208	LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
   			3395	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
   			2813	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, J.N.
   	předměty	W3	3292	AKUMULÁTORY SODÍKOVÉ nebo
   			3292	ČLÁNKY AKUMULÁTORU SODÍKOVÉ
   			3482	DISPERSE ALKALICKÝCH KOVŮ, HOŘLAVÁ nebo
   kapalné, hořlavé		WF1	3482	DISPERSE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, HOŘLAVÁ
   			3399	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N.
   tuhé, hořlavé		WF2	3396	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ
   			3132	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.
   Tuhé, schopné samoohřevu
   		WSb)	3397	SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
   			3209	LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
   			3135	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
   podporující hoření		WO	3133	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě viz pododdíl 2.2.43.2)
   	kapalné	WT1	3130	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
   toxické WT
   	tuhé	WT2	3134	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
   	kapalné	WC1	3129	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
   žíravé
   WC	tuhé	WC2	3131	LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
   hořlavé, žíravé		WFCc)	2988	CHLORSILANY, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. (není k dispozici žádá další hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadní položce s klasifikačním kódem, se podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)

2. ^a Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny a nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Sloučeniny fosforu s těžkými kovy, jako železem, mědí atd., nepodléhají ustanovením RID.
3. ^b Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2.
4. ^c Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23 °C, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.

1. 2.2.51.1 Kritéria
2. 2.2.51.1.1 Název třídy 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou všeobecně uvolňováním kyslíku vyvolat nebo podporovat hoření jiných látek, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
3. 2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1, jakož i předměty, které takové látky obsahují, se dělí následovně:

   O látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:

   1. O1 kapalné
   2. O2 tuhé
   3. O3 předměty

   OF látky podporující hoření, tuhé, hořlavé

   OS látky podporující hoření, tuhé, schopné samoohřevu

   OW látky podporující hoření, tuhé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

   OT látky podporující hoření, toxické

   1. OT1 kapalné
   2. OT2 tuhé

   OC látky podporující hoření, žíravé

   1. OC1 kapalné
   2. OC2 tuhé

   OTC látky podporující hoření, toxické, žíravé.

1. 2.2.51.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 5.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky a předměty, které nejsou jmenovitě uvedeny v této tabulce, mohou být přiřazeny k příslušné položce pododdílu 2.2.51.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 na základě zkoušek, postupů a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od získaných zkušeností, musí se dát přednost získaným zkušenostem před výsledky zkoušek.
2. 2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
3. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

1. 2.2.51.1.5 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

Tuhé látky podporující hoření

Klasifikace

1. 2.2.51.1.6 Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek uvedených v 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1), nebo alternativně pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3), platí následující kritéria:

   (a) Při zkoušce O.1 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří, nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7; nebo

   (b) Při zkoušce O.3 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2.

Přiřazení k obalovým skupinám

1. 2.2.51.1.7 Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1) nebo pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3) podle následujících kritérií:

   (a) Zkouška O.1:

   (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;

   (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

   (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna;

   (b) Zkouška O.3:

   (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 3:1;

   (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

   (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.

Kapaliny podporující hoření

Klasifikace

1. 2.2.51.1.8 Jestliže se kapalné látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2, platí následující kritéria:

   Kapalnou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje nárůst tlaku nejméně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1.

   Přiřazení k obalovým skupinám

1. 2.2.51.1.9 Kapalné látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2 podle těchto kritérií:

   (a) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se sama vznítí, nebo vykazuje kratší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;

   (b) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 40 % vodného roztoku chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

   (c) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.

1. 2.2.51.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
   1. 2.2.51.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
   2. 2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
      1. - Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3100, tuhé látky podporující hoření, reagující s vodou, přiřazené k UN číslu 3121 a tuhé látky podporující hoření, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3137, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);
      2. - Peroxid vodíku, nestabilizovaný nebo peroxid vodíku, vodné roztoky, nestabilizované, s více než 60 % peroxidu vodíku;
      3. - Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot;
      4. - Roztoky kyseliny chloristé s více než 72 % (hmotnosti) kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jakoukoli kapalinou, kromě vody;
      5. - Roztoky kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jakoukoli kapalinou, kromě vody;
      6. - Halogenované sloučeniny fluoru, jiné než UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož i UN 1749 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2;
      7. - Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí;
      8. - Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí;
      9. - Směsi chlornanu s amonnou solí;
      10. - Bromičnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi bromičnanu s amonnou solí;
      11. - Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí;
      12. - Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek počítaných jako uhlík), ledaže je složkou látek nebo předmětů třídy 1;
      13. - Hnojiva s obsahem dusičnanu amonného (pro stanovení obsahu dusičnanu amonného musí být všechny ionty dusičnanu, pro které je ve směsi molekulární ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo s obsahem hořlavých látek vyšším, než jsou hodnoty uvedené ve zvláštním ustanovení 307, vyjma za podmínek platných pro třídu 1;
      14. - Dusitan amonný a jeho vodné roztoky a směsi anorganického dusitanu s amonnou solí;
      15. - Směsi dusičnanu draselného, dusitanu sodného a amonné soli.
   1. 2.2.51.3 Seznam hromadných položek

      Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám Tuhé látky podporující hoření Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám Kapaliny podporující hoření Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám

      	Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek a předmětů
      Látky podporující hoření a předměty obsahující takové látky
      		3210	CHLOREČNANY ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      		3211	CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      		3213	BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      		3214	MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      	kapalné O1	3216	PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      		3218	DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      		3219	DUSITANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
      		3139	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, J.N.
      		1450	BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, J. N.
      		1461	CHLOREČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		1462	CHLORITANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		1477	DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		1481	CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		1482	MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      bez vedlejšího nebezpečí	tuhé O2	1483	PEROXIDY, ANORGANICKÉ, J.N.
      O		2627	DUSITANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		3212	CHLORNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		3215	PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, J.N.
      		1479	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, J.N.
      	předměty O3	3356	GENERÁTOR KYSLÍKOVÝ, CHEMICKÝ
      		3137	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, HOŘLAVÁ J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2)
      hořlavé, tuhé	OF
      		3100	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2)
      tuhé, schopné samoohřevu	OS
      		3121	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2)
      tuhé, reagující s vodou	OW
      	kapalné OT1	3099	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
      toxické OT
      	tuhé OT2	3087	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
      	kapalné OC1	3098	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ ŽÍRAVÁ, J.N.
      	tuhé OC2	3085	LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
      toxické, žíravé	OTC		(není k dispozici žádná hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadné položce s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)

1. 2.2.52.1 Kritéria
   1. 2.2.52.1.1 Název třídy 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů.
   2. 2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně:

      P1 Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty

      P2 Organické peroxidy, vyžadující řízení teploty (nejsou připuštěny k železniční přepravě)

   Definice

   1. 2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O- a na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden nebo oba atomy vodíku organickými radikály.

   Vlastnosti

   1. 2.2.52.1.4 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozkládat při normální nebo zvýšené teplotě. Rozklad může být vyvolán působením tepla, třením, nárazem nebo stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy). Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí na složení organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé páry nebo plyny. Pro některé organické peroxidy je povinné řízení teploty během přepravy. Některé organické peroxidy se mohou, zvláště pod uzavřením, rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Některé organické peroxidy mohou již po velmi krátkém styku způsobit vážné poškození rohovky nebo mohou mít žíravé účinky na pokožku.
   2. POZNÁMKA: Zkušební postupy k určení hořlavosti organických peroxidů jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou při zahřátí prudce reagovat, doporučuje se určit jejich bod vzplanutí za použití zkušebních vzorků malých rozměrů, jak je popsáno v normě ISO 3679:1983.

   Klasifikace

   1. 2.2.52.1.5 Každý organický peroxid se pokládá za zařazený do třídy 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:

      (a) neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku pro nejvýše 1,0 % peroxidu vodíku;

      (b) neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku pro více než 1,0 %, nejvýše však 7 % peroxidu vodíku.

   2. POZNÁMKA: Obsah aktivního kyslíku (%) v přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce:
      16 × ∑(n_i × c_i/m_i),
      1. kde:

         n_i = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i;

         c_i = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i;

         m_i = molekulová hmotnost organického peroxidu i.

   1. 2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl podroben zkoušce, až k typu G, který nepodléhá ustanovením pro organické peroxidy třídy 5.2. Klasifikace typů B až F je v přímém vztahu k nejvyššímu dovolenému množství v jednom kusu. Zásady pro zařazování látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II.
   2. 2.2.52.1.7 Již zařazené organické peroxidy, které jsou připuštěny k přepravě v obalech jsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě v IBC, jsou uvedeny v pododdíle 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC 520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 jsou uvedeny v pododdíle 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3101 až 3120) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
      Tyto druhové položky udávají:
      1. - typ B až F organického peroxidu (viz odstavec 2.2.52.1.6);
      2. - fyzikální stav (kapalný/tuhý).

      Směsi těchto přípravků mohou být zařazeny shodně s typem organického peroxidu, který je nejnebezpečnějším komponentem směsi, a přepravovány podle podmínek platných pro tento typ. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet tepelně méně stabilní směs, je třeba určit teplotu samourychlujícího se rozkladu (SADT) směsi.

   1. 2.2.52.1.8 Zařazení organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pododdíle 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC 520 nebo pododdíle 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvním státem RID, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.
   2. 2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pro něž není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které se přepravují za účelem dalších zkoušek nebo vyhodnocení, se přiřadí k jedné z vhodných položek pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že:
      1. - z údajů, které jsou dispozici, vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,
      2. - vzorek je balen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku není větší než 10 kg.

      Vzorek, který vyžaduje řízení teploty, není připuštěn k železniční přepravě.

   Znecitlivění organických peroxidů

   1. 2.2.52.1.10 K zajištění bezpečnosti během přepravy se organické peroxidy často znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Jestliže je předepsán procentuální podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Všeobecně se znecitlivění musí provést tak, aby při úniku nemohlo dojít k nebezpečné koncentraci organického peroxidu.
   2. 2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno jinak, platí pro ředidla, která se použijí ke znecitlivění, následující definice:
      1. - Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nejméně 150 °C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.
      2. - Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150 °C, nejméně však 60 °C, a bod vzplanutí nejméně 5 °C.

      Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za podmínky, že bod varu kapaliny je nejméně o 60 °C vyšší než SADT v kusu o hmotnosti 50 kg.

   1. 2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B, smějí být přidána k přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Avšak úplné nebo částečné nahrazení ředidla typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje nové přehodnocení přípravku organického peroxidu podle normálního klasifikačního postupu pro třídu 5.2.
   2. 2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, u kterých je v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle odstavce 2.2.52.1.8 uveden dovětek „s vodou” nebo jako „jako stabilní disperze ve vodě”. Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smějí být rovněž znecitlivěny vodou za podmínky, že jsou splněny požadavky odstavce 2.2.52.1.9.
   3. 2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smějí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na tepelnou stabilitu, ani na druh nebezpečí přípravku organického peroxidu.
   4. 2.2.52.1.15 až 2.2.52.1.18 (Vyhrazeno)

1. 2.2.52.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

   Následující organické peroxidy není dovoleno přepravovat za podmínek třídy 5.2:

   1. ■ organické peroxidy typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.3 (a)];
   2. ■ organické peroxidy, které vyžadují řízení teploty, nejsou připuštěny k železniční přepravě
      1. - organické peroxidy typu B a C s teplotou samourychlujícího rozkladu (SADT) ≤ 50 °C:

         UN 3111 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3112 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3113 PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3114 PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY

      1. - organické peroxidy typu D, které při zahřátí pod uzavřením vykazují prudkou nebo mírnou reakci, se SADT ≤ 50 °C, nebo které při zahřátí pod uzavřením vykazují slabou nebo žádnou reakci se SADT ≤ 45 °C:

         UN 3115 PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3116 PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

      1. - organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45 °C:

         UN 3117 PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3118 PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3119 PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

         UN 3120 PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY.

1. 2.2.52.3 Seznam hromadných položek