| Velikost nákladu a) | Multiplikační faktor |
|---|---|
| velikost nákladu ≤ 1 m2 | 1 |
| 1 m2< velikost nákladu ≤ 5 m2 | 2 |
| 5 m 2< velikost nákladu ≤ 20 m2 | 3 |
| 20 m2 < velikost nákladu | 10 |
(a) nesmějí se při zkouškách nárazem, úderem a ohybem dle odstavců 2.2.7.4.5 (a) (b) (c), popřípadě 2.2.7.4.6 (a) rozbít ani roztříštit;
(b) nesmějí se roztavit nebo rozptylovat v průběhu teplotní zkoušky podle 2.2.7.4.5 (d), popřípadě 2.2.7.4.6 (b);
(c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 kBq při vyluhovacích zkouškách uvedených v 2.2.7.4.7 a 2.2.7.4.8; nebo alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce těsnosti podle normy ISO 9987:1992 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods“ („Ochrana proti záření - Uzavřené radioaktivní zdroje – Zkoušky těsnosti “) příslušnou limitní hodnotu akceptovatelnou příslušným orgánem.
- 2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.4.2 musí být v souladu s pododdíly 6.4.12.1 a 6.4.12.2
- 2.2.7.4.4 Zkušební vzorky, které zahrnují nebo simulují radioaktivní látky zvláštní formy se podrobí zkoušce nárazem, zkoušce úderem, zkoušce ohybem a teplotní zkoušce podle 2.2.7.4.5 nebo alternativním zkouškám podle 2.2.7.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku se zkušební vzorek podrobí vyluhovací zkoušce nebo objemové zkoušce těsnosti, a to postupem, který je minimálně tak citlivý jako postupy popsané v 2.2.7.4.7 pro nerozptýlitelné tuhé látky, nebo v 2.2.7.4.8 pro látky uzavřené v pouzdrech.
- 2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:
(a) zkouška nárazem: zkušební vzorek musí spadnout z výšky 9 m na terč. Terč musí být takový, aby odpovídal oddílu 6.4.14;
(b) zkouška úderem: zkušební vzorek se umístí na olověnou desku, která leží na rovném tuhém podkladu, a na tento vzorek narazí svou plochou přední stranou tyč z měkké (konstrukční) oceli tak, aby vznikl náraz ekvivalentní nárazu, který vznikne volným pádem hmotnosti 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3) mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek tvrdosti od 3,5 do 4,5 podle Vickersovy stupnice a tloušťce maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození;
(c) zkouška ohybem: zkouška platí jen pro dlouhé tenké zdroje o minimální délce 10 cm, s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně upevní tak, aby polovina jeho délky vyčnívala z upínky. Orientace zkušebního vzorku musí být taková, aby utrpěl co největší možné poškození, když na jeho volný konec narazí svou plochou přední stranou ocelová tyč. Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek nárazu odpovídal volnému pádu hmotnosti 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 0,3) mm;
(d) teplotní zkouška: zkušební vzorek se zahřeje na vzduchu na 800 °C a ponechá se po dobu 10 min při této teplotě, poté se nechá zchladnout.
- 2.2.7.4.6 Zkušební vzorky zahrnující nebo představující radioaktivní látky uzavřené v těsném pouzdru, mohou být vyjmuty ze:
(a) zkoušek předepsaných v 2.2.7.4.5 a) a 2.2.7.4.5 b), pokud je hmotnost radioaktivních látek zvláštní formy menší než 200 g a pokud jsou podrobeny alternativní zkoušce citlivosti na náraz pro třídu 4 podle normy ISO 2919:1980 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources –General Requirements and Classification“ („Ochrana proti záření - Uzavřené radioaktivní látky - Všeobecné požadavky a klasifikace“) a
(b) zkoušek předepsaných v 2.2.7.4.5 d), jestliže jsou podrobeny alternativní teplotní zkoušce pro třídu 6 podle normy ISO 2919:1980 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources –General Requirements and Classification“ („Ochrana proti radioaktivnímu záření - Uzavřené radioaktivní látky - Všeobecné požadavky a klasifikace“).
- 2.2.7.4.7 U zkušebních vzorků, které zahrnují nebo simulují nerozptýlitelné tuhé látky, se provede vyluhovací zkouška tímto způsobem:
(a) zkušební vzorek se ponoří po dobu 7 dnů do vody při okolní teplotě. Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby na konci časového období 7 dnů zůstalo ještě volné množství neabsorbované a nevázané vody rovnající se nejméně 10 % objemu vzorku tuhé látky, použitého ke zkoušce. Voda musí vykazovat na začátku hodnotu pH od 6 do 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20° C;
(b) voda se zkušebním vzorkem se potom zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a udržuje se na této teplotě po dobu 4 hodin;
(c) nato se určí aktivita vody;
(d) potom se zkušební vzorek uskladní na dobu alespoň 7 dní na klidném vzduchu při teplotě nejméně 30°C a relativní vlhkosti nejméně 90 %;
(e) zkušební vzorek se potom ponoří do vody za stejných podmínek jako pod písmenem a) výše; poté se voda se zkušebním vzorkem zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a udržuje se na této teplotě po dobu 4 hodin;
(f) nato se určí aktivita vody.
- 2.2.7.4.8 U zkušebních vzorků, které zahrnují nebo simulují radioaktivní látky v těsně uzavřeném pouzdře, se provádí buď vyluhovací zkouška, nebo objemová zkouška těsnosti:
(a) vyluhovací zkouška sestává z následujících kroků:
(i) zkušební vzorek se ponoří do vody při okolní teplotě; voda musí mít na začátku pH od 6 do 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;
(ii) voda a zkušební vzorek se zahřejí na teplotu (50 ± 5)°C udržují se na této teplotě po dobu 4 hodin;
(iii) nato se určí aktivita vody;
(iv) potom se zkušební vzorek na dobu alespoň 7 dnů uskladní na klidném vzduchu při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90%;
(v) kroky podle (i), (ii) a (iii) se opakují;
(b) alternativní objemová zkouška těsnosti musí zahrnout některou ze zkoušek předepsaných v normě ISO 9978: 1992 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods“ („Ochrana proti záření - Uzavřené radioaktivní zdroje - Zkoušky těsnosti“), která je přijatelná pro příslušný orgán.
- 2.2.7.5 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO), určení skupin
Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) je tuhý předmět, který sám není radioaktivní, na jehož povrchu jsou však rozptýleny radioaktivní látky. SCO se zařadí do jedné ze dvou skupin:
(a) SCO-I: tuhý předmět, na kterém:
(i) průměrná nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše povrchu, je-li menší než 300 cm2), nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a nízkotoxických alfa zářičů, nebo 0,4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(ii) průměrná fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše povrchu, je-li menší než 300 cm2), nepřekračuje 4 x 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče, nebo 4 x 103 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče; a
(iii) součet průměrné nefixované a fixované kontaminace na nepřípustném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše povrchu, je-li menší než 300 cm2), nepřekračuje 4 x 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a pro nízkotoxické alfa zářiče, nebo 4 x 103 Bq/cm2pro všechny ostatní alfa zářiče.
(b) SCO-II: tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje buď fixovaná, nebo nefixovaná kontaminace použitelné meze uvedené pod písmenem a) výše pro SCO I a na kterém:
(i) průměrná nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše povrchu, je-li menší než 300 cm2), nepřekračuje 400 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a pro nízkotoxické alfa zářiče, nebo 40 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče, a
(ii) průměrná fixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše povrchu, je-li menší než 300 cm2), nepřekračuje 8x105 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a pro nízkotoxické alfa zářiče, nebo 8 x 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče; a
(iii) součet průměrné nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše povrchu, je-li menší než 300 cm2), nepřekračuje 8 x 105 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a pro nízkotoxické alfa zářiče, nebo 8 x 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.
- 2.2.7.6 Určení přepravního indexu (TI) a indexu bezpečné podkritičnosti (CSI)
- 2.2.7.6.1 Určení přepravního indexu (TI)
- 2.2.7.6.1.1 Přepravním indexem (TI) se rozumí číslo které se přidělí kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I a které se určí tímto postupem:
(a) Zjistí se nejvyšší dávková intenzita v milisiervertech za hodinu mSV/h) ve vzdálenosti 1m od vnějšího povrchu kusu, transportního obalového souboru, kontejneru, nebo nezabalených látek LSA-I nebo předmětů SCO-I. Takto zjištěná hodnota se vynásobí 100 a výsledné číslo je přepravní index.
U uranových a thoriových rud a jejich koncentrátů smějí být vzaty následující hodnoty pro nejvyšší dávkovou intenzitu v každém bodě vzdáleném 1m od vnějšího povrchu nákladu:
- 0,4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria;
- 0,3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria;
- 0,2 mSv/h pro chemické koncentráty uranu kromě hexafluoridu uranu;
(b) Pro cisterny, kontejnery a nezabalené látky LSA-I a předměty SCO-I musí být hodnota zjištěná podle (a) výše vynásobena odpovídajícím faktorem tabulky 2.2.7.6.1.1;
(c) Hodnota zjištěná podle (a) a (b) se zaokrouhluje nahoru na první desetinné místo (např. z 1,13 bude 1,2 ), s výjimkou toho, že hodnota 0,05 nebo nižší smí být považována za nulu.
Tabulka 2.2.7.6.1.1.
MULTIPLIKAČNÍ FAKTORY PRO VELKOROZMĚROVÉ NÁKLADY
- a) největší naměřená plocha příčného průřezu nákladu
- 2.2.7.6.1.1 Přepravním indexem (TI) se rozumí číslo které se přidělí kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I a které se určí tímto postupem:
- 2.2. 7.6.1.2 Přepravní index pro každý transportní obalový soubor, každý kontejner nebo každé vozidlo je určen buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů, nebo přímým měřením dávkové intenzity, kromě případu netuhých transportních obalových souborů, pro které je přepravní index určen pouze součtem přepravních indexů všech kusů.
- 2.2.7.6.1 Určení přepravního indexu (TI)
- 2.2.7.6.2 Určení indexu bezpečné podkritičnosti (CSI)
- 2.2.7.6.2.1 Index bezpečné podkritičnosti (CSI) pro kusy se štěpnými látkami se zjišťuje podělením čísla 50 menší ze dvou hodnot pro “N“, které jsou odvozeny podle pododdílů 6.4.11.11 a 6.4.11.12 (tj. CSI = 50/N). Hodnota indexu bezpečné podkritičnosti může být nula za předpokladu, že neomezený počet kusů je podkritický (tj. N je v obou případech prakticky rovno nekonečnu).
- 2.2.7.6.2.2 Index bezpečné podkritičnosti (CSI) pro každou zásilku se určí jako součet CSI všech kusů obsažených v zásilce..
- 2.2.7.7 Mezní hodnoty aktivity a omezení látek
- 2.2.7.7.1 Omezení obsahu pro kusy
- 2.2.7.7.1.1 Všeobecně
Množství radioaktivních látek v kusu nesmí překročit příslušné mezní hodnoty pro druh kusu, jak je uvedeno dále.
- 2.2.7.7.1.2 Vyjmuté kusy
- 2.2.7.7.1.2.1 U radioaktivních látek, s výjimkou předmětů vyrobených z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat aktivity větší, než jsou ty následující:
(a) pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v přístroji nebo jiném hotovém výrobku, nebo které jsou jeho součásti nebo jeho stavebním prvkem, jako např. hodiny nebo elektronický přístroj, mezní hodnoty uvedené ve sloupcích 2 a 3 tabulky 2.2.7.7.1.2.1, stanovené pro každý jednotlivý předmět a popřípadě pro každý kus; a
(b) pro radioaktivní látky, které nejsou obsaženy nebo nejsou součástí nebo stavebním prvkem přístroje nebo jiného hotového výrobku, mezní hodnoty pro kus uvedené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.7.1.2.1.
Tabulka 2.2.7.7.1.2.1
MEZNÍ HODNOTY AKTIVITY PRO VYJMUTÉ KUSY
Tabulka 2.2.7.6.1.1. MULTIPLIKAČNÍ FAKTORY PRO VELKOROZMĚROVÉ NÁKLADY Tabulka 2.2.7.7.1.2.1 MEZNÍ HODNOTY AKTIVITY PRO VYJMUTÉ KUSY Fyzikální stav obsahu Přístroje nebo výrobky Látky Mezní hodnota pro předměta Mezní hodnota pro kusa Mezní hodnota pro kus Tuhé látky zvláštní forma 10-2 A1 A1 10-3 A1 jiná forma 10-2 A2 A2 10-3 A2 Kapaliny 10-3 A2 10-1 A2 10-4 A2 Plyny tritium 2 x 10-2 A2 2x10-1 A2 2 x 10-2 A2 zvláštní forma 10-3 A1 10-2 A1 10-3 A1 jiná forma 10-3 A2 10-2 A2 10-3 A2 - a) Ke směsím radionuklidů viz 2.2.7.7.2.4 až 2.2.7.7.2.6
- 2.2.7.7.1.2.1 U radioaktivních látek, s výjimkou předmětů vyrobených z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat aktivity větší, než jsou ty následující:
- 2.2.7.7.1.2.2 U výrobků zhotovených z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria smí vyjmutý kus obsahovat jakékoli množství takových látek, za předpokladu, že vnější povrch uranu nebo thoria je uzavřen v neaktivním plášti z kovu nebo jiného odolného materiálu.
- 2.2.7.7.1.1 Všeobecně
- 2.2.7.7.1.3 Průmyslové kusy
Radioaktivní obsah v jednotlivém kusu s látkami LSA nebo v jednotlivém kusu s SCO je nutno omezit takovým způsobem, aby nebyla překročena dávková intenzita uvedená v 4.1.9.2.1, a kromě toho aktivita jednotlivého kusu musí být omezena tak, aby nebyly překročeny mezní hodnoty aktivity pro vozidlo uvedené v oddílu 7.5.11, CV33 (2).
- 2.2.7.7.1.4 Kus typu A
- 2.2.7.7.1.4.1 Kus typu A smí obsahovat nejvýše následující aktivity:
(a) pro radioaktivní látky zvláštní formy - A1; nebo
(b) pro všechny jiné radioaktivní látky - A2
- 2.2.7.7.1.4.2 Pro směsi radionuklidů, jejichž identity a příslušné aktivity jsou známy, se pro radioaktivní obsah kusu typu A použije následující podmínka:
- kde
- B(i) je aktivita radionuklidu i jako radioaktivní látky zvláštní formy a A1(i) je hodnota A1 pro radionuklid i; a
- C (j) je aktivita radionuklidu j jako jiné radioaktivní látky, než je radioaktivní látka zvláštní formy, a A2(j) je hodnota A2 pro radionuklid j.
- kde
- 2.2.7.7.1.4.1 Kus typu A smí obsahovat nejvýše následující aktivity:
- 2.2.7.7.1.5 Kusy typu B(U) a typu B(M)
- 2.2.7.7.1.5.1 Kusy typu B(U) a typu B(M) nesmějí v souladu s rozhodnutími nebo osvědčeními o jejich typovém schválení obsahovat:
(a) větší aktivity než ty, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu,
(b) jiné radionuklidy než ty, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu; nebo
(c) látky ve formě, nebo fyzikálním nebo chemickém stavu, které jsou odlišné od těch, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu.
- 2.2.7.7.1.5.1 Kusy typu B(U) a typu B(M) nesmějí v souladu s rozhodnutími nebo osvědčeními o jejich typovém schválení obsahovat:
- 2.2.7.7.1.6 Kusy typu C
- POZN.: Kusy typu C, které obsahují radioaktivní látky v množstvích překračujících buď 3000 A1, nebo 100 000 A2, podle toho, která z obou těchto hodnot pro radioaktivní látky zvláštní formy je nižší, nebo 3000 A2 pro všechny jiné radioaktivní látky, smějí být přepravovány leteckou dopravou. I když se pro silniční přepravu radioaktivních látek v takových množstvích nevyžadují kusy typu C (kusy typu B(U) nebo typu B(M) dostačují), uvádějí se následující požadavky, neboť takové kusy mohou být přepravovány také po silnici.
Kusy typu C nesmějí v souladu s rozhodnutími nebo osvědčeními o jejich typovém schválení obsahovat:
(a) větší aktivity než ty, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu;
(b) jiné radionuklidy než ty, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu; nebo
(c) látky ve formě, nebo fyzikálním nebo chemickém stavu, které jsou odlišné od těch, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu.
- 2.2.7.7.1 Omezení obsahu pro kusy
- 2.2.7.7.1.7 Kusy obsahující štěpné látky
Kusy, které obsahují štěpné látky, nesmějí v souladu s rozhodnutími nebo osvědčeními o jejich typovém schválení obsahovat, pokud je to vhodné,
(a) množství štěpných látek, které by bylo odlišné od množství povoleného pro konstrukční typ kusu;
(b) jiné radionuklidy nebo štěpné látky než ty, které byly povoleny pro konstrukční typ kusu; nebo
(c) látky ve formě, nebo fyzikálním nebo chemickém stavu, nebo v prostorovém uspořádání, které jsou odlišné od těch, které jsou povoleny pro konstrukční typ kusu.
- 2.2.7.7.1.8 Kusy obsahující hexafluorid uranu
Množství hexafluoridu uranu v jednom kusu nesmí převýšit hodnotu, která by vedla k vytvoření prázdného prostoru menšího než 5% při nejvyšší teplotě kusu, která je stanovena pro provozní zařízení, ve kterém bude kus použit. Hexafluorid uranu musí být v tuhé formě a vnitřní tlak kusu musí být při předání k přepravě nižší než atmosférický tlak.
- 2.2.7.7.2 Hodnoty aktivity
- 2.2.7.7.2.1 V následující tabulce 2.2.7.7.2.1 jsou uvedeny následující základní hodnoty pro jednotlivé radionuklidy:
(a) A1 a A2 v TBq;
(b) mezní hodnoty specifické aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g; a
(c) mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky v Bq.
Tabulka 2.2.7.7.2.1
Tabulka 2.2.7.6.1.1. MULTIPLIKAČNÍ FAKTORY PRO VELKOROZMĚROVÉ NÁKLADY Tabulka 2.2.7.7.1.2.1 MEZNÍ HODNOTY AKTIVITY PRO VYJMUTÉ KUSY Tabulka 2.2.7.7.2.1 Radionuklid
(atomové číslo)A1
(TBq)A2
(TBq)Mezní hodnota specifické
aktivity
pro vyjmuté
látky
(Bq/g)Mezní hodnota
aktivity pro
vyjmutou zásilku
(Bq)Aktinium (89) Ac-225a) 8 x 10-1 6 x 10-3 1 x 101 1 x 104 Ac-227a) 9 x 10-1 9 x 10-5 1 x 10-1 1 x 103 Ac-228 6 x 10-1 5 x 10-1 1 x 101 1 x 106 Stříbro (47) Ag-105 2 x 100 2 x 100 1 x 102 1 x 106 Aq-108ma) 7 x 10-1 7 x 10-1 1 x 101 b) 1 x 106 b) Aq-110ma) 4 x 10-1 4 x 10-1 1 x 101 1 x 106 Ag-111 2 x 100 6 x 10-1 1 x 103 1 x 106 Hliník (13) AI-26 1 x 10-1 1 x 10-1 1 x 101 1 x 105 Americium (95) Am-241 1 X 101 1 x 10-3 1 x 100 1 x 104 Am-242ma) 1 x 101 1 x 10-3 1 x 100 b) 1 x 104 b) Am-243a) 5 x 100 1 x 10-3 1 x 100 b) 1 x 103 b) Argon (18) Ar-37 4 x 101 4 x 101 1 x 108 1 x 108 Ar-39 4 x 101 2 x 101 1 x 107 1 x 104 Ar-41 3 x 10-1 3 x 10-1 1 x 102 1 x 109 Arzen (33) As-72 3 x 10-1 3 x 10-1 1 x 101 1 x 105 As-73 4 x 101 4 x 101 1 x 103 1 x 107 As-74 1 x 100 9 x 10-1 1 x 101 1 x 106 As-76 3 x 10-1 3 x 10-1 1 x 102 1 x 105 As-77 2 x 101 7 x 10-1 1 x 103 1 x 106 Astat (85) At-211a) 2 x 101 5 x 10-1 1 x 103 1 x 107 Zlato (79) Au-193 7 x 100 2 x 100 1 x 102 1 x 107 Au-194 1 x 100 1 x 100 1 x 101 1 x 106 Au-195 1 x 101 6 x 100 1 x 102 1 x 107 Au-198 1 x 100 6 x 10-1 1 x 102 1 x 106 Au-199 1 x 101 6 x 10-1 1 x 102 1 x 106 Baryum (56) Ba-131a) 2 x 100 2 x 100 1 x 102 1 x 106 Ba-133 3 x 100 3 x 100 1 x 102 1 x 106 Ba-133m 2 x 101 6 x 10-1 1 x 102 1 x 106 Ba-140a) 5 x 10-1 3 x 10-1 1 x 101 b) 1 x 105 b) Berylium (4) Be-7 2 x 101 2 x 101 1 x 103 1 x 107 Be-10 4 x 101 6 x 10-1 1 x 104 1 x 106 Vizmut (83) Bi-205 7 x 10-1 7 x 10-1 1 x 101 1 x 106 Bi-206 3 x 10-1 3 x 10-1 1 x 101 1 x 105 Bi-207 7 x 10-1 7 x 10-1 1 x 101 1 x 106 Bi-210 1 x 100 6 x 10-1 1 x 103 1 x 106 Bi-210ma) 6 x 10-1 2 x 10-2 1 x 101 1 x 105 Bi-212a) 7 x 10-1 6 x 10-1 1 X 101 b) 1 x 105 b) Berkelium (97) Bk-247 8 x 100 8 x 10-4 1 x 100 1 x 104 Bk-249a) 4 x 101 3 x 10-1 1 x 103 1 x 106 Brom (35) Br-76 4 x 10-1 4 x 10-1 1 x 101 1 x 105 Br-77 3 x 100 3 x 100 1 x 102 1 x 106 Br-82 4 x 10-1 4 x 10-1 1 x 101 1 x 106 Uhlík (6) C-11 1 x 100 6 x 10-1 1 x 101 1 x 106 C-14 4 x 101 3 x 100 1 x 104 1 x 107 Vápník (20) Ca-41 neomezeno neomezeno 1 x 105 1 107 Ca-45 4 x 101 1 x 100 1 x 104 1 x 107 Ca-47a) 3 x 100 3 x 10-1 1 x 101 1 x 106 Kadmium (48) Cd-109 3 x 101 2 x 100 1 x 104 1 x 106 Cd-113m 4 x 101 5 x 10-1 1 x 103 1 x 106 Cd-115a) 3 x 100 4 x 10-1 1 x 102 1 x 106 Cd-115m 5 x 10-1 5 x 10-1 1 x 103 1 x 106 Cer (58) Ce-139 7 x 100 2 x 100 1 x 102 1 x 106 Ce-141 2 x 101 6 x 10-1 1 x 102 1 x 107 Ce-143 9 x 10-1 6 x 10-1 1 x 102 1 x 106 Ce-144a) 2 x 10-1 2 x 10-1 1 x 102 b) 1 x 105 b) Kalifornium (98) Cf-248 4 x 101 6 x 10-3 1 x 101 1 x 10“ Cf-249 3 x 100 8 x 10-4 1 x 100 1 x 103 Cf-250 2 x 101 2 x 10-3 1 x 101 1 x 104
- 2.2.7.7.2.1 V následující tabulce 2.2.7.7.2.1 jsou uvedeny následující základní hodnoty pro jednotlivé radionuklidy: