vyhlášené znění

  1. 2.2.7.7.2.3 Při výpočtech hodnot A1 a A2 radionuklidů neobsažených v tabulce 2.2.7.7.2.1 se jednoduchá radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou radionuklidy obsaženy v množství, ve kterém se vyskytují v přírodě, a v níž žádný dceřinný radionuklid nemá poločas rozpadu delší než 10 dní, nebo delší než poločas rozpadu mateřského radionuklidu, považuje za jednotlivý radionuklid.; v tomto případě je třeba vzít v úvahu aktivitu a použít hodnoty A1 nebo A2 odpovídající mateřskému nuklidu v řadě. U radioaktivní rozpadové řady, v níž má kterýkoli dceřinný nuklid poločas rozpadu buď delší než 10 dnů, nebo větší než mateřský radionuklid, je nutno považovat mateřský radionuklid a takové dceřinné nuklidy za směsi různých nuklidů.
  2. 2.2.7.7.2.4 V případě směsi radionuklidů mohou být základní hodnoty radionuklidů zmíněné v 2.2.7.7.2.1 stanoveny následovně:

    1. kde
      1. f(i) je podíl aktivity nebo specifické aktivity radionuklidu i ve směsi;
      2. X(i ) je odpovídající hodnota A1 nebo A2, nebo mezní hodnota specifické aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky pro radionuklid i; a
      3. Xm je odvozená hodnota A1 nebo A2, nebo mezní hodnota specifické aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmutou zásilku v případě směsi.
  1. 2.2.7.7.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidu, avšak není známa aktivita některých radionuklidů, mohou být radionuklidy seskupeny do skupin a pro radionuklidy v každé skupině může být ve vzorcích uvedených v 2.2.7.7.2.4 a 2.2.7.7.1.4.2 použita nejnižší hodnota radionuklidu. Skupiny mohou být vytvořeny na základě celkové aktivity alfa a celkové aktivity beta/gama, pokud jsou známy, přičemž se použijí nejnižší hodnoty radionuklidu pro alfa zářiče, popř. beta/gama zářiče.
  2. 2.2.7.7.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici relevantní údaje, se použijí hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.7.2.2.
  1. 2.2.7.8 Mezní hodnoty přepravního indexu (TI), indexu bezpečné podkritičnosti (CSI) a dávkové intenzity pro kusy a transportní obalové soubory
    1. 2.2.7.8.1 S výjimkou zásilek pro výlučné použití nesmí přepravní index žádného kusu ani transportního obalového souboru překročit 10 a index bezpečné podkritičnosti žádného kusu ani transportního obalového souboru nesmí překročit 50.
    2. 2.2.7.8.2 S výjimkou kusů nebo transportních obalových souborů, které jsou přepravovány za výlučného použití, nesmí nejvyšší dávková intenzita za podmínek uvedených v 7.5.11, CV33 (3.5) (a) překročit v žádném bodě vnějšího povrchu kusu nebo transportního obalového souboru 2 mSv/h.
    3. 2.2.7.8.3 Nejvyšší dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnějšího povrchu kusu přepravovaného za výlučného použití překročit 10 mSv/h.
    4. 2.2.7.8.4 Kusy a transportní obalové soubory musí být zařazeny do jedné z kategorií I-BÍLA, ll-ŽLUTÁ nebo lll-ŽLUTÁ v souladu s podmínkami stanovenými v tabulce 2.2.7.8.4 a dle následujících ustanovení:

      (a) Při určení příslušné kategorie pro kus nebo transportní obalový soubor musí být zohledněn jak přepravní index, tak dávková intenzita na povrchu. Splňuje-li přepravní index podmínky pro jednu kategorii, ale dávková intenzita na povrchu podmínky pro jinou kategorii, potom se kus nebo transportní obalový soubor zařadí do vyšší kategorie. Pro tento účel se nahlíží na kategorii l-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii;

      (b) Přepravní index se určuje v souladu postupem stanoveným v odstavcích 2.2.7.6.1.1 a 2.2.7.6.1.2;

      (c) Je-li dávková intenzita na povrchu větší než 2 mSv/h, musí být kus nebo transportní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení oddílu 7.5.11, CV33 (3.5) ( a);

      (d) Je-li kus přepravován za zvláštních podmínek, musí být zařazen do kategorie lll-ŽLUTÁ;

      (e) Transportní obalový soubor, který obsahuje kusy přepravované za zvláštních podmínek, musí být zařazen do kategorie lll-ŽLUTÁ.

      Tabulka 2.2.7.8.4

      KATEGORIE KUSŮ A TRANSPORTNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ

      Tabulka 2.2.7.8.4 KATEGORIE KUSŮ A TRANSPORTNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ
      Podmínky
      Přepravní indexNejvyšší dávková intenzita v kterémkoli bodě vnějšího povrchuKategorie
      0anejvýše 0,005 mSv/hI-BÍLÁ
      více než 0, avšak
      nejvýše 1
      více než 0,005 mSv/h, avšak nejvýše 0,5 mSv/hll-ŽLUTÁ
      více než 1, avšak
      nejvýše 10
      více než 0,5 mSv/h, avšak nejvýše 2 mSv/hlll-ŽLUTÁ
      více než 10více než 2 mSv/h, avšak nejvýše10 mSv/hlll-ŽLUTÁ b
    5. a Není-li naměřený přepravní index větší než 0,05, smí být jeho hodnota v souladu s 2.2.7.6.1.1(c) zaokrouhlena na nulu.
    6. b Musí být přepravován také za výlučného použití.
  1. 2.2.7.9 Předpisy a kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů
    1. 2.2.7.9.1 Vyjmuté kusy, které mohou obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, hotové výrobky podle 2.2.7.7.1.2 a vyprázdněné obaly podle 2.2.7.9.6, smějí být přepravovány za následujících podmínek:

      (a) ustanovení uvedená v 2.2.7.9.2, 3.3.1 (zvláštní ustanovení 172 nebo 290), 4.1.9.1.2, 5.2.1.2, 5.2.1.7.1, 5.2.1.7.2, 5.2.1.7.3, 5.4.1.2.5.1 a), 7.5.11 CV 33 (5.2) a, pokud jsou použitelná, i ustanovení uvedená v 2.2.7.9.3 až 2.2.7.9.6;

      (b) ustanovení pro vyjmuté kusy uvedená v oddílu 6.4.4;

      (c) jestliže vyjmutý kus obsahuje štěpné látky, musí být použitelná jedna z výjimek pro štěpné látky uvedených v pododdílu 6.4.11.2 a musí být dodrženo ustanovení pododdílu 6.4.7.2.

    1. 2.2.7.9.2 Dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnějšího povrchu vyjmutého kusu překročit 5 μSv/h.
    2. 2.2.7.9.3 Radioaktivní látky, které jsou obsaženy v přístroji nebo jiném hotovém výrobku, nebo které jsou jeho součástí nebo jeho stavebním prvkem a jejichž aktivita nepřekročí mezní hodnoty pro předmět a pro kus uvedené ve sloupci 2, popř. 3 tabulky 2.2.7.7.1.2.1, mohou být přepravovány ve vyjmutém kusu za předpokladu, že:

      (a) dávková intenzita ve vzdálenosti 10 cm od každého bodu vnějšího povrchu každého nezabaleného přístroje nebo výrobku není větší než 0,1 mSv/h;

      (b) každý přístroj nebo výrobek (kromě hodin a radioiluminačních zařízení) je opatřen nápisem “RADIOAKTIVNÍ“; a

      (c) aktivní látky jsou úplně uzavřeny v neaktivních součástech (zařízení, jehož jediná funkce spočívá v uzavření radioaktivních látek, se nepovažuje za přístroj nebo hotový výrobek).

    1. 2.2.7.9.4 Radioaktivní látky v jiných formách než jsou formy popsané v 2.2.7.9.3 smějí být přepravovány ve vyjmutém kusu, jen není-li překročena mezní hodnota aktivity uvedená ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.7.1.2.1 a za předpokladu, že:

      (a) kus udrží za běžných podmínek přepravy svůj radioaktivní obsah; a

      (b) kus je na vnitřním povrchu opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ tak, aby se upozornilo na přítomnost radioaktivní látky při otevření kusu.

    1. 2.2.7.9.5 Hotový výrobek, ve kterém je jedinou radioaktivní látkou neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, smí být přepravován jako vyjmutý kus za podmínky, že vnější povrch uranu nebo thoria má neaktivní opláštění z kovu nebo jiného pevného materiálu.
    2. 2.2.7.9.6 Vyprázdněný obal, který předtím obsahoval radioaktivní látky, smí být přepravován jako vyjmutý kus za podmínky, že:

      (a) obal je v dobrém stavu a bezpečně uzavřen;

      (b) vnější povrch uranu nebo thoria použitého v konstrukci obalu má neaktivní opláštění z kovu nebo jiného pevného materiálu;

      (c) úroveň vnitřní nefixované kontaminace nepřekračuje 100 násobek úrovní uvedených v 4.1.9.1.2; a

      (d) žádná bezpečnostní značka, která byla umístěna v souladu s 5.2.2.1.11.1, již není viditelná.

    1. 2.2.7.9.7 Následující ustanovení neplatí pro vyjmuté kusy a pro kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů:

      2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2, 4.1.9.1.3, 4.1.9.1.4, 5.1.3.2, 5.1.5.1.1, 5.1.5.1.2, 5.2.2.1.11.1, 5.4.1.2.5.1 s výjimkou písmene a), 5.4.1.2.5.2, 5.4.1.3, 6.4.6.1, 7.5.11 CV33, s výjimkou odstavce 5.2.

  1. 2.2.7.10 (Vyhrazeno)
  1. 2.2.8 Třída 8 Žíravé látky
    1. 2.2.8.1 Kritéria
      1. 2.2.8.1.1 Název třídy 8 zahrnuje látky a předměty obsahující látky této třídy, které svý chemickým účinkem napadají vlákna eptithelu pokožky nebo sliznic, se který přicházejí do styku, nebo které v případě úniku mohou způsobit škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou zničit. Pod název té třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny, nebo které za přítomnosti přirozené vlhkostí vzduchu vytvářejí žíravé páry nebo mlhu.
      2. 2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou rozděleny následovně:
        Tabulka 2.2.7.8.4 KATEGORIE KUSŮ A TRANSPORTNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ
        C1 - C10Žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí:
        C1 - C4Kyselé látky
        C1anorganické, kapalné
        C2anorganické, tuhé
        C3organické, kapalné
        C4organické, tuhé
        C5 - C8Zásadité látky
        C5anorganické, kapalné
        C6anorganické, tuhé
        C7organické, kapalné
        C8organické, tuhé
        C9-C10Jiné žíravé látky
        C9kapalné
        C10tuhé
        C11Předměty
        CFŽíravé látky, hořlavé
        CF1kapalné
        CF2tuhé
        CSŽíravé látky, schopné samoohřevu
        CS1kapalné
        CS2tuhé
        CWŽíravé látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
        CW1kapalné
        CW2tuhé
        COŽíravé látky, podporující hoření
        CO1kapalné
        CO2tuhé
        CTŽíravé látky, jedovaté
        CT1kapalné
        CT2tuhé
        CFTŽíravé látky, kapalné, hořlavé, jedovaté
        COTŽíravé látky, podporující hoření, jedovaté.

        Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.8.1.3 Látky třídy 8 musí být na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, přiřazeny k následujícím třem obalovým skupinám:

        Obalová skupina I: silně žíravé látky;

        Obalová skupina II: žíravé látky;

        Obalová skupina III: slabě žíravé látky.

      1. 2.2.8.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 8 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek k obalovým skupinám I, II nebo III je založeno na získaných zkušenostech se zohledněním dodatečných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí (viz 2.2.8.1.5) a schopnosti reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných produktů rozkladu).
      2. 2.2.8.1.5 Látka nebo přípravek, které splňují kritéria třídy 8 a mají jedovatost při vdechnutí prachů a mlh (LC50 ) odpovídající obalové skupině I, ale jedovatost při požití nebo absorpci kůží odpovídající jen obalové skupině III nebo nižší, musí být přiřazeny ke třídě 8.
      3. 2.2.8.1.6 Látky, včetně směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, mohou být přiřazeny k vhodné položce pododdílu 2.2.8.3 a k odpovídající obalové skupině na základě délky doby kontaktu, která je potřebná k tomu, aby byla poškozena lidská pokožka v celé své tloušťce v souladu s kritérii odstavců (a) až (c) dále.

        U látek, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit jejich schopnost způsobit korozi některých kovových povrchů. Při přiřazování látek k obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při jejich náhodném působení. Jestliže takové lidské zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle Směrnice OECD 4047.

        (a) K obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, počínající po době působení 3 minut nebo kratší, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

        (b) K obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 3 minuty, nejvýše však 60 minut, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

        (c) K obalové skupině III jsou přiřazeny látky:

        1. - které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 60 minut, nejvýše však 4 hodiny, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce; nebo
        2. - u kterých se předpokládá, že nezpůsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však rychlost koroze na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55° C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok. Pro zkoušky je třeba použít ocel typu P 235 [ISO 9328 (II): 1991] nebo podobného typu a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Uznávaná zkouška je popsána v normě ASTM G31-72 (novelizovaná v roce 1990).
      1. 2.2.8.1.7 Jestliže látky třídy 8 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než do těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
      2. POZN.: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
      1. 2.2.8.1.8 Na základě kritérií uvedených v 2.2.8.1.6 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu.
      2. 2.2.8.1.9 Látky, roztoky a směsi, které:
        1. - neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EEC8 nebo 88/379/EEC9 v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic v jejich platném znění zařazeny jako žíravé látky; a
        2. - nepůsobí korozivně na ocel nebo hliník,

          mohou být považovány za látky nepatřící do třídy 8.

      3. POZN.: UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HUNITAN SODNÝ, které jsou uvedeny ve Vzorových pravidlech OSN, nepodléhají předpisům ADR.
    1. 2.2.8.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
      1. 2.2.8.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 8 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Pro tento účel je zejména nutno dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
      2. 2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky:
        1. - UN 1798 SMĚS KYSELINY DUSIČNÉ a CHLOROVODÍKOVÉ (SOLNÉ),
        2. - chemicky nestálé směsi odpadní kyseliny sírové,
        3. - chemicky nestálé směsi nitrační kyseliny nebo směsi odpadní kyseliny sírové a dusičné, nedenitrované,
        4. - kyselina chloristá, vodné roztoky s více než 72 % (hm.) čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinou kapalnou látkou než s vodou.
    1. 2.2.8.3 Seznam hromadných položek