Český lékopis 1997

1. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve 2,0 ml lihu 96% R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg gramicidinu CRL se rozpustí ve 2,0 ml lihu 96% R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg tyrothricinu CRL se rozpustí ve 2,0 ml lihu 96% R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 0,5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, 1-butanolu R, vody R, kyseliny octové R a butylacetatu R (2,5 + 7,5 + 12 + 20 + 40) po dráze 5 cm. Vrstva se suší 15 min při 125 °C a pak se ponoří do dimethylaminobenzaldehydu RS2. Vrstva se zahřívá při 90 °C do objevení skvrn. Hlavní skvrna nebo skupina hlavních skvrn na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně nebo skupině hlavních skvrn na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a skvrně nebo skupině skvrn s nejvyšší hodnotou R_F na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny nebo dvě zřetelně od sebe oddělené skupiny skvrn.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Absorbance. 0,100 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Stejně se připraví roztok gramicidinu CRL. Měří se absorbance obou roztoků v rozmezí 240 nm až 320 nm (2.2.25) a vyhodnotí se absorbance v maximu při 282 nm a v minimu při 247 nm. Pro každý roztok se vypočítá rozdíl absorbancí v maximu a v minimu. Počítáno na vysušenou látku, rozdíl vypočítaný u zkoušené látky se neliší o více než 4,0 % od rozdílu vypočítaného pro gramicidin CRL.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,0 %. 1,000 g se 3 h zahřívá při 60 °C ve vakuu nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřesahujícím 0,1 kPa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,0 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2) za použití turbidimetrické metody a gramicidinu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Griseofulvinum

účinné od 1. 2. 1998Griseofulvin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo žlutavě bílý, velmi jemný prášek, o velikosti částic většinou do 5 μm, jen ojediněle přesahujících 30 μm, bez chuti. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dimethylformamidu a chloridu uhličitém, těžce rozpustný v ethanolu a methanolu.

účinné od 1. 2. 1998Taje při teplotě asi 220 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem griseofulvinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Asi 5 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny sírové R a přidá se asi 5 mg práškovaného dichromanu draselného R; vzniká vínově červené zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,75 g se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než barevný porovnávací roztok Ž₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. 0,25 g se suspenduje ve 20 ml lihu 96% R a přidá se 0,1 ml fenolftaleinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 1,0 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +354° až +364°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dimethylformamidu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití difenylanthracenu R jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 0,2 g difenylanthracenu R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 0,10 g se rozpustí v acetonu R, přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se acetonem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 5,0 mg griseofulvinu CRL se rozpustí v acetonu R, přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se acetonem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 1 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné křemelinou pro plynovou chromatografii R impregnovanou 1 % poly(kyanopropyl)(methylfenylmethyl)siloxanu R,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 50 ml až 60 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 250 °C, teplota nástřikového prostoru na 270 °C a teplota detektoru na 300 °C.

účinné od 1. 2. 1998Chromatogramy se vyvíjejí po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času píku odpovídajícího griseofulvinu, který je asi 11 min. Na chromatogramu porovnávacího roztoku se stanoví poměr plochy píku odpovídajícího griseofulvinu k píku odpovídajícímu vnitřnímu standardu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se stanoví poměr plochy píku odpovídajícího dechlorgriseofulvinu (relativní retenční čas vztažený ke griseofulvinu asi 0,6) k ploše píku vnitřního standardu. Právě tak se stanoví poměr plochy píku odpovídajícího dehydrogriseofulvinu (relativní retenční čas vztažený ke griseofulvinu asi 1,4) k ploše píku vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Poměry vypočítané z chromatogramu zkoušeného roztoku (b) dělené poměrem vypočítaným z chromatogramu porovnávacího roztoku jsou nejvýše 0,6 pro dechlorgriseofulvin a nejvýše 0,15 pro dehydrogriseofulvin.

účinné od 1. 2. 1998Látky rozpustné v etheru petrolejovém. Nejvýše 0,2 %; 1,0 g se protřepe s 20 ml etheru petrolejového R a zahřívá se 10 min pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zfíltruje a zbytek se třikrát promyje 15 ml etheru petrolejového R. Filtrát a promývací tekutina se spojí a na vodní lázni odpaří do sucha. Zbytek se suší 1 h při 100 °C až 105 °C a váží nejvýše 2 mg.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,00 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Neškodnost. Použije se 5 zdravých myší o hmotnosti 17 g až 22 g. Každé myši se podá orálně suspenze 0,1 g zkoušené látky v 0,5 ml až 1 ml vody R. Do 48 h po podání suspenze neuhyne žádná myš.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199880,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 200,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml a změří se absorbance (2.2.25) v maximu při 291 nm.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C₁₇H₁₇ClO₆ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 686.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Guaifenesinum

účinné od 1. 2. 1998Guaifenesin

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Aether glycerinoguaiacolicus

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 79 °C až 83 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem guaifenesinu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) je polohou, zbarvením a velikostí shodná s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R, je-li třeba mírným zahřátím, a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,05 ml fenolftaleinu RS1; ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS. K 10 ml roztoku S se přidá 0,15 ml červeně methylové RS; ke změně zbarvení indikátoru na červené se spotřebuje nejvýše 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy o tloušťce 0,75 mm připravené následovně: 0,3 g karbomeru R se smíchá s 240 ml vody R a nechá se 1 h stát za mírného míchání. Postupným přidáváním hydroxidu sodného zředěného RS za míchání se upraví pH na hodnotu 7 a přidá se 30 g silikagelu H R. Po vysušení na vzduchu po dobu 16 h se zahřívá 1 h při 100 °C až 105 °C, ochladí se a ihned se použije.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg guaifenesinu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů lihu 96% R a chloridu uhličitého R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a postříká se směsí stejných objemových dílů roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (10 g/l), roztoku chloridu železitého R (200 g/l) a lihu 96% R. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Guajakol. Nejvýše 500 μg/g. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml směsi stejných objemových dílů chloridu železitého RS1, vody R a nechá se 5 min stát. Roztok není intenzivněji zbarven (2.2.2, Metoda II) než směs připravená z 0,5 ml základního modrého roztoku, 1,5 ml základního žlutého roztoku, 3,5 ml základního červeného roztoku a 4,5 ml kyseliny chlorovodíkové R (10 g HCl/l).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy a monochlorhydriny. K 10 ml roztoku S se přidají 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 5 min se zahřívá na vodní lázni. Po ochlazení se přidají 3 ml kyseliny dusičné zředěné RS. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (2.4.4) (250 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a lihu 96% R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 25 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce B na těžké kovy (25 μg/g). Připraví se porovnávací roztok za použití roztoku olova (2 μg Pb/ml) získaného zředěním základního roztoku olova (100 μg Pb/ml) směsí objemových dílů vody R a lihu 96% R (1 + 9).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h ve vakuu při 60 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199850,0 mg se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 20,0 ml jodistanu sodného RS, promíchá se a nechá se 10 min stát. Přidá se 25,0 ml arsenitanu sodného RS, 1 ml jodidu draselného RS a nechá se 10 min stát. Titruje se jodem 0,05 mol/l VS za použití 2 ml škrobu RS jako indikátoru. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml jodu 0,05 mol/l VS odpovídá 9,911 mg C₁₀H₁₄O₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Guanethidini sulfas

účinné od 1. 2. 1998Guanethidiniumsulfat

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Guanethidinium sulfuricum, Guanethidini monosulfas

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bezbarvý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96% a v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 250 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Asi 25 mg se rozpustí ve 25 ml vody R, přidá se 20 ml trinitrofenolu RS a zfiltruje se. Sraženina promytá vodou R a vysušená při 100 °C až 105 °C taje (2.2.14) při asi 154 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Asi 25 mg se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 1 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS, 1 ml 1-naftolu RS a po kapkách za třepání se přidá 0,5 ml chlornanu sodného RS; vznikne světle růžová sraženina, která se změní stáním na fialově červenou.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhovuje zkouškám na sírany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,4 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S není intenzivněji zabarven než porovnávací barevný roztok ZŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,7 až 5,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Redukující látky. V kuželové baňce se zabroušenou zátkou se rozpustí 1,0 g v 25 ml vody R, přidá se 25 ml hydroxidu sodného zředěného RS a nechá se 10 min stát. Potom se přidá 1 g bromidu draselného R a 1 ml bromičnanu draselného 0,0083 mol/l VS, okyselí se 30 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, promíchá se a nechá se stát 5 min ve tmě. Přidají se 2 g jodidu draselného R, protřepe se, nechá se 2 min stát a titruje se uvolněný jod thiosíranem sodným 0,05 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru. K odbarvení roztoku se spotřebuje nejméně 0,3 ml thiosíranu sodného 0,05 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí, je-li třeba zahřátím, v 30 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 15 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS (2.2.20) za použití 0,1 ml zeleně malachitové RS jako indikátoru do vzniku žlutozeleného zbarvení.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 29,64 mg C₁₀H₂₄N₄O₄S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Guar galactomannanum

účinné od 1. 2. 1998Galaktomanan guar

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Žlutobílý prášek. Je dobře rozpustný ve studené i horké vodě, prakticky nerozpustný v organických rozpouštědlech.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. 5 g roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se smíchá s 0,5 ml roztoku tetraboritanu sodného R (10 g/l); rychle se vytvoří gel.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 20 g roztoku S se zahřívá 10 min ve vodní lázni. Po ochlazení se doplní na původní hmotnost vodou R; netvoří se gel.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se v silnostěnné odstřeďovací zkumavce smíchá se 2 ml roztoku kyseliny trifluoroctové R (230 g/l), intenzivně se protřepává až do rozpuštění vzniklého gelu a po uzavření zkumavky se zahřívá 1 h při 120 °C. Hydrolyzát se odstřeďuje, čirá supernatantní kapalina se opatrně převede do baňky na 50 ml, přidá se 10 ml vody R a roztok se odpaří za sníženého tlaku do sucha. Odparek se rozpustí v 10 ml vody R a znovu se odpaří za sníženého tlaku do sucha. K čirému odparku, který nepáchne po kyselině octové, se přidá 0,1 ml vody R a 1 ml methanolu, R. Odstřeďováním se oddělí amorfní sraženina. Je-li třeba, supernatantní tekutina se zředí methanolem R na 1 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg galaktosy R a 10 mg mannosy R se rozpustí ve 2 ml vody R a zředí se methanolem R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 5 μl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a acetonitrilu R (15 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se postříká zkoumadlem aminohippurovým R a zahřívá se 5 min při 120 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Dvě zřetelně oddělené hnědavé skvrny v dolní části chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku (galaktosa a mannosa podle vzestupných hodnot R_F).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 1,0 g se navlhčí 2 ml 2-propanolu R. Za stálého míchání se přidá voda R do celkové hmotnosti 100 g a míchá se, dokud není látka stejnoměrně dispergována. Pak se nechá stát nejméně 1 h. Je-li viskozita nižší než 200 mPa.s, použije se navážka 3,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 7,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Zdánlivá viskozita (2.2.8). Nejméně 75 % a nejvýše 140 % hodnoty uvedené na obalu. Množství odpovídající 2,00 g vysušené látky se navlhčí 2,5 ml 2-propanolu R a za stálého míchání se zředí vodou R na 100,0 ml. Po 1 h se měří viskozita rotačním viskozimetrem při 20 °C a smykovém poměru 100.s^-1.

účinné od 1. 2. 1998Nerozpustné látky. Do baňky na 250 ml se za stálého míchání převede 1,50 g zkoušené látky do směsi 1,6 ml kyseliny sírové R, 150 ml vody R a zváží se. Baňka se ponoří do vodní lázně a zahřívá se 6 h pod zpětným chladičem a pak se doplní na původní hmotnost vodou R. Ještě horký roztok se filtruje předem zváženým filtrem ze slinutého skla (160). Filtr se promyje horkou vodou R a vysuší se při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 105 mg (7,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Bílkovina. Nejvýše 5,0 %; provede se stanovení dusíku mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) s 0,400 g zkoušené látky. Výsledek se násobí hodnotou 6,25.

účinné od 1. 2. 1998Tragant, slizy z rostlin rodu Sterculia, gelosa, algináty, karragenany. Malé množství zkoušené látky se smíchá s 0,2 ml čerstvě připravené červeně rutheniové RS. Při pozorování pod mikroskopem nejsou patrny žádné červeně zbarvené útvary.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením. (2.2.32). Nejvýše 15,0 %; 1,000 g se suší 5 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel. (2.4.16). Nejvýše 1,8 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky, navlhčené 10 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Mikrobiální znečištění. Nejvýše 103 živých mikroorganismů v gramu; stanoví se plotnovou metodou (2.6.12). Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli a Salmonella (2.6.13).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede zdánlivá viskozita roztoku (20 g/l) v milipascalsekundách.

účinné od 1. 2. 1998† Haloperidolum

účinné od 1. 2. 1998Haloperidol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, v methanolu a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14): 150 °C až 153 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety haloperidolu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodného silikagelu oktadecylsilanizovaného.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg haloperidolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg haloperidolu CRL a 10 mg bromperidolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 1 μl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů tetrahydrofuranu R methanolu R a roztoku chloridu sodného (58 g/l) (10 + 45 + 45) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a pozoruje se v ultra-fialovém světle při 245 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduj e polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny, které nemusí být zcela odděleny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 10 mg se rozpustí v 5 ml ethanolu R, přidá se 0,5 ml dinitrobenzenu RS a 0,5 ml hydroxidu draselného v lihu 2 mol/l RS; vznikne fialové zbarvení, které po 20 min přechází na hnědočervené.
2. účinné od 1. 2. 1998E. K 0,1 g v porcelánovém kelímku se přidá 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R, 10 min se zahřívá nad otevřeným plamenem a nechá se ochladit. Zbytek se převede do 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zfiltruje se. K 1 ml filtrátu se přidá 1 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,2 g se rozpustí ve 20 ml roztoku kyseliny mléčné R 1% (V/V). Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5,0 mg haloperidolu CRL a 2,5 mg bromperidolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,1 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným deaktivovaným pro chromatografii bazických látek R (3 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - roztok tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R (17 g/l),
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - acetonitril R.

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 230 nm.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se nejméně 30 min ustaluje promýváním acetonitrilem A při průtokové rychlosti 1,5 ml/min a potom nejméně 5 min eluentem počátečního složení.

účinné od 1. 2. 1998Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu získaném s 10 μl porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % rozsahu celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy haloperidolu asi 5,5 min a bromperidolu asi 6 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je rozlišení mezi píky haloperidolu a bromperidolu nejméně 3,0. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi nebo se upraví doba programu pro lineární gradientovou eluci.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 10 μl methanolu A jako slepá zkouška, 10 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); součet ploch všech píku, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %). Nepřihlíží se k píkům získaným ve slepé zkoušce a k píkům s plochou menší než je 0,1 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky v platinovém kelímku.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 50 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7) a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,2 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 37,59 mg C₂₁H₂₃ClFNO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 4-(4-fenyl-4-hydroxy-piperidin-1-yl)-1-(4-fluorfenyl)butan-1-on,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 1-(2-fluorfenyl)-4-[4-hydroxy-4-(4-chlorfenyl)-piperidin-1-yl]butan-1-on,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. 1-(3-ethyl-4-fluorfenyl)-4-[4-hydroxy-4-(4-chlorfenyl)-piperidin-1-yl]butan-1-on,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. 4-[4-hydroxy-4-(4-chlorfenyl)-piperidin-1-yl]-1-{4-[4-hydroxy-4-(4-chlorfenyl)-piperidin-1--yl]fenyl}butan-1-on,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998E. 1-(4-fluorfenyl)-4-[4-hydroxy-4-(4ʹ-chlorbifenyl-4-yl)-piperidin-1-yl]butan-1-on,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998F. 1-(4-fluorfenyl)-4-[4-hydroxy-4-(3ʹ-chlorbifenyl-4-yl)-piperidin-1-yljbutan-1-on.

účinné od 1. 2. 1998Halothanum

účinné od 1. 2. 1998Halotan

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Čirá bezbarvá těkavá těžká nehořlavá kapalina. Je těžce rozpustný ve vodě, mísitelný s ethanolem, s etherem a s trichlorethylenem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Destilační rozmezí, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. halotanu. Měří se v 0,1mm kyvetě.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 0,1 ml se přidají ve zkumavce 2 ml terc.butanolu R. Přidá se 1 ml edetanu měďnatého RS, 0,5 ml amoniaku 26% R a směs 0,4 ml peroxidu vodíku koncentrovaného R a 1,6 ml vody R (roztok a). Současně se připraví kontrolní roztok (roztok b). Obě zkumavky se ponoří na 15 min do vodní lázně při 50 °C, ochladí se a přidá se 0,3 ml kyseliny octové ledové R. K 1 ml každého roztoku (a) a (b) se přidá 0,5 ml stejných objemových dílů čerstvě připraveného roztoku alizarinu RS a dusičnan-oxidu zirkoničitého RS. Roztok (a) je žlutý, roztok (b) je červený.

   účinné od 1. 2. 1998K 1 ml každého roztoku (a) a (b) se přidá 1 ml tlumivého roztoku o pH 5, 2, 1 ml červeně fenolové RS zředěné vodou R 1 : 10 a 0,1 ml chloraminu T RS. Roztok (a) je modrofialový, roztok (b) je žlutý.

   účinné od 1. 2. 1998Ke 2 ml každého roztoku (a) a (b) se přidá 0,5 ml směsi objemových dílů kyseliny sírové R a vody R (25 + 75), 0,5 ml acetonu R a 0,2 ml roztoku bromičnanu draselného R (50 g/l) a protřepe se. Zkumavky se zahřívají 2 min ve vodní lázni při 50 °C, ochladí se a přidá se 0,5 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny dusičné R a vody R a dále 0,5 ml dusičnanu stříbrné-ho RS2. Roztok (a) opalizuje a po několika minutách vznikne bílá sraženina, roztok (b) zůstane čirý.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 20 ml se přidá 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 3 min se třepe a nechá se stát. Oddělí se vodná vrstva a přidá se 0,2 ml červeně bromkresolové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS nebo 0,6 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Relativní hustota (2.2.5). 1,872 až 1,877.

účinné od 1. 2. 1998Destilační rozmezí (2.2.11). 49,0 °C až 51,0 °C; 95 % předestiluje v rozmezí 1,0 °C.

účinné od 1. 2. 1998Těkavé příbuzné látky. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití trichlortrifluorethanu R jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). Použije se zkoušená látka.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 5,0 ml trichlortrifluorethanu R se zředí zkoušenou látkou na 100,0 ml. 1,0 ml roztoku se zředí zkoušenou látkou na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se dále zředí zkoušenou látkou na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 2,75 m a vnitřního průměru 5 mm naplněné kremelinou silanizovanou pro chromatografii R1 (180 μm až 250 μm), impregnovanou 30 % makrogolu 400 R v prvních 1,8 m délky kolony a 30 % dinonylftalatu R ve zbytku délky kolony,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 30 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizaěního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 50 °C. Nastřikuje se po 5 μl zkoušeného roztoku (a) a (b).

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího vnitřnímu standardu, není větší než plocha píku vnitřního standardu korigovaná, je-li třeba, na nečistoty se stejným retenčním časem jako má vnitřní standard (0,005 %).

účinné od 1. 2. 1998Bromidy a chloridy. K 10 ml se přidá 20 ml vody R a 3 min se třepe. K 5 ml vodné vrstvy se přidá 5 ml vody R, 0,05 ml kyseliny dusičné R a 0,2 ml dusičnanu stříbrného RS1. Roztok neopalizuje intenzivněji než směs 5 ml vodné vrstvy a 5 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Brom a chlor. K 10 ml vodné vrstvy získané ve zkoušce Bromidy a chloridy se přidá 1 ml škrobu s jodidem draselným RS; nevznikne modré zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Thymol. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití mentholu R jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 0,10 g mentholu R se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. K 20,0 ml se přidá 5,0 ml roztoku vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 20,0 mg thymolu R se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100,0 ml. K 20,0 ml se přidá 5,0 ml roztoku vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kapilární kolony z křemenného skla délky 15 m a vnitřního průměru 0,53 mm pokryté filmem 1,5 μm polydimethylsiloxanu R,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 15 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 150 °C, teplota nástřikového prostoru na 170 °C a teplota detektoru na 200 °C.