Český lékopis 1997

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve 4 ml hydroxidu sodného zředěného RS a zředí se vodou R na 20 ml. 12 ml takto připraveného roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (2 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,300 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Do 250ml varné baňky se odváží 0,150 g, přidá se 5 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS, 20 ml vody R, 1 g zinku práškového R a několik varných kuliček. Vaří se 30 min pod zpětným chladičem, ochladí se a chladič se promyje 20 ml vody R, která se přidá do varné baňky. Obsah baňky se zfiltruje, filtr se promyje několikrát vodou R. Ke spojenému filtrátu se přidá 40 ml kyseliny sírové zředěné RS a ihned se titruje dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) za použití vhodného systému elektrod, např. stříbrné-merkurosulfatové.

1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 20,47 mg C₁₁H₉I₃N₂O₄.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.

Separandum.

Acidum lacticum

Kyselina mléčná

Vlastnosti

Bezbarvá nebo nažloutlá sirupovitá kapalina. Je mísitelná s vodou, s lihem 96% a s etherem.

Zkoušky totožnosti

1. A. 1 g se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok je silně kyselý (2.2.4).
2. B. Relativní hustota (2.4.13): 1,20 až 1,21.
3. C. Vyhovuje zkoušce na mléčnany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve 42 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a zředí se vodou destilovanou R na 50 ml.

Vzhled. Roztok S není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

Látky nerozpustné v etheru. 1,0 g se rozpustí ve 25 ml etheru R. Roztok neopalizuje intenzivněji než ether R použitý ke zkoušce.

Cukry a jiné redukující látky. K 1 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zahřeje se k varu. Po ochlazení se přidá 1,5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS, 2 ml vínanu měďnatého RS a zahřeje se k varu; nevznikne červená nebo nazelenalá sraženina.

Těkavé mastné kyseliny. 5 g se opatrně zahřívá 10 min ve 100ml baňce se zabroušenou zátkou při 50 °C. Ihned po otevření baňky není cítit nepříjemný pach připomínající nižší mastné kyseliny.

Methanol a methylestery. 2,0 g se přenesou do baňky s kulatým dnem a zabroušenou zátkou a přidá se 10 ml vody R. Baňka se ochladí v ledové vodě, opatrně se přidá 30 ml roztoku hydroxidu draselného R (300 g/l) a nechá se stát 10 min až 15 min ve stejné chladicí lázni. Potom se nasadí chladič a destiluje se s vodní parou. Destilát se jímá do 10ml odměrné baňky obsahující 1 ml ethanolu R. Destiluje se, až se získá asi 9,5 ml destilátu, který se zředí vodou R na 10,0 ml. 1,0 ml takto získaného destilátu se přenese do zkumavky, přidá se 5 ml manganistanu draselného v kyselině fosforečné RS a promíchá se. Po 15 min se přidají 2 ml kyseliny šťavelové v kyselině sírové RS a skleněnou tyčinkou se míchá do odbarvení. Potom se přidá 5 ml fuchsinu RS a nechá se 2 h stát. Roztok není intenzivněji zbarven než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem jako zkoušený roztok s tím rozdílem, že se místo destilátu použije 1,0 ml roztoku obsahujícího 100 μg methanolu, R a 0,1 ml ethanolu R (500 μg/g, vyjádřeno jako methanol).

Kyselina citrónová, šťavelová a fosforečná. K 5 ml roztoku S se přidá amoniak zředěný RS1 do slabě zásadité reakce (2.2.4) a přidá se 1 ml chloridu vápenatého RS. Roztok se zahřívá 5 min na vodní lázni. Tento roztok neopalizuje před zahříváním ani po zahřívání intenzivněji než porovnávací roztok připravený za použití 1 ml vody R a 5 ml roztoku S.

Sírany (2.4.13). 7,5 ml roztoku S zředěného vodou destilovanou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na sírany (200 μg/g).

Vápník (2.4.3). 5 ml roztoku S zředěného vodou destilovanou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na vápník (200 μg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě infuzních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, provede se následující zkouška na pyrogenní látky, při níž se vstřikuje nitrožilně na 1 kg hmotnosti králíka 10 ml takto připraveného roztoku: k množství zkoušené látky odpovídajícímu asi 3,46 g C₃H₆P₃ se přidá 38,4 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS připraveného z vody na injekci R a zředí se vodou na injekci R na 100 ml. Směs se 5 min vaří a po ochlazení se zředí stejným rozpouštědlem na 250 ml.

Stanovení obsahu

K 1,000 g se v baňce se zabroušenou zátkou přidá 10 ml vody R a 20,0 ml roztoku hydroxidu sodného 1 mol/l VS. Baňka se uzavře a nechá se 30 min stát. Potom se přidá 0,5 ml fenolftaleinu RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l VS do odbarvení růžového zbarvení.

1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 90,08 mg C₃H₆O₃.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka prostá pyrogenních látek.

Acidum maleicum

Kyselina maleinová

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustná ve vodě a v lihu 96%, mírně rozpustná v etheru.

Zkoušky totožnosti

1. A. 5 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zředí vodou R na 10 ml; hodnota pH tohoto roztoku je menší než 2.
2. B. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Kyselina fumarová, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. C. 0,1 g se rozpustí v 10 ml vody R (roztok a). K 0,3 ml roztoku (a) se přidá roztok 10 mg resorcinolu R ve 3 ml kyseliny sírové R a zahřívá se 15 min na vodní lázni; roztok zůstává bezbarvý. Ke 3 ml roztoku (a) se přidá 1 ml bromové vody RS a zahřívá se na vodní lázni do odstranění bromu (15 min), potom se zahřeje k varu a ochladí. K 0,2 ml tohoto roztoku se přidá roztok 10 mg resorcinolu R ve 3 ml kyseliny sírové R a zahřívá se 15 min na vodní lázni. Vzniká fialově růžové zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

Kyselina fumarová. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R.

Zkoušený roztok (a). 0,5 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 5 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí acetonem R na 50 ml.

Porovnávací roztok (a). 20 mg kyseliny maleinové CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 15 mg kyseliny fumarové CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se smíchá s 5 ml porovnávacího roztoku (b).

Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl zkoušených roztoků (a) a (b), po 5 μl porovnávacích roztoků (a) a (b) a 10 μl porovnávacího roztoku (c) a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R chloroformu R 1-butanolu R a heptanu R (12 + 16 + 32 + 44) po dráze 10 cm. Vrstva se 15 min suší při 100 °C a pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídající kyselině fumarové není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Železo. K 10 ml roztoku S se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 0,05 ml bromové vody RS. Po 5 min se odstraní přebytek bromu proudem vzduchu, přidají se 3 ml thiokyanatanu draselného RS a protřepe se. Porovnávací roztok se připraví současně stejným způsobem za použití směsi 5 ml základního roztoku železa (1 μg Fe/ml), 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, 6 ml vody R a 0,05 ml bromové vody RS a oba roztoky se nechají 5 min stát. Červené zbarvení zkoušeného roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku (5 μg/g).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,500 g se rozpustí v 50 ml vody R a titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití 0,5 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru.

1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 58,04 mg C₄H₄O₄.

Uchovávání

V dobře uzavřených skleněných obalech, chráněna před světlem.

Acidum methacrylicum et ethylis acrylas polymerisatum 1 : 1

Kopolymer kyseliny methakrylové a ethylakrylatu 1 : 1

Je to kopolymer kyseliny methakrylové a ethylakrylatu se střední relativní molekulovou hmotností asi 250 000. Poměr karboxylových skupin k esterovým skupinám je asi 1 : 1. Může obsahovat vhodné povrchově aktivní látky, jako dodecylsíran sodný a polysorbát 80. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 46,0,% až 50,6 % jednotek kyseliny methakrylové.

Vlastnosti

Bílý sypký prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v ethanolu a v 2-propanolu a prakticky nerozpustný v ethylacetatu. Je snadno rozpustný v roztoku hydroxidu sodného (40 g/l).

Zkoušky totožnosti

1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. kopolymeru kyseliny methakrylové a ethylakrylatu 1 : 1.
2. B. Zkouška Stanovení obsahu je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Zjevná viskozita. 100 mPa.s až 200 mPa.s. Rozpustí se množství zkoušené látky odpovídající 37,5 g vysušené látky ve směsi 7,9 g vody R a 254,6 g 2-propanolu R a stanoví se viskozita (2.2.10) na rotačním viskozimetru při 20 °C a smykové rychlosti 10 s^-1.

Vzhled filmu. 1 ml roztoku připraveného pro zkoušku Viskozita se nalije na skleněnou destičku a vysuší se. Vznikne průsvitný křehký film.

Ethylakrylat a kyselina methakrylová. Celkový obsah nejvýše 0,1 %. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v 50,0 ml methanolu R a přidá se 25,0 ml vody R.

Kontrolní roztok. K 50,0 ml methanolu R se přidá 25,0 ml vody R.

Porovnávací roztok. 10 mg ethylakrylatu R a 10 mg kyseliny methakrylové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí na 50,0 ml methanolem R a potom se přidá 25,0 ml vody R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 2,0 (30 + 70), s průtokovou rychlostí 2,5 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 202 nm,

Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je rozlišení mezi píky ethylakrylatu a kyseliny methakrylové nejméně 2,0. Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogram kontrolního roztoku nevykazuje žádné píky s retenčními časy odpovídajícími píkům ethylakrylatu a kyseliny methakrylové. Obsah monomerů v procentech se vypočítá z plochy píků na chromatogramech zkoušeného a porovnávacího roztoku a z obsahu monomerů v porovnávacím roztoku.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 1,000 g se suší 6 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,4 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

1,000 g se rozpustí ve 100 ml acetonu R a titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití fenolftaleinu RS jako indikátoru. Stanovení lze provést i tehdy, pokud roztok není čirý.

1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 86,09 mg C4H6O2 (jednotky kyseliny methakrylové).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, při teplotě nepřevyšující 30 °C.

Označování

V označení na obalu se uvede název a koncentrace povrchově aktivních látek, pokud byly přidány.

Acidum methacrylicum et ethylis acrylas polymerisatum 1 : 1 dispersio 30%

Disperze kopolymeru kyseliny methakrylové a ethylakrylatu 1 : 1 30%

Je to disperze kopolymeru kyseliny methakrylové a ethylakrylatu se střední molekulovou hmotností asi 250 000 ve vodě. Poměr karboxylových skupin k esterovým skupinám je asi 1 : 1. Může obsahovat vhodné povrchově aktivní látky, jako je dodecylsíran sodný a polysorbát 80. Vztaženo na zbytek po odpaření, obsahuje 46,0 % až 50,6 % jednotek kyseliny methakrylové.

Vlastnosti

Bílá opalizující velmi viskózní tekutina. Je mísitelná s vodou a s roztokem hydroxidu sodného (40 g/l). Přidáním rozpouštědel, jako je aceton, ethanol nebo 2-propanol, vzniká sraženina, rozpustná v nadbytku rozpouštědla.

Snadno dochází k mikrobiálnímu znečištění.

Zkoušky totožnosti

1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. 30% disperze kopolymeru kyseliny methakrylové a ethylakrylatu 1 : 1.
2. B. Zkouška Stanovení obsahuje zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Zjevná viskozita. Nejvýše 15 mPa.s; stanoví se viskozita (2.2.10) na rotačním viskozimetru při 20 °C a při smykové rychlosti 50 s^-1.

Vzhled filmu. 1 ml se nalije na skleněnou destičku a vysuší se. Vznikne průsvitný křehký film.

Velikost částic. 100,0 g se zfiltruje přes předem zvážené síto (90) z nerezové oceli, síto se promývá vodou R, až je filtrát čirý, a vysuší se při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 1,00 g.

Ethylakrylat a kyselina methakrylová. Celkový obsah nejvýše 0,1 %, počítáno na vysušenou látku. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v 50,0 ml methanolu R a přidá se 25,0 ml vody R.

Kontrolní roztok. K 50,0 ml methanolu R se přidá 25,0 ml vody R.

Porovnávací roztok. 10 mg ethylakrylatu R a 10 mg kyseliny methakrylové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50,0 ml a potom se přidá 25,0 ml vody R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 2,0 (30 + 70), s průtokovou rychlostí 2,5 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 202 nm.

Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je rozlišení mezi píky ethylakrylatu a kyseliny methakrylové nejméně 2,0. Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogram kontrolního roztoku nevykazuje žádné píky s retenčními časy odpovídajícími píkům ethylakrylatu a kyseliny methakrylové. Obsah monomerů v procentech se vypočítá z plochy píků na chromatogramech zkoušeného a porovnávacího roztoku a z obsahu monomerů v porovnávacím roztoku.

Zbytek po odpaření. 0,285 g až 0,315 g; 1,000 g se suší 5 h při 110 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Mikrobiální znečištění (2.6.12). Nejvýše 103 živých aerobních mikroorganismů v gramu. Stanoví se plotnovou metodou.

Stanovení obsahu

3,000 g se rozpustí ve 100 ml acetonu R a pomalu se titruje za intenzivního míchání hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití fenolftaleinu RS jako indikátoru.

1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 86,09 mg C₄H₆O₂ (jednotky kyseliny methakrylové).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, při teplotě 2 °C až 25 °C, chráněna před mrazem. S látkou je třeba zacházet tak, aby se minimalizovalo mikrobiální znečištění.

Označování

V označení na obalu se uvede název a koncentrace povrchově aktivních látek, pokud byly přidány.

Acidum methacrylicum et methylis methacrylas polymerisatum 1 : 1

Kopolymer kyseliny methakrylové a methylmethakrylatu 1 : 1

Je to kopolymer kyseliny methakrylové a methylmethakrylatu o průměrné relativní molekulové hmotnosti asi 135 000. Poměr karboxylových a esterových skupin je asi 1 : 1. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 46,0 % až 50,6 % jednotek kyseliny methakrylové.

Vlastnosti

Bílý sypký prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v ethanolu a 2-propanolu a prakticky nerozpustný v ethylacetatu. Je snadno rozpustný v roztoku hydroxidu sodného (40 g/l).

Zkoušky totožnosti

1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. kopolymeru kyseliny methakrylové a methylmethakrylatu 1 : 1.
2. B. Zkouška Stanovení obsahuje zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Zjevná viskozita. 50 mPa.s až 200 mPa.s. Množství zkoušené látky odpovídající 37,5 g vysušené látky se rozpustí ve směsi 7,9 g vody R a 254,6 g 2-propanolu R a stanoví se viskozita (2.2.10) za použití rotačního viskozimetru při 20 °C a při smykové rychlosti 10 s^-1.

Vzhled filmu. 1 ml roztoku připraveného pro zkoušku Zjevná viskozita se nalije na skleněnou destičku a vysuší se. Vznikne průsvitný křehký film.

Methylmethakrylat a kyselina methakrylová. Celkový obsah nejvýše 0,1 %. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v 50,0 ml methanolu R a přidá se 25,0 ml vody R.

Kontrolní roztok. K 50,0 ml methanolu R se přidá 25,0 ml vody R.

Porovnávací roztok. 10 mg methylmethakrylatu R a 10 mg kyseliny methakrylové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50,0 ml a přidá se 25,0 ml vody R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 2,0 (30 + 70), s průtokovou rychlostí 2,5 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 202 nm.

Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je rozlišení mezi píky methylmethakrylatu a kyseliny methakrylové nejméně 2,0. Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogram kontrolního roztoku nevykazuje žádné píky s retenčními časy odpovídajícími píkům methylmethakrylatu a kyseliny methakrylové. Vypočítá se obsah monomerů v procentech z plochy píků na chromatogramech zkoušeného a porovnávacího roztoku a obsahu monomerů v porovnávacím roztoku.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 1,000 g se suší 6 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

1,000 g se rozpustí ve 100 ml methanolu R a pomalu se titruje za silného míchání hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití fenolftaleinu RS jako indikátoru. Stanovení lze provést i tehdy, pokud roztok není čirý.

1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 86,09 mg C₄H₆O₂ (jednotky kyseliny methakrylové).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, při teplotě nepřevyšující 30 °C.

Acidum methacrylicum et methylis methacrylas polymerisatum 1 : 2

Kopolymer kyseliny methakrylové a methylmethakrylatu 1 : 2

Je to kopolymer kyseliny methakrylové a methylmethakrylatu se střední relativní molekulovou hmotností asi 135 000. Poměr karboxylových skupin k esterovým skupinám je asi 1 : 2. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 27,6 % až 30,7 % jednotek kyseliny methakrylové.

Vlastnosti

Bílý sypký prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v ethanolu a 2-propanolu a prakticky nerozpustný v ethylacetatu. Je snadno rozpustný v roztoku hydroxidu sodného (40 g/l).

Zkoušky totožnosti

1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. kopolymeru kyseliny methakrylové a methylmethakrylatu 1: 2.
2. B. Zkouška Stanovení obsahuje zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Zjevná viskozita. 50 mPa.s až 200 mPa.s. Množství zkoušené látky odpovídající 37,5 g vysušené látky se rozpustí ve směsi 7,9 g vody R a 254,6 g 2-propanolu R a stanoví se viskozita (2.2.10) za použití rotačního viskozimetru při 20 °C a smykové rychlosti 10 s^-1.

Vzhled filmu. 1 ml roztoku připraveného pro zkoušku Zjevná viskozita se nalije na skleněnou destičku a vysuší se. Vznikne průsvitný křehký film.

Methylmethakrylat a kyselina methakrylová. Celkový obsah nejvýše 0,1 %. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v 50,0 ml methanolu R a přidá se 25,0 ml vody R.

Kontrolní roztok. K 50,0 ml methanolu R se přidá 25,0 ml vody R.

Porovnávací roztok. 10 mg methylmethakrylatu R a 10 mg kyseliny methakrylové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50,0 ml a potom se přidá 25,0 ml vody R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 2,0 (30 + 70), s průtokovou rychlostí 2,5 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 202 nm.

Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je rozlišení mezi píky methylmethakrylatu a kyseliny methakrylové nejméně 2,0. Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogram kontrolního roztoku nevykazuje žádné píky s retenčními časy odpovídajícími píkům methylmethakrylatu a kyseliny methakrylové. Obsah monomerů v procentech se vypočítá z plochy píků na chromatogramech zkoušeného a porovnávacího roztoku a z obsahu monomerů v porovnávacím roztoku.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 1,000 g se suší 6 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

1,000 g se rozpustí ve 100 ml acetonu R a titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití fenolftaleinu RS jako indikátoru. Stanovení lze provést i tehdy, pokud roztok není čirý.

1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 86,09 mg C₄H₆O₂ (jednotky kyseliny methakrylové).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, při teplotě nepřevyšující 30 °C.

† Acidum nalidixicum

Kyselina nalidixová

Vlastnosti

Téměř bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v dichlormethanu, těžce rozpustná v acetonu a v lihu 96% a velmi těžce rozpustná v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Taje při asi 230 °C.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. 12,5 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 50,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 258 nm a 334 nm. Poměr absorbance naměřené při 258 nm k absorbanci naměřené při 334 nm je 2,2 až 2,4.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety kyseliny nalidixové CRL.
3. C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. 0,1 g se rozpustí ve 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a přidá se 0,5 ml roztoku 2-naftolu R (100 g/l) v lihu 96% R; vzniká oranžovočervené zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Absorbance. 1,50 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená při 420 nm je nejvýše 0,10.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu HF₂₅₄R.

Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 20 ml.

Porovnávací roztok (a). 20 mg kyseliny nalidixové CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 20 ml.

Porovnávací roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 1 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (d). 1 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 25 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku zředěného RS1, dichlormethanu R a lihu 96% R (10 + 20 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,1 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,04 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,150 g se rozpustí v 10 ml dichlormethanu R, přidá se 30 ml 2-propanolu R a 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R. Titrovaný roztok se v titrační nádobě vhodně uzavřené probublává dusíkem R a jeho teplota se udržuje na 15 °C až 20 °C. Titruje se hydroxidem sodným v ethanolu 0,1 mol/l VS za použití argentochloridové porovnávací elektrody s membránou nebo kapilární špičkou, naplněné nasyceným roztokem chloridu lithného R v ethanolu R a skleněné elektrody jako indikační.

1 ml hydroxidu sodného v ethanolu 0,1 mol/l VS odpovídá 23,22 mg C₁₂H₁₂N₂O₃.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.

Separandum.

Acidum nicotinicum

Kyselina nikotinová

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je dobře rozpustná ve vroucí vodě a vroucím lihu 96%, mírně rozpustná ve vodě, velmi těžce rozpustná a prakticky nerozpustná v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů a uhličitanů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Teplota tání (2.2.14). 234 °C až 240 °C.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem kyseliny nikotinové CRL.
3. C. Asi 10 mg se rozpustí v 10 ml vody R. Ke 2 ml tohoto roztoku se přidají 2 ml bromkyanu RS a 3 ml roztoku anilinu R (25 g/l) a roztok se protřepe; vzniká žluté zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

Zkoušený roztok. 0,5 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, ve vodě R a zředí se jí na 25 ml.

Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 100 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny mravenčí bezvodé R a 1-propanolu R (5 + 10 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se 10 min suší při 100 °C až 105 °C a potom se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

Chloridy (2.4.4). 0,25 g se rozpustí zahřátím na vodní lázni ve vodě R a zředí se jí na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší 1 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí v 50 ml vody R, přidá se 0,25 ml fenolftaleinu RS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do vzniku růžového zbarvení. Provede se slepá zkouška.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 12,31 mg C₆H₅NO₂.

Uchovávání

Chráněna před světlem.

Acidum oleicum

Kyselina olejová

Vlastnosti

Čirá nažloutlá nebo nahnědlá olejovitá kapalina. Je prakticky nerozpustná ve vodě, mísitelná s lihem 96%, s etherem a s dichlormethanem.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Zkouška Číslo jodové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Stanovení obsahu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá methylesteru kyseliny olejové.
3. C. K 1 ml se přidá 1 ml lihu 96% R; směs je čirá. Přidá se 0,1 ml červeně methylové RS; roztok je oranžový nebo červený.
4. D. Do zkumavky o vnitřním průměru asi 12 mm se převede 1 ml kyseliny dusičné R a 1 ml vody R. Na povrch směsi se navrství 1 ml zkoušené látky a do zkumavky se vloží 0,5 g mědi R (drát nebo špona ne delší než 10 mm) tak, aby zasahovala do spodní vrstvy. Zkumavka se uzavře a nechá se 4 h stát: vrchní vrstva ztuhne.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. Zkoušená látka není intenzivněji zbarvena než porovnávací barevný roztok Ž₁ nebo HŽ₁ (2.2.2, Metoda I).

Relativní hustota (2.2.5). 0,889 až 0,895.

Číslo kyselosti (2.5.1). 195 až 202; stanoví se s 0,5 g zkoušené látky.