Český lékopis 1997

1. S´_D - plochu píku vnitřního standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
2. S_I - plochu rušícího píku (stejné hodnoty t_R jako má vnitřní standard) na chromatogramu získaném při zkoušce na rušící látky,
3. S´_T - plochu píku tokoferolu alfa na chromatogramu zkoušeného roztoku,
4. S_TI - plochu píku tokoferolu alfa na chromatogramu získaném při zkoušce na rušící látky,
5. f - faktor vyjadřující změnu citlivosti.

Nastříkne se 1 μl porovnávacího roztoku a zaznamená se chromatogram, přičemž se nastaví taková citlivost, aby pík tokoferolu alfa byl větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Změří se plochy píků tokoferolu alfa (S_T) a dotriakontanu (S_D) a stanoví se odezvový faktor (RF), jak je popsáno níže. Stejným způsobem se nastříkne 1 μl zkoušeného roztoku. Změří se plochy píků tokoferolu alfa (2S´_T a dotriakontanu (S´_D).

Stanoví se odezvový faktor (RF) pro tokoferol alfa na chromatogramu porovnávacího roztoku z plochy píku tokoferolu alfa a píku dotriakontanu podle vzorce:

Obsah tokoferolu alfa v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech pod inertním plynem, chráněn před světlem.

Separandum.

† Tolbutamidum

Tolbutamid

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Teplota tání (2.2.14). 126 °C až 130 °C.
2. B. 25,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 245 nm až 300 nm. Roztok vykazuje tři absorpční maxima: při 258 nm, 263 nm, 275 nm, a prodlevu při 268 nm. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 250,0 ml a změří se absorbance při 220 nm až 235 nm; roztok vykazuje jedno absorpční maximum při 228 nm. Specifická absorbance v maximuje 480 až 520.
3. C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem tolbutamidu CRL.
4. D. K 0,2 g se přidá 8 ml roztoku kyseliny sírové R (500 g/l), 30 min se zahřívá pod zpětným chladičem a nechá se ochladit. Vyloučené krystaly se rekrystalizují z horké vody R a suší při 100 °C až 105 °C; teplota tání (2.2.14) je 135 °C až 140 °C.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,2 g se rozpustí v 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a přidá se 5 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 5,5. Měří se následující roztok: k 2,0 g se přidá 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při 70 °C, pak se prudce ochladí a zfiltruje.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 15 mg toluensulfonamidu R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml.

Porovnávací roztok (b). K 5 ml zkoušeného roztoku se přidá 5 ml porovnávacího roztoku (a).

Na vrstvu se nanese odděleně 5 μl zkoušeného roztoku, 5 μl porovnávacího roztoku (a) a 10 μl porovnávacího roztoku (b) a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, methanolu R a chloroformu R (2 + 8 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu horkého vzduchu a 10 min se zahřívá při 110 °C. Na dno chromatografické komory se umístí odpařovací miska obsahující roztok manganistanu draselného R (50 g/l) a přidá se stejné množství kyseliny chlorovodíkové R. Ještě horká vrstva se vloží do komory nasycené parami chloru a komora se opět uzavře. Po 2 min se vrstva vyjme a vystaví se působení proudu studeného vzduchu tak dlouho, až je chlor odstraněn a až část vrstvy pod startem reaguje s kapkou škrobu s jodidem draselným RS za vzniku alespoň slabě modrého zbarvení; působení studeného vzduchu se nemá prodlužovat. Vrstva se postříká škrobem s jodidem draselným RS a nechá se 5 min stát; na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonu R (15 + 85) a zředí se na 20 ml stejnou směsí rozpouštědel. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce B na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok (1 μg Pb/ml) se připraví zředěním základního roztoku olova (100 μg Pb/ml) směsí objemových dílů vody R a acetonu R (15 + 85).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,2500 g se rozpustí ve směsi obsahující 20 ml vody R a 40 ml lihu 96% R. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za použití 1 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 27,03 mg sloučeniny C₁₂H₁₈N₂O₃S.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Separandum.

Tolnaftatum

Tolnaftat

Vlastnosti

Bílý nebo nažloutlý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v dichlormethanu, mírně rozpustný v etheru, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Teplota tání (2.2.14). 109 °C až 112 °C.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety tolnaftatu CRL.
3. C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. Asi 1 mg se smíchá s 0,5 ml kyseliny sírové R a přidá se 0,05 ml formaldehydu R; vzniká zelenomodré zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí v 10 ml acetonu R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF ₂₅₄ R.

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 2 ml.

Zkoušený roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí acetonem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg tolnaftatu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí acetonem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 50 mg 2-naftolu R se rozpustí v 1 ml zkoušeného roztoku (a) a zředí se acetonem R na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se toluenem R po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

50,0 mg se rozpustí v methanolu, R a zředí se jím na 250,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku v maximu při 257 nm.

Vypočítá se obsah C₁₉H₁₇NOS za použití specifické absorbance, která má hodnotu 720.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Nečistoty

1. A. 2-naftol,

1. B. O,O-di(2-naftyl)thiokarbonat,

1. C. O-(2-naftyl)chlorthioformat,

1. D. N-methyl-N-(3-methylfenyl)amin.

Tormentillae radix

Nátržníkový kořen

Synonymum. Radix tormentillae

Je to usušený, kořenů zbavený oddenek druhu Potentilla erecta (L.) RÄUSCH. (syn: Potentilla tormentilla STOKES). Obsahuje nejméně 1,5 % tříslovin.

Vlastnosti

Droga téměř bez pachu, chuti silně svíravé.

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. A. Oddenek válcovitý, vřetenovitý nebo hlízovitý, přímý nebo zakřivený, až 10 cm dlouhý a většinou 1 cm až 2 cm silný, velmi tvrdý, jen velmi obtížně lámavý. Povrch oddenku hnědý až červenohnědý, svraskalý, se zbytky kořenů a hlubokými příčnými jizvami po stoncích. Oddenek je často mnohohlavý; někdy se zbytky stonku. Lom je tmavočervený až hnědočervený, protkaný bělavými zdřevnatělými cévními svazky, lesklý, rohovitý, křehký, nerovný.
2. B. Droga se upráškuje (355). Prášek je červenohnědý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: hrubě ostnité drúzy šťavelanu vápenatého o průměru 60 μl; úlomky parenchymu s buňkami obsahujícími červenohnědou hmotu; skupiny a úlomky cév; skupiny a úlomky sklerenchymatických vláken; někdy úlomky korku s deskovitými, hnědými, tenkostěnnými buňkami; nepravidelná škrobová zrna o průměru až 30 μm.
3. C. 0,3 g práškované drogy (355) se protřepává 5 min se 3 ml methanolu R a pak se zfiltruje. 0,1 ml červeně zbarveného filtrátu se zředí 3 ml vody R a smíchá se s 0,1 ml chloridu železitého RS1; vznikne zelené zbarvení.
4. D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 0,5 g práškované drogy (355) se protřepává 10 min s 10 ml vody R a pak se zfiltruje. Filtrát se protřepává dvakrát 10 ml ethylacetatu R. Spojené horní vrstvy se zfiltrují přes 6 g síranu sodného bezvodého R Filtrát se odpaří do sucha za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v 1,0 ml ethylacetatu R

   Porovnávací roztok. 1,0 mg katechinu R se rozpustí v 1,0 ml methanolu R.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 μl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, etheru R, hexanu R a ethylacetatu R (20 + 20 + 20 + 40) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 10 min až 15 min na vzduchu a pak se postříká čerstvě připraveným roztokem modři pravé B R (5 g/l). Jsou patrné červené skvrny. Vrstva se vystaví působení par amoniaku. Skvrny se zbarví intenzivně červenohnědě. Vrstva se pozoruje v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve střední části intenzivní červenohnědá skvrna cianidanolu (katechin). Na chromatogramu zkoušeného roztoku hlavní skvrna odpovídá polohou a zbarvením skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku, intenzitou jí však převyšuje. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohu být patrné další, méně intenzivní skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 3 % kořenů a stonků, nejvýše 3 % oddenků na lomu zčernalých a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 5,0 %.

Stanovení obsahu

0,750 g práškované drogy (180) se v kuželové baňce smíchá se 150 ml vody R. Ve vodní lázni pod zpětným chladičem se zahřeje k varu, při kterém se udržuje 30 min. Ochladí se pod tekoucí vodou, směs se převede do odměrné baňky a zředí se vodou R na 250,0 ml. Po usazení částic drogy se roztok zfiltruje filtračním papírem o průměru 12 cm. Prvních 50 ml filtrátu se odstraní.

Celkový zbytek. 25,0 ml filtrátu se v předem zvážené 50ml kádince odpaří do sucha při 90 °C. Po 60 min se zváží.

Zbytek po použití kožního prášku. 100,0 ml filtrátu se smíchá s 1,000 g kožního prášku CRL a protřepává se intenzivně 60 min. Pak se zfiltruje. 25,0 ml filtrátu se v předem zvážené 50ml kádince odpaří do sucha při 90 °C. Po 60 min se zváží.

Porovnávací roztok. 1,000 g kožního prášku CRL se protřepává intenzivně 60 min se 100,0 ml vody R Pak se zfiltruje. 25,0 ml filtrátu se v předem zvážené kádince na 50 ml odpaří do sucha při 90 °C. Po 60 min se zváží.

Zkoušky se opakují třikrát, stanoví se průměrné hodnoty.

Obsah tříslovin v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

1. R₁ - průměrnou hmotnost celkového zbytku v gramech,
2. R₂ - průměrnou hmotnost po použití kožního prášku v gramech,
3. R₀ - průměrnou hmotnost zbytku porovnávacího roztoku v gramech,
4. m - navážku drogy v gramech.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

† Tosylchloramidum natricum

Sodná sůl tosylchloramidu

Synonymum. Chloraminum

Vlastnosti

Bílý nebo světle žlutý krystalický prášek. Je snadno rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru.

Zkoušky totožnosti

1. A. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, barví papír lakmusový červený R modře, ale zbarvení je nestálé.
2. B. K 10 ml roztoku S se přidá 10 ml peroxidu vodíku zředěného RS; vznikne bílá sraženina, která se zahřátím rozpouští. Horký roztok se zfiltruje a nechá se ochladit, vyloučené bílé krystaly se promyjí a suší při 100 C až 105 C; teplota tání (2.2.14) je 137 C až 140 C.
3. C. Žíhá se 1 g (opatrně, neboť hrozí nebezpečí náhlého vznícení). Zbytek se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).
4. D. Roztok připravený ve zkoušce C vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).
5. E. Roztok připravený ve zkoušce C vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a je bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 8,0 až 10,0; měří se roztok S.

Orthoderiváty. Ke 2 g se přidá 10 ml vody R, promíchá se, přidá se 1 g disiřičitanu sodného R a zahřívá se k varu. Ochladí se na 0 C, rychle se zfiltruje a promyje se třikrát vždy 5 ml ledové vody R. Sraženina se suší nad oxidem fosforečným R a za tlaku nepřevyšujícího 600 Pa; taje při teplotě nejméně 134 C (2.2.14).

Látky nerozpustné v ethanolu. 1,00 g se 30 min protřepává s 20 ml ethanolu R, zfiltruje se přes zvážený filtr, zbytek se promyje 5 ml ethanolu R a suší se při 100 C až 105 C. Zbytek váží nejvýše 20 mg (2 %).

Stanovení obsahu

0,125 g se rozpustí v baňce se zabroušenou zátkou ve 100 ml vody R, přidá se 1 g jodidu draselného R a 5 ml kyseliny sírové zředěné RS a nechá se 3 min stát. Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru.

1 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 14,08 mg C₇H₇ClNNaOS . 3H₂O.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 8 °C až 15 °C.

Separandum.

Tragacantha

Tragant

Vlastnosti

Droga téměř bez chuti. Tenké, zploštělé, pentlicovité, bílé až nažloutlé proužky, asi 30 mm dlouhé, 10 mm široké a až 1 mm silné, více nebo méně zakřivené; průsvitné, rohovité; lom krátký; na povrchu jemné, podélné rýhy a soustředná, příčná žebra. Mohou být přítomny poněkud silnější kusy podobného tvaru, méně průsvitné a těžko se lámající.

Mikroskopický popis, viz Zkouška totožnosti A.

Zkoušky totožnosti

1. A. Droga se upráškuje (355). Prášek je bílý nebo téměř bílý, s desetinásobným množstvím vody R tvoří slizový gel. Pozoruje se pod mikroskopem v glycerolu R 50% (V/V). V gumovité hmotě jsou patrny četné vrstevnaté buněčné membrány, které se barví chloridem zinečnatým s jodem RS fialově. Škrobová zrna jednotlivá nebo v malých skupinách, většinou okrouhlá, někdy deformovaná, o průměru 4 μm až 10 μm, příležitostně až 20 μm; centrální štěrbina je viditelná v polarizovaném světle.
2. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy křemeliny G R. K přípravě vrstvy se použije místo vody R roztok dihydrogenfosforečnanu sodného R (16 g/l).

   Zkoušený roztok. 1 g práškované drogy (355) se smíchá s 25 ml směsi objemových dílů kyseliny sírové R a vody R (4 + 96) a zahřívá se 90 min pod zpětným chladičem ve vodní lázni. Po ochlazení se 10 ml roztoku neutralizuje asi 3 g uhličitanu barnatého R; protřepává se asi 90 min a pak se zfiltruje. 1 ml filtrátu se zředí 9 ml methanolu R a odstřeďuje se.

   Porovnávací roztok. 10 mg arabinosy R, 10 mg fukosy R, 10 mg galaktosy R a 10 mg xylosy R se rozpustí v 1 ml vody R a zředí se methanolem R na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 10 μl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (16 g/l), 1-butanolu R a acetonu R (10 + 40 + 50) po dráze 10 cm. Vrstva se suší několik minut v proudu horkého vzduchu a vyvíjí se stejnou mobilní fází ještě jednou po dráze 15 cm. Potom se suší 10 min při 110 °C, postříká se zkoumadlem aminohippurovým R a suší se 10 min při 110 °C. Na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou čtyři zřetelně oddělené skvrny ve formě pruhů (v pořadí vzrůstajícího R_F) odpovídající galaktose (žlutohnědá), arabinose (červenohnědá), xylose (červená) a fukose (žlutá). Čtyři skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku; na čele chromatogramu zkoušeného roztoku je patrna nažloutlá skvrna, mezi skvrnami galaktosy a arabinosy je patrna žlutá skvrna.

1. C. 0,5 g práškované drogy (355) se navlhčí 1 ml lihu 96% R a postupně, za stálého protřepávání se smíchá s 50 ml vody R, dokud nevznikne homogenní sliz. 5 ml slizu se smíchá s 5 ml vody R a 2 ml hydroxidu barnatého RS; vznikne jemná vločkovitá sraženina. Zahřívá se 10 min na vodní lázni; vzniká intenzivně žluté zbarvení.
2. D. 4 ml disperze zkoušené látky (5 g/l) ve vodě R se smíchá s 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové R a zahřívá se 30 min na vodní lázni. Smíchá se se 3 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a 2 ml vínanu měďnatého RS a zahřívá se na vodní lázni. Vznikne červenohnědá sraženina, barva roztoku se mění na světle modrou nebo ve žlutou.

Zkoušky na čistotu

Methylcelulosa. Hodnotí se chromatogramy ze Zkoušky totožnosti B. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není patrna v blízkosti čela chromatogramu červená skvrna.

Arabská klovatina a jiné rozpustné klovatiny. 50 mg práškované drogy (355) se disperguje ve 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R a smíchá se s 10 ml octanu olovnatého RS; vznikne vločkovitá sraženina. Odstřeďuje se tak dlouho, dokud nevznikne čirá supernatantní tekutina. 10 ml supernatantní tekutiny se smíchá s 10 ml octanu olovnatého zásaditého RS. Roztok se může lehce kalit, nevzniká však sraženina.

Slizy z rostlin rodu Sterculia.

1. A. 0,2 g práškované drogy (355) se v odměrném válci na 10 ml se zábrusem děleném po 0,1 ml protřepává s 10 ml lihu R 60% (V/V). Objem slizu je nejvýše 1,5 ml.
2. B. 1,0 g práškované drogy (355) se protřepává se 100 ml vody R a pak se přidá 0,1 ml červeně methylové RS. Barva roztoku se změní po přidání nejvýše 5,0 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

Cizí látky. 2,0 g práškované drogy (355) se v baňce na 250 ml smíchá s 95 ml methanolu R. Navlhčený prášek se promíchá a přidá se 60 ml kyseliny chlorovodíkové RS. Přidá se několik skleněných varných kuliček o průměru asi 4 mm a zahřívá se 3 h pod zpětným chladičem ve vodní lázni za občasného protřepávání. Varné kuličky se odstraní a ještě horká suspenze se zfiltruje za sníženého tlaku filtrem ze slinutého skla (160). Baňka a filtr se promyjí malým množstvím vody R a potom asi 40 ml methanolu R a suší se (asi 1 h) při 110 °C do konstantní hmotnosti. Po vychladnutí v exsikátoru se zváží. Zbytek váží nejvýše 20 mg (1,0 %).

Průtokový čas. Nejméně 10 s, je-li látka určena pro přípravu emulzí nejméně 50 s. 1,0 g práškované drogy (125 až 250) se v baňce na 1000 ml se zábrusem smíchá s 8,0 ml lihu 96% R a baňka se uzavře. Promíchá se tak, aby suspenze pokryla vnitřní stěny baňky, ale aby nesmáčela zátku. Pak se přidá 72,0 ml vody R, baňka se uzavře a intenzivně se protřepává 3 min. Po 24 h stání se znovu intenzivně protřepává 3 min. Vzduchové bubliny se odstraní ze slizu za sníženého tlaku (5 min). Sliz se převede do válce na 50 ml. Do slizu se ponoří skleněná trubice délky 200 mm a vnitřního průměru 6,0 mm označená ve vzdálenosti 20 mm a 120 mm od spodního okraje. Trubice nesmí být umyta povrchově aktivními látkami. Když dosáhne hladina slizu horní značky, uzavře se trubice prstem. Pak se vyjme z válce, prst se odstraní a měří se stopkami čas v sekundách potřebný k tomu, aby hladina slizu dosáhla spodní značky. Opakuje se čtyřikrát, vypočítá se průměrná hodnota posledních tří stanovení.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 4,0 %.

Mikrobiální znečištění Nejvýše 104 nepatogenních mikroorganismů v 1 g; stanoví se plotnovou metodou (2.6.12). Vyhovuje zkoušce (2.6.13) na nepřítomnost Escherichia coli a Salmonella.

Uchovávání

Chráněn před světlem a vlhkostí.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka vhodná pro přípravu emulzí.

† Tretinoinum

Tretinoin

Vlastnosti

Žlutý nebo světle oranžový krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v etheru, těžce rozpustný v lihu 96%. Vlivem tepla, světla a vzduchu se rozkládá, zejména v roztoku.

Taje při asi 182 °C, za rozkladu.

Všechny postupy se provádějí co nejrychleji a za ochrany před světlem; použijí se čerstvě připravené roztoky.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. 75,0 mg se rozpustí v 5 ml chloroformu R a ihned se zředí na 100,0 ml okyseleným 2-propanolem R (připraví se zředěním 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS 2-propanolem R na 1000 ml). 5,0 ml tohoto roztoku se zředí okyseleným 2-propanolem R na 100,0 ml a 5,0 ml takto zředěného roztoku se dále zředí stejným rozpouštědlem na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 300 až 400 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 353 nm. Specifická absorbance v maximuje 1455 až 1545.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety tretinoinu CRL.
3. C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok. 10 mg tretinoinu CRL se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, acetonu R, etheru prostého peroxidických látek R a cyklohexanu R (2 + 4 + 40 + 54) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. D. Asi 5 mg se rozpustí v 2 ml chloridu antimonitého RS; vznikne intenzivní červené zbarvení, které se později změní na fialové.

Zkoušky na čistotu

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg isotretinoinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se smíchá s 0,5 ml zkoušeného roztoku a zředí se methanolem R na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,2 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (10 μm),
2. - mobilní fáze, kterou je roztok kyseliny octové ledové R 0,5% (V/V) ve směsi objemových dílů methanolu R a vody R v takovém poměru, aby retenční čas tretinoinu byl asi 15 min (obvykle 77 + 23). Průtoková rychlost je 1,4 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 353 nm.

Odděleně se nastříkne po 10 každého z porovnávacích roztoků (b), (c) a (d) a zkoušeného roztoku. Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 70 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky isotretinoinu a tretinoinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je nejméně 2,0. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího isotretinoinu není větší, než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, píku rozpouštědla a píku isotretinoinu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,5 %).

Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce (d) na těžké kovy. K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se rozpustí v 70 ml acetonu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 30,04 mg C₂₀H₂₈O₂.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 25 °C. Doporučuje se chránit zbylý obsah otevřeného použitého obalu, jak je to možné, v atmosféře inertního plynu.

Separandum.

Nečistoty

1. A. isotretinoin,
2. B. kyselina(2Z,4E,6Z,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexenyl)-2,4,6,8-nonatetraenová (kyselina 9,13-di-cis-retinoová),
3. C. kyselina(2Z,4Z,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexenyl)-2,4,6,8-nonatetraenová (kyselina 11,13-di-cis-retinoová),
4. D. kyselina(2E,4E,6Z,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexenyl)-2,4,6,8-nonatetraenová (kyselina 9-cis-retinoová),
5. E. oxidační produkty tretinoinu.

Triacetinum

Triacetin

Synonyma. Glyceroli triacetas, Glycerolum triacetas

Vlastnosti

Čirá bezbarvá slabě viskózní olejovitá kapalina. Je dobře rozpustný ve vodě, mísitelný s ethanolem a s toluenem.

Teplota varuje asi 260 °C.

Zkoušky totožnosti

Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. triacetinu.

Látka se zkouší ve formě filmu na bromidu draselném R.

Zkoušky na čistotu

Vzhled. Zkoušená látka je čirá (2.2.1) a není zbarvena intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

Kysele reagující látky. 5,00 g se rozpustí v 25 ml ethanolu R předem zneutralizovaného za použití 0,2 ml fenolftaleinu RS a přidá se 0,20 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS; růžové zbarvení směsi je stálé 15 s.

Relativní hustota (2.2.5). 1,159 až 1,164.

Index lomu (2.2.6). 1,429 až 1,432.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 5,000 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu