Platné znění

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů

účinné od 1. 1. 2002KOROZNÍ ZKOUŠKYúčinné od 1. 1. 2002ČÁST II./1

  1. účinné od 1. 1. 20021. ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI K MEZIKRYSTALICKÉ KOROZI

    účinné od 1. 1. 2002Níže popsaná metoda se skládá z ponoření zkušebních vzorků odebraných ze zkoušené zhotovené lahve do jednoho ze dvou různých korozívních roztoků a z jejich vyhodnocení po stanovené době leptání s cílem zjistit jakékoli známky mezikrystalické koroze a určit povahu a stupeň této koroze. Šíření mezikrystalické koroze se zjišťuje metalograficky na vyleštěných plochách řezů kolmých k leptanému povrchu.

    1. účinné od 1. 1. 20021.1 ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
      účinné od 1. 1. 2002Zkušební vzorky se odebírají z horní zaoblené části, tělesa a dna lahve (obrázek 1), aby bylo možné provést na materiálu z těchto tří částí lahve zkoušky s roztokem A podle bodu 1.3.2.1 nebo s roztokem B podle bodu 1.3.2.2.
      účinné od 1. 1. 2002Každý zkušební vzorek musí mít celkový tvar a rozměry podle obrázku 2.
      účinné od 1. 1. 2002Plochy a1 a2 a3 a4, b1 b2 b3 b4, a1 a2 b2 b1, a4 a3 b3 b4 se vyříznou pásovou pilou a pečlivě opracují jemným pilníkem. Plochy a1 a4 b4 b1 a a2 a3 b3 b2, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu lahve, se ponechají v hrubě opracovaném stavu.
    1. účinné od 1. 1. 20021.2 PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZIVNÍM LEPTÁNÍM
      1. účinné od 1. 1. 20021.2.1 Potřebné látky
        1. účinné od 1. 1. 2002HNO3 pro analýzu, hustota 1,33 g.cm-3,
        2. účinné od 1. 1. 2002HF pro analýzu, hustota 1,14 g.cm-3 (při 40%),
        3. účinné od 1. 1. 2002deionizovaná voda.
      1. účinné od 1. 1. 20021.2.2 Postup
        1. účinné od 1. 1. 2002V kádince se připraví roztok:
          1. účinné od 1. 1. 2002HNO3: 63 cm3,
          2. účinné od 1. 1. 2002HF: 6 cm3,
          3. účinné od 1. 1. 2002H2O: 929 cm3.

        účinné od 1. 1. 2002Roztok se zahřeje na teplotu 95 °C.

        účinné od 1. 1. 2002Každý zkušební vzorek, zavěšený na hliníkovém drátě, se vystaví působení tohoto roztoku ponořením na dobu 1 minuty.

        účinné od 1. 1. 2002Vzorek se omyje tekoucí vodou a potom deionizovanou vodou.

        účinné od 1. 1. 2002Pro odstranění všech případných usazenin mědi se vzorek ponoří do kyseliny dusičné podle bodu 1.2.1 na dobu 1 minuty při pokojové teplotě.

        účinné od 1. 1. 2002Vzorek se opláchne deionizovanou vodou.

        účinné od 1. 1. 2002Aby se zabránilo okysličení vzorků, musí být zkušební vzorky ihned po této přípravě ponořeny do příslušné korozní lázně (viz bod 1.3.1).

    1. účinné od 1. 1. 20021.3 PROVEDENÍ ZKOUŠKY
      1. účinné od 1. 1. 20021.3.1 Podle uvážení autorizované osoby se použije jeden z těchto dvou korozivních roztoků: první složený z 57 g/l chloridu sodného a 3 g/l peroxidu vodíku (roztok A), druhý složený z 30 g/l chloridu sodného a 5 g/l kyseliny chlorovodíkové (roztok B).
      2. účinné od 1. 1. 20021.3.2 Příprava korozivních roztoků
        1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.1 Roztok A
          1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.1.1 Potřebné látky:
            1. účinné od 1. 1. 2002NaCl krystalický pro analýzu,
            2. účinné od 1. 1. 2002H2O2 lékařský,
            3. účinné od 1. 1. 2002KMnO4 pro analýzu,
            4. účinné od 1. 1. 2002H2SO4 pro analýzu, hustota 1,83 g.cm-3,
            5. účinné od 1. 1. 2002deionizovaná voda.
          1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.1.2 Titrace peroxidu vodíku

            účinné od 1. 1. 2002Protože peroxid vodíku není příliš stabilní, je důležité před každým použitím zkontrolovat jeho titr tímto způsobem:

            účinné od 1. 1. 2002Pipetou se odměří 10 cm3 peroxidu vodíku a doředí se deionizovanou vodou na 1000 cm3 (v odměrné baňce), čímž se získá roztok peroxidu vodíku označený C. Pipetou se odměří do Erlenmeyerovy baňky:

            1. účinné od 1. 1. 2002– 10 cm3 roztoku peroxidu vodíku C,
            2. účinné od 1. 1. 2002– přibližně 2 cm3 H2SO4 hustoty 1,83 g.cm-3.

            účinné od 1. 1. 2002K titraci se použije roztok 1,859 g/l manganistanu draselného. Manganistan draselný samotný slouží jako indikátor.

          1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.1.3 Princip titrace
            1. účinné od 1. 1. 2002Reakci manganistanu draselného s peroxidem vodíku v prostředí kyseliny sírové vyjadřuje rovnice:
              1. účinné od 1. 1. 20022 KMnO4 + 5 H2O2 + 3 H2SO4 -> K2SO4 + 2 MnSO4 + 8 H2O + 5 O2,
              2. účinné od 1. 1. 2002z níž vyplývá ekvivalence: 316g KMnO4 = 170g H2O2.

            účinné od 1. 1. 20021 g čistého peroxidu vodíku tedy reaguje s 1859 g manganistanu draselného; z tohoto důvodu se používá roztok 1859 g/l manganistanu draselného, který nasycuje - v odpovídajících objemových poměrech - 1 g/l peroxidu vodíku. Protože peroxid vodíku byl na počátku 100-násobně zředěn, představuje 10 cm3 zkušebního vzorku 0,1 cm3 původního peroxidu vodíku.

            účinné od 1. 1. 2002Objem roztoku manganistanu draselného v cm3, spotřebovaného k titraci, se vynásobí deseti, čímž se získá hodnota titru T původního peroxidu vodíku v g/l.

          1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.1.4 Příprava roztoku
            1. účinné od 1. 1. 2002Postup pro 10 litrů:

              účinné od 1. 1. 2002570 g chloridu sodného se rozpustí v deionizované vodě tak, aby se získal roztok o celkovém objemu 9 l. Přidá se peroxid vodíku v množství vypočítaném níže uvedeným způsobem. Roztok se promíchá a doplní deionizovanou vodou na objem 10 l.

            účinné od 1. 1. 2002Výpočet objemu peroxidu vodíku, který je třeba přidat do roztoku

            účinné od 1. 1. 2002Potřebné množství čistého peroxidu vodíku: 30 g.

            1. účinné od 1. 1. 2002Jestliže peroxid vodíku obsahuje T gramů H2O2 na 1 l, bude potřebný objem vyjádřený v cm3:
              1. účinné od 1. 1. 2002
        1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.2 Roztok B
          1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.2.1 Potřebné látky:
            1. účinné od 1. 1. 2002NaCl krystalický pro analýzu,
            2. účinné od 1. 1. 2002HCl čistá koncentrovaná, 37 % HCl,
            3. účinné od 1. 1. 2002deionizovaná voda.
          1. účinné od 1. 1. 20021.3.2.2.2 Příprava roztoku:
            1. účinné od 1. 1. 2002Postup pro 10 l roztoku:
              1. účinné od 1. 1. 2002300 g chloridu sodného a 50 g HCl (50 g = 0,5 %) se rozpustí v 9 litrech deionizované vody, promíchá a doplní na 10 litrů.
      1. účinné od 1. 1. 20021.3.3 Podmínky leptání
        1. účinné od 1. 1. 20021.3.3.1 Leptání v roztoku A

          účinné od 1. 1. 2002Korozívní roztok se nalije do krystalizátoru (případně do široké kádinky) umístěného ve vodní lázni. Vodní lázeň se míchá magnetickým míchadlem a teplota se reguluje dotykovým teploměrem.

          účinné od 1. 1. 2002Zkušební vzorek se buď zavěsí do korozívního roztoku na hliníkovém drátu nebo se umístí v roztoku tak, že spočívá pouze na rozích, což je výhodnější. Doba leptání je 6 hodin, teplota se udržuje na 30 °C ± 1 °C. Je třeba dbát na to, aby bylo zajištěno dostatečné množství činidla, alespoň 10 cm3 na cm2 povrchu vzorku.

          účinné od 1. 1. 2002Po leptání se zkušební vzorek omyje vodou, ponoří se asi na 30 sekund do 50 % roztoku kyseliny dusičné, opět se omyje vodou a osuší stlačeným vzduchem.

        1. účinné od 1. 1. 20021.3.3.2 Najednou lze leptat více zkušebních vzorků, pokud patří ke stejnému typu slitiny a vzájemně se nedotýkají. Samozřejmě musí být dodrženo minimální množství činidla na jednotku povrchu vzorku.
        2. účinné od 1. 1. 20021.3.3.3 Leptání v roztoku B

          účinné od 1. 1. 2002Korozivní roztok se nalije do vhodné skleněné nádoby (například do kádinky). Zkouška se provádí za pokojové teploty. Není-li možné se během zkoušky vyhnout kolísání pokojové teploty, je vhodnější provádět zkoušku ve vodní lázni, jejíž teplota se termostatem udržuje na 23°C. Doba leptání je 72 hodin.

          účinné od 1. 1. 2002Upevnění zkušebních vzorků v korozívním roztoku je podle bodu 2.3.1. Po leptání se vzorky pečlivě omyjí deionizovanou vodou a osuší stlačeným vzduchem prostým mastnoty. Je třeba dbát na to, aby poměr množství korozívního roztoku k povrchu vzorku v ml/cm2 byl neustále udržován na hodnotě 10 : 1 (viz bod 2.3.1).

    1. účinné od 1. 1. 20021.4 PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ K VYHODNOCENÍ
      1. účinné od 1. 1. 20021.4.1 Potřebné materiály
        1. účinné od 1. 1. 2002Zalévací misky o rozměrech například:
          1. účinné od 1. 1. 2002– vnější průměr: 40 mm,
          2. účinné od 1. 1. 2002– výška: 27 mm,
          3. účinné od 1. 1. 2002– tloušťka stěny: 2,5 mm,
          účinné od 1. 1. 2002
          KOROZNÍ ZKOUŠKY
          aralditová pryskyřice DCY 230} nebo ekvivalentní mateiály
          tužidlo HY 951
      1. účinné od 1. 1. 20021.4.2 Postup

        účinné od 1. 1. 2002Každý zkušební vzorek se umístí svisle do zalévací misky tak, aby spočíval na ploše a1 a2 a3 a4. Okolo vzorku se nalije směs aralditu DCY 230 a tužidla HY 951 v poměru 9 : 1.

        účinné od 1. 1. 2002Doba vytvrzování je 24 hodin.

        účinné od 1. 1. 2002Určité množství materiálu se z plochy a1 a2 a3 a4 odstraní nejlépe odsoustružením tak, aby řez a'1 a'2 a'3 a'4 pozorovaný pod mikroskopem nevykazoval korozi zasahující do něj z povrchu a1 a2 a3 a4. Vzdálenost mezi povrchy a1 a2 a3 a4 a a'1 a'2 a'3 a'4, to je tloušťka odebraná soustruhem, musí být nejméně 2 mm (obrázky 2 a 3).

        účinné od 1. 1. 2002Řez pro vyhodnocení musí být mechanicky vyleštěn oxidem hlinitým nejprve na papíře a potom na plsti.

      1. účinné od 1. 1. 20021.5 METALOGRAFICKÁ KONTROLA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ

        účinné od 1. 1. 2002Kontrola spočívá v zaznamenání rozsahu mezikrystalické koroze v oblasti podél obvodu řezu zkoumaného podle bodu 1.6. Přitom se berou v úvahu vlastnosti kovu na vnějším i vnitřním povrchu lahve a napříč stěnou lahve.

        účinné od 1. 1. 2002Řez se zkoumá nejprve při malém zvětšení (například 40 x) za účelem nalezení nejvíce zkorodované oblasti a potom při větším zvětšení, obvykle asi 300 x, za účelem posouzení povahy a rozsahu koroze.

      1. účinné od 1. 1. 20021.6 VYHODNOCENÍ METALOGRAFICKÉ KONTROLY
        1. účinné od 1. 1. 2002Vyhodnocení spočívá v ověření, zda mezikrystalická koroze je povrchová:
          1. účinné od 1. 1. 20021. u slitin s rovnoosými krystality nesmí hloubka koroze podél celého obvodu řezu překročit vyšší z těchto dvou hodnot:
            1. účinné od 1. 1. 2002– velikost tří zrn ve směru kolmém na zkoumaný povrch,
            2. účinné od 1. 1. 2002– 0,2 mm;

            účinné od 1. 1. 2002Je však povoleno místní překročení těchto hodnot za předpokladu, že není pozorováno ve více než čtyřech zorných polích při 300-násobném zvětšení.

          1. účinné od 1. 1. 20022. u slitin s krystality orientovanými jedním směrem v důsledku tváření za studena nesmí hloubka koroze z každé strany, které představují vnitřní a vnější povrch lahve, překročit 0,1 mm.
  1. účinné od 1. 1. 20022. ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI KE KOROZI POD NAPĚTÍM

    účinné od 1. 1. 2002Níže popsaná metoda se skládá z přiložení mechanického napětí na prstence vyříznuté z válcové části lahve, jejich ponoření do solného roztoku na stanovenou dobu a následného vyjmutí a vystavení delšímu působení vzduchu, přičemž tento cyklus se opakuje po 30 dnů. Jestliže se na prstencích po 30 dnech neobjeví trhliny, může být slitina považována za vhodnou k výrobě lahví.

    1. účinné od 1. 1. 20022.1 ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ

      účinné od 1. 1. 2002Z válcové části lahve se vyřízne šest prstenců o šířce 4.a nebo 25 mm, podle toho, která je větší (viz obrázek 1). Zkušební vzorky musí mít výřez 60° a vystaví se působení mechanického napětí vyvolaného pomocí šroubu a dvou matek (viz obrázek 2).

      účinné od 1. 1. 2002Vnitřní ani vnější povrch zkušebních vzorků nesmí být obroben.

    1. účinné od 1. 1. 20022.2 PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZNÍ ZKOUŠKOU

      účinné od 1. 1. 2002Všechny stopy mastnoty, oleje a lepidla používaného pro tenzometry (viz bod 2.3.2.4) se musí odstranit vhodným rozpouštědlem.

    1. účinné od 1. 1. 20022.3 PROVEDENÍ ZKOUŠKY
      1. účinné od 1. 1. 20022.3.1 Příprava korozívního roztoku
        1. účinné od 1. 1. 20022.3.1.1 Solný roztok se připraví rozpuštěním 3,5 ± 0,1 hmotnostních dílů NaCl v 96,5 hmotnostních dílech vody.
        2. účinné od 1. 1. 20022.3.1.2 Hodnota pH čerstvě připraveného roztoku musí být v rozmezí od 6,4 do 7,2.
        3. účinné od 1. 1. 20022.3.1.3 Hodnota pH se může upravit pouze zředěnou kyselinou chlorovodíkovou nebo zředěným roztokem sody.
        4. účinné od 1. 1. 20022.3.1.4 Doplňování roztoku se nesmí provádět přidáním solného roztoku podle bodu 2.3.1.1, ale pouze přidáním destilované vody do původní úrovně hladiny v nádobě. Doplňování se může podle potřeby provádět denně.
        5. účinné od 1. 1. 20022.3.1.5 Roztok je nutné každý týden úplně vyměnit.
      1. účinné od 1. 1. 20022.3.2 Přiložení napětí na prstence
        1. účinné od 1. 1. 20022.3.2.1 Tři prstence se stlačí tak, aby byl pod napětím vnější povrch.
        2. účinné od 1. 1. 20022.3.2.2 Tři prstence se roztáhnou tak, aby byl pod napětím vnitřní povrch.
        3. účinné od 1. 1. 20022.3.2.3 Velikost napětí musí být rovná hodnotě největšího dovoleného namáhání použité při výpočtu tloušťky stěny:
          1. účinné od 1. 1. 2002 kde Re je zaručená nejmenší hodnota smluvní meze kluzu při 0,2 % v [MPa].
        1. účinné od 1. 1. 20022.3.2.4 Skutečné napětí lze měřit elektrickými tenzometry.
        2. účinné od 1. 1. 20022.3.2.5 Napětí může být také vypočteno pomocí vzorce
          1. účinné od 1. 1. 2002
          2. účinné od 1. 1. 2002kde
          3. účinné od 1. 1. 2002D1 = průměr prstence stlačeného (nebo rozevřeného);
          4. účinné od 1. 1. 2002D = vnější průměr lahve v mm;
          5. účinné od 1. 1. 2002a = tloušťka stěny lahve v mm;
          6. účinné od 1. 1. 2002
          7. účinné od 1. 1. 2002E = modul pružnosti v MPa – 7.104 MPa;
          8. účinné od 1. 1. 2002z = korekční činitel (obrázek 3).
        1. účinné od 1. 1. 20022.3.2.6 Je důležité, aby matice a šrouby byly od prstenců elektricky izolovány a chráněny proti korozi roztokem.
        2. účinné od 1. 1. 20022.3.2.7 Šest prstenců musí být zcela ponořeno do solného roztoku na dobu 10 minut.
        3. účinné od 1. 1. 20022.3.2.8 Potom se prstence vyjmou a 50 minut ponechají na vzduchu.
        4. účinné od 1. 1. 20022.3.2.9 Tento cyklus se musí opakovat po dobu 30 dnů nebo do prasknutí prstence, podle toho, co nastane dřív.
        5. účinné od 1. 1. 20022.3.2.10 Vzorky se pečlivě prohlédnou, zda nemají trhliny.
    1. účinné od 1. 1. 20022.4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

      účinné od 1. 1. 2002Slitina se považuje za vhodnou pro výrobu lahví na plyny, jestliže žádný prstenec vystavený napětí nevykazuje vznik trhlin viditelných pouhým okem nebo při malém zvětšení (10 až 30 x) na konci zkoušky, to je po 30 dnech.

    1. účinné od 1. 1. 20022.5 PŘÍPADNÁ METALOGRAFICKÁ KONTROLA
      1. účinné od 1. 1. 20022.5.1 Pokud nelze přítomnost trhlin s jistotou vyloučit (například při vzniku řady leptových důlků), je možné se o ní přesvědčit dodatečnou metalografickou kontrolou provedenou na řezu kolmém k ose prstence v podezřelé oblasti. Provede se porovnání stran prstence namáhaných tahovým a tlakovým napětím z hlediska druhu koroze (mezikrystalické či transkrystalické) a hloubky korozního proniknutí.
      2. účinné od 1. 1. 20022.5.2 Je-li koroze na obou stranách prstence podobná, považuje se slitina za vyhovující.

        účinné od 1. 1. 2002Naopak, jestliže strana prstence namáhaná tahovým napětím vykazuje mezikrystalické trhliny, které jsou zřetelně hlubší než na straně namáhané tlakovým napětím, prstenec při zkoušce nevyhověl.

    1. účinné od 1. 1. 20022.6 PROTOKOLY
      1. účinné od 1. 1. 20022.6.1 Musí být uveden název slitiny a/nebo číslo její normy.
      2. účinné od 1. 1. 20022.6.2 Musí být udány meze obsahu jednotlivých prvků ve složení slitiny.
      3. účinné od 1. 1. 20022.6.3 Musí být uvedeno skutečné chemické složení tavby, ze které byly lahve vyrobeny.
      4. účinné od 1. 1. 20022.6.4 Musí být uvedeny skutečné mechanické vlastnosti slitiny spolu s minimálními požadavky na mechanické vlastnosti.
      5. účinné od 1. 1. 20022.6.5 Musí být uvedeny výsledky zkoušek.
        účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek

účinné od 1. 5. 2004Značky a nápisyúčinné od 1. 5. 2004Část III.

  1. účinné od 1. 5. 20041. OBECNĚ
    1. účinné od 1. 5. 20041.1 Značky a nápisy uvedené v tomto bodě musí být vyraženy viditelně, čitelně a nesmazatelně na horní zaoblené části lahve.
    2. účinné od 1. 5. 20041.2 V případě lahví o objemu do 15 l lze značky a nápisy vyrazit buď na horní zaoblenou část nebo na jinou část lahve dostatečné tloušťky.
    3. účinné od 1. 5. 20041.3 V případě lahví o průměru menším než 75 mm musí být tyto značky vysoké 3 mm.
    4. účinné od 1. 5. 20041.4 EHS značka schválení vzoru se vyráží v tomto pořadí:
      1. účinné od 1. 5. 2004– na lahve, které podléhají EHS schválení vzoru a EHS ověření:
      2. účinné od 1. 5. 2004– stylizované písmeno 𝜀,
      3. účinné od 1. 5. 2004– pořadové číslo 2 označující skupinu bezešvých lahví na plyny z hliníku a jeho slitin,
      4. účinné od 1. 5. 2004– velké písmeno (nebo písmena) označující stát, který udělil EHS schválení vzoru, a poslední dvě číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,
      5. účinné od 1. 5. 2004– číslo EHS schválení vzoru (příklad: 𝜀 2 D 79 45);

      účinné od 1. 5. 2004Příklad této značky je uveden v bodě 2.1.

    1. účinné od 1. 5. 20041.5 Pro případy kdy není vyžadováno pro určitou kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí výrobce na lahev na vlastní odpovědnost stejnou značku jako je značka EHS schválení vzoru, ale umístěnou v šestiúhelníku.

      účinné od 1. 5. 2004Příklad této značky je uveden v bodě 2.2.

    1. účinné od 1. 5. 20041.6 Značka EHS ověření se vyráží v tomto pořadí:
      1. účinné od 1. 5. 2004- malé písmeno "e",
      2. účinné od 1. 5. 2004- velké písmeno (nebo písmena) označující stát, ve kterém bylo ověření provedeno, popřípadě jedno nebo dvě čísla označující územní oblast,
      3. účinné od 1. 5. 2004- značku autorizované osoby připojenou ověřujícím zaměstnancem, popřípadě spolu se značkou tohoto zaměstnance,
      4. účinné od 1. 5. 2004- šestiúhelník,
      5. účinné od 1. 5. 2004- datum ověření: rok, měsíc (příklad: e D 12 48 80/01).
  1. účinné od 1. 5. 20042. ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU
    1. účinné od 1. 5. 20042.1 Značka EHS schválení vzoru (viz bod 1.4)
      účinné od 1. 5. 2004Obrázek
    1. účinné od 1. 5. 20042.2 Značka EHS schválení vzoru a vyjmutí z EHS ověření (viz bod 1.5)
      účinné od 1. 5. 2004Obrázek
  1. účinné od 1. 5. 20043. ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ
    1. účinné od 1. 5. 20043.1 Popis značek EHS ověření
      1. účinné od 1. 5. 20043.1.1 Značky EHS ověření, které se připojují na lahve podle bodu 2.4 jsou tyto:
        1. účinné od 1. 5. 20043.1.1.1 Značka konečného EHS ověření se skládá ze dvou značek:, kdy:
          1. účinné od 1. 5. 20043.1.1.1.1 první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
            1. účinné od 1. 5. 2004– v horní polovině velké písmeno (velká písmena) označující stát, kde se ověření provádělo, pokud je to nutné, spolu s jedním nebo dvěma čísly označujícími územní členění,
            2. účinné od 1. 5. 2004– v dolní polovině značku autorizované osoby připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s jeho značkou;
          1. účinné od 1. 5. 20043.1.1.1.2 druhá značka se skládá z data ověření umístěného uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.
        1. účinné od 1. 5. 20043.2.2.1 Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka.
          Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby nebo pokud by její doprava mohla ovlivnit její vlastnosti, je nutno provádět EHS ověření tímto způsobem:
          1. účinné od 1. 5. 2004- ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou země původu, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku "e" popsanou v bodě 3.1.1.1.1.a představující značku dílčího EHS ověření,
          2. účinné od 1. 5. 2004- konečné ověření nádoby v místě instalace autorizovanou osobou země určení, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku popsanou v bodě 3.1.1.1.2, jež spolu se značkou dílčího EHS ověření tvoří značku konečného EHS ověření.
    1. účinné od 1. 5. 20043.2 Tvar a rozměry značek
      1. účinné od 1. 5. 20043.2.1 Příklad značek popsaných v bodech 3.1.1.1.1 a 3.1.1.1.2 je znázorněn na obrázcích 1 a 2.

        účinné od 1. 5. 2004Pokud se nestanoví jinak, musí být písmena a číslice každé značky vysoké nejméně 5 mm.

      1. účinné od 1. 5. 20043.2.2 Autorizovaná osoba informuje příslušné notifikované osoby ostatních států o svém ustavení a předá jim kopie vyobrazení značek EHS ověření, které bude používat.
    1. účinné od 1. 5. 20043.3 Připojování značek
      1. účinné od 1. 5. 20043.3.1 Značka konečného EHS ověření se připojí na požadované místo na lahev po jejím konečném ověření a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
      2. účinné od 1. 5. 20043.3.2 Jestliže se ověřování provádí ve více etapách, musí být v místě výroby připojena na lahev nebo na její část značka dílčího EHS ověření, která ji označuje za vyhovující požadavkům EHS v dané etapě ověřovacího postupu, a to na místo zvláště určené pro připojení značek nebo na jiné místo stanovené v této příloze.
        účinné od 1. 5. 2004Obrázek
  1. účinné od 1. 5. 20044. NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ:
    1. účinné od 1. 5. 20044.1 nápisy týkající se materiálu:
      číslo označující hodnotu R v MPa, která byla použita jako základ výpočtu;
    2. účinné od 1. 5. 20044.2 nápisy týkající se hydraulické zkoušky:
      zkušební přetlak v 0,1 MPa s připojeným symbolem 0,1 MPa;
    3. účinné od 1. 5. 20044.3 nápisy týkající se typu lahve:
      hmotnost lahve včetně všech částí s lahví pevně spojených, avšak bez ventilu či kohoutu, v kilogramech a nejmenší objem zaručený výrobcem lahve v litrech;

      účinné od 1. 5. 2004Čísla označující hmotnost a objem musí být zaokrouhlena na jedno desetinné místo. Hodnota objemu se zaokrouhluje dolů, hodnota hmotnosti se zaokrouhluje nahoru.

    1. účinné od 1. 5. 20044.4 nápisy týkající se místa původu lahve:
      velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu, dále pak značka výrobce a výrobní číslo.
    2. účinné od 1. 5. 20044.5 Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v dodatku 1.

účinné od 1. 1. 2002ČÁST IV.

účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek

účinné od 1. 1. 2002ČÁST V.

účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek
účinné od 1. 1. 2002Obrázek