vyhlášené znění

IV. / IV. 1.

IV. 1. Vyjádření Ministerstva spravedlnosti

  1. 17. Ministerstvo uvádí, že napadené ustanovení zahrnuje právní služby, u kterých se lze objektivně většinově setkat s nižší mírou náročnosti. Nejedná se o paušalizující ničím nepodložený předpoklad jednoduchosti a menší náročnosti těchto věcí, ale o výsledek empirického sběru poznatků ministerstva a zainteresovaných subjektů, včetně České advokátní komory („ČAK“) a jednotlivých obecných soudů, které advokátní tarif aplikují.
  2. 18. Práce na novele započaly v roce 2022, návrh připravovalo představenstvo ČAK. Návrh byl opakovaně konzultován se zástupci odborné veřejnosti a dvakrát byl předložen do meziresortního připomínkového řízení. Všem dotčeným aktérům bylo umožněno uplatnit jejich stanoviska. Dosavadní judikatura Ústavního soudu byla respektována.
  3. 19. Zaznívaly zejména zprávy z praxe (např. od okresního soudu, do jehož obvodu spadá významný psychiatrický ústav a který má na základě toho četné zkušenosti zejm. s agendou podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu) o tom, že úkony v těchto věcech jsou objektivně typově jednodušší, často formálního charakteru a opakující se.
  4. 20. Na jednání se zástupci ČAK a Městského soudu v Praze, resp. obvodních soudů, v červnu 2023 bylo ze strany zástupců soudů uvedeno, že je zde skupina sporů, které jsou svou podstatou obvykle poměrně jednoduché (které na straně advokátů obvykle nevyžadují další úkony), ale ve svém objemu mají poměrně nemalý dopad na státní rozpočet. Mezi tyto případy byly zahrnuty i věci zrušení a likvidace právnických osob, zejména v těch případech, kdy je jinak neaktivnímu a nekontaktnímu subjektu nutné ustanovit procesního opatrovníka pro účely výmazu rejstříkovým soudem.
  5. 21. Odměna pro advokáty a advokáty-opatrovníky ve shodné výši je v advokátním tarifu stanovena v § 10 odst. 2, 4 a 6, neboť v těchto případech jde o srovnatelnou činnost obhájce a ustanoveného opatrovníka.
  6. 22. Naopak povaha a náročnost činností dle napadeného ustanovení, na straně jedné, a činností dle § 9 odst. 2 advokátního tarifu, na straně druhé, není totožná, což plyne i ze získaných poznatků jednotlivých připomínkových míst.
  7. 23. Navíc oproti právnímu stavu posuzovanému Ústavním soudem v předchozích rozhodnutích došlo k pětinásobnému zvýšení tarifní hodnoty rozhodné pro určení odměny ustanoveného opatrovníka-advokáta (z 1 000 Kč na 5 000 Kč), resp. k výslednému zvýšení odměny opatrovníka za jeden úkon právní služby z 500 Kč na 1 000 Kč (bez souvisejících náhrad a DPH). To vylučuje závěr o zásahu do práva podnikat nebo do práva na spravedlivou odměnu za práci. U úkonů mimořádně obtížných (např. časově náročných) lze zvýšit odměnu advokáta až na trojnásobek dle § 12 advokátního tarifu. Došlo též k 50% navýšení souvisejících paušálních náhrad.
  8. 24. Ze strany obecných soudů nejsou signalizovány problémy s dostupností právních služeb, včetně služeb tzv. ex offo. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta bez ohledu na své procesní postavení, výši odměny nebo skutečnost, zda je klient osobou se zdravotním postižením či nikoliv. Za porušení těchto povinností je advokát kárně odpovědný. Ústavně garantované právo klienta na právní pomoc nemůže být stanovením odlišné (nicméně přiměřené) odměny podzákonným předpisem ani nepřímo ohroženo.
  9. 25. Ministerstvo hájí zejména zachování části napadeného ustanovení, které se týká odměny za výkon funkce opatrovníka ve věcech zrušení a likvidace právnické osoby. V případě zrušení části § 9 odst. 7 týkající se právnických osob by se uplatnila obecná úprava § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, podle níž v otázkách „obchodních společností, družstev a jiných právnických osob“ je tarifní hodnota 113 000 Kč. Odměna by pak byla zcela neadekvátní.
  10. 26. Tato část se týká typicky právnických osob, které nevykazují žádnou činnost, postrádají statutární orgán či nezakládají povinné dokumenty do sbírky listin. Dle dostupných informací z Městského soudu v Praze jde ročně o tisíce takovýchto případů. Zastoupení procesním opatrovníkem-advokátem je potřebné právě u neaktivních a nekontaktních právnických osob, které existují pouze jako „prázdné schránky“ a nemohou plnit svůj účel.
  11. 27. Nejde o právně a skutkově složité případy, jen o ověření, zda jsou naplněny zákonné důvody pro zrušení a likvidaci právnické osoby. Opatrovník nemůže suplovat roh osob, které mají oprávněný zájem na fungování právnické osoby (zejm. společníci, zakladatelé, věřitelé). Při rušení „prázdných schránek“ nemá obvykle ustanovený opatrovník žádné reálné informace, čímž se tato činnost odlišuje od činnosti advokáta na základě plné moci u aktivní právnické osoby.
  12. 28. Ve specifických případech má stále soud možnost § 9 odst. 7 advokátního tarifu neaplikovat dle čl. 95 odst. 1 Ústavy a postupovat podle obecné úpravy.
  13. 29. Řízení, na která se § 9 odst. 7 advokátního tarifu vztahuje, spojuje procesní postup podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Jde o řízení nesporná, ovládaná vyhledávací zásadou. Odměna ustanoveného opatrovníka je poskytována za většinově odlišný typ či náročnost právních služeb než odměna advokáta zvoleného v těchto typech řízení účastníkem nebo advokáta v jiném procesním postavení.
  14. 30. Napadené ustanovení má za cíl zabránit neúměrnému nárůstu mandatorních výdajů státu na právní služby v řízeních, kde je náročnost právních služeb procesního opatrovníka objektivně a prokazatelně typově nižší.
  15. 31. Ministerstvo proto navrhuje zamítnutí návrhu. Pro případ, že by se Ústavní soud rozhodl pro zásah, ministerstvo navrhuje přinejmenším zamítnout návrh v rozsahu týkajícím se úpravy ve věcech zrušení a likvidace právnických osob, popř. odklad vykonatelnosti rozhodnutí tak, aby bylo ministerstvu umožněno přijmout potřebnou novelizaci advokátního tarifu, která by vzniku nepřiměřených výdajů státu na odměny ve věcech zrušení a likvidace právnických osob předešla.

IV.2. Replika navrhovatele

  1. 32. Navrhovatel v replice uvádí, že vyjádření ministerstva nevyvrací závěr, že odlišné odměňování ustanovených opatrovníků dle § 9 odst. 7 advokátního tarifu není založeno na obecně rozumných a objektivizovaných kritériích. Výsledky sběru poznatků, na které odkazuje ministerstvo, nejsou veřejně známy ani obsaženy v důvodové zprávě. Není známo, kdo ze zástupců odborné veřejnosti se měl odborné diskuse účastnit a jaký byl její závěr. Ministerstvo podrobně zdůvodňuje jen výši odměny advokáta jako ustanoveného opatrovníka ve věcech zrušení a likvidace právnické osoby, přičemž uvedenou část právní úpravy považuje navrhovatel za nejméně problematickou.
  2. 33. Ačkoli ministerstvo uvádí, že diskusi před novelizací advokátního tarifu vedlo mimo jiné se zástupci ČAK i soudy, právě advokáti se na navrhovatele obraceli s podněty, aby spornou právní úpravu napadl, přičemž poukazovali mj. na nejednotný přístup obecných soudů. Nejednotnost rozhodování soudů zpochybňuje závěr ministerstva, že na stanovení nižší tarifní hodnoty a paušální jednoduchosti úkonů v řízeních dle § 9 odst. 7 advokátního tarifu panovala v odborných kruzích shoda.
  3. 34. Nelze souhlasit s paušálním závěrem, že všechna řízení uvedená v napadeném ustanovení jsou obecně jednoduchá nebo vykazují menší finanční náročnost. Ustanovení opatrovníci vykonávají úkony mimo jiné i pro osoby ve zranitelném postavení, s určitým zdravotním omezením nebo postižením. Od opatrovníka se očekává jeho zvýšená péče, jsou na něj mnohdy kladeny i větší profesní a lidské nároky. Aby bylo procesní opatrovnictví efektivní, odměna ustanoveného opatrovníka musí být úměrná kvalitě ochrany, kterou poskytuje.
  4. 35. Přestože byla tarifní hodnota pro určení odměny ustanoveného opatrovníka zvýšena, došlo i ke zvýšení jiných tarifních hodnot, což byl účel novely advokátního tarifu.
  5. 36. Zvýšení odměny podle ustanovení § 12 odst. 1 advokátního tarifu má být vyhrazeno mimořádně obtížným úkonům, nikoli nahrazovat nedostatečně vysokou odměnu za úkon v běžných případech.

IV. 3. Upuštění od ústního jednání

  1. 37. Jelikož Ústavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, dle § 44 zákona o Ústavním soudu od ústního jednání upustil.