Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 32/25 ve věci návrhu na zrušení § 9 odst. 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. 1. Návrhem podaným podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se veřejný ochránce práv (dále též jen „navrhovatel“) domáhá zrušení § 9 odst. 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.
2. 2. Napadené ustanovení bylo do advokátního tarifu vloženo vyhláškou č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Tato novela byla vyhlášena 10. 9. 2024 a nabyla účinnosti 1. 1. 2025.
3. 3. Podstata věci spočívá v posouzení ústavnosti rozlišování mezi odměnou advokáta, na straně jedné, a odměnou opatrovníka, který byl ustanoven do funkce soudem z řad advokátů, na straně druhé.

II. Znění napadeného ustanovení

1. 4.Napadené ustanovení § 9 odst. 7 advokátního tarifu zní:

   „Při výkonu funkce ustanoveného opatrovníka ve věcech podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu a zrušení a likvidace právnické osoby se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč.“

III. Tvrzení navrhovatele

1. 5. Navrhovatel uvádí, že obdržel opakované podněty z praxe k tomu, aby využil své aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení § 9 odst. 7 advokátního tarifu.
2. 6. Rekapituluje předchozí právní úpravu a vývoj rozhodovací praxe Ústavního soudu ve věci odměny ustanovených opatrovníků-advokátů týkající se někdejšího § 9 odst. 5 advokátního tarifu. V důsledku derogačních nálezů upravoval advokátní tarif v období od 8. 12. 2021 tarifní hodnotu pro advokáty i advokáty jako ustanovené opatrovníky v konkrétních řízeních shodně pouze v obecném ustanovení § 9 odst. 2 tohoto předpisu.
3. 7. Od 1. 1. 2025 došlo sice ke zvýšení tarifních hodnot včetně hodnoty stanovené v § 9 odst. 2 advokátního tarifu, zároveň však byla napadeným § 9 odst. 7 advokátního tarifu pro výpočet odměny advokáta jako ustanoveného opatrovníka v konkrétních typových řízeních stanovena nižší tarifní hodnota (5 000 Kč), než jakou stanoví § 9 odst. 2 advokátního tarifu (10 000 Kč).
4. 8. Snížená tarifní hodnota pro výpočet odměny opatrovníka se navíc uplatňuje pro řízení, v nichž ustanovení opatrovníci vykonávají úkony i pro osoby ve zranitelném postavení, s určitým zdravotním omezením či postižením. Takové zastupování opatrovníkem nelze bez dalšího paušálně označit za jednodušší činnost s menší finanční náročností. Řízení, na která současné znění § 9 odst. 7 advokátního tarifu dopadá, jsou vymezena v některých ohledech ještě šířeji než v Ústavním soudem zrušeném § 9 odst. 5 advokátního tarifu. I když se někdy může jednat i o jednodušší případy, jindy může opatrovnictví klást na advokáty mnohem větší profesní i lidské nároky.
5. 9. Podle navrhovatele je role opatrovníka v těchto řízeních dvojí. Opatrovník musí nejen informovat osobu o jejích právech a poradit jí nejvhodnější postup, ale (pokud je to objektivně možné) měl by také zjistit její přání a vyžádat si její pokyny, aby mohl účinně hájit její postoj a chránit její zájmy v průběhu celého řízení.
6. 10. Rozdílné odměňování může vést k formalistickému postupu a také k tomu, že kvalifikovaní advokáti nebudou mít o výkon funkce opatrovníka zájem. Systém procesních záruk by pak nebyl efektivní a funkční. Může dojít k ohrožení práva na právní pomoc osob, které advokáta-opatrovníka potřebují, v důsledku i k narušení jejich práva na spravedlivý proces.
7. 11. Navrhovatel se v rámci svých šetření setkává s tím, že je zastoupení opatrovníky často neefektivní a snížení odměny opatrovníků by mohlo vést k dalšímu zhoršení právních záruk.
8. 12. Napadené ustanovení je v rozporu s ústavní zásadou rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen „Listina“), ústavním právem podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny), právem na spravedlivou odměnu za práci, respektive srovnatelnou odměnu za srovnatelnou práci (čl. 28 Listiny per analogiam) a s právem na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny).
9. 13. Rovnost je narušena tím, že právní úprava vychází z neodůvodněného, nepodloženého a paušálního závěru, že u konkrétních typů řízení poskytuje opatrovník právní služby s nižší mírou náročnosti. Takové odlišné zacházení ale nesleduje legitimní cíl a nevychází z objektivních a rozumných kritérií. Stanovená odměna závisí nikoli na charakteru a náročnosti poskytované právní služby, ale pouze na formálním postavení advokáta v řízení.
10. 14. Právní úprava zároveň narušuje princip právní jistoty, neboť soudy nepostupují jednotně. Některé určují odměnu podle napadeného § 9 odst. 7 a jiné dle § 9 odst. 2 s odkazem na neústavnost § 9 odst. 7 advokátního tarifu. K nejednotnému rozhodování dochází i v rámci jednoho soudu. Zrušení napadeného ustanovení je důležité pro sjednocení rozhodovací praxe a zajištění právní jistoty.
11. 15. Z pohledu práva na právní pomoc, resp. přístupu ke spravedlnosti je nutno vzít v úvahu závazky státu plynoucí z čl. 12 a 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010 Sb. m. s.). Odměňování ustanovených opatrovníků se zčásti týká právě zastupování osob se zdravotním postižením, a tedy rovného přístupu těchto osob k právní pomoci.

IV. Průběh řízení před Ústavním soudem

1. 16. Ústavní soud v souladu s § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh na zrušení napadeného ustanovení k vyjádření Ministerstvu spravedlnosti (dále též jen „ministerstvo“).