Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 32/25 ve věci návrhu na zrušení § 9 odst. 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů

VIII. Závěr

1. 74. Ústavní soud shrnuje, že napadené ustanovení v části týkající se podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu porušuje čl. 1 Listiny ve spojení s čl. 26 odst. 1 Listiny.
2. 75. Pro rozlišování mezi advokáty, pro něž je určena tarifní hodnota v § 9 odst. 2 advokátního tarifu, na straně jedné, a advokáty-opatrovníky, pro něž je určena napadeným ustanovením tarifní hodnota ve shodných řízeních v podstatně nižší výši, na straně druhé, neshledal Ústavní soud racionální důvod.
3. 76. Ústavní soud pro úplnost uvádí, že vzhledem k tomu, že shledal protiústavnost napadené právní úpravy (vyjma opatrovnictví při zrušení a likvidaci právnické osoby) již na poli šířeji koncipovaného čl. 1 Listiny, což pro derogaci napadeného ustanovení postačuje, nezabýval se již dále tvrzeným porušením čl. 3 odst. 1 Listiny.
4. 77. Proto Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodl o zrušení ve výroku vymezené části ustanovení § 9 odst. 7 advokátního tarifu, a to ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.