Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn a doplňků Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980

1. 1903 Přechodná ustanovení
   1. Nálepky k označení nebezpečí, které odpovídají vzorům platným do 31. 12. 1998, smějí být používány až do vypotřebování zásob.

1. 1904-
2. 1909

1. 3. Označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu
   1. 1910 V bodě 918 (4) a v odstavci 9.6 (přípojky X a XI) předepsané označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu, má tvar trojúhelníku o délce strany nejméně 250 mm a musí být červené, jak je uvedeno dále.
      
   1. 1911-
   2. 1999

      Nálepky k označení nebezpečí

      Význam: viz přípojek (bod 1902)

      Vzor 1 Vzor 1.4 Vzor 1.5 Vzor 1.6
      Vzor 01 Vzor 2 Vzor 2 Vzor 3
      Vzor 3 Vzor 4.1 Vzor 4.2 Vzor 4.3
      Vzor 4.3 Vzor 5.1 Vzor 5.2 Vzor 05
   3. 1) údaj podtřídy
   4. 2) údaj skupiny snášenlivosti
   5. 3) rozměry, viz nálepku vzor 1
   6. 4) údaj číslice třídy dovolen [viz bod 1900 (4)]
   Vzor 6.1 Vzor 6.2 Vzor 7A Vzor 7B
   Vzor 7C Vzor 7D Vzor 8 Vzor 9
   Vzor 10 (vyhrazeno) Vzor 11 Vzor 12 (vyhrazeno)
   Vzor 13 Vzor 14 (vyhrazeno) Vzor 15
   7. 3) rozměry, viz nálepku vzor 1
   8. 4) rozměry, viz nálepku vzor 7A
   9. 5) nálepky na kusech smějí být zmenšeny až na formát A7 (74 mm x 105 mm)
   10. 6) údaj číslice třídy dovolen [viz bod 1900 (4)]

Přípojek X

Ustanovení o konstrukci, zkouškách a použití nádržkových kontejnerů

1. 1. Podmínky platné pro všechny třídy
   1. 1.1 Všeobecně, rozsah platnosti, pojmy
   2. Pozn. Nádržkové výměnné nástavby (nádržkové výměnné skříně) se ve smyslu RID (PNZ) považují za nádržkové kontejnery.
   1. 1.1.1 Tyto podmínky platí pro nádržkové kontejnery určené pro přepravu kapalných, plynných práškovitých a zrnitých látek o objemu větším než 0,45 m³, jakož i pro jejich vybavení.
   2. Pozn. Ve smyslu podmínek tohoto přípojku se považují za látky, které jsou přepravovány v kapalném stavu:
      1. – kapalné látky za normální teploty a normálního tlaku,
      2. – pevné látky, které při zvýšené teplotě nebo zahřáté jsou podávány k přepravě v roztaveném stavu.
   1. 1.1.2 V části 1 jsou uvedeny podmínky platné pro nádržkové kontejnery určené pro přepravu látek všech tříd. Části 2 až 9 obsahují zvláštní podmínky, doplňující nebo pozměňující podmínky části 1.
   2. 1.1.3 Nádržkový kontejner se skládá z nádoby a vybavení, včetně zařízení umožňujícího překládku nádržkového kontejneru bez změny rovnovážné polohy.
   3. 1.1.4 V dále uvedených podmínkách se rozumí pod pojmem:
      1. 1.1.4.1 – nádoba: plášť a dna nádoby, které obklopují látku (včetně otvorů a jejich vík);
         1. – vybavení pro obsluhu nádoby: plnicí a vyprazdňovací zařízení, odvzdušňovací, pojistné, topné a tepelněizolační zařízení, jakož i měřicí přístroje;
         2. – konstrukční vybavení: vně nebo uvnitř nádoby namontované výztužné, upevňovací, ochranné nebo stabilizační prvky.
      1. 1.1.4.2 - výpočtový přetlak: fiktivní přetlak nejméně rovný zkušebnímu přetlaku, který může více nebo méně překročit provozní přetlak podle stupně nebezpečnosti přepravované látky. Slouží pouze ke stanovení tloušťky stěny nádoby, přičemž vnější a vnitřní zesilovací zařízení zůstanou nepovšimnuta;
         1. – zkušební přetlak: nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě při tlakové zkoušce nádoby;
         2. – plnicí přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém plnění;
         3. – vyprazdňovací přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém vyprazdňování;
         4. – nejvyšší provozní přetlak: nejvyšší z těchto tří následujících hodnot:
            1. a) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě povolen při plnění (nejvyšší povolený plnící přetlak);
            2. b) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě povolen při vyprazdňování (nejvyšší povolený vyprazdňovací přetlak);
            3. c) efektivní přetlak vytvořený plněným zbožím v nádobě (včetně případně vyskytujících se plynů) při nejvyšší provozní teplotě;
            4. pokud zvláštní podmínky jednotlivých tříd nestanoví jinak, nesmí číselná hodnota provozního přetlaku být menší než tenze par plněného zboží při 50 °C (absolutní tlak).
            5. U nádob s pojistnými ventily (s průtržnou membránou nebo bez ní) je však nejvyšší provozní přetlak roven předepsanému otevíracímu přetlaku těchto pojistných ventilů.
      1. 1.1.4.3 – zkouška těsnosti: zkouška, při které se nádoba vystaví účinnému vnitřnímu přetlaku podle metody schválené příslušným úřadem¹⁾, který se rovná nejvyššímu provoznímu přetlaku, musí však činit nejméně 20 kPa (0,2 bar).
         1. U nádob s odvzdušňovacími zařízeními a jištěním proti úniku obsahu nádoby při jejím převržení je přetlak při zkoušce těsnosti roven statickému přetlaku plněného zboží.
   1. 1.2 Stavba (konstrukce)
      1. 1.2.1 Nádoby musí být navrženy a stavěny podle podmínek technických pravidel schválených příslušným úřadem a v nich musí být zohledněny při volbě materiálu a při stanovení tloušťky stěny, nejvyšší a nejnižší plnicí a provozní teploty; následující nejmenší požadavky však musí být dodrženy:
         1. 1.2.1.1 Nádoby musí být zhotoveny z vhodných kovových materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a trhlinkové korozi způsobené pnutím za teplot mezi -20 °C a +50 °C, pokud není v jednotlivých třídách předepsán jiný teplotní rozsah. Pro výrobu vybavení pro obsluhu a konstrukčních vybavení však smí být použity vhodné nekovové materiály.
         2. 1.2.1.2 Pro svařované nádoby smí být použit jen takový materiál, který má zaručenou svařitelnost a u kterého může být zaručena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při okolní teplotě -20 °C, zejména ve svarem ovlivněných oblastech.
            1. Pro svařované nádoby z oceli nesmí být použita ve vodě kalená ocel. Při použití jemnozrnné oceli smí být použito jen materiálu, u kterého podle specifikace materiálu nebude překročena jak zaručená hodnota meze průtažnosti Re rovná 460 N/mm², tak hodnota pro horní mez zaručené pevnosti v tahu 725 N/mm².
         1. 1.2.1.3 Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
            1. O provedení a kontrole svarů, viz také odst. 1.2.8.6.
            2. Nádoby, jejichž nejmenší tloušťky stěn byly stanoveny podle odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4, se musí zkoušet podle metod popsaných v definici svařovacího koeficientu 0,8.
         1. 1.2.1.4 Konstrukční materiál nádob nebo jejich ochranná vyložení přicházející do styku s obsahem, nesmí obsahovat žádné látky, které s obsahem nebezpečně reagují, vytvářet nebezpečné látky nebo výrazně zeslabovat konstrukční materiál.
         2. 1.2.1.5 Ochranné vyložení musí být provedeno tak, aby jeho těsnost zůstala zachována při jakýchkoli deformacích, k nimž může docházet při normálních přepravních podmínkách (viz 1.2.8.1).
         3. 1.2.1.6 Dochází-li při styku přepravované látky a materiálu použitého pro stavbu nádoby k postupnému zeslabování tloušťky stěny, musí být tloušťka stěn při výrobě zvýšena na odpovídající hodnotu.
            1. Na tuto přirážku na zeslabení nesmí být brán zřetel při výpočtu tloušťky stěny.
      1. 1.2.2 Nádoby, vybavení pro jejich obsluhu a jejich konstrukční vybavení musí být provedeny tak, aby odolaly bez ztráty obsahu (s výjimkou množství plynů, které uniká z případných odplyňovacích otvorů)
         1. – statickému a dynamickému namáhání při normálních přepravních podmínkách;
         2. – minimálním namáháním tak, jak jsou předepsána v odst. 1.2.6 a 1.2.8.
      1. 1.2.3 Přetlak rozhodující pro stanovení tloušťky stěny nádoby nesmí být menší než výpočtový přetlak, musí se však přitom také brát v úvahu namáhání uvedená v odst. 1.2.2.
      2. 1.2.4 Kromě zvláštních podmínek předepsaných v jednotlivých třídách musí být při výpočtu nádob vzat zřetel na tyto údaje:
         1. 1.2.4.1 – nádoby vyprazdňované vlastní hmotností látky, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá dvojnásobku statického přetlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobku statického přetlaku vody;
         2. 1.2.4.2 – nádoby s tlakovým plněním nebo vyprazdňováním, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku rovnajícího se 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku;
         3. 1.2.4.3 – nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar), ale nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak) musí být vypočítány přetlakem nejméně 0,15 MPa (1,5 bar) nebo přetlakem, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, pokud je tento vyšší;
         4. 1.2.4.4 – nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, nejméně však přetlaku rovnajícímu se 0,4 MPa (4 bar).
      1. 1.2.5 Nádržkové kontejnery pro určité nebezpečné látky musí být opatřeny dodatečnou ochranou. Ta může být zajištěna zvýšenou tloušťku stěny nádoby (tato zvýšená tloušťka stěny se stanoví podle druhu nebezpečí, které příslušná látka představuje - viz ustanovení v jednotlivých třídách) nebo se skládá z ochranného zařízení.
      2. 1.2.6 Při zkušebním přetlaku musí být napětí σ (sigma) v nejsilněji namáhaném místě nádoby menší nebo rovno dále uvedeným mezním hodnotám podle konstrukčních materiálů. Přitom se musí brát zřetel na případné zeslabení způsobené svarovými švy.
         1. 1.2.6.1 U všech kovů a slitin musí napětí σ (sigma) při zkušebním přetlaku ležet pod menší z hodnot, která vyplyne z následující rovnice:

            σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m

            Přitom znamená:

            1. R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austenitických ocelí mez tažnosti 1,0%.
            2. R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu
            3. U svařovaných nádob z oceli nesmí být poměr R_e/R_m větší než 0,85.
            4. Použité hodnoty R_e a R_m jsou specifikované minimální hodnoty uvedené v materiálových normách. V případě, že pro kov nebo slitinu neexistuje materiálová norma, musí být použité hodnoty R_e a R_m odsouhlaseny příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.
            5. Minimální hodnoty z materiálových norem smějí být při použití austenitických ocelí překročeny až do 15 %, pokud jsou tyto vyšší hodnoty potvrzeny v osvědčení o materiálu. Pro určení poměru R_e/R_m se musí vzít za základ v každém případě hodnoty vykázané v osvědčení.
         1. 1.2.6.2 Protažení po lomu v % u oceli musí odpovídat nejméně číselné hodnotě
            1. a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16 % a u ostatních ocelí méně než 20%. U hlínikových slitin nesmí být protažení po lomu menší než 12 %²⁾.
      1. 1.2.7 Všechny části nádržkového kontejneru určeného k přepravě kapalných látek s bodem vzplanutí až do 61 °C a k přepravě zápalných plynů, musí být možné elektricky uzemnit. Musí být zamezeno jakémukoli styku kovů, který by mohl přivodit elektrochemickou korozi.
      2. 1.2.8 Nádržkové kontejnery musí být schopné odolávat silám uvedeným v odst. 1.2.8.1. a mít tloušťku stěn stanovenou v odst. 1.2.8.2 až 1.2.8.5.
         1. 1.2.8.1 Nádržkové kontejnery, včetně jejich upevňovacích zařízení, musí při nejvyšší hmotnosti náplně odolat následujícím silám:
            1. – dvojnásobné celkové hmotnosti ve směru jízdy;
            2. – celkové hmotnosti ve směru kolmém ke směru jízdy; (není-li směr jízdy jednoznačně potvrzen, je nejvyšší hmotnost náplně rovná dvojnásobku celkové hmotnosti v každém směru);
            3. – celkové hmotnosti kolmo zdola nahoru a
            4. – dvojnásobku celkové hmotnosti kolmo odshora dolů.
            5. Při účinku kterékoli z těchto sil musí být dodrženy tyto koeficienty bezpečnosti:
            6. – u kovových materiálů s určenými mezními hodnotami průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou mezní hodnotu průtažnosti, nebo
            7. – u kovových materiálů bez určené mezní hodnoty průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou 0,2 % mezní hodnotu průtažnosti (u austenitických ocelí na 1 % meze tažnosti).
         1. 1.2.8.2 Tloušťka stěny válcové části nádoby, jakož i den a vík musí odpovídat nejméně větší z hodnot, které vyjdou z výpočtů podle těchto vzorců:

            v nichž znamená

            1. P_T = zkušební přetlak v MPa
            2. P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4
            3. D = vnitřní průměr nádoby v mm
            4. σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1
            5. λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, který odpovídá kvalitě svarového spoje.
            6. V každém případě však nesmí být tloušťka stěn menší než hodnoty uvedené v odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4.
         1. 1.2.8.3 Stěny, dna a víka nádob musí mít tloušťku nejméně 5 mm, jsou-li z konstrukční oceli³⁾ odpovídající podmínkám odst. 1.2.6 nebo rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu. Je-li průměr větší než 1,80 m, musí být, s výjimkou nádob pro práškovité nebo zrnité látky, tato tloušťka stanovena na 6 mm, jsou-li nádoby z konstrukční oceli³⁾ nebo mít rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu.

            Ať už je použitý kov jakýkoli, nesmí být nejmenší tloušťka stěn nádoby nikdy menší než 3 mm.

            Rovnocennou tloušťkou se rozumí taková tloušťka, která je určena následujícím vzorcem⁴⁾:

         1. 1.2.8.4 Mají-li nádoby navíc ochranu proti poškození, mohou příslušné úřady povolit snížení tloušťky stěn v poměru k této ochraně; u nádob s průměrem do 1,80 m⁵⁾ však nesmí být tloušťka stěn menší než 3 mm při použití konstrukční oceli³⁾ nebo rovnocenné tloušťky při použití jiných kovů⁵⁾. U nádob s průměrem větším než 1,80 m⁵⁾ se musí tato tloušťka při použití konstrukční oceli³⁾ zvýšit na 4 mm nebo na rovnocennou hodnotu při použití jiného kovu. Rovnocennou tloušťkou stěny se rozumí taková tloušťka, která se stanoví podle tohoto vzorce⁴⁾:

         1. 1.2.8.5 Dodatková ochrana, na kterou je brán zřetel v odst. 1.2.8.4, může sestávat z konstrukční ochrany úplně obepínající nádobu z vrstvené konstrukce (konstrukce “sendvičová“), u které je vnější ochrana upevněna na nádobě, nebo z rámu úplně obepínajícího nádobu, drženého podélnými a příčnými nosníky, nebo z nádoby s dvojitou stěnou.

            Jsou-li nádoby stavěny jako nádoby s dvojitou stěnou s vakuovou izolací, musí součet tlouštěk stěn kovové vnější stěny a stěn nádoby odpovídat nejmenší tloušťce stěn stanovené podle odst. 1.2.8.3. Přitom nesmí být tloušťka stěny nádoby samé menší než tloušťka stěny stanovená v odst. 1.2.8.4.

            Je-li nádoba stavěna jako nádoba s dvojitou stěnou s mezivrstvou pevné látky o tloušťce nejméně 50 mm, musí mít vnější stěna tloušťku nejméně 0,5 mm, je-li z konstrukční oceli³) a tloušťku nejméně 2 mm, je-li z plastu zesíleného skleněnými vlákny. Jako mezivrstva pevné látky může být použita tvrdá pěna, která je schopna odolat nárazům, jako např. tvrdá pěna z polyuretanu.

         1. 1.2.8.6 Způsobilost výrobce provádět svářecí práce musí být uznána příslušným úřadem. Svářecí práce musí být provedeny zkoušenými kvalifikovanými svářeči postupem, jehož vhodnost (včetně náležitých tepelných zpracování) byla prokázána technologickou zkouškou. Zkoušky bez porušení materiálu se musí provést ultrazvukem nebo prozářením a musí prokázat vyhovující odolnost svarů.
            1. Při stanovení tloušťky stěn podle odst. 1.2.8.2 je třeba volit, co se týká svarů, tyto hodnoty pro koeficient lambda (λ):
               1. 0,8: jsou-li svary zkontrolovány po obou stranách, pokud možno vizuálně a jsou-li podrobeny namátkové zkoušce neporušenosti se zvláštním zřetelem na křížové svary;
               2. 0,9: jsou-li všechny podélné svary po celé délce, obvodové svary v rozsahu 25 %, jakož i svary spojující větší části zkontrolovány metodou bez porušení, přičemž musí být zahrnuty všechny křížové svary. Svary se musí zkontrolovat na obou stranách pokud možno vizuálně;
               3. 1,0: jsou-li všechny svary přezkoušeny bez porušení materiálu a pokud možno na obou stranách i vizuálně. Díl pro zkoušku svařováním je třeba odebrat.

            Má-li příslušný úřad pochybnosti o jakosti svarů, může nařídit dodatečné zkoušky.

         1. 1.2.8.7 Musí být provedena opatření k ochraně nádob před deformací v důsledku vnitřního podtlaku.
            1. Pokud není ve zvláštních podmínkách pro jednotlivé třídy nic jiného určeno, smějí mít tyto nádoby ventily k zabránění nedovoleného podtlaku uvnitř nádoby bez meziuložení průtržných membrán.
         1. 1.2.8.8 Tepelněizolační ochranná zařízení musí být provedena tak, aby nebránila snadnému přístupu k plnícím a vyprazdňovacím zařízením, jakož i k pojistným ventilům a neovlivnila jejich činnost.
   1. 1.3 Vybavení
      1. 1.3.1 Součásti vybavení musí být umístěny tak, aby byly během přepravy a při manipulaci chráněny proti odtržení nebo poškození. Musí poskytovat stejnou záruku bezpečnosti jako nádoby a musí
         1. – vyhovovat ustanovením odst. 1.2.2;
         2. – se snášet s přepravovaným zbožím.

         Těsnost součástí vybavení pro obsluhu musí být zajištěna také při převržení nádržkového kontejneru.

         Těsnění musí být zhotovena z materiálu, který se snáší s přepravovaným zbožím; musí být nahrazena, jakmile je jejich účinnost snížena, např. stárnutím.

         Těsnění zajišťující těsnost zařízení uváděných v činnost při normálním užití nádržkového kontejneru, musí být vyhotovena a uspořádána tak, že nemohou být žádným způsobem poškozena zařízením uvedeným v činnost, k němuž patří.

      1. 1.3.2 Každá nádoba se spodním vyprazdňováním nebo každý oddíl dělených nádob se spodním vyprazdňováním musí být opatřeny dvěma za sebou umístěnými uzávěry, na sobě nezávislými, z nichž první je tvořen vnitřním uzavíracím zařízením spojeným s nádobou⁶⁾ a druhý se musí skládat z ventilu nebo rovnocenného zařízení⁷⁾ umístěného na každém konci vyprazdňovaného potrubí. Spodní vyprazdňování nádob pro práškovité nebo zrnité látky smí být zvenku opatřeno výpustným hrdlem s uzávěrem, pokud je vyrobeno z kovového materiálu schopného deformace. Kromě toho musí být otvory uzavíratelné čepičkami se šroubením, slepými přírubami nebo stejně účinnými zařízeními.

         Vnitřní uzavírací zařízení může být ovládáno shora nebo zespodu. V obou případech musí být poloha vnitřního uzavíracího zařízení - zavřeno nebo otevřeno - pokud možno, kontrolovatelná ze země. Ovládací prvky vnitřního uzavíracího zařízení musí být konstruovány tak, aby bylo vyloučeno jakékoli náhodné otevření v důsledku nárazu nebo neúmyslné manipulace. V případě poškození vnějšího ovládacího prvku musí zůstat vnitřní uzávěr účinný.

         Aby se zabránilo jakékoli ztrátě obsahu v případě poškození vnějších vyprazdňovacích zařízení (trubkové nástavce, boční uzavírací zařízení), musí být vnitřní uzavírací zařízení a jeho uložení uzpůsobeno nebo chráněno tak, že nemůže být odtrženo vlivem vnějšího namáhání. Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub a šroubových uzávěrů), jakož i případné ochranné čepičky musí být zajištěny proti náhodnému otevření.

         Poloha a/nebo směr uzavírání ventilů musí být jednoznačně zřejmé.

      1. 1.3.3 Nádoba nebo každý její oddíl musí být opatřeny dostatečně velkým otvorem, aby se umožnila jejich vnitřní prohlídka.
      2. 1.3.4 Nádoby určené k přepravě látek, u nichž se musí všechny otvory nacházet nad hladinou kapaliny, mohou být opatřeny ve spodní části pláště nádoby čistícím otvorem (pro vsunutí ruky). Tento otvor musí být možno uzavřít těsně uzavíratelnou přírubou, jejíž konstrukce musí být povolena příslušným úřadem nebo místem jím pověřeným.
      3. 1.3.5 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C nepřesahující 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak) musí být opatřeny buď odvzdušňovacím zařízením a ochranou proti úniku obsahu nádoby při převržení, nebo musí odpovídat podmínkám uvedeným v odst. 1.3.6 nebo 1.3.7.
      4. 1.3.6 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C vyšší než 110 kPa až do 175 kPa (1,1 až do 1,75 bar) (absolutní tlak) musí mít buď pojistný ventil, seřízený nejméně na 150 kPa (1,5 bar) (přetlak), který se úplně otevře nejpozději při přetlaku rovném zkušebnímu přetlaku, nebo musí odpovídat podmínkám odst. 1.3.7.
      5. 1.3.7 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C vyšší než 175 kPa až do 300 kPa (1,75 bar až do 3 bar) (absolutní tlak) musí mít buď pojistný ventil, který je seřízen nejméně na 300 kPa (3 bar) (přetlak) a otevírá se zcela při přetlaku rovnému zkušebnímu přetlaku, nebo musí být vzduchotěsně uzavřeny⁸).
      6. 1.3.8 Jsou-li nádoby, které jsou určeny k přepravě zápalných kapalných látek s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C a zápalných plynů, z hliníku, pak nesmějí být žádné pohyblivé části, které by mohly přijít do styku s hliníkovými nádobami určenými pro tyto látky buď třením, nebo nárazy, např. víko, části uzávěrů, zhotoveny z nechráněné, korozi podléhající oceli.
   1. 1.4 Schválení konstrukčního typu