Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn a doplňků Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980

vyhlášené znění

Látky bodu 901, číslic 1, 2, 4, 11, 12, 20 a 31 až 35, jakož i 2211 kuličky zpěňovatelné, polymerové číslice 4 smějí být přepravovány v kotlových vozech.

  • Pozn. O přepravě látek bodu 901 ve volně loženém stavu, viz bod 916.
    1. 9.2 Stavba (konstrukce)
      1. 9.2.1 Nádoby určené pro látky číslic 1, 11, 12, 20 a 31 až 35, jakož i 2211 kuličky zpěňovatelné, polymerové číslice 4 musí být vypočteny podle podmínek všeobecné části tohoto přípojku.
      2. 9.2.2 Nádoby určené pro látky číslice 2 musí být vypočteny výpočtovým přetlakem36) nejméně 0,4 MPa (4 bar).
    1. 9.3 Vybavení
      1. 9.3.1 Nádoby určené pro látky číslic 1 a 2 musí být možno vzduchotěsně uzavřít35). Nádoby určené pro 2211 kuličky zpěňovatelné, polymerové číslice 4 musí být vybaveny pojistným ventilem.
      2. 9.3.2 Jsou-li nádoby určené pro látky číslic 1 a 2 vybaveny pojistnými ventily, musí být před ventily umístěna průtržná membrána. Uspořádání průtržné membrány a pojistného ventilu musí odpovídat požadavkům příslušného úřadu.
      3. 9.3.3 Nádoby pro látky číslice 20 musí být vybaveny tepelněizolačním zařízením. Smí být také vybaveny zařízením pro odlehčení tlaku, které se otevírá při rozdílu tlaků 20 kPa až 30 kPa (0,2 až 0,3 bar) směrem dovnitř nebo ven.

        Tepelné izolace, které jsou v přímém kontaktu s nádobou pro látky číslice 20, musí mít teplotu vzplanutí, která je nejméně o 50 °C vyšší než je nejvyšší teplota, pro kterou jsou nádoby vyloženy.

      1. 9.3.4 Spodní vyprazdňování nádob pro látky číslice 20 může být provedeno vně umístěným vypouštěcím hrdlem s uzavíracím zařízením, pokud je vyrobeno z kovového materiálu schopného deformace.
    1. 9.4 Schválení konstrukčního typu
      1. Nejsou zvláštní podmínky.
    1. 9.5 Zkoušky
      1. 9.5.1 Nádoby určené pro látky číslice 2 musí být při první a periodické hydraulické tlakové zkoušce zkoušeny přetlakem nejméně 0,4 MPa (4 bar).
      2. 9.5.2 Nádoby určené pro látky číslic 1, 11, 12, 20 a 31 až 35, jakož i 2211 kuličky zpěňovatelné, polymerové číslice 4 musí být při první a periodické hydraulické tlakové zkoušce zkoušeny přetlakem stanoveným pro výpočet nádoby v odstavci 1.2.4.
    1. 9.6 Označení

      Nádoby pro látky číslice 20 musí být opatřeny, kromě údajů dle odst. 1.6.2, označením uvedeným v bodě 1910 přípojku IX.

    1. 9.7 Provoz
      1. 9.7.1 Nádoby určené pro látky číslic 1 a 2 musí být během přepravy vzduchotěsně37) uzavřeny.
      2. 9.7.2 Kotlové vozy, které byly schváleny pro přepravu látek číslic 1 a 2, nesmějí být použity pro přepravu potravin, poživatin a krmiv.
    1. 9.8 Přechodná ustanovení

      Kotlové vozy, které byly určeny pro přepravu látek číslice 20, které však neodpovídají podmínkám platným od 1. ledna 1997, smí být dále používány až do 31. prosince 2006.

    Směrnice k přípojku V

    Předpisy o zkouškách nádob z plastů

    Předpisy o zkouškách nádob z plastů

    Směrnice k přípojku V bod 1551 (7)

    Laboratorní metody na zkušebních tělesech z materiálu nádoby k prokázání chemické snášenlivosti vysokomolekulárního polyethylénu podle definice v přípojku V bod 1551 (7) vůči plněnému zboží (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle přílohy k přípojku V, oddíl I.

    Provedením dále popsaných laboratorních metod A až C se určí možné mechanismy poškození materiálu nádoby povolovaným plněným zbožím, ve srovnání s právě použitými standardními kapalinami.

    Volba zkušební metody plyne z očekávaného mechanismu poškození.

    1. Pokud není nic na základě složení předvídáno, je
      1. – změkčení nabobtnáním (laboratorní metoda A)
      2. – vyvolání trhlinek působením pnutí (laboratorní metoda B)
      3. – reakce oxidační a odbourávání molekul (laboratorní metoda C)
      4. na materiál nádoby zahrnuto v laboratorních metodách a porovnáno s příslušnými standardními kapalinami stejného působení.
      5. Je třeba použít zkušební tělesa stejné tloušťky v rámci udané tolerance.

    Laboratorní metoda A

    Nabytí hmotnosti nabobtnáním se stanoví na plochých zkušebních tělesech z materiálu nádoby skladováním při 40 °C v povolovaném plněném zboží, jakož i ve srovnávací standardní kapalině.

    Změna hmoty nabobtnáním se stanoví vážením zkušebních těles před skladováním a u zkušebních těles se zkušebními tloušťkami až do 2 mm po 4 týdenním působení, jinak až do hmotnostní konstanty.

    Je třeba určit střední hodnotu ze 3 zkušebních těles. Zkušební tělesa smí být použita jen jednou.

    Laboratorní metoda B (postup vtlačením kolíku)

    1. 1. Stručný popis

      Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z vysokomolekulárního polyethylénu vysoké hustoty vůči plněnému zboží a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %.

      Tělesa nádoby se k tomu účelu opatří otvorem a zářezem a nejdříve se předskladují ve zkoumaném plněném zboží, jakož i v příslušné standardní kapalině. Po předskladování se vtlačí do otvoru kolík s definovaným větším rozměrem.

      Takto připravené vzorky se skladují ve zkoumaném plněném zboží a příslušné standardní kapalině a odeberou se po různě dlouhých skladovacích dobách a zkoumají na zbytkovou pevnost v tahu (postup 3.1) nebo na čas k protrhnutí zkušebního tělesa (postup 3.2).

      Srovnávacím měřením se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku“, “kyselina octová“, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ nebo “voda“, jako zkušební médium, se zjistí, zda stupeň poškození zkoumaného plněného zboží je stejný, silnější nebo slabší.

    1. 2. Zkušební těleso
      1. 2.1 Tvar a rozměr

        Tvar a doporučený rozměr zkušebního tělesa je určen obrázkem 1. Odchylka zkušební tloušťky nemá překročit ± 15 % střední hodnoty měřené řady.

        K měřené řadě patří zkoumané plněné zboží a příslušná standardní kapalina.

        Obrázek 1

        Zkušební těleso bez kolíku

        Obrázek
      2. * Minimální tloušťka stěny 2
      1. 2.2 Výroba

        Zkušební tělesa měřené řady mohou být odebrána jak z nádob stejného konstrukčního vzoru, tak i ze stejného kusu lisovaného polotovaru.

        Při napěťové výrobě zkušebních těles postačuje, co se týče kvality řezné plochy, pilový řez. Ostré hrany vznikající při opracování by měly být odstraněny pouze od později zařezávaných řezných ploch. U zkušebních těles je třeba provést zářez rovnoběžně se směrem vytlačování.

        V každém zkušebním tělese se vyvrtá otvor podle obr. 1 o průměru

        Potom se zkušební těleso podle obr. 1 opatří ostrým zářezem s poloměrem zářezu ≤ 0,05 mm.

        Vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru činí 5 mm ± 0,1 mm.

      1. 2.3 Počet zkušebních těles

        K určení zbytkové pevnosti v tahu podle odst. 3.2 se použije pro každou skladovací dobu 10 zkušebních těles. Zpravidla se použije nejméně 5 skladovacích dob.

        K určení času k protržení zkušebního tělesa podle odst. 3.3 je zapotřebí celkem 15 kusů.

      1. 2.4 Kolíky

        O rozměrech kolíků tloušťky 4 mm, viz obrázek 2.

        Obrázek 2
        1. a: Kolík ke stanovení zbytkové pevnosti v tahu
        2. b: Kolík ke stanovení času k protrhnutí zkušebního tělesa
        Obrázek
        1. Pro materiál kolíku se přednostně použije nerezavějící ocel (např. X 12 Cr Si 17).
        2. Pro látky, které tuto ocel napadají, se použijí skleněné kolíky.
    1. 3. Zkušební postup a zhodnocení
      1. 3.1 Předskladování zkušebních vzorků

        Zkušební tělesa se před zkouškou kolíkem předskladují po dobu 21 dní při 40 °C ± 1 °C ve zkoumané kapalině a standardní kapalině. Pro standardní kapalinu c) podle přílohy k přípojku V, odstavec I se předskladování provede v n-butylacetátu.

      1. 3.2 Postup ke stanovení křivky zbytkové pevnosti v tahu
        1. 3.2.1 Provedení

          Kolík podle obr. 2a se zatlačí přes kónickou část svou válcovou částí zpříma do otvoru zkušebního tělesa.

          Takto připravené vzorky se potom ponoří do skladovacích nádob naplněných příslušnou zkušební kapalinou a temperovaných na 40 °C a skladují se v tepelné skříni při 40 °C ± 1 °C. U standardní kapaliny c) se tato zkouška uskuteční v roztoku smáčecího prostředku, zředěném 2% n-butylacetátem.

          Doba mezi zkouškou kolíkem zkušebních těles a pokračováním skladování ve zkušební kapalině musí být zvolena pro celou měřenou řadu jednotně a musí být konstatní.

          Skladovací doby pro určení tvorby trhlin pnutím závislého na čase a zkušební kapalině je třeba zvolit tak, aby byl mezi křivkami zbytkových pevností v tahu zkoušených standardních kapalin a plněného zboží znázorněn jednoznačný rozdíl s dostatečnou bezpečností.

          Po vyjmutí ze skladovací nádoby se bezprostředně poté zkušební tělesa zbaví kolíku a očistí od zbytků zkušební kapaliny.

          Po ochlazení na pokojovou teplotu se zkušební tělesa rozdělí rovnoběžně ke straně se zářezem středem otvoru řezem pilou. Pro další zkoušku se použijí jen tyto části zkušebních těles se zářezy.

          Tyto části zkušebních těles se zářezy budou potom, ne později než 8 hodin po odběru ze zkušební kapaliny, podrobeny jednoosovému namáhání tahem ve stroji pro zkoušky tahem rychlostí (rychlost pohybující se svorky) 20 mm/min až do přetrhnutí. Stanoví se maximálí síla. Zkouška tahem se provádí při pokojové teplotě (23 °C ± 2 °C) s odvoláním na ISO/R 527.

        1. 3.2.2 Vyhodnocení

          Vyhodnocení ke stanovení vlivu zkušební kapaliny zahrnuje určení maximálního napětí předskladovaných a nenakolíkovaných částí zkušebních těles jako nulovou hodnotu a maximální napětí vzorku po skladovací době ty při y  ≥ 5. Po přepočtu těchto maximálních napětí při ty v %, vztáženo na nulovou hodnotu, se tyto hodnoty zanesou do diagramu dle obr. 3.

          Srovnání s příslušnými křivkami zbytkové pevnosti v tahu z měření se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku“ nebo “kyselina octová“, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ nebo “voda“ ukazuje, zda zkoumané plněné zboží má na stejný materiál nádoby silnější, slabší nebo žádný vliv (viz obrázek 3).

          Obrázek 3

          Obrázek
      1. 3.3 Postup k určení času potřebného k přetržení zkušebního tělesa
        1. 3.3.1 Provedení

          15 zkušebních těles se jednotlivě zpříma narazí na kolík až na doraz na 15 kolíků podle obr. 2b a vloží se do skleněné trubice naplněné příslušnou zkušební kapalinou temperovanou na 40 °C.

          Zkušební teplota se konstatně udržuje ± 1 °C. Vizuálním pozorováním se určí přetrhnutí zkušebního tělesa u každého kolíku. Trhlina se podle zkušeností rozšiřuje vždy od dna zářezu k povrchu kolíku.

        1. 3.3.2 Vyhodnocení

          Pro vyhodnocení je rozhodující čas tSF, který uplyne do přetržení 8 vzorků se standardní kapalinou. Není třeba vyčkávat tvorby dalších trhlin.

          Zhodnocení se provádí srovnáním s počtem vzorků natržených s plněným zbožím. V čase tSF to smí být nejvýše 8 vzorků

      1. 3.4 Vysvětlivky

        Zkušební parametry “skladovací teplota“ a “vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru“ se u tohoto zkušebního postupu zvolí tak, aby příslušná zkoumání se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku“, “kyselina octová“, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ podaly vypovídající výsledky ve smyslu tohoto zkušebního předpisu v celkové době zkoušky cca. 28 dní. Přičemž se bere za základ vysokomolekulární polyethylén o hustotě ~ 0,952 g/cm3 a tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190 °C/21,6 kg závaží] o ~ 2,0 g/10 min.

        Jelikož výpověď tohoto zkušebního předpisu má být vždy relativní, je rovněž možné za účelem zkrácení zkušební doby pozměnit výše uvedené hranice zkušebních parametrů. Toto musí být zvlášť uvedeno do protokolu o zkoušce.

    1. 4. Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky
      1. 4.1 Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), “roztok smáčecího prostředku“ a standardní kapalina b), “kyselina octová“.

        Výsledek zkoušky laboratorní metody A se zkoumaným plněným zbožím nesmí překročit nabytí hmotnosti nabobtnáním n-butylacetátem (asi 4 %) v případě, že se má zohlednit standardní kapalina c), „n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“.

      1. 4.2 Výsledek zkoušky laboratorní metodou B musí prokázat pro schvalovanou látku stejný nebo delší čas, než srovnávané standardní kapaliny.

    Laboratorní metoda C

    Pro stanovení možného oxidačního a molekuly odbourávajícího poškození materiálu nádoby z vysokomolekulárního polyethylénu vysoké hustoty podle bodu 1551 (6) přípojku V plněným zbožím, se určí tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190 °C/21,6 kg závaží (Load) podle ISO 1133-Codition 7] zkušebních těles, v rozsahu tlouštěk odpovídajícím konstrukčnímu typu před a po skladování těchto vzorků v posuzovaném plněném zboží.

    Skladováním geometricky stejných vzorků ve standardní kapalině “kyselina dusičná 55 %“ podle přílohy k přípojku V, odst. I, písmeno e) a podmínek tavného indexu se zjistí, zda stupeň poškození schvalovaného plněného zboží na materiál nádoby je slabší, stejný nebo silnější.

    Skladování vzorků se provádí při 40 °C až do možnosti konečného posouzení, maximálně 42 dní.

    Pokud plněné zboží předvídané ke schválení laboratorní metodou A dosáhne současně nabytí hmotnosti nabobtnáním ≥ 1 %, provede se, aby se neovlivnil výsledek měření, před měřením tavného indexu, zpětné vysušení vzorku se současnou kontrolou hmotnosti, např. skladování ve vakuové sušící skříni při 50 °C až do hmotnostní konstanty, zpravidla ne déle než 7 dní.

    Kritérium pro vyhovující výsledek zkoušky:

    1. Zvýšení tavného indexu materiálu nádoby dosažené schvalovaným plněným zbožím podle podmínek této metody nesmí překročit dosaženou změnu pod uzavřením u standardní kapaliny “kyselina dusičná 55 %“ o 15 % přípustné hodnoty sjednané metody.
    1. 1) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 včetně pozdějších změn a doplňků byla vyhlášena pod č. 8/1985 Sb., č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb. a č. 29/1998 Sb.
    2. 1) Dle definice v bodě 1326.
    3. 7) Tato Úmluva je zveřejňována Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO) v Londýně.
    4. 8) Vyhlášky UIC jsou vydávány Mezinárodní železniční unií, Rue Jean Rey, F 75015 Paris
    5. 9) Tyto předpisy jsou zveřejněny pro námořní přepravu v IMDG-Code a pro leteckou přepravu v Technických pokynech ICAO.
    6. 10) Tato dohoda zahrnuje též zvláštní ujednání, která byla podepsána všemi státy, zúčastněnými na přepravě.
    7. 11) Zveřejněno Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO). IMO a Mezinárodní organizace práce (ILO) vytvořily rovněž Směrnice pro nakládku zboží do velkých kontejnerů a odpovídající vzdělávání, které byly zveřejněny IMO pod názvem “IMO/ILO-Směrnice pro balení nákladů do nákladních kontejnerů nebo vozidel (kontejnerové směrnice o balení)“.
    8. 1) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
    9. 2) Tato čísla k označení (identifikační čísla) byla převzata z Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží.
    10. 3) Přeprava jen s povolením příslušného úřadu, viz bod 100 (3).
    11. 4) EVI = explosive, very insensitive.
    12. 5) EEI = explosive, extremely insensitive.
    13. 6) Podtřída a skupina snášenlivosti se stanovují se souhlasem příslušného úřadu a podle ustanovení bodu 100 (4).
    14. 7) Číslo k označení látky nebo předmětu podle Doporučení OSN [viz pozn. pod čarou 2) k bodu 101].
    15. 8) Není-li země původu členským státem COTIF, musí být stanovené podmínky uznány příslušným úřadem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.
    16. 9) U čísel k označení 0015, 0016 a 0303 pouze ty předměty, které obsahují jednu nebo více látek, které jsou podle kritérií třídy 8 žíravé.
    17. 10) U čísel k označení 0015, 0016 a 0303 pouze ty předměty, které obsahují jednu nebo více látek, které jsou dle kritérií třídy 8 žíravé.
    18. 1) V Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží, v International Maritime Dangerous Goods Code (IMDG) a v Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air (ICAO) jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí jedné z následujících tří podtříd:
      Podtřída 2.1: zápalné plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
      Podtřída 2.2: nezápalné, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
      Podtřída 2.3: jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tj. T, TF, TC, TO, TFC a TOC).
    19. 2) Písmena “LQ“ jsou zkratkou anglického výrazu „Limited Quantities“, což znamená „přeprava v omezeném množství“.
    20. 3) Směrnice 75/324/EHS Rady Evropského společenství z 20. května 1975 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o aerosolových obalech, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 147 dne 9.6.1975. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 078306.
    21. 4) Směrnice 94/1/ES Evropské komise z 6. ledna 1994 k přizpůsobení technickému pokroku Směrnice 75/324/EHS Rady ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o aerosolových obalech, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 23 dne 28.1.1994. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 698417.
    22. 5) Směrnice 84/525/EHS Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o bezešvých plynových lahvích z oceli, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 078305 (výroba) a ČSN 078304 (provozní pravidla).
    23. 6) Směrnice 84/527/EHS Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o svařovaných plynových lahvích z nelegované oceli, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984.
    24. 7) Směrnice 84/526/EHS Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o bezešvých plynových lahvích z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984.
    25. 8) Země chválení musí být smluvním státem COTIF
    26. 9) Usnesení Rady z 22. července 1993 o používaných modulech v technických harmonizačních směrnicích, pro různé fáze metod zhodnocení souhlasnosti, které bylo zveřejněno v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 220 z 30.8.1993.
    27. 10) viz poznámka pod čarou 7 k bodu 212 (1)
    28. 11) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být pro tento účel používáno.
      Místo technického pojmenování je možno použít jednoho z následujících pojmenování:
      - pro 1078 plyn jako chladicí prostředek, j.n., číslice 2A: směs F1, směs F2, směs F3;
      - pro 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované, číslice 2F: směs P1, směs P2;
      - pro 1965 uhlovodíky plynné, směs, zakapalněna, j.n., číslice 2F: směs A nebo butan, směs A 0 nebo butan, směs A 01 nebo butan, směs A 02 nebo butan, směs A 1, směs B 1, směs B 2, směs B, směs C nebo propan.
    29. 12) Viz poznámka pod čarou 11) k bodu 223 (2) a).
    30. 13) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
    31. 14) Viz poznámka pod čarou 13.
    32. 15) nelze uplatnit pro nádoby ze sendvičových materiálů [viz bod 217 (2)]
    33. 16) je považován za samozápalný (pyroforický)
    34. 17) je považován za samozápalný (pyroforický)
    35. 1) Dělící zkouška rozpouštědla: Tato zkouška musí být provedena při 23 °C v odměrném válci o obsahu 100 ml, který musí být opatřen zátkou a musí mít celkovou výšku asi 25 cm, jako i stejný vnitřní průměr v kalibrované části asi 3 cm.
      Látka se musí dobře promíchat, aby bylo dosaženo homogenity. Pak se nalije do odměrného válce až ke značce 100 ml. Zazátkuje a nechá 24 hodin v klidu. Potom se změří výška horní oddělené vrstvy a zjistí její hodnota v % vzhledem k celkové výšce zkušebního vzorku.
    36. 2) Stanovení viskozity: Jestliže předmětná látka nemá vlastnosti newtonické kapaliny nebo není-li metoda s použitím „výtokového kelímku“ vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí, aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23 °C u řady hodnot střihových rychlostí; Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na 0 hodnotu střihové rychlosti. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu v blízkosti 0 hodnoty střihové rychlosti.
    37. 3) Písmena «LQ» znamenají zkratku anglického výrazu «Limited Quantities», což znamená «přepravu v omezeném množství»
    38. 4) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti kontejnerů (CSC), Ženeva 1972, v nyní platném vydání. Vydáno Mezinárodní námořní organizací (IMO), 4, Albert Embankment, Londýn SEI 7 SR
    39. 5) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
    40. 6) Technické pojmenování je ve všeobecnosti používané. ISO schválené pojmenování (viz norma ISO 1750:1981, v právě platném znění), jiné pojmenování dle «The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification» nebo pojmenování aktivní složky.
    41. 1) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).
    42. 2) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
    43. 3) Viz Příručka zkoušky a kritéria, přípojek 1.
    44. 4) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
    45. 5) Viz bod 400 (18).
    46. 6) Azodicarbonamid, přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria, díl II, odst. 20.4.2 c).
    47. 7) Se snášenlivým ředidlem s bodem varu od nejméně 150 °C.
    48. 8) Azodicarbonamid, přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria, díl II, odst. 20.4.2 d).
    49. 9) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
    50. 10) Písmena «LQ» znamenají zkratku anglického výrazu «Limited Quantities», což znamená «přepravu v omezeném množství».
    51. 11) Jsou-li uvedeny 2 hodnoty, pak se vztahuje první na nejvýše přípustnou čistou hmotnost (netto) pro vnitřní obal a druhá na nejvýše přípustnou čistou hmotnost (netto) úplného kusu.
    52. 12) 60 kg pro kanystry, 100 kg pro bedny.
    53. 13) Viskózní kapalné látky se považují za pevné látky, pokud jsou splněna kritéria bodu 1310 pro zařazení ke třídě 4.1 nebo pokud dle zkušební metody ASTM D 4359-90 nejsou kapalné.
    54. 14) 60 l pro kanystry.
    55. 15) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
    56. 1) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
    57. 2) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
    58. 3) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány.
    59. 1) Písmena «LQ» znamenají zkratku anglického výrazu «Limited Quantities», což znamená «přepravu v omezeném množství».
    60. 2) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
    61. 3) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
    62. 4) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
    63. 5) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
    64. 1) Viz Příručka zkoušky a kritéria, díl II, odstavec 20.
    65. 2) Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou přiřazena číslu k označení látky 2071 Doporučení OSN, nepodléhají podmínkám RID (PNZ) [viz bod 900 (3)]. Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou přiřazena číslu k označení látky 2072 Doporučení OSN, není dovoleno přepravovat.
    66. 3) Písmena «LQ» znamenají zkratku anglického výrazu «Limited Quantities», což znamená «přepravu v omezeném množství».
    67. 4) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
    68. 1) O množstvích látek uvedených v bodu 551, které nepodléhají oddílu „Přepravní podmínky“, viz bod 551a.
    69. 2) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).
    70. 3) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
    71. 4) Písmena «LQ» znamenají zkratku anglického výrazu «Limited Quantities», což znamená «přepravu v omezeném množství».
    72. 1) Pojem „reagující s vodou“ označuje látku, která při styku s vodou vyvíjí zápalné plyny.
    73. 2) Směrnice 67/548/EHS Rady Evropského společenství z 27. června 1967 ke sjednocení právních a správních předpisů členských států (Evropského společenství) pro zařazování, balení a označování nebezpečných látek, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 196 dne 16.8.1957, strana 1.
    74. 3) Směrnice 88/379/EHS Rady Evropského společenství ze 7. června 1988 ke sjednocení právních a správních předpisů členských států (Evropského společenství) pro zařazování, balení a označování nebezpečných přípravků, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 187 dne 16.7.1988, strana 14.
    75. 4) LD50 hodnoty jedovatosti pro určitý počet použitelných prostředků k boji proti škůdcům (pesticidů) mohou být získány z nejnovějšího vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který vydává Světová organizace zdraví (WHO), International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Geneve 27. Zatím, co tento dokument lze použít jako zdroj dat o hodnotách LD50 prostředků k potírání škůdců (pesticidů), nesmí se zde uvedený systém zařazování použít pro zařazení za účelem přepravy prostředků k boji proti škůdcům (pesticidů) nebo pro stanovení skupin obalů. Toto musí být provedeno podle podmínek RID (PNZ).
    76. 5) Slzotvorné látky je třeba zařadit do skupiny b), zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím skupiny c).
    77. 6) Písmena «LQ» znamenají zkratku anglického výrazu «Limited Quantities», což znamená «přepravu v omezeném množství».
    78. 7) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být k tomuto účelu používáno.
    79. 8) Technické pojmenování je všeobecně používané, dle ISO schválené pojmenování (viz norma ISO 1750:1981 v jejím právě platném znění), jiné pojmenování dle „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“ nebo pojmenování aktivní složky.
    80. 1) Látkami ve smyslu této třídy jsou také viry, mikroorganismy, jakož i jimi kontaminované předměty.
    81. 2) Viz “Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993) Světové zdravotnické organizace (WHO)“.
    82. 3) Viz též Směrnice 90/219/EWG, Úřední list Evropského společenství č. L 117 z 8.května 1990, str.1.
    83. 4) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
    84. 5) Pokyny k tomu jsou obsaženy, např. ve Směrnici 91/628/EWG (Úřední list Evropského společenství č. L 340 z 11. 12.
      1991, str.17) a v Doporučeních Rady Evropy (ministerského výboru) pro transport určitých druhů zvířat.
    85. 6) Pro tento případ jsou podmínky stanoveny např. ve Směrnici 90/667/EHS Rady z 27. listopadu 1990 (Úřední list Evropského společenství č. L 363 z 27. prosince 1990) k výnosu veterinárních předpisů pro odstraňování, zpracování a obchodnímu využívání zvířecích odpadu a pro ochranu krmiv zvířecího původu (také z ryb) proti původcům nemoci, jakož i ke změně Směrnice 90/425/EHS.
    86. 7) Není-li země původu smluvním státem COTIF, příslušný úřad prvního smluvního státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.
    87. 6) Uvedené biologické pojmenování musí být obvykle uváděno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány.
    88. 1) Podmínky třídy 7 spočívají na dále uvedených podkladech a ustanoveních Mezinárodního úřadu pro atomovou energii (IAEA):
      Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series No. 6, vydání 1985; tyto obsahují (vydání z roku 1990) také všeobecné zásady pro ochranu proti záření. Vysvětlivky a další informace k těmto předpisům jsou obsaženy v těchto dokumentech:
      1. IAEA “Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 37, Third Edition (ve vydání 1990).
      2. IAEA “Explanatory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 7, Second Edition (ve vydání 1990).
      3. IAEA “Basic Safety Standards for Radioactive Protection“, Safety Series No. 9, vydání 1982.
      4. IAEA “Emergency Response Planning and Preparedness for Transport Accidents Involving Radioactive Material“, Safety Series No. 87, vydání 1988.
      5. IAEA “Schedule of Requirements for the Transport of Specified Types of Radioactive Material Consignments“, Safety Series No.80 (ve vydání 1990).
    89. 2) Pro informaci může být dodatkově udána v závorkách dávková intenzita v milirem/h. Milisievert nebo milirem nejsou ve všech případech správné jednotky pro dávkové záření; účelněji se však používají výlučně tyto jednotky.
    90. 3) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
    91. 4) Tato čísla k označení byla převzata z Doporučení OSN.
    92. 5) O specifických hodnotách A1 a A2, viz bod 1700 tabulka I
    93. 6) Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 1701(3).
    94. 7) O specifických hodnotách A1 a A2, viz bod 1700 tabulka I.
    95. 8) Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 1701(3).