vyhlášené znění

111

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince 2007 byla v Lisabonu podepsána Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství1) (dále jen „Lisabonská smlouva“).

Jménem České republiky byla Lisabonská smlouva podepsána v Lisabonu téhož dne.

Při podpisu Lisabonské smlouvy bylo učiněno prohlášení České republiky k Listině základních práv Evropské unie, jež je připojeno k Závěrečnému aktu mezivládní konference podepsanému v Lisabonu dne 13. prosince 2007.

S Lisabonskou smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Italské republiky, depozitáře Lisabonské smlouvy, dne 13. listopadu 2009.

Lisabonská smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 6 odst. 2 dne 1. prosince 2009 a tímto dnem vstupuje v platnost na základě téhož ustanovení i pro Českou republiku.

České znění Lisabonské smlouvy se vyhlašuje současně2).

Dále se vyhlašuje české znění Druhého protokolu o opravách Lisabonské smlouvy, podepsaného v Římě dne 30. dubna 2008.

Dále se s odvoláním na čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy vyhlašuje české znění Listiny základních práv Evropské unie a české znění Vysvětlení k Listině základních práv.

Listina základních práv Evropské unie není součástí Lisabonské smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas, a nebyla tudíž sama předmětem ratifikace. Současně má ovšem Listina základních práv Evropské unie na základě čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost stejnou právní sílu jako Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy a Smlouva o fungování Evropské unie.

LISABONSKÁ SMLOUVA

POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O EVROPSKÉ UNII

A SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

PREAMBULE

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,

PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,

PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA IRSKA,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,

PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MALTY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT RUMUNSKA,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

PŘEJÍCE SI dokončit proces započatý Amsterodamskou smlouvou a Niceskou smlouvou s cílem posílit účinnost a demokratickou legitimitu Unie, jakož i zlepšit soudržnost její činnosti,

SE DOHODLI změnit Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o založení Evropského společenství a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

a za tím účelem jmenovali své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,

Guy VERHOFSTADT

předseda vlády

Karel DE GUCHT

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY,

Sergej STANIŠEV

předseda vlády

Ivajlo KALFIN

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

Mirek TOPOLÁNEK

předseda vlády

Karel SCHWARZENBERG

ministr zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,

Anders Fogh RASMUSSEN

předseda vlády

Per Stig MØLLER

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

Dr. Angela MERKELOVÁ

spolková kancléřka

Dr. Frank-Walter STEINMEIER

spolkový vicekancléř a spolkový ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

Andrus ANSIP

předseda vlády

Urmas PAET

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU IRSKA,

Bertie AHERN

předseda vlády (Taoiseach)

Dermot AHERN

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

Kostas KARAMANLIS

předseda vlády

Dora BAKOYANNISOVÁ

ministryně zahraničních věcí

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,

José Luis RODRÍGUEZ ZAPATERO

předseda vlády

Miguel Angel MORATINOS CUYAUBÉ

ministr zahraničních věcí a spolupráce

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

Nicolas SARKOZY

prezident

Francois FILLON

předseda vlády

Bernard KOUCHNER

ministr zahraničních a evropských věcí

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

Romano PRODI

předseda Rady ministrů

Massimo D’ALEMA

místopředseda Rady ministrů a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

Tassos PAPADOPOULOS

prezident

Erato KOZAKOU-MARCOULLISOVÁ

ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

Valdis ZATLERS

prezident

Aigars KALVĪTIS

předseda vlády

Māris RIEKSTIŅŠ

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

Valdas ADAMKUS

prezident

Gediminas KIRKILAS

předseda vlády

Petras VAITIEKŪNAS

ministr zahraničních věcí

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,

Jean-Claude JUNCKER

předseda vlády, státní ministr

Jean ASSELBORN

ministr zahraničních věcí a přistěhovalectví

ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

Ferenc GYURCSÁNY

předseda vlády

Dr. Kinga GÖNCZOVÁ

ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA MALTY,

The Hon Lawrence GONZI

předseda vlády

The Hon Michael FRENDO

ministr zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,

Dr. J. P. BALKENENDE

předseda vlády

M. J. M. VERHAGEN

ministr zahraničních věcí

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

Dr. Alfred GUSENBAUER

spolkový kancléř

Dr. Ursula PLASSNIKOVÁ

spolková ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti

ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

Donald TUSK

předseda vlády

Radosław SIKORSKI

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

José SÓCRATES CARVALHO PINTO DE SOUSA

předseda vlády

Luís Filipe MARQUES AMADO

státní ministr a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA RUMUNSKA,

Traian BᾸSESCU

prezident

Cӑlin POPESCU-TᾸRICEANU

předseda vlády

Adrian CIOROIANU

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

Janez JANŠA

předseda vlády

Dr. Dimitrij RUPEL

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

Robert FICO

předseda vlády

Ján KUBIŠ

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REUBLIKY,

Matti VANHANEN

předseda vlády

Ilkka KANERVA

ministr zahraničních věcí

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

Fredrik REINFELDT

předseda vlády

Cecilia MALMSTRÖMOVÁ

ministryně pro evropské záležitosti

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

The Rt. Hon Gordon BROWN

předseda vlády

The Rt. Hon David MILIBAND

státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů

KTEŘÍ se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

ZMĚNY SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

OdkazČLÁNEK 1

Smlouva o Evropské unii se mění v souladu s tímto článkem.

PREAMBULE

  1. 1) Preambule se mění takto:
    1. a) vkládá se nový druhý bod, který zní:

      „INSPIRUJÍCE se evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem, ze kterého vzešly všeobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu,“;

    1. b) v dosavadním sedmém, nově osmém bodě se za slova „této smlouvy“ vkládají slova „a Smlouvy o fungování Evropské unie“;
    2. c) v dosavadním jedenáctém, nově dvanáctém bodě se za slova „této smlouvy“ vkládají slova „a Smlouvy o fungování Evropské unie“.

OBECNÁ USTANOVENÍ

  1. 2) Článek 1 se mění takto:
    1. a) v prvním pododstavci se doplňují slova:
      1. „..., jíž členské státy svěřují pravomoci k dosažení společných cílů“;
    1. b) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

      „Unie je založena na této smlouvě a na Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy“). Tyto dvě smlouvy mají stejnou právní sílu. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.“

  1. 3) Vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„ČLÁNEK 1a

    Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

  1. 4) Článek 2 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„ČLÁNEK 2
    1. 1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel.
    2. 2. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.
    3. 3. Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok.
      Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.
      Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.
      Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.
    4. 4. Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro.
    5. 5. Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.
    6. 6. Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny.“
  1. 5) Článek 3 se zrušuje a vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„ČLÁNEK 3a
    1. 1. V souladu s článkem 3b náležejí pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, členským státům.
    2. 2. Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.
    3. 3. Podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv.
      Členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie.
      Členské státy usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie.“
  1. 6) Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:
    Odkaz„ČLÁNEK 3b
    1. 1. Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.
    2. 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům.
    3. 3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.
      Orgány Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu.
    4. 4. Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.
      Orgány Unie uplatňují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.“
  1. 7) Články 4 a 5 se zrušují.
  2. 8) Článek 6 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„ČLÁNEK 6
    1. 1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

      Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.

      Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení.

    1. 2. Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami.
    2. 3. Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“
  1. 9) Článek 7 se mění takto:
    1. a) v odstavcích 1 a 2 se slova „zásady uvedené v čl. 6 odst. 1“ nahrazují slovy „hodnoty uvedené v článku 1a“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Evropské komise“ a v odst. 3 prvním a druhém pododstavci se slova „této smlouvy“ nahrazují slovem „Smluv“;
    2. b) v odst. 1 prvním pododstavci první větě se slova „po obdržení souhlasného stanoviska nahrazují slovy „po obdržení souhlasu“ a zrušují se slova „a podat tomuto členskému státu vhodná doporučení“; v druhé větě se slova „požádat nezávislé osobnosti, aby v přiměřené lhůtě předložily zprávu o situaci v daném členském státě“ nahrazují slovy „podat tomuto státu doporučení“;
    3. c) v odstavci 2 se slova „Rada složená z hlav států nebo předsedů vlád“ nahrazují slovy „Evropská rada“ a slova „vládu tohoto členského státu vyzve, aby se k této věci vyjádřila“ se nahrazují slovy „tento členský stát vyzve, aby se k této věci vyjádřil“;
    4. d) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:
      1. „5. Pro účely tohoto článku se v Evropském parlamentu, Evropské radě a Radě použijí pravidla hlasování stanovená v článku 309 Smlouvy o fungování Evropské unie.“
  1. 10) Vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„ČLÁNEK 7a
    1. 1. Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci.
    2. 2. Pro účely odstavce 1 může Unie s dotyčnými zeměmi uzavírat zvláštní dohody. Tyto dohody mohou obsahovat vzájemná práva a povinnosti, jakož i možnost vyvíjet společnou činnost. Jejich provádění podléhá pravidelným konzultacím.“
  1. 11) Ustanovení hlavy II se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění ostatních změn a přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie.

DEMOKRATICKÉ ZÁSADY

  1. 12) Nadpis hlavy II a článek 8 se nahrazují tímto:

    USTANOVENÍ O DEMOKRATICKÝCH ZÁSADÁCH„HLAVA II

    OdkazČLÁNEK 8

    Ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti. Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.

    OdkazČLÁNEK 8a
    1. 1. Fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii.
    2. 2. Občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu.
      Členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě svými vládami, kteří jsou demokraticky odpovědni buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.
    3. 3. Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.
    4. 4. Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.
    OdkazČLÁNEK 8b
    1. 1. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.
    2. 2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.
    3. 3. Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace.
    4. 4. Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv.
      Postup a podmínky požadované pro tuto iniciativu jsou stanoveny v souladu s čl. 21 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.
    OdkazČLÁNEK 8c

    Vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k dobrému fungování Unie těmito způsoby:

    1. a) jsou informovány orgány Unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů Unie v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;
    2. b) zajišťují, že zásada subsidiarity je dodržována, a to v souladu s postupy stanovenými v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality;
    3. c) v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva se podílejí na mechanismech hodnocení provádění politik Unie v této oblasti podle článku 61c Smlouvy o fungování Evropské unie a jsou zapojeny do politické kontroly činnosti Europolu a do hodnocení činnosti Eurojustu podle článků 69g a 69d uvedené smlouvy;
    4. d) podílejí se na postupech pro přijímání změn Smluv podle článku 48 této smlouvy;
    5. e) jsou jim oznamovány žádosti o přistoupení k Unii podle článku 49 této smlouvy;
    6. f) podílejí se na meziparlamentní spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.“