| Bod varu (začátek varu) látky ve ˚C | <60 | ≥60 <100 | ≥100 <200 | ≥200 <300 | ≥300 |
|---|---|---|---|---|---|
| Stupeň plnění v % vnitřního objemu obalu | 90 | 92 | 94 | 96 | 98 |
- nebo (b)
(a) nesmějí být těmito nebezpečnými věcmi narušovány ani významně zeslabovány; a
(b) nesmějí vyvolat žádný nebezpečný účinek, např. působit jako katalyzátor při reakci nebo reagovat s nebezpečnými věcmi.
Je-li to nutné, musí být opatřeny vhodným vnitřním povlakem nebo úpravou.
| Bod varu (začátek varu) látky ve ˚C | <60 | ≥60 <100 | ≥100 <200 | ≥200 <300 | ≥300 |
|---|---|---|---|---|---|
| Stupeň plnění v % vnitřního objemu obalu | 90 | 92 | 94 | 96 | 98 |
V tomto vzorci značí α střední koeficient objemové roztažnosti kapaliny mezi 15˚C a 50 ˚C, to znamená pro maximální zvýšení teploty o 35 ˚C.
α se vypočítá podle vzorce
d15 a d50 značí relativní hustoty1 kapaliny při 15˚C a 50˚C a tF je střední teplota kapaliny při plnění.
(a) hoření nebo vývin značného tepla;
(b) vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;
(c) tvoření žíravých látek; nebo
(d) tvoření nestálých látek.
Vybavení odvětrávacím zařízením je nutné, jestliže může vzniknout nebezpečný přetlak v důsledku normálního rozkladu látek. Odvětrávací zařízení musí být takové konstrukce, aby se, pokud je obal nebo IBC v poloze určené pro přepravu, zabránilo úniku kapaliny a pronikání cizích látek za normálních podmínek přepravy.
(a) je taková, že celkový přetlak v obalu nebo IBC (t.j. tenze par naplněné látky plus parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, sníženo o 100 kPa) při 55˚C, zjišt ěný na základě nejvyššího stupně plnění dle pododdílu 4.1.1.4 a plnicí teploty 15˚C, nep řekračuje 2/3 vyznačeného zkušebního tlaku; nebo
(b) je při 50 ˚C menší než 4/7 sou čtu vyznačeného zkušebního tlaku plus 100 kPa; nebo
(c) je při 55 ˚C menší než 2/3 sou čtu vyznačeného zkušebního tlaku plus 100 kPa.
IBC určené pro přepravu kapalin nesmějí být používány k přepravě kapalin, jejichž tenze par je vyšší než 110 kPa (1,1 baru) při teplotě 50˚C, nebo 130 kPa (1,3 baru) p ři teplotě 55 ˚C.
| UN Číslo | Pojmenování | Třída | Obalová skupina | Vp55 (kPa) | (Vp55 × 1.5) (kPa) | Vp55 × 1.5 minus 100 (kPa) | Požadovaný nejnižší zkušební tlak (přetlak) podle 6.1.5.5.4.c)(kPa) | Nejnižší zkušební tlak (přetlak) pro vyznačení na obalu (kPa) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2056 | Tetrahydrofuran | 3 | II | 70 | 105 | 5 | 100 | 100 |
| 2247 | n-Decan | 3 | III | 1.4 | 2.1 | -97.9 | 100 | 100 |
| 1593 | Dichlormethan | 6.1 | III | 164 | 246 | 146 | 146 | 150 |
| 1155 | Diethylether | 3 | I | 199 | 299 | 199 | 199 | 250 |
(a) před prvním použitím pro přepravu;
(b) po rekonstrukci nebo obnově obalu, před jeho opětovným použitím pro přepravu;
Pro tuto zkoušku nemusí být obal vybaven(a) svými vlastními uzávěry. Vnitřní nádoba kompozitního obalu může být zkoušena bez vnějšího obalu, za podmínky, že výsledky zkoušek nebudou ovlivněny. Tato zkouška není povinná pro:
Pokud není zvláštním ustanovením v ADR stanoveno jinak, musí obaly, včetně IBC a velkých obalů, používané pro věci třídy 1, samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a organické peroxidy třídy 5.2 splňovat ustanovení pro středně nebezpečnou skupinu (obalovou skupinu II).
Pro obaly z polyetylénu uvedené v odstavci 6.1.5.2.6 a pro IBC z polyetylénu uvedené v odstavci 6.5.6.3.5 může být chemická snášenlivost s plnicí látkou ověřena přiřazením ke standardním kapalinám podle postupů stanovených v odstavcích 4.1.1.19.3 až 4.1.1.19.5 a použitím seznamu v tabulce 4.1.1.19.6, za předpokladu, že jednotlivé konstrukční typy byly vyzkoušeny s těmito standardními kapalinami podle oddílu 6.1.5 nebo 6.5.6 s přihlédnutím k oddílu 6.1.6 a že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4.1.1.19.2. Pokud přiřazení podle tohoto pododdílu není možné, musí být chemická snášenlivost ověřena zkouškou konstrukčního typu podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo laboratorními zkouškami podle odstavce 6.1.5.2.7 pro obaly a podle odstavce 6.5.6.3.3, popřípadě 6.5.6.3.6 pro IBC.
Relativní hustoty plnicích látek nesmějí překročit relativní hustoty použité ke stanovení výšky pro zkoušku volným pádem provedenou s úspěchem podle odstavce 6.1.5.3.5 nebo 6.5.6.9.4 a hmotnosti pro zkoušku stohováním provedenou s úspěchem podle pododdílu 6.1.5.6 nebo, kde je to nutné, podle pododdílu 6.5.6.6 s přiřazenou standardní kapalinou (kapalinami). Tenze par plnicích látek při 50°C nebo 55°C nesmějí překročit tenze par použité ke stanovení tlaku pro zkoušku vnitřním (hydraulickým) tlakem provedenou s úspěchem podle odstavce 6.1.5.5.4 nebo 6.5.6.8.4.2 s přiřazenou standardní kapalinou (kapalinami). V případě, že jsou plnicí látky přiřazeny ke kombinaci standardních kapalin, nesmějí odpovídající hodnoty plnicích látek překročit nejnižší hodnoty odvozené od použitých výšek pádu, stohovacích hmotností a vnitřních zkušebních tlaků.
Příklad: UN 1736 Benzylchlorid je přiřazen ke kombinaci standardních kapalin „Směs uhlovodíků a smáčecí roztok“. Benzylchlorid má tenzi par 0,34 kPa při 50°C a relativní hustotu přibližně 1,2. Zkoušky konstrukčního typu pro plastové sudy a kanystry byly často prováděny na nejnižších požadovaných zkušebních úrovních. V praxi to znamená, že zkouška stohováním se obvykle provádí se stohovací zátěží odpovídající jen relativní hustotě 1,0 pro „Směs uhlovodíků“ a relativní hustotě 1,2 pro „Smáčecí roztok“ (viz definici standardních kapalin v oddílu 6.1.6). V důsledku toho by chemická snášenlivost takového zkoušeného konstrukčního typu nebyla ověřena pro benzylchlorid z důvodu neodpovídající zkušební úrovně konstrukčního typu se standardní kapalinou „směs uhlovodíků“ (Vzhledem ke skutečnosti, že ve většině případů je použitý vnitřní hydraulický zkušební tlak nejméně 100 kPa, měla by být tenze par benzylchloridu pokryta takovou zkušební úrovní podle pododdílu 4.1.1.10.)
Všechny složky plnicí látky, která může být roztokem, směsí nebo přípravkem, jako jsou zvlhčovadla v čisticích a desinfekčních prostředcích, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou nebezpečné, musí být zahrnuty do přiřazovacího postupu.