| TC1 | Požadavky uvedena v 6.8.5 se vztahují na materiály a konstrukci těchto nádrží. |
| TC2 | Nádrže a části jejich výstroje musí být vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 % nebo vhodné oceli, která není náchylná vyvolat rozklad peroxidu vodíku. Jsou-li nádrže vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 %, nemusí být tloušťka stěny větší než 15 mm, i když výpočet podle 6.8.2.1.17 stanoví vyšší hodnotu. |
| TC3 | Nádrže musí být vyrobeny z austenitické oceli. |
| TC4 | Nádrže musí být opatřeny smaltovaným nebo ekvivalentním vnitřním ochranným vyložením, pokud materiál nádrže je narušován UN 3250 kyselinou chloroctovou. |
| TC5 | Nádrže musí být opatřeny olověným vyložením o tloušťce nejméně 5 mm nebo ekvivalentním vyložením. |
| TC6 | Tloušťka stěny cisteren vyrobených z hliníku o čistotě nejméně 99 % nebo ze slitiny hliníku nemusí být větší než 15 mm, i když výpočet podle 6.8.2.1.17 stanoví vyšší hodnotu. |
| TC7 | Účinná minimální tloušťka stěny nádrže nesmí být menší než 3 mm. |
| TC8 | Nádrže smějí být konstruovány na vnější výpočtový tlak nejméně 5 kPa (0,05 baru). |
Norma, která byla přijata pro odkaz do příštího vydání ADR může být schválena příslušným orgánem pro použití bez oznámení sekretariátu EHK OSN.
- 6.8.4 Zvláštní ustanovení
- POZNÁMKA 1: Pro kapaliny mající bod vzplanutí nejvýše 60 °C a pro hořlavé plyny viz též 6.8.2.1.26, 6.8.2.1.27 a 6.8.2.2.9.
- POZNÁMKA 2: Požadavky na cisterny, pro které je předepsán zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů), nebo na cisterny určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů, viz 6.8.5.
- POZNÁMKA: Nápisy a bezpečnostní značky musí být v úředním jazyce země registrace a, není-li tímto jazykem angličtina, francouzština ani němčina, rovněž v angličtině francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.
Pokud jsou uvedeny pod položkou ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2, platí následující zvláštní ustanovení:
(a) Konstrukce (TC)
(b) Výstroj (TE)
| TE1 | (vypuštěno) | ||||||||||||||||
| TE2 | (vypuštěno) | ||||||||||||||||
| TE3 | Cisterny musí navíc splňovat následující požadavky. Vyhřívací zařízení nesmí pronikat dovnitř nádrže, ale musí být vně nádrže. Avšak potrubí sloužící pro vyčerpávání fosforu může být opatřeno vyhřívacím pláštěm. Zařízení vyhřívající plášť musí být regulováno tak, aby teplota fosforu nepřekročila plnicí teplotu nádrže. Ostatní potrubí musí procházet nádrží v její horní části; otvory musí být umístěny nad nejvyšší dovolenou hladinou fosforu a být schopné úplného uzavření pod uzamykatelnými kryty. Cisterna musí být vybavena měřícím systémem pro ověření hladiny fosforu a, je-li používána voda jako ochranná látka, pevnou měrnou značkou ukazující nejvyšší dovolenou hladinu vody. | ||||||||||||||||
| TE4 | Nádrže musí být opatřeny tepelnou izolací vyrobenou z materiálů, které nejsou snadno hořlavé. | ||||||||||||||||
| TE5 | Pokud jsou nádrže opatřeny tepelnou izolací, taková izolace musí být vyrobena z materiálů, které nejsou snadno hořlavé. | ||||||||||||||||
| TE6 | Cisterny mohou být vybaveny zařízením takové konstrukce, která zabrání jeho ucpání přepravovanou látkou a která zabrání úniku a nadměrnému přetlaku nebo podtlaku uvnitř nádrže. | ||||||||||||||||
| TE7 | Vyprazdňovací systém nádrže musí být vybaven dvěma vzájemně nezávislými uzavíracími ventily namontovanými v sérii, první musí mít formu rychleuzavíracího vnitřního ventilu schváleného typu a druhý vnějšího uzavíracího ventilu, jeden na každém konci výpustného potrubí. Slepá příruba nebo jiné zařízení stejného stupně bezpečnosti musí být též upevněna na výstupu z každého vnějšího uzavíracího ventilu. Vnitřní uzavírací ventil musí být takový, aby při utržení potrubí uzavírací ventil zůstal v celku s nádrží a v uzavřené poloze. | ||||||||||||||||
| TE8 | Přípojky vnějšího potrubí cisteren musí být vyrobeny z materiálů nenáchylných způsobit rozklad peroxidu vodíku. | ||||||||||||||||
| TE9 | Cisterny musí být ve svých horních částech vybaveny uzavíracím zařízením zabraňujícím vytvoření jakéhokoli nadměrného tlaku uvnitř nádrže způsobenému rozkladem přepravovaných látek, úniku kapaliny a vniknutí cizích látek do nádrže. | ||||||||||||||||
| TE10 | Uzavírací zařízení cisteren musí být konstruována tak, aby nemohlo dojít k jejich ucpání ztuhlou látkou během přepravy. Pokud jsou cisterny opláštěny tepelně izolačním materiálem, tento materiál musí být anorganický a zcela prostý hořlavých hmot. | ||||||||||||||||
| TE11 | Nádrže a jejich provozní výstroj musí být konstruovány tak, aby se zabránilo vniknutí cizích látek, úniku kapaliny nebo vytvoření jakéhokoli nadměrného tlaku uvnitř nádrže způsobenému rozkladem přepravovaných látek. Pojistný ventil zabraňující vniknutí cizích látek musí též splňovat toto ustanovení. | ||||||||||||||||
| TE12 | Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací splňující požadavky uvedené v 6.8.3.2.14. Pokud je SADT organického peroxidu v cisterně 55 °C nebo nižší, nebo je-li cisterna vyrobena z hliníku, nádrž musí být zcela tepelně izolována. Sluneční štít a jakákoli část cisterny jím nezakrytá nebo vnější kompletní tepelně izolační opláštění musí být nabarveny na bílo nebo povrchově upraveny lesklým kovem. Barva musí být vyčištěna před každou přepravou a obnovena v případě zežloutnutí nebo poškození. Tepelná izolace nesmí obsahovat žádné hořlavé materiály. Cisterny musí být vybaveny zařízením pro snímání teploty. | ||||||||||||||||
| Cisterny musí být vybaveny pojistnými ventily a nouzovými zařízeními na vyrovnávání tlaku. Mohou být též použity dekompresní ventily. Nouzová zařízení na vyrovnávání tlaku musí fungovat při tlacích stanovených jak podle vlastností organického peroxidu, tak podle konstrukčních charakteristik cisterny. V tělese nádrže nejsou povoleny tavné prvky. | |||||||||||||||||
| Cisterny musejí být vybaveny pružinovými pojistnými ventily, aby bylo zabráněno výraznému nárůstu tlaku uvnitř nádrže produkty rozkladu a parami, které se uvolňují při teplotě 50 °C. Objem a tlak uvádějící pojistný(é) ventil(y) v činnost za účelem vypouštění musí být stanoveny na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Tlak uvádějící ventil(y) v činnost však nesmí být v žádném případě takový, aby mohla kapalina z ventilu(ů) unikat, pokud se nádrž převrátí. | |||||||||||||||||
| Zařízení na vyrovnávání tlaku smějí být pružinového nebo průtržného typu konstruované tak, aby odvětraly veškeré produkty rozkladu a páry, které se vyvinou během doby nejméně jedné hodiny hoření vypočtené podle následujícího vzorce: | |||||||||||||||||
| q = 70961 × F × A0.82 | |||||||||||||||||
| kde: | |||||||||||||||||
| q = absorpce tepla [W] | |||||||||||||||||
| A = zvlhčená plocha [m2] | |||||||||||||||||
| F = izolační součinitel [-] | |||||||||||||||||
| F = 1 pro neizolované cisterny, nebo | |||||||||||||||||
| kde: | |||||||||||||||||
| K = tepelná vodivost izolační vrstvy [W·m-1·K-1] | |||||||||||||||||
| L = tloušťka izolační vrstvy [m] | |||||||||||||||||
| U = K/L = koeficient prostupu tepla izolací [W·m-2·K-1] | |||||||||||||||||
| TPO = teplota peroxidu v okamžiku dekomprese [K] | |||||||||||||||||
| Tlak uvádějící v činnost zařízení k jeho vyrovnávání musí být vyšší než ten, který je uveden výše, a stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Zařízení na vyrovnávání tlaku musí být dimenzováno tak, aby nejvyšší tlak v nádrži v žádném případě nepřekročil zkušební tlak nádrže. | |||||||||||||||||
| POZNÁMKA: Příklad postupu pro stanovení rozměru zařízení pro vyrovnávání tlaku je uveden v Dodatku 5 Příručky zkoušek a kritérií. | |||||||||||||||||
| Pro cisterny s tepelnou izolací musí být kapacita a umístění zařízení na vyrovnání tlaku určeny za předpokladu ztráty izolace 1 % povrchu cisterny. | |||||||||||||||||
| Dekompresní ventily a pojistné ventily pružinového typu cisteren musejí být opatřeny ochranou proti prošlehnutí plamene, kromě případů, kdy přepravované látky a produkty jejich rozkladu nejsou hořlavé. Musí se přihlédnout ke snížení vyrovnávací kapacity způsobenému ochranou proti prošlehnutí plamene. | |||||||||||||||||
| TE13 | Cisterny musí být tepelně izolovány a vybaveny vytápěcím zařízením vně cisterny. | ||||||||||||||||
| TE14 | Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací. Tepelná izolace v přímém kontaktu s nádrží a/nebo součástmi vytápěcího systému, musí mít zápalnou tepotu nejméně o 50 °C vyšší, než je nejvyšší teplota, pro niž byla cisterna konstruována. | ||||||||||||||||
| TE15 | (Vypuštěno) | ||||||||||||||||
| TE16 | (Vyhrazeno) | ||||||||||||||||
| TE17 | (Vyhrazeno) | ||||||||||||||||
| TE18 | Cisterny určené pro přepravu látek plněných při teplotě vyšší než 190 °C musí být vybaveny deflektorem umístěným v pravém úhlu k vnějším plnicím otvorům tak, aby se zabránilo náhlému místnímu zvýšení teploty během plnění. | ||||||||||||||||
| TE19 | Části výstroje umístěné v horní části cisterny musí být: | ||||||||||||||||
| – | buď vloženy do zapuštěné dutiny; nebo | ||||||||||||||||
| – | opatřeny vnitřním pojistným ventilem; nebo | ||||||||||||||||
| – | nebo chráněny krytem nebo příčnými a/nebo podélnými konstrukčními prvky nebo jinými zařízeními poskytujícími stejné záruky, takového průřezu, aby v případě převrácení nedošlo k poškození části výstroje. | ||||||||||||||||
| Části výstroje umístěné ve spodní části cisterny: Potrubí a všechna boční uzavírací zařízení a všechny vyprazdňovací části výstroje musí být buď umístěny nejméně o 200 mm dovnitř vzhledem k vnějšímu obrysu nádrže, nebo musí být chráněny lištou s modulem průřezu nejméně 20 cm3 příčně ke směru jízdy; jejich světlá výška musí být nejméně 300 mm při plné cisterně. Části výstroje umístěné na zadní straně cisterny musí být chráněny nárazníkem předepsaným v oddílu 9.7.6. Jejich výška nad zemí musí být taková, aby byly vhodně chráněny nárazníkem. | |||||||||||||||||
| TE20 | Bez ohledu na jiné kódy cisteren, které jsou povoleny v hierarchii cisteren racionálního přiblížení uvedeného v 4.3.4.1.2, cisterny musí být vybaveny pojistným ventilem. | ||||||||||||||||
| TE21 | Uzávěry musí být chráněny uzamykatelnými kryty. | ||||||||||||||||
| TE22 | (Vyhrazeno) | ||||||||||||||||
| TE23 | Cisterny musí být vybaveny zařízením takové konstrukce, která zabrání jeho ucpání přepravovanou látkou a která zabrání úniku a nadměrnému přetlaku nebo podtlaku uvnitř nádrže. | ||||||||||||||||
| TE24 | Jestliže jsou cisterny určené pro přepravu a zpracování kapalných dehtů vybaveny rozstřikovačem na konci vyprazdňovacího potrubí, může být uzavírací zařízení požadované v 6.8.2.2.2 nahrazeno uzavíracím ventilem umístěným na vyprazdňovacím potrubí před rozstřikovačem. | ||||||||||||||||
| TE25 | (vyhrazeno) | ||||||||||||||||
| TE26 | Všechny plnicí a vypouštěcí přípojky, včetně přípojek v plynné fázi cisteren určených pro přepravu hořlavých hluboce zchlazených zkapalněných plynů, musí být vybaveny rychleuzavíratelným automatickým ventilem (viz 6.8.3.2.3) co nejblíže cisterně. | ||||||||||||||||
(c) Schvalování typu (TA)
| TA1 | Cisterny nesmějí být schváleny pro přepravu organických látek. | |
| TA2 | Tato látka smí být přepravována ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách nebo cisternových kontejnerech podle podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se na základě dále uvedených zkoušek příslušný orgán přesvědčí o tom, že taková přeprava může být provedena bezpečně. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, tyto podmínky musejí být uznány příslušným orgánem první země ADR dotčené touto přepravou. | |
| Pro schválení typu musejí být provedeny zkoušky za účelem: | ||
| – | ověření snášenlivosti všech materiálů, které jsou během přepravy normálně ve styku s přepravovanými látkami; | |
| – | opatření údajů usnadňujících konstrukci nouzových pro vyrovnávání tlaku a pojistných ventilů s ohledem na charakteristické konstrukční prvky cisterny; a | |
| – | stanovení zvláštních požadavků nezbytných pro bezpečnou přepravu látek. | |
| Výsledky zkoušek musejí být uvedeny v protokolu pro schválení typu. | ||
| TA3 | Tato látka může být přepravována pouze v cisternách s kódem cisterny LGAV nebo SGAV; hierarchie v 4.3.4.1.2 se na tento případ nevztahuje. | |
| TA4 | Postupy posuzování shody podle oddílu 1.8.7 musí být použity příslušným orgánem nebo inspekční organizací v souladu s 1.8.6.3 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3) typ A. | |
| TA5 | Tato látka může být přepravována pouze v cisternách s kódem cisterny S2.65AN(+); hierarchie v 4.3.4.1.2 se na tento případ nevztahuje. | |
(d) Zkoušky (TT)
| TT1 | Cisterny z čistého hliníku je třeba podrobit prvním a periodickým hydraulickým tlakovým zkouškám tlakem pouze 250 kPa (2,5 baru) (přetlak). | ||
| TT2 | Stav vyložení nádrží musí být kontrolována každý rok inspekční organizací, která musí provést inspekci vnitřku nádrže (viz zvláštní ustanovení TU43 v 4.3.5). | ||
| TT3 | Odchylně od požadavků 6.8.2.4.2 musí být periodické inspekce prováděny nejpozději každých osm let a musí zahrnovat kontrolu tloušťky stěny použitím vhodných přístrojů. U takových cisteren musí být zkouška těsnosti a kontrola podle ustanovení 6.8.2.4.3 provedena nejpozději každé čtyři roky. | ||
| TT4 | (Vyhrazeno) | ||
| TT5 | Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny každé | ||
| 3 roky | 2½ roku | ||
| TT6 | Periodické inspekce musí být provedeny nejpozději každé 3 roky. | ||
| TT7 | Bez ohledu na požadavky uvedené v 6.8.2.4.2 periodická vnitřní inspekce může být nahrazena programem schváleným příslušným orgánem. | ||
| TT8 | Cisterny, na nichž je uvedeno oficiálního pojmenování pro přepravu UN čísla 1005 amoniak (čpavek) bezvodý podle 6.8.3.5.1 až 6.8.3.5.3 a vyrobené z jemnozrnné oceli s mezí průtažnosti vyšší než 460 N/mm2 podle materiálové normy, musí být při každé periodické inspekci podle 6.8.2.4.2 podrobeny magnetickým práškovým inspekcím za účelem zjištění povrchových trhlin. | ||
| Dolní část každé nádrže, nejméně ve 20 % délky každého obvodového a podélného svaru, musí být zkontrolovány společně se všemi svary nástavců a všemi opravovanými a broušenými místy. | |||
| Pokud je značka látky na cisterně nebo štítku cisterny odstraněna, musí být provedena magnetická prášková inspekce a tato činnost zaznamenána ve zkušebním protokolu připojeným ke složce dokladů cisterny. | |||
| Takové práškové magnetické inspekce musí být prováděny kompetentní osobou kvalifikovanou pro tuto metodu podle EN ISO 9712:2012 (Nedestruktivní zkoušení – Kvalifikace a osvědčení personálu NDT – Všeobecné zásady). | |||
| TT9 | Pro inspekce a zkoušky (včetně dozoru nad výrobou) musí být postupy v oddílu 1.8.7 použity příslušným orgánem nebo inspekční organizací v souladu s 1.8.6.3 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3) typ A. | ||
| TT10 | Periodické inspekce podle 6.8.2.4.2 musí být provedeny nejpozději | ||
| každé tři roky | každého dva a půl roku | ||
| TT11 | Pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené výlučně pro přepravu LPG, s nádržemi a provozní výstrojí | ||
| z uhlíkové oceli, smí být hydraulická tlaková zkouška v době periodické inspekce a na žádost provozovatele, nahrazena nedestruktivní zkouškou/NDT) technickými postupy uvedenými níže. Tyto technické postupy mohou být použity samostatně nebo v kombinaci, jak to považuje ta vhodné příslušný orgán nebo inspekční organizace (viz zvláštní ustanovení TT9): | |||
| – | EN ISO 17640:2018 - Nedestruktivní zkoušení svarů - Zkoušení ultrazvukem – Technické postupy, úrovně zkoušení a hodnocení, | ||
| – | EN ISO 17638:2016 – Nedestruktivní zkoušení svarů – Zkoušení magnetickou metodou práškovou, s ohledem na indikace v souladu s EN ISO 23278:2015 – Nedestruktivní zkoušení svarů - Zkoušení magnetickou práškovou metodou – Stupně přípustnosti, | ||
| – | EN ISO 17643:2015 – Nedestruktivní zkoušení svarů - Zkouška svarů vířivými proudy analýzou v komplexní rovině, | ||
| – | EN ISO 16809:2019 – Nedestruktivní zkoušení - Měření tloušťky ultrazvukem. | ||
| Osoby účastněné na NDT musí být kvalifikované, certifikované a musí mít náležité teoretické a praktické znalosti o nedestruktivních zkouškách, které provádějí, specifikují, dohlížejí, monitorují nebo vyhodnocují podle: | |||
| - | EN ISO 9712:2012 - Nedestruktivní zkoušení - Kvalifikace a certifikace pracovníků NDT. | ||
| Po přímém působení tepla, jako je svařování nebo řezání dílů cisterny, které jsou pod tlakem, musí být provedena hydraulická zkouška kromě předepsaných NDT. | |||
| NDT musí být provedeny v zónách nádrže a výstroje uvedených v tabulce níže: | |||
| Zóna nádrže a výstroje | NDT |
|---|---|
| Podélné tupé svary nádrže | 100% NDT, za použití jedné nebo více následujících metod: |
| Obvodové tupé svary nádrže | |
| (Vnitřní) svary úchytů, průlezů, potrubí a otvorů přímo na nádrži | |
| Silně namáhané zóny zdvojených plátů (nad koncem sedlového rohu, plus 400 mm dolů po obou stranách) | ultrazvukové, magnetoskopické nebo zkoušení vířivými proudy |
| Svary potrubí a další výstroje | |
| Zóny nádrže, které nemohou být vizuálně kontrolovány zvnějšku | Ultrazvukové měření tloušťky, z vnitřní strany, s mřížkou 150 mm (maximum) |
| Bez ohledu na originální konstrukční a výrobní normu nebo technický předpis použitý pro cisternu, musí být stupně přípustnosti poškození v souladu s požadavky příslušných částí normy EN 14025:2018, EN 12493:2020 (Zařízení a příslušenství na LPG – Svařované ocelové tlakové | ||
| nádoby pro autocisterny na LGP – Návrh a výroba), EN ISO 23278:2015 (Nedestruktivní zkoušení svarů – Zkoušení svarů magnetoskopickou metodou – Úrovně přípustnosti), nebo norma přípustnosti, na níž se odkazuje v příslušné normě NDT. | ||
| Pokud je zjištěna nepřípustná závada v cisterně NDT metodou, musí být opravena a znovu vyzkoušena. Není dovoleno provádět hydraulickou zkoušku cisterny, bez provedení příslušných oprav. | ||
| Výsledky NDT musí být zaznamenány a být uchovávány po celou dobu životnosti cisterny. |
(e) Značení (TM)
| TM1 | Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samozapálení“ (viz též Poznámka výše). |
| TM2 | Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou“ (viz též Poznámka výše). |
| TM3 | Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1 oficiálním pojmenováním pro přepravu a maximální přípustnou hmotností nákladu v kg pro tuto látku. |
| TM4 | U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži samé, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky. |
| TM5 | Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední inspekce vnitřku cisterny. |
| TM6 | (Vyhrazeno) |
| TM7 | Stylizovaný trojlístek uvedený v 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1. Tento trojlístek může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena. |
- 6.8.5 Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
- 6.8.5.1 Materiály a nádrže
- 6.8.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- – stlačených, zkapalněných plynů nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
- – UN 1380, 2845, 2870, 3194, 3391 až 3394 třídy 4.2; a
- – UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být vyrobeny z oceli.
(b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:
- – žíravých plynů třídy 2 a UN 2073 čpavek, roztok; a
- – UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.
(c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýše 0,005 % acetylenu.
(d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.
- 6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:
(a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz 6.8.5.2.1):
- – měkké oceli (kromě pro hluboce zkapalněné plyny třídy 2);
- – jemnozrnné nelegované oceli do teploty - 60 °C;
- – legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty – 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
- – austenitické chromniklové oceli do teploty - 270 °C;
- – austeniticko-feritické nerezové oceli do teploty – 60 °C;
(b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz 6.8.5.2.2);
(c) dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz 6.8.5.2.3).
- 6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.
(b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.
- 6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:
(a) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;
(b) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi: svařením nebo spájením natvrdo.
- 6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vozidlo, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
- 6.8.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- 6.8.5.2 Zkušební požadavky
- 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při - 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:
- – Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
- – Nejnižší vrubová houževnatost (viz 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm2 pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) austenitickou Cr-Ni ocel nebo austeniticko-feritickou nerezovou ocel;
- – U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
- – Pro provozní teploty nižší než -196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě - 196 °C.
- 6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny
Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.
- 6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi
Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.
- 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
- 6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti
- 6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž "e" je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm2 musí být ve všech případech dodržena.
- POZNÁMKA: Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
- 6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.
(b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:
když e ≤ 10 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
když 10 mm < e ≤ 20 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
když e > 20 mm
dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).
- 6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm2 uvedené v 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnota smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(b) U svarů průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nesmí být nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(c) Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
- 6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:
(a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2; nebo
(b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
- 6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2. Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm2 nebo vyšší.
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2.
- 6.8.5.1 Materiály a nádrže
- 6.8.5.4 Odvolávka na normy
Požadavky pododdílů 6.8.5.2 a 6.8.5.3 se považují za splněné, pokud byly uplatněny dále uvedené příslušné normy:
EN ISO 21028-1:2016 Kryogenní nádoby - Pevnostní požadavky na materiály při kryogenní teplotě – Část 1: Teploty pod –80 °C
EN ISO 21028-2:2018 Kryogenní nádoby – Pevnostní požadavky na materiály při kryogenní teplotě – Část 2: Teploty mezi - 80 °C a - 20 °C





