Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s., č. 8/2004 Sb. m. s. a č. 34/2005 Sb. m. s. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., změněné Protokolem z roku 1990, vyhlášeným pod č. 274/1996 Sb. a Protokolem z roku 1999, vyhlášeným pod č. 49/2006 Sb. m. s.

vyhlášené znění

Klasifikační kód (viz odstavec 2.2.1.1.4)UN
číslo		Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 A0473LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. (nepřipuštěné k železniční přepravě, viz odstavec 2.2.1.2.2)
1.1 B0461SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.1. C0474LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0497POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0498POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0462PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N..
1.1 D0475LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0463PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 E0464PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 F0465PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 G0476LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L0357LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0354PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 B0382SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.2 C0466PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 D0467PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 E0468PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 F0469PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 L0358VÝBUŠNĚ LÁTKY, J.N.
0248ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0355PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 C0132 DEFLAGRUJÍCÍ KOVOVÉ SOLI AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
0477LÁTKY VÝBUŠNÉ J.N.
0495POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0499POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0470PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 G0478LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 L0359LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0249ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0356PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 B0350PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
0383SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.4 C0479LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0501POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0351PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 D0480LÁTKY VÝBUŠNĚ, J.N.
0352PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 E0471PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 F0472PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 G0485LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0353PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 S0481LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0349PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
0384SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.5 D0482VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N.
1.6 N0486PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI)
0190VZORKY, VÝBUŠNÉ, jiné než třaskaviny
Poznámka: Podtřída a skupina snášenlivosti musí být určeny příslušným orgánem v souladu s ustanoveními v odstavci 2.2.1.1.4
  1. 2.2.2 Třída 2 Plyny
    1. 2.2.2.1 Kritéria
      1. 2.2.2.1.1 Název třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více jinými látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

        Plyny jsou látky, které:

        (a) při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bary), nebo

        (b) při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné.

      2. Poznámka 1: UN 1052 FLUOROVODÍK je však látkou třídy 8.
      3. Poznámka 2: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo které jsou přidávány, aby zachovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky, jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.
      4. Poznámka 3: J.N. položky v pododdíle 2.2.2.3 mohou zahrnovat čisté plyny, jakož i směsi plynů.
      5. Poznámka 4: Nápoje nasycené oxidem uhličitým nepodléhají ustanovením RID.
      1. 2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:
        1. 1. Stlačený plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je zcela plynný při teplotě - 50°C; tato kategorie zahrnuje všechny plyny s kritickou teplotou - 50°C nebo nižší;
        2. 2. Zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je částečně kapalný při teplotách nad - 50°C. Rozlišuje se:

          Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad - 50°C a nejvýše + 65°C; a

          Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65°C;

        1. 3. Hluboce zchlazený zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pro přepravu, je částečně zkapalněn v důsledku své nízké teploty;
        2. 4. Rozpuštěný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je rozpuštěn v kapalném rozpouštědle;
        3. 5. Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše);
        4. 6. Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem;
        5. 7. Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů).
      1. 2.2.2.1.3 Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin:
        Adusivé
        Opodporující hoření
        Fhořlavé
        Ttoxické
        TFtoxické, hořlavé
        TCtoxické, žíravé
        TOtoxické, podporující hoření
        TFCtoxické, hořlavé, žíravé
        TOCtoxické, podporující hoření, žíravé.

        Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.

      2. Poznámka 1: Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:

        Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)

        Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)

        Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)

      3. Poznámka 2: Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz odstavec 2.2.2.1.6.
      4. Poznámka 3: Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC.
      5. Poznámka 4: Směsi, které obsahují více než 21% obj. kyslíku, se zařazují jako směsi podporující hoření.
      1. 2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce.
      2. 2.2.2.1.5 Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria:

        Dusivé plyny

        Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší.

        Hořlavé plyny

        Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa:

        (a) jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13% obj. plynu se vzduchem, nebo

        (b) mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12 procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti.

        Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:1996).

        Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.

        Není-li země původu členským státem COTIF, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

        Plyny podporující hoření

        Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz norma ISO 10156:1996 a ISO 10156-2: 2005)

        Toxické plyny

      3. Poznámka: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“.

        4. Plyny:

        (a) o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo

        (b) o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).

        Pro zařazení směsí plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:


        toxická

        (směs)=1Σi=1nfiTi

        kde:

        fi = molární zlomek i-té části směsi.

        Ti = index toxicity i - té části směsi.

        Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.

        Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

        Žíravé plyny

        Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti.

        Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):


        žíravá

        (směs)=1Σi=1nfCiTCi

        kde:

        fCi = molární zlomek i-té části směsi.

        TCi = index toxicity i- té části směsi.

        Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.

        Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

      1. 2.2.2.1.6 Aerosoly

        Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:

        Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
        Adusivé
        Opodporující hoření
        Fhořlavé
        Ttoxické
        Cžíravé
        COžíravé, podporující hoření
        FChořlavé, žíravé
        TFtoxické, hořlavé
        TCtoxické, žíravé
        TOtoxické, podporující hoření
        TFCtoxické, hořlavé, žíravé
        TOCtoxické, podporující hoření, žíravé.

        Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.

      2. Poznámka: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle odstavce 2.2.2.1.5 nebo pyroforních plynů podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě.

        3. Platí tato kritéria:

        (a) Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále;

        (b) Přiřazení ke skupině O se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle odstavce 2.2.2.1.5;

        (c) Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F.

      3. Poznámka: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.

        4. Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;

        (d) Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III;

        (e) Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC.

    1. 2.2.2.2 Plyny nepřipuštěné k přepravě
      1. 2.2.2.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních podmínek přepravy, jako např. rozkladu, přeměně nebo polymerizaci. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
      2. 2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
        1. – UN 2186 CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;
        2. – UN 2421 OXID DUSITÝ;
        3. – UN 2455 METHYLNITRIT;
        4. – hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3A, 3O nebo 3 F;
        5. – rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;
        6. – aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle odstavce 2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1;
        7. – aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8);
        8. – malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1.
    1. 2.2.2.3 Seznam hromadných položek
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Stlačené plyny
      Klasifikační kódUN
      číslo      		Pojmenování látek nebo předmětů
      1 A1956PLYN STLAČENÝ, J.N.
      1 O3156PLYN STLAČENÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
      1 F1964UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
      1954PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
      1 T1955PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N.
      1 TF1953PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
      1 TC3304PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
      1 TO3303PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
      1 TFC3305PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
      1 TOC3306PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Zkapalněné plyny
      Klasifikační kódUN
      číslo      		Pojmenování látek nebo předmětů
      2 A1058PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
      1078PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako:
      směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 barů) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l);
      směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 barů) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l);
      směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 barů) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
      Poznámka: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichior-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
      1968INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.
      3163PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
      2 O3157PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
      2 F1010BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKEM, které mají při 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 barů) a jejichž hustota při 50°C není nižší než 0,525 kg/l
      Poznámka: Butadieny, stabilizované jsou klasifikovány rovněž pod UN číslo 1010, viz kapitola 3.2, tabulka A
      1060METHYLACETYLEN A PROPADIEN, SMĚS, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
      SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% obj.;
      SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% obj.;
      jakož i směsi propadienu s 1 % až 4% methylacetylenu
      1965UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
      směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
      směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
      směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
      směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
      směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
      směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
      směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
      směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
      směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 barů) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
      Poznámka 1: Pro výše uvedené směsi jsou taká přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan
      Poznámka 2: Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použít záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ
      3354INSEKTICID, PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
      3161PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
      2 T1967INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N.
      3162PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N.
      2 TF3355INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
      3160PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
      2 TC3308PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
      2 TO3307PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
      2 TFC3309PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
      2 TOC3310PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
      Klasifikační kódUN
      číslo      		Pojmenování látek nebo předmětů
      3 A3158PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N.
      3 O3311PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
      3 F3312PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Rozpuštěné plyny
      Klasifikační kódUN
      čísla      		Pojmenování látek nebo předmětů
      4K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2.
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše)
      Klasifikační kódUN
      číslo      		Pojmenování látek nebo předmětů
      51950AEROSOLY
      2037NÁDOBKY, MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrního ventilu, které nelze opětovně plnit
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
      Klasifikační kódUN
      číslo      		Pojmenování látek nebo předmětů
      6 A2857STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672)
      3164PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo
      3164PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem)
      6 F3150PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ PLYNNÝM
      UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo
      3150NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem
      Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
      Vzorky plynů
      Klasifikační kódUN
      číslo      		Pojmenování látek nebo předmětů
      7 F3167VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
      7 T3169VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
      7 TF3168VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
  1. 2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny
    1. 2.2.3.1 Kritéria
      1. 2.2.3.1.1 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
        1. – jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina“ v oddíle 1.2.1;
        2. – mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
        3. – mají bod vzplanutí nejvýše 60°C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).

        Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60°C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.

        Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.

      2. Poznámka 1: Netoxické a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším než 35°C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, část III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
      3. Poznámka 2: Odchylkou od odstavce 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) s bodem vzplanutí nad 60°C až do nejvýše 100°C za látky třídy 3, UN čísla 1202.
      4. Poznámka 3: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi toxické, s bodem vzplanutí pod 23°C a toxické látky s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz pododdíl 2.2.61.1).
      5. Poznámka 4: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23°C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz pododdíl 2.2.61.1).
      1. 2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:
        Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
        FHořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
        F1Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60°C;
        F2Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60°C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);
        FTHořlavé kapaliny, toxické;
        FT1Hořlavé kapaliny, toxické;
        FT2Pesticidy;
        FCHořlavé kapaliny, žíravé;
        FTCHořlavé kapaliny, toxické, žíravé.
        DZnecitlivěné kapalné výbušné látky.
      1. 2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:
        Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
        Obalová skupinaBod vzplanutí (uzavřený kelímek)Teplota začátku varu
        I--≤ 35°C
        IIa< 23°C> 35°C
        IIIa≥ 23°C a ≤ 60°C> 35°C
      2. a Viz též odstavec 2.2.3.1.4

        3. Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.

      1. 2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6%, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

        (a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a

        (b) viskozita2 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:

        Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny
        Extrapolovaná kinematická viskozita v (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23°CDoba výtoku t podle ISO 2431:1993Bod vzplanutí
        v °C
        v spři průměru výtokové trysky v mm
        20 < v ≤ 8020 < t ≤ 604nad 17
        80 < v ≤ 13560 < t ≤ 1004nad 10
        135 < v ≤ 22020 < t ≤ 326nad 5
        220 < v ≤ 30032 < t ≤ 446nad -1
        300 < v ≤ 70044 < t ≤ 1006nad - 5
        700 < v100 < t6- 5 a níže
      2. Poznámka: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.

        Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C

        1. – s více než 55% nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
        2. – s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku větším než 12,6% v suché hmotě

        jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).

      1. 2.2.3.1.5 Netoxické a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům RID, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431 :1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:

        (a) nejméně 60 sekund, nebo

        (b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.

      1. 2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
      2. Poznámka: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
      1. 2.2.3.1.7 Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).
    1. 2.2.3.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
      1. 2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.2.
      2. 2.2.3.2.2 Chemicky nestálé látky třídy 3 je dovoleno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno zajistit, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
      3. 2.2.3.2.3 Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.
    1. 2.2.3.3 Seznam hromadných položek