vyhlášené znění

Mg-28Al-28
Ar-42K-42
Ca-47Sc-47
Ti-44Sc-44
Fe-52Mn-52m
Fe-60Co-60m
Zn-69mZn-69
Ge-68Ga-68
Rb-83Kr-83m
Sr-82Rb-82
Sr-90Y-90
Sr-91Y-91m
Sr-92Y-92
Y-87Sr-87m
Zr-95Nb-95m
Zr-97Nb-97m, Nb-97
Mo-99Tc-99m
Tc-95mTc-95
Tc-96mTc-96
Ru-103Rh-103m
Ru-106Rh-106
Pd-103Rh-103m
Ag-108mAg-108
Ag-110mAg-110
Cd-115In-115m
In-114mIn-114
Sn-113In-113m
Sn-121mSn-121
Sn-126Sb-126m
Te-118Sb-118
Te-127mTe-127
Te-129mTe-129
Te-131mTe-131
Te-132I-132
I-135Xe-135m
Xe-122I-122
Cs-137Ba-137m
Ba-131Cs-131
Ba-140La-140
Ce-144Pr-144m, Pr-144
Pm-148mPm-148
Gd-146Eu-146
Dy-166Ho-166
Hf-172Lu-172
W-178Ta-178
W-188Re-188
Re-189Os-189m
Os-194Ir-194
Ir-189Os-189m
Pt-188Ir-188
Hg-194Au-194
Hg-195mHg-195
Pb-210Bi-210
Pb-212Bi-212, Tl-208, Po-212
Bi-210mTl-206
Bi-212Tl-208, Po-212
At-211Po-211
Rn-222Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214
Ra-223Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Po-211, Tl-207
Ra-224Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212
Ra-225Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209
Ra-226Rn-222, Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214
Ra-228Ac-228
Ac-225Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209
Ac-227Fr-223
Th-228Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212
Th-234Pa-234m, Pa-234
Pa-230Ac-226, Th-226, Fr-222, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-230Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-235Th-231
Pu-241U-237
Pu-244U-240, Np-240m
Am-242mAm-242, Np-238
Am-243Np-239
Cm-247Pu-243
Bk-249Am-245
Cf-253Cm-249”
  • (b) Dále jsou uvedeny mateřské nuklidy a jejich dceřiné produkty, které jsou v trvalé rovnováze:
    Sr-90 Y-90
    Zr-93 Nb-93m
    Zr-97 Nb-97
    Ru-106Rh-106
    Ag-108mAg-108
    Cs-137Ba-137m
    Ce-144Pr-144
    Ba-140La-140
    Bi-212Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
    Pb-210Bi-210, Po-210
    Pb-212Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
    Rn-222Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214
    Ra-223Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Tl-207
    Ra-224Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
    Ra-226Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
    Ra-228Ac-228
    Th-228Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
    Th-229Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209
    Th (nat)Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
    Th-234Pa-234m
    U-230Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
    U-232Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
    U-235Th-231
    U-238Th-234, Pa-234m
    U (nat)Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
    Np-237Pa-233
    Am-242mAm-242
    Am-243Np-239
  • (c) Množství může být určeno pomocí měření doby rozpadu nebo měření dávkové intenzity v předepsané vzdálenosti od zdroje.
  • (d) Tyto hodnoty platí pouze pro sloučeniny uranu, které jak za normálních, tak i havarijních podmínek přepravy zachovávají chemickou podobu UF6, UO2F2 a UO2(NO3)2.
  • (e) Tyto hodnoty platí pouze pro uranové sloučeniny, které jak za normálních, tak i havarijních podmínek přepravy zachovávají chemickou podobu UO3, UF4 UCl4 a pro šestimocné sloučeniny.
  • (f) Tyto hodnoty platí pro všechny uranové sloučeniny, kromě těch, které jsou uvedeny pod písmeny d) a e) výše.
  • (g) Tyto hodnoty platí pouze pro neozářený uran.
    1. 2.2.7.7.2.2 Stanovení základních hodnot zmíněných v bodě 2.2.7.7.2.1 pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou v tabulce 2.2.7.7.2.1 uvedeny, vyžaduje vícestranné schválení. Jestliže je známa chemická forma každého radionuklidu. Je přípustné použít hodnotu A2 vypočtenou s použitím dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi (retence) podle doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu (International Commission on Radiological Protection), bude-li zohledněna chemická forma každého radionuklidu jak za normálních, tak i havarijních podmínek přepravy. Alternativně se smějí použít bez schválení příslušného orgánu pro radionuklidy hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.7.2.2.

      Tabulka 2.2.7.7.2.2

      Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi

      Tabulka 2.2.7.7.2.2 Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi
      Radioaktivní obsahA1A2Mezní hodnota hmotnostní aktivity pro vyjmuté látkyMezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky
      (TBq)(TBq)(Bq/g)(Bq)
      Je známa přítomnost pouze nuklidů, které emitují beta nebo gama záření0,10,021x1011x104
      Je známa přítomnost nuklidů emitujících alfa záření a nepřítomnost nuklidů emitujících neutrony0,29x10-51x10-11x103
      Je známa přítomnost nuklidů emitujících neutrony nebo nejsou žádné údaje k dispozici0,0019x10-51x10-11x103
    1. 2.2.7.7.2.3 Při výpočtech hodnot A1 a A2 radionuklidů neobsažených v tabulce 2.2.7.7.2.1 se jednoduchá radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou radionuklidy obsaženy v množství, ve kterém se vyskytují v přírodě, a v níž žádný dceřiný radionuklid nemá poločas rozpadu delší než 10 dní, nebo delší než poločas rozpadu mateřského radionuklidu, považuje za jednotlivý radionuklid; v tomto případě je třeba vzít v úvahu aktivitu a použít hodnoty A1 nebo A2 odpovídající mateřskému nuklidu v řadě. U radioaktivní rozpadové řady, v níž má kterýkoli dceřiný nuklid poločas rozpadu buď delší než 10 dnů, nebo větší než mateřský radionuklid, je nutno považovat mateřský radionuklid a takové dceřiné nuklidy za směsi různých nuklidů.
    2. 2.2.7.7.2.4 V případě směsi radionuklidů mohou být základní hodnoty radionuklidů zmíněné v tabulce 2.2.7.7.2.1 stanoveny následovně:

      kde

      f(i) je podíl aktivity nebo koncentrace aktivity radionuklidu i ve směsi;

      X(i) je odpovídající hodnota A1 nebo A2, nebo koncentrace aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky pro radionuklid i; a

      Xm je odvozená hodnota A1 nebo A2, nebo koncentrace aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmutou zásilku v případě směsi.

    1. 2.2.7.7.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidu, avšak není známa aktivita některých radionuklidů, mohou být radionuklidy seskupeny do skupin a pro radionuklidy v každé skupině může být ve vzorcích uvedených v bodech 2.2.7.7.2.4 a 2.2.7.7.1.4.2 použita nejnižší hodnota radionuklidu. Skupiny mohou být vytvořeny na základě celkové aktivity alfa a celkové aktivity beta/gama, pokud jsou známy, přičemž se použijí nejnižší hodnoty radionuklidů pro alfa zářiče, popř. beta/gama zářiče.
    2. 2.2.7.7.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici relevantní údaje, se použijí hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.7.2.2.
    1. 2.2.7.8 Mezní hodnoty přepravního indexu (TI)9, indexu kritické bezpečnosti (CSI)8 a dávkové intenzity pro kusy a přepravní obalové soubory
      1. 2.2.7.8.1 S výjimkou zásilek pro výlučné použití nesmí přepravní index žádného kusu ani přepravního obalového souboru překročit 10 a index kritické bezpečnosti žádného kusu ani přepravního obalového souboru nesmí překročit 50.
      2. 2.2.7.8.2 S výjimkou kusů nebo přepravních obalových souborů, které jsou přepravovány za výlučného použití, nesmí nejvyšší dávková intenzita za podmínek uvedených v 7.5.11, CV33 (3.5) (a) překročit v žádném bodě vnějšího povrchu kusu nebo přepravního obalového souboru 2 mSv/h.
      3. 2.2.7.8.3 Nejvyšší dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnějšího povrchu kusu nebo přepravního obalového souboru přepravovaného za výlučného použití překročit 10 mSv/h.
      4. 2.2.7.8.4 Kusy a přepravní obalové soubory musí být zařazeny do jedné z kategorií I-BÍLÁ, II-ŽLUTÁ nebo III-ŽLUTÁ v souladu s podmínkami stanovenými v tabulce 2.2.7.8.4 a dle následujících ustanovení:

        (a) Při určení příslušné kategorie pro kus nebo přepravní obalový soubor musí být zohledněn jak přepravní index, tak dávková intenzita na povrchu. Splňuje-li přepravní index podmínky pro jednu kategorii, ale dávková intenzita na povrchu podmínky pro jinou kategorii, potom se kus nebo přepravní obalový soubor zařadí do vyšší kategorie. Pro tento účel se nahlíží na kategorii I-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii;

        (b) Přepravní index se určuje v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2.2.7.6.1.1 a 2.2.7.6.1.2;

        (c) Je-li dávková intenzita na povrchu větší než 2 mSv/h, musí být kus nebo přepravní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení oddílu 7.5.11, CV33 (3.5) (a);

        (d) Je-li kus přepravován na základě zvláštního ujednání, musí být zařazen do kategorie III-ŽLUTÁ s výjimkou podle ustanovení 2.2.7.8.5;

        (e) Přepravní obalový soubor, který obsahuje kusy přepravované na základě zvláštního ujednání, musí být zařazen do kategorie III-ŽLUTÁ s výjimkou podle ustanovení 2.2.7.8.5.

      1. 2.2.7.8.5 V případě mezinárodní přepravy kusů vyžadující schválení konstrukčního vzoru kusu nebo povolení odeslání, pro které se užívají různé typy schválení nebo povolení v různých zemích, jichž se přeprava týká, musí být zařazení do kategorie vyžadované v 2.2.7.8.4 v souladu s osvědčením země původu konstrukčního vzoru kusu.

        Tabulka 2.2.7.8.4

        KATEGORIE KUSŮ A PŘEPRAVNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ

        Tabulka 2.2.7.7.2.2 Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi Tabulka 2.2.7.8.4 KATEGORIE KUSŮ A PŘEPRAVNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ
        Podmínky
        Přepravní indexNejvyšší dávková intenzita v kterémkoli bodě vnějšího povrchuKategorie
        0anejvýše 0,005 mSv/hI-BÍLÁ
        více než 0, avšak nejvýše 1více než 0,005 mSv/h, avšak nejvýše 0,5 mSv/hII-ŽLUTÁ
        více než 1, avšak nejvýše 10více než 0,5 mSv/h, avšak nejvýše 2 mSv/hIII-ŽLUTÁ
        více než 10více než 2 mSv/h, avšak nejvýše 10 mSv/hIII-ŽLUTÁ b
      2. a Není-li naměřený přepravní index větší než 0,05, smí být jeho hodnota v souladu s odstavcem 2.2.7.6.1.1(c) zaokrouhlena na nulu.
      3. b Musí být přepravován také za výlučného použití.
    1. 2.2.7.9 Předpisy a kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů
      1. 2.2.7.9.1 Vyjmuté kusy, které mohou obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, hotové výrobky podle odstavce 2.2.7.7.1.2 a prázdné obaly podle odstavce 2.2.7.9.6, smějí být přepravovány za následujících podmínek:

        (a) ustanovení uvedená v odstavci 2.2.7.9.2, oddílu 3.3.1 (zvláštní ustanovení 290, pokud platí), odstavci 4.1.9.1.2, pododdílu 5.2.1.2, odstavcích 5.2.1.7.1, 5.2.1.7.2, 5.2.1.7.3, 5.4.1.1.1 a), pododdílu 7.5.11 CV 33 (5.2) a, pokud jsou použitelná, i ustanovení uvedená v odstavcích 2.2.7.9.3 až 2.2.7.9.6;

        (b) ustanovení pro vyjmuté kusy uvedená v oddílu 6.4.4;

        (c) jestliže vyjmutý kus obsahuje štěpné látky, použije se jedna z výjimek pro štěpné látky uvedených v pododdílu 6.4.11.2 a musí být dodrženo ustanovení pododdílu 6.4.7.2.

      1. 2.2.7.9.2 Dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnějšího povrchu vyjmutého kusu překročit 5 µSv/h.
      2. 2.2.7.9.3 Radioaktivní látky, které jsou obsaženy v přístroji nebo jiném hotovém výrobku, nebo které jsou jeho součástí nebo jeho stavebním prvkem a jejichž aktivita nepřekročí mezní hodnoty pro předmět a pro kus uvedené ve sloupci (2), popř. (3) tabulky 2.2.7.7.1.2.1, mohou být přepravovány ve vyjmutém kusu za předpokladu, že:

        (a) dávková intenzita ve vzdálenosti 10 cm od každého bodu vnějšího povrchu každého nezabaleného přístroje nebo výrobku není větší než 0,1 mSv/h;

        (b) každý přístroj nebo hotový výrobek je opatřen nápisem “RADIOACTIVE“, s výjimkou

        1. i) radioiluminačních časoměrných přístrojů nebo zařízení;
        2. ii) výrobků určených ke spotřebě, které buď obdržely schválení podle předpisů, podle odstavce 2.2.7.1.2 (d), nebo jednotlivě nepřekračují mezní hodnotu aktivity pro vyjmutou zásilku v tabulce 2.2.7.7.2.1 (sloupec (5)), za podmínky, že takové výrobky jsou přepravovány v kusu, který je opatřen nápisem “RADIOACTIVE“ na vnitřním povrchu takovým způsobem, že je upozornění na přítomnost radioaktivní látky viditelné při otevření kusu; a

        (c) aktivní látky jsou úplně uzavřeny v neaktivních součástech (zařízení, jehož jediná funkce spočívá v uzavření radioaktivních látek, se nepovažuje za přístroj nebo hotový výrobek).

      1. 2.2.7.9.4 Radioaktivní látky v jiných formách než jsou formy popsané v odstavci 2.2.7.9.3 smějí být přepravovány ve vyjmutém kusu, jen není-li překročena mezní hodnota aktivity uvedená ve sloupci (4) tabulky 2.2.7.7.1.2.1 a za předpokladu, že:

        (a) kus udrží za rutinních přepravních podmínek svůj radioaktivní obsah; a

        (b) kus je na vnitřním povrchu opatřen nápisem “RADIOACTIVE“ tak, aby se upozornilo na přítomnost radioaktivní látky při otevření kusu.

      1. 2.2.7.9.5 Hotový výrobek, ve kterém je jedinou radioaktivní látkou neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, smí být přepravován jako vyjmutý kus za podmínky, že vnější povrch uranu nebo thoria má neaktivní opláštění z kovu nebo jiného pevného materiálu.
      2. 2.2.7.9.6 Prázdný obal, který předtím obsahoval radioaktivní látky, smí být přepravován jako vyjmutý kus za podmínky, že:

        (a) obal je v dobrém stavu a bezpečně uzavřen;

        (b) vnější povrch uranu nebo thoria použitého v konstrukci obalu má neaktivní opláštění z kovu nebo jiného pevného materiálu;

        (c) úroveň vnitřní nefixované kontaminace nepřekračuje 100 násobek úrovní uvedených v 4.1.9.1.2; a

        (d) žádná bezpečnostní značka, která byla umístěna v souladu s bodem 5.2.2.1.11.1, již není viditelná.

      1. 2.2.7.9.7 Následující ustanovení neplatí pro vyjmuté kusy a pro kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů:

        Kapitola 1.10, 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2, 4.1.9.1.3, 4.1.9.1.4, 5.1.3.2, 5.1.5.1.1, 5.1.5.1.2, 5.2.2.1.11.1, 5.4.1.1.1, s výjimkou písmene a), 5.4.1.2.5.1, 5.4.1.2.5.2, 5.4.3, 6.4.6.1, 7.5.11 CV33, s výjimkou 5.2.

    1. 2.2.7.10 (Vyhrazeno)
    1. 2.2.8 Třída 8 Žíravé látky
      1. 2.2.8.1 Kritéria
        1. 2.2.8.1.1 Název třídy 8 zahrnuje látky a předměty obsahující látky této třídy, které svým chemickým účinkem napadají vlákna epithelu pokožky nebo sliznic, se kterým přicházejí do styku, nebo které v případě úniku mohou způsobit škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou zničit. Pod název této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny, nebo které za přítomnosti přirozené vlhkostí vzduchu vytvářejí žíravé páry nebo mlhy.
        2. 2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou rozděleny následovně:
          Tabulka 2.2.7.7.2.2 Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi Tabulka 2.2.7.8.4 KATEGORIE KUSŮ A PŘEPRAVNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ
          C1 - C10žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí
          C1 - C4kyselé látky
          C1 anorganické, kapalné
          C2 anorganické, tuhé
          C3 organické, kapalné
          C4 organické, tuhé
          C5-C8zásadité látky
          C5 anorganické, kapalné
          C6 anorganické, tuhé
          C7 organické, kapalné
          C8 organické, tuhé
          C9-C10jiné žíravé látky
          C9 kapalné
          C10 tuhé
          C11 předměty
          CFžíravé látky, hořlavé
          CF1 kapalné
          CF2 tuhé
          CSžíravé látky, schopné samoohřevu
          CS1 kapalné
          CS2 tuhé
          CWžíravé látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
          CW1 kapalné
          CW2 tuhé
          COžíravé látky, podporující hoření
          CO1 kapalné
          CO2 tuhé
          CTŽíravé látky, toxické
          CT1 kapalné
          CT2 tuhé
          CFTžíravé látky, kapalné, hořlavé, toxické
          COTžíravé látky, podporující hoření, toxické

          Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

        1. 2.2.8.1.3 Látky třídy 8 musí být na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, přiřazeny k následujícím obalovým skupinám:
          Tabulka 2.2.7.7.2.2 Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi Tabulka 2.2.7.8.4 KATEGORIE KUSŮ A PŘEPRAVNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ
          Obalová skupina I:velmi žíravé látky
          Obalová skupina II:žíravé látky
          Obalová skupina III:slabě žíravé látky
        1. 2.2.8.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 8 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek k obalovým skupinám I, II nebo III je založeno na získaných zkušenostech se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí (viz odstavec 2.2.8.1.5) a schopnosti reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných produktů rozkladu).
        2. 2.2.8.1.5 Látka nebo přípravek, které splňují kritéria třídy 8 a mají toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídající obalové skupině I, ale toxicitu při požití nebo absorpci kůží odpovídající jen obalové skupině III nebo nižší, musí být přiřazeny ke třídě 8.
        3. 2.2.8.1.6 Látky, včetně směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, mohou být přiřazeny k vhodným položkám pododdílu 2.2.8.3 a k odpovídající obalové skupině na základě délky doby kontaktu, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská pokožka v celé své tloušťce v souladu s kritérii odstavců (a) až (c) dále.

          U kapalin a u tuhých látek, které mohou zkapalnit během přepravy, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit jejich schopnost způsobit korozi některých kovových povrchů. Při přiřazování látek k obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při jejich náhodném působení. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle směrnice OECD 40412.

          (a) K obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, počínající po době působení 3 minut nebo kratší, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

          (b) K obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 3 minuty, nejvýše však 60 minut, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

          (c) K obalové skupině III jsou přiřazeny látky:

          1. – které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 60 minut, nejvýše však 4 hodiny, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce; nebo
          2. – u kterých se předpokládá, že nezpůsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však rychlost koroze na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55°C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok. Pro zkoušky je nutno použít ocel typu S235JR+CR (1.0037 resp. St 37-2), S275J2G3+CR (1.0144 resp. St 44-3), ISO 3574, Unifikovaný číslovací systém (UNS) G10200 nebo SAE 1020 a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Uznávaná zkouška je předepsána v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 37.
        1. 2.2.8.1.7 Jestliže látky třídy 8 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než do těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
        2. Poznámka: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
        1. 2.2.8.1.8 Na základě kritérií uvedených v odstavci 2.2.8.1.6 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.
        2. 2.2.8.1.9 Látky, roztoky a směsi, které:
          1. – neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EHS13 nebo 88/379/EHS14 v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic v jejich platném znění zařazeny jako žíravé látky; a
          2. – nepůsobí korozivně na ocel nebo hliník,

          mohou být považovány za látky nepatřící do třídy 8.

        3. Poznámka: UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ, které jsou uvedeny ve Vzorových předpisech OSN, nepodléhají předpisům RID.
      1. 2.2.8.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
        1. 2.2.8.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 8 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Pro tento účel je zejména nutno dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
        2. 2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky:
          1. – UN 1798 KYSELINA DUSIČNÁ A CHLOROVODÍKOVÁ (solná), SMĚS,
          2. – chemicky nestálé směsi odpadní kyseliny sírové,
          3. – chemicky nestálé směsi nitrační kyseliny nebo směsi odpadní kyseliny sírové a dusičné, nedenitrované,
          4. – kyselina chloristá, vodné roztoky s více než 72 % hm. čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než s vodou.

          Následující látka není připuštěna k železniční přepravě:

          1. – oxid sírový, minimálně 99,95 % čistý, nestabilizovaný (bez inhibitorů).
      1. 2.2.8.3 Seznam hromadných položek