vyhlášené znění

NEZÁVAZNÁ ČÁST ŘÁDU RID

Předpisy o zkouškách nádob z plastu

Směrnice k ustanovení odstavců 6.1.5.2.7 (kapitoly 6.1) nebo 6.5.6.3.6 (kapitoly 6.5)

Laboratorní metody na zkušebních tělesech z materiálu nádoby k prokázání chemické snášenlivosti polyethylenu podle definice v odstavci 6.1.5.2.6 nebo odstavci 6.5.6.3.5 vůči plněným věcem (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle oddílu 6.1.6.

Provedením dále popsaných laboratorních metod A až C se určí možné mechanismy poškození materiálu nádoby povolovanými plněnými věcmi, ve srovnání s právě použitými standardními kapalinami.

Volba zkušební metody plyne z očekávaného mechanismu poškození.

Pokud není nic na základě složení předvídáno, je

  1. - změkčení nabobtnáním (laboratorní metoda A)
  2. - vyvolání trhlinek působením pnuti (laboratorní metoda B)
  3. - reakce oxidační a odbourávání molekul (laboratorní metoda C)

na materiál nádoby zahrnuto v laboratorních metodách a porovnáno s příslušnými standardními kapalinami stejného působení.

Je třeba použít zkušební tělesa stejné tloušťky v rámci udané tolerance.

Laboratorní metoda A

Nabytí hmotnosti nabobtnáním se stanoví na plochých zkušebních tělesech z materiálu nádoby skladováním při 40 °C v povolovaných plněných věcech, jakož i ve srovnávací standardní kapalině.

Změna hmoty nabobtnáním se stanoví vážením zkušebních těles před skladováním a u zkušebních těles se zkušebními tloušťkami až do 2 mm po 4 týdenním působení, jinak až do hmotnostní konstanty.

Je třeba určit střední hodnotu ze 3 zkušebních těles. Zkušební tělesa smí být použita jen jednou.

Laboratorní metoda B (postup vtlačením kolíku)

  1. 1. Stručný popis

    Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z polyethylenu vůči plněným věcem a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %.

    Tělesa nádoby se k tomu účelu opatří otvorem a zářezem a nejdříve se předskladují ve zkoumaném plněném zboží, jakož i v příslušné standardní kapalině. Po předskladování se vtlačí do otvoru kolík s definovaným větším rozměrem.

    Takto připravené vzorky se skladují ve zkoumaném plněném zboží a příslušné standardní kapalině a odeberou se po různé dlouhých skladovacích dobách a zkoumají na zbytkovou pevnost v tahu (postup 3.1) nebo na čas k protrhnutí zkušebního tělesa (postup 3.2).

    Srovnávacím měřením se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku”, “kyselina octová”, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla” nebo “voda”, jako zkušební médium, se zjistí, zda stupeň poškození zkoumaného plněného zboží je stejný, silnější nebo slabší.

  1. 2. Zkušební těleso
    1. 2.1 Tvar a rozměr

      Tvar a doporučený rozměr zkušebního tělesa je určen obrázkem 1. Odchylka zkušební tloušťky nemá překročit ±15 % střední hodnoty měřené řady.

      K měřené řadě patří zkoumané plněné zboží a příslušná standardní kapalina.

      Obrázek 1

      Zkušební těleso bez kolíku

      Obrázek
    1. 2.2 Výroba

      Zkušební tělesa měřené řady mohou být odebrána jak z nádob stejného konstrukčního vzoru, tak i ze stejného kusu lisovaného polotovaru.

      Při napěťové výrobě zkušebních těles postačuje, co se týče kvality řezné plochy, pilový řez. Ostré hrany vznikající při opracování by měly být odstraněny pouze od později zařezávaných řezných ploch. U zkušebních těles je třeba provést zářez rovnoběžně se směrem vytlačování.

      V každém zkušebním tělese se vyvrtá otvor podle obr. 1 o průměru 3,0 mm

      Potom se zkušební těleso podle obr. 1 opatří ostrým zářezem s poloměrem zářezu □ 0,05 mm.

      Vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru činí 5 mm ± 0,1 mm.

    1. 2.3 Počet zkušebních těles

      K určení zbytkové pevnosti v tahu podle odst. 3.2 se použije pro každou skladovací dobu 10 zkušebních těles. Zpravidla se použije nejméně 5 skladovacích dob.

      K určení času k protržení zkušebního tělesa podle odst. 3.3 je zapotřebí celkem 15 kusů.

    1. 2.4 Kolíky

      O rozměrech kolíků tloušťky 4 mm, viz obrázek 2.

      Obrázek 2

      1. a: Kolík ke stanovení zbytkové pevnosti v tahu
      2. b: Kolík ke stanovení času k protrhnutí zkušebního tělesa
      Obrázek

      Pro materiál kolíku se přednostně použije nerezavějící ocel (např. X 112 Cr Si 17).

      Pro látky, které tuto ocel napadají, se použijí skleněné kolíky.

  1. 3. Zkušební postup a zhodnocení
    1. 3.1 Předskladování zkušebních vzorků

      Zkušební tělesa se před zkouškou kolíkem předskladují po dobu 21 dní při 40 °C ± 1 °C ve zkoumané kapalině a standardní kapalině. Pro standardní kapalinu c) podle přílohy k přípojku V, odstavec I se předskladování provede v n-butylacetátu.

    1. 3.2 Postup ke stanovení křivky zbytkové pevnosti v tahu
      1. 3.2.1 Provedení

        Kolík podle obr. 2a se zatlačí přes kónickou část svou válcovou části zpříma do otvoru zkušebního tělesa.

        Takto připravené vzorky se potom ponoří do skladovacích nádob naplněných příslušnou zkušební kapalinou a temperovaných na 40 °C a skladují se v tepelné skříni při 40 °C ± 1 °C. U standardní kapaliny c) se tato zkouška uskuteční v roztoku smáčecího prostředku, zředěném 2% n-butylacetátem.

        Doba mezi zkouškou kolíkem zkušebních těles a pokračováním skladování ve zkušební kapalině musí být zvolena pro celou měřenou řadu jednotně a musí být konstantní.

        Skladovací doby pro určení tvorby trhlin pnutím závislého na čase a zkušební kapalině je třeba zvolit tak, aby byl mezi křivkami zbytkových pevností v tahu zkoušených standardních kapalin a plněného zboží znázorněn jednoznačný rozdíl s dostatečnou bezpečností.

        Po vyjmutí ze skladovací nádoby se bezprostředně poté zkušební tělesa zbaví kolíku a očistí od zbytků zkušební kapaliny.

        Po ochlazení na pokojovou teplotu se zkušební tělesa rozdělí rovnoběžně ke straně se zářezem středem otvoru řezem pilou. Pro další zkoušku se použiji jen tyto části zkušebních těles se zářezy.

        Tyto části zkušebních těles se zářezy budou potom, ne později než 8 hodin po odběru ze zkušební kapaliny, podrobeny jednoosému namáhání tahem ve stroji pro zkoušky tahem rychlosti (rychlost pohybující se svorky) 20 mm/min až do přetrhnutí. Stanoví se maximální sila. Zkouška tahem se provádí při pokojové teplotě (23 °C ± 2 °C) s odvoláním na ISO/R 527.

      1. 3.2.2 Vyhodnocení

        Vyhodnocení ke stanovení vlivu zkušební kapaliny zahrnuje určení maximálního napětí předskladovaných a nenakolíkovaných částí zkušebních těles jako nulovou hodnotu a maximální napětí vzorku po skladovací době ty při y ≥ 5. Po přepočtu těchto maximálních napětí při v %, vztaženo na nulovou hodnotu, se tyto hodnoty zanesou do diagramu dle obr. 3.

        Srovnání s příslušnými křivkami zbytkové pevnosti v tahu z měření se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku” nebo “kyselina octová”, “n-butylacetát s n-butylacetátem nasycený roztok.

        smáčedla” nebo “voda” ukazuje, zda zkoumané plněné věci mají na stejný materiál nádoby silnější, slabší nebo žádný vliv (viz obrázek 3).

        Obrázek 3

        Obrázek
    1. 3.3 Postup k určení času potřebného k přetržení zkušebního tělesa
      1. 3.3.1 Provedení

        15 zkušebních těles se jednotlivě zpříma narazí na kolík až na doraz na 15 kolíků podle obr. 2b a vloží se do skleněné trubice naplněné příslušnou zkušební kapalinou temperovanou na 40 °C.

        Zkušební teplota se konstantně udržuje - 1 °C. Vizuálním pozorováním se určí přetrhnutí zkušebního tělesa u každého kolíku. Trhlina se podle zkušeností rozšiřuje vždy od dna zářezu k povrchu kolíku.

      1. 3.3.2 Vyhodnocení

        Pro vyhodnocení je rozhodující čas tSF, který uplyne do přetržení 8 vzorků se standardní kapalinou. Mění třeba vyčkávat tvorby dalších trhlin.

        Zhodnocení se provádí srovnáním s počtem vzorků natržených s plněnými věcmi. V čase tSF to smí být nejvýše 8 vzorků.

    1. 3.4 Vysvětlivky

      Zkušební parametry “skladovací teplota” a “vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru” se u tohoto zkušebního postupu zvolí tak, aby příslušná zkoumání se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku”, “kyselina octová”, “n-butylacetát s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla” podaly vypovídající výsledky ve smyslu tohoto zkušebního předpisu v celkové době zkoušky cca 28 dní. Přičemž se bere za základ vysokomolekulámí polyethylen o hustotě ~ 0,952 g/cm3 a tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190*021,6 kg závaží] o - 2,0 g/10 min.

      Jelikož výpověď tohoto zkušebního předpisu má být vždy relativní, je rovněž možné za účelem zkrácení zkušební doby pozměnit výše uvedené hranice zkušebních parametrů. Toto musí být zvlášť uvedeno do protokolu o zkoušce.

  1. 4. Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky
    1. 4.1 Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), “roztok smáčecího prostředku” a standardní kapalina b), “kyselina octová”.

      Výsledek zkoušky laboratorní metody A se zkoumaným plněným zbožím nesmí překročit nabytí hmotnosti nabobtnáním n-butylacetátem (asi 4 %) v případě, že se má zohlednit standardní kapalina c), “n-butylacelát s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla”.

    1. 4.2 Výsledek zkoušky laboratorní metodou B musí prokázat pro schvalovanou látku stejný nebo delší čas, než srovnávané standardní kapaliny.

Laboratorní metoda C

Pro stanovení možného oxidačního a molekuly odbourávajícího poškození materiálu nádoby z vysokomolekulárního polyethylenu vysoké hustoty podle bodu 1551 (6) přípojku V plněným zbožím, se určí tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190 °C/21,6 kg závaží (Load) podle ISO 1133-Codition 7] zkušebních těles, v rozsahu tloušťek odpovídajícím konstrukčnímu typu před a po skladování těchto vzorků v posuzovaném plněném zboží.

Skladováním geometricky stejných vzorků ve standardní kapalině “kyselina dusičná 55 %” podle přílohy k přípojku V, odst. I, písmeno e) a podmínek tavného indexu se zjistí, zda stupeň poškození schvalovaného plněného zboží na materiál nádoby je slabší, stejný nebo silnější.

Skladování vzorků se provádí při 40 °C až do možnosti konečného posouzení, maximálně 42 dní.

Pokud plněné věci předvídané ke schválení laboratorní metodou A dosáhnou současně nabytí hmotnosti nabobtnáním ≥ 1%, provede se, aby se neovlivnil výsledek měření, před měřením tavného indexu, zpětné vysušení vzorku se současnou kontrolou hmotnosti, např. skladování ve vakuové sušící skříni při 50 °C až do hmotnostní konstanty, zpravidla ne déle než 7 dní.

Kritérium pro vyhovující výsledek zkoušky:

Zvýšení tavného indexu materiálu nádoby dosažené schvalovanými plněnými věcmi podle podmínek této metody nesmí překročit dosaženou změnu pod uzavřením u standardní kapaliny “kyselina dusičná 55 %” o 15 % přípustné hodnoty sjednané metody.

  1. 1) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) přijatá dne 9. května 1980 v Bernu byla vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., změny Úmluvy přijaté v roce 1989 a 1990 byly vyhlášeny pod č. 61/1991 Sb. a č. 251/1991 Sb. Dne 20. prosince 1990 byl v Bernu přijat Protokol o změnách Úmluvy COTIF vyhlášený pod č. 274/1996 Sb. Dne 3. června 1999 byl ve Vilniusu přijat Protokol o změně Úmluvy COTIF, vyhlášený pod č. 49/2006 Sb. m. s., jehož součástí je nové znění Úmluvy COTIF ve znění pozměňovacího Protokolu z r. 1999.
  2. 1 K definici „po silnici nepojízdného strojního zařízení“ viz odstavec 2.7 Konsolidované rezoluce o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument Spojených národů ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.3) nebo článek 2 Směrnice 97/68/ES Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 1997 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných a prachových škodlivin z motorů s vnitřním spalováním určených pro po silnici nepojízdného strojního zařízení (Úřední věstník Evropských společenství č. L 059 z 27. února 1998).
  3. * Pro UN-čísla 0081, 0082, 0084, 0241, 0331, 0332, 0482, 1005 a 1017 činí nejvýše přípustné celkové množství na vůz nebo velký kontejner 50 kg.
  4. 2 Mezinárodní námořní organizace (IMO) vydala oběžníkem DSC.1/Circ.12 a korigendem „Směrnici pro další používání existujících přemístitelných cisteren a silničních cisternových vozidel typu IMO pro přepravu nebezpečných věcí“. Text této směrnice je možno nalézt na webových stránkách IMO: www.imo.org.“
  5. 3 Tato Dohoda zahrnuje také zvláštní dohody, které byly podepsány všemi zeměmi účastnými na přepravě.
  6. 4 Do ujednání uzavřených podle tohoto pododdílu lze nahlédnout na domovské strance OTIF (www.otif.org).
  7. 5 Mezinárodní výbor pro železniční dopravu (CIT) vydává Příručku k nákladnímu listu CIM/SMGS „CIM/SMGS Cosignment Note Manual (GLV-CIM/SMGS)“, která obsahuje vzor jednotného nákladního listu podle přepravní smlouvy CIM a SMGS a jejích prováděcích předpisů (viz www.cit-rail.org).
  8. 6 V případě cisternového vozu je pojem „provozovatel“ ekvivalentní pojmu „držitel“, jak je definován v článku 2, n) Přípojku G k COTIF (ATMF) a v článku 3s Směrnice o bezpečnosti železnic (Směrnice 2004/49/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně Směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům, a Směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, vybírání poplatků za užívání železniční infrastruktury a o ověřování bezpečnosti) a v článku 2s Směrnice 2008/57/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství.
  9. 7 Uveřejněno sekretariátem VSP, Avenue Louise, 500, BE-1050 Brusel, www.gcubureau.org.
  10. 9 Mezinárodní soustava měrných jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
  11. 10 Při psaní na stroji je pro litr přípustná vedle značky „l“ také značka „L“, když psací stroj nerozlišuje znak „1“ a „l“.
  12. 11 Uveřejněno sekretariátem VSP, Avenue Louise, 500, BE-1050 Brusel, www.gcubureau.org.
  13. 12 Vydání vyhlášky UIC účinné od 1. ledna 2015.
  14. 13 Jednotné právní předpisy pro technickou admisi železničního materiálu určeného k používání v mezinárodní dopravě (ATMF UR). Přípojek G je harmonizován s evropskou legislativou, zejména se Směrnicemi 2004/49/ES (články 3 a 14 a)) a 2008/57/ES (články 2 a 33) a s Nařízením (EU) 445/2011, týkajícími se bezpečnosti, interoperability a certifikačního systému subjektů odpovědných za údržbu nákladních vozů.
  15. 14 Dočasné odchylky dohodnuté podle tohoto pododdilu jsou k nahlédnutí na webové stránce organizace OTIF (www.otif.org)
  16. 15 Znění RID platné od 1. ledna 2013.
  17. 16 Znění RID platné od 1. května 1985.
  18. 17 Znění RID platné od 1. ledna 1990, 1. ledna 1993 a 1. ledna 1995.
  19. 18 Pro přepravu tunelem pod Lamanšským průlivem a tunely s obdobnými parametry viz též Přílohu II směrnice 2008/68/ES Evropského parlamentu a Rady z 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí, uveřejněnou v Úředním věstníku Evropské unie, č. L 260, ze dne 30. září 2008, str. 13.
  20. 19 The Generic Guideline for the Calculation of Risk inherent in the Carriage of Dangerous Goods by Rail approved by the RID Committee of Experts on 24 November 2005 may be consulted on the OTIF website (www.otif.org).
  21. 20 IAEACIRC/274/Rev.1, IAEA, Vídeň (1980).
  22. 21 IAEACIRC/225/Rev.4 (korigováno), IAEA, Vídeň (1999).
  23. 22 Vydání z 1. července 2012
  24. 1 Takovou legislativou je např. rozhodnutí Komise 2000/532/ES z 3. května 2000 nahrazující rozhodnutí 94/3/ES stanovící seznam odpadů na základě článku 1(a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech (nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropské unie č. L 114 z 27. dubna 2006, strana 9)) a rozhodnutí Rady 94/904/ES stanovící seznam nebezpečných odpadů na základě článku 1(4) směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úřední věstník Evropské unie č. L 226 z 6. září 2000, strana 3).
  25. 2 Tato tabulka obsahuje seznam klasifikace předmětů zábavné pyrotechniky, která může být použita bez zkoušek série 6, Příručky zkoušek a kritérií (viz 2.2.1.1.7.2)
  26. 3 Stanovení viskozity: Jestliže předmětná látka nemá gravitační vlastnosti kapaliny nebo není - li metoda s použitím výtokového kelímku vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí, aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23 °C u řady hodnot střihových rychlostí. Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na hodnotu střihové rychlosti 0. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu při střihové rychlosti blízké 0.
  27. 4 Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování zákonů, právních předpisů a správních opatření týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, (Úřední věstník Evropského společenství, L 196 ze dne 16. srpna.1967, strana 1)
  28. 5 Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31.května 1999 o sbližování právních předpisů a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků, (Úřední věstník Evropského společenství č. L 200 z 30. července 1999, strany 1 až 68).
  29. a Jsou-li kultury určeny pro diagnostické nebo klinické účely, mohou být zařazeny jako infekční látky kategorie B.
  30. 6 Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se zavádí seznam odpadů podle článku 1písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech (nahrazena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropské unie č. L 114 z 27. dubna 2006, s. 9)) a Rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se zavádí seznam nebezpečného odpadu ve smyslu Článku 1 (4) směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečném odpadu. Úřední věstník Evropské unie č. L 226 z 6. září 2000, s. 3
  31. 7 Předpisy pro přepravu živých zvířat jsou uvedeny např. ve směrnici 91/628/EHS ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy (Úřední věstník Evropských společenství, č. L 340 z 11. prosince 1991, str. 17) a v doporučeních Rady Evropy (Ministerský výbor) pro přepravu určitých druhů zvířat.
  32. 8 OECD Guideline for the testing of Chemicals No. 404 „Acute Dermal Irritation/Corrosion“ 2002.
  33. 9 OECD Guideline for the testing of chemicals No. 435 „In Vitro Membrane Barrier Test Method for Skin Corrosion“ 2006.
  34. 10 OECD Guideline for the testing of chemicals No. 430 „In Vitro Skin Corrosion: Transcutaneous Electrical Resistance Test (TER)“ 2004.
  35. 11 OECD Guideline for the testing of chemicals No. 431 „In Vitro Skin Corrosion: Human Skin Model Test“ 2004.
  36. 12 Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování zákonů, právních předpisů a správních opatření týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úřední věstník Evropského společenství, L 196 ze dne 16. srpna.1967, s. 1)
  37. 13 Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31. května 1999 o sbližování právních předpisů a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úřední věstník Evropského společenství č. L 200 z 30. července 1999, strany 1 až 68).
  38. 14 To se netýká látek znečišťujících vodu, u nichž může být nutné posoudit účinky nad rámec vodního prostředí, jako jsou dopady na lidské zdraví atd.
  39. 15 Tento návod je možno nalézt v příloze 10 GHS.
  40. 16 Zvláštní návod k interpretaci údajů poskytuje kapitola 4.1 a příloha 9 ke GHS.
  41. 17 Viz kapitolu 4.1 a přílohu 9, odstavec A9.4.2.2.3 GHS.
  42. 18 Zvláštní návod je uveden v kapitole 4.1, odstavci 4.1.2.13 a příloze 9, oddílu A9.6 GHS.
  43. 19 Nařízení (ES) 1272/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úřední věstník Evropské unie, č. L 353 ze dne 31. prosince 2008).
  44. 20 Směrnice Rady 67/548/EHS z 27. června 1967 o přibližování zákonů, vyhlášek a administrativních nařízení, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných věcí (Úřední věstník Evropských společenství, č. L 196 ze dne 16. srpna 1967).
  45. 21 Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31. května 1999 o přibližování zákonů, vyhlášek a administrativních nařízení členských států, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úřední věstník Evropských společenství, č. L 200 ze dne 30. července 1999).
  46. 22 Viz zejména díl C směrnice 2001/18/ES Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky změněných organismů do životního prostředí a ke zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úřední věstník Evropských společenství č. L 106 ze dne 17. dubna 2001, s. 8-14), v němž je stanoven schvalovací postup pro Evropská společenství.
  47. 23 K UN 1845 oxid uhličitý, tuhý (suchý led), který se používá jako chladicí prostředek, viz 5.5.3.
  48. 24 Nařízení Komise (ES) č.440/2008 z 30. května 2008 stanovící zkušební metody v souladu s nařízením (ES) č. 1907/2006 Evropského parlamentu a Rady o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úřední věstník Evropské unie, č. L 142 ze dne 31.5. 2008, str. 1-739).
  49. (a) Pokud lze aplikovat a pokud je zkouška s přihlédnutím k reakčním vlastnostem odpovídající, určí se vlastnosti tříd 6.1 a 8 dle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
  50. (b) Zkušební metody N. 1 až N. 5 jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií část III, oddíl 33.
  51. 1 Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce B kapitoly 3.2 např. UN 1665 NITROXYLENY, KAPALNÉ (6.1) a UN 3447 NITROXYLENY, TUHÉ (6.1)
  52. 2 To zahrnuje všechny látky (včetně látek stabilizovaných přidáním chemického inhibitoru), jejichž teplota samovolného rozkladu (SADT) činí nejvýše 50 °C v obalu používaném pro přepravu.
  53. 1 X = číslo třídy nebezpečné látky nebo předmětu, popřípadě bez bodu.
  54. 1 NHM-kódy mohou být nalezeny na webové stránce UIC pod adresou http://www.uic.org/spip.php?article2485.
  55. 1 Není-li země výroby smluvním státem RID, musí být schválení uznáno příslušným orgánem smluvního státu RID.
  56. 2 Například dodržení příslušných ustanovení Směrnice 2006/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze 17. května 2006 o strojích a pozměňující Směrnice 95/16/ES (Úřední věstník Evropské unie č. L 157 z 9. června 2006, str.24-86).
  57. 3 Viz zejména díl C směrnice 2001/18/ES Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úřední věstník Evropských společenství L 106, ze 17. dubna 2001, s. 8-14), ve které je stanoveno povolovací řízení Evropského společenství.
  58. 4 Směrnice 97/23/ES Evropského parlamentu a Rady z 29. května 1997 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se tlakových zařízení (PED) (Úřední věstník Evropských společenství č. L 181 z 9. července 1997, str.1-55)
  59. 5 Nařízení EHS č. 67 (Jednotná ustanovení týkající se:
    I. schvalování zvláštní výbavy motorových vozidel používajících zkapalněné ropné plyny ve svém pohonném systému;
    II. schvalování vozidel opatřených zvláštní výbavou pro používání zkapalněných ropných plynů v jejich pohonném systému s ohledem na instalaci takové výbavy).
  60. 6 Nařízení EHS č. 110 (Jednotná ustanovení týkající se schvalování:
    I. zvláštních komponentů motorových vozidel používajících stlačený zemní plyn (CNG) a/nebo zkapalněný zemní plyn (LNG) ve svém pohonném systému;
    II. vozidel s ohledem na instalaci zvláštních komponentů schváleného typu pro používání stlačeného zemního plynu (CNG) a/nebo zkapalněného zemního plynu (LNG) v jejich pohonném systému.)
  61. 7 Nařízení EHS č. 115 (Jednotná ustanovení týkající se schvalování:
    I. zvláštních upravených systémů pro LPG (zkapalněné ropné plyny) k instalaci do motorových vozidel pro použití LPG v jejich pohonném systému;
    II. zvláštních upravených systémů pro CNG (stlačený zemní plyn) k instalaci do motorových vozidel pro použití CNG v jejich pohonném systému).
  62. 8 Nařízení (ES) č. 79/2009 Evropského parlamentu a Rady ze 14. ledna 2009 o typovém schvalování motorových vozidel poháněných vodíkem a pozměňující Směrnice 2007/46/ES.
  63. 9 Nařízení Komise (EU) č. 406/2010 z 26. dubna 2010 zavádějící Nařízení (ES) č. 79/2009 Evropského parlamentu a Rady o typovém schvalování motorových vozidel poháněných vodíkem.
  64. 1 místo pojmu hustota bude v této kapitole použito pojmu relativní hustota (d)
  65. 2 Není-li země původu smluvním státem RID, povolí přepravu příslušný orgán prvního smluvního státu RID, po jehož území je zásilka přepravována.
  66. a Směrnice Rady o sbližování zákonů členských států týkající se svařovaných plynových lahví z nelegované oceli, uveřejněná v Úředním věstníku Evropských společenství, č. L 300 ze dne 19.11.1984.
  67. b Směrnice Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se bezešvých ocelových plynových lahví, uveřejněná v Úředním věstníku Evropských společenství č. L 300 z 19.11.1984.
  68. c Směrnice Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se bezešvých plynových lahví z čistého hliníku a hliníkové slitiny, uveřejněná v Úředním věstníku Evropských společenství č. L 300 z 19.11.1984.
  69. (a) Není-li země původu smluvním státem RID, příslušný orgán prvního smluvního státu RID dotčeného zásilkou.
  70. (a) Není-li země původu smluvním státem RID, příslušný orgán prvního smluvního státu RID dotčeného zásilkou.“
  71. 3 Není-li země původu smluvním státem RID, příslušný orgán prvního smluvního státu RID dotčeného zásilkou.
  72. 4 Není-li země původu smluvním státem RID, povolí přepravu příslušný orgán prvního smluvního státu RID, po jehož území je zásilka přepravována.
  73. (a) Pokud je uvedeno slovo „Normální“, musí být splněny všechny požadavky uvedené v pododdílu 6.7.2.8, kromě požadavku uvedených v odstavci 6.7.2.8.3.
  74. (b) Pokud je v tomto sloupci uvedeno slovo „Nedovoleny", nejsou spodní otvory dovoleny, je-li látka, která se má přepravovat, látkou kapalnou (viz 6.7.2.6.1). Pokud je látka, která se má přepravovat, látkou tuhou při všech teplotách, které se mohou vyskytnout za normálních podmínek přepravy, jsou spodní otvory odpovídající požadavkům uvedeným v 6.7.2.6.2 dovoleny.
  75. 1 Výjimka platí pro cisterny určené pro přepravu látek tříd 5.2 nebo 7 přitom tvoří výjimku (viz odstavec 4.3.4.1.3).
  76. 2 Někdy může být nezbytné konzultovat s výrobcem látky a příslušným orgánem snášenlivosti látky s materály cisteren, bateriových vozů nebo MEGC.
  77. 3 Příklady pro ochranu nádrží:
    - Ochranu proti bočnímu nárazu mohou tvořit např. podélné nárazníky po obou stranách ve výši střední roviny nádrže.
    - Ochranu proti převrácení mohou tvořit např. výztužné prstence nebo nárazníky upevněné příčně ve vztahu k rámu.
    - Ochranu proti nárazu zezadu může tvořit např. nárazník nebo rám.
  78. a Povolen s hodnotou LC50 200 ppm nebo vyšší.
  79. a Látky s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a koncentrací nasycené páry nejméně 500 LC50 musí být přiřazeny ke kódu cisteren L15CH.
  80. 1 Místo technického názvu je dovoleno použít následujících pojmenování:
    – Pro UN 1078 chladicí plyn, j.n.: směs F1, směs F2, směs F3;
    – Pro UN 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované: směs P1, směs P2;
    – Pro UN 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n.: směs A nebo butan, směs A01 nebo butan, směs A02 nebo butan, směs A0 nebo butan, směs A1, směs B1, směs B2, směs B, směs C nebo propan;
    – Pro UN 1010 Butadieny 1,3, stabilizované.
  81. 2 Mezinárodní rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň 1968
  82. 3 Voda nesmí být použita bez schválení znalcem
  83. 4 Viz poznámka v odstavci 5.3.2.2.1
  84. 5 Při přepravě v přepravním řetězci, který zahrnuje námořní nebo leteckou přepravu, smí být k přepravnímu dokladu přiložen opis dokumentace použité pro námořní nebo leteckou přepravu (např. formulář pro multimodální přepravu nebezpečných věci podle oddílu 5.4.5). Tyto dokumenty musí mít stejné rozměry jako přepravní doklad. Je-li k přepravnímu dokladu přiložen formulář pro multimodální přepravu nebezpečných věci podle oddílu 5.4.5, lze upustit od uváděni údajů týkajících se nebezpečných věci, které už obsahuje tento formulář, ale v odpovídajícím poli přepravního dokladu musí být uveden odkaz na tuto přílohu.
  85. 6 (x) musí být nahrazeno číslem „1“ nebo „2“, jak je to vhodné
  86. 7 Pro předměty znamená „výbušný obsah” výbušnou látku obsaženou v předmětu.
  87. 8 Rozlišovací značka států předepsaná v Úmluvě o silničním provozu – Vídeň 1968
  88. 9 Publikována GCU Bureau, Avenue Louise, 500, BE-1050 Brussels, www.gcubureau.org.
  89. 10 Pro použití tohoto dokumentu mohou být uplatněna odpovídající Doporučení EHK OSN Pracovní skupiny pro zjednodušení formalit v mezinárodního obchodu (UN/CEFACT), zejména Doporučení č. 1 (United Nations Layout Key for Trade Documents - Návrh klíče pro obchodní dokumenty Spojených národů) (EHK OSN/TRADE/137, vydání 81.3), UN Layout Key for Trade Documents - Guidelines for Applications (Návrh klíče pro obchodní dokumenty – Návod k použití) (EHK OSN/TRADE/270, vydání z roku 2002), Doporučení č. 11 (Aspekty dokumentace mezinárodní přepravy nebezpečných věcí) (EHK SN/TRADE/204, vydání 96.1 – jsou přepracovávány) a Doporučení č. 22 (Návrh klíče pra standardní pokyny pro zásilky) (EHK OSN /TRADE/168, vydání zraku 1989). Viz rovněž Summary of Trade Facilitation Recommendations (Souhrn Doporučení pro usnadnění obchodu) (EHK OSN /TRADE/346, vydání z roku 2006) a United Nations Trade Data Elements Directory (Seznam obchodních prvků OSN) (UNTDED) (EHK OSN/TRADE/362, vydání z roku 2005).
  90. 11 Pokyny pro použití v praxi a při školení o nakládání věci do dopravních jednotek jsou též uvedeny Mezinárodní námořní organizaci (IMO), Mezinárodní organizací práce (ILO) a Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (EHK OSN) a byly uveřejněny IMO („IMO/ILO/UN–ECE Pokyny pro balení nákladových dopravních jednotek (CTU)“)
  91. 12 Oddíl 5.4.2 IMDG Code předepisují následující:
    5.4.2 Osvědčení o naložení do kontejneru nebo vozidla
    5.4.2.1 Jestliže jsou nebezpečné věci baleny nebo naloženy do kontejneru nebo vozidla, osoby odpovědné za naložení do kontejneru nebo vozidla musí vystavit „osvědčení o naložení do kontejneru nebo vozidla“ uvádějící identifikační číslo(a) kontejneru nebo vozidla a osvědčující, že operace byly provedeny podle následujících podmínek:
    .1 Kontejner nebo vozidlo bylo čisté, suché a prokazatelně připraveno pro uložení věci;
    .2 Kusy, které je třeba oddělit podle příslušných požadavků na oddělené naložení, nesmějí být společně naloženy na nebo do jednoho kontejneru nebo vozidla [pokud to není schváleno příslušným orgánem podle pododdílu 7.2.2.3 (IMDG Code)];
    .3 Všechny kusy byly zvnějšku prohlédnuty na poškození a byly naloženy pouze nepoškozené kusy;
    .4 Sudy byly uloženy na stojato, ledaže by příslušný orgán rozhodl jinak, a všechny věci byly správně naloženy a, pokud je to nezbytné, přiměřeně fixovány zajišťujícím materiálem vyhovujícím druhu(ům) dopravy po přepravní trase;
    .5 Věci naložené jako volně ložené látky musí být rovnoměrně rozloženy v kontejneru nebo vozidle;
    .6 Pro zásilky obsahující věci třídy 1, kromě podtřídy 1.4. je kontejner nebo vozidlo konstrukčně provozuschopné v souladu s oddílem 7.4.6 (IMDG Code);
    .7 Kontejner nebo vozidlo a kusy byly správně popsány, označeny bezpečnostními značkami a popřípadě velkými bezpečnostními značkami;
    .8 Pokud jsou pro účely chlazení nebo kondicionování použity látky představující riziko udušení (jako např. suchý led (UN 1845) nebo dusík, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951)), kontejner/vozidlo je zvnějšku označeno v souladu s 5.5.3.6 (IMDG Code); a
    .9 Přepravní doklad pro nebezpečné věci, požadovaný v oddíle 5.4.1 (IMDG Code), byl obdržen pro každou zásilku nebezpečných věcí naložených v kontejneru nebo vozidle.
    POZNÁMKA: Osvědčení o naložení do kontejneru nebo vozidla se nepožaduje pro cisterny.
    5.4.2.2 Údaje požadované v přepravním dokladu pro nebezpečné věci a v osvědčení o naložení kontejneru/vozidla mohou být spojeny do jednoho dokladu; pokud tomu tak není, musí být tyto doklady připojeny jeden k druhému. Jestliže tyto údaje jsou spojeny do jednoho dokladu, doklad musí obsahovat podepsané prohlášení takové jako „Prohlašuje se, že naložení věcí do kontejneru/vozidla bylo provedeno podle příslušných ustanovení“. V dokladu musí být uvedeno datum a identifikace osoby, která prohlášení podepsala“. Přesné kopie podpisu jsou možné, pokud odpovídající zákony a předpisy právoplatnost těchto podpisů uznávají.
    5.4.2.3 Pokud je dopravci předáváno osvědčení o naložení kontejneru/vozidla pro nebezpečné věci za pomoci techniky elektronického zpracování dat (EDP), nebo elektronické výměny dat (EDI), může (mohou) být podpis(-y) proveden(-y) elektronicky nebo nahrazen(y) udáním jména (jmen) (za pomoci velkých písmen) osob(y) zmocněné(-ých) k podpisu.
    5.4.2.4 Pokud je dopravci předáváno osvědčení o naložení kontejneru/vozidla o přepravě nebezpečných věci za pomoci techniky elektronického zpracování dat (EDP), nebo elektronické výměny dat (EDI), a nebezpečné věci jsou následně předány dopravci, který požaduje přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí v papírové podobě, musí dopravce zabezpečit, aby na papírovém dokumentu byl uveden údaj „obdrženo původně v elektronické podobě” a jméno podepisujícího velkými písmeny.
  92. 1 Relativní hustota (d) je považována za synonymum specifické hmotnosti a je v tomto textu používána
  93. 2 Tento symbol se také používá k potvrzení, že flexibilní kontejnery pro volně ložené látky schválené pro jiné druhy dopravy jsou v souladu s požadavky uvedenými v kapitole 6.8 Vzorových předpisů OSN.
  94. 3 Rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň 1968
  95. 4 Laboratorní zkoušky pro důkaz chemické snášenlivosti polyetylénu podle odstavce 6.1.5.2.6 dokazující, že vliv plnících látek (látek, směsí a přípravků) je menší než u standardních kapalin, které jsou uvedeny v oddílu 6.1.6. Viz pokyny v nezávazné části předpisu RID zveřejněné Sekretariátem OTIF.
  96. 5 Viz norma ISO 2248
  97. 1 viz např. CGA Publikace S-1.2-2003 „Normy pro tlakové uvolňovací zařízení Část 2 - Pressure Relief Device Standards Part 2– Cargo a Portable Tanks for Compressed Gates „ and S-1.1-2003 „ Pressure Relief Device Standards – Part 1 – Cylinders for Compressed Gases“.
  98. 2 Tento symbol se také používá k potvrzení, že flexibilní kontejnery pro volně ložené látky schválené pro jiné druhy dopravy jsou v souladu s požadavky uvedenými v kapitole 6.8 Vzorových předpisů OSN.
  99. 3 Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsaná Vídeňskou Úmluvou o silničním provozu (1968).
  100. 3 Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsaná Vídeňskou úmluvou o silničním provozu (1968).
  101. 4 Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsané Vídeňskou Úmluvou o silničním provozu (1968).
  102. 5 Tento symbol se také používá k potvrzení, že flexibilní kontejnery pro volně ložené látky schválené pro jiné druhy dopravy jsou v souladu s požadavky uvedenými v kapitole 6.8 Vzorových předpisů OSN.