| A | dusivé |
| O | podporující hoření |
| F | hořlavé |
| T | toxické |
| TF | toxické, hořlavé |
| TC | toxické, žíravé |
| TO | toxické, podporující hoření |
| TFC | toxické, hořlavé, žíravé |
| TOC | toxické, podporující hoření, žíravé. |
- 2.2.2.1.3 Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin:
Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.
- POZNÁMKA 1:. Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tři podtříd:
Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)
- POZNÁMKA 2: Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz 2.2.2.1.6.
- POZNÁMKA 3: Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC.
- POZNÁMKA 4: Směsi, které obsahují více než 21% obj. kyslíku, se zařazují jako směsi podporující hoření.
- 2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce.
- 2.2.2.1.5 Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa:
(a) jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13% obj. plynu se vzduchem, nebo
(b) mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12 procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti.
Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:1996).
Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.
Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
Plyny podporující hoření
Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:1996)
Toxické plyny
- POZNÁMKA: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“.
Plyny:
(a) o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo
(b) o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).
Pro zařazení směsí plynů (včetně par látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
přičemž Fi = molární zlomek i-té části směsi.
Ti = index toxicity i - té části směsi.
Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1.
Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti.
Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):
přičemž fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi.
TCi = index toxicity i- té žíravé části směsi.
Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1.
Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
- 2.2.2.1.6 Aerosoly
Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:
Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny A dusivé O podporující hoření F hořlavé T toxické C žíravé CO žíravé, podporující hoření FC hořlavé, žíravé TF toxické, hořlavé TC toxické, žíravé TO toxické, podporující hoření TFC toxické, hořlavé, žíravé TOC toxické, podporující hoření, žíravé. Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.
- POZNÁMKA Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforních plynů podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě.
- a) Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále;
- b) Přiřazení ke skupině O se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle 2.2.2.1.5;
- c) Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F.
- POZNÁMKA: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérii. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.
- d) Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;
- e) Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III;
- f) Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC.
Platí tato kritéria:
- 2.2.2.2 Plyny nepřipuštěné k přepravě
- 2.2.2.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních podmínek přepravy, jako např. rozkladu, přeměně nebo polymerizaci. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
- 2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
- - UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;
- - UN 2421 – OXID DUSITÝ;
- - UN 2455 - METHYLNITRIT;
- - hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3A, 3O nebo 3 F;
- - rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;
- - aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1;
- - aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8);
- - malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1.
- 2.2.2.3 Seznam hromadných položek
Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Stlačené plyny Klasifikační kód UN
čísloPojmenování látek nebo předmětů 1 A 1979 PLYNY VZÁCNÉ, SMĚS, STLAČENÁ 1980 PLYNY VZÁCNÉ A KYSLÍK, SMĚS, STLAČENÁ 1981 PLYNY VZÁCNÉ A DUSÍK, SMĚS, STLAČENÁ 1956 PLYN STLAČENÝ, J.N. 1 O 3156 PLYN STLAČENY, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 1 F 1964 UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N. 1954 PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N. 1 T 1955 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N. 1 TF 1953 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 1 TC 3304 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 1 TO 3303 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 1 TFC 3305 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 1 TOC 3306 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Zkapalněné plyny Klasifikační kód UN
čísloPojmenování látek nebo předmětů 2 A 1058 PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, s přidáním dusíku, oxidu uhličitého nebo vzduchu 1078 PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako:
směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,30 kg/l);
směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,21 kg/l);
směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2- Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F31968 INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N. 3163 PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N. 2 O 3157 PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 2F 1010 SMĚSI BUTADIENU A UHLOVODÍKU, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota neklesne při 50°C pod hodnotu 0,525 kg/l POZN. Butadieny, stabilizované, jsou také zařazeny pod UN číslo 1010, viz tabulku A kapitoly 3.2 1060 METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% obj.;
SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% obj.;
jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
Směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
Směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
Směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
Směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
Směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
Směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
Směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
Směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
Směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0: BUTAN, pro směs C: PROPAN.
POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použita alternativní položka UN 1075 PLYNY ROPNĚ, ZKAPALNĚNÉ3354 INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 3161 PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 2 T 1967 INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N. 3162 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N. 2 TF 3355 INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 3160 PLYN ZKAPALNĚNÝ TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 2 TC 3308 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 2 TO 3307 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 2 TFC 3309 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 2 TOC 3310 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Hluboce zchlazené zkapalněné plyny Klasifikační kód UN
čísloPojmenování látek nebo předmětů 3 A 3158 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N. 3 O 3311 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 3 F 3312 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Rozpuštěné plyny Klasifikační kód UN
číslaPojmenování látek nebo předmětů 4 K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2. Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn Klasifikační kód UN
čísloPojmenování látek nebo předmětů 5 1950 AEROSOLY 2037 NÁDOBKY,MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem Klasifikační kód UN
čísloPojmenování látek nebo předmětů 6 A 2857 STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672) 3164 PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo 3164 PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) 6 F 3150 PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo 3150 NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Vzorky plynů Klasifikační kód UN
čísloPojmenování látek nebo předmětů 7 F 3167 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený 7 T 3169 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený 7 TF 3168 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
- 2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny
- 2.2.3.1 Kritéria
- 2.2.3.1.2 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
- - jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina“ v oddíle 1.2.1;
- - mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
- - mají bod vzplanutí nejvýše 61°C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).
Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 61°C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.
Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.
- POZNÁMKA 1: Netoxické a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším než 35°C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
- POZNÁMKA 2: Odchylkou od 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) s bodem vzplanutí nad 61°C až do nejvýše 100°C za látky třídy 3, UN čísla 1202.
- POZNÁMKA 3: Kapaliny, které jsou při vdechnuti velmi toxické, s bodem vzplanutí pod 23°C a toxické látky s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
- POZNÁMKA 4: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23°C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:
Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny F Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí; F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C; F2 Hořlavé kapaliny s bodem, vzplanutí nad 61 °C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky); FT Hořlavé kapaliny, toxické; FT1 toxické; FT2 Pesticidy; FC Hořlavé kapaliny, žíravé; FTC Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé. D Znecitlivěné kapalné výbušné látky. - 2.2.3.1.2 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
- 2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:
Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Obalová skupina Bod vzplanutí
(uzavřený kelímek)Teplota začátku varu I -- ≤ 35 °C IIa < 23 °C > 35 °C IIIa ≥ 23 °C a ≤ 61 °C > 35 °C - a Viz též 2.2.3.1.4
Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdílu 2.1.3.10.
- 2.2.3.1 Kritéria
- 2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6%, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:
(a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a
(b) viskozita1 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:
Dusivé plyny Hořlavé plyny Plyny podporující hoření Toxické plyny Žíravé plyny Extrapolovaná kinematická viskozita ν
(při střihové rychlosti
blízké 0) mm2/s při 23°CDoba výtoku t podle ISO 2431:1993 Bod vzplanutí
v °Cv s při průměru výtokové trysky
v mm20 < ν ≤ 80 20 < t ≤ 60 4 nad 17 80 < ν ≤ 135 60 < t ≤ 100 4 nad 10 135 < ν ≤ 220 20 < t ≤ 32 6 nad 5 220 < ν ≤ 300 32 < t ≤ 44 300 < ν ≤ 700 44 < t ≤ 100 6 nad - 1 700 < ν 100 < t 6 nad - 5 6 - 5 a níže - POZNÁMKA: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.
- - s více než 55% nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
- - s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku vyšším než 12,6% v suché hmotě
Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C
jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).
- 2.2.3.1.5 Netoxické a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:
(a) nejméně 60 sekund, nebo
(b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.
- 2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovité uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
- POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsi (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.