Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s. a č. 6/2002 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), 65/2003 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

DI-(2-METHYLBENZOYL) PEROXID	≤ 87				≥ 13	OP5	+30	+35	3112	3)
DI-(4-METHYLBENZOYL)-PEROXID (jako pasta se silikonovým olejem)	≤ 52					OP7			3106
DIBENZOYLPEROXID	≤20+≤ 18+ ≤ 4		≥ 58			OP7	+35	+40	3115
2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (BENZOYLPEROXY)-HEXAN	>82-100					OP5			3102	3)
"	≤ 82			≥ 18		OP7			3106
"	≤ 82				≥ 18	OP5			3104
2,5-DIMETHYL-2,5DI- (terc- BUTYLPEROXY)-HEXAN	>52-100					OP7			3105
"	≤ 77			≥ 23		OP8			3108
"	≤ 52	≥ 48				OP8			3109
"	≤ 52			≥ 48		OP7			3106
„ (jako pasta)	≤ 47					OP8			3108
2,5-DIMETHYL-l2,5-DI-(terc- BUTYLPEROXY)-HEX-3-IN	>86-100					OP5			3101	3)
"	>52-86	≥ 14				OP5			3103	26)
"	≤ 52			≥ 48		OP7			3106
(2- ETHYLHEXANOLPEROXY)HEXAN	≤ 100					OP5	+20	+25	3113
2,5-DIMETHYL-2-5-DIHYDROPEROXYHEXAN	≤ 82				≥ 18	OP6			3104
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)- HEXAN	≤ 77	≥ 23				OP7			3105
PEROXYNEOHEPTANOAT	≤ 52	≥ 48				OP8	0	+10	3117
DIMYRISTYL PEROXYKARBONAT	≤ 100					OP7	+20	+25	3116
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 42					OP8	+20	+25	3119
„ (jako stabilní disperse ve vodě) (v IBC)	≤ 42					N	+15	+20	3119
DI-(2NEODEKANOYL PEROXYISOPROPYL) BENZEN	≤ 52	≥ 48				OP7	-10	0	3115
DI-n-NONANOYL PEROXID	≤ 100					OP7	0	+10	3116
DI-n-OKTANOYL PEROXID	≤ 100					OP5	+10	+15	3114
DIPEROXY AZELAIC ACID	≤ 27			≥ 73		OP7	+35	+40	3116
DIPEROXY DODECANE DIACID	>13-42			≥ 58		OP7	+40	+45	3116
"	≤ 13			≥ 87					vyhrazeno
DI-(2-FENOXYETHYL)-PEROXYDIKARBONÁT	>85-100					OP5			3102	3)
"	≤ 85				≥ 15	OP7			3106
DIPROPIONYL PEROXID	≤ 27		≥ 73			OP8	+15	+20	3117
DI-n-PROPYL PEROXYKARBONAT	≤ 100					OP3	-25	-15	3113
"	≤ 77		≤ 23			OP5	-20	-10	3113
DISTEARYLPEROXYDIKARBONÁT	≤ 87			≥ 13		OP7			3106
DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID	>38-82	>18				OP7	0	+10	3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 52					OP8, N	+10	+15	3119
“	≤ 38	≥ 62				OP8	+20	+25	3119
„[ ve velkých nádobách pro volně ložené látky(IBC)]	≤ 38	≥ 62				N	+10	+15	3119
„ ( v cisterně)	≤ 38	≥ 62				M	0	+5	3119
DI-(3,5,5-TRIMETHYL-1,2- DIOXOLANYL-3) PEROXID „jako pasta	≤ 52					OP7	+30	+35	3116	20)
ETHYL-3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)-BUTYRÁT	≤ 67	≥ 33				OP7			3105
ETHYL-3,3-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTYRÁT	>77-100					OP5			3103
"	≤ 77	≥ 23				OP7			3105
"	≤ 52			≥ 48		OP7			3106
3,3,6,6,9,9-HEXAMETHYL-1,2,4,5- TETRAOXACYKLONONAN	>52-100					OP4			3102	3)
"	≤ 52	≥ 48				OP7			3105
"	≤ 52			≥ 48		OP7			3106
terc-HEXYL PEROXYNEODEKANOAT	≤ 71	≥ 29				OP7	0	+10	3115
terc-HEXYL PEROXYPIVALAT	≤ 72		≥ 28			OP7	+10	+15	3115
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec- BUTYL PEROXYKARBONAT + Dl- ISOPROPYL PEROXYKARBONAT	≤ 32+ ≤ 15- 18+≤ 12- 15	≥ 38				OP7	-20	-10	3115
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec- BUTYL PEROXYKARBONAT+DI- ISOPROPYL PEROXYKARBONAT	≤ 52+ ≤ 28+ ≤ 22					OP5	-20	-10	3111	3)
IISOPROPYLKUMYLHYDRO-PEROXID	≤ 72	≥ 28				OP8, N, M			3109	13)
p-METHYLHYDROPEROXID	>72-100					OP7			3105	13)
"	≤ 72	≥ 28				OP8, N, M			3109	27)
METHYLCYKLOHEXANON PEROXID(Y)	≤ 67		≥ 33			OP7	+35	+40	3115
METHYLETHYLKETONPEROXID(Y)	≤ 52	≥ 48				OP5			3101	3), 8), 13)
"	≤ 45	≥ 55				OP7			3105	9)
"	≤ 40	≥ 60				OP8			3107	10)
"	≤ 37	≥ 55			≥ 8	OP7			3105	9)
METHYLISOBUTYLKETONPEROXI D(Y)	≤ 62	≥ 19				OP7			3105	22)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK						OP2			3104	11)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY						OP2			3114	11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK						OP2			3103	11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY						OP2			3113	11)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP D, STABILIZOVANÁ	≤ 43					OP7			3105	13), 14), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP E, STABILIZOVANÁ	≤ 43					OP8			3107	13), 15), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP F, STABILIZOVANÁ	≤ 43					OP8, N			3109	13), 16), 19)
PINANYLHYDROPEROXID	56-100					OP7			3105	13)
"	<56	>44				OP8, M			3109
TETRAHYDRONAFTYLHYDRO- PEROXID	≤ 100					OP7			3106
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYLHYDRO- PEROXID	≤ 100					OP7			3105
ETHYLHEXANOAT 1,1,3,3- TETRAMETHYLBUTYL	≤ 100					OP7	+20	+25	3115
PEROXYNEOCANOAT	≤ 72		≥ 28			OP7	-5	+5	3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 52					OP7	-5	+5	3119
FENOACETATPEROXID	≤ 37		≥ 63			OP8, N	-10	0	3115
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9,-TRIMETHYL- 1,4,7-TRIPEROXONAN	≤ 42	≥ 58				OP7			3105	28)

Poznámky k poslednímu sloupci tabulky v pododdílu 2.2.52.4:

1) Ředidlo typ B může být vždy nahrazeno ředidlem typu A.

2) Obsah aktivního kyslíku ≤ 4,7 %.

3) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru č. 1 (viz 5.2.2.2.2)

4) Ředidlo může být nahrazeno di-terc-butylperoxidem.

5) Obsah aktivního kyslíku ≤ 9%.

6) Nejvýše 9% peroxidu vodíku: obsah aktivního kyslíku ≤ 10%.

7) Smí se použít pouze nekovových obalů.

8) Obsah aktivního kyslíku > 10 %.

9) Obsah aktivního kyslíku ≤ 10%.

10) Obsah aktivního kyslíku ≤ 8,2 %.

11) Viz 2.2.52.1.9.

12) Do 2000 kg na nádobu přiřazenou k ORGANICKÉMU PEROXIDU TYPU F, na základě výsledků zkoušek ve velkém měřítku.

13) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).

14) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 d).

15) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií pro zkoušky a kritéria, odstavce 20.4.3 e).

16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky pro zkoušky a kritéria, odstavce 20.4.3 f).

17) Přidáním vody k tomuto organickému peroxidu se zmenší jeho tepelná stabilita.

18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRÁVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).

19) Směsi s peroxidem vodíku, vodou a kyselinou(nami).

20) S ředidlem typu A, s vodou nebo bez vody.

21) S nejméně 36 % (hm.) ethylbenzenu, dodatečně k ředidlu typu A.

22) S nejméně 19% (hm.) methylisobutylketonu, dodatečně k ředidlu typ A.

23) S méně než 6 % di-terc-butylperoxidu.

24) Do 8 % 1-isopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénu.

25) Ředidlo typu B s bodem varu vyšším než 110° C.

26) Obsah hydroperoxidů < 0,5 %.

27) Pro koncentrace nad 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRÁVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).

28) Obsah aktivního kyslíku ≤ 7,6 % v ředidle typu A s bodem varu v rozmezí 200° C až 260° C.

2.2.61 Třída 6.1 Jedovaté látky

2.2.61.1 Kritéria

2.2.61.1.1 Název třídy 6.1 zahrnuje látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.

2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

T	Jedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí:
	T1 organické, kapalné
	T2 organické, tuhé
	T3 organokovové
	T4 anorganické, kapalné
	T5 anorganické, tuhé
	T6 kapalné, používané jako pesticidy
	T7 tuhé, používané jako pesticidy
	T8 vzorky
	T9 jiné jedovaté látky
TF	Jedovaté látky, hořlavé:
	TF1 kapalné
	TF2 kapalné, používané jako pesticidy
	TF3 tuhé
TS	Jedovaté látky, schopné samoohřevu, tuhé
TW	Jedovaté látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny:
	TW1 kapalné
	TW2 tuhé
TO	Jedovaté látky, podporující hoření:
	TO1 kapalné
	TO2 tuhé
TC	Jedovaté látky, žíravé:
	TC1 organické, kapalné
	TC2 organické, tuhé
	TC3 anorganické, kapalné
	TC4 anorganické, tuhé
TFC	Jedovaté látky, hořlavé, žíravé.

Definice

2.2.61.1.3 Pro účely ADR platí:
LD₅₀-Hodnota pro akutní jedovatost při požití je takové množství látky, které po požití mladými dospělými, samčími a samičími, bílými krysami způsobí během 14 dnů s největší pravděpodobností smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky významný a odpovídal dobrým zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.
LD₅₀-Hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou je takové množství látky, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky významný a odpovídal dobrým zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.
LC₅₀-Hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými, samčími a samičími, bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že nejméně 10 % celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že se při netěsnosti obalu nebo cisterny, použitých pro přepravu, může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek musí více než 90 % hmotnosti vzorku připraveného ke zkoušce sestávat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu nebo mlhy a v ml na m³ vzduchu (ppm) u páry.
Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 musí být přiřazeny na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, k následujícím obalovým skupinám:
Obalová skupina I: velmi jedovaté látky;
Obalová skupina II: jedovaté látky;
Obalová skupina III: slabě jedovaté látky

2.2.61.1.5 Látky, směsi, roztoky a předměty zařazené do třídy 6.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek, směsí a roztoků, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k vhodné položce pododdílu 2.2.61.3 a k příslušné obalové skupině podle ustanovení kapitoly 2.1 musí být provedeno podle následujících kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11.
2.2.61.1.6 Při posuzování stupně jedovatosti se musí vzít v úvahu zkušenosti z případů otrav osob, jakož i zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti z pozorování učiněných na člověku, posoudí se stupeň jedovatosti z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

Definice Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám
	Obalová skupina	Jedovatost při požití LD₅₀ (mg/kg)	Jedovatost při absorpci pokožkou LD₅₀ (mg/kg)	Jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy LC₅₀(mg/l)
velmi jedovaté	I	≤ 5	≤40	≤ 0,5
jedovaté	II	> 5 – 50	> 40 – 200	> 0,5 - 2
slabě jedovaté	lll^a	tuhé látky > 50 - 200 kapaliny > 50 - 500	> 200 - 1000	>2 – 10

^aSlzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím obalové skupiny III.

2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty jedovatosti, použije se pro klasifikaci nejvyšší hodnota jedovatosti.
2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy (LC₅₀) odpovídající obalové skupině I, se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň jedovatost při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá alespoň obalové skupině I nebo II. V opačném případě se látka, pokud je to potřeba, musí přiřadit ke třídě 8 (viz 2.2.8.1.5).
2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty vynásobeny čtyřmi a výsledek pak může nahradit výše uvedené kritérium, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

Jedovatost při vdechnutí par

2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují jedovaté páry, je třeba přiřadit do následujících skupin, kde písmeno „V“ představuje koncentraci nasycené páry (prchavost) (v ml/m³ vzduchu) při 20° C a normálním atmosférickém tlaku.

Definice Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám Jedovatost při vdechnutí par
	Obalová skupina
velmi jedovaté	I	jestliže V ≥ 10 LC₅₀ a LC₅₀ ≤ 1000 ml/m³
jedovaté	II	jestliže V ≥ LC50 a LC₅₀ ≤ 3000 ml/m³ a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
slabě jedovaté	lll^a	jestliže V ≥ 1/5 LC₅₀ a LC₅₀ ≤ 5000 ml/m³a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna

^aSlzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím obalové skupiny III.

Tato kritéria jedovatosti při vdechnutí par spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu 1 hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, jsou-li k dispozici.

Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ ze 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty vynásobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par

Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění se však musí látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet pomocí číselných kritérií.

Směsi kapalných látek

2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí jedovaté, je třeba přiřadit k obalovým skupinám podle těchto kritérií:

2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC₅₀ pro každou jedovatou látku, která je částí směsi, známa, lze určit obalovou skupinu následovně:

(a) výpočet hodnoty LC₅₀ směsi:

kde:
1. f_i= molární zlomek i-té části směsi
2. L_C50i= střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m³

(b) výpočet prchavosti každé části směsi:

kde:
1. P_i= parciální tlak i-té části v kPa při 20° C normálním atmosférickém tlaku

(d) vypočítané hodnoty pro LC₅₀ (směs) a R pak slouží k určení obalové skupiny směsi:

Definice Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám Jedovatost při vdechnutí par Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par Směsi kapalných látek
Obalová skupina I:	R ≥ 10 a LC₅₀ (směs) ≤ 1000 ml/m³;
Obalová skupina II:	R ≥ 1 a LC₅₀ (směs) ≤ 3000 ml/m³ a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I;
Obalová skupina III:	R ≥ 1/5 a LC₅₀ (směs) ≤ 5000 ml/m³ a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC₅₀ jedovatých komponentů známa, lze směs přiřadit k jedné z obalových skupin na základě dále popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být určena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.
2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena k obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:
(a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 1000 ml/m³.
(b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC₅₀ směsi.

2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena k obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:
(a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 3000 ml/m³.
(b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se použije k vytvoření zkušebního ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovná nebo větší než hodnota LC₅₀ směsi.

2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena k obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I nebo II.
(a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 5000 ml/m³.
(b) Změří se koncentrace par (prchavost) kapalné směsi; je-li rovna nebo větší než 1000 ml/m³, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než 1/5 hodnoty LC₅₀ směsi.

Metody výpočtu jedovatosti směsí při požití a při absorpci pokožkou

2.2.61.1.10 Pro zařazení směsí do třídy 6.1 a jejich přiřazení k vhodné obalové skupině podle kritérií pro jedovatost při požití a při absorpci pokožkou (viz 2.2.61.1.3) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD₅₀ směsi.
1. 2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jejíž hodnota LD₅₀ je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích o akutní jedovatosti při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, vypočítat hodnotu LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou následovně:
1. 2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou. Je třeba upřednostnit metodu, kterou se získají spolehlivé údaje pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou konkrétní směsi, která se má přepravovat. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:
  (a) zařadit přípravek podle nejnebezpečnější složky směsi, jakoby tato složka byla přítomna ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných složek;
  (b) použít vzorce:
  1. kde:
    1. C = koncentrace v procentech složek A, B, ….. Z směsi;
    2. T = hodnota LD₅₀ při požití složek A, B, ….. Z;
    3. T_M = hodnota LD₅₀ při požití směsi.
2. POZN.: Tento vzorec lze také použít pro jedovatost při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici ve stejné formě pro všechny složky. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.
Klasifikace pesticidů

2.2.61.1.11 Všechny účinné látky pesticidů a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC₅₀ a/nebo LD₅₀ a které jsou zařazeny do třídy 6.1, musí být přiřazeny podle kriterií uvedených v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 k odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí, musí být zařazeny podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9 s přiřazením k odpovídajícím obalovým skupinám.
1. 2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravek pesticidů známa hodnota LD₅₀ pro požití nebo absorpci kůží, avšak je známa hodnota LD₅₀ jeho účinné(ých) složky(ek), může být hodnota LD₅₀ přípravku zjištěna použitím postupu uvedeného v 2.2.61.1.10.
2. POZN.: Údaje o jedovatosti týkající se hodnoty LD₅₀ určitého počtu běžných pesticidů lze nalézt v nejnovějším vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který je možno si obstarat u Světové zdravotnické organizace (WHO) na adrese: International Programme on Chemical Safety, World Health Organisation (WHO), CH-1211, Geneva 27, Švýcarsko. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD₅₀ pesticidů, jeho klasifikační systém není možno použit pro účely zařazování pesticidů pro přepravu nebo pro jejich přiřazení k obalovým skupinám, které musí odpovídat ustanovením ADR.
1. 2.2.61.1.11.2 Oficiální pojmenování pesticidu se volí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a všech vedlejších nebezpečí, které by mohl představovat (viz oddíl 3.1.2).

2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZN.: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.61.1.13 Na základě kritérií uvedených v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu.
2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi, s výjimkou látek a přípravků sloužících jako pesticidy, které neodpovídají kritériím Směrnic 67/548/EEC⁶⁾ nebo 88/379/EEC⁷ v jejich platnémznění a které proto nejsou zařazeny jako velmi jedovaté, jedovaté nebo zdraví škodlivé podle těchto směrnic v jejich platném znění, mohou být považovány za látky nepatřící do třídy 6.1.

2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
1. 2.2.61.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 6.1 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takové reakce vyvolat.
2. 2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
  1. - kyanovodík (bezvodý nebo v roztoku), který neodpovídá popisům UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,
  2. - karbonyly kovů s bodem vzplanutí nižším než 23° C, jiné než UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA,
  3. - 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentracích, které se považují podle kritérií v 2.2.61.1.7 za velmi jedovaté,
  4. - UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ,
  5. - přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu jedovatých hořlavých plynů.

2.2.61.3 Seznam hromadných položek

Následující stránka

Definice

Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

Jedovatost při vdechnutí par

Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par

Směsi kapalných látek

Metody výpočtu jedovatosti směsí při požití a při absorpci pokožkou

Klasifikace pesticidů