Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Evropské rámcové úmluvy o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady

vyhlášené znění

  1. 1.13. Vzorová dohoda o přeshraniční nebo meziúzemní spolupráci v oblasti využívání půdy podél přeshraničních řek.

    [Státy/regionální nebo místní orgány1)] ........................................................................., (nadále označované jako smluvní strany), z nichž každým protéká řeka.....................................................................................................,

    které se odvolávají na roli Rady Evropy a na její výsledky dosažené při podpoře přeshraniční spolupráce mezi územními orgány Evropy,

    a které mají na paměti Evropskou rámcovou úmluvu o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady z roku 1980, Evropskou chartu z roku 1968 a Evropskou chartu regionálního/územního plánování z roku 1983,

    které se rozhodly, že budou koordinovat způsob užívání a správy řeky .............. tak, aby se omezil negativní dopad na území, kterými tato řeka protéká,

    se dohodly na následujícím:

    OdkazČlánek 1

    (Společný výbor)

    1. 1 Smluvní strany vytvoří společný výbor (nadále označovaný jako: společný výbor), ve kterém bude každá smluvní strana zastoupena jedním zástupcem. Výbor se bude pravidelně scházet.
    2. 2 Společný výbor se dohodne na podmínkách svojí činnosti, na svém funkčním období, na svém jednacím řádu, na datech a programu svých zasedání a na všech dalších otázkách, které budou smluvní strany považovat za relevantní.
    3. 3 Rozhodnutí společného výboru jsou pro jeho členy závazná. Rozhodnutí je schváleno, pokud s ním vysloví souhlas prostá většina zástupců smluvních stran, kteří jsou přítomni na jednání, každý zástupce má jeden hlas.
    4. 4 Společný výbor bude mít společného zástupce všech smluvních stran při jednání se třetí stranou.1)
    5. 5 Každá smluvní strana uhradí náklady spojené s účastí svých zástupců ve společném výboru. Společné náklady výboru se rozdělí rovnoměrně mezi smluvní strany.
    1. Alternativa k článku 1:
      OdkazČlánek 1
      1. (Konzultační schůzky)
      2. 1 Smluvní strany se budou pravidelně scházet (schůzky nadále označované jako: konzultační schůzky) za účelem naplňování této dohody a proto, aby společně konzultovaly problematiku, která je pro užívání či neužívání řeky ............................... relevatní.
      3. 2 O datu, programu a dalších relevantních otázkách konzultačních schůzek rozhoduje prostá většina hlasů, přičemž každá smluvní strana má jeden hlas. Totéž platí i pro rozhodování, která budou činěna během konzultačních schůzek.
      4. 3 Každá smluvní strana uhradí náklady spojené se svojí účastí. Společné náklady, které vyplynou z činností, o kterých se rozhodlo během konzultační schůzky, se rozdělí rovnoměrně mezi smluvní strany.
      OdkazČlánek 2

      (Oblasti činnosti)

      1. 1 Smluvní strany budou pravidelně měřit hladinu vody, rychlost průtoku a kvalitu vody v řece .............................................; budou pravidelně vypracovávat územní mapy řeky, jejích přítoků a přilehlých oblastí až do .................. kilometrů od břehů řeky;2) v těchto mapách bude uvedeno, jaké je využití půdy, jak se využívá řeka a její přítoky a jaká je kvalita vody a půdy.
      2. 2 Smluvní strany poskytnou (společnému výboru / sobě navzájem při konzultačních schůzkách) informace relevantní pro využívání a správy řeky ................................................, jedná se především o následující údaje:
        1. a aktualizované mapy území s oblastmi, které specifikuje odstavec (1) tohoto článku;
        2. b hlavní plánované nebo závazně přislíbené stavební práce (nebo ty, které již probíhají v době, kdy tato dohoda vstoupí v platnost), nebo změny ve využití půdy, které by mohly ovlivnit tok řeky či jejich přítoků, její splavnost nebo využitelnost (především dopravní) nebo kvalitu její vody;
        3. c průměrné vypouštění látek do řeky, přičemž tyto látky vznikají na území smluvních stran na základě přímého nebo implikovaného povolení uděleného příslušným orgánem, nebo i nepovolené vstupy, o kterých se však ví;
        4. d hlavní odklony vody v řece.
      1. 3 (Společný výbor/smluvní strany na svých konzultačních schůzkách) zformulují směrnice, podle kterých bude řeka ........... využívána, nebo které budou řídit její nevyužívání, společně s využitím území, která jsou specifikována v odstavci (1) tohoto článku, pokud takové užívání, resp. nevyužívání řeky může ovlivnit její tok nebo její přítoky, její splavnost, její využitelnost (především v dopravě) nebo kvalitu její vody. Takové směrnice nebudou právně závazné, ale smluvní strany je budou brát na zřetel, když budou vykonávat svoji vůli.
      2. 4 (Společný výbor/smluvní strany na svých konzultačních schůzkách) mohou poté, co se jednomyslně dohodly na finančních podmínkách, zadávat placené studie nebo podnikat kroky související s tokem řeky .........................................., její splatností, její využitelností (především dopravní) nebo s kvalitou její vody. Pokud nelze dosáhnout jednomyslného stanoviska ve finančních otázkách, mohou k realizaci dané činnosti přistoupit smluvní strany individuálně.
      OdkazČlánek 3

      (Pracovní cíle)

      1. Smluvní strany vyvinou úsilí na podporu cílů této dohody a především na naplnění následujících bodů:1)
        1. a (protipovodňová opatření)
          1. – přirozený tok řeky ................... a jejích přítoků by se neměl měnit;
          2. – rychlost průtoku by se neměla zvyšovat, ať už přímo, nebo nepřímo;
          3. – meandry, přirozené říční břehy, ramena řeky, mokřiny a záplavové oblasti by měly být zachovány nebo obnoveny;
          4. – mělo by se zamezit komerčnímu nebo soukromému využívání půdy přilehlé k říčnímu korytu, při kterém by mohlo dojít ke zhoršení průtokové situace;
          5. – ve vhodných místech by se měly zachovat nebo nainstalovat zařízení pro stojatou vodu, propusti a povodňová stavidla;
          6. – je třeba pečovat o přirozenou propustnost půdy vůči dešťové vodě;
          7. – zvláštní pozornost v souvislosti s výše uvedenými problémy je třeba věnovat horským oblastem, které sousedí s řekou nebo jejími přítoky;
        1. b (opatření proti znečišťování vody)
          1. – mělo by se zabránit vypouštění toxických látek do řeky ...................................... a do jejích přítoků nebo do povrchových vod;
          2. – mělo by se zabránit pro řeku škodlivému zemědělskému využívání půdy v oblastech, kterými protéká řeka ................................................ nebo její přítoky;
          3. – přeprava nebezpečných nákladů po řece .......................................... by se měla omezit a měla by se zavést ochranná opatření pro případ havárie.
      OdkazČlánek 4

      (Záchranné akce)

      1. 1 Smluvní strany se budou navzájem bezodkladně informovat o všech významných změnách nebo o pravděpodobnosti významných změn v říčním toku řeky.................................., změnách v hladině nebo kvalitě její vody, pokud by taková změna mohla ohrozit obyvatelstvo nebo životní prostředí v oblastech, o kterých hovoří článek 2 odst. 1, nebo uživatele řeky a jejích přítoků. Za tím účelem uvede každá ze smluvních stran kontaktní adresu, na které bude možné takové informace získat.
      2. 2 Pokud nastane případ, o kterém hovoří odstavec 1 tohoto článku, svolají smluvní strany mimořádnou schůzku, na které rozhodnou o vhodných záchranných a nápravných opatřeních.
      3. 3 Každá ze smluvních stran se zdrží jakýchkoliv opatření, která by zhoršila negativní dopad výše zmíněné situace během záchranných prací.
      OdkazČlánek 5

      (Finanční ustanovení)

      1. 1 Každá ze smluvních stran může tuto dohodu vypovědět, a svoji písemnou výpověď doručí (společnému výboru/dalším smluvním stranám), bez ohledu na platnost předchozích finančních závazků. Nové smluvní strany lze přijmout se souhlasem stávajících smluvních stran.1)
      2. 2 Všechny spory, které se týkají této dohody nebo z ní vyplývají, budou vyřešeny mezi smluvními stranami na základě jejich dobré víry. Tím se nijak neomezuje právo třetích stran řešit spory se smluvními stranami soudní cestou.
      3. 3 Smluvní strany informují o této dohodě generálního tajemníka Rady Evropy.
      4. 4 Tato dohoda se uzavírá (na dobu neurčitou/na období ........... let, s možností obnovení na ............ let, pokud tuto možnost nezruší smluvní strany jednomyslným rozhodnutím před vypršením tohoto období).
        1. Vyhotoveno v ................................... dne ........................... roku .................., v .............. kopiích a v těchto jazycích ...................................................................., všechny texty jsou stejně autentické.
  1. 1.14 Vzorová mezistátní dohoda (dvou nebo více stran) o přeshraniční spolupráci uskupení, která jsou právnickými osobami
    OdkazČlánek 1

    Definice a rozsah

    1. 1 Pro účely této mezistátní dohody bude definice „přeshraniční spolupráce“ chápána ve významu, ve kterém ji uvádí článek 2 Evropské rámcové úmluvy o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady (nadále jako „Rámcová úmluva); termín „dohoda o přeshraniční spolupráci; je třeba chápat ve významu uváděném v článcích 1 a 3 doplňujících protokolů Rámcové úmluvy.
    2. 2 Tato dohoda platí pro:
      1. a v případě smluvní strany A: pro orgány místní správy, jejich sdružení nebo asociaci podle veřejného práva a..............................;
      2. b v případě smluvní strany B: pro orgány místní správy, jejich sdružení nebo asociaci podle veřejného práva a.............................;
      3. c .................................
    1. 3 Každá smluvní strana může se souhlasem ostatních smluvních stran a v souladu se svými vnitřními zákony určit územní orgány nebo místní orgány státní správy nebo jiné právnické osoby, které jsou zřízeny podle veřejného práva, pro které budou platit ustanovení této dohody. Tato informace bude předána generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
    2. 4 Pro účely této dohody budou „územními orgány“ veřejné instituce, které specifikují odstavce 2 a 3.
    OdkazČlánek 2

    Vznik sdružení

    1. 1 V příhraničních oblastech vymezených .......................................... (bude upřesněno smluvními stranami) mohou územní orgány, které spadají do jurisdikce smluvních stran při dodržení podmínek specifikovaných v článcích 1 a
      3 Dodatkového protokolu k Rámcové úmluvě, zakládat veřejná sdružení pro přeshraniční spolupráci (nadále jako „veřejná sdružení“). Tato sdružení budou plnit funkce, které mohou být podle vnitřních zákonů jednotlivých smluvních stran vykonávány veřejnými asociacemi nebo sdruženími složenými z územních orgánů.
    2. 2 V rozsahu, ve kterém jsou tyto územní orgány podle zákonů svých států oprávněny k účasti na asociacích nebo sdruženích řídících se občanským nebo obchodním právem, mohou také za podmínek specifikovaných články 1 a 3 Dodatkového protokolu Rámcové úmluvy zakládat soukromá sdružení pro přeshraniční spolupráci (dále jako „soukromá sdružení“), jejichž cílem bude snadnější naplňování společných úkolů.
    OdkazČlánek 3

    Právní subjektivita, postavení, zákony platné pro veřejná nebo soukromá sdružení

    1. 1 Sdružení je po právní stránce podřízeno vnitřním zákonům smluvní strany, na jejímž území sídlí jeho ústředí. Dohoda o přeshraniční spolupráci, která takové sdružení zakládá, určí, jestli se jedná o veřejnou nebo soukromou právnickou osobu, tak, že stanoví, aby sdružení podléhalo pravidlům, které v právním systému smluvní strany platí pro jednu z kategorií sdružení nebo asociací, ve kterých mohou zmíněné územní orgány participovat. Tento bod však může být řešen i jinak přímo v Dohodě.
    2. 2 Sdružení bude mít právní subjektivitu. Každá smluvní strana v souladu se svými zákony uzná právní subjektivitu tohoto veřejného nebo soukromého sdružení v takovém rozsahu, v jakém to je nutné, aby sdružení mohlo vykonávat činnost vedoucí k naplnění jeho úkolů. Sdružení bude uznáno k datu, ke kterému vstoupí v platnost dohoda o přeshraniční spolupráci.
    OdkazČlánek 4

    Neziskovost

    Sdružení nebude mít podíl na žádné ziskové činnosti. Práva jeho členů nesmí být reprezentována obchodovatelnými cennými papíry.

    OdkazČlánek 5

    Přistoupení územních orgánů do existujících sdružení

    V příhraničních oblastech se územní orgány, které patří k jedné nebo více smluvním stranám, mohou účastnit na veřejných nebo soukromých sdruženích vytvořených v souladu s vnitřními zákony jiné smluvní strany.

    OdkazČlánek 6

    Rozhodnutí o účasti ve sdružení a dohled nad rozhodnutím

    Rozhodnutí územních orgánů účastnit se při zakládání sdružení nebo se k němu připojit bude probíhat podle postupů a pod dohledem, které jsou stejné s tím, co v rámci vnitřního práva každé smluvní strany platí pro kroky a rozhodnutí těchto územních orgánů.

    OdkazČlánek 7

    Účast osob (............), které se řídí soukromým právem, na veřejném sdružení

    Fyzické nebo právnické osoby, které podléhají soukromému právu, mohou spolupracovat při vytváření veřejného sdružení nebo se k němu mohou připojit za předpokladu, že vnitřní zákony smluvní strany, na jejímž území se nachází sídlo tohoto sdružení, takový krok povolují.

    OdkazČlánek 8

    Stanovy sdružení

    1. 1 Územní orgány, které spolupracují při vytváření sdružení, schválí tyto stanovy. Tyto stanovy se stanou nedílnou součástí dohody o přeshraniční spolupráci, kterou bude sdružení založeno.
    2. 2 Stanovy sdružení budou vypracovány v jazyku nebo jazycích, které předepisují vnitřní zákony každé smluvní strany jako jazyky používané při právních aktech a rozhodnutích týkajících se územních orgánů.
    OdkazČlánek 9

    Obsah stanov sdružení

    1. Stanovy sdružení musí především obsahovat ustanovení, která se týkají následujících skutečností:
      1. – územní orgány, které toto sdružení tvoří;
      2. – název sdružení, umístění sídla, geografické území, které sdružení pokrývá;
      3. – cíle, funkce, kompetence a pravomoce sdružení;
      4. – zákony, kterými se řídí;
      5. – složení a pravomoce jeho statutárních orgánů, zastoupení územních orgánů, které do něho patří, způsob, jakým jsou jmenováni jejich zástupci ve statutárních orgánech;
      6. – způsob svolávání schůzí (jednání), zda jsou veřejného nebo neveřejného charakteru;
      7. – podmínky usnášeníschopnosti, rozhodovací postupy a požadovaná většina;
      8. – jednací jazyk a způsob zápisu ze schůzí (jednání);
      9. – vztahy sdružení s územními orgány, které se na něm podílejí, především vzhledem k odpovědnosti za úkoly konané jejich jménem;
      10. – pracovní postupy sdružení, především řízení jeho pracovníků;
      11. – financování jeho činností;
      12. – rozpočtová a účetní pravidla, která se na sdružení vztahují;
      13. – podmínky, za jakých lze doplnit (novelizovat) stanovy, především v bodech, které se zabývají přijetím nových členů a rušení členství;
      14. – období, na které se sdružení zakládá, podmínky jeho zrušení a likvidace.
    OdkazČlánek 10

    Statutární orgány sdružení

    1. 1 Statutárními orgány sdružení musí být valná hromada, rada a předseda. Stanovy mohou umožňovat vznik dalších statutárních orgánů, jak to povolují příslušné vnitřní zákony.
    2. 2 Valná hromada musí být hlavním statutárním orgánem sdružení. Svým členským územním orgánům musí poskytovat pravidelné informace.
    3. 3 Každý územní orgán, který se na sdružení účastní, musí mít ve valné hromadě alespoň jedno místo. Jmenování a mandáty zástupců územních orgánů ve valné hromadě se musí řídit vnitřními zákony té smluvní strany, ke které příslušný územní orgán náleží. Zástupci musí pravidelně podávat zprávy o tom, jak vykonávají svůj mandát, statutárním orgánům územních orgánů, které je jmenovaly.
    4. 4 Rada připravuje a realizuje rozhodnutí valné hromady.
    5. 5 Předseda řídí činnost valné hromady a rady; zastupuje sdružení v soudních a mimosoudních záležitostech.
    OdkazČlánek 11

    Kompetence a pravomoce sdružení

    1. 1 Sdružení není oprávněno přijímat obecně platné právní normy (= předpisy), přijímat rozhodnutí, která by mohla ovlivnit práva a svobody jednotlivců (- policejní pravomoce) nebo uvalovat daně.
    2. 2 Sdružení nesmí dostat ty kompetence, které územní orgány vykonávají jako prostředníci svých států nebo kterými je tyto státy pověřily (= předané pravomoce).
    3. (Podle potřeby):
    4. 3 Dohoda o přeshraniční spolupráci, kterou je sdružení založeno, může stanovit především, že veřejné nebo soukromé sdružení smí vykonávat svoje úkoly jménem, v zastoupení a na základě instrukcí územního orgánu, který patří k jiné smluvní straně, než je ta, jejíž zákony se na sdružení vztahují. V takových případech se úkoly delegované na sdružení posuzují podle ustanovení a postupů definovaných vnitřními zákony příslušných dvou smluvních stran.
    5. 4 Smlouvy o veřejných zakázkách, které sdružení uzavře, musí být v souladu s vnitřními zákony té smluvní strany, na jejímž území má sídlo ústředí sdružení. Nicméně v případě reklamních akcí, vypisování tendrů a výběru firem, musí územní orgány, které se přímo nebo nepřímo podílejí na financování takových operací, uvést v dohodě o přeshraniční spolupráci, která stanoví podmínky jejich účasti, povinnosti, které jim zákony jejich země ukládají vzhledem k povaze a nákladům na takovou operaci. Aniž by tím bylo dotčeno právo, kterým se řídí smlouva, musí územní orgány učinit taková opatření, která každému z nich umožní dostát povinnostem, jež jim ukládají vnitřní zákony té smluvní strany, ke které patří.
    6. 5 Územní orgány ve sdružení musí podniknout kroky nutné k realizaci a výkonu rozhodnutí učiněných sdružením, a to v rámci, který pro ně vymezují vnitřní zákony smluvní strany, ke které (tyto orgány) patří.
    OdkazČlánek 12

    Financování a dozor nad sdružením

    Článek 4 odst. 2c a 2d a článek 6 odst. 2 Dodatkového protokolu Rámcové úmluvy platí pro sdružení pro přeshraniční spolupráci založená v rámci této mezistátní dohody.

    OdkazČlánek 13

    Zaměstnanci sdružení

    1. 1 Zaměstnanci, kteří jsou najatí přímo sdružením, budou placeni z jeho rozpočtu.
    2. 2 Tito zaměstnanci podléhají zákonům té smluvní strany, na jejímž území je sídlo ústředí sdružení.
    OdkazČlánek 14

    Zrušení sdružení a jeho likvidace

    1. 1 Sdružení lze zrušit de facto, skončí-li období, na které bylo sdružení založeno, nebo pokud skončí činnost, kterou mělo sdružení vykonat. Také jej lze zrušit jednomyslným rozhodnutím jeho členů.
    2. 2 Podmínky, kterými se řídí likvidace sdružení, chrání zájmy třetích stran.
    OdkazČlánek 15

    Anulování sdružení

    Dohody o přeshraniční spolupráci, kterými se zakládá sdružení a jeho stanovy, musí být prohlášeny za neplatné a neúčinné, jestliže jsou v rozporu s ustanoveními této mezistátní dohody. Musí být neodkladně prohlášeny za neplatné také podle vnitřního práva příslušných smluvních a dalších stran.

    OdkazČlánek 16

    Spory

    1. 1 V případě, že mezi sdružením a jedním nebo více členy dojde ke sporu kvůli fungování sdružení, podléhá jeho řešení jurisdikci vnitřního práva té smluvní strany, na jejímž území se nachází sídlo odpůrce.
    2. 2 Jestliže jsou na sdružení převedeny úkoly, které náležejí územním orgánům, třetí strany při jednání s těmito územními orgány budou zachovávat veškerá práva, dodrží veškeré postupy a právní nápravné prostředky, které by těmto orgánům náležely, kdyby delegované úkoly vykonávaly samy.
    3. 3 Veškeré spory vzniklé z fungování veřejných nebo soukromých sdružení se musí řešit u soudů v jurisdikci vnitřních zákonů kterékoliv smluvní strany nebo podle mezinárodní dohody.

Závěrečné ustanovení

Ustanovení této dohody budou omezena vnitřními zákony každé ze smluvních stran striktně jen do té míry, do které jsou navzájem nekompatibilní.