Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Evropské rámcové úmluvy o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady

S cílem podporovat přeshraniční konzultace mezi regiony, které jsou definovány v příloze k tomuto textu, zřídí smluvní strany společné komise (dále jen „komise“) a v případě potřeby také jeden nebo více regionálních výborů (dále jen „výbory“), které se budou zabývat otázkami přeshraničních konzultací.

1. 1. V komisi a výborech budou zastoupeni členové všech smluvních stran.
2. 2. Komise budou mít maximálně 8 členů, z nichž alespoň 3 budou představitelé regionálních úřadů. Předseda delegace výborů nebo jejich zástupci se budou účastnit práce komise s hlasem poradním.¹)
3. 3. Výbory se budou skládat z ... delegací, každá z nich bude složena z ... členů a budou vytvořeny z podnětu komise po dohodě s regionálními a místními úřady z příhraničních oblastí, které spadají do působnosti dané dohody. Delegace do výborů se budou skládat z představitelů zmíněných regionálních či místních úřadů. Jeden zástupce bude jmenován ústředními úřady a bude vybrán, pokud to bude považováno za vhodné, z orgánů zastupujících ústřední úřady v příhraničních oblastech, za než jsou výbory zodpovědné.
4. 4. Komise se bude scházet alespoň jednou ročně. Výbory se budou scházet podle potřeby, minimálně dvakrát ročně.
5. 5. Komise a výbory si vypracují své jednací řády.

Každá smluvní strana ponese náklady své delegace na účast v komisi.

Náklady delegací do výborů budou hrazeny orgány, které tyto delegace jmenují.

K zajištění koordinace a kontinuity práce komise a výborů zřídí smluvní strany, pokud to bude nutné, sekretariát, jehož složení, hlavní sídlo, způsob práce a financování bude stanoveno na základě ujednání ad hoc mezi komisí a výborem podle návrhu komise. Pokud se smluvní strany nedohodnou, může sekretariát sestavit samotná komise.

Příhraniční oblasti, jichž se tato dohoda týká, budou uvedeny v příloze k této dohodě. Její obsah lze doplnit pouhou výměnou nót mezi smluvními stranami.

1. 1. Otázky, o nichž se bude jednat v rámci přeshraničních konzultací, spadají do následujících oblastí:¹)
   1. - rozvoj měst a regionů;
   2. - doprava a komunikace (veřejná doprava, silnice a dálnice, společná letiště, vodní cesty, mořské přístavy atd.);
   3. - energetika (elektrárny, zásobování plynem, elektřinou a vodou);
   4. - ochrana přírody (oblasti vyžadující ochranu, rekreační oblasti, přírodní parky atd.);
   5. - ochrana vodních zdrojů (kontrola znečištění, čističky odpadních vod atd.);
   6. - ochrana ovzduší (znečištění ovzduší, snížení úrovně hluku, bezhlukové zóny atd.);
   7. - vzdělávání, výchova a výzkum;
   8. - veřejné zdravotnictví (např. využití lékařských zařízení v jedné oblasti obyvateli druhých oblastí);
   9. - kultura, volný čas a sport (divadla, koncerty, sportovní střediska, rekreační zařízení a tábory, mládežnická zařízení apod.);
   10. - vzájemná pomoc při odstraňování následků katastrof (požáry, povodně, epidemie, letecké havárie, zemětřesení, neštěstí v horách apod.);
   11. - cestovní ruch (společné projekty podporující cestovní ruch);
   12. - problematika pracujících v příhraničních oblastech (doprava, ubytování, sociální jistoty, daňové otázky, zaměstnanost, nezaměstnanost apod.);
   13. - ekonomické projekty (nové průmyslové podniky atd.);
   14. - další projekty (spalovna odpadků, kanalizace apod.);
   15. - zlepšení zemědělské struktury;
   16. - sociální infrastruktura.

1. 2. Smluvní strany se mohou dohodnout a doplnit uvedený seznam na základě pouhé výměny nót.

1. 1. Pokud není stanoveno jinak, komise zodpovídá za řešení všeobecných a zásadních otázek, jako je např. sestavování programů výborů, koordinace a styk s ústředními orgány správy a se společnými komisemi, jež byly vytvořeny před nabytím účinnosti dané dohody.
2. 2. Především bude komise zodpovídat za předávání svých vlastních doporučení – tam, kde je to vhodné – příslušné vládě, jakož i doporučení výborů a dalších projektů k uzavírání mezinárodních dohod.
3. 3. Ve své práci při zkoumání jednotlivých otázek může komise využívat služeb různých odborníků.

1. 1. Základním úkolem výborů bude zkoumat problematiku oblastí uvedených ve článku 6 a v souladu se svými závěry předkládat návrhy a doporučení. Podněty mohou výbory dostávat od komise, od ústředních, regionálních a místních úřadů příslušné smluvní strany, institucí, sdružení či dalších veřejných nebo soukromých orgánů. Výbory se také mohou zabývat řešením otázek na základě vlastní iniciativy.
2. 2. Za účelem zkoumání daných otázek mohou výbory vytvářet pracovní skupiny. Mohou také využívat služeb odborníků a vyžadovat právní posudky nebo technické zprávy. Na základě co možná nejkomplexnějších konzultací se výbory budou snažit dosáhnout výsledků v souladu se zájmy obyvatelstva dané oblasti.

1. 1. Výbory se zavazují informovat komisi o podnětech, které jim byly předány, a o výsledcích, jichž výbory dosáhly.
2. 2. Pokud závěry, k nimž dospěl výbor, vyžadují rozhodnutí komise nebo vlády dané smluvní strany, předloží výbory komisi patřičné doporučení v tomto smyslu.

1. 1. Komise i výbory jsou zmocněny řešit otázky společného zájmu, které jim jsou předkládány na základě souhlasného rozhodnutí svých členů, za předpokladu, že členové komise a výborů mají pravomoci vyplývající z legislativy daného státu.
2. 2. Komise a výbory se budou vzájemně informovat o přijatých rozhodnutích.

1. 1. Členové delegovaní do komise či výborů se budou vzájemně informovat o opatřeních zodpovědných úřadů přijatých na základě doporučení komise a výborů a o návrzích přijatých v souladu s články 7.2 a 9.2.
2. 2. Komise a výbory zváží další postupy v souvislosti s opatřeními přijatými zodpovědnými úřady, jak je uvedeno v odstavci 1.

K zajištění lepší informovanosti a rozvoje konzultací mezi místními úřady na obou stranách hranic smluvní strany vyzývají tyto úřady, aby společně prozkoumaly otázky společného zájmu na zasedáních konzultačních výborů.

Organizační řád těchto výborů dohodnou členové výborů. Vyšší úřady budou seznámeny s postupy zvolenými výbory či průběžně o nich informovány.

Konzultační výbory musí být obeznámeny s prací regionálních přeshraničních konzultačních komisí za podmínek stanovených komisemi, pokud byly takové komise v daných regionech ustaveny. Podobně budou tyto komise napomáhat konzultačním výborům v jejich činnosti.

Konzultační výbory mohou též působit jako poradní sbory v souvislosti s plněním speciálních mezistátních dohod, jež budou uzavřeny v rámci přeshraniční spolupráce.

Úkolem konzultačních výborů je organizovat výměnu informací a konzultace na obou stranách hranic, studovat otázky společného zájmu a určovat společné cíle.

Jejich činnost se bude řídit ohledy na povinnosti jejich členů a nebude možné přesouvat jejich pravomoci na třetí osoby.

Ovšem v rámci dohod o spolupráci mohou členové těchto výborů stanovit, která opatření či omezení mají řídit jejich příslušnou činnost či které předběžné konzultační postupy chtějí dodržovat.

V rámci platné legislativy mohou příslušné místní úřady zakládat sdružení, jež budou vytvářet právní rámec pro tuto spolupráci, a tím usnadní činnost konzultačních výborů.

Tato sdružení se zřizují v souladu s občanským či obchodním zákoníkem platným v jednom ze států smluvních stran. Pokud tato situace nastane, neměla by být k uplatnění zvoleného právního systému věnována pozornost podmínkám, formálním náležitostem a zvláštnímu zmocnění týkajícímu se státní příslušnosti členů sdružení.

Informace poskytované vyšším úřadům v souladu se zněním článku 2 budou obsahovat také veškeré informace o činnosti sdružení, uvedeného v tomto článku.

Přeshraniční spolupráce mezi místními úřady bude, mimo jiné, probíhat na základě administrativních, hospodářských a technických smluv.

Dohody o přeshraniční spolupráci uzavírají místní úřady na základě pravomocí, které jim náleží v souladu s platnými právními předpisy toho kterého státu.

Tyto dohody se, mimo jiné, týkají zajištění a poskytování služeb, společných akcí, zakládání sdružení na základě občanskoprávních nebo obchodněprávních předpisů jedné ze zúčastněných smluvních stran nebo na základě členství v daném sdružení.¹)

Smluvní strany určí, které právo se bude pro tyto dohody používat, a to odkazem na smluvní právo (jak veřejné, tak soukromé) jednoho ze smluvních států této dohody.

Bude-li to nezbytné, určí smluvní strany taktéž odchylky ustanovení daného práva, které nebudou v dané dohodě závazné.

Pokud nebude v dohodě stanoveno jinak, za závazné je považováno právo té smluvní strany, jejíž místní úřady budou zodpovědné za poskytování základních služeb, nebo té strany, jejíž místní úřady budou finančně zainteresovány v nejvyšší míře.

Za žádných okolností nejsou osobám podléhajícím místním úřadům smluvních stran dané dohody odebrána práva podávat žalobu a dožadovat se náhrady od uvedeného místního úřadu, na niž by dané osoby měly nárok v případě, že by uvedený místní úřad dodržoval svou povinnost a zajistil by daným osobám finanční prostředky či žádané služby. Místní úřady, proti nimž je vedeno soudní řízení nebo na nichž je požadována náhrada, jsou oprávněny zahájit řízení proti těm místním úřadům, jež na sebe vzaly zodpovědnost zajistit finanční prostředky nebo služby.

Návrhy na uzavření či novelizaci smluv podléhají současně v každém státě platným předpisům upravujícím zásahy ze strany vyšších úřadů. Nicméně není vyžadováno schválení smlouvy ze strany vyšších úřadů. Jakékoliv rozhodnutí přijaté vyšším úřadem, jež by mohlo zabránit uzavření smlouvy o přeshraniční spolupráci nebo její aplikaci, nebo mělo za následek zrušení této smlouvy, bude vyžadovat předchozího jednání s odpovídajícími vyššími úřady ostatních příslušných států.

V případě sporu bude příslušný soudní orgán určen podle použitelného práva. Ovšem smlouvy o přeshraniční spolupráci mohou obsahovat i klausuli o arbitráži. Bez ohledu na takovou klausuli si uživatelé a třetí osoby zachovávají stávající právní prostředky vůči místním úřadům státu, do něhož patří. Je na těchto úřadech, aby hledaly cesty k nápravě ve vztahu ke druhé smluvní straně, jež porušila své závazky.

Vyšší úřady jsou povinny přijmout veškerá opatření, jež spadají do jejich pravomoci, aby zajistily okamžitý výkon právního rozhodnutí bez ohledu na příslušnost soudu, který toto rozhodnutí vydal.

Smlouvy uzavřené v souladu s touto dohodou zůstávají v platnosti i po jejím vypovězení. Ovšem v případě vypovězení současné dohody musí tyto smlouvy obsahovat i klausuli opravňující smluvní strany ukončit platnost takových smluv s pětiletou výpovědní lhůtou. Smluvní státy mají právo zasadit se o použití této klausule v praxi.

Za podmínek stanovených zákony v jednotlivých státech pro účast ve sdruženích či spolcích se mohou místní úřady a další orgány veřejného práva účastnit činnosti sdružení nebo spolků ustavených místními úřady na území druhého státu za předpokladu dodržování právních norem tohoto státu.

V rámci pravomocí svých členů jsou sdružení či spolky uvedené v článku 1 oprávněny vykonávat činnost vyplývající z jejich zákonného účelu na území obou dotčených smluvních stran. Přitom jsou povinny dodržovat zásady stanovené pro činnost těchto organizací na území daného státu, není-li pro jejich činnost stanovena výjimka.

1. 1. Při zakládání sdružení či spolku podléhají stanovy těchto organizací nebo jejich změny schválení ze strany vyšších úřadů všech místních úřadů, které tyto organizace zakládají. Stejná zásada platí i v případě žádosti o přijetí již existujícího sdružení nebo spolku.
2. 2. Veřejnost v daných oblastech je informována o takových instrumentech a jejich schválení v souladu s běžnými opatřeními v oblasti zveřejňování. Totéž platí o jakýchkoli změnách v oficiálním hlavním sídle těchto organizací a jakýchkoliv rozhodnutích týkajících se představitelů těchto organizací, kteří jsou oprávněni vystupovat jejich jménem.
3. 3. Výše zmíněné stanovy budou sepsány v úředním jazyce používaném v každém státě, v němž jsou platné. Každá verze tohoto dokumentu je autentická.

1. 1. Stanovy sdružení či spolku určují právní rámec působnosti dané organizace. Obsahují náležitosti v souladu s platnou legislativou, podle článku 1. V každém případě musí obsahovat jména členů, jméno organizace a její hlavní sídlo. Dále musí stanovovat cíle sdružení či spolku, a vyžaduje-li to legislativa, funkce jejich zařízení a jejich umístění. Zde jsou určeny i způsoby jmenování řídících a výkonných orgánů, rozsah povinností členů a jejich podíl na společných nákladech činnosti. V řídících orgánech musí být alespoň jeden představitel členského místního orgánu každého zúčastněného státu. Stanovy dále musí určit složení a jednací řád valného shromáždění, formy zápisů ze schůzí, způsoby rozpuštění a likvidace sdružení, rozpočtová pravidla a zásady účetnictví.
2. 2. Stanovy také musí obsahovat článek určující možnost vystoupení jednotlivých členů ze sdružení na základě výpovědi, se stanovenou výpovědní lhůtou, poté, co tito členové vyrovnají své dluhy vůči sdružení nebo zaplatí sdružení náhradu na vynaložené investice, což bude stanoveno na základě expertního posudku, nebo náklady, které sdružení vynaložilo na daného člena nebo jeho jménem. Stanovy též musí určit zásady pro vyškrtnutí nebo vyloučení člena sdružení za nedodržení jeho závazků.

Smluvní strany se zavazují udělit sdružením či spolkům oprávnění nezbytné k plnění jejich cílů v rámci jejich území podle požadavků veřejného života a bezpečnosti daného státu.

Pokud v některém státě v souladu s platnou legislativou nemohou sdružení či spolky na území tohoto státu vykonávat jisté pravomoci, práva či využívat výhod nezbytných pro plnění stanovených úkolů v zájmu členských místních úřadů daného státu, mají místní úřady daného státu právo a povinnosti jednat jménem a v zájmu daných sdružení či spolků za účelem výkonu nebo zajištění těchto pravomocí, práv či výhod.

1. 1. Dohled a kontrolu nad sdruženími či spolky vykonávají, v souladu s platnou legislativou daného státu, zodpovědné úřady státu, v němž mají tyto organizace své hlavní sídlo. Tyto úřady též zajistí, aby byly zabezpečeny zájmy místních úřadů jiných států.
2. 2. Zodpovědné úřady druhé smluvní strany mají právo být informovány o činnosti a rozhodnutích sdružení či spolků a o činnostech provedených v rámci dohledu a kontroly. Na požádání musí obdržet zvláště texty přijatých usnesení a zápisů ze schůzí orgánů sdružení či spolků, roční účetní uzávěrky a návrh rozpočtu, pokud takové dokumenty existují a pokud legislativa daného státu vyžaduje, aby tyto dokumenty byly předány úřadům zodpovědným za dohled a kontrolu. Uvedené zodpovědné úřady druhé smluvní strany mohou jednat přímo s řídícími orgány sdružení či spolků nebo s jejich dozorčími či kontrolními úřady, předkládat jim své poznatky a vyžadovat od nich, aby se mohly přímo účastnit konzultací o jednotlivých bodech a jednotlivých otázkách.
3. 3. Zodpovědné úřady druhého státu jsou oprávněny oznámit sdružení nebo spolku, že nesouhlasí s tím, aby se určité úřady, které spadají pod jurisdikci daného sdružení nebo spolku, nadále podílely na činnosti uvedených organizací. Pokud toto oznámení bude dostatečně odůvodněné, bude pokládáno za důvod k vyloučení uvedeného úřadu z řad sdružení nebo spolků, a toto právo bude uvedeno ve stanovách. Úřady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mají nárok vyslat svého zástupce do řídících orgánů sdružení či spolků. Tento zástupce je oprávněn účastnit se všech schůzí a zasedání tohoto orgánu a dostávat jeho agendu a zápisy jednání.

Za hmotné prostředky a služby, jež mají být sdružením či spolkům svěřeny v souladu se stanovami na území jejich členů, jsou plně zodpovědna sdružení či spolky, přímé zodpovědnosti jsou zbaveni jednotliví členové uvedených organizací. Sdružení či spolky jsou zodpovědny vůči uživatelům a třetím osobám. Třetí osoby ve vztahu k místním úřadům, pro něž a jejichž jménem se uvedené služby a hmotné prostředky poskytují, mají právo podat žalobu a dožadovat se náhrady od uvedeného místního úřadu, na niž by daná osoba měla nárok v případě, že by uvedený místní úřad dodržoval svou povinnost a zajistil by dané osobě příslušné prostředky a služby. Úřady, proti nimž je vedeno soudní řízení nebo na nichž je požadována náhrada, jsou oprávněny zahájit proti sdružení řízení.

1. 1. Pokud nebude možno spory vyřešit smírně, budou spory mezi sdružením a jeho členy nebo spory mezi několika členy týkající se chodu daného sdružení předány správním a soudním úřadům toho státu, na jehož území je hlavní sídlo sdružení nebo spolku.
2. 2. Všechny ostatní spory, s výjimkou případů uvedených v odstavci 1, mohou být předány správním a soudním úřadům v souladu s obecnými pravidly platnými na území jednotlivých smluvních stran, pokud se smluvní strany nerozhodnou předat dané případy soudu, který samy určí.
3. 3. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k tomu, aby na svém území zajistily výkon rozhodnutí a rozsudků vztahujících se k výše uvedeným ustanovením.

Sdružení či spolky zřízené na základě této dohody zůstanou v platnosti i po zrušení dané dohody, bez závaznosti k ustanovení článku 7 odst. 3.