Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 1,0 g se rozpustí v 6 ml amoniaku 26% R a zředí se ethanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Směs rozpouštědel. Při přípravě dalších roztoků se použije směs objemových dílů ethanolu R a amoniaku 26% R (2 + 3).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí rozpouštědel na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,1 g hexahydrátu piperazinu CRL se rozpustí ve směsi rozpouštědel a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 25 mg ethylendiaminu R se rozpustí ve směsi rozpouštědel a zředí se jí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 25 mg triethylendiaminu R se rozpustí ve směsi rozpouštědel a zředí se jí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 12,5 mg triethylendiaminu R se rozpustí v 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) a zředí se směsí rozpouštědel na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R a acetonu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší při 105 °C a postupně se postříká roztokem ninhydrinu R (3 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a 1-butanolu R (3 + 100) a roztokem ninhydrinu R (1,5 g/l) v ethanolu R. Pak se vrstva suší 10 min při 105 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %). Vrstva se postříká jodem 0,05 mol/l RS a nechá se stát asi 10 min. Skvrna odpovídající triethylendiaminu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,25 %). Zkoušku lze hodnotit, jsou-li na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 (μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199880,0 mg se rozpustí mírným zahřátím v 10 ml kyseliny octové bezvodé R a zředí se jí na 70 ml. Přidá se 0,25 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS, až se barva změní z hnědožluté na zelenou.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 9,705 mg C₄H₁₀N₂ . 6H₂O.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Piroxicamum

účinné od 1. 2. 1998Piroxikam

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě žlutý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v ethanolu.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 10 mg se rozpustí v 80 ml methanolu R, přidá se 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se methanolem R na 100,0 ml. 10,0 ml takto připraveného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 220 nm až 420 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 242 nm a 334 nm. Poměr absorbance naměřené v maximu při 334 nm k absorbanci naměřené v maximu při 242 nm je 2,2 až 2,5.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem piroxikamu CRL. Měří se roztoky látek (50 g/l) v chloroformu R v 0,lmm vrstvě.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27) za použití vrstvy vhodného sibkagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,30 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 60,0 mg piroxikamu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 60 mg 2-pyridylaminu R se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 20 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a toluenu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna odpovídající 2-pyridylaminu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %) a žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající 2-pyridylaminu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h ve vakuu při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí v 60 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 33,14 mg C₁₅H₁₃N₃O₄S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. R¹ = CH₃, R² = H; 4-hydroxy-3-methoxykarbonyl-2H-1,2-benzothiazin-1,1-dioxid,
2. účinné od 1. 2. 1998B. R¹ = C₂H₅, R² = H; 3-ethoxykarbonyl-4-hydroxy-2H-1,2-benzothiazin-1,1-dioxid,
3. účinné od 1. 2. 1998C. R¹ = CH₃, R² = CH₃; 4-hydroxy-3-methoxykarbonyl-2-methyl-2H-1,2-benzothiazin-1,1-dioxid,
4. účinné od 1. 2. 1998D. R¹ = C₂H₅, R = C₃H; 3-ethoxykarbonyl-4-hydroxy-2-methyl-2H-1,2-benzothiazin-1,1-dioxid,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998E. R = CH₃; 1,1-dioxid methylesteru kyseliny 2-(3-oxo-1,2-benzothiazolin-2-yl)octové,
2. účinné od 1. 2. 1998F. R = C₂H₅; 1,1-dioxid ethylesteru kyseliny 2-(3-oxo-1,2-benzothiazolin-2-yl)octové,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998G. 2-pyridylamin.

účinné od 1. 2. 1998† Pivampicillinum

účinné od 1. 2. 1998Pivampicilin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, dobře rozpustný v ethanolu. Rozpouští se ve zředěných kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem pivampicilinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu silanizovaného HR.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve 2 ml methanolu R

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg pivampicilinu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg pivampicilinu CRL, 10 mg bakampiciliniumchloridu CRL a 10 mg talampiciliniumchloridu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 1 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů roztoku octanu sodného R (272 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou octovou ledovou R na 5,0, vody R a lihu 96% R (10 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší proudem teplého vzduchu, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 10 min na 60 C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromátogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnáva čího roztoku (b) jsou tři zřetelně od sebe oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 2 mg se převedou do zkumavky asi 150 mm dlouhé a 15 mm v průměru. Zvlhčí se 0,05 ml vody R a přidají se 2 ml formaldehydu v kyselině sírové RS. Obsah zkumavky se promíchá krouživým pohybem; roztok je téměř bezbarvý. Zkumavka se na 1 min vloží do vodní lázně; vzniká tmavě žluté zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 50 mg se rozpustí ve 12 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS. Roztok neopalizuje silněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H₇ (2.2.2, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +208° až +222°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,100 g v 5,0 ml lihu 96% R a zředěním kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29). Roztoky se připraví těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v 10,0 ml acetonitrilu R a zředí se roztokem kyseliny fosforečné R (1 g/l) na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 2,0 ml zkoušeného roztoku se smíchá s 9,0 ml acetonitrilu R a 9,0 ml roztoku kyseliny fosforečné R (1 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii s vysycenými zbytkovými silanoly R,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - směs objemových dílů roztoku fosforečnanu amonného R (1,32 g/l), jehož pH bylo upraveno roztokem kyseliny fosforečné R (100 g/l) na 2,5, a acetonitrilu R (50 + 50),
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B směs objemových dílů roztoku fosforečnanu amonného R (1,32 g/l), jehož pH bylo upraveno roztokem kyseliny fosforečné R (100 g/l) na 2,5, a acetonitrilu R (15 + 85), s následujícím elučním programem:

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže kapacitní poměr dimeru pivampicilinu (s retenčním časem asi 5 min) a pivampicilinu (hlavní pík) je nejméně dvanáct. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 0,3násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (3 %). Nepřihlíží se k pikům rozpouštědla a k žádnému píku, jehož plocha je menší než 0,01násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Dimethylanilin. Nejvýše 20 μg/g, stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití naftalenu R jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 50,0 mg naftalenu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí cyklohexanem R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. K 1,00 g zkoušené látky ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 10 ml kyseliny sírové 0,5 mol/l RS. Zkumavka se zahřívá 10 min na vodní lázni, ochladí se a přidá se 15 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzivně se 1 min třepe. Je-li třeba, odstřeďuje se a použije se vrchní vrstva.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. K 50,0 mg dimethylanilinu R se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a 20 ml vody R, třepe se do rozpuštění a zředí se vodou R na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 250,0 ml. K 1,0 ml posledního roztoku se v zabroušené zkumavce přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzivně se 1 min třepe.

účinné od 1. 2. 1998Je-li třeba, odstřeďuje se a použije se vrchní vrstva.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 3 % polymethylfenylsiloxanu R,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony je 120 °C a teplota nástřikového prostoru a detektoru 150 °C. Nastřikuje se odděleně 1 μl zkoušeného roztoku a 1 μl porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Triethanolamin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HR.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v 1,0 ml směsi objemových dílů vody R a acetonitrilu R (1 + 9).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 5,0 mg triethanolaminu R se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonitrilu R (1 + 9) a zředí se touto směsí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, 1-butanolu R, tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 5,8, kyseliny octové ledové R a butylacetatu R (5 + 15 + 24 + 40 + 80) po dráze 12 cm. Vrstva se 10 min suší při 110 °C a nechá se zchladnout. Do chromatografické komory se vloží odpařovací miska obsahující směs objemových dílů kyseliny chlorovodíkové RS, vody R a roztoku manganistanu draselného R (15 g/l) (1 + 1 + 2). Komora se uzavře a nechá v klidu 15 min; poté se do ní vloží vysušená vrstva a komora se opět uzavře. Na vrstvu se nechají působit páry chloru po dobu 15 min až 20 min. Deska se vyjme, nechá se 2 min až 3 min stát na vzduchu a postříká se zkoumadlem tetramethyldiaminodifenyl-methanovým R. Žádná skvrna odpovídající triethanolaminu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,05 %).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,0 %; stanoví se s 0,30 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Stanovení se provede kapalinovou chromatografií (2.2.29). Roztoky se použijí do dvou hodin od přípravy.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 50,0 mg pivampicilinu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 25,0 mg propyl-4-hydroxybenzoanu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml. 5,0 ml posledního roztoku se smíchá s 5,0 ml porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografícký postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R a roztoku kyseliny fosforečné R (2,22 g/l), jejíž pH bylo upraveno triethylaminem R na 2,5, (40 + 60),
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška dvou hlavních píků na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním pikem (pivampicilin) a druhým pikem (propyl-4-hydro-xybenzoan) je nejméně 5,0 a faktor symetrie píku pivampicilinu je nejvýše 2,0. Nastříkne se šestkrát 20 (μl porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy hlavního píku nejvýše 1,0 %. Zkoušený roztok a porovnávací roztok (a) se nastřikují střídavě.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A.kyselina2-{[(2R)-2-amino-2-fenylacetyl]ammo}-2-{(41S)-4-{[[(2,2-dimethylpropanoyl)oxy]meth oxy]karbonyl}-5,5-dimethylthiazolidin-2-yl} octová (penicilové kyseliny pivampicilinu),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B.[(2,2-dimethylpropanoyl)oxy]methyl-(4S)-[5,5-dimethyl-2-(5-fenyl-3,6-dioxopiperazin-2-yl)thia zolidin-4-karboxylat] (diketopiperazin pivampicilinu),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. ko-oligomery pivampicilinu a penicilových kyselin pivampicilinu.

účinné od 1. 2. 1998Plantaginis folium

účinné od 1. 2. 1998Jitrocelový list

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Folium plantaginis

účinné od 1. 2. 1998Je to usušený list druhu Plantago lanceolata L.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Droga slabého charakteristického pachu, mírně hořké, poněkud svíravé chuti.

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A, B a C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. List kopinatý, někdy až čárkovitě kopinatý, až 30 cm dlouhý a 4 cm široký, olysalý nebo chlupatý, zúžený dole v krátký žlábkovitý řapík. Čepel celokrajná, zřídka oddálené mělce zubatá, zelená, šedozelená nebo hnědozelená, na bázi někdy fialově naběhlá. Žilnatina rovnoběžná, se třemi až sedmi naspod ostře vyniklými žilkami.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Pokožka z buněk se stěnami tenkými, vlnitě zprohýbanými, krytá hladkou kutikulou. Na obou stranách listu převládají průduchy diacytické (2.8.3), kromě nich se vyskytují i průduchy anomocytické (2.8.3). Krycí chlupy mnohobuněčné, jednořadé, bazální buňka téměř kulovitá, nasedá na zvětšenou buňku pokožky, další dvě buňky jsou dlouhé, čípkovité, výrazně ztlustlé,s luminem vláknitým. Řidčeji se vyskytují mnohobuněčné, jednořadé, velmi dlouhé, zprohýbané chlupy s buňkami často kolabovanými. Žláznaté chlupy s jednobuněčnou kuželovitou nohou a víceřadou hlavičkou z drobných buněk, ukončenou jednou špičatou buňkou koncovou. List monofaciální. Palisádový parenchym na svrchní straně nejvýše třířadý, na spodní straně nejvýše dvouřadý, houbový parenchym mohutný. Přechod mezi jednotlivými vrstvami parenchymu nezřetelný.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Práškovaná droga. Prášek je nahnědle zelený. Droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky s diacytickými a anomocytickými průduchy (2.8.3); krycí chlupy nebo jejich úlomky s bazální buňkou téměř kulovitou, následujícími dvěma buňkami dlouhými, čípkovitými, výrazně ztlustlými s vláknitým luminem, mnohobuněčné, velmi dlouhé zprohýbané chlupy s buňkami často kolabovanými; žláznaté chlupy s jednobuněčnou kuželovitou nohou a víceřadou hlavičkou z drobných buněk ukončenou jednou špičatou koncovou buňkou.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,5 g práškované drogy (355) se smíchá s 5 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni pod zpětným chladičem při 65 °C. Po ochlazení se zfíltruje.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 5 mg žluti naftolové SR se rozpustí v 1,0 ml methanolu R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) 20 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny octové ledové R a ethylacetatu R (20 + 20 + 60) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu. Pak se postříká dimethylaminobenzaldehydem RS2 a suší se 10 min při 100 °C až 105 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku je intenzivní hnědošedá skvrna (aukubin), která se barví modrošedě v poloze přibližně odpovídající skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být další, méně intenzivní skvrny odpovídající zbarvením aukubinu; na čele chromatogramu je intenzivně zbarvená skvrna (chlorofyl).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 2,0 %; nejvýše 12,0 % jinak zbarvené drogy; nejvýše 5,0 % jiných částí matečné rostliny; nejvýše 1,0 % anorganických příměsí.

účinné od 1. 2. 1998Záměny.

1. účinné od 1. 2. 1998A. Nejsou přítomny listy nevýrazně zelené, podlouhle kopinaté, celokrajné, lysé, na okraji brvité, až 20 cm dlouhé a až 3 cm široké, na spodní straně s vyniklou hlavní žilkou a souběžnými žilkami prvního řádu.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Nejsou patrny buňky pokožky mnohohranné až slabě zvlněné, s nepravidelně uzlinovitě ztlustlými stěnami, kryté jemně zrnitou kutikulou; průduchy na obou stranách listu téměř okrouhlé, bez typických vedlejších buněk; v okolí žilnatiny roztroušené hlavičkovité chlupy s jednobuněčnou nohou a většinou dvoubuněčnou hlavičkou; krycí chlupy dlouhé, mnohobuněčné.

   účinné od 1. 2. 1998List bifaciální. Palisádový parenchym dvouřadý až třířadý, z buněk krátkých, se stěnami mírně vlnitě zprohýbanými; houbový parenchym víceřadý. Krystaly šťavelanu vápenatého a sklerenchymatická vlákna chybějí (Digitalis lanata EHRH.).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 12,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12%.

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 4,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Číslo bobtnavosti (2.8.4). Nejméně 6,0; stanoví se s 1,0 g práškované drogy (355).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem a vlhkostí.

účinné od 1. 2. 1998Plasma humanum ad separationem

účinné od 1. 2. 1998Lidská plazma pro frakcionaci

účinné od 1. 2. 1998Je to tekutá část lidské krve zbývající po oddělení buněčných elementů z krve odebrané do antikoagulačního roztoku nebo oddělená průběžnou filtrací nebo odstřeďováním během plazmaferézy. Je určena k výrobě krevních derivátů.

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998K odběru krve nebo krevní plazmy se mohou použít pouze pečlivě vybraní zdraví dárci, u nichž je co možná nejvíce zjištěno lékařskou prohlídkou, laboratorními rozbory krve a z anamnézy, že jsou prosti zjistitelných původců těch nákaz, které se mohou přenést transfuzí krve nebo jejích složek. Jako dárci krve nejsou přijatelné osoby, které byly léčeny látkami pocházejícími z lidské hypofýzy, jako jsou např. růstový hormon, gonadotropin, hormon stimulující štítnou žlázu (thyreotropin).

účinné od 1. 2. 1998O vyšetřeních a zkouškách, jež se mají provést, a o postupech při odběru krve nebo plazmaferéze rozhoduje příslušná autorita té země, ve které se odběr uskutečňuje. Doporučení v této oblasti dala komise expertů Rady Evropy pro krevní transfuzi a imunohematologii, např. Guide for the Preparation, Use and Quality Assurance of Blood Components, Council of Europe, Strasbourg 1995 a Světová zdravotnická organizace (např. Requirements for the Collection, Processing and Quality Control of Blood, Blood Components and Plasma Derivatives, Requirements for Biological Substances No. 27, WHO, Technical Report Series No. 840,1994).

účinné od 1. 2. 1998Při každém odběru se zejména provedou zkoušky na povrchový antigen hepatitidy B, na protilátky proti viru hepatitidy C a na protilátky proti HIV metodami s vhodnou citlivostí a specificitou a v každém případě se zjistí negativní výsledek. Plazma dárce obsahuje v době odběru nejméně 60 g celkových bílkovin v litru. Stanovení hladiny sérových bílkovin dárce se provádí ve vhodných intervalech.

účinné od 1. 2. 1998Plazma se připravuje metodou, která co možná nejdokonaleji odstraňuje krevní buňky a jejich části. Ať se připravuje z lidské krve nebo plazmaferézou, odděluje se plazma od buněk metodou, která umožní vyloučit kontaminaci mikroorganismy. Nepřidává se žádná protimikrobní konzervační látka. Obaly vyhovují požadavkům na skleněné obaly (3.2.1) nebo na krevní vaky z plastů (3.2.3/4/5/6). Obaly jsou uzavřeny tak, aby se předešlo kontaminaci.

účinné od 1. 2. 1998Spojování plazmy dvou nebo více dárců je povoleno pouze tehdy, když se provede za aseptických podmínek a směs se ihned a rychle zmrazí na teplotu -30 °C nebo nižší. Obaly, které byly dříve použity pro jiné účely, se nesmí použít pro smíšenou plazmu. Plazma získaná z plné krve a určená pro výrobu koagulačních faktorů nebo jiných labilních složek se oddělí od buněk co nejdříve, nejpozději však do 24 h od odběru. Plazma pro výrobu koagulačních faktorů a jiných labilních složek se zpracuje krátce po oddělení nebo odběru nebo se šokově zmrazí na teplotu -30 °C nebo nižší. Plazma určená pro výrobu těch složek, které nejsou labilní, se oddělí do pěti dnů od ukončení použitelnosti plné krve.

účinné od 1. 2. 1998Není určeno, aby se stanovení celkové bílkoviny a faktoru VIII provádělo u každé jednotky plazmy. To je spíše dáno zásadami správné výrobní praxe; stanovení účinnosti faktoru VIII je důležité pro plazmu určenou pro přípravu koncentrátů labilních složek.

účinné od 1. 2. 1998Obsah celkových bílkovin v jednotce plazmy závisí na obsahu sérových bílkovin dárce a na stupni naředění během odběru. Když je plazma získána od vhodného dárce a odebrána do zamýšleného množství antikoagulačního roztoku, získá se obsah celkových bílkovin, který vyhovuje hranici 50 g/l. Když je do antikoagulačního roztoku odebrán objem krve nebo plazmy menší než původně zamýšlený, nemusí výsledná plazma být nezbytně nevhodná pro smíchání k frakcionaci. Cílem správné výrobní praxe je dosažení předepsaného limitu pro všechny normální odběry.

účinné od 1. 2. 1998Obsah faktoru VIII v plazmě závisí na postupu při odběru a na dalším zacházení s krví a plazmou. Při správné praxi se obvykle dosahuje koncentrace 0,7 m.j. v mililitru, ale i plazma s nižším obsahem se může použít k výrobě koncentrátů koagulačních faktorů. Cílem správné výrobní praxe je zachovat taková množství labilních složek, kolik je možno.

účinné od 1. 2. 1998Celkový obsah bílkovin. Nejméně 50 g/l. Stanoví se ve směsi nejméně deseti odběrů, která se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby výsledný roztok obsahoval ve 2 ml asi 15 mg bílkovin. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v centrifugační zkumavce s kulatým dnem se přidají 2 ml roztoku molybdenanu sodného R (75 g/l) a 2 ml směsi, která obsahuje 1 objemový díl kyseliny sírové prosté dusíku R a 30 objemových dílů vody R. Protřepe se, 5 min se odstřeďuje, supernatantní tekutina se sleje a převrácená zkumavka se nechá odkapat na filtrační papír. Ve zbytku se stanoví dusík mineralizací kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah bílkovin se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,25.

účinné od 1. 2. 1998Faktor VIII. Nejméně 0,7 m.j./ml. Stanoví se ve směsi nejméně deseti odběrů, které se, je-li třeba, nechají roztát při teplotě nižší než 37 °C. Stanovení účinnosti faktoru VIII (2.7.4) se provede za použití porovnávací plazmy kalibrované na mezinárodní referenční přípravek pro stanovení účinnosti vztažené na krevní koagulační faktor VIII v plazmě.

účinné od 1. 2. 1998Během frakcionace krevních derivátů se první homogenní směs plazmy (např. po odstranění kryoprecipitátu) zkouší na povrchový antigen hepatitidy B, protilátky proti hepatitidě C a na látky proti HIV metodami s vhodnou citlivostí a specificitou; směs dává negativní výsledky.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Před zmrazením čirá nebo slabě zakalená tekutina, jejíž barva je světle žlutá až zelená.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Není určeno, aby se tyto zkoušky prováděly u každého odběru, ale pouze tehdy, když je třeba ověřit totožnost plazmy, včetně jejího lidského původu.

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkoušený přípravek se nechá roztát při teplotě nižší než 37 °C. K 1 ml se ihned přidá 0,2 ml roztoku chloridu vápenatého R (25 g/l). Koagulace může být urychlena zahřátím na 37 °C. Směs se po koagulaci odstřeďuje, supernatantní tekutina se použije pro zkoušku B.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Supernatantní tekutina ze zkoušky A se zkouší imunoelektroforézou sérem proti lidským bílkovinám. Výsledné precipitační linie vykazují hodnoty typické pro lidské sérové bílkoviny.
3. účinné od 1. 2. 1998C. S rozmrzlou plazmou se provedou precipitační zkoušky s použitím řady vhodných druhově specifických antisér. Doporučuje se použít antiséra specifická na plazmatické bílkoviny všech druhů domácích zvířat v příslušném státě běžně používaných k přípravě materiálů biologického původu. Prokážou se bílkoviny lidského původu a antiséra specifická na plazmatické bílkoviny jiných druhů dávají negativní výsledky.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Stanovení krevního koagulačního faktoru VIII rovněž přispívá k potvrzení totožnosti plazmy pro výrobu koncentrátů faktoru VIII.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Mražená plazma se uchovává při teplotě -25 °C nebo nižší. Při přepravě, která netrvá déle než 4 týdny, se udržuje teplota nižší než -20 °C. Tato teplota se během přepravy udržuje pokud možno po celou její dobu, pro frakcionaci se může použít ještě plazma, u které jen jedenkrát teplota překročila -20 °C, a to nejvýše na 72 h, přičemž nikdy nebyla vyšší než -5 °C.

účinné od 1. 2. 1998Tekutá plazma se uchovává a přepravuje při 2 °C až 8 °C.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998Označování se řídí odpovídajícími národními předpisy a mezinárodními pravidly.

účinné od 1. 2. 1998Doporučení v této oblasti dala komise expertů Rady Evropy pro krevní transfuzi a imunohematologii (např. Guide for the Preparation, Use and Quality Assurance of Blood Components, Council of Europe, Strasbourg 1992) a Světová zdravotnická organizace (např. Requirements for the Collection, Processing and Quality Control of Blood, Blood Components and Plasma Derivatives, Requirements for Biological Substances No. 27, WHO, Technical Report Series No. 840,1994).

účinné od 1. 2. 1998Označení umožňuje identifikaci každého jednotlivého dárce.

účinné od 1. 2. 1998† Plumbi acetas

účinné od 1. 2. 1998Octan olovnatý

účinné od 1. 2. 1998(CH₃COO´)₂Pb²⁺. 3H₂O

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly, slabého pachu po kyselině octové. Na vzduchu zvětrává, přijímá oxid uhličitý a přechází v zásaditý uhličitan. Je snadno rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%, dobře rozpustný v glycerolu 85%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Vyhovuje zkouškám na olovo (2.3.1).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Vyhovuje zkouškám na octany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve 40 ml vody R okyselené 0,15 ml kyseliny octové ledové R, přidá se 8 ml roztoku kyseliny sírové R (250 g/l), promíchá se a po 15 min se zfiltruje. Filtr se propláchne vodou R tak, aby celkový objem filtrátu činil 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Látky nerozpustné ve vodě. 10,0 g se rozpustí ve 200 ml vody prosté oxidu uhličitého R okyselené 2 ml kyseliny octové ledové R. Zahřívá se 5 min na vodní lázni a po ochlazení se zfiltruje vysušeným a předem zváženým filtrem ze slinutého skla (S4). Zbytek na filtru se promyje 100 ml horké vody R okyselené 1 ml kyseliny octové zředěné RS a suší se 1 h při 105 °C. Zbytek váží nejvýše 1 mg (0,01 %).

účinné od 1. 2. 1998Volná kyselina octová. 1,00 g se rozpustí v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R přidá se roztok 1,0 g síranu sodného bezvodého R v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R a zfiltruje se. K filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS a 0,50 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS; roztok se zbarví červeně.

účinné od 1. 2. 1998Měď. K 5 ml roztoku S se přidá 1 ml amoniaku 26% R. Do 5 min se roztok nezbarví intenzivněji než kontrolní roztok připravený z 5,0 ml vody R a 1 ml roztoku amoniaku 26% R.

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 10,0 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na železo (20 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (20 μg/g). Použije se porovnávací roztok (1 μg Cl/ml) připravený zředěním základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml).

účinné od 1. 2. 1998Soli alkálií a alkalických zemin. 20 ml roztoku S se odpaří ve vyžíhané a předem zvážené misce na vodní lázni do sucha. Zbytek vyžíhaný do konstantní hmotnosti váží nejvýše 1 mg (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,7000 g se rozpustí v 50 ml vody R okyselené 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a provede se chelatometrické stanovení olova (2.5.11).

účinné od 1. 2. 19981 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 37,93 mg C₄H₆O₄Pb . 3H₂O.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Polyacrylatis dispersio 30%

účinné od 1. 2. 1998Polyakrylátová disperze 30%

účinné od 1. 2. 1998Je to vodná disperze kopolymeru ethylakrylatu a methylmethakrylatu se střední relativní molekulovou hmotností asi 800 000. Může obsahovat vhodný emulgátor. Zbytek po odpaření je 28,5 % až 31,5 %.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Neprůhledná bílá slabě viskózní kapalina. Je mísitelná s vodou, dobře rozpustná v acetonu, v ethanolu a 2-propanolu. Podléhá snadno mikrobiálnímu znečištění.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem polyakrylatu Ph. Eur.
2. účinné od 1. 2. 1998B. K 1 g se přidá 5 ml vody R a promíchá se; směs zůstává neprůhledná. Tři lg podíly se odděleně smíchají s 5 g ethanolu R, acetonu R a 2-propanolu R; získají se průhledné roztoky.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 1 g se přidá 10 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS. Směs zůstává neprůhledná.