Český lékopis 1997

Kontaminace částicemi. S 50 ml zkoušeného přípravku se provede zkouška na částice pod hranicí viditelnosti (2.9.19).

Tab. 2.

Využitelný objem (2.9.17). Vyhovuje zkoušce předepsané pro infuzní přípravky.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 0,25 m.j. endotoxinu v mililitru.

Pyrogenní látky (2.6.8). Zkoušené přípravky, u kterých nelze provést validovanou zkoušku na bakteriální endotoxiny, vyhovují zkoušce na pyrogenní látky. Vstřikuje se 10 ml roztoku na kilogram hmotnosti králíka.

Stanovení obsahu

Sodík. 97,5 % až 102,5 % deklarovaného množství. Stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda II).

Zkoušený roztok. Je-li třeba, zředí se zkoušený přípravek vodou R tak, aby jeho koncentrace byla vhodná pro stanovení na použitém přístroji.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku sodíku (200 μg Na/ml).

Měří se absorbance při 589,0 nm za použití sodíkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a vzduch-acetylenového nebo vzduch-propanového plamene.

Draslík. 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství. Stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Je-li třeba, zředí se zkoušený přípravek vodou R tak, aby koncentrace byla vhodná pro stanovení na použitém přístroji. Ke 100 ml roztoku se přidá 10 ml roztoku chloridu sodného R (22 g/l).

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku draslíku (100 μg K/ml). Ke 100 ml každého porovnávacího roztoku se přidá 10 ml roztoku chloridu sodného R (22 g/l).

Měří se absorbance při 766,5 nm za použití draslíkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a vzduch-acetylenového nebo vzduch-propanového plamene.

Vápník. 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství. Stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Je-li třeba, zředí se zkoušený přípravek vodou R na koncentraci, která je vhodná pro stanovení na použitém přístroji.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku vápníku (400 μg Ca/ml).

Měří se absorbance při 422,7 nm za použití vápníkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a vzduch-acetylenového nebo vzduch-propanového plamene.

Hořčík. 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství. Stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Je-li třeba, zředí se zkoušený přípravek vodou R na koncentraci, která je vhodná pro stanovení na použitém přístroji.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku hořčíku (100 μg Mg/ml).

Měří se absorbance při 285,2 nm za použití hořčíkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a vzduch-acetylenového nebo vzduch-propanového plamene.

Celkové chloridy. 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství. Přesně odměřený objem zkoušeného přípravku odpovídající asi 60 mg chloridového iontu se zředí vodou R na 50 ml. Přidá se 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS, 25,0 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS a 2 ml dibutylftalatu R Po protřepání se přidají 2 ml síranu amonno-železitého RS2 jako indikátoru a titruje se thiokyanatanem amonným 0,1 mol/l VS do červenožlutého zbarvení.

1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 3,545 mg Cl.

Octany. 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství. K množství zkoušeného přípravku odpovídajícímu asi 0,7 mmol octanu se přidá 10,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 0,1 mmol octanu.

Mléčnany. 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství. K množství zkoušeného přípravku odpovídajícímu 0,7 mmol mléčnanu se přidá 10,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS a 50 ml acetonitrilu R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 0,1 mmol mléčnanu.

Redukující cukry (vyjádřeno jako glukosa bezvodá). 95,0 % až 105,0 % deklarovaného množství glukosy. Do 250ml kuželové baňky se zabroušenou zátkou se převede objemové množství zkoušeného přípravku odpovídající 25 mg glukosy a přidá se 25,0 ml citronanu měďnatého RS a několik zrnek pemzy. Zahřívá se 2 min pod zpětným chladičem k varu a potom se přesně 10 min vaří. Po ochlazení se přidají 3 g jodidu draselného R rozpuštěného ve 3 ml vody R a opatrně po malých dávkách se přidává 25 ml roztoku kyseliny sírové R (25%). Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace. Provede se slepá zkouška s 25,0 ml vody R.

Obsah redukujících cukrů se vyjádří jako glukosa bezvodá (C₆H₁₂O₆) za použití tabulky 3.

Tab. 3.

Uchovávání

Při teplotě nad 4 °C.

Označování

V označení na obalu se uvede:

1. - složení přípravku vyjádřené v g/l a v mmol/l,
2. - vypočítaná hodnota osmolality vyjádřená v mosmol/l,
3. - jmenovitý objem přípravku v obalu,
4. - zda je přípravek prostý bakteriálních endotoxinů nebo zdaje roztok prostý pyrogenních látek,
5. - podmínky uchovávání,
6. - upozornění, že přípravek není určený pro intravenózní podání,
7. - upozornění, že nespotřebovaná část přípravku se odstraní.

Solutiones anticoagulantes et sanguinem humanum conservantes

Antikoagulační a konzervační roztoky pro lidskou krev

Jsou to sterilní roztoky prosté pyrogenních látek. Připravují se rozpuštěním látek ve vodě na injekci, filtrací, rozplněním do konečných obalů a sterilizací. Obsah dihydrátu citronanu sodného (C₆H₅Na₃O₇ . 2H₂O),monohydrátu glukosy (C₆H₁₂O₆ . H₂O nebo glukosy bezvodé (C₆H₁₂O₆) a dihydrátu dihydrogenfosforečnanu sodného (NaH₂PO₄ . 2H₂O) je 95,0 % až 105,0 % množství uvedeného ve složení deklarovaném tímto článkem. Obsah monohydrátu kyseliny citronové (C₆H₈O₇ . H₂O) nebo kyseliny citrónové bezvodé (C₆H₈O₇) je 90,0 % až 105,0 % množství uvedeného ve složení deklarovaném tímto článkem.

Za souhlasu oprávněné autority může být použito i jiné složení roztoku ke konzervaci červených krvinek; názvy látek a jejich množství se uvede v označení na obalu.

Antikoagulační a konzervační roztoky pro lidskou krev se uchovávají ve vzduchotěsných zabezpečených obalech ze skla (3.2.1) nebo z plastů (3.2.3).

Antikoagulační roztoky kyselina-citronan-glukosa (ACD)

Vlastnosti

Čirá bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina, prakticky prostá částic.

Zkoušky totožnosti

1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 2 ml zkoušeného přípravku (složení A) nebo 3 ml zkoušeného přípravku (složení B) se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) na 100 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg glukosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (b). 10 mg glukosy CRL, 10 mg laktosy CRL, 10 mg fruktosy CRL a 10 mg sacharosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a nanesené skvrny se důkladně usuší. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlorethanu R (10 + 15 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Rozpouštědla musí být odměřena přesně, i malý přebytek vody může způsobit zákal. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu. Vyvíjení se ihned opakuje v čerstvě připravené směsi rozpouštědel. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, rovnoměrně se postříká roztokem 0,5 g thymolu R ve směsi složené z 5 ml kyseliny sírové R a 95 ml lihu 96% R a zahřívá se 10 min při 130 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou čtyři zřetelně oddělené skvrny.

1. B. Ke 2 ml se přidá 5 ml citronanu měďnatého RS a zahřeje se k varu; vznikne oranžová sraženina a zbarvení roztoku se změní na žluté.
2. C. Ke 2 ml (složení A) se přidají 3 ml vody R nebo ke 4 ml (složení B) se přidá 1 ml vody R; roztoky vyhovují zkoušce na citronany (2.3.1).
3. D. 0,5 ml vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,7 až 5,3; měří se zkoušený přípravek.

Hydroxymethylfurfural. Ke 2,0 ml zkoušeného přípravku se přidá 5,0 ml roztoku p-toluidinu R (100 g/l) v 2-propanolu R obsahujícím 10 % (V/V) kyseliny octové ledové R a 1,0 ml roztoku kyseliny barbiturové R (5 g/l). Směs se nechá 2 min až 3 min stát; absorbance tohoto roztoku (2.2.25) měřená při 550 nm není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem s použitím 2,0 ml roztoku obsahujícího 5 μg/ml hydroxymethylfurfuralu R (pro složení A) a 3 μg/ml hydroxymethylfurfuralu R (pro složení B).

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogennní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Ředí se roztokem chloridu sodného R (9 g/l) prostým pyrogenních látek na roztok obsahující asi 5 g/l citronanu sodného. Vstřikuj e se 10 ml zředěného roztoku na 1 kg hmotnosti králíka.

Stanovení obsahu

Kyselina citronová. K 10,0 ml (složení A) nebo k 20,0 ml (složení B) se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS1 a titruje se hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS do růžového zbarvení.

1 ml hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS odpovídá 14,01 mg C₆H₈O₇ . H₂O nebo 12,81 mg C₆H₈O₇

Citronan sodný. Chromatografická kolona délky 0,1 m a vnitřního průměru 10 mm se naplní katexem silně kyselým R (300 μm až 840 μm). Na povrchu náplně se udržuje stále 1cm vrstva kapaliny. Kolona se promyje 50 ml deionizované vody R při průtokové rychlosti 12 ml/min až 14 ml/min.

10,0 ml zkoušeného přípravku (složení A) nebo 15,0 ml zkoušeného přípravku (složení B) se zředí v kádince asi na 40 ml deionizovanou vodou R a potom se přenese do zásobníku kolony, přičemž se kádinka promyje třikrát několika mililitry deionizované vody R, které se přidají do zásobníku kolony. Roztok se nechá protékat kolonou rychlostí 12 ml/min až 14 ml/min a eluát se zachytává. Kolona se promyje dvakrát 30 ml a jednou 50 ml deionizované vody R. Kolona se může použít pro tři stanovení před regenerací třínásobným objemem (kolony) kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Spojený eluát s promývací tekutinou (asi 150 ml) se titruje hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS s použitím 0,1 ml fenolftaleinu RS1 jako indikátoru.

Obsah citronanu sodného v g/l se vypočítá podle vzorců:

v nichž značí:

1. n - spotřebu hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS v ml,
2. C - nalezený obsah monohydrátu kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová,
3. Cʹ - nalezený obsah bezvodé kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová.

Redukující cukry. 5,0 ml zkoušeného přípravku (složení A) nebo 10,0 ml zkoušeného přípravku (složení B) se zředí vodou R na 100,0 ml. 25,0 ml těchto roztoků se převede do 250ml kuželové baňky se zabroušenou zátkou a přidá se 25,0 ml citronanu měďnatého RS1 a několik kousků porézního materiálu. Zahřívá se 2 min pod zpětným chladičem k varu a potom se přesně 10 min vaří. Po ochlazení se přidají 3 g jodidu draselného R rozpuštěného ve 3 ml vody R a opatrně po malých dávkách se přidává 25 ml roztoku kyseliny sírové R (25%). Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/ VS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace(n₁ ml). Provede se slepá zkouška s 25,0 ml vody R (n₂ ml).

Obsah redukujících cukrů se vyjádří jako glukosa bezvodá nebo jako monohydrát glukosy, jak je třeba, za použití tabulky 1.

Tab. 1.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných zabezpečených obalech, chráněn před světlem.

Označování

V označení na obalu se uvede:

1. - složení a objem přípravku,
2. - nejvyšší množství krve, které lze odebrat do obalu.

Antikoagulační roztoky citronan-fosforečnan-glukosa (CPD)

Vlastnosti

Čirá bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina, prakticky prostá částic.

Zkoušky totožnosti

1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 2 ml zkoušeného přípravku se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) na 100 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg glukosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (b). 10 mg glukosy CRL, 10 mg laktosy CRL, 10 mg fruktosy CRL a 10 mg sacharosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a nanesené skvrny se důkladně usuší. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlorethanu R (10 + 15 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Rozpouštědla musí být odměřena přesně, i malý přebytek vody může způsobit zákal. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu. Vyvíjení se ihned opakuje v čerstvě připravené směsi rozpouštědel. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, rovnoměrně se postříká roztokem 0,5 g thymolu R ve směsi složené z 5 ml kyseliny sírové R a 95 ml lihu 96% R a zahřívá se 10 min při 130 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou čtyři zřetelně oddělené skvrny.

1. B. Ke 2 ml se přidá 5 ml citronanu měďnatého RS a zahřeje se k varu; vznikne oranžová sraženina a zbarvení roztoku se změní na žluté.
2. C. Ke 2 ml se přidají 3 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce na citronany (2.3.1).
3. D. 1 ml vyhovuje zkoušce (b) na fosforečnany (2.3.1).
4. E. 0,5 ml vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,3 až 5,9; měří se zkoušený přípravek.

Hydroxymethylfurfural. Ke 2,0 ml zkoušeného přípravku se přidá 5,0 ml roztoku p-toluidinu R (100 g/l) v 2-propanolu R obsahujícím 10 % (V/V) kyseliny octové ledové R a 1,0 ml roztoku kyseliny barbiturové R (5 g/l). Směs se nechá 2 min až 3 min stát; absorbance tohoto roztoku (2.2.25) měřená při 550 nm není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 2,0 ml roztoku obsahujícího 5 μg/ml hydroxymethylfurfuralu R.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogennní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Ředí se roztokem chloridu sodného R (9 g/l) prostým pyrogenních látek na roztok obsahující asi 5 g/l citronanu sodného. Vstřikuje se 10 ml zředěného roztoku na 1 kg hmotnosti králíka.

Stanovení obsahu

Dihydrogenfosforečnan sodný. 10,0 ml se zředí vodou R na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 10,0 ml zkoumadla molybdenanvanadičného R, promíchá se a nechá se 30 min stát při 20 °C až 25 °C. Současně se stejným způsobem připraví porovnávací roztok za použití 10,0 ml základního roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (0,219 g/l). Měří se absorbance (2.2.25) obou roztoků při 450 nm proti kontrolnímu roztoku připravenému současně stejným způsobem za použití 10 ml vody R. Vypočítá se obsah dihydrogenfosforečnanu sodného (P) v g/l podle vzorce:

v němž značí:

1. C - množství dihydrogenfosforečnanu draselného R v základním roztoku v g/l,
2. A₁ - absorbanci zkoušeného roztoku,
3. A₂ - absorbanci porovnávacího roztoku.

Kyselina citronová. K 20,0 ml se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS1 a titruje se hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS.

Vypočítá se obsah monohydrátu kyseliny citronové (C) nebo kyseliny citronové bezvodé (C) v g/l podle příslušného vzorce:

1. C = 0,7005n - 0,4490P,
2. Cʹ = 0,6404m - 0,4105P,

v němž značí:

1. n - spotřebu hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS v ml,
2. P - zjištěný obsah dihydrátu dihydrogenfosforečnanu sodného v g/l, viz zkouška Dihydrogenfosforečnan sodný.

Citronan sodný. Chromatografická kolona délky 100 mm a vnitřního průměru 10 mm se naplní katexem silně kyselým R (300 μm až 840 μm). Na povrchu náplně se udržuje stále 1cm vrstva kapaliny. Kolona se promyje 50 ml deionizované vody R při průtokové rychlosti 12 ml/min až 14 ml/min.

10,0 ml zkoušeného přípravku se zředí v kádince asi na 40 ml deionizovanou vodou R a potom se přenese do zásobníku kolony, přičemž se kádinka promyje třikrát několika mililitry deionizované vody R, které se přidají do zásobníku kolony. Roztok se nechá protékat kolonou rychlostí 12 ml/min až 14 ml/min a eluát se zachytává. Kolona se promyje dvakrát 30 ml a jednou 50 ml deionizované vody R. Kolona se může použít pro tři stanovení před regenerací třínásobným objemem (kolony) kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Spojený eluát s promývací tekutinou (asi 150 ml) se titruje hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS za použití 0,1 ml fenolftaleinu RS1 jako indikátoru.

Obsah citronanu sodného v g/l se vypočítá podle příslušného vzorce:

1. 1,961n - 1,257P- 1,40C,
2. 1,961n - 1,257P- 1,53Cʹ,

v němž značí:

1. n - spotřebu hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS v ml,
2. P - nalezený obsah dihydrátu dihydrogenfosforečnanu sodného v g/l, viz zkouška Dihydrogenfosforečnan sodný,
3. C - nalezený obsah monohydrátu kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová,
4. Cʹ - nalezený obsah bezvodé kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová.

Redukující cukry. 5,0 ml se zředí vodou R na 100,0 ml. 25,0 ml tohoto roztoku se převede do 250ml kuželové baňky se zabroušenou zátkou a přidá se 25,0 ml citronanu měďnatého RS1 a několik kousků porézního materiálu. Zahřívá se 2 min pod zpětným chladičem k varu a potom se přesně 10 min vaří. Po ochlazení se přidají 3 g jodidu draselného R rozpuštěného ve 3 ml vody R a opatrně po malých dávkách se přidává 25 ml roztoku kyseliny sírové R (25%). Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/ VS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace(n₁ ml). Provede se slepá zkouška s 25,0 ml vody R (n₂ ml).

Obsah redukujících cukrů se vypočítá jako glukosa bezvodá nebo jako monohydrát glukosy podle potřeby s použitím tabulky 1.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných zabezpečených obalech, chráněn před světlem.

Označování

V označení na obalu se uvede:

1. - složení a objem přípravku,
2. - nejvyšší množství krve, které lze odebrat do obalu.

† Somatropinum pro iniectione

Somatropin pro injekci

Je to lyofilizovaný sterilní přípravek obsahující bílkovinu se strukturou (191 aminokyselinových zbytků) hlavní složky růstového hormonu produkovaného lidskou hypofýzou. Obsahuje 89,0 % až 105,0 % deklarovaného obsahu somatropinu³) (C₉₉₀H₁₅₂₈N₂₆₂O₃₀₀S₇). Vyhovuje požadavkům článků Parenteralia a Producta ab ADN recombinante.

Výroba

Připravuje se ze somatropinu nebo z roztoku somatropinu nebo biotechnologicky metodou založenou na rekombinaci DNK (rDNK), při které je injekční přípravek připravován bez izolace pevných nebo tekutých meziproduktů. V posledním případě se při vývoji výroby prokáže vhodnou validovanou metodou stanovení biologické účinnosti založenou na stimulaci růstu a schválenou oprávněnou autoritou, že látka získaná daným výrobním postupem má biologickou účinnost nejméně 2,5 m.j. v miligramu. Přečištěný přípravek, popř. s přidanými tlumivými roztoky nebo stabilizujícími přísadami, se filtruje filtrem zachycujícím bakterie, asepticky se rozplňuje do sterilních nádob ze skla třídy I (3.2.1) a provede se lyofilizace. Nádoby se ihned uzavřou tak, aby přípravek byl chráněn před mikrobiální kontaminací a vlhkostí.

Před propuštěním se na každé šarži provedou následující zkoušky, pokud oprávněná autorita neudělí výjimku:

Bílkoviny hostitelské buňky. Požadavek stanoví oprávněná autorita.

DNK hostitelské buňky a vektoru. Požadavek stanoví oprávněná autorita.

Pokud se somatropin pro injekci připravuje ze somatropinu nebo z roztoku somatropinu a byla vydána výjimka oprávněnou autoritou, nemusí výrobce injekčního přípravku provádět zkoušku totožnosti C.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek.

Zkoušky totožnosti

1. A. Vyhodnotí se elektroforeogramy ze zkoušky Izoelektrická fokusace. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídá hlavní zóna polohou hlavní zóně na elektroforeogramu porovnávacího roztoku. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (c) je pouze jedna hlavní zóna.
2. B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné bílkoviny. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. C. Provede se peptidové mapování.

Zkoušený roztok. Připraví se roztok zkoušeného přípravku v tlumivém roztoku trisacetatovém o pH 8,5 tak, aby obsahoval 2,0 mg v mililitru. Asi 1,0 ml takto připraveného roztoku se přenese do zkumavky z vhodného materiálu, např. polypropylenu. Připraví se čerstvý roztok trypsinu pro peptidové mapování R (1 g/l) ve vhodném tlumivém octanovém roztoku o pH asi 5,0 a 30 μl se přidá k roztoku zkoušené látky. Zkumavka se uzavře a vloží se na 4 h do vodní lázně 37 °C teplé. Potom se zkumavka vyjme z vodní lázně a ihned se probíhající reakce přeruší přidáním 200 μl kyseliny octové ledové R.

Porovnávací roztok. Současně se za stejných podmínek připraví porovnávací roztok s tím rozdílem, že zkoušený přípravek se nahradí somatropinem CRL.

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. - mobilní fáze, která je směsí mobilní fáze A a mobilní fáze B, které se připraví následujícím způsobem:
   1. - mobilní fáze A - 1 ml kyseliny trifluoroctové R se zředí vodou R na 1000 ml,
   2. - mobilní fáze B - ke 100 ml vody R se přidá 1 ml kyseliny trifluoroctové R a zředí se acetonitrilem R na 1000 ml.

   Průtoková rychlost je 1 ml/min. Použije se následující gradient:

   Tab. 2. Stanovení obsahu Tab. 3. Uchovávání Označování Solutiones anticoagulantes et sanguinem humanum conservantes Antikoagulační roztoky kyselina-citronan-glukosa (ACD) Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Tab. 1. Uchovávání Označování Antikoagulační roztoky citronan-fosforečnan-glukosa (CPD) Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Somatropinum pro iniectione Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti

   Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)
   0	100	0
   20	80	20
   40	75	25
   65	50	50

1. - detektoru spektrofotometrického, 214 nm.

Kolona se nejméně 15 min ustaluje mobilní fází A. Potom se kolona promývá za použití výše uvedeného gradientu a pokračuje se v promývání po dobu 5 min s průběžně se zvyšující koncentrací mobilní fáze B až na 80 %. Potom se kolona opět promývá mobilní fází A po dobu 15 min. Nastříkne se odděleně po 100 μl obou roztoků. Na konci gradientově eluce a před dalším nástřikem se zvýší koncentrace mobilní fáze B na 80 % v průběhu 5 min a poté se kolona 15 min promývá mobilní fází A.

Chromatogram zkoušeného roztoku odpovídá chromatogramu porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogramy jednotlivých roztoků kvalitativně odpovídají porovnávacímu chromatogramu dodávanému se somatropinem CRL.

1. D. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Stanovení obsahu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Zkoušky na čistotu

Příbuzné bílkoviny. Provede se kapalinová chromatografíe (2.2.29).

Zkoušený roztok (a). Připraví se roztok zkoušeného přípravku v tlumivém roztoku trometamolovém o pH 7,5 (1) tak, aby v mililitru obsahoval 2,0 mg somatropinu.

Zkoušený roztok (b). 100 μl zkoušeného roztoku (a) se zředí tlumivým roztokem trometamolovým o pH 7,5 (1) na 1,5 ml.

Porovnávací roztok (a). Připraví se roztok somatropinu CRL v tlumivém roztoku trometamolovém o pH 7,5 (1) tak, aby v mililitru obsahoval 2,0 mg.

Porovnávací roztok (b). Připraví se roztok somatropinu CRL v tlumivém roztoku trometamolovém o pH 7,5 (1) tak, aby v mililitru obsahoval 2,0 mg. K takto připravenému roztoku se přidá čerstvě připravený koncentrovaný roztok peroxidu vodíku R tak, aby bylo dosaženo výsledné koncentrace 0,01 % (V/V) a nechá se 5 h stát při 4 ° C. Potom se na mililitr roztoku přidá 4,5 mg L-methioninu R.

Roztoky se uchovávají při teplotě 2 °C až 8 °C a použijí se do 24 h. Pokud se používá automatický dávkovač, je nutno jej udržovat při teplotě 2 °C až 8 °C.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem butylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů 1-propanolu R a tlumivého roztoku trometamolového o pH 7,5 (1) (29 + 71), s průtokovou rychlostí 0,5 ml/min,
3. - detektoru spektrofotometrického, 220 nm.

Teplota kolony se udržuje na 45 °C.

Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Je-li třeba, upraví se koncentrace 1-propanolu v mobilní fázi tak, aby retenční čas hlavního píku byl (33 ± 3) min. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Určí se píky pomocí porovnávacího chromatogramu dodávaného se somatropinem CRL. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi somatropinem a jeho oxidačním produktem je nejméně 1,0.

Nastříkne se po 20 μl všech roztoků a zaznamenávají se chromatogramy po dobu nejméně 50 min. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) (6,67 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) (13 %). Nepřihlíží se k píku rozpouštědla.

Dimer a příbuzné látky s vyšší molekulovou hmotností. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30), jak je popsána ve zkoušce Stanovení obsahu.

Nastříkne se 50 μl porovnávacího roztoku (a). Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku dosahovala 50 % až 70 % celé stupnice zapisovače. Rozlišení dané poměrem výšky minima mezi píky monomeru a dimeru k výšce dimeru je menší než 0,6 (relativní retenční časy vztažené k monomeru jsou přibližně 0,94 pro dimer a 0,87 pro polymery). Několikrát se nastříkne porovnávací roztok (a) (nejméně třikrát); zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy hlavního píku je nejvýše 2,5 %.

Nastříkne se po 50 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků s retenčním časem menším než je retenční čas hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (6,0 %).

Izoelektrická fokusace. Provede se izoelektrická fokusace.

Zkoušený roztok (a). Připraví se roztok zkoušeného přípravku v roztoku hydrogenuhličitanu amonného R (3,95 g/l) tak, aby v mililitru obsahoval 2,0 mg.

Zkoušený roztok (b). 0,1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí roztokem hydrogenuhličitanu amonného R (3,95 g/l) na 1,5 ml.

Zkoušený roztok (c). Smíchá se 0,1 ml zkoušeného roztoku (a) a 0,1 ml porovnávacího roztoku. Porovnávací roztok. Připraví se roztok somatropinu CRL ve vodě R tak, aby v mililitru obsahoval 2,0 mg.

Roztok pro kalibraci izoelektrického bodu o rozmezí pH 2,5 až 6,5. Připraví se a použije podle návodu výrobce.

Se zařízením se pracuje podle návodu výrobce. Izoelektrická fokusace se provádí na hotových deskách s vrstvou gelu o rozměrech 245 mm x 110 mm x 1 mm a pH v rozmezí 4,0 až 6,5. Na vrstvu gelu se nanese odděleně po 15 μl každého roztoku. Jako anodický roztok se použije roztok kyseliny glutamové R (147,1 g/l) v roztoku kyseliny fosforečné R (50 g H₃PO₄/l) a jako katodický roztok se použije roztok β-alaninu R (89,1 g/l). Pracovní podmínky se nastaví na 2000 V a 25 mA. Nechá se proběhnout fokusace při konstantním napětí po dobu 2,5 h. Vrstva gelu se ponoří na 30 min do roztoku obsahujícího kyselinu trichloroctovou R (115 g/l) a kyselinu sulfosalicylovou R (34,5 g/l) a potom na 5 min do směsi objemových dílů kyseliny octové R, ethanolu R a deionizované vody R (8 + 25 + 67) (odbarvovací roztok). Vrstva gelu se vybarvuje ponořením na 10 min do roztoku modře kyselé 83 R (1,15 g/l) v odbarvovacím roztoku zahřátého na 60 °C a potom se ponoří do odbarvovacího roztoku do odstranění nadbytku barviva. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozdělení zón roztoku pro kalibraci izoelektrického bodu odpovídá požadavkům výrobce. Na eletroforeogramu porovnávacího roztoku je viditelná hlavní zóna s izoelektrickým bodem okolo 5 a kyselejší menší zóna okolo 4,8. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (a) žádná zóna, kromě hlavní zóny, nepřevyšuje svou intenzitou hlavní zónu na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (b) (6,25 %).

Voda. Nejvýše 3,0 %. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití methanolu bezvodého R jako vnitřního standardu. Použije se suché skleněné nádobí, které může mít vrstvu silikonu.

Roztok vnitřního standardu. 15 μl methanolu bezvodého R se zředí 2-propanolem R1 na 100 ml.

Zkoušený roztok (a). 1,0 mg zkoušeného přípravku se suspenduje v 0,1 ml 2-propanolu R1, 30 min se třepe a potom se odstřeďuje; použije se čirá supernatantní tekutina.

Zkoušený roztok (b). 1,0 mg zkoušeného přípravku se suspenduje v 0,1 ml roztoku vnitřního standardu, 30 min se třepe a potom se odstřeďuje; použije se čirá supernatantní tekutina.

Porovnávací roztok. 10 μl vody R se přidá k 50 ml roztoku vnitřního standardu.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 1 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné styrendivinylbenzen kopolymerem R (180 μm až 250 μm),
2. - helia pro chromatografií R jako nosného plynu,
3. - tepelně vodivostního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 120 °C a teplota detektoru na 150 °C.

Nastříkne se zvolený objem všech roztoků. Vypočítá se obsah vody za předpokladu, že hustota vody (2.2.5) je při 20 °C 0,997 g/ml a odečte se množství vody obsažené v roztoku vnitřního standardu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 5 m.j. endotoxinu v miligramu účinné látky.

Stanovení obsahu

Stanoví se vylučovací chromatografií (2.2.30).

Zkoušený roztok. Připraví se roztok zkoušené látky v roztoku hydrogenuhličitanu amonného R (3,95 g/l) tak, aby v mililitru obsahoval 1,0 mg.

Porovnávací roztok (a). 300 μl zkoušeného roztoku se zředí roztokem hydrogenuhličitanu amonného R (3,95 g/l) na 5,0 ml.

Porovnávací roztok (b). Připraví se roztok somatropinu CRL v roztoku hydrogenuhličitanu amonného R (3,95 g/l) tak, aby v mililitru obsahoval 1,0 mg.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky asi 0,25 m a vnitřního průměru 9,4 mm naplněné silikagelem hydrofilním pro chromatografií R jakosti vhodné pro dělení globulárních bílkovin v rozmezí molekulové hmotnosti 5000 až 60 000,
2. - mobilní fáze, kterou je zfiltrovaný a odplyněný roztok hydrogenuhličitanu amonného R (3,95 g/l), s průtokovou rychlostí 0,6 ml/min,
3. - detektoru spektrofotometrického, 214 nm.

Nastříkne se 50 μl porovnávacího roztoku (b). Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku dosahovala nejméně poloviny celé stupnice zapisovače. Několikrát se nastříkne porovnávací roztok (b) (nejméně třikrát); zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku somatropinu je nejvýše 2,5 %. Nastřikuje se střídavě po 50 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b).

Obsah se vypočítá z ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku a na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) a deklarovaného obsahu C₉₉₀H₁₅₂₈N₂₆₂O₃₀₀S₇ v somatropinu CRL.

Uchovávání

Ve sterilních zabezpečených obalech, při teplotě 2 °C až 8 °C.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

1. - obsah somatropinu v miligramech,
2. - složení a objem rozpouštědla přidaného k rekonstituci,
3. - doba, po kterou lze rekonstituovaný roztok použít, a podmínky uchovávání po tuto dobu,
4. - název a množství jakýchkoliv přísad,
5. - teplota uchovávání,
6. - zda přípravek během rozpouštění nemá být protřepáván,
7. - účinnost v mezinárodních jednotkách.

† Stramonii pulvis normatus

Práškovaný durmanový list titrovaný

Je to práškovaný (180) list durmanu, jehož obsah alkaloidů je upraven přidáním laktosy nebo drogy s nižším obsahem alkaloidů tak, aby celkový obsah alkaloidů, počítáno jako hyoscyamin (C₁₇H₂₃NO₃; M_r 289,4), činil 0,23 % až 0,27 %, vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Droga má nepříjemný pach.

Mikroskopický popis, viz Zkouška totožnosti A.

Zkoušky totožnosti

1. A. Prášek je šedozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky čepele listu s buňkami se stěnami mírně vlnitě zprohýbanými a s hladkou kutikulou; anizocytické a anomocytické průduchy (2.8.3) četnější na spodní straně listu, krycí chlupy kuželovité, jednořadé, tříbuněčné až pětibuněčné, s bradavčitými stěnami. Žláznaté chlupy krátké, paličkovité, s dvoubuněčnou až sedmibuněčnou hlavičkou. Dorziventrální mezofyl s jednou řadou palisádových buněk, houbový parenchym s drúzami šťavelanu vápenatého; kruhovitě a šroubovité ztlustlé cévy. Vlákna a síťovitě ztlustlé cévy stonku; kulovitá pylová zrna zpravidla 60 μl až 80 μm v průměru, se třemi klíčními póry a téměř hladkou exinou. Úlomky koruny s papilózní pokožkou; úlomky semene obsahující žlutohnědé zprohýbané silnostěnné sklereidy osemení; občas krystaly a písek šťavelanu vápenatého.

   Při hodnocení v glycerolu 85% R mohou být patrné krystalky laktosy.

1. B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Chromatografie, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou, zbarvením i velikostí hlavním skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku při nanášce shodných objemů.
2. C. 1 g se protřepává 2 min s 10 ml kyseliny sírové 0,05 mol/l RS a zfiltruje se. K filtrátu se přidá 1 ml amoniaku 26% R a 5 ml vody R. Opatrně se protřepává s 15 ml etheru prostého peroxidických látek R tak, aby se netvořila emulze. Vrchní vrstva se oddělí a vysuší síranem sodným bezvodým R Zfiltruje se a ether se odpaří na porcelánové misce. Přidá se 0,5 ml kyseliny dusičné R a odpaří se na vodní lázni do sucha. Přidá se 10 ml acetonu R a po kapkách roztok hydroxidu draselného (30 g/l) v lihu 96% R vznikne tmavě fialové zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Chromatografie. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 1,0 g se protřepává 15 min s 10 ml kyseliny sírové 0,05 mol/l RS. Roztok se zfiltruje a filtr se promývá kyselinou sírovou 0,05 mol/l RS až do konečného objemu 25 ml filtrátu. Přidá se 1 ml amoniaku 26% R a pak se protřepává dvakrát 10 ml etheru prostého peroxidických látek R, je-li třeba, oddělí se vrstvy odstřeďováním. Spojené etherové výtřepky se vysuší síranem sodným bezvodým R. Zfiltruje se a filtrát se odpaří na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml methanolu R.

Porovnávací roztok. 50 mg hyoscyaminiumsulfatu R se rozpustí v 9 ml methanolu R. 15 mg skopolaminiumbromidu R se rozpustí v 10 ml methanolu R. 3,8 ml roztoku hyoscyaminiumsulfatu a 4,2 ml roztoku skopolaminiumbromidu se zředí methanolem R na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 10 μl a 20 μl obou roztoků; vzdálenost mezi jednotlivými pruhy je 1 cm. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R a acetonu R (3 + 7 + 90) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 15 min při 100 °C až 105 °C. Po ochlazení se postříká asi 10 ml jodobismutitanu draselného RS2 do vzniku oranžových nebo hnědých skvrn na žlutém pozadí. Skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou (hyoscyamin v dolní třetině, skopolamin v horní třetině chromatogramu) a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku. Skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku nepřevyšují velikostí skvrny na chromatogramu porovnávacího roztoku při nanášce shodných objemů. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být patrny další slabě zbarvené skvrny; při nanášce 20 μl ve střední části chromatogramu, při nanášce 10 μl v blízkosti startu. Vrstva se postříká dusitanem sodným RS tak, aby byla průsvitná. Pozoruje se po 15 min. Skvrny odpovídající hyoscyaminu na chromatogramech zkoušeného i porovnávacího roztoku se zbarví červenohnědě, ne však šedomodře (atropin), další skvrny již nejsou patrné.