jednací řád

§ 64.

účinné od 1. 1. 1951Zúčastnil-li se prokurátor řízení ve věcech občanskoprávních (§ 6 o. s. ř.), vyznačí se to ve vyhotovení soudního rozhodnutí (§§ 157 a 170 o. s. ř.).

§ 65.

účinné od 1. 1. 1951(1) Předseda senátu může vypracováním písemného vyhotovení rozhodnutí pověřit některého soudce z povolání, který je členem senátu; vypracování písemného vyhotovení usnesení jednoduché povahy může svěřit též správním zaměstnancům.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nemůže-li předseda senátu ani jiný člen senátu pro překážku delšího trvání vypracovat písemné vyhotovení vyhlášeného (vyneseného) rozhodnutí, může jej na příkaz předsedy soudu vypracovat jiný soudce z povolání, který nebyl členem senátu.

účinné od 1. 1. 1951(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí se opatří datem jeho vyhlášení (vynesení).

§ 66.

účinné od 1. 1. 1951(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí prokurátora schvaluje a podpisuje vedoucí prokurátor, který však může toto oprávnění v některých věcech buď zcela, nebo zčásti přenést na prokurátory-aprobanty.

účinné od 1. 1. 1951(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí soudu podpisuje předseda senátu. Nemůže-li předseda senátu podepsat písemné vyhotovení rozhodnutí pro překážku delšího trvání, podpíše je za něho jiný člen senátu. Důvod, proč podpis předsedy senátu odpadl, se poznamená na písemném vyhotovení rozhodnutí.

§ 67.

účinné od 1. 1. 1951(1) Při usneseních jednoduché povahy, která v plném rozsahu vyhovují podanému návrhu a která nemusí být odůvodněna, může být písemné vyhotovení usnesení nahrazeno stručným povolovacím záznamem („Návrhu se vyhovuje“).

účinné od 1. 1. 1951(2) V povolovacím záznamu se dále uvede, zda se má pro pořízení stejnopisu vyhotovení rozhodnutí použít předepsaného vzoru („Návrhu se vyhovuje, vzor č. ...“) nebo povolovacího razítka („Návrhu se vyhovuje, raz.“).

účinné od 1. 1. 1951(3) Povolovacího razítka lze použít, je-li po ruce dostatečný počet stejnopisů písemného podání nebo dostatečný počet stejnopisů rubrik; tato podání nebo tyto rubriky musí obsahovat určitý návrh souhlasný s písemným podáním, jakož i právní poučení o opravném prostředku.

účinné od 1. 1. 1951(4) Je-li toho třeba, uvede se v povolovacím záznamu též výše určených nákladů.

§ 68.

účinné od 1. 1. 1951(1) Povolovací razítko se otiskne na přední straně stejnopisu písemného podání nebo rubriky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Pro povolovací razítko se stanoví tento vzor:

účinné od 1. 1. 1951

§ 69.

účinné od 1. 1. 1951Použití návrhu usnesení předloženého účastníky.

účinné od 1. 1. 1951V občanskoprávních věcech mohou účastníci v zájmu urychleného vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též potřebné stejnopisy usnesení, které navrhují a které se má vydat bez slyšení účastníků. Hodí-li se tyto stejnopisy, může jich soud po případném provedení doplňků použít.

§ 70.

účinné od 1. 1. 1951(1) Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí prokurátora nebo soudu, listiny o ustanovení poručníka nebo opatrovníka (§ 253 odst. 2, § 262 o. s. ř.), listiny o ustanovení správce likvidační podstaty (§ 581 o. s. ř.), úřední vysvědčení (§ 39), ověřovací doložky (§ 171 odst. 2, § 174 odst. 3), jakož i všechny stejnopisy vyřízení určené pro cizozemské soudy nebo úřady opatří vedoucí úředník oddělení kulatým úředním razítkem.

účinné od 1. 1. 1951(2) Stejnopisy vyhotovení usnesení ve zkrácené formě (§§ 67 a 68) se kulatým úředním razítkem neopatřují.

účinné od 1. 1. 1951(3) Jsou-li stejnopisy uvedené v odstavci 1 určeny pro cizinu, podpisuje je prokurátor-aprobant nebo předseda senátu vlastnoručně; správnost ostatních stejnopisů potvrzuje vedoucí úředník oddělení.

§ 71.

účinné od 1. 1. 1951Stejnopisy poukazů, kterými se nařizuje vydání peněz nebo jiných hodnot, podpisuje vlastnoručně prokurátor-aprobant nebo předseda senátu; vedoucí prokurátor nebo předseda soudu opatří je osmihranným úředním razítkem.

§ 72.

účinné od 1. 1. 1951Vypravení stejnopisů vyhotovení rozhodnutí.

účinné od 1. 1. 1951(1) Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí prokurátora nebo soudu mají být vypraveny nejpozději do 15 dnů po vyhlášení (vynesení) rozhodnutí. Tato lhůta může být prodloužena jen se souhlasem vedoucího prokurátora a v řízení před soudem se souhlasem předsedy soudu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rozhodnutí opravné stolice se zašle v potřebném počtu stejnopisů i se spisy první stolici, která zařídí jeho doručení (§§ 29 a 64 tr. ř., §§ 189 a 196 o. s. ř.).

§ 73.

účinné od 1. 1. 1951Doložka o právní moci rozhodnutí.

účinné od 1. 1. 1951(1) Jakmile rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená vedoucí úředník oddělení na vyhotovení rozhodnutí tuto skutečnost, jakož i den, kdy právní moc nastala. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, má se to v záznamu přesně vyjádřit.

účinné od 1. 1. 1951(2) Záznam uvedený v odstavci 1 se učiní též na stejnopisech vyhotovení rozhodnutí, kterými se vyrozumívají jiné soudy nebo úřady (orgány veřejné správy); na žádost osoby, které bylo rozhodnutí doručeno ještě před jeho právní mocí, učiní se tento záznam i na stejnopise, který tato osoba předloží.

§ 74.

účinné od 1. 1. 1951Doložka o vykonatelnosti rozhodnutí.

účinné od 1. 1. 1951Na žádost osoby, které bylo doručeno rozhodnutí vykonatelné ještě před tím, než nabylo právní moci, vyznačí vedoucí úředník oddělení vykonatelnost rozhodnutí na stejnopise, který tato osoba předloží.

§ 75.

účinné od 1. 1. 1951(1) Doručení písemností a jeho způsob nařizuje prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. K písemnostem, jejichž doručení má být prokázáno, se připojí doručenka.

účinné od 1. 1. 1951(2) Písemnosti prokurátora a soudu se zpravidla doručují poštou jako listovní zásilky, v naléhavých případech jako spěšné zásilky.

účinné od 1. 1. 1951(3) Uzná-li to prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu za výhodnější, vykoná se doručení doručovatelem prokuratury nebo soudním doručovatelem.

účinné od 1. 1. 1951(4) Ve zvláště naléhavých případech může prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu požádat o provedení doručení příslušný místní národní výbor nebo, zejména při nařízeném předvedení, příslušné velitelství Sboru národní bezpečnosti.

účinné od 1. 1. 1951(5) Má-li být písemnost prokurátora nebo soudu doručena při nějakém úředním úkonu (na př. při domovní prohlídce nebo při výkonu exekuce zabavením movitých věcí), obstará její doručení orgán, který má úkon vykonat; v takových případech se doručenka nepřipojuje a výkon doručení se osvědčí v protokole, který byl o úkonu sepsán.

účinné od 1. 1. 1951(6) Prokurátoru se doručují písemnosti soudu zpravidla současně se spisy, aby do nich mohl nahlédnout.

§ 76.

účinné od 1. 1. 1951Několik písemností pro jednu osobu může být doručeno na jednu doručenku jen tehdy, jde-li o tutéž věc.

§ 77.

účinné od 1. 1. 1951Adresátovi lze doručit v bytě, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižen.

§ 78.

účinné od 1. 1. 1951Písemnosti určené úřadům (orgánům veřejné správy), soudům, ústavům, podnikům nebo právnickým osobám se doručí jejich zaměstnancům oprávněným přijímat písemnosti (podatelně). Není-li takových osob, doručí se kterémukoli přítomnému zaměstnanci, který je ochoten je přijmout.

§ 79.

účinné od 1. 1. 1951Písemnosti, určené v trestním řízení příslušníkům ozbrojených sborů v činné službě, doručí se prostřednictvím jejich představeného; není-li znám představený vojenských osob v činné službě, doručí se takové písemnosti prostřednictvím místního velitele; není-li znám představený příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě, doručí se takové písemnosti prostřednictvím nejbližšího velitelství příslušného Sboru.

§ 80.

účinné od 1. 1. 1951Písemnosti určené osobám, kterým přísluší právo exteritoriality, nebo osobám v bytech osob exteritoriálních nebo v exteritoriálních budovách nebo místnostech předloží se ministerstvu spravedlnosti, které zařídí jejich doručení.

§ 81.

účinné od 1. 1. 1951Odepření přijetí doručované písemnosti.

účinné od 1. 1. 1951(1) Jestliže adresát odepřel písemnost přijmout, vrátí ji doručovatel prokuratuře nebo soudu. Na doručence uvede datum a důvod odepření přijetí.

účinné od 1. 1. 1951(2) Uznal-li prokurátor nebo soud, že odepření přijetí písemnosti bylo bezdůvodné, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno. Na tyto následky musí doručovatel adresáta upozornit a na doručence musí poznamenat, že se tak stalo.

§ 82.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nebyl-li adresát, kterému má být písemnost doručena v bytě, tam zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost doručena každé dorostlé osobě v bytě spolubydlící, a kdyby takové osoby nebylo, pronajimateli nebo osobě pověřené v domě dozorem, pokud tam bydlí a jsou ochotni písemnost přijmout.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nebyl-li adresát, kterému má být písemnost doručena na pracovišti, tam zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost určená zaměstnavateli doručena každému jeho zaměstnanci, pokud je ochoten ji přijmout; písemnost určená zaměstnanci může být doručena jeho zaměstnavateli nebo zástupci zaměstnavatele anebo spoluzaměstnancům, pokud jsou ochotni ji přijmout.

účinné od 1. 1. 1951(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 lze na obálce písemnosti uvést osobu, které nesmí být písemnost pro její zájem na věci nebo z jiných důvodů při náhradním doručení doručena.

účinné od 1. 1. 1951(4) Nezdržuje-li se adresát v místě určení a může-li doručovatel ihned zjistit nové místo jeho pobytu, zašle písemnost za adresátem, není-li na zásilce výslovně uvedeno, že doručení mimo místo určení je vyloučeno.

§ 83.

účinné od 1. 1. 1951(1) Není-li možno doručit písemnost některým ze způsobů uvedených v § 82 odst. 1 a 2, uloží ji poštovní doručovatel u poštovního úřadu, doručovatel prokuratury u prokuratury, soudní doručovatel u soudu a orgán místního národního výboru u místního národního výboru. Adresáta o tom vyrozumí oznámením, které zanechá v jeho bytě nebo na pracovišti, a není-li to možné, ve schránce určené pro přijímání jeho pošty. Není-li takové schránky, upevní oznámení na dveřích vchodu do jeho bytu nebo na vhodném místě pracoviště a podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze sousedství nebo osoby zaměstnané na pracovišti. Tyto okolnosti uvede doručovatel na doručence, poznamená, kterého dne byla písemnost uložena, a vrátí doručenku prokuratuře nebo soudu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Den, kdy byla písemnost uložena, se považuje za den doručení písemnosti. Takové uložení má účinky doručení, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

§ 84.

účinné od 1. 1. 1951Doručování do vlastních rukou.

účinné od 1. 1. 1951(1) Do vlastních rukou adresátových musí být písemnost doručena

1. účinné od 1. 1. 19511. v případech stanovených zákonem,
2. účinné od 1. 1. 19512. uzná-li to prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu z důležitých důvodů za potřebné.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nebyl-li adresát, jemuž má být písemnost doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, vyzve ho doručovatel, aby byl v určitý den a hodinu přítomen k přijetí písemnosti. S výzvou naloží doručovatel jako s oznámením při náhradním doručení (§ 83 odst. 1 druhá a třetí věta). Nebude-li výzvě vyhověno, uloží poštovní doručovatel písemnost na poště, doručovatel prokuratury u prokuratury, soudní doručovatel u soudu a orgán místního národního výboru u místního národního výboru; o tom se adresát vyrozumí a současně se upozorní, že si má doručovanou písemnost do tří dnů vyzvednout.

účinné od 1. 1. 1951(3) Jestliže si adresát písemnost ve lhůtě tří dnů nevyzvedl, považuje se poslední den této lhůty za den, kdy bylo doručení vykonáno, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

účinné od 1. 1. 1951(4) Ustanovení odstavce 2 věty třetí a odstavce 3 nelze užít při doručování písemností, u nichž je náhradní doručení podle ustanovení § 65 odst. 2 druhé věty tr. ř. vyloučeno. V těchto případech se doručenka opatří nápadným označením „Náhradní doručení vyloučeno“.

§ 85.

účinné od 1. 1. 1951Doručenky.

účinné od 1. 1. 1951(1) Při doručování do vlastních rukou adresáta se použije modrých doručenek, jinak se užije bílých doručenek.

účinné od 1. 1. 1951(2) Zásilky s modrými doručenkami se podávají na poštu vždy doporučeně.

§ 86.

účinné od 1. 1. 1951Náklady řízení ve věcech trestních.

účinné od 1. 1. 1951(1) K nákladům trestního řízení hrazeným zálohově státem (§ 67 tr. ř.) náležejí zejména:

1. účinné od 1. 1. 19511. náklady doručování (včetně poštovného),
2. účinné od 1. 1. 19512. náklady předvedení, dopravy a doprovodu obviněných a jiných osob,
3. účinné od 1. 1. 19513. cestovní výdaje prokurátorů, soudců, zapisovatele a jiných pomocných osob, jakož i náhrady poskytované soudcům z lidu,
4. účinné od 1. 1. 19514. náklady zajištění výkonu rozhodnutí, zejména zajištění výkonu trestu propadnutí jmění (§§ 283 a násl. tr. ř.),
5. účinné od 1. 1. 19515. svědečné,
6. účinné od 1. 1. 19516. znalečné a tlumočné, jakož i náhrada hotových výloh spojených se znaleckým a tlumočnickým úkonem,
7. účinné od 1. 1. 19517. nutná vydání a odměna obhájce ustanoveného podle § 45 tr. ř.,
8. účinné od 1. 1. 19518. nutná vydání spojená s uschováním věcí důležitých pro trestní řízení (§ 82 tr. ř.),
9. účinné od 1. 1. 19519. náklady spojené se zaopatřením obviněného ve vazbě,
10. účinné od 1. 1. 195110. náklady spojené s výkonem trestu a ochranného opatření,
11. účinné od 1. 1. 195111. náklady spojené se zajištěním nároků poškozeného vzešlých z trestného činu (§ 49 tr. ř.).

účinné od 1. 1. 1951(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené se zaopatřením ve vazbě a s výkonem trestu odnětí svobody a ochranného opatření vyhlásí každoročně ministerstvo spravedlnosti v příslušném úředním listě určeném pro soudní vyhlášky. Náklady na zdravotní péči po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření se účtují podle skutečného vydání.

účinné od 1. 1. 1951(3) Náklady na léčení úrazu, který utrpěla osoba, na níž se vykonává vazba, trest odnětí svobody nebo ochranné opatření, při práci nařízené vězeňským, výchovným nebo léčebným ústavem, se k nákladům trestního řízení nepočítají.

§ 87.

účinné od 1. 1. 1951Náklady řízení ve věcech občanskoprávních.

účinné od 1. 1. 1951K nákladům řízení ve věcech občanskoprávních, hrazeným zálohově státem, náležejí zejména:

1. účinné od 1. 1. 19511. výdaje na soudní úkony, od nichž byl účastník osvobozen (§ 140 odst. 1, § 144 odst. 1 o. s. ř.),
2. účinné od 1. 1. 19512. nutná vydání a odměna zástupce ustanoveného podle § 142 odst. 1 nebo § 144 odst. 1 o. s. ř.,
3. účinné od 1. 1. 19513. náklady spojené s procesním úkonem, který soud vykonal, ačkoli účastník nesložil na ně zálohu, jejíž složení mu bylo podle § 128 odst. 1 o. s. ř. uloženo.

§ 88.

účinné od 1. 1. 1951(1) Účastníku, který se osobně dostavil k soudu, poněvadž to bylo účelné k uplatnění nebo k obraně jeho práva, přísluší proti odpůrci, vůči němuž má nárok na náhradu nákladů řízení (§§ 129 až 132 o. s. ř.), náhrada nutných vydání a ušlé odměny za práci.

účinné od 1. 1. 1951(2) K nutným vydáním účastníka náleží

1. účinné od 1. 1. 19511. jízdné (§§ 89 až 91),
2. účinné od 1. 1. 19512. stravné (§ 92),
3. účinné od 1. 1. 19513. nocležné (§ 93).

účinné od 1. 1. 1951(3) Nárok na náhradu ušlé odměny za práci může uplatnit jen účastník, který pro svou účast u soudu byl nepřítomen v zaměstnání a nemá za tuto dobu nárok na mzdu (plat) vůči svému zaměstnavateli. Náhrada skutečně ušlé mzdy (platu) se přiznává na základě potvrzení účastníkova zaměstnavatele podle průměru za poslední výplatní období.

účinné od 1. 1. 1951(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech průvodce, nahradí se i průvodci jeho nutná vydání a ušlá odměna, jako by průvodce sám byl účastníkem.

§ 89.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí v místě, kde se řízení koná.

účinné od 1. 1. 1951(2) Použil-li účastník veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu jízdné za nejnižší vozovou třídu. Jízdné za použití rychlíku (vlaku, autobusu) se hradí při vzdálenostech přes 100 km, jinak jen tehdy, kdyby se účastník s ohledem na dobu jednání nemohl dostavit včas na místo řízení nebo kdyby bylo nutno hradit mu nocležné.

účinné od 1. 1. 1951(3) Účastníku stiženému těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech se může uhradit i jízdné vyšší vozové třídy.

§ 90.

účinné od 1. 1. 1951(1) Jestliže účastník (§ 89) při větší vzdálenosti místa řízení od stanoviště veřejného hromadného dopravního prostředku musil použít ještě místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

účinné od 1. 1. 1951(2) Místní přepravné se hradí též účastníku, který bydlí v místě, kde se řízení koná, jestliže se zřetelem na vzdálenost místa řízení od místa svého bydliště nebo pracoviště použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 91.

účinné od 1. 1. 1951Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta byla vykonána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, poskytne se účastníku při cestě

1. účinné od 1. 1. 19511. pěšky nebo jízdním kolem náhrada v částce 2 Kčs za každý kilometr,
2. účinné od 1. 1. 19512. najatým povozem (motorovým vozidlem) náhrada skutečně vzniklých výdajů do obvyklé výše,
3. účinné od 1. 1. 19513. vlastním povozem (motorovým vozidlem) náhrada ve výši dvou třetin obvyklých výdajů za nájemní povoz (motorové vozidlo).

§ 92.

účinné od 1. 1. 1951Nárok na stravné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě, kde se řízení koná, trval-li jeho pobyt v tomto místě i s cestou tam a zpět déle než 6 hodin. V takovém případě má účastník nárok na stravné v částce 40 Kčs, a trval-li pobyt déle než 12 hodin, na stravné v částce 80 Kčs.

§ 93.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nárok na nocležné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě řízení, jestliže s ohledem na dobu řízení byl nucen se ubytovat mimo domov.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nocležné se poskytne ve výši skutečně zaplaceného výdaje za ubytování, nejvýše však v částce 70 Kčs za jednu noc. Za noc, které účastník s ohledem na dobu řízení použije k cestě, přísluší mu nocležné jen tehdy, musí-li se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.

§ 94.

účinné od 1. 1. 1951Náklady poškozeného, zákonných zástupců a zmocněnců a svědečné.

účinné od 1. 1. 1951(1) Pro určení výše nutných vydání a ušlé odměny za práci, které je obviněný povinen nahradit poškozenému na jeho žádost [§ 68 odst. 1 písm. b) tr. ř.], jakož i pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo poškozeného nebo jejich zmocněnců, kteří nejsou advokáty, a pro určení výše svědečného (§ 74 odst. 1 tr. ř., § 107 odst. 1 o. s. ř.) užije se ustanovení §§ 88 až 93 obdobně.

účinné od 1. 1. 1951(2) Předseda senátu může rozhodování o svědečném svěřit vedoucímu úředníku oddělení (§ 107 odst. 2, § 677 o.s.ř.).