Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/25 ve věci návrhu na zrušení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb.
34. Ústavní soud dne 26. 11. 2025 obdržel společné vyjádření spolku Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, z. s., který sdružuje 22 nevládních organizací, s nimiž společně hájí práva cizinců v České republice, a organizace META, o. p. s. – Podpora příležitostí ve vzdělávání, která je členem tohoto konsorcia. Podle jejich informací vyžádaných od Magistrátu hl. m. Prahy a jednotlivých základních škol v Praze proběhl zvláštní zápis pouze v 16 školách, z čehož vyvozují, že samy školy nepovažují takové zápisy za účelné (vzhledem k deklarovanému cíli napadené právní úpravy, jímž má být rovnoměrné rozmístění ukrajinských dětí do prvních tříd) a že to svědčí i o metodickém usměrnění ze strany MŠMT. Z podaných 114 přihlášek bylo rozhodnuto o nepřijetí v 38 případech, patrně z důvodu naplnění kapacity již v řádném kole zápisu. Pouze u 9 dětí, které nebyly přijaty, má městská část informace, zda a do jaké základní školy byly děti přijaty, takže zmíněný deklarovaný cíl není sledován ani aktivně řízen.
35. Konkrétně zmiňují případ Prahy 9, kde bylo podáno 55 přihlášek, vydáno 27 rozhodnutí o nepřijetí a kde i přes vysoký počet přihlášek dvě základní školy nepřijaly v rámci zvláštního zápisu žádné dítě. Dále poukazují na situaci v Praze 22, kde zvláštní zápisy realizovaly dvě školy, jedna škola nepřijala žádné dítě, ač bylo podáno 9 přihlášek; to nasvědčuje spíše než rovnoměrnému rozmístění dětí jejich koncentraci.
36. Ze zjištěných dat vyvozují, že velmi pravděpodobně by většina těchto dětí byla přijata v rámci řádného zápisu a že deklarovaný cíl se nerealizuje, naopak se zvyšuje riziko faktické segregace. Dále mají za to, že odkládání přijímání těchto dětí prohlubuje (míněno zřejmě „ztěžuje“) sociální inkluzi, neboť jejich vrstevníci a kamarádi půjdou k zápisu do školy společně, zatímco ony budou čekat několik měsíců v nejistotě, což může vést k vyčlenění z kolektivu a posílení nežádoucího pocitu „jinakosti“. Zmiňují rovněž, že se zvláštní zápisy nevztahují na jiné cizince, včetně ukrajinských dětí s jiným typem pobytového statusu, a že se mohou týkat dětí, které prošly českým předškolním vzděláváním a ovládají český jazyk na velmi dobré úrovni.
37. Podle vyjadřujících se osob existují méně omezující a efektivnější prostředky k dosažení deklarovaného cíle, např. různé formy „předzápisů“ pro všechny, které se obejdou bez legislativní úpravy a které umožní zmapovat potřeby jednotlivých škol a dětí a zajistit podporu a komunikaci s rodiči budoucích žáků. S ohledem na výše uvedené podporují podaný návrh a žádají, aby Ústavní soud vyhověl návrhu na přednostní projednání, neboť termín běžných zápisů se posouvá na měsíc leden.
VI. Upuštění od ústního jednání
38. Ústavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, pročež od něj podle § 44 věty první zákona o Ústavním soudu upustil.
39. Poté přikročil (jak mu to v souladu se zásadou oficiality ukládá § 68 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) k posouzení, zda jsou napadená zákonná ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, tedy zda a) byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence, b) byl dodržen ústavně předepsaný způsob jejich přijetí, resp. vydání a konečně c) je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
VII. Průběh legislativního procesu a posouzení jeho ústavní konformity
40. Jde-li o průběh schvalování zákona č. 24/2025 Sb., Ústavní soud vyšel zejména z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem, jakož i z veřejně dostupných zdrojů (stenozáznamů z jednání schůzí obou komor Parlamentu, usnesení a sněmovních a senátních tisků volně dostupných na http://www.psp.cz a http://www.senat.cz), neboť skutečnosti zde uvedené navrhovatelka nenapadá a ani Ústavní soud jinak neshledal důvod o jejich věrohodnosti pochybovat.
41. Ústavní soud na jejich základě předně konstatuje, že zákon č. 24/2025 Sb. byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence. Navrhovatelka ani v tomto ohledu žádné výhrady nevznáší, její argumentace se soustředí na údajný ústavněprávní deficit legislativního procesu, konkrétně na to, že pozměňovací návrh byl původně zamítnut a námitka vznesená poslancem Radkem Vondráčkem proti danému hlasování byla vznesena opožděně a také že napadená ustanovení mají povahu tzv. legislativních přílepků. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka jiné výhrady nevznesla a ani Ústavní soud prima facie nezjistil, že by legislativní proces mohl být stižen nějakou jinou kvalifikovanou vadou, přistoupil k posouzení důvodnosti konkrétně zmíněných námitek.