Platné znění

Vyhláška, kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků

účinné od 1. 8. 2004
účinné od 1. 8. 2004Ministr:
účinné od 1. 8. 2004MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.
účinné od 1. 8. 2004
účinné od 1. 8. 2004

účinné od 1. 8. 2004Seznam základních metod pro zkoušení toxicity chemických látek nebo přípravků

účinné od 1. 8. 2004
Seznam základních metod pro zkoušení toxicity chemických látek nebo přípravků
B.1 bisAkutní toxicita orální (per os) – metoda fixní dávky
B.1 trisAkutní toxicita orální (per os) – metoda stanovení třídy akutní toxicity
B.2Akutní toxicita inhalační
B.3Akutní toxicita dermální
B.4Kožní dráždivost
B.5Oční dráždivost
B.6Senzibilizace kůže
B.7Subakutní toxicita orální (per os) (28 denní opakovaná aplikace)
B.8Subakutní toxicita inhalační (28 denní opakovaná aplikace)
B.9Subakutní toxicita dermální (28 denní opakovaná aplikace)
B.10Mutagenita – test chromozómových aberací u savčích buněk in vitro
B.11Mutagenita – test chromozómových aberací v kostní dřeni savců in vivo
B.12Mutagenita – in vivo mikronukleus test v savčích erytrocytech
B.13/14Mutagenita – test reverzních mutací u baktérií
B.15Genové mutace – Saccharomyces cerevisiae
B.16Mitotické rekombinace – Saccharomyces cerevisiae
B.17Mutagenita - test genových mutací v savčích buňkách in vitro
B.18Poškození DNA reparace – neplánovaná syntéza DNA – savčí buňka in vitro
B.19SCE – výměna sesterských chromatid in vitro
B.20Recesivní letální mutace vázané na pohlaví u Drosophila melanogaster
B.21Test transformace savčích buněk in vitro
B.22Dominantní letální test u hlodavců
B.23Analýza chromozómových aberací u savčích spermatogonií
B.24Spot test u myší
B.25Přenosné translokace u myší
B.26Test subchronické orální toxicity (90 denní studie orální toxicity s opakovanou aplikací hlodavcům
B.27Test subchronické orální toxicity (90 denní studie orální toxicity s opakovanou aplikací hlodavcům
B.28Subchronická toxicita dermální (90 denní opakovaná aplikace, studie na hlodavcích)
B.29Subchronická toxicita inhalační (90 denní opakovaná aplikace, studie na hlodavcích)
B.30Testování chronické toxicity
B.31Studie teratogenity
B.32Test karcinogenity
B.33Kombinovaný test chronické toxicity/karcinogenity
B.34Reprodukční toxicita – jednogenerační test
B.35Reprodukční toxicita – dvougenerační test
B.36Toxikokinetika
B.37Pozdní neurotoxicita organických sloučenin fosforu
B.38Pozdní neurotoxicita organických sloučenin fosforu – 28 denní opakovaná expozice
B.39Test neplánované syntézy DNA v savčích jaterních buňkách in vivo
B.40Leptavé účinky na kůži
B.41Fototoxicita – test fototoxicity 3T3 NRU – in vitro
účinné od 1. 8. 2004

Příloha č. 1

účinné od 1. 8. 2004 k vyhlášce č. 443/2004 Sb.

účinné od 1. 8. 2004Základní pojmy a metody pro zkoušení toxicity chemických látek nebo chemických přípravků

účinné od 1. 8. 2004VŠEOBECNÝ ÚVOD

  1. účinné od 1. 8. 20041 ZÁKLADNÍ POJMY
    1. účinné od 1. 8. 20041.1 Akutní toxicita
      1. účinné od 1. 8. 2004zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky nějaké látky.
    1. účinné od 1. 8. 20041.2 Zřejmá toxicita
      1. účinné od 1. 8. 2004je všeobecný termín popisující jasné příznaky toxicity po aplikaci testované látky. Jsou to příznaky dostačující pro posouzení rizika a měly by být takové, že po zvýšení podávané dávky může být očekáván vznik těžkých toxických příznaků a pravděpodobně i úmrtí.
    1. účinné od 1. 8. 20041.3 Dávka
      1. účinné od 1. 8. 2004je množství podané testované látky. Dávka je vyjádřena jako hmotnost látky (gramy nebo miligramy) nebo jako hmotnost testované látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (např. miligramy na kilogram tělesné hmotnosti), nebo jako konstantní dietní koncentrace (díly na milión dílů - ppm, nebo miligramy na kilogram potravy).
    1. účinné od 1. 8. 20041.4 Diskriminační dávka
      1. účinné od 1. 8. 2004je nejvyšší ze čtyř pevných dávkových hladin, kterou je možno podat, aniž by způsobila uhynutí (včetně humánního utracení) související s podanou látkou.
    1. účinné od 1. 8. 20041.5 Dávkování
      1. účinné od 1. 8. 2004je všeobecný termín zahrnující dávku, frekvenci a celkovou dobu podávání.
    1. účinné od 1. 8. 20041.6 LD50 (střední smrtná dávka)
      1. účinné od 1. 8. 2004je statisticky vypočtená jednotlivá dávka látky, která pravděpodobně způsobí za definovanou dobu smrt 50 % zvířat, kterým byla podána. Hodnota LD50 se udává jako hmotnost testované látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (mg.kg-1 tělesné hmotnosti).
    1. účinné od 1. 8. 20041.7 LC50 (střední smrtná koncentrace)
      1. účinné od 1. 8. 2004je statisticky vypočtená koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí smrt do určité doby po expozici u 50 % pokusných zvířat, exponovaných po definovanou dobu. Hodnota LC50 se udává jako hmotnost testované látky ve standardním objemu vzduchu (mg.l-1).
    1. účinné od 1. 8. 20041.8 NOAEL
      1. účinné od 1. 8. 2004je zkratka pro „No Observed Adverse Effect Level“ a je to nejvyšší dávka nebo expoziční koncentrace látky, při které není pozorován žádný statisticky významný nepříznivý účinek na organismus v porovnání s kontrolní skupinou.
    1. účinné od 1. 8. 20041.9 LOAEL
      1. účinné od 1. 8. 2004je zkratka pro „Lowest Observed Adverse Effect Level“ a je to nejnižší dávka nebo expoziční koncentrace látky, při které je ještě pozorován statisticky významný nepříznivý účinek na organismus v porovnání s kontrolní skupinou.
    1. účinné od 1. 8. 20041.10 Toxicita po opakované dávce/subchronická toxicita
      1. účinné od 1. 8. 2004zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemické látce, po dobu představující krátký úsek (desítky dnů) očekávané délky života příslušného živočišného druhu.
    1. účinné od 1. 8. 20041.11 Nejvyšší tolerovaná dávka (MTD - maximum tolerated dose)
      1. účinné od 1. 8. 2004je nejvyšší dávka, která u zvířat vyvolává zřetelné projevy toxicity, avšak bez podstatného vlivu na přežití s ohledem na účinek, který je testován.
    1. účinné od 1. 8. 20041.12 Kožní dráždivost
      1. účinné od 1. 8. 2004je vyvolání zánětlivých změn na kůži po aplikaci testované látky.
    1. účinné od 1. 8. 20041.13 Oční dráždivost
      1. účinné od 1. 8. 2004je vyvolání změn na oku po aplikaci testované látky na povrch oka.
    1. účinné od 1. 8. 20041.14 Senzibilizace kůže (alergická kontaktní dermatitida)
      1. účinné od 1. 8. 2004je imunologicky vyvolaná reakce kůže na testovanou látku.
    1. účinné od 1. 8. 20041.15 Poleptání kůže
      1. účinné od 1. 8. 2004je vyvolání nevratného tkáňového poškození kůže při působení testované látky po dobu od 3 minut do 4 hodin.
    1. účinné od 1. 8. 20041.16 Toxikokinetika
      1. účinné od 1. 8. 2004je studium absorpce, distribuce, metabolismu a exkrece testovaných látek.
    1. účinné od 1. 8. 20041.17 Absorpce
      1. účinné od 1. 8. 2004označuje proces(y), kterým(i) aplikovaná látka vstupuje do těla.
    1. účinné od 1. 8. 20041.18 Exkrece
      1. účinné od 1. 8. 2004označuje proces(y), kterým(i) je aplikovaná látka případně její metabolity odstraňovány z těla.
    1. účinné od 1. 8. 20041.19 Distribuce
      1. účinné od 1. 8. 2004označuje proces(y), kterým(i) je absorbovaná látka případně její metabolity rozdělovány v těle.
    1. účinné od 1. 8. 20041.20 Metabolismus
      1. účinné od 1. 8. 2004označuje proces(y), kterým(i) je chemická struktura aplikované látky měněna v těle enzymatickými nebo neenzymatickými reakcemi.
  1. účinné od 1. 8. 20042 AKUTNÍ - OPAKOVANÁ APLIKACE/ SUBCHRONICKÁ A CHRONICKÁ TOXICITA

    účinné od 1. 8. 2004Akutní toxické účinky a orgánová nebo systémová toxicita mohou být vyhodnoceny za použití velkého počtu různých testů toxicity (metody B.1 - B.52),3),4)), ze kterých může být po jediné aplikaci získán předběžný odhad toxicity.

    účinné od 1. 8. 2004V závislosti na toxicitě látky lze zvolit různé postupy od limitního testu až po kompletní stanovení LD50. Pro inhalační studie není limitní test navržen, protože nebylo možné definovat limitní hodnotu jednorázové inhalační expozice.

    účinné od 1. 8. 2004Pozornost se věnuje metodám, které využívají co nejmenší počet zvířat a minimalizují utrpení zvířete, například metoda fixní dávky (metoda B.1 bis)2) a metoda stanovení třídy akutní toxicity (metoda B.1 tris)4). Při testování na jednom druhu může studie na druhém druhu doplnit závěry vyvozené z první studie. V tomto případě se použije standardní testovací metoda nebo může být použito menšího počtu zvířat.

    účinné od 1. 8. 2004Testem toxicity s opakovanou aplikací (metody B.7,4) B.82) a B.92)) se posuzují toxické účinky vznikající v důsledku opakované expozice. Důležité je klinické pozorování zvířat tak, aby se získalo co nejvíce informací. Tyto testy pomohou zjistit cílové orgány toxicity a toxické a netoxické dávky. Od dlouhodobých studií se vyžaduje zkoumání těchto aspektů do větší hloubky (metody B.26,7) B.27,7) B.28,1) B.29,1) B.301) a B.331)).

  1. účinné od 1. 8. 20043 MUTAGENITA - GENOTOXICITA

    účinné od 1. 8. 2004Mutagenita se vztahuje k indukci trvalých přenosných změn v množství nebo struktuře genetického materiálu buněk nebo organismů. Tyto změny („mutace“) mohou postihnout jediný gen nebo segmenty genů, blok genů nebo celé chromozómy. Účinky na celé chromozómy se mohou projevovat změnou jejich struktury a/nebo počtu.

    účinné od 1. 8. 2004Mutagenní aktivita látky se stanoví testy in vitro na genové (bodové) mutace v baktériích (metoda B.13/14)5) anebo na strukturální chromozómové aberace v savčích buňkách (metoda B.10)5).

    účinné od 1. 8. 2004Přijatelné jsou také postupy in vivo, např. micronucleus test (metoda B.12)5) nebo analýza metafáze chromozomů kostní dřeně (metoda B.11)5). Je však třeba dávat jednoznačně přednost in vitro metodám, pokud nejsou kontraindikovány.

    účinné od 1. 8. 2004Pro látky vyráběné ve velkém množství nebo pro stanovení a kontrolu rizika mohou být vyžadovány ještě další studie ke zjištění mutagenity nebo k předběžnému vyšetření na karcinogenitu. Tyto studie lze využít k několika účelům: potvrzení výsledků získaných základním souborem testů; zkoumání účinků nezachycených základním souborem metod; zahájení nebo rozšíření studií in vivo.