Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s. a č. 33/2005 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

1. 2.2.62.1.5.1 Látky, které neobsahují infekční látky, nebo látky, u nichž není pravděpodobné, že způsobí nemoc u lidí nebo zvířat, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2. 2.2.62.1.5.2 Látky obsahující mikroorganismy, které jsou nepatogenní vůči lidem nebo zvířatům, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
3. 2.2.62.1.5.3 Látky v takové formě, že všichni přítomní původci nemocí byli neutralizováni nebo desaktivováni, takže už nepředstavují zdravotní riziko, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazeni do jiné třidy.
4. 2.2.62.1.5.4 Látky, u nichž je koncentrace původců nemocí na stejné úrovni jako v přírodě (včetně vzorků potravin a vody) a které nejsou považovány za látky představující významné riziko infekce, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
5. 2.2.62.1.5.5 Suché krevní skvrny, získané odkápnutím krve na absorpční materiál, nebo vzorky pro zjištění krve ve výkalech a krev nebo krevní složky, které byly shromážděny pro účely transfúze nebo pro přípravu krevních produktů k použití pro transfúze nebo transplantace a jakékoli tkáně nebo orgány určené pro použití při transplantacích nepodléhají ustanovením ADR.
6. 2.2.62.1.5.6 Lidské nebo zvířecí vzorky, u nichž je minimální pravděpodobnost, že jsou v nich přítomni původci nemocí, nepodléhají ustanovením ADR, jsou-li vzorky přepravovány v obalu, který zabrání jakémukoli úniku a který je označen slovy „VYJMUTÝ LIDSKÝ VZOREK“ nebo „VYJMUTÝ ZVÍŘECÍ VZOREK“.

   Obal je považován za obal vyhovující výše uvedeným požadavkům, jestliže splňuje následující podmínky:

   (a) Obal sestává ze tří částí:

   (i) jedné nebo více těsných primárních nádob;

   (ii) těsného sekundárního obalu; a

   (iii) vnějšího obalu přiměřené pevnosti vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, hmotnosti a zamýšlenému použití s alespoň jedním povrchem o rozměrech nejméně 100 x 100 mm;

   (b) Pro kapaliny musí být mezi primární nádobu(y) a sekundární obal vložen savý materiál v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah tak, aby během přepravy žádný únik kapalné látky nezasáhl vnější obal a neporušil celistvost vycpávkového materiálu;

   (c) Je-li více křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku.

7. POZNÁMKA: K určení, zda je látka vyňata podle tohoto odstavce, se vyžaduje odborné posouzení. Toto posouzení by mělo být založeno na předchozích lékařských případech, příznacích a individuálních okolnostech zdroje, lidského nebo zvířecího, a na endemických místních podmínkách. Příklady vzorků, které mohou být přepravovány podle tohoto odstavce zahrnují:
   1. - vzorky krve nebo moči ke zjištění hladiny cholesterolu, hladiny cukru, hladiny hormonů nebo prostatických specifických protilátek (PSA);
   2. - vzorky vyžadované k ověření funkce orgánů, jako srdce, jater nebo ledvin, u lidí nebo zvířat s neinfekčními chorobami, nebo pro terapeutickou kontrolu léků;
   3. - vzorky odebrané na žádost pojišťovacích společností nebo zaměstnavatelů ke zjištění přítomnosti drog nebo alkoholu;
   4. - vzorky odebrané pro těhotenské testy;
   5. - biopsie ke zjištění rakoviny; a
   6. - zjišťování protilátek u lidí nebo zvířat.

Pro účely ADR se biologické produkty dělí do následujících skupin:

(a) Produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy příslušných národních orgánů a jsou přepravovány za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a k použití pro léčebné účely lékaři nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají ustanovením ADR;

(b) Produkty, které nespadají pod písmeno a) a o kterých je známo nebo se o nich důvodné předpokládá, že obsahují infekční látky, a které splňují kritéria pro zařazení do kategorie A nebo kategorie B. Látky v této skupině se musí přiřadit k UN číslu 2814, 2900 nebo popřípadě 3373.

Geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definici infekční látky, musí být zařazeny podle oddílu 2.2.9.

1. 2.2.62.1.11.1 Medicínské musí být přiřazeny k UN číslu 2814 nebo popřípadě k UN číslu 2900. Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky v kategorii B, musí být přiřazeny k UN číslu 3291.
2. POZNÁMKA: Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu – odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí - odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 02 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat - odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k Rozhodnutí Komise 2000/532/ES⁵, se změnami, musí být zařazeny podle ustanovení uvedených v tomto odstavci, na základě lékařské nebo veterinární diagnózy týkající se pacienta nebo zvířete.

1. 2.2.62.1.11.2 Medicínské nebo klinické odpady, u nichž je možno důvodně předpokládat malou pravděpodobnost, že obsahují infekční látky, musí být přiřazeny k UN číslu 3291.
2. POZNÁMKA 1: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3291 je „ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ,J.N. “ nebo „ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N. “ nebo „ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N.“.
3. POZNÁMKA 2: Bez ohledu na výše uvedená klasifikační kritéria nepodléhají ustanovením ADR medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 04 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí - odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu – odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat – odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k Rozhodnutí Komise 2000/532/ES⁵, se změnami.

1. 2.2.62.1.11.3 Dekontaminované medicínské nebo klinické odpady, které dříve obsahovaly infekční látky, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2. 2.2.62.1.11.4 Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k UN číslu 3291 jsou přiřazeny k obalové skupině II.

1. 2.2.62.1.12.1 Živá zvířata smějí být použita k zaslání infekční látky, jen pokud nemůže být zaslána nějakým jiným způsobem. Živá zvířata, která byla záměrně infikována a je známo nebo je podezření, že obsahují infekční látku, smějí být přepravována jen za podmínek schválených příslušným orgánem⁶.
2. 2.2.62.1.12.2 Mrtvá těla zvířat (kadáver) obsahující původce nemocí kategorie A, nebo původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A jen v kulturách, musí být přiřazeny k UN 2814 nebo popřípadě k UN 2900.

   Jiná mrtvá těla zvířat (kadáver) obsahující původce nemocí zařazené do kategorie B musí být přepravovány podle předpisů stanovených příslušným orgánem.⁷

Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmějí být použiti(a) k tomu, aby přepravovali(a) infekční látku, ledaže by tato látka nemohla být přepravena jiným způsobem nebo ledaže by tato přeprava byla schválena příslušným orgánem (viz 2.2.62.1.12.1).

1. 2.2.7.1 Definice třídy 7
   1. 2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou jakékoli látky obsahující radionuklidy, ve kterých jak koncentrace aktivity, tak i celková aktivita v zásilce převyšuje hodnoty uvedené v 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.
   2. 2.2.7.1.2 Následující radioaktivní látky nespadají pro účely ADR do třídy 7:

      (a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;

      (b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách.

      (c) radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organismu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;

      (d) radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely schválení podle předpisů, po jejich konečném prodeji spotřebiteli;

      (e) přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů, za předpokladu, že koncentrace aktivit těchto látek nepřekročí 10-násobek hodnot udaných v 2.2.7.7.2.1 (b), nebo vypočítaných podle 2.2.7.7.2.2 až 2.2.7.7.2.6.

      (f) neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřekračujících mezní hodnotu definovanou v pododdílu 2.2.7.2.

1. 2.2.7.2 Definice

   A₁ a A₂

   A₁ je hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozená podle 2.2.7.7.2, která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů ADR.

   A₂ je hodnota aktivity radioaktivních látek, jiných než jsou radioaktivní látky zvláštní formy, která je uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozena podle pododdílu 2.2.7.2 a která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů ADR.

   1. Schválení

      Vícestranným schválením se rozumí schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu konstrukčního vzoru kusu, nebo země odeslání, podle toho co je relevantní, a také každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena.

      Jednostranným schválením se rozumí schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního smluvního státu ADR, který přijde se zásilkou do styku (viz pododdíl 6.4.22.6).

      Uzavírající systém je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti

      Kontejnmentový systém je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy.

      Kontaminací se rozumí přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množstvích více než 0,4 Bq/cm² pro beta a gama zářiče, jakož i nízkotoxické alfa zářiče, nebo 0,04 Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče.

      Nefixovanou kontaminací se rozumí kontaminace, kterou lze při běžných přepravních podmínkách z povrchu odstranit.

      Fixovanou kontaminací se rozumí každá jiná kontaminace než nefixovaná.

      Index kritické bezpečnosti (CSI), který je přidělen kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, transportních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky.

      Vzor je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy a s jinými relevantními dokumenty.

      Výlučným použitím se rozumí výhradní použití vozidla nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy vykládky a nakládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.

      Štěpné látky jsou uran-233, uran -235, plutonium-239, plutonium- 241 nebo každá kombinace těchto radionuklidů. Pod tuto definici pojmu nespadají:

      (a) neozářený přírodní nebo ochuzený uran, a

      (b) přírodní uran nebo ochuzený uran, který byl ozářen jen v tepelných reaktorech.

      Malý kontejner je kontejner, který má buď všechny celkové vnější rozměry menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m³.

      Velký kontejner je kontejner, který není malým kontejnerem podle definice v tomto pododdílu.

      Nízkodisperzní radioaktivní látky jsou buď tuhé radioaktivní látky, nebo tuhé radioaktivní látky v uzavřené kapsli, které mají omezenou disperzibilitu a nejsou v práškovité formě.

   2. POZNÁMKA: Nízkodisperzní radioaktivní látky smějí být přepravovány leteckou dopravou v kusech typu B (U) nebo B (M) v množstvích, které jsou povoleny ve schvalovacím osvědčení pro vzor kusu. Tato definice je zde uvedena proto, že takové kusy s nízkodisperzními radioaktivními látkami mohou být přepravovány také po silnici.

   Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) viz 2.2.7.3

   Nízkotoxické alfa zářiče jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu méně než 10 dní.

   Nejvyšší normální provozní tlak je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, bez vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy.

   Kusem se při přepravě radioaktivních látek rozumí obal s radioaktivním obsahem, jak je podáván k přepravě. Typy kusů zahrnuté do ADR, které podléhají ustanovením o mezních hodnotách aktivity a omezeních týkajících se látek pododdílu 2.2.7.7 a které splňují odpovídající požadavky, jsou:

   (a) vyjmutý kus;

   (b) průmyslový kus typu 1 (Typ IP-1);

   (c) průmyslový kus typu 2 (Typ IP-2);

   (d) průmyslový kus typu 3 (Typ IP-3);

   (e) kus typu A;

   (f) kus typu B(U);

   (g) kus typu B(M);

   (h) kus typu C.

   Kusy, které obsahují štěpné látky nebo hexafluorid uranu, podléhají dodatečným požadavkům (viz 2.2.7.7.1.7 a 2.2.7.7.1.8).

2. POZNÁMKA: Ke kusům s jinými nebezpečnými věcmi viz definice v oddílu 1.2.1.

Obalem se při přepravě radioaktivních látek rozumí soubor všech konstrukčních částí potřebných k úplnému uzavření radioaktivního obsahu. Obal může sestávat zejména z jedné nebo více nádob, absorpčních materiálů, distančních konstrukcí, stínění a provozních zařízení pro plnění, vyprazdňování, větrání a odlehčování tlaku, zařízení pro chlazení, zachycování mechanických nárazů, manipulaci a uložení, tepelné izolace a obslužného zařízení, které je nedílnou součástí kusu. Obalem může být bedna, sud nebo podobná nádoba, nebo to může být také kontejner, cisterna nebo velká nádoba pro volně ložené látky (IBC).

3. POZNÁMKA: K obalům pro jiné nebezpečné věci viz definice v oddílu 1.2.1.

Dávková intenzita je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu.

Radioaktivní obsah jsou radioaktivní látky se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu.

Přeprava je specifické přemístění zásilky z místa původu do místa určení.

Zvláštní forma radioaktivní látky viz 2.2.7.4.1.

Specifická aktivita radionuklidu je aktivita radionuklidu vztažená na jednotku hmotnosti tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita vztažená na jednotku hmotnosti této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen.

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) viz 2.2.7.5.

Přepravní index (TI) přidělený kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nebalené zásilce LSA I nebo SCO I je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření.

Neozářené thorium je thorium, které obsahuje nejvýše 10^-7 g uranu-233 na gram thoria-232.

Neozářený uran je uran, který obsahuje nejvýše 2 x 10³ Bq plutonia na gram uranu-235, nejvýše 9 x 10⁶ Bq štěpných produktů na gram uranu-235 a nejvýše 5 x 10^-3 g uranu-236 na gram uranu- 235.

Uran - přírodní, ochuzený, obohacený:

Přírodní uran je uran (který může být chemicky separovaný), v němž se izotopy uranu nacházejí ve stejném poměru jako v přírodním stavu (cca. 99,28 % hmotnosti uranu-238 a 0,72 % hmotnosti uranu-235). Ochuzený uran je uran s nižším hmotnostním podílem uranu-235 než má přírodní uran. Obohacený uran je uran s vyšším hmotnostním podílem uranu-235 než 0,72%. Ve všech případech se vyskytuje velmi malý hmotnostní podíl uranu-234.

1. 2.2.7.3 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)⁶, určení skupin
   1. 2.2.7.3.1 Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) je radioaktivní látka, která má ze své povahy omezenou specifickou aktivitu nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity se neberou v úvahu vnější stínící materiály obklopující LSA.
   2. 2.2.7.3.2 Látky LSA se rozděluji do tři skupin:

      (a) LSA-I

      (i) Uranové a thoriové rudy a jejich koncentráty, jakož i jiné rudy, které obsahují v přírodě se vyskytující radionuklidy, které jsou určeny ke zpracování pro využití těchto radionuklidů;

      (ii) přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium nebo jejich sloučeniny nebo směsi za předpokladu, že nebyly ozářeny a jsou tuhé nebo kapalné;

      (iii) radioaktivní látky, pro které není hodnota A₂ omezena, s výjimkou štěpných látek v množstvích, která nejsou vyjmuta podle pododdílu 6.4.11.2; nebo

      (iv) jiné radioaktivní látky, v nichž je aktivita rovnoměrně rozdělena a odhadovaná střední specifická aktivita nepřesahuje třicetinásobek hodnot koncentrace aktivity stanovených v 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6, s výjimkou štěpných látek v množstvích, která nejsou vyjmuta podle pododdílu 6.4.11.2.

      (b) LSA-II

      (i) voda s koncentrací tritia nejvýše 0,8 TBq/l; nebo

      (ii) jiné látky, v nichž je aktivita rovnoměrně rozdělena a odhadovaná střední specifická aktivita nepřekračuje 10^-4 A₂/g pro tuhé látky a plyny a 10^-5 A₂/g pro kapaliny;

      (c) LSA-III - Tuhé látky (např. zpevněné odpady, aktivované látky), kromě práškovitých látek, u kterých

      (i) jsou radioaktivní látky rovnoměrně rozděleny v tuhé látce nebo v souboru tuhých předmětů nebo rozděleny v podstatě rovnoměrně v tuhém kompaktním pojivu (jako beton, živice, keramika atd.);

      (ii) jsou radioaktivní látky relativně nerozpustné nebo jsou obsaženy uvnitř relativně nerozpustné základní hmoty, takže i při ztrátě obalu nepřevyšuje ztráta radioaktivních látek vyluhováním při úplném ponoření do vody po dobu 7 dnů hodnotu 0,1 A₂ na kus;

      (iii) odhadovaná střední specifická aktivita tuhé látky, s vyloučením jakéhokoli stínícího materiálu, nepřevyšuje hodnotu 2 x A^-3 A₂/g.

   1. 2.2.7.3.3 Látky LSA III musí být tuhými látkami takové povahy, že jestliže by se celkový obsah kusu podrobil zkoušce uvedené v 2.27.3.4, aktivita ve vodě by nepřekročila 0,1 A₂,
   2. 2.2.7.3.4 Látky LSA III se zkouší následovně:

      Vzorek tuhé látky, který představuje celý obsah kusu, se ponoří po dobu 7 dní do vody při okolní teplotě. Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby na konci časového období 7 dnů zůstalo ještě volné množství neabsorbované a nevázané vody rovnající se nejméně 10% objemu vzorku tuhé látky, použitého ke zkoušce. Voda musí na začátku vykazovat hodnotu pH od 6 do 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C. V návaznosti na sedmidenní ponoření zkušebního vzorku se změří celková aktivita volného množství vody.

   1. 2.2.7.3.5 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.3.4 musí být v souladu s pododdíly 6.4.12.1 a 6.4.12.2

1. 2.2.7.4 Požadavky na radioaktivní látky zvláštní formy
   1. 2.2.7.4.1 Radioaktivní látka zvláštní formy je buď:

      (a) nedispergovatelná tuhá radioaktivní látka; nebo

      (b) těsně uzavřené pouzdro obsahující radioaktivní látky, které je zhotoveno tak, že může být otevřeno jen zničením pouzdra.

      Radioaktivní látky zvláštní formy musí mít alespoň jeden rozměr nejméně 5 mm.

   1. 2.2.7.4.2 Radioaktivní látky zvláštní formy musí být takové povahy nebo takové koncepce, že jsou-li podrobeny zkouškám uvedeným v 2.2.7.4.4. až 2.27.4.8., splní následující požadavky:

      (a) nesmějí se při zkouškách citlivosti na náraz, úder a ohyb podle odstavců 2.2 7.4.5 (a) (b) (c), popřípadě 2.2.7.4.6 (a) rozbít ani roztříštit;

      (b) nesmějí se roztavit nebo dispergovat v průběhu teplotní zkoušky podle 2.2.7.4.5 (d), popřípadě 2.2.7.4.6 (b);

      (c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 k Bq při vyluhovacích zkouškách uvedených v 2.2.7.4.7 a 2.2.7.4.8; nebo alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce těsnosti podle normy ISO 9987:1992 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods“ („Ochrana proti zářeni - Uzavřené radioaktivní zdroje – Zkoušky těsnosti“) použitelnou prahovou hodnotu akceptovatelnou příslušným orgánem.

   1. 2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.4.2 musí být v souladu s pododdíly 6.4.12.1 a 6.4.12.2
   2. 2.2.7.4.4 Zkušební vzorky, které zahrnují nebo simulují radioaktivní látky zvláštní formy se podrobí zkoušce citlivosti na náraz, zkoušce na úder, zkoušce ohybem a teplotní zkoušce podle 2.2.7.4.5 nebo alternativním zkouškám podle 2.2.7.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku se zkušební vzorek podrobí vyluhovací zkoušce nebo objemové zkoušce těsnosti, a to postupem, který je minimálně tak citlivý jako postupy popsané v 2.2.7.4.7 pro nedispergovatelné tuhé látky, nebo v 2.2.7.4.8 pro látky uzavřené v pouzdrech.
   3. 2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:

      (a) zkouška citlivosti na náraz: zkušební vzorek musí spadnout z výšky 9 m na terč. Terč musí být takový, aby odpovídal oddílu 6.4.14;

      (b) zkouška na úder: zkušební vzorek se umístí na olověnou desku, která leží na rovném tuhém podkladu, a na tento vzorek narazí svou plochou přední stranou tyč z měkké (konstrukční) oceli tak, aby vznikl náraz ekvivalentní nárazu, který vznikne volným pádem hmotnosti 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3) mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek tvrdosti od 3,5 do 4,5 podle Vickersovy stupnice a tloušťce maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození;

      (c) zkouška ohybem: zkouška platí jen pro dlouhé tenké zdroje o minimální délce 10 cm, s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně upevní, tak aby polovina jeho délky vyčnívala z upínky. Orientace zkušebního vzorku musí být taková, aby utrpěl co největší možné poškození, když na jeho volný konec narazí svou plochou přední stranou ocelová tyč. Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek nárazu odpovídal volnému pádu hmotnosti 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 0,3) mm;

      (d) teplotní zkouška: zkušební vzorek se zahřeje na vzduchu na 800 °C a ponechá se po dobu 10 min při této teplotě, poté se nechá zchladnout.

   1. 2.2.7.4.6 Zkušební vzorky zahrnující nebo představující radioaktivní látky uzavřené v těsném pouzdru, mohou být vyjmuty ze:

      (a) Zkoušek předepsaných v 2.2.7.4.5 (a) a (b) pokud hmotnost radioaktivních látek zvláštní formy:

      (i) je menší než 200 g a pokud jsou alternativně podrobeny zkoušce nárazem pro třídu 4 předepsané v normě ISO 2919 :1999 "Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace"; nebo

      (ii) je menší než 500 g a pokud jsou alternativně podrobeny zkoušce nárazem pro třídu 5 předepsané v normě ISO 2919:1999 "Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace"; a