Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s. a č. 77/2004 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

vyhlášené znění

OdkazNázev dokumentuPoužitelné oddíly a §
Pro materiály
EN 1797-1:2001Kryogenické nádoby - Kompatibilita plynu s materiálem6.2.1.2
EN ISO 11114-1:1997Lahve na přepravu plynů - Kompatibilita materiálů lahve a ventilu s plynným obsahem - Část 1: Kovové materiály6.2.1.2
EN ISO 11114-2:2000Lahve na přepravu plynů - Kompatibilita materiálů lahve a ventilu s plynným obsahem - Část 2: Nekovové materiály6.2.1.2
Pro návrh a konstrukci
Příloha I, část 1 až 3 84/525/EECSměrnice Rady pro přibližování zákonů členských států vztahující se k bezešvým ocelovým lahvím na plyny.6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, část 1 až 3 84/526/EECSměrnice Rady pro přibližování zákonů členských států vztahující se k bezešvým lahvím na plyny z čistého hliníku a hliníkových slitin.6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, část 1 až 3 84/527/EECSměrnice Rady pro přibližování zákonů členských států vztahující se k svařovaným lahvím na plyny z čistého hliníku6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1442:1998Znovuplnitelné ocelové svařované lahve určené na přepravu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) - Konstrukce a výroba6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1800:1998/AC:
1999		Lahve na přepravu plynů - Lahve na acetylén - Základní požadavky a definice6.2.1.1.2
EN 1964-1:1999Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro výpočet a konstrukci znovuplnitelných bezešvých ocelových lahví na plyny s vodním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně - Část 1: Bezešvé lahve vyrobené z oceli s hodnotami Rm nižšími než 1100 MPa6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1975:1999 + A1:2003Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro výpočet a konstrukci znovuplnitelných bezešvých lahví na plyny z hliníku a hliníkových slitin s vodním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN ISO 11120:1999Lahve na přepravu plynů - Znovuplnitelné bezešvé ocelové velkoobjemové lahve na plyny s vodním objemem mezi 150 litry a 3000 litry - Návrh, konstrukce a zkoušení6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1964-3:2000Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro navrhování a konstrukci znovuplnitelných bezešvých ocelových lahví na plyny s vodním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně - Část 3: Bezešvé ocelové lahve vyrobené z korozivzdorných ocelí.6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 12862: 2000Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro výpočet a konstrukci znovuplnitelných svařovaných lahví na plyny z hliníkových slitin6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1251-2:2000Kryogenické nádoby - Přepravní vakuově izolované nádoby s objemem do 1000 litrů včetně - Část 2: Konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 12257:2002Přemístitelné plynové lahve- Bezešvé (obvodově obvinuté) kompozitní lahve s obručemi6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 12807:2001 (bez přílohy A)Opakovaně plnitelné Přemístitelné plynové lahve, brazed steel lahve pro zkapalněný plyn (LPG)- Návrh a konstrukce.6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1964-2:2001Přemístitelné plynové lahve- Specifikace pro návrh a konstrukci opakovaně plnitelných bezešvých ocelových lahví s kapacitou od 0,5 l až do 150 l – Část 2: Pevnost v tahu (Rm max.) > 1100N/mm26.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 13293: 2002Přemístitelné plynové lahve- Specifikace pro návrh a konstrukci opakovaně plnitelných bezešvých ocelových lahví z uhlíkaté oceli legované manganemCarbon manganese steel, s vodní kapacitou až do 0,5 I. pro zkomprimované zkapalněné a rozpuštěné plyny až do 1 l pro oxid uhličitý6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 13322 – 1: 2003Přemístitelné plynové lahve- opakovaně plnitelné svařované ocelové lahve - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 13322 – 2: 20003Přemístitelné plynové lahve- opakovaně plnitelné svařované ocelové lahve - Návrh a konstrukce – Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 12245: 2002Přemístitelné plynové lahve- pně obalené Fully wrapped kompozitní lahve6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 12205: 2001Přemístitelné plynové lahve- neopakované plnitelné kovové plynové lahve6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
EN 13110: 2002Přemístitelné plynové hliníkové lahve opakovaně plnitelné pro zkapalněný LPG – Návrh a konstrukce6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
EN 14427:
2004		Přemístitelné plynové lahve- plně obalené Fully wrapped kompozitní lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny – návrh a konstrukce
POZN. Norma se používá jen pro lahve vybavené zařízením k odpouštění tlaku.		6.2.1.1, 6.2.1.5 a 2.1.7
EN 14208:
2004		Přemístitelné plynové lahve- specifikace pro svařované tlakové sudy až do objemu 1000 l pro přepravu plynu – Návrh a konstrukce6.2.1.1, 6.2.1.5 a
6.2.1.7
EN 14140:
2003		Přemístitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové plynové lahve pro LPG – Alternativní návrh a konstrukce6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
EN 13769:2003Přemístitelné plynové lahve – Svazky lahví – Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
Pro uzávěry
EN
849:1996/A2:
2001		Lahve na přepravu plynů - Ventily pro lahve - Technické podmínky a typové zkoušky6.2.1.1
EN 13152:
2001		Specifikace a zkoušení pro zkapalněný uhlovodíkový plyn (LPG) – lahvové ventily, samouzavírací6.2.1.1
EN 13153:
2001		Specifikace a zkoušení pro zkapalněný uhlovodíkový plyn (LPG) – lahvové ventily, ručně ovládané6.2.1.1
Pro periodickou zkoušku a inspekci
EN 1251-3:
2000		Kryogenické nádoby - Přepravní vakuově izolované nádoby s objemem do 1000 litrů včetně - Část 3: Provozní požadavky6.2.1.6
EN 1968:
2002(bez
přílohy B)		Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahví (s výjimkou LPG)6.2.1.6
EN 1802:
2002
(bez přílohy B)		Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a zkoušení bezešvých hliníkových plynových lahví6.2.1.6
EN 12863:
2002		Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a údržba lahví pro rozpuštěný acetylen
Pozn.: V této normě se jako “počáteční inspekce“ rozumí „první periodická Inspekce“ po konečném schválení nové acetylénové lahve.		6.2.1.6
EN 1803:
2002
(bez přílohy B)		Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a zkoušení svařovaných ocelových plynových lahví (s výjimkou LPG)6.2.1.6
EN ISO 11623:
2002
(bez klauzule 4)		Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a zkoušení kompozitních plynových lahví6.2.1.6
EN 14189:
2003		Přemístitelné plynové lahve – inspekce a údržba ventilů plynové lahve v čase periodické inspekce6.2.1.6
  1. 6.2.3 Požadavky na tlakové nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem

    Požadavky na tlakové nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v tabulce 6.2.2 musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle ustanovení technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti a uznávaného příslušným orgánem. Požadavky oddílu 6.2.1 a následující požadavky však musí být splněny.

    1. 6.2.3.1 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví

      Při tlakové zkoušce namáhání kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby nesmí překročit 77 % minimální zaručené meze průtažnosti (Re).

      „Mezí průtažnosti“ se rozumí napětí, při kterém bylo dosaženo trvalé prodloužení 2 ‰ (tj. 0,2 %) nebo, pro austenitické oceli 1 % délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.

      Pozn.: U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Prodloužení při přetržení se měří na zkušební tyči kruhového průřezu, u níž vzdálenost „I“ mezi měřícími značkami se rovná pětinásobku jejího průměru „d“ (I = 5d); použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka l podle vzorce:

      kde F0 se rovná původní ploše průřezu zkušební tyče.

      Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkým lomům a korozívním trhlinám při teplotách mezi -20 °C a +50 °C.

      Svary musí být odborně provedeny a musí zaručovat plnou bezpečnost.

    1. 6.2.3.2 Dodatečná ustanovení o tlakových nádobách z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné, rozpuštěné a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i o předmětech obsahujících plyn pod tlakem, jiných než aerosoly a malé nádoby, obsahující plyn (kartuše).
      1. 6.2.3.2.1 Materiály použitelné pro tlakové nádoby z hliníkových slitin musí splňovat následující podmínky:
        ABCD
        Pevnost v tahu, Rm,
        v MPa (=N/mm2)        		49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Mez průtažnosti Re
        v MPa (=N/mm2) (trvalá deformace
        λg = 0.2 %)        		10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
        Trvalé prodloužení
        při přetržení (I = 5d)
        v %        		12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška lámavosti (průměr ohýbacího trnu d = n.e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)n=5 (Rm ≤ 98)
        n=6 (Rm > 98)        		n=6 (Rm ≤ 325)
        n=7 (Rm >325)        		n=6 (Rm ≤ 325)
        n=7 (Rm>325)        		n=7 (Rm ≤ 392)
        n=8 (Rm>392)
        Číslo série Aluminiového sdružení x)1 0005 0006 0002 000
      2. x) Viz Aluminium Standards And Data“, 5. vydání, leden 1976, zveřejněno Aluminium Association, 730, 3rd Avenue, New York.

        3. Skutečné vlastnosti budou záviset na složení slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, avšak při použití jakékoli slitiny musí být tloušťka nádoby vypočtena podle jednoho z následujících vzorců:

        kdee= minimální tloušťka stěny tlakové nádoby v mm;
        PMPa= zkušební tlak v MPa
        Pbar= zkušební tlak v barech
        D= jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby v mm; a
        Reminimální zaručená mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0,2 % v MPa (=N/mm2)

        Kromě toho minimální zaručená mez průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí v žádném případě být větší než 0,85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), ať je použit jakýkoli typ slitiny.

      3. POZNÁMKA:1. Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dosavadních zkušenostech s

        následujícími materiály používanými pro výrobu tlakových nádob.

        Sloupec A: Hliník, nelegovaný, 99.5 % čistoty;

        Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;

        Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, takové jako ISO/R209–Al–Si–Mg (Aluminium Association 6351);

        Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.

      4. POZNÁMKA: 2. Trvalé prodloužení při přetržení se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, u kterých měřicí délka I je rovna pětinásobku jejich průměru d (I = 5d); pokud se použijí zkušební vzorky pravoúhlého průřezu, měřicí délka se vypočte podle tohoto vzorce:

        kde Fo je původní plocha průřezu zkušebního vzorku.

      5. POZNÁMKA: 3.a) Zkouška lámavosti (viz schéma) musí být provedena se vzorky získanými odříznutím z prstence válce šířky 3e, avšak nejméně 25 mm, který se rozřízne ve dvě stejné části. Zkušební vzorky smí být opracovány jen na okrajích.
        1. b) Zkouška lámavosti se provádí s ohýbacím trnem, o průměru (d) a dvěma kruhovými operami, vzdálenými od sebe přibližně na vzdálenost (d+3e). Při zkoušce musí být vnitřní plochy od sebe vzdáleny tak, aby tato vzdálenost nepřekročila průměr ohýbacího trnu.
        2. c) Zkušební vzorek nesmí prasknout, je-li ohnut přes ohýbací trn dovnitř tak, že vzdálenost mezi vnitřními plochami nepřekračuje průměr ohýbacího trnu, Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.
        3. d) Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.

        6. Schéma zkoušky lámavosti

        Obrázek
      1. 6.2.3.2.2 Nižší minimální hodnota prodloužení je přípustná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, v níž byly tlakové nádoby vyrobeny, prokáže, že tyto tlakové nádoby zaručují stejnou bezpečnost přepravy jako tlakové nádoby vyrobené podle hodnot uvedených v tabulce v 6.2.3.2.1 (viz též EN 1975: 1999 + A1:2003).
      2. 6.2.3.2.3 Minimální tloušťka stěny tlakových nádob v nejslabší části musí činit:
        Schéma zkoušky lámavosti
        - při průměru tlakové nádoby do 50 mm:nejméně 1,5 mm;
        - při průměru tlakové nádoby od 50 do 150 mm:nejméně 2 mm; a
        - při průměru tlakové nádoby nad 150 mm:nejméně 3 mm.
      1. 6.2.3.2.4 Dna tlakových nádob musí mít polokruhový, eliptický nebo nepravidelně eliptický (pánvovitý) profil; musí zaručovat stejnou bezpečnost jako tělesa tlakových nádob.
    1. 6.2.3.3 Tlakové nádoby s kompozitními materiály

      Kompozitní lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které byly vyrobeny z kompozitních materiálů, to je vyztužené obručemi, nebo plně či částečně přebalené výztužným materiálem, musí být zkonstruovány tak, aby poměr pro roztržení (tlak při roztržení dělený zkušebním tlakem) byl:

      1. – 1,67 pro tlakové nádoby vyztužené obručemi
      2. – 2,00 pro tlakové nádoby plně vyztužené.
    1. 6.2.3.4 Uzavřené kryogenní nádoby

      Následující požadavky se vztahují na konstrukci uzavřených kryogenních nádob na hluboce zchlazené zkapalněné plyny.

      1. 6.2.3.4.1 Pokud jsou použity nekovové materiály, musí být odolné proti křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě tlakové nádoby a její výstroje.
      2. 6.2.3.4.2 Tlakové nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který se musí otevírat při provozním tlaku uvedeném na tlakové nádobě. Ventily musí být zkonstruovány tak, aby fungovaly spolehlivě i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být stanovena zkouškou každého ventilu nebo vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.
      3. 6.2.3.4.3 Otvory a pojistné ventily musí být zkonstruovány tak, aby se zabránilo vystříknutí kapaliny.
  1. 6.2.4 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače a malé nádobky obsahující plyn (kartuše)
    1. 6.2.4.1 Návrh a konstrukce
      1. 6.2.4.1.1 Aerosolové rozprašovače (UN 1950 aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů a nádobky, malé, obsahující plyn (kartuše) UN 2037, musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nevztahuje na aerosoly a nádobky, malé,obsahující plyn (kartuše), s vnitřním objemem nejvýše 100 ml pro UN 1011 butan. Jiné aerosolové nádobky (UN 1950) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo skla. Nádobky vyrobené z kovu s vnějším poloměrem nejméně 40 mm musí mít vyduté dno.
      2. 6.2.4.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí být větší než 1000 ml; vnitřní objem nádobek vyrobených ze syntetického materiálu nebo ze skla nesmí být větší než 500 ml.