Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb. č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s. a č. 8/2004 Sb. m. s. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

(a) Vnitřní obaly stejných nebo menších rozměrů mohou být používány, pokud:

(i) vnitřní obaly jsou podobné konstrukce jako zkoušené vnitřní obaly (např. kruhové, pravoúhlé atd.);

(ii) materiál konstrukce vnitřních obalů (sklo, plasty, kov atd.) poskytuje odolnost proti nárazu a stahovacím tlakům stejnou nebo vyšší než původně zkoušený vnitřní obal;

(iii) vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je podobné konstrukce (např. šroubovací víčko, vtlačné víčko atd.);

(iv) je použit dostatečný dodatečný fixační materiál k vyplnění volného prostoru a zabránění nekontrolovatelnému pohybu vnitřních obalů; a

(v) vnitřní obaly jsou orientovány ve vnějšim obalu stejným způsobem jako ve zkoušeném kusu.

(b) Menší počty zkoušených vnitřních obalů nebo alternativních typů vnitřních obalů uvedených výše v odstavci (a) mohou být používány, pokud je dostatečně doplněn fixační materiál k vyplnění volného prostoru a pro zabránění nekontrolovatelnému pohybu vnitřních obalů.

(a) Vnější obal musel být úspěšně odzkoušen podle pododdílu 6.1.5.3 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními obaly obsahujícími kapaliny v parametrech pádové výšky pro obalovou skupinu I;

(b) celková (brutto) hmotnost vnitřních obalů ve skupinovém obalu nesmí přesáhnout polovinu celkové (brutto) hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci (a);

(c) Tloušťka fixačního materiálu mezi vnitřními obaly a mezi vnitřními obaly a stěnou obalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťku v původně zkoušeném obalu; a jestliže byl použit samotný vnitřní obal při původní zkoušce, tloušťka fixace mezi vnitřními obaly nesmí být menší než tloušťka fixace mezi stěnou obalu a vnitřním obalem při původní zkoušce. Jestliže se použije buď menší počet nebo menší vnitřní obaly (ve srovnání s vnitřními obaly použitými při zkoušce pádem), musí být použit dodatečný fixační materiál v dostatečném množství pro vyplnění volného prostoru;

(d) Prázdný vnější obal musí být podroben úspěšné zkoušce stohováním podle pododdílu 6.1.5.6. vždy prázdný. Celková hmotnost identických obalů musí být založena na celkové hmotnosti vnitřních obalů skupinového obalu, použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše pod písmenem (a);

(e) Vnitřní obaly obsahující kapaliny musejí být úplně obklopeny dostatečným množstvím absorpčního materiálu k absorbování celkového obsahu kapalin ve vnitřních obalech;

(f) Pokud je vnější obal (skupinového obalu) určen pro vnitřní obaly obsahující kapaliny a není těsný nebo je určen pro vnitřní obaly obsahující tuhé látky a není prachotěsný, zajištění zábrany úniku jakékoli kapalné nebo tuhé látky musí být provedeno ve formě nepropustné vložky, vložkového plastového pytle, nebo jiných stejně účinných prostředků. V obalech obsahujících kapaliny musí být absorpční materiál požadovaný výše pod písmenem (e) umístěn mezi vnitřní obalové prostředky obsahujících kapalnou náplň;

(g) Obaly musí být označeny UN kódem podle oddílu 6.1.3 jako odzkoušené pro obalovou skupinu I v provedení pro skupinové obaly. Označená celková (brutto) hmotnost v kilogramech musí být součtem hmotnosti vnějšího obalu a jedné poloviny hmotnosti vnitřního obalu, jak byly použity pro zkoušku pádem uvedenou výše pod písmenem (a). Takové značeni obalu musí též obsahovat písmeno “V“, jak je popsáno v pododdíle 6.1.2.4.

Záchranné obaly (viz oddíl 1.2.1) musí být zkoušeny a označeny UN kódem podle ustanovení vztahujících se na obaly obalové skupiny II určené pro přepravu tuhých látek nebo vnitřní obaly, s výjimkou těchto:

(a) Látkou použitou při provádění zkoušek musí být voda a obaly musí být naplněny nejméně na 98 % jejich nejvyššího vnitřního objemu. Je dovoleno použít přídavného zatížení, jako jsou pytle s olověnými broky, aby bylo dosaženo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud je umístěno tak, že nebudou ovlivněny výsledky zkoušek. Při provádění zkoušky pádem může být pádová výška měněna podle odstavce 6.1.5.3.5 (b);

(b) Obaly musí být kromě toho s úspěchem podrobeny zkoušce těsnosti při 30 kPa a výsledek této zkoušky musí být uveden v protokolu o zkoušce požadované v pododdíle 6.1.5.8; a

(c) Obaly musí být označeny písmenem “T“, jak je předepsáno v pododdíle 6.1.2.4.

1. 6.1.5.2.1 Zkoušky musí být provedeny s obaly připravenými jako k přepravě, včetně vnitřních obalů skupinových obalů. Vnitřní nebo samostatné nádoby nebo obaly, jiné než-li pytle, musí být naplněny nejméně do 98 % svého nejvyššího vnitřního objemu, jde-li o kapaliny, a nejméně do 95 %, jde-li o tuhé látky. Pytle budou plněny na maximální hmotnost, pro kterou mohou být používány.

   Pro skupinové obaly, kde je vnitřní obal určen k přepravě kapalin nebo tuhých látek, se vyžaduje samostatné provedení zkoušky pro oba obsahy, tj. kapalinu i tuhou látku.

   Látky nebo předměty, které mají být přepravovány v obalech, smějí být nahrazeny jinými látkami nebo předměty, pokud by tím nedošlo ke zkreslení výsledků zkoušek. Jsou-li tuhé látky nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto látky stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna atd.) jako látky, které mají být přepravovány. Je dovoleno použít přívažky, jako sáčky s olověnými broky, aby se dosáhlo potřebné celkové hmotnosti kusu, pokud jsou umístěny tak, že neovlivní výsledky zkoušky.

1. 6.1.5.2.2 Použije-li se při zkoušce pádem u kapalných látek jiná kapalná látka, musí mít tato látka podobnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která se má přepravovat. Za podmínek stanovených v odstavci 6.1.5.3.5 smí být pro tyto zkoušky pádem použito i vody.
2. 6.1.5.2.3 Obaly z papíru nebo z lepenky musí být nejméně po dobu 24 hodin kondicionovány v prostředí, jehož teplota a relativní vlhkost jsou kontrolovány. Je možno volit jednu ze tří možností. Přednostně se doporučuje 23 ± 2°C a 50 ±2% relativní vlhkosti vzduchu. Další dvě možnosti jsou 20 ± 2°C a 65 ± 2 % nebo 27 ± 2°C a 65 ± 2% relativní vlhkosti vzduchu.
3. Poznámka: Průměrné hodnoty se musí pohybovat uvnitř těchto mezí. Krátkodobé výkyvy a limity měření mohou být příčinou, že jednotlivá měření se pohybují v rozmezí ± 5 % relativní vlhkosti bez znatelného zhoršení reprodukovatelnosti zkoušky.

1. 6.1.5.2.4 Sudy z přírodního dřeva se zátkou musí být po dobu nejméně 24 hodin před zkouškou nepřetržitě naplněny vodou.
2. 6.1.5.2.5 Sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kompozitní obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 musí být po dobu 6 měsíců skladovány při teplotě okolí, aby se prokázala jejich dostatečná chemická snášenlivost s kapalnými látkami. Po tuto dobu musí zůstat zkušební vzorky naplněny látkami, které se v těchto obalech mají přepravovat.

   Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.

   Je-li známo, že se pevnostní vlastnosti plastu vnitřních nádob kompozitních obalů (plast) působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola, zda je chemická snášenlivost dostačující.

   Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:

   (a) zřetelné zkřehnutí;

   (b) značné snížení elasticity, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení při zatížení.

   Pokud chování plastu bylo stanoveno jinými prostředky, výše uvedená zkouška snášenlivosti může být vypuštěna. Takové postupy musí být nejméně rovnocenné výše uvedené zkoušce snášenlivosti a musí být uznány příslušným orgánem.

3. Poznámka: Pro plastové sudy a kanystry a kompozitní obaly (plast) vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti, viz též níže odstavec 6.1.5.2.6.

1. 6.1.5.2.6 Pro sudy a kanystry z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, pro kompozitní obaly z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti podle pododdílu 6.1.4.19, které odpovídají následujícím specifikacím:
   1. – relativní hustota při 23°C po jednohodinovém tepelném kondicionování při 100°C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;
   2. – rychlost toku taveniny při 190°C/21,6 kg závaží ≤ 12 g/10 min., měřeno podle normy ISO 1133,

   a pro kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a pokud je to nutné, pro kompozitní obaly podle pododdílu 6.1.4.19 vyrobené z polyetylénu o střední molekulární hmotnosti, které odpovídají následujícím specifikacím:

   1. – relativní hustota při 23°C po jednohodinovém tepelném kondicionování při 100 °C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;

      rychlost toku taveniny při 190°C/2,16 kg závaží ≤ 0,5 g/10 min a ≥ 0,1g/10min, měřeno podle normy ISO 1133;

      rychlost toku taveniny při 190°C/5 kg závaží ≤ 3 g/10 min. a ≥ 0,5 g/10min, měřeno podle normy ISO 1133;

   může být chemická snášenlivost špinícími kapalinami přiřazenými podle pododdílu 4.1.1.19 prokázána standardními kapalinami (viz oddíl 6.1.6).

   Standardní kapaliny jsou zástupci pro procesy zhoršování vlastností polyetylénu o vysoké a střední molekulární hmotnosti, jako je měknutí v důsledku nabobtnání, praskání pod napětím, molekulární degradace a jejich kombinace.

   Dostatečná chemická snášenlivost těchto obalů může být prokázána skladováním s vhodnou standardní kapalinou po dobu tří týdnů při teplotě 40°C; je-li jako standardní kapalina použita voda, není důkaz dostatečné chemické snášenlivosti nutný.

   Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.

   Zkouška snášenlivosti pro terc.-butylhydroperoxid s obsahem vice než 40% peroxidu a kyselin peroxyoctových třídy 5.2 nesmí být prováděna použitím standardních kapalin. Pro tyto látky musí být důkaz dostatečné chemické snášenlivosti zkušebních vzorků prováděn s látkami, které jsou určeny k přepravě, v průběhu skladovacího období šesti měsíců při okolní teplotě.

   Výsledky postupu podle tohoto odstavce pro obaly z polyetylénu o vysoké hustotě a o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti mohou být uznány také pro stejný konstrukční typ, jehož vnitřní povrch je fluorován.

1. 6.1.5.2.7 Pro obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti, jak je specifikováno v odstavci 6.1.5.2.6, které prošly zkouškou v odstavci 6.1.5.2.6, mohou být rovněž schváleny plnící látky jiné nežli látky přiřazené podle pododdílu 4.1.1.19. Toto schválení musí být založeno na laboratorních zkouškách³ ověřujících, že vliv těchto plnících látek na zkušební vzorky je menší než vliv příslušné zkušební kapaliny s přihlédnutím k příslušným procesům zhoršování vlastností. Vzhledem k relativní hustotě a tenzi par je nutno použít stejné podmínky jako jsou uvedené v odstavci 4.1.1.19.2.
2. 6.1.5.2.8 Pokud se pevnostní vlastnosti plastů vnitřních obalů skupinového obalu působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytný důkaz chemické snášenlivosti. Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:

   (a) zřetelné zkřehnutí;

   (b) značné poklesy elasticity, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení.

1. 6.1.5.3.1 Počet zkušebních vzorků (na konstrukční typ a výrobce) a orientace zkušebního vzorku pro zkoušku pádem:

   Pro jiné zkoušky než pádem naplocho se musí těžiště nacházet na svislici procházející bodem nárazu.

   Pokud je možných více než jedna orientace vzorku pro danou zkoušku pádem, musí být použita orientace, při níž nejpravděpodobněji vznikne poškození obalu.

   Obal	Počet zkušebních vzorků	Orientace zkušebního vzorku při zkoušce pádem
   (a) Sudy ocelové, hliníkové, z jiného kovu než ocel a hliník Kanystry ocelové, hliníkové Sudy překližkové Sudy z přírodního dřeva Sudy lepenkové Sudy a kanystry plastové Kompozitní obaly ve tvaru sudu Obaly z jemného plechu	Šest (tři pro každý typ pádu)	První typ pádu (se třemi zkušebními vzorky): obal musí dopadnout na dopadovou plochu diagonálně na hranu dna nebo, nemá-li jej, na obvodový šev nebo na obvod dna. Druhý typ pádu (se třemi dalšími zkušebními vzorky): obal musí narazit na dopadovou plochu nejslabším místem, které nebylo při první zkoušce pádem zkoušeno, např. uzávěr, nebo u některých válcových sudů, na podélný svar pláště sudu.
   (b) Bedny z přírodního dřeva Bedny překližkové Bedny z rekonstituovaného dřeva Bedny lepenkové Bedny plastové Bedny ocelové nebo hliníkové Kompozitní obaly ve tvaru bedny	Pět (jeden pro každý pád)	1. vzorek pád: na plochu dna 2. vzorek pád na plochu víka (na horní část) 3. vzorek pád na bok (na nejdelší stranu) 4. vzorek pád: na čelo (na krátkou stranu) 5. vzorek pád na roh
   (c) Pytle – jednovrstvé s postranním švem	Tři (tři pády u každého pytle)	První pád naplocho na širokou stranu Druhý pád naplocho na úzkou stranu Třetí pád na dno pytle
   (d) Pytle – jednovrstvé bez postranního švu nebo vícevrstvé	Dva (dva pády u každého pytle)	První pád naplocho na širokou stranu Druhá pád na dno pytle
   (e) Kompozitní obaly (sklo, kamenina nebo porcelán), označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) a které jsou ve tvaru sudu nebo bedny	Tři (jeden projeden pád)	Diagonálně na hranu dna nebo, na obvodový šev dna nebo na obvod dna

1. 6.1.5.3.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku pádem

   Teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu musí být redukována na -18°C nebo níže pro:

   (a) plastové sudy (viz pododdíl 6.1.4.8);

   (b) plastové kanystry (viz pododdíl 6.1.4.8);

   (c) plastové bedny kromě beden z pěnového plastu (viz pododdíl 6.1.4.13);

   (d) kompozitní obaly (plast) (viz pododdíl 6.1.4.19); a

   (e) skupinové obaly s vnitřními obaly z plastu, jinými než plastové sáčky, určené pro tuhé látky a předměty.

   Pokud jsou zkušební vzorky připraveny tímto způsobem, kondiciování podle odstavce 6.1.5.2.3 může být vypuštěno. Zkušební kapaliny musejí být udržovány v tekutém stavu, pokud je to nezbytné i přidáním mrazuvzdorných látek.

1. 6.1.5.3.3 Obaly s odnímatelným víkem, určené pro kapaliny, nesmějí být podrobeny pádům dříve než 24 hodin po naplnění a uzavření, aby se vzala v úvahu jakákoliv možná změna vlastností těsnění.
2. 6.1.5.3.4 Dopadová plocha

   Dopadová plocha musí mít pevný, nepružný, rovný a vodorovný povrch.

1. 6.1.5.3.5 Výška pádu

   Pro tuhé látky a kapaliny, jestliže se zkouška provádí s tuhou látkou nebo kapalinou, která bude přepravována, nebo s jinou látkou mající v podstatě tytéž fyzikální charakteristiky.

   Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
   1,8 m	1,2 m	0,8 m

   Pro kapalné látky v samostatných obalech a pro vnitřní obaly skupinových obalů, jestliže se zkouška provádí s vodou:

2. Poznámka: termín voda zahrnuje vodu/nemrznoucí roztoky s minimální měrnou hmotností 0,95 pro zkoušku při -18°C

(a) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

(b) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2 se výška pád vypočte na základě relativní hustoty látky (d) určené k přepravě, zaokrouhlené na prví desetinné místo takto:

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
d x 1,5 (m)	d x 1,0 (m)	d x 0,67 (m)

(c) pro obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určené pro přepravu látek s viskozitou při 23°C vyšší než 200 mm²/s (což odpovídá výtokové době 30 sekund z normalizovaného kelímku ISO s výtokovou tryskou o vnitřním průměru 6 mm podle normy ISO 2431:1993);

(i) jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

Obalová skupina II	Obalová skupina III
0,6 m	0,4 m

(ii) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota (d) přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní (d) hustoty látky, která se má přepravovat, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

Obalová skupina II	Obalová skupina III
d x 0,5 m	d x 0,33 m

1. 6.1.5.3.6 Kritéria pro vyhovění zkoušce
   1. 6.1.5.3.6.1 Každý obal obsahující kapalinu musí zůstat po vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku těsný, kromě vnitřních obalů skupinových obalů a kromě vnitřních nádob, kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii), kde není nutné vyrovnání tlaků.
   2. 6.1.5.3.6.2 Pokud je obal na tuhé látky podroben zkoušce pádem a jeho horní část dopadne na dopadovou plochu, vyhověl zkušební vzorek zkoušce, jestliže celý obsah vnitřního obalu (např. plastový sáček) nebo vnitřní nádoby obsah úplně zadržel, i když uzávěr vnějšího obalu zatímco je funkční, není již prachotěsný.
   3. 6.1.5.3.6.3 Obal nebo vnější obal kompozitního nebo skupinového obalu nesmějí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy. Nesmí dojít k žádnému úniku látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního obalu.
   4. 6.1.5.3.6.4 Ani vnější vrstva pytle ani vnější obal nesmí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy.
   5. 6.1.5.3.6.5 Nepatrný únik obsahu z uzávěru(ů) při nárazu se nepovažuje za selhání obalu za předpokladu, že následně už nedochází k žádnému úniku.
   6. 6.1.5.3.6.6 Nesmí dojít k protržení obalů obsahujících věci třídy 1, které by mohlo zapříčinit únik uvolněných výbušných látek nebo předmětů z vnějšího obalu.

Zkouška těsnosti musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů určených pro kapalné látky; není však nutná u:

1. – vnitřních obalů skupinového obalu;
2. – vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
3. – obalů z jemného plechu označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23°C je větší než 200 mm²/s;

1. 6.1.5.4.1 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
2. 6.1.5.4.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku. Uzávěry opatřené odvzdušňovacím ventilem musí být bud' nahrazeny podobnými uzávěry bez odvzdušňovacího ventilu, nebo uzávěry musí být neprodyšně uzavřeny.
3. 6.1.5.4.3 Zkušební postup a použitý tlak vzduchu: obaly včetně jejich uzávěrů se musí ponořit pod vodu a udržovat tam po dobu 5 minut při současném udržování vnitřního přetlaku; způsob, jakým se drží pod vodou, nesmí ovlivnit výsledky zkoušky.

   Použitý tlak vzduchu (přetlak) musí být:

   Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
   Nejméně 30 kPa	Nejméně 20 kPa	Nejméně 20 kPa
   (0.3 baru)	(0.2 baru)	(0.2 baru)

   Mohou se také použít jiné nejméně stejně účinné postupy.

1. 6.1.5.4.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce:

   Nesmí být zpozorován žádný únik vzduchu.

1. 6.1.5.5.1 Obaly pro zkoušku

   Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů z oceli, plastů a kompozitních obalů určených pro kapaliny. Avšak tato zkouška se nevyžaduje u:

   1. – vnitřních obalů skupinových obalů;
   2. – vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
   3. – obalů z jemných plechů označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23°C je větší než 200 mm²/s;

1. 6.1.5.5.2 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
2. 6.1.5.5.3 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Každý odvzdušňovací ventil musí být buď nahrazen obdobnými nepropustnými uzávěry nebo ventily musí být neprodyšně uzavřeny.
3. 6.1.5.5.4 Zkušební metoda a použitý tlak: obaly z kovu a kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) včetně jejich uzávěrů musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 5 minut. Plastové obaly a kompozitní obaly (plast) musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 30 minut. Tento tlak je tlakem uvedeným ve značení požadovaném v pododdíle 6.1.3.1 (d). Způsob podepření obalů nesmí zkreslit výsledky zkoušky. Tlak se musí zvyšovat postupně a bez rázů; zkušební tlak musí být po celou dobu trvání zkoušky konstantní. Hydraulický tlak (přetlak) stanovený jednou z dále uvedených metod musí být:

   (a) nejméně celkový změřený přetlak v obalu (tj. tenze par naplněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, minus 100 kPa) při 55oC, vynásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; tento celkový přetlak se musí určit pro nejvyšší stupeň plnění podle pododdilu 4.1.1.4 a plnicí teplotu 15C; nebo

   (b) nejméně 1,75 násobek tenze par naplněné látky při 50°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa; nebo

   (c) nejméně 1,5 násobek tenze par naplněné látky při 55°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa.

1. 6.1.5.5.5 Navíc obaly určené pro kapalné látky obalové skupiny I musí být zkoušeny nejmenším zkušebním tlakem 250 kPa (přetlak) po dobu 5 nebo 30 minut v závislosti na materiálu konstrukce obalu.
2. 6.1.5.5.6 Kritérium pro vyhovění zkoušce, nesmí dojít k žádnému úniku.

Všechny konstrukční typy obalů, s výjimkou pytlů a nestohovatelných kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina), označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) musejí být podrobeny zkoušce stohováním.

1. 6.1.5.6.1 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
2. 6.1.5.6.2 Zkušební postup: zkušební vzorek musí být vystaven zatížení vrchní plochy zkušebního vzorku o stejné celkové hmotnosti totožných kusů, které by na něj mohly být v průběhu přepravy nastohovány; pokud zkušební vzorky obsahují jinou než nebezpečnou kapalinu s relativní hustotou odlišnou od kapaliny určené k přepravě, zatížení musí být vypočteno vzhledem k poslednímu. Minimální výška stohování, včetně zkušebního vzorku, musí být 3 m. Zkouška musí trvat 24 hodiny, s výjimkou plastových sudů a kanystrů a kompozitních obalů - plast 6HH1 a 6HH2 určených pro kapaliny, které musí být podrobeny zkoušce stohováním po dobu 28 dnů při teplotě nejméně 40°C.

   Pro zkoušku dle odstavce 6.1.5.2.5 se použije originální plnící látka. Pro zkoušku dle odstavce 6.1.5.2.6 se zkouška stohováním provede se standardní kapalinou.

1. 6.1.5.6.3 Kritéria pro vyhovění zkoušce: žádný ze zkušebních vzorků se nesmí stát netěsným. U kompozitních obalů nebo skupinových obalů nesmí dojít k úniku naplněné látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního obalu. Žádný zkušební vzorek nesmí vykazovat poškození, která by mohla zhoršit bezpečnost během přepravy, ani deformace, které by mohly snížit jeho odolnost nebo způsobit nestabilitu, jsou-li obaly stohovány. Plastové obaly musí být před ohodnocením ochlazeny na okolní teplotu.

U obalů z polyetylénu se tato zkouška provede jen tehdy, mají-li být schváleny pro přepravu benzenu, toluenu, xylenu nebo směsi a přípravků obsahujících tyto látky.

1. 6.1.5.7.1 Počet zkušebních vzorků: tři obaly od každého konstrukčního typu a výrobce.
2. 6.1.5.7.2 Zvláštní příprava zkušebního vzorku pro zkoušku: Zkušební vzorky se předem uskladní s originální náplní podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo u obalů z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti se standardní kapalinou - směs uhlovodíků (White spirit) podle odstavce 6.1.5.2.6.
3. 6.1.5.7.3 Zkušební postup: Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou má být obal schválen, se před a po 28 denním skladování při teplotě 23°C a 50% relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti smí být zkouška provedena se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) namísto benzenu, toluenu nebo xylenu
4. 6.1.5.7.4 Kritérium pro vyhovení zkoušce: propustnost nesmí být větší než 0,008

1. 6.1.5.8.1 O provedených zkouškách musí být sepsán zkušební protokol, obsahující minimálně následující údaje a musí být k disposici uživatelům obalů
   1. 1. Název a adresa zkušebny;
   2. 2. Jméno a adresa žadatele, pokud je to vhodné;
   3. 3. Jednoznačná identifikace protokolu o zkoušce (např. číslo);
   4. 4. Datum protokolu o zkoušce;
   5. 5. Výrobce obalu;
   6. 6. Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. vyfukování, lisování, atd.), který může zahrnovat výkresy a fotografie;
   7. 7. Nejvyšší vnitřní objem;
   8. 8. Charakteristiky zkušebních náplni, např. viskozita a relativní hustota pro kapaliny a rozměry částic pro tuhé látky;
   9. 9. Popis zkoušky a výsledky;
   10. 10. Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.

1. 6.1.5.8.2 Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto oddílu a že použití jiných metod balení nebo komponent, může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k dispozici příslušnému orgánu.

Pro tyto plasty se používají následující standardní kapaliny:

(a) Smáčeci roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčeci prostředky.

Musí se použít 1 až 10% vodný roztok smáčecího prostředku. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23°C.

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.

Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.

Pro originální náplně způsobující v polyetylénu trhliny pod napětím, který je odolný působení smáčecího prostředku, může být důkazem odpovídající chemické snášenlivosti provedení předběžného třítýdenního skladování, avšak s originální náplní při 40°C podle odstavce 6.1.5.2.6.

(b) Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu způsobují za napětí vznik trhlin, zejména pro monokarboxylové kyseliny a jednomocné alkoholy.

Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %. Relativní hustota = 1,05.

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.

Pro originální náplně způsobující že polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové tak, že hmotnost polyetylénu se zvýší až o 4 %, může být důkazem odpovídající chemické snášenlivosti provedení předběžného třítýdenního skladování, avšak s originální náplní při 40°C podle odstavce 6.1.5.2.6.

(c) n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně způsobují vznik trhlin za napětí, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a estery. Pro předběžné skladování podle odstavce 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.