Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb. č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s. a č. 8/2004 Sb. m. s. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., 34/2005 Sb. m. s., vyhlášené znění

2.2.61.1.5 Látky, směsi, roztoky a předměty zařazené do třídy 6.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek, směsí a roztoků, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k vhodné položce pododdílu 2.2.61.3 a k příslušné obalové skupině podle ustanovení kapitoly 2.1 musí být provedeno podle následujících kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11.
2.2.61.1.6 Při posuzování stupně toxicity se musí vzít v úvahu zkušenosti z případů otrav osob, jakož i zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti z pozorování učiněných na člověku, posoudí se stupeň toxicity z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

	Obalová skupina	Toxicita při požití LD₅₀ (mg/kg)	Toxicita při absorpci pokožkou LD₅₀ (mg/kg)	Toxicita při vdechnutí prachu a mlhy LC₅₀(mg/l)
velmi toxické	I	≤ 5	≤40	≤ 0,5
toxické	II	> 5 – 50	> 40 – 200	> 0,5 - 2
slabě toxické	lll^a	tuhé látky > 50 - 200 kapaliny > 50 - 500	>200 - 1000	>2 – 10

^a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.

2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, použije se pro klasifikaci nejvyšší hodnota toxicity.
2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují toxicitu při vdechnuti prachu a mlhy (LC₅₀) odpovídající obalové skupině I, se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň toxicita při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá alespoň obalové skupině I nebo II. V opačném případě se látka, pokud je to potřeba, musí přiřadit ke třídě 8 (viz odstavec 2.2.8.1.5)
2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny čtyřmi a výsledek pak může nahradit výše uvedené kritérium, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

Toxicita při vdechnutí par

2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují toxické páry, je třeba přiřadit do následujících skupin, kde písmeno „V“ představuje koncentraci nasycené páry (prchavost) (v ml/m³ vzduchu) při 20°C a normálním atmosférickém tlaku.

Toxicita při vdechnutí par
	Obalová skupina
velmi toxické	I	jestliže V ≥ 10 LC₅₀ a LC₅₀ ≤ 1000 ml/m³
toxické	II	jestliže V ≥ LC₅₀ a LC₅₀ ≤ 3000 ml/m³ a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
slabě toxické	III^a	jestliže V ≥ 1/5 LC₅₀a LC₅₀ ≤ 5000 ml/m³ a kritéria pro obalovou skupinu I a II nejsou splněna

^a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.

Tato kritéria toxicity při vdechnutí par spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu 1 hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, jsou-li k dispozici.

Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ ze 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par

Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázomění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet pomocí číselných kritérií.

Směsi kapalných látek

2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí toxické, je třeba přiřadit k obalovým skupinám podle těchto kritérií:
1. 2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC₅₀ pro každou toxickou látku, která je částí směsi, známa, lze určit obalovou skupinu následovně:
  (a) výpočet hodnoty LC₅₀ směsi:
  1. kde:
    1. f_i = molárnní zlomek i-té části směsi
    2. L_C_50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m³
  (b) výpočet prchavosti každé části směsi:
  1. kde:
    1. P_i = parciální tlak i-té části v kPa při 20°C a při normálním atmosférickém tlaku
  (c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC₅₀:
  (d) vypočítané hodnoty pro LC₅₀ (směs) a R pak slouží k určení obalové skupiny směsi:
  Obalová skupina I: R ≥ 10 a LC₅₀ (směs) ≤ 1000 ml/m³
  Obalová skupina II: R ≥ 1 a LC₅₀ (směs) ≤ 3000 ml/m³ a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I
  Obalová skupina III: R ≥ 1/5 a LC₅₀ (směs) ≤ 5000 ml/m³ a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.
1. 2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC₅₀ toxických komponentů známa, lze směs přiřadit k jedné z obalových skupin na základě dále popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být určena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.
2. 2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena k obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:
  (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 1000 ml/m³.
  (b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC₅₀ směsi.
1. 2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena k obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:
  (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 3000 ml/m3.
  (b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se použije k vytvoření zkušebního ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než hodnota LC₅₀ směsi.
1. 2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena k obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I nebo II.
  (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 5000 ml/m3.
  (b) Změří se koncentrace par (prchavost) kapalné směsi; je-li rovna nebo větší než 1000 ml/m³, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než 1/5 hodnoty LC₅₀ směsi.
Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou

2.2.61.1.10 Pro zařazení směsí třídy 6.1 a jejich přiřazení k vhodné obalové skupině podle kritérií pro toxicitu při požití a při absorpci pokožkou (viz odstavec 2.2.61.1.3) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD₅₀ směsi.
1. 2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jejíž hodnota LD₅₀ je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích o akutní toxicitě při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, vypočítat hodnotu LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou následovně:
1. 2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou. Je třeba upřednostnit metodu, kterou se získají spolehlivé údaje pro akutní toxicitu při požití a při absorpci pokožkou konkrétní směsi, která se má přepravovat. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:
  (a) zařadit přípravek podle nejnebezpečnější složky směsi, jakoby tato složka byla přítomna ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných složek; nebo
  (b) použít vzorce
  1. kde:
    1. C = koncentrace v procentech složek A, B, ….. Z směsi;
    2. T = hodnota LD₅₀ při požití složek A, B, ….. Z;
    3. T_M = hodnota LD₅₀ při požití směsi.
2. Poznámka: Tento vzorec lze také použít pro toxicitu při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici ve stejné formě pro všechny složky. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.
Klasifikace pesticidů

2.2.61.1.11 Všechny účinné látky pesticidů a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC₅₀ a/nebo LD₅₀ a které jsou zařazeny do třídy 6.1, musí být přiřazeny podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 k odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí, musí být zařazeny podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10 s přiřazením k odpovídajícím obalovým skupinám.
1. 2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravek pesticidů známa hodnota LD₅₀ pro požití nebo absorpci pokožkou, avšak je známa hodnota LD₅₀ jeho účinné(ých) složky(ek), může být hodnota LD₅₀ přípravku zjištěna použitím postupu uvedeného v odstavci 2.2.61.1.10.
2. Poznámka: Údaje o toxicitě týkající se hodnoty LD₅₀ určitého počtu běžných pesticidů lze nalézt v nejnovějším vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který je možno si obstarat u Světové zdravotnické organizace (WHO) na adrese: International Programme on Chemical Safety, World Health Organisation (WHO), CH-1211, Ženeva 27, Švýcarsko. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD₅₀ pesticidů, jeho klasifikační systém není možno použit pro účely zařazování pesticidů pro přepravu nebo pro jejich přiřazení k obalovým skupinám, které musejí odpovídat ustanovením RID.
1. 2.2.61.1.11.2 Oficiální pojmenování pro přepravu pesticidu se volí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a všech vedlejších nebezpečí, které by mohl představovat (viz oddíl 3.1.2).

2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
Poznámka: K zařazováni roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.61.1.13 Na základě kritérií uvedených v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu.
2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi, s výjimkou látek a přípravků používaných jako pesticidy, které neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EHS² nebo 88/379/EHS³ v jejich platném znění a které proto nejsou zařazeny jako velmi toxické, toxické nebo zdraví škodlivé podle těchto směrnic v jejich platném znění, mohou být považovány za látky nepatřící do třídy 6.1.

2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
1. 2.2.61.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 6.1 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takové reakce vyvolat.
2. 2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
  1. – kyanovodík (bezvodý nebo v roztoku), který neodpovídá popisům UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,
    karbonyly kovů s bodem vzplanutí nižším než 23°C, jiné než UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA,
  1. – 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentracích, které se považují podle kritérií v odstavci 2.2.61.1.7 za velmi toxické,
  2. – UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ,
  3. – přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňuji vývinu toxických hořlavých plynů.
  Následující látky nejsou připuštěny k železniční přepravě:
  1. – azid bamatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů,
  2. – UN 0135 fulminát rtuťnatý, navlhčený.

2.2.61.3 Seznam hromadných položek
Poznámka:
^a Látky a přípravky obsahující alkaloidy nebo nikotin používané jako pesticidy jsou přiřazeny pod UN 2588 PESTICID, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N., UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
^b Účinné látky, jakož i přípravky nebo směsi látek určených pro laboratorní a pokusné účely, jakož i k výrobě farmaceutických výrobků, s jinými látkami musí být zařazeny podle své toxicity (viz odstavce 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).
^c Slabě toxické látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.
^d Slabě toxické látky reagující s vodou a organokovové sloučeniny reagující s vodou jsou látkami třídy 4.3.
^e Fulminát rtuťnatý, navlhčený, s nejméně 20 % (hm.) vody nebo směsi alkoholu a vody je látkou třídy 1, UN číslo 0135 a nejsou připuštěny k železniční přepravě (viz odstavec 2.2.61.2.2)
^f Ferrikyanidy, ferrokyanidy, jakož thiokyanát draselný a thiokyanát amonný (Rhodanidy) nepodléhají ustanovením RID.
^g Olověné soli a olověná barviva, které smíchány v poměru 1: 1000 s kyselinou chlorovodíkovou 0,07 M a míchány po dobu jedné hodiny při teplotě 23°C ± 2°C vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají ustanovením RID.
^h Předměty napuštěné tímto pesticidem, jako jsou lepenkové podložky, papírové proužky, kuličky vaty, plastové fólie, v hermeticky uzavřených obalech nepodléhají ustanovením RID.
ⁱ Směsi tuhých látek, které nepodléhají ustanovením RID, a toxických kapalných látek mohou být přepravovány pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, za podmínky, že v době nakládky látky nebo uzavírání obalu, kontejneru nebo vozu není vidět žádná uvolněná kapalina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu, který úspěšně obstál při zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.
^j Velmi toxické nebo toxické hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23°C -vyjma látek, které jsou při vdechnutí velmi toxické, tzn. UN čísel 1051, 1092, 1098, 1143, 1163, 1182, 1185, 1238, 1239, 1244, 1251, 1259, 1613, 1614, 1695, 1994, 2334, 2382, 2407, 2438, 2480, 2482, 2484, 2485, 2606, 2929, 3279 a 3294 - jsou látkami třídy 3.
^k Slabě toxické hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23°C do 61°C, včetně limitních hodnot, s výjimkou látek a přípravků sloužících jako pesticidy, jsou látkami třídy 3.
^l Fosfidy kovů přiřazené k UN číslům 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3.
^m Slabě toxické látky podporující hoření jsou látkami třídy 5.1.
ⁿ Slabě toxické a slabě žíravé látky jsou látkami třídy 8.

2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky

2.2.62.1 Kritéria

2.2.62.1.1 Název třidy 6.2 zahrnuje látky schopné vyvolat nákazu. Pro účely RID jsou infekčními látkami ty látky, o kterých je známo nebo lze důvodně předpokládat, že obsahují původce nemocí. Původci nemocí jsou definováni jako mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) a jiní činitelé, jako jsou priony, které(kteři) mohou způsobit onemocnění u lidí nebo zvířat.
Poznámka 1: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a infikovaná živá zvířata se zařadí do této třídy, jestliže splňuji podmínky pro tuto třídu.
Poznámka 2: Toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují žádnou infekční látku nebo organismy, nebo které nejsou obsaženy v infekčních látkách nebo organismech, jsou látkami třídy 6.1, UN číslo 3172 nebo 3462.

2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou rozděleny následovně:
l1 Infekční látky nebezpečné pro lidi
l2 Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata
l3 Klinické odpady
l4 Diagnostické vzorky
Definice

2.2.62.1.3 Pro účely RID,
Biologické produkty jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozesílají v souladu s předpisy příslušných národních orgánů, které mohou uložit podmínku zvláštních povolení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnostikování nemocí u lidí nebo zvířat, nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely s tím spojené. Zahrnují hotové výrobky nebo meziprodukty, jako očkovací látky, ale nejsou na ně omezeny;
Kultury (kmenové kultury pro laboratorní účely) jsou výsledkem procesu, při kterém se původci nemocí posilují nebo rozmnožují, aby vytvořili vysokou koncentraci, čímž se zvyšuje nebezpečí nákazy, dojde-li k vystavení jejich účinku. Tato definice se týká kultur připravených pro záměrnou produkci původců nemocí a nezahrnuje kultury určené pro diagnostické a klinické účely;
Geneticky změněné mikroorganismy a organismy jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně změněn genetickým inženýrstvím způsobem, k němuž přirozenou cestou nedochází;
Medicínské nebo klinické odpady jsou odpady pocházející z lékařského ošetření zvířat nebo lidí nebo z biologického výzkumu.
Klasifikace

2.2.62.1.4 Infekční látky musí být zařazeny do třídy 6.2 a přiřazeny k UN číslům 2814, 2900 nebo popřípadě 3373.

Infekční látky se dělí do těchto kategorii:

2.2.62.1.4.1 Kateqorie A: Infekční látka, která je přepravována ve formě, která je schopna, dojde-li k vystavení jejímu účinku, způsobit trvalou invaliditu, nemoc ohrožující život nebo smrtelnou nemoc lidí nebo zvířat. Informativní příklady látek, které splňují tato kritéria, jsou uvedeny v tabulce tohoto odstavce.
Poznámka: Vystavení účinku látky nastane, jestliže látka unikne ven z ochranného obalu a dojde k fyzickému kontaktu s lidmi nebo zvířaty.

(a) Infekční látky splňující tato kritéria, které způsobují nemoc u lidí, nebo u lidí i zvířat musí být přiřazeny k UN číslu 2814. Infekční látky, které způsobují nemoc jen u zvířat, musí být přiřazeny k UN číslu 2900;

(b) Přiřazení k UN číslu 2814 nebo k UN číslu 2900 musí být založeno na známých lékařských chorobopisech a známých příznacích u lidí nebo zvířat, endemických místních podmínkách nebo odborném posouzení individuálního stavu člověka nebo zvířete.

Poznámka 1: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2814 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI. Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2900 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO ZVÍŘATA.
Poznámka 2: Následující tabulka není vyčerpávající. Infekční látky, včetně nových nebo nově se objevivších původců nemocí, které nejsou uvedeny v tabulce, avšak které splňují stejná kritéria, musí být přiřazeny ke kategorii A. Kromě toho, je-li pochybnost, zda látka splňuje či nesplňuje tato kritéria, musí být začleněna do kategorie A.

Poznámka 3: Ty mikroorganismy, které jsou v následující tabulce napsány kurzívou, jsou bakterie, mykoplazmy, rickettsie nebo plísně.

Toxicita při vdechnutí par Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par Směsi kapalných látek Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou Klasifikace pesticidů Definice Klasifikace
JMENOVITÉ PŘIKLADY INFEKČNÍCH LÁTEK ZAHRNUTÝCH DO KATEGORIE A V JAKÉKOLI FORMĚ, NENÍ-LI PŘÍMO UVEDENO JINAK (2.2.62.1.4.1)
UN číslo a pojmenování	Mikroorganismus
UN 2814 LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI	Bacillus anthracis (pouze kultury)
	Brucella abortus (pouze kultury)
	Brucella melitensis (pouze kultury)
	Brucella suis (pouze kultury)
	Burkholderia mallei – Pseudomonas mallei – vozhřivka (pouze kultury)
	Burkholderia pseudomallei – Pseudomonas pseudomallei (pouze kultury)
	Chlamydia psittaci – ptačí kmeny (pouze kultury)
	Clostridium botulinum (pouze kultury)
	Coccidioides immitis (pouze kultury)
	Coxiella burnetii (pouze kultury)
	virus konžsko-krymské hemoragické horečky
	virus dengue (pouze kultury)
	virus /americké/ východní koňské encefalomyelitidy (pouze kultury)
	Escherichia coli, verotoxigenická (pouze kultury)
	virus Ebola
	virus Flexal
	Francisella tularensis (pouze kultury)
	virus Guanarito
	virus Hantaan
	hantaviry vyvolávající hantavirový plicní syndrom
	virus Hendra
	virus hepatitidy B (pouze kultury)
	virus herpes B (pouze kultury)
	virus lidské imunodeficiencie /HIV/ (pouze kultury)
	vysoce patogenní virus moru drůbeže /ptačí chřipky/ (pouze kultury)
	virus japonské encefalitidy (pouze kultury)
	virus Junin /argentinská hemoragická horečka/
	virus horečky Kyasanurského lesa /indická klíšťová horečka/
	virus horečky Lassa
	virus Machupo /bolivijská hemoragická horečka/
	virus Marburg
	virus opičích neštovic
	Mycobacterium tuberculosis (pouze kultury)
	virus Nipah
	virus omské hemoragické horečky
	virus poiomyelitidy /dětské obrny/ (pouze kultury)
	virus vztekliny /Rabies virus/
	Rickettsia prowazekii (pouze kultury)
	Rickettsia rickettsii (pouze kultury)
	virus horečky Rift / Rift Valley/
	virus ruské jaro-letní encefalitidy (pouze kultury)
	virus Sabia
	Shigella dysenteriae typ 1 (pouze kultury)
	virus klíšťové encefalitidy (pouze kultury)

Toxicita při vdechnutí par Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par Směsi kapalných látek Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou Klasifikace pesticidů Definice Klasifikace
JMENOVITÉ PŘÍKLADY INFEKČNÍCH AGENS ZAHRNUTÝCH DO KATEGORIE A V JAKÉKOLI FORMĚ, NENÍ-LI PŘÍMO UVEDENO JINAK (2.2.62.1.4.1)
UN číslo a pojmenování	Mikroorganismus
UN 2814 LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI (pokračování)	virus pravých neštovic /Variola/
	virus venezuelské koňské encefalomyelitidy
	virus západni nilské /západonilské/ encefalomyelitidy (pouze kultury)
	virus žluté zimnice (pouze kultury)
	Yersinia pestis (pouze kultury)
UN 2900 LÁTKA INFEKČNÍ NEBEZPEČNÁ PRO ZVÍŘATA	virus afrického moru koní
	virus afrického moru prasat
	ptačí paramyxovirus typ 1 – virus newcastleské choroby drůbeže
	virus katarální horečky ovcí
	virus klasického moru prasat
	virus slintavky a kulhavky
	virus nodulární dermatitidy skotu
	Mycoplasma mycoides – infekční hovězí pleuropneumonie
	virus moru malých přežvýkavců
	virus dobytčího moru
	virus ovčích neštovic
	virus kozích neštovic
	virus vezikulární stomatitidy prasat
	virus vezikulární stomatitidy

2.2.62.1.4.2 Kategorie B: Infekční látka, která nesplňuje kritéria pro zařazení do kategorie A. Infekční látkv v kategorii B musí být přiřazeny k UN číslu 3373, s výjimkou toho, že kultury, jak jsou definovány v odstavci 2.2.62.1.3, musí být přiřazeny k UN číslu 2814, popřípadě k UN číslu 2900.
Poznámka: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3373 je „VZORKY, DIAGNOSTICKÉ“ nebo „VZORKY, KLINICKÉ“.

2.2.62.1.5 Látky, které neobsahují infekční látky, nebo látky, u nichž není pravděpodobné, že způsobí nemoc u lidí nebo zvířat, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňuji kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2.2.62.1.6 Krev nebo krevní složky, které byly shromážděny pro účely transfúze nebo pro přípravu krevních produktů k použití pro transfúze nebo transplantace a jakékoli tkáně nebo orgány určené pro použití při transplantacích nepodléhají ustanovením RID.
2.2.62.1.7 Látky, u nichž je malá pravděpodobnost přítomnosti infekčních látek, nebo u nichž je koncentrace infekčních látek na úrovni, jaká se vyskytuje v přírodě, nepodléhají ustanovením RID. Příkladem jsou: potraviny, vzorky vody, živé osoby a látky, které byly ošetřeny tak, že původci nemocí byli neutralizováni nebo dezaktivováni.
2.2.62.1.8 Živá zvířata, která byla záměrně infikována a je známo neboje podezření, že obsahují infekční látku, smějí být přepravována jen za podmínek schválených příslušným orgánem⁴.
2.2.62.1.9 Biologické produkty
Pro účely RID se biologické produkty dělí do následujících skupin:
(a) Produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy příslušných národních orgánů a jsou přepravovány za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a k použití pro léčebné účely lékaři nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají ustanovením RID;
(b) Produkty, které nespadají pod písmeno a) a o kterých je známo nebo se o nich důvodně předpokládá, že obsahují infekční látky, a které splňují kritéria pro zařazení do kategorie A nebo kategorie B. Látky v této skupině se musí přiřadit k UN číslu 2814, 2900 nebo popřípadě 3373.
Poznámka: U některých biologických produktů schválených pro uvedení na trh může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné orgány požadovat, aby tyto biologické produkty vyhovovaly místním předpisům pro infekční látky nebo mohou uložit jiná omezení.

2.2.62.1.10 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy
Geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definici infekční látky, musí být zařazeny podle oddílu 2.2.9.

2.2.62.1.11 Medicínské nebo klinické odpady
1. 2.2.62.1.11.1 Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky kategorie A nebo obsahující infekční látky kategorie B v kulturách musí být přiřazeny k UN číslu 2814 nebo popřípadě k UN číslu 2900. Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky v kategorii B, jiné než kultury, musí být přiřazeny k UN číslu 3291.
2. 2.2.62.1.11.2 Medicínské nebo klinické odpady, u nichž je možno důvodně předpokládat malou pravděpodobnost, že obsahují infekční látky, musí být přiřazeny k UN číslu 3291.
3. Poznámka: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3291 je „ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ, J.N.“ nebo „ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N.“ nebo „ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N.“.
1. 2.2.62.1.11.3 Dekontaminované medicínské nebo klinické odpady, které dříve obsahovaly infekční látky, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2. 2.2.62.1.11.4 Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k UN číslu 3291 jsou přiřazeny k obalové skupině II.

2.2.62.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmějí být použiti(a) k tomu, aby přepravovali(a) infekční látku, ledaže by tato látka nemohla být přepravena jiným způsobem nebo ledaže by tato přeprava byla schválena příslušným orgánem (viz odstavec 2.2.62.1.8).

2.2.62.3 Seznam hromadných položek

2.2.7 Třída 7: Radioaktivní látky
1. 2.2.7.1 Definice třídy 7
  1. 2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou jakékoli látky obsahující radionuklidy, ve kterých jak koncentrace aktivity, tak i celková aktivita v zásilce převyšuje hodnoty uvedené v bodech 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.
  2. 2.2.7.1.2 Následující radioaktivní látky nespadají pro účely RID do třídy 7:
    (a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;
    (b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách.
    (c) radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organismu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;
    (d) radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely schválení podle předpisů, po jejich konečném prodeji spotřebiteli;
    (e) přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů, za předpokladu, že koncentrace aktivit těchto látek nepřekročí 10-násobek hodnot udaných v odstavci 2.2.7.7.2.
    (f) neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřekračujících mezní hodnotu definovanou v pododdíle 2.2.7.2.
1. 2.2.7.2 Definice
  A₁ a A₂
  A₁ je hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozená podle odstavce 2.2.7.7.2, která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů RID.
  A₂ je hodnota aktivity radioaktivních látek, jiných než jsou radioaktivní látky zvláštní formy, která je uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozena podle pododdílu 2.2.7.2 a která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů RID.
  Dávková intenzita je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu.
  Fixovanou kontaminací se rozumí každá jiná kontaminace než nefixovaná.
  Index kritické bezpečnosti (CSI)⁵, který je přidělen kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky.
  Kontaminací se rozumí přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množstvích více než 0,4 Bq/cm² pro beta a gama zářiče, jakož i nízkotoxické alfa zářiče, nebo 0,04 Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče.
  Kontejnmentový systém je soubor části obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy.
  Kusem se při přepravě radioaktivních látek rozumí obal s radioaktivním obsahem, jak je podáván k přepravě. Typy kusů zahrnuté do RID, které podléhají ustanovením o mezních hodnotách aktivity a omezeních týkajících se látek pododdílu 2.2.7.7 a které splňují odpovídající požadavky, jsou:
  (a) vyjmutý kus;
  (b) průmyslový kus typu 1 (Typ IP-1);
  (c) průmyslový kus typu 2 (Typ IP-2);
  (d) průmyslový kus typu 3 (Typ IP-3);
  (e) kus typu A;
  (f) kus typu B(U);
  (g) kus typu B(M);
  (h) kus typu C.
  Kusy, které obsahují štěpné látky nebo hexafluorid uranu, podléhají dodatečným požadavkům (viz odstavce 2.2.7.7.1.7 a 2.2.7.7.1.8).
2. Poznámka: Ke kusům s jinými nebezpečnými věcmi viz definice v oddílu 1.2.1.
3. Poznámka: Nizkodisperzní radioaktivní látky smějí být přepravovány leteckou dopravou v kusech typu B (U) nebo B (M) v množstvích, které jsou povoleny ve schvalovacím osvědčení pro vzor kusu. Tato definice je zde uvedena proto, že takové kusy s nízkodisperzními radioaktivními látkami mohou být přepravovány také po kolejích.
4. Poznámka: K obalům pro jiné nebezpečné věci viz definice v oddílu 1.2.1.
1. 2.2.7.3 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)⁷, určení skupin
  1. 2.2.7.3.1 Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) je radioaktivní látka, která má ze své povahy omezenou specifickou aktivitu nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity se neberou v úvahu vnější stínící materiály obklopující LSA.
  2. 2.2.7.3.2 Látky LSA se rozdělují do tří skupin:
    (a) LSA-I
    (i) Uranové a thoriové rudy a jejich koncentráty, jakož i jiné rudy, které obsahují v přírodě se vyskytující radionuklidy, které jsou určeny ke zpracování pro využití těchto radionuklidů;
    (ii) tuhý neozářený přírodní nebo ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium nebo jejich tuhé nebo kapalné sloučeniny nebo směsi;
    (iii) radioaktivní látky, pro které není hodnota A₂ omezena, s výjimkou štěpných látek v množstvích, která nejsou vyjmuta podle pododdílu 6.4.11.2; nebo

Následující stránka

Toxicita při vdechnutí par

Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par

Směsi kapalných látek

Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou

Klasifikace pesticidů

Definice

Klasifikace

Schváleni