Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1

vyhlášené znění

POSTUPY UVOLŇOVÁNÍ INFORMACÍ ORGANIZACÍ OPCWČÁST VII

  1. 1. Obecně
    1. 1.1 Tato část této politiky stanoví zásady, kterými se řídí postupy, jež má Organizace používat při uvolňování jakýchkoli informací, které v souvislosti s prováděním Úmluvy má. „Uvolnění“ informací Organizací se vztahuje ke schválenému zpřístupnění informací mimo rámec samotné Organizace (včetně všech jejích hlavních součástí) a mimo rámec vlád smluvních států (konkrétně mimo vládní organizace a zmocněné subjekty nebo osoby, kterých se v rámci smluvních států týká fungování Úmluvy). Obdobně se těmito zásadami řídí uvolňování informací OPCW jakékoli jiné mezinárodní organizaci, vládě nesmluvního státu, soukromým nebo státním organizacím nevztahujících se k provádění Úmluvy nebo jakémukoliv jednotlivci, který není zaměstnancem Organizace ani pro ni nepracuje na základě smlouvy, ani není žádným smluvním státem zmocněn ve vztahu k provádění Úmluvy.
    2. 1.2 Při provádění Úmluvy nastanou případy, kdy Organizace bude potřebovat uvolnit informace, aby splnila své povinnosti. Uvolnění může být zcela veřejné nebo může mít omezený rozsah podle konkrétních okolností. Nutnost uvolnit informace může nastat jak pro neklasifikované tak pro klasifikované informace. Žádné informace, které Organizace získala nebo vytvořila v souvislosti s prováděním Úmluvy, nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, pokud se tak děje v souladu s těmito pokyny.
  1. 2. Veřejné uvolnění informací
    1. 2.1 Generální ředitel může veřejně uvolnit informace, které nejsou označeny jako důvěrné (včetně dříve důvěrných informací, jejichž klasifikace byla zrušena v souladu s částí V body 4.6 a 4.7 této politiky) a které patří do jedné z těchto kategorií:
      1. a) všeobecné informace o průběhu provádění Úmluvy, které neobsahují materiál vztahující se konkrétně k nějakému smluvnímu státu. To nezahrnuje konkrétní informace o inspekčních činnostech prováděných ve smluvním státu nebo pro něj plánovaných. Tyto druhy informací, které se mohou uvolnit veřejně podle tohoto ustanovení, budou uvedeny v seznamu schváleném Konferencí; tento seznam by mohl zahrnovat podrobnosti o požadavcích a formách deklarace, všeobecnou nebo vzorovou dokumentaci, souhrn informací o celkovém programu kontroly a techniku a metodiku kontroly používanou při inspekcích na místě;
      2. b) faktické organizační informace o Organizaci s výjimkou informací, které se týkají bezpečnosti Organizace nebo personálních záležitostí a soukromí pracovníků Sekretariátu; nebo
      3. c) informace vztahující se ke smluvnímu státu, které jsou neklasifikované a u kterých tento smluvní stát zvláště žádal, aby byly veřejně uvolněny, nebo s tím souhlasil.
    1. 2.2 Generální ředitel zváží jednotlivé žádosti o veřejné uvolnění informací a rozhodne o nich za předpokladu, že splňují podmínky předcházejícího odstavce. Požadavky jdoucí nad rámec těchto parametrů se předkládají k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci.
    2. 2.3 Všechny kontakty mezi pracovníky Sekretariátu a médii podléhají této politice, zvláště část VII této politiky (včetně těchto postupů stanovených pro veřejné uvolnění informací) a Politice OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností. Generální ředitel vydá administrativní směrnici, kterou se řídí mediální politika, v souladu s těmito pokyny politiky veřejného uvolňování informací.
  1. 3. Omezené nebo neveřejné uvolnění informací
    1. 3.1 Mohou nastat případy, kdy je nutné12 uvolnit informace mimo Organizaci způsobem, který neodpovídá úplnému veřejnému uvolnění. To může zahrnovat uvolnění informací mezinárodní organizaci nebo vládní organizaci pouze pro oficiální účel a za určitých podmínek. Takové neveřejné uvolnění se může použít pro důvěrné informace označené klasifikací OPCW nebo pro informace, jejichž klasifikace byla zrušena, jakož i pro neklasifikované informace. Důvěrné informace označené klasifikací OPCW se uvolní pouze tehdy, když generální ředitel potvrdí, že se v organizaci přijímající informace může dodržovat odpovídající ochrana a kontrola. Generální ředitel uzavře s potenciálními organizacemi přijímajícími informace dohodu nebo ujednání o zacházení s klasifikovanými informacemi a o jejich ochraně.
    2. 3.2 Omezené nebo neveřejné uvolnění informací by mohlo nastat:
      1. a) když se Výkonná rada rozhodne předložit otázku nebo záležitost přímo Valnému shromáždění Organizace spojených národů a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů v souladu s čl. VIII odst. 36 Úmluvy;
      2. b) když se Konference rozhodne předložit záležitost Valnému shromáždění Organizace spojených národů a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů v souladu s čl. XII odst. 4 Úmluvy; nebo
      3. c) když se Konference nebo Výkonná rada rozhodne požádat o stanovisko Mezinárodní soudní dvůr s povolením Valného shromáždění Organizace spojených národů v souladu s čl. XIV odst. 5 Úmluvy.
    1. 3.3 Omezené nebo neveřejné uvolnění informací, které nejsou označeny klasifikací OPCW, může povolit generální ředitel za předpokladu, že tyto informace spadají do kategorií stanovených v bodu 2.1 této části. Požadavky na uvolnění informací neoznačených klasifikací OPCW ale jdoucí nad rámec těchto parametrů se předkládají k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci.
    2. 3.4 Když se pro důvěrné informace navrhuje omezené nebo neveřejné uvolnění, jsou rozsah a podmínky takového uvolnění přísně v souladu s potřebami provádění Úmluvy. Stále musí platit zásada potřeby znát, kterou se řídí šíření informací.
    3. 3.5 Pokud se důvěrné informace týkají určitého smluvního státu a tento smluvní stát výslovně požaduje jejich uvolnění nebo s ním souhlasí, potom může uvolnění proběhnout bez další konzultace. Ve všech ostatních případech se pro uvolnění důvěrných informací mimo Organizaci vyžaduje rozhodnutí Konference nebo Výkonné rady. I když žádost o rozhodnutí o takovém uvolnění je možné podat kterémukoliv z orgánů, bude takový požadavek běžně součástí obecného politického rozhodnutí Konference nebo Výkonné rady o předložení související záležitosti externímu subjektu v souladu s Úmluvou, a tak by rozhodnutí o uvolnění bylo přijato stejným orgánem, který posuzuje obecnou politickou otázku.
    4. 3.6 Rozhodnutí schválit takové uvolnění by mělo být založeno na:
      1. a) výslovném určení, že zamýšlený příjemce informací má jasnou potřebu znát důvěrné informace v souladu se svou úlohou při provádění Úmluvy; a
      2. b) určení toho, že zamýšlené uvolnění informací odpovídá potřebám Úmluvy.
    1. 3.7 Když vznikne zjevná nutnost uvolnit důvěrné informace, připraví generální ředitel návrh na uvolnění informací pro konzultace a přezkum dotčenými stranami. Požaduje se, aby se formulace navrhovaného uvolnění plně zabývala faktory pro určení důvěrnosti a klasifikace. Pokud je to možné, jsou informace navrhované k uvolnění zpracovány do méně citlivé podoby, aby se zabránilo zpřístupnění důvěrných informací nevztahujících se k účelu uvolnění. V tomto případě by se měl použít proces zrušení nebo změny klasifikace. Pokud byly důvěrné informace získány od smluvního státu nebo se jej týkají, požaduje se, aby generální ředitel nebo jeho zástupce zmocněný pro tuto funkci získal písemný souhlas tohoto smluvního státu s navrhovaným uvolněním. Odepření takového souhlasu nevyužije smluvní stát k tomu, aby se vyhnul plnění svých povinnosti podle Úmluvy.
    2. 3.8 Při přípravě návrhu uvolnění může generální ředitel navrhnout, aby byly s uvolněním spojeny zvláštní podmínky nebo omezení rozsahu, s cílem zajistit, aby se uvolnění soustředilo na svůj konkrétní účel spojený s prováděním Úmluvy. Některá omezení rozsahu nebo podmínky, které je možné použít, jsou:
      1. a) přístup k důvěrným informacím pouze dočasně, například po dobu trvání schůzky nebo po dobu trvání konzultace;
      2. b) upřesnění, že informace jsou pouze pro oficiální použití;
      3. c) žádost o zvláštní nakládání, jako je požadavek informace po určité době zničit nebo vrátit;
      4. d) zvláštní kontroly některých citlivých částí důvěrných informací; a
      5. e) vizuální zobrazení důvěrných informací, jako je promítání během schůzky.
    1. 3.9 Po konzultaci s dotčenými stranami bude návrh na uvolnění předložen k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci.

ADMINISTRATIVAČÁST VIII

Generální ředitel

  1. 1. Generální ředitel stanoví režim ochrany důvěrných informací a nakládání s nimi v rámci Organizace v souladu se zásadami stanovenými v Důvěrnostní příloze Úmluvy a v této politice a dohlíží na provádění a kontrolu tohoto režimu. Za tímto účelem vydá generální ředitel administrativní směrnice vyžadované touto politikou a dohlíží na jejich provádění.
  2. 2. Generální ředitel má primární odpovědnost za prosazování tohoto režimu a pověří odpovídající útvary Sekretariátu určitými úkoly pro provádění režimu v souladu s touto politikou. Ve výjimečných případech může generální ředitel přenést určitou pravomoc v oblasti provádění režimu důvěrnosti na omezený počet vedoucích pracovníků Sekretariátu s výhradou určitých omezení stanovených v této politice13. Generální ředitel také osobně dohlíží na jednání těchto útvarů a nadále je osobně odpovědný za opatření prováděná jeho zástupci při výkonu jeho pravomoci.

Administrativa režimu důvěrnosti v Sekretariátu

  1. 3. Režim důvěrnosti platí pro činnost všech částí Sekretariátu. OCS pomáhá přijímajícím útvarům Sekretariátu při přezkumu údajů a dokumentů, které získal Sekretariát, s cílem zjistit, zda obsahují důvěrné informace. Přitom používá pokyny stanovené v odst. 2 písm. a) Důvěrnostní přílohy Úmluvy a v části III bodu 11 této politiky. Kontrolu fungování režimu důvěrnosti provádí Úřad vnitřního dozoru při výkonu své funkce kontroly v oblasti důvěrnosti a tato kontrola je funkčně oddělena od útvarů, které mají za úkol provádění tohoto režimu.
  2. 4. Sekretariát pod dohledem generálního ředitele zajistí, aby byli jeho pracovníci řádně informováni o svých povinnostech chránit důvěrné informace a dodržovat režim důvěrnosti i o zásadách této politiky a postupech, které vyžaduje jejich provádění, zásadách a postupech týkajících se bezpečnosti a o možných sankcích, které by si přivodili v případě nedovoleného zpřístupnění důvěrných informací a aby se jim tato povinnost připomínala. Také je potřebné vzít v úvahu požadavky na odbornou přípravu po každé změně organizační struktury Sekretariátu, která má vliv na nakládání pracovníků s důvěrnými materiály. V takových případech se tyto požadavky na další odbornou přípravu plní pokud možno do tří měsíců, každopádně však co nejdříve po zavedení dotyčné strukturální změny.

POSTUPY V PŘÍPADĚ PORUŠENÍČÁST IX