Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1

Důvěrnostní politika OPCW ²

Původní verze OPOC byla opatřena touto předmluvou:

ÚVODČÁST I

1. 1. Tento dokument stanoví základy politiky Organizace pro ochranu důvěrnosti po celou dobu činností vztahujících se k provádění Úmluvy, pro klasifikaci důvěrných informací a nakládání s nimi a také pro řešení případů porušení důvěrnosti.
2. 2. Politika v oblasti důvěrných informací je pro práci Organizace zásadní kvůli rušivým kontrolním opatřením, která mají za cíl rozvíjení důvěry v dodržování Úmluvy při respektování oprávněných obav smluvních států z možného zpřístupnění citlivých informací. Věrohodná kontrola vyžaduje pochopení ze strany smluvních států a určitou úroveň rušení při kontrolních činnostech. Potřebě zpřístupnit příslušné informace k prokázání dodržování Úmluvy by měla odpovídat věrohodná ujištění smluvních států o tom, že se přijímají řádná opatření k tomu, aby se zabránilo zpřístupnění informací netýkajících se Úmluvy, a že jakmile budou důvěrné informace zpřístupněny, budou náležitě chráněny.
3. 3. V důsledku toho Úmluva při definování práv a povinností smluvních států zahrnuje rovnováhu mezi takovým zpřístupněním informací, které je nutné ke zvýšení důvěry v dodržování Úmluvy, a zabráněním zpřístupnění informací, které se nevztahují k Úmluvě, aby chránila národní bezpečnost a vlastnická práva s ohledem na ústavně-právní povinnosti. Tyto dva cíle nejsou nutně v rozporu; naopak lze dosáhnout hodnověrného a účinného procesu kontroly, který aktivně a neodmyslitelně chrání důvěrnost. Znění Úmluvy poskytuje praktická ujištění, že všechny důvěrné informace se budou řádně chránit a že kontrolní postupy se budou snažit zabránit zpřístupnění informací nevztahujících se ke kontrole dodržování Úmluvy.

OBECNÁ POLITIKAČÁST II

1. 1. V čl. VIII odst. 5 Úmluvy je uveden základ povinností Organizace ve vztahu k důvěrnosti:

   „Organizace provádí své kontrolní činnosti stanovené touto Úmluvou způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím včasné a účinné dosažení jejích cílů. Požaduje pouze informace a údaje, které jsou nutné ke splnění povinností, které pro ni vyplývají z této Úmluvy. Přijímá veškerá bezpečnostní opatření k ochraně důvěrných informací o civilní a vojenské činnosti a objektech, které se dovídá při provádění této Úmluvy, a zejména dodržuje ustanovení Důvěrnostní přílohy.“

1. 2. V čl. VII odst. 6 Úmluvy se zavádějí povinnosti každého smluvního státu:

   „S informacemi a údaji, které obdrží od Organizace jako důvěrné v souvislosti s prováděním této Úmluvy, nakládá každý smluvní stát jako s důvěrnými a ve zvláštním režimu. S těmito informacemi a údaji nakládá výlučně v souvislosti se svými právy a povinnostmi vyplývajícími z této Úmluvy a v souladu s ustanoveními obsaženými v Důvěrnostní příloze.“

1. 3. Tyto základní požadavky jsou rozpracovány v mnoha dalších ustanoveních Úmluvy, zvláště v Důvěrnostní příloze a v ustanoveních podrobně popisujících kontrolní postupy (např. čl. VI odst. 10; část II odst. 56 a 62 Kontrolní přílohy Úmluvy a část X odst. 48 Kontrolní přílohy Úmluvy). Z tohoto základu vyplývá, že základní prvky OPOC jsou tyto:
   1. a) jsou vyhledávány a požadovány pouze takové informace, které jsou nutné pro včasné a účinné provádění povinností Organizace podle Úmluvy; a požadavky na informace, k nimž smluvní stát umožní Organizaci přístup, se určují co nejpřesněji;
   2. b) kontrolní činnosti se navrhují, plánují a provádějí tak, aby se zabránilo zbytečnému zpřístupnění důvěrných informací a aby se usilovalo o zabránění zpřístupnění takových informací, které se nevztahují k dodržování Úmluvy, v souladu s účinným a včasným plněním kontrolních povinností podle Úmluvy;
   3. c) v průběhu kontrolních či jiných činností se nevyhledávají, nezaznamenávají ani neuchovávají důvěrné informace nevztahující se k Úmluvě, aniž je dotčeno právo kontrolovaného smluvního státu požadovat takové zpřístupnění v souladu s Úmluvou. Jakmile jsou takové informace zpřístupněny, jsou chráněny, nejsou dále šířeny a je s nimi nakládáno odpovídajícím způsobem;
   4. d) jsou zavedeny, monitorovány a dodržovány systematické postupy s cílem omezit šíření informací a přístup k nim poté, co byly sebrány a klasifikovány jako důvěrné;
   5. e) informace získané v souvislosti s prováděním Úmluvy nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, není-li to s výslovným povolením a v souladu s postupy uvolňování uvedenými v části VII této politiky;
   6. f) výběr a odborná příprava pracovníků a personální politika a předpisy zohledňují potřebu zajistit, aby všichni pracovníci Sekretariátu splňovali nejvyšší požadavky na výkonnost, způsobilost a bezúhonnost.

INFORMACE A DŮVĚRNOSTČÁST III

1. 1. Tato část stanoví pokyny pro rozvíjení praktického pochopení vymezení výrazů „informace“, „důvěrné informace“ a „důvěrnost“. Úmluva nestanoví žádné konečné vysvětlení toho, jak se mají tyto výrazy používat, a je jasné, že se mají stanovit v pracovním kontextu ve shodě s prováděním různých povinností Organizace a smluvních států podle této Úmluvy.
2. 2. Organizace bude provádět své povinnosti, což bude ve velké míře záviset na informacích získaných jejími kontrolními činnostmi a poskytnutých smluvními státy. Takto se informace budou stávat majetkem Organizace nebo pracovníka Organizace v nepřetržitém vstupně-výstupním schématu získávání, zpracování a vytváření dalších potřebných informací.
3. 3. S ohledem na celkovou roli důvěrnosti ve všech činnostech Organizace mohou být informace obecně posuzovány z pracovního hlediska zahrnujícího jejich charakteristiku, prostředky jejich získávání a uchovávání a nosičů pro jejich zpracování a přenos.

Vymezení „informací“

1. 4. Výraz „informace“ se musí chápat ve velmi širokém smyslu. Informace se rozeznávají podle své schopnosti nebo možnosti přímo či nepřímo poskytnout údaje nebo jakékoliv znalosti bez ohledu na jejich hmatatelnou nebo nehmotnou povahu nebo podobu.
2. 5. Dále se vztahuje na jakékoliv prostředky získávání, přenosu nebo uchování znalostí nebo údajů, které mohou být vnímány, získávány, odvozeny nebo uchovány kterýmkoliv jedincem nebo Organizací včetně jejích pracovníků nebo zařízení při provádění Úmluvy.
3. 6. Výraz „údaje“ se v Úmluvě objevuje v několika kontextech. Obecně nesou „údaje“ význam informací v určité struktuře nebo formátu, jako jsou informace zakotvené v národní deklaraci. Při výkladu textu z hlediska důvěrnosti však neexistuje žádné podstatné rozlišení mezi „informacemi“ a „údaji“. Z tohoto důvodu se bude pro účely této politiky mít za to, že výraz „informace“ zahrnuje všechny odkazy na „údaje“. „Informace“ nebo „údaje“ mohou zahrnovat informace, které jsou nesprávné, nepravdivé nebo nepřesné.
4. 7. Pro ilustraci rozsahu použití zahrnuje výraz „informace“ mimo jiné:
   1. - dokumenty s grafickými, schématickými, numerickými, symbolickými, obrazovými, digitálními, analogovými, fotografickými nebo písemnými informacemi;
   2. - výsledky fotografování, zobrazení, kontroly, pozorování, zpracování údajů, odebírání vzorků a analýzy;
   3. - údaje uchovávané nebo zobrazené na elektronickém, magnetickém nebo jakémkoliv jiném fyzickém nosiči;
   4. - informace v relativním nebo absolutním vyjádření; a
   5. - vzorky a jiné sestavy chemických látek přenášených zeminou, prachem, filtry a pomocí odběru vzorků a také vybavení včetně vybavení pro odběr a analýzu vzorků a bezpečnostního vybavení. Vzorky obsahují informace a prostřednictvím analýzy vzorků mohou poskytnout další informace.

      Informace mohou být získány nebo přenášeny prostřednictvím jakéhokoliv přenosového nosiče nebo lidských smyslů. Informace mohou být získány a přenášeny pouhou přítomností osob na místě nebo povolením jejich přístupu k nim. Takto by se vybavení, objekty, oděvy a jiné osobní věci mohly stát zdroji informací.

Pracovní definice některých podob informací

1. 8. Tyto pracovní definice, které zahrnují pouze některé podoby informací, se použijí pro účely pokynů pro nakládání s informacemi a jejich ochranu podle této politiky. Rozumí se, že tyto definice jsou dostatečně pružné, aby zajistily, že pokyny týkající se nakládání s informacemi lze účinně a prakticky použít:
   1. - „Dokument“ by se mohl týkat širokého rozsahu různých fyzických položek zobrazujících informace nebo údaje;
   2. - „Počítačový materiál“ zahrnuje jakýkoliv počítačový paměťový nosič nebo jednotku zpracování, jako jsou disky, pásky a diskety. Tento termín také zahrnuje přenosné počítače, které mohou být použity k záznamu informací během kontroly na místě;
   3. - „Audio-vizuální materiál“ zahrnuje audio- a videopásky, vyvolané a nevyvolané fotografické filmy včetně negativů statických snímků a jejich pozitivů. (Papírové pozitivy statických snímků lze také považovat za dokumenty); a
   4. - „Vzorek“ zahrnuje nosič pro sběr vzorků a všechny další informace získané nebo odvozené z analýzy.

      Při použití obecných pracovních pokynů na konkrétní položky informací zahrnuté do těchto definic může dojít k jejich překrytí (například s průsvitkou pro zpětnou projekci se může nakládat jako s dokumentem nebo s audiovizuálním materiálem a s počítačovou sestavou se může nakládat jako s dokumentem nebo s počítačovým materiálem).

Důvěrnost informací podle Úmluvy

1. 9. Základní zásada důvěrnosti stanovená odst. 2 písm. c) Důvěrnostní přílohy Úmluvy spočívá v tom, že žádné informace, které Organizace získá v souvislosti s prováděním Úmluvy, nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, není-li to výslovně uvedeno.
2. 10. Zvláštní prováděcí pokyny v odst. 2 písm. a) Důvěrnostní přílohy Úmluvy stanoví, že informace jsou považovány za důvěrné, pokud:
   1. a) je jako takové označí smluvní stát, od něhož byly získány a jehož se týkají; nebo
   2. b) dle úsudku generálního ředitele lze důvodně očekávat, že by jejich nedovolené šíření mohlo poškodit smluvní stát, jehož se týkají, nebo mechanismy provádění této Úmluvy.

1. 11. Při určení důvěrnosti informací generální ředitel nebo jeho* zástupce zvažují a pečlivě porovnávají tyto faktory:
   1. - možnost, že jejich zpřístupnění poškodí smluvní stát, jakýkoliv jiný subjekt smluvního státu včetně obchodní firmy, jakéhokoliv státního příslušníka smluvního státu nebo Úmluvu či Organizaci;
   2. - možnost, že jejich zpřístupnění poskytne zvláštní nebo selektivní výhodu jednotlivci, státu nebo jakémukoliv jinému subjektu včetně obchodní firmy;
   3. - základní požadavek na účinnou kontrolu dodržování Úmluvy; a
   4. - prospěch pocházející z šíření obecných informací týkajících se provádění Úmluvy za účelem podpory jejího přijetí a důvěryhodnosti.

1. 12. Výše uvedené faktory by mohl smluvní stát zvážit také při určení toho, zda informace, které poskytuje Organizaci, obsahují důvěrné informace. Označení informací jako důvěrné neporušuje závazek smluvního státu prokazovat dodržování Úmluvy a není smluvním státem použito k zakrytí jejího nedodržování. Smluvní stát dále nemůže zabránit šíření informací, které se předávají smluvním státům v souladu s Úmluvou běžně nebo na jejich žádost stanoveným způsobem.
2. 13. Jakmile je určeno, že informace obsahují důvěrné informace, bude nutné stanovit úroveň jejich citlivosti a rozsah přístupu k nim. To bude normálně prováděno pomocí klasifikačního systému, který je uveden v části V této politiky.

Vztah informací k Úmluvě

1. 14. Vztah informací k účelům Úmluvy může mít dopady na to, jak se budou opatření na zachování důvěrnosti používat pro takové informace. Při provádění Úmluvy je možné rozlišit tři významné rozdíly:
   1. - informace týkající se Organizace ke splnění jejích povinností podle Úmluvy nebo poskytnuté smluvními státy ke splnění jejich povinností podle Úmluvy;
   2. - informace nevztahující se k cílům Úmluvy, ke kterým kontrolovaný smluvní stát povolí přístup, aby prokázal dodržování Úmluvy, nebo které byly náhodně zpřístupněny v průběhu kontrolních činností; a
   3. - informace včetně citlivých informací, které se nevztahují k cílům Úmluvy a ke kterým kontrolovaný smluvní stát odmítne přístup v souladu se svými právy a povinnostmi podle Úmluvy.

1. 15. Kontrolní postupy a činnosti se musí řídit tímto rozlišením. Avšak posouzení vztahu informací k účelům Úmluvy by mohlo být stanoveno operativně, jelikož charakterizace informací tímto způsobem je do značné míry závislá na jednotlivých souvislostech a okolnostech. Povinnosti chránit důvěrnost budou stanoveny ve vztahu k informacím popsaným v rámci každého z těchto rozlišení.

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI VE VZTAHU K DŮVĚRNOSTIČÁST IV

1. 1. Celkové povinnosti Organizace
   1. 1.1 OPCW obdrží od smluvních států mnoho důvěrných informací a v průběhu kontrolních činností může být vystavena dalším důvěrným informacím často citlivější povahy a může je získat. Vnitřní procesy OPCW budou vytvářet další důvěrné informace. Tato Organizace a její hlavní součásti se proto musí řídit určitými povinnostmi, aby dodržovaly důvěrnost, zejména:
      1. a) nezveřejňovat ani jinak neuvolňovat informace získané v souvislosti s prováděním Úmluvy, není-li to v souladu s postupy uvolňování informací stanovenými v části VII této politiky;
      2. b) navrhovat, plánovat a provádět kontrolní činnosti co nejméně rušivým způsobem tak, aby se zabránilo zpřístupnění nevýznamných informací a aby se snížilo zpřístupnění důvěrných informací na nejmenší možnou míru, pokud to umožňuje účinnou a včasnou kontrolou;
      3. c) vyhledávat a požadovat zpřístupnění pouze informací nezbytných pro cíle Úmluvy a uvádět požadavky na informace tak co možná nejpřesněji;
      4. d) snížit na nejmenší možnou míru přístup k důvěrným informacím nevztahujícím se k Úmluvě, které mohou být náhodně zpřístupněny během kontrolních činností, chránit je a zabránit jejich dalšímu šíření, pokud to umožňuje účinnou a včasnou kontrolu; a
      5. e) zavést systematické postupy pro omezení šíření informací klasifikovaných jako důvěrné a přístupu k nim, řídit se těmito postupy a monitorovat je.
   1. 1.2 Povinnosti generálního ředitele
      1. 1.2.1 Úkolem generálního ředitele je výslovně primární odpovědnost za ochranu důvěrných informací. Generální ředitel musí zavést režim nakládání s důvěrnými informacemi v rámci Sekretariátu v souladu s pokyny stanovenými v Úmluvě včetně její Důvěrnostní přílohy a v této politice.
      2. 1.2.2 Generální ředitel odpovídá za dohled nad dodržováním důvěrnostního režimu v rámci Sekretariátu a musí podávat ročně hlášení o provádění režimu.
      3. 1.2.3 Generální ředitel má ústřední úlohu při řešení porušení nebo údajných porušení důvěrnosti. Toto zahrnuje zavedení postupů, kterými je nutné se řídit, a vedení vyšetřování v souladu s Postupy v případě porušení³, a ukládání kárných a disciplinárních opatření v souladu se Služebním řádem. Postupy, kterými je nutné se řídit, by měly být založeny na veškerých rozhodnutích Konference o tomto předmětu.
      4. 1.2.4 Generální ředitel může vznést požadavky, aby smluvní státy sdělily „podrobnosti o nakládání s informacemi, které jim Organizace poskytla“ (Důvěrnostní příloha, část A odst. 4), a může se poradit se smluvními státy o podobě a načasování takových požadavků v souladu s veškerými pokyny stanovenými Konferencí. Generální ředitel by například mohl požadovat od všech smluvních států pravidelná hlášení o tom, jak zacházejí s důvěrnými informacemi OPCW.
   1. 1.3 Povinnosti Sekretariátu
      1. 1.3.1 Základní povinnosti Sekretariátu týkající se důvěrnosti jsou v podstatě odvozeny od povinností Organizace a generálního ředitele. Avšak při praktickém provádění Úmluvy mají rozhodující význam vymezení, provádění a sledování povinností pracovníků Sekretariátu zajistit důvěrnost. Zvláštní povinnosti platí pro pracovníky Sekretariátu kvůli jejich zapojení do kontrolních činností a jejich následnému přístupu k civilním i vojenským důvěrným informacím, které budou zahrnovat informace zpřístupněné smluvním státem při provádění závazků vyplývajících z Úmluvy, jakož i citlivé informace nevztahující se k cílům Úmluvy v případě, že takové citlivé informace jsou zpřístupněny.
      2. 1.3.2 Kromě již nastíněných širších povinností má Sekretariát tyto konkrétní povinnosti:
         1. a) prostřednictvím odpovídající jednotky hodnotit všechny údaje a dokumenty, které získá, s cílem určit, zda obsahují důvěrné informace;
         2. b) zavést v rámci formálního popisu práce přesné uvedení rozsahu přístupu k důvěrným informacím potřebným pro každé pracovní zařazení;
         3. c) uzavřít s každým pracovníkem dohodu o zachování mlčenlivosti a podle potřeby uzavřít dohodu o zachování mlčenlivosti se zmocněnými subjekty mimo rámec Organizace;
         4. d) udržovat trvalý program odborné přípravy a informovanosti všech pracovníků o otázkách důvěrnosti a sledovat záznam každého zaměstnance o ochraně důvěrných informací jako jednoznačný prvek hodnocení jeho výkonu;
         5. e) informovat smluvní stát o navrhovaném prověření zaměstnance pro přístup k důvěrným informacím, které se vztahují k činnostem na území tohoto smluvního státu nebo na jiném místě pod jeho jurisdikcí a kontrolou, a to nejméně třicet dnů před tím, než je takový přístup povolen; a
         6. f) nakládat s důvěrnými informacemi a uchovávat je v podobě, která brání přímé identifikaci objektu, k němuž se vztahují, pokud to může být provedeno v souladu s účinnou kontrolou.
      1. 1.3.3 Povinnosti jednotlivých pracovníků jsou dále vymezeny dohodami o zachování mlčenlivosti, které musí každý zaměstnanec vykonávat.
   1. 1.4 Povinnosti inspekčního týmu
      1. 1.4.1 Konkrétní povinnosti členů inspekčního týmu pocházejí z tohoto:
         1. a) inspektoři na místě mohou mít přístup k důvěrným informacím;
         2. b) inspekční tým musí s kontrolovaným smluvním státem vyjednávat o určitých věcech týkajících se důvěrnosti, které vyžadují dohodu;⁴ a
         3. c) inspekční tým se řídí svým mandátem, vypracuje plán inspekce a musí rozhodnout o zvláštních opatřeních, která budou používána během inspekce.
      1. 1.4.2 Inspekční týmy proto:
         1. a) provádějí kontroly způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím účinné a včasné splnění jejich úkolu;
         2. b) plánují inspekci a berou v úvahu návrhy, které může v kterékoli fázi inspekce podat smluvní stát přijímající inspekci, s cílem zajistit, že jsou chráněna citlivá zařízení nebo informace nevztahující se k chemickým zbraním;
         3. c) plně dodržují postupy navržené k ochraně citlivých zařízení a k zabránění nedovoleného zpřístupnění důvěrných údajů;
         4. d) požadují pouze takové informace a údaje, které jsou nezbytné pro splnění inspekčního mandátu;
         5. e) vypracují inspekční zprávu, která obsahuje pouze skutečnosti významné pro dodržování Úmluvy;
         6. f) chrání důvěrné informace, k nimž mají inspekční týmy přístup v průběhu inspekcí na místě a které nejsou významné pro Úmluvu, a brání jejich dalšímu šíření; a
         7. g) respektují odmítnutí kontrolovaného smluvního státu poskytnout přístup k citlivým informacím v souladu s právy a povinnostmi smluvního státu.
   1. 2.1 Povinnosti smluvních států
      1. 2.1.1 Smluvní státy musí nakládat s informacemi, které obdrží od Organizace, v souladu s jejich stupněm citlivosti, jak je vyjádřen v jejich kategorii klasifikace. Způsob, jakým se tato povinnost plní, se bude přirozeně lišit mezi smluvními státy, avšak zpravidla by se těmto informacím mělo dostat stejné úrovně ochrany, jaká byla poskytnuta informacím se srovnatelnou národní klasifikací nebo srovnatelnou důvěrností podle národních právních systémů. Smluvní státy zavedou nebo upraví vhodná opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi OPCW a pro jejich ochranu způsobem, který je v souladu se zásadami stanovenými v části VI této politiky.
      2. 2.1.2 Každý smluvní stát musí na požádání poskytnout podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla. Cílem tohoto postupu je podpora obecného vzájemného ujištění smluvních států o tom, že je důvěrnost účinně zajištěna. Odpovědi smluvních států na takové požadavky by měly přinejmenším potvrdit, že normy pro nakládání s informacemi jsou v souladu s bodem 2.1.1 výše.
      3. 2.1.3 Při zajišťování důvěrnosti informací musí smluvní státy dodržovat základní povinnost prokázat dodržování Úmluvy v souladu s jejími kontrolními ustanoveními.
      4. 2.1.4 Každý smluvní stát musí pokud možno spolupracovat s generálním ředitelem a podporovat jej při vyšetřování porušení nebo údajných porušení důvěrnosti a při přijímání odpovídajících opatření v souladu s vypracovanými postupy v případě porušení, pokud by se vyšetřováním zjistilo, že k porušení došlo. Tato povinnost může zahrnovat poskytnutí podrobností o nakládání s informacemi, které smluvnímu státu poskytla Organizace, a v případě nutnosti účast smluvního státu jako jedné ze stran sporu před „Komisí pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti“, pokud se porušení dostane před tento orgán.
   1. 2.2 Povinnosti pozorovatelů
      1. 2.2.1 Když v průběhu inspekce na výzvu souhlasí kontrolovaný smluvní stát s tím, že povolí přístup pozorovateli v souladu s částí X odst. 55 Kontrolní přílohy Úmluvy, může mít pozorovatel přístup k některým důvěrným informacím a bude mít podle toho zvláštní povinnosti ve vztahu k nakládání s nimi a k jejich ochraně. Tudíž nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrana ze strany pozorovatele musí plně souhlasit se všemi příslušnými ustanoveními Úmluvy včetně Důvěrnostní přílohy a této politiky, zvláště s podrobnými ustanoveními o nakládání s důvěrnými informacemi v části VI této politiky. Protože čl. IX odst. 12 písm. a) Úmluvy uvádí, že pozorovatel je „zástupcem“ žádajícího smluvního státu, jsou takové informace také předmětem ustanovení čl. VII odst. 6, pokud jde jak o žádající smluvní stát, tak zejména o pozorovatele jako jeho zástupce, a proto se s nimi nakládá jako s důvěrnými a ve zvláštním režimu.
      2. 2.2.2 Z tohoto důvodu je žádající smluvní stát plně odpovědný a přijímá všechna potřebná opatření k zajištění toho, že pozorovatel dodržuje všechna příslušná ustanovení této politiky a že je jimi individuálně vázán, i k zajištění toho, že v případě, že pozorovatel poruší důvěrnost, jsou dostupné účinné právní nápravné prostředky a sankce srovnatelné s opatřeními přijímanými v případě, že důvěrnost poruší úřední osoba tohoto smluvního státu. Jakmile jsou důvěrné informace zpřístupněny pozorovateli nebo je pozorovatel získá, stane se také žádající smluvní stát, aniž by tím došlo ke snížení vlastní osobní odpovědnosti pozorovatele, odpovědným za nakládání s těmito informacemi a za jejich ochranu v souladu s Úmluvou a touto politikou. Pokud jde o pozorovatele, má se držet veškerých ustanovení této politiky vztahujících se k ochraně důvěrných informací a má být jimi vázán, a v tomto ohledu nečiní žádná nedovolená opatření.