vyhlášené znění

OBECNÉ ZÁSADY NAKLÁDÁNÍ S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI A JEJICH OCHRANYČÁST VI

  1. 1. Úvod
    1. 1.1 Tato část stanoví zásady, jimiž se Organizace řídí při poskytování přístupu k informacím určeným jako důvěrné a při jejich pravidelném šíření a jimiž se řídí s tím spojené postupy nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrany. To zahrnuje předávání důvěrných informací v rámci Organizace (včetně jejích hlavních součástí), a předávání důvěrných informací zmocněným zástupcům smluvních států. Pokyny pro veřejné či jiné uvolnění informací mimo Organizaci a smluvní státy jsou uvedeny v části VII.
    2. 1.2 Tyto zásady se mají použít při podrobném vypracovávání všech postupů týkajících se nakládání s důvěrnými informacemi včetně Inspekčního manuálu OPCW, Deklarační příručky a Manuálu postupu v oblasti důvěrnosti (MCP). Na základě těchto zásad se v administrativní směrnici vydávané generálním ředitelem stanoví další praktické postupy. Zásady obsažené v této části platí pro všechny činnosti Organizace v rámci Sekretariátu a jiných orgánů Organizace, jakož i při jejich jednání se smluvními státy. Vyžaduje se, aby smluvní státy, které obdrží od Organizace důvěrné informace, tyto důvěrné informace chránily v souladu s povinnostmi podle čl. VII odst. 6 Úmluvy a odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Smluvní státy by proto měly zavést nebo upravit vhodná opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi OPCW a pro jejich ochranu způsobem, který je v souladu s těmito zásadami.
    3. 1.3 Důvěrnostní příloha Úmluvy stanoví dvě zásady, jimiž se řídí přístup k důvěrným informacím a jejich šíření v rámci Organizace:
      1. - přístup k důvěrným informacím je upraven v souladu s jejich klasifikací; a
      2. - v rámci Organizace se důvěrné informace šíří výhradně na základě potřeby je znát (Důvěrnostní příloha, odst. 2 písm. h).
    1. 1.4 Z těchto základních zásad vyplývá za prvé, že úrovní citlivosti důvěrných informací se budou řídit postupy, kterými se zpřístupňují příjemcům, a prostředky používané k jejich ochraně; a za druhé, že zmocnění příjemci důvěrných informací budou určeni v souladu se svou prokázanou nezbytnou potřebou je znát, která se vztahuje k účelům Úmluvy. Důležitým činitelem při řízení šíření důvěrných informací je rozsah přístupu poskytnutý smluvním státům: v tomto kontextu se prvořadá a bezpodmínečná potřeba je znát určuje podle požadovaných údajů, které mají být poskytnuty všem smluvním státům s cílem ujistit je o pokračujícím dodržování Úmluvy jinými smluvními státy (Důvěrnostní příloha, odst. 2 písm. b). Proto musí být poskytnut přístup k příslušným důvěrným informacím vymezeným tímto ustanovením s cílem posloužit nejdůležitějšímu cíli řádné transparentnosti a zvýšení vzájemné důvěry mezi smluvními státy.
    2. 1.5 Konkrétní rozsah přístupu spojený s určitou důvěrnou informací je spíše výslovně určen než mlčky předpokládán a jsou provedeny konkrétní praktické kroky s cílem chránit je proti neoprávněnému či nedovolenému přístupu. Přísnost určení rozsahu dovoleného přístupu a požadované úrovně a intenzity ochrany před nedovoleným přístupem se řídí podle klasifikace těchto důvěrných informací. Avšak sama úroveň klasifikace neurčuje rozsah přístupu ke klasifikovaným informacím, ale jednoduše způsob, kterým se s nimi má nakládat a chránit je před nedovoleným zpřístupněním.
  1. 2. Přístup, šíření a ochrana
    1. 2.1 Rozsah přístupu k důvěrným informacím je úplný soubor možných příjemců zmocněných získat nebo uchovávat tyto informace; šíření je proces aktivního předávání těchto informací jejich zmocněným příjemcům. Pojem „přístup“ k informacím tudíž znamená povolení jednotlivci získat nebo uchovat tyto informace. Šíření důvěrných informací je umožněno použitím ochranných opatření v souladu s úrovní citlivosti informací, takže se šíří v rozsahu nutném pro provádění Úmluvy bez zbytečného nebo nedovoleného zpřístupnění. Šíření důvěrných informací všem zmocněným příjemcům v rámci Organizace se tudíž musí bez ohledu na úroveň klasifikace uskutečňovat za přijetí odpovídajících ochranných opatření. V této souvislosti je potřebné si všimnout, že smluvní státy mají podle čl. VII odst. 6 Úmluvy povinnost s důvěrnými informacemi, které obdrží podle Úmluvy, nakládat ve zvláštním režimu.
    2. 2.2 Proto se mají vypracovat podrobné ochranné postupy a opatření s cílem dovolit přístup k důvěrným informacím jednotlivým pracovníkům Sekretariátu nebo smluvnímu státu v souladu s potřebou je ve svém zařazení znát nebo v souladu s určitým ustanovením Úmluvy, a přitom bránit všem ostatním v přístupu s přísností a úsilím, které odpovídají citlivosti informací stanovené jejich klasifikací. Poskytnutí důvěrných informací Konferenci a Výkonné radě vychází z obecných zásad šíření důvěrných informací.

Zásada potřeby znát

  1. 2.3 Zásada potřeby znát je řídící zásadou při určování rozsahu přístupu a příjemců šíření informací. V rámci Organizace neexistuje žádné absolutní právo dostávat důvěrné informace: žádný jednotlivý pracovník Sekretariátu a žádný člen jakéhokoliv orgánu Organizace není oprávněn z moci samotného postavení nebo úrovně k tomu, aby měl přístup k jakýmkoliv jednotlivým důvěrným informacím OPCW.
  2. 2.4 Přístup k důvěrným informacím se normálně povoluje na základě individuálního posouzení i v souladu s určením potřeby je ve svém zařazení znát. Existuje však nepodmíněná nutnost přístupu smluvních států k některým informacím v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy a toto i související ustanovení by se mělo považovat za ustanovení zakládající nezpochybnitelnou potřebu každého smluvního státu znát tyto informace, aby se mohl ujistit o pokračujícím dodržování Úmluvy jinými smluvními státy.
  3. 2.5 V rámci Sekretariátu jsou v rozumných mezích hlavním činitelem pro určení potřeby pracovníka znát důvěrné informace a následně rozsahu dovoleného přístupu k nim jeho konkrétní zařazení nebo úkoly jemu vymezené.
  4. 2.6 Generální ředitel má primární odpovědnost za zabezpečení ochrany důvěrných informací (Důvěrnostní příloha, odstavec 2). Z tohoto důvodu je generální ředitel, s výhradou ustanovení Úmluvy, konečným rozhodcem při určení potřeby znát ve vztahu k jakýmkoliv jednotlivým důvěrným informacím.

Správa šíření a postupy nakládání

  1. 2.7 Generální ředitel pověří Úřad důvěrnosti a bezpečnosti (OCS) celkovým dohledem nad správou ustanovení o důvěrnosti. Generální ředitel se může rozhodnout, že přenese určité záležitosti vztahující se k důvěrnosti na ředitele OCS. Konečná odpovědnost v oblasti důvěrnosti zůstává na generálním řediteli.
  2. 2.8 Po určení rozsahu dovoleného přístupu k důvěrným informacím na základě zásady potřeby znát je přístup povolen prostřednictvím podrobných postupů nakládání stanovených pro Organizaci s cílem zajistit, aby způsob přístupu a úroveň poskytované ochrany odpovídaly použité klasifikaci. Každý přístup pracovníka Sekretariátu k fyzickému nosiči uchovávajícímu důvěrné informace je řízen na základě potřeby znát a eviduje se, a tato evidence se uchovává. V případě, že se takový přístup uskutečňuje prostřednictvím elektronického systému údajů, je stanoven postup pro připojení a odpojení zmocněných pracovníků s cílem zajistit, aby žádný jednotlivec nemohl získat přístup jménem jiného pracovníka. OCS bude dohlížet na běžné fungování těchto postupů nakládáním s informacemi.

Určení rozsahu přístupu a šíření důvěrných informací smluvním státům

  1. 2.9 Existují různé okolnosti, kdy bude Sekretariát potřebovat určit povolený rozsah přístupu a následně šířit důvěrné informace smluvním státům. Ve všech případech je řídící zásadou zásada stanovená v odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, a jsou zavedeny postupy s cílem zajistit, že se plní požadavky tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu se běžně poskytují smluvním státům údaje, které tyto smluvní státy požadují s cílem ujistit se o pokračujícím dodržování této Úmluvy jinými smluvními státy. Dodržují se zvláště postupy řízení a prověřování informací, aby se zajistilo, že se informace, které se musí poskytovat všem smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se řádně poskytují bez další potřeby porady či schválení v rámci Sekretariátu.
  2. 2.10 V případě poskytnutí určitých důvěrných informací smluvnímu státu za určitým účelem, když se nejedná o podání zvláštního požadavku na šíření podle Úmluvy, ale účel se vztahuje ke konkrétnější potřebě znát (jako např. v průběhu vyjasňování podle čl. IX odst. 3 - 7 Úmluvy nebo při řešení sporů podle článku XIV Úmluvy), platí obecné pravidlo, že generální ředitel nebo jediný vyšší úředník, na něhož byla tato pravomoc zvláště přenesena v rámci primární odpovědnosti generálního ředitele, po konzultaci a po potvrzení potřeby znát dá zvláštní povolení k navrhovanému přístupu, se souhlasem každého smluvního státu, k němuž se informace vztahují nebo jenž tyto informace poskytl. Generální ředitel je vždy informován o jakémkoliv výkonu této pravomoci.
  3. 2.11 Způsob poskytování důvěrných informací smluvnímu státu Organizací vychází z potřeby nepřetržité ochrany na úrovni odpovídající citlivosti informací. Smluvní stát přijímající informace je na oplátku povinen poskytnout takovým důvěrným informacím zvláštní nakládání odpovídající úrovni jejich citlivosti a na požádání poskytne podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu poskytla Organizace.

Povolení přístupu jiným zmocněným příjemcům přidruženým k Organizaci

  1. 2.12 Může se stát, že bude potřebné šířit důvěrné informace OPCW určitým zmocněným subjektům či jednotlivcům, kteří stojí mimo rámec Sekretariátu, ale jsou nedílnou součástí provádění konkrétních funkcí Organizace stanovených v Úmluvě. Generální ředitel stanoví přísný režim, jímž se řídí tento přístup, a v souladu s odstavcem 2 Důvěrnostní přílohy Úmluvy si podrží primární odpovědnost za jakýkoliv přístup schválený podle tohoto režimu. Každý takový navrhovaný přístup musí být výslovně povolen generálním ředitelem nebo jediným vyšším úředníkem, na něhož byla tato pravomoc podle režimu a pod přímou odpovědností generálního ředitele přenesena, a to až poté, co byla pro navrhovaného příjemce jasně stanovena potřeba důvěrné informace v jeho zařazení znát. Generální ředitel je vždy informován o jakémkoli výkonu této pravomoci.
    1. - Sekretariát informuje smluvní stát o každém takovém přístupu těchto zmocněných subjektů či jednotlivců k důvěrným informacím týkajícím se území smluvního státu či jakéhokoliv jiného místa pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou. Jako podmínka takového přístupu se požaduje zvláštní dohoda o zachování mlčenlivosti, která stanoví ochranu důvěrnosti, a tato dohoda je závazná pro každého jednotlivce, který v ní je označen za zmocněného příjemce informací. Jako předběžné opatření může být provedeno ohodnocení úrovně ochrany, kterou má navrhovaný příjemce informací zajistit důvěrným informacím.
    2. - Výše uvedená zásada platí pro přepravu vzorků do určených laboratoří v režimu stanoveném podle části II odst. 56 Kontrolní přílohy Úmluvy. Může také mimo jiné platit pro jakýkoliv přístup k důvěrným informacím OPCW požadovaný zmocněným odborníkem (takovým, který může být jmenován podle čl. IX odst. 4 písm. e) Úmluvy nebo podle části XI odst. 8 Kontrolní přílohy Úmluvy) k výkonu jeho úřední funkce.
    3. - V případě přístupu k důvěrným informacím ze strany zmocněných subjektů či jednotlivců mimo rámec Sekretariátu, je takový přístup přísně omezen na nejmenší míru nezbytnou pro výkon funkcí, které jsou nedílnou součástí provádění Úmluvy.
  1. 2.13 Každá osoba, jíž byl povolen přístup k důvěrným informacím OPCW v souladu s tímto ustanovením, odpovídá za zajištění toho, aby každá osoba mimo rámec Sekretariátu, které následně zpřístupní takové informace, měla potřebu je ve svém zařazení znát a také písemné povolení generálního ředitele nebo zástupce (jak je uvedeno v bodu 2.12 výše) povolující potřebný přístup.

Určení rozsahu přístupu k důvěrným informacím v rámci Sekretariátu

  1. 2.14 Přístup k důvěrným informacím OPCW v rámci Sekretariátu je povolen pouze těm, pro něž je takový přístup nezbytný k plnění stanovených služebních povinností. Při určení potřeby znát v rámci Sekretariátu se věnuje pečlivá pozornost formálnímu popisu práce pracovníka a uvedenému rozsahu přístupu k důvěrným informacím. Při povolování přístupu k informacím OPCW PROTECTED a OPCW HIGHLY PROTECTED se požaduje výslovný odkaz na konkrétní služební funkce zaměstnance. Dovolený rozsah přístupu k důvěrným informacím klasifikovaným jako OPCW HIGHLY PROTECTED se vyjadřuje písemně na základě individuálního posouzení.
  2. 2.15 Vede se evidence těch zaměstnanců, jejichž služební povinnosti s sebou nesou pravidelný přístup k důvěrným informacím týkajícím se každého smluvního státu. Sekretariát informuje smluvní stát o návrzích poskytnout konkrétnímu zaměstnanci přístup k důvěrným informacím týkajícím se území tohoto smluvního státu nebo jakéhokoliv jiného místa pod jeho jurisdikcí či kontrolou. Dotčený smluvní stát je informován nejméně třicet dnů před potvrzením přístupu. Jakékoliv jmenování pracovníků nebo změny v personální struktuře nebo funkcích, které povedou k přístupu k důvěrným informacím týkajícím se smluvních států, se musí oznámit dotčeným smluvním státům nejméně třicet dnů předem.
  3. 2.16 Pouze někteří vedoucí pracovníci jsou zmocněni povolit přístup k důvěrným informacím jiným pracovníkům pod jejich dohledem. Generální ředitel vytvoří administrativní směrnici, která určí příslušná kritéria přísně podle zásady potřeby znát. Povolení přístupu je v každém z případů podmíněno určením toho, že obsah má přímý význam pro vymezené povinnosti navrhovaného příjemce informací, přičemž každý takový přístup vždy podléhá přezkumu generálního ředitele. V případě nejistoty ohledně statutu potřeby znát“ navrhovaného příjemce informací na základě jeho zařazení či úkolu je nutné se poradit s vedoucím pracovníkem, který odpovídá za dohled nad příjemcem informací.
  1. 3. Zásady nakládání s důvěrnými informacemi a jejich šíření

Šíření důvěrných informací

  1. 3.1 Šíření důvěrných informací je třeba odlišit od procesu uvolňování informací Organizací. Obecně se šíření důvěrných informací vztahuje k dovolenému zpřístupnění těchto informací v rámci Organizace včetně všech jejích orgánů a vládám smluvních států, včetně vládních organizací a zmocněných subjektů či jednotlivců v rámci smluvních států, jichž se týká fungování Úmluvy, když je toto zpřístupnění důležité pro konkrétní služební úkoly nebo je v souladu s ustanoveními Úmluvy o poskytování informací smluvním státům. Pokud jde o „uvolnění” informací Organizací5, je tento proces a přesný rozsah jeho použití definován v části VII této politiky.

Získávání, sběr a vytváření důvěrných informací

  1. 3.2 Organizace nepřetržitě používá zvláštní postupy nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrany od jejich prvního získání, sběru nebo vytvoření a při všech následných činnostech během jejich šíření. Organizace získává, sbírá a vytváří informace6, které mohou být důvěrné, několika způsoby:
    1. a) informace poskytují Organizaci smluvní státy:
      1. - v souladu s jejich povinnostmi předložit deklarace a požadavky na ohlašování stanovenými podle Úmluvy;
      2. - během formálního postupu stanoveného podle Úmluvy, jako jsou postupy zahrnuté v článku IX Úmluvy; a
      3. - při předávání dalších informací vztahujících se k provádění Úmluvy;
    1. b) jiné informace týkající se provádění Úmluvy ve smluvním státě může předávat Sekretariátu tento smluvní stát;
    2. c) informace může předávat Sekretariátu nebo jinému orgánu Organizace zástupce smluvního státu během formálního postupu stanoveného podle Úmluvy, jako jsou postupy zahrnuté v článku IX Úmluvy;
    3. d) informace získává nebo sbírá inspekční tým během inspekce na místě;
    4. e) informace vytvoří zaměstnanci Sekretariátu slučováním nebo jiným zpracováním jiných informací, například během analyzování vzorků nebo sestavování inspekčních zpráv. Vytvořené informace mohou čerpat z informací původně poskytnutých smluvními státy nebo je zdvojovat, nebo mohou používat pouze informace ze Sekretariátu. Slučování informací nebo provádění analýzy může vytvořit důvěrné informace, které mají vyšší úroveň citlivosti než jejich původní zdroje.
  1. 3.3 Když Organizace přijímá informace z kteréhokoliv z těchto zdrojů, přebírá zvláštní povinnosti patřičně je chránit a nakládat s nimi. Původní příjemce nebo původce informací je především povinen zajistit, aby byl jasně určen důvěrný obsah a aby tam byla použita správná klasifikace, a to v případě potřeby po poradě s OCS. Důvěrné informace, které sestavují nebo slučují zaměstnanci sekretariátu a které čerpají z důvěrných informací pocházejících od smluvních států, mají zpravidla přinejmenším takovou klasifikaci, kterou označil smluvní stát, pokud nedošlo ke snížení úrovně citlivosti informací se souhlasem smluvního státu původu nebo pokud nebyla určena vyšší úroveň citlivosti. Jakoukoliv odchylku od tohoto pravidla povoluje generální ředitel nebo k tomu zmocněný pracovník. Generální ředitel k tomu zmocnil ředitele OCS.
  2. 3.4 Informace vytvořené v rámci Sekretariátu (jako jsou analytické a jiné zprávy, politické dokumenty, profily, dopisy, memoranda), které obsahují důvěrné informace, zpočátku klasifikuje a označuje jejich původce v souladu s jejich citlivostí na takové úrovni, která je přinejmenším tak vysoká jako nejcitlivější klasifikace zdrojového materiálu, z něhož byly odvozeny nebo který byl použit při sloučení. Pokud došlo následně ke zvýšení úrovně citlivosti nad úroveň původního zdrojového materiálu, použije se vyšší úroveň klasifikace.
  3. 3.5 Informace včetně informací označených jako důvěrné, které předává Organizaci smluvní stát, musí být poskytnuty oficiálním zástupcem tohoto smluvního státu. Sekretariát zavede postup evidence za účelem zaznamenání příjmu takového materiálu a jeho oficiálního zdroje a tímto postupem se bude řídit.
  4. 3.6 Klasifikaci informací, které Sekretariátu poskytuje smluvní stát, pravděpodobně ve většině případů již určil tento smluvní stát vzhledem ke své primární pravomoci klasifikace. Přitom by měl smluvní stát vzít v úvahu úroveň citlivosti a odpovídající kritéria stanovená pro každou kategorii klasifikace v části V této politiky. Pokud smluvní stát poskytuje Sekretariátu informace, které se jeví jako důvěrné, avšak bez označení úrovně citlivosti, použije se prozatímní kategorie klasifikace, jak je uvedeno v části V bodu 2.2 této politiky.
  5. 3.7 Celková povinnost chránit informace po prvním zpřístupnění Organizaci a patřičně s nimi nakládat je zvláště důležitá tehdy, když se informace sbírají během inspekcí na místě, jako je sběr poznatků specifických pro místo nebo odběr vzorků. Konkrétní zásady nakládání s důvěrnými informace a pro jejich ochranu během inspekcí jsou odpovídajícím způsobem stanoveny v odstavci 6 této části.

Postupy nakládání pro ochranu důvěrných informací

Obecné pokyny pro nakládání a ochranu

  1. 3.8 Jednotliví pracovníci za žádných okolností nehovoří o důvěrných záležitostech ani je nezpřístupňují, když nemají kontrolu nad bezpečností informací a jejich prostředí. Generální ředitel stanoví v administrativní směrnici konkrétní postupy za účelem zabránění nedovolenému přístupu a zpřístupnění v rozhovoru či prostřednictvím telekomunikačních médií, přičemž úroveň fyzických nebo jiných ochranných opatřeních odpovídá úrovni citlivosti informací vyjádřené jejich klasifikací. Skutečné použití schváleného užití telekomunikací pro přenos důvěrných informací je omezeno na případy jasné operativní nutnosti.
  2. 3.9 S výhradou povinnosti zabránit nedovolenému přístupu mohou pracovníci Sekretariátu zpřístupnit důvěrné informace nebo o nich hovořit se:
    1. a) zmocněnými pracovníky Sekretariátu se stanovenou potřebou znát důvěrné informace;
    2. b) osobami, které nejsou pracovníky Sekretariátu a kterým byl povolen přístup podle ustanovení bodů 2.12 a 2.13 této části, jako jsou zmocnění odborníci nebo zmocnění pracovníci určené laboratoře, kteří jsou jednotlivě zavázáni dohodami o zachování mlčenlivosti; v takovém případě se množství zpřístupňovaných informací omezuje na nejmenší možnou míru a každá taková informace se poskytuje na základě potřeby ji znát, přesto by měla postačovat pro usnadnění úkolu, pro který byl povolen přístup k důvěrným informacím; a
    3. c) zmocněnými zástupci smluvního státu, jehož se informace týkají, kteří mají jasné oprávnění k takovému zpřístupnění, jak je výslovně stanoveno ustanovením Úmluvy, nebo pro které bylo stanoveno jiné zmocnění a potřeba znát důvěrné informace.
  1. 3.10 Generální ředitel vydá administrativní směrnice stanovící podrobné praktické postupy nakládání s následujícími kategoriemi fyzických nosičů za účelem zajištění ochrany důvěrných informací, které každý takový nosič nese, při všech operacích nakládání a uchovávání a OCS dohlíží na provádění těchto směrnic:
    1. - dokumenty včetně písemností a spisů;
    2. - počítačové materiály;
    3. - audiovizuální materiály; a
    4. - vzorky.

    Tyto administrativní směrnice mají za cíl vytvoření praktických mechanismů zajištění toho, že jsou dodržovány všechny zásady stanovené v tomto dokumentu.

  1. 3.11 Pro důvěrné informace, které se vztahují konkrétně ke kontrolovaným nebo deklarovaným objektům, se používá kódový systém a s tím spojené jejich uchovávání s cílem zabránit přímé identifikaci jakéhokoliv objektu, k němuž se takové informace vztahují, v co možná největší míře umožňující přitom účinnou kontrolu.
  1. 4. Zvláštní postupy nakládání s důvěrnými informacemi

Značení důvěrných informací

  1. 4.1 Za účelem řádného nakládání s důvěrnými informacemi OPCW se všechny dokumenty a nosiče pro uchovávání informací jasně označují v souladu s pokyny pro značení stanovenými v administrativní směrnici vydané generálním ředitelem a prováděné pod dohledem OCS. Základem značení budou tři kategorie klasifikace, z nichž jedna by měla být jasně použita na každý nosič nesoucí informace určené jako důvěrné:
    1. - OPCW RESTRICTED
    2. - OPCW PROTECTED
    3. - OPCW HIGHLY PROTECTED
  1. 4.2 Každý jednotlivý dokument musí být jasně označen podle nejvyšší úrovně citlivosti materiálu, který obsahuje. Pokud by to mohlo usnadnit následné uvolnění nebo šíření méně citlivých částí dokumentu, může být použita zásada značení po částech (odstavcích) tak, aby se oddíly v rámci dokumentu označily klasifikací podle jednotlivých úrovní citlivosti a celý dokument byl jasně označen nejvyšší úrovní citlivosti. Nebo mohou být všechny důvěrné informace obsaženy v důvěrné příloze k jinak neklasifikovanému dokumentu s tím, že celý dokument by byl jasně označen nejvyšším stupněm citlivosti.
  2. 4.3 Důvěrnostní příloha Úmluvy stanoví, že všechny údaje a dokumenty, které získá Sekretariát, jsou nejdříve posuzovány z hlediska důvěrného obsahu (odst. 2 písm. b)) a že pokud je důvěrný, jsou takové údaje a dokumenty klasifikovány (odst. 2 písm. d)); tento proces je v souladu s právem jakéhokoliv smluvního státu označit informace, které poskytuje, jako důvěrné. Útvar Sekretariátu, který přijímá daný dokument, bude pro tento úkol odpovídajícím útvarem a, když je to považováno za nutné, bude z tohoto důvodu s pomocí OCS zavádět postupy k zajištění toho, aby všechny informace s možným důvěrným obsahem, které byly získány mimo Sekretariát, byly vyhodnoceny a aby byla jasně označena jakákoliv nutná klasifikace. Určení klasifikace, která má být použita, a pravomoci klasifikovat musí být v souladu s klasifikačním systémem OPCW. V případech, kdy se informace jeví jako důvěrné, ale původně nebyly jasně označeny svým původcem, provede odpovídající označení útvar v případě nutnosti spolu se stanovením prozatímní kategorie klasifikace. Jakákoliv takto použitá prozatímní klasifikace by měla být okamžitě potvrzena, změněna nebo zrušena po poradě s původcem informací.
  3. 4.4 Požaduje se, aby všechny důvěrné informace vytvořené na Sekretariátu byly jasně označeny svým původcem v souladu s prozatímní kategorií klasifikace odpovídající jejich citlivosti. Úroveň této klasifikace musí být určena v souladu s klasifikačním systémem OPCW. Vedoucí odboru musí dohlížet na řádné značení interně vytvořených důvěrných materiálů v rámci celkové koordinace a pravomoci OCS.
  4. 4.5 Informace vytvořené inspektory na základě informací, které jim poskytl kontrolovaný smluvní stát, jako jsou inspekční zprávy nebo jejich části, jsou označeny klasifikací, která se shoduje s úrovní citlivosti, jakou uvedl smluvní stát. V případech, kdy je úroveň citlivosti takových informací nejasná, se s informacemi nakládá jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, dokud se nevyjasní jejich úroveň citlivosti prostřednictvím konzultací s kontrolovaným smluvním státem.

Archivování a vedení záznamů

  1. 4.6 Sekretariát v souladu s administrativní směrnicí vydanou generální ředitelem a prováděnou pod dohledem OCS stanoví postupy archivování a vedení záznamů k zajištění toho, aby se evidoval interní pohyb a archivování důvěrných informací. Tyto postupy zaznamenávají poskytnutí veškerých takových důvěrných informací jakékoliv osobě, agentuře nebo subjektu v rámci Sekretariátu i mimo něj včetně jejich poskytnutí zástupcům smluvních států.
  2. 4.7 Všechny důvěrné informace by měly být uchovávány a interně rozesílány způsobem, který eviduje každého pracovníka, který měl k nim přístup, a datum a čas přístupu. Sekretariát také stanoví dodatečné postupy vedení záznamů s cílem zajistit nepřetržité monitorování informací OPCW HIGHLY PROTECTED a určit, kdo měl nebo právě má takové informace v držení.

Kopírování důvěrných informací

  1. 4.8 Kopírování informací znamená jejich množení způsobem, který vytváří další případný nebo možný přístup k informacím. Při kopírování důvěrných informací by měl být počet kopií co nejmenší a odpovídat schválenému rozsahu přístupu a následného šíření. Pracovník odpovědný za kopírování informací musí zajistit, že všechny kopie kopírovaného dokumentu mají jasně odpovídající značení.
  2. 4.9 Klasifikované informace se budou kopírovat pouze za spořádaných a kontrolovatelných podmínek. Informace OPCW HIGHLY PROTECTED se mohou kopírovat pouze po získání evidovaného souhlasu zmocněného vedoucího pracovníka, a to jiného, než je pracovník, který bude informace kopírovat, nebo na základě zvláštního trvalého příkazu. Takový souhlas může stanovit, že se kopírování musí provádět pod dohledem jiného pracovníka. Počet kopií se musí zaznamenat a každá kopie se musí očíslovat. Kopie by se měly rozdávat schváleným příjemcům s tím, že se toto předání eviduje. Jakékoliv přebytečné kopie nebo kopie, které se již nepoužívají, se vrátí pracovníkovi archivu, který je archivuje nebo zničí s tím, že tento úkon eviduje.
  3. 4.10 Informace poskytované smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, které jsou však důvěrné, se běžně kopírují a šíří v souladu s požadavky smluvních států a v souladu s administrativní směrnicí vydanou generálním ředitelem. V případě informací OPCW PROTECTED a OPCW HIGHLY PROTECTED by se měl uchovávat záznam o počtu vytvořených kopií a o příjemci (příjemcích) každé kopie.

Likvidace a zničení důvěrných informací

  1. 4.11 Administrativní směrnice vydaná generálním ředitelem stanoví pro Sekretariát postupy nakládání s cílem zajistit bezpečnou likvidaci a zničení materiálů obsahujících důvěrné informace. Tyto postupy zahrnují:
    1. - technické metody zničení nebo likvidace pro všechny kategorie nosičů;
    2. - evidenci zničeného nebo zlikvidovaného materiálu;
    3. - postupy svědčení při ničení a likvidaci; a
    4. - požadavky na ohlašování pro vysoce klasifikované materiály poskytované smluvními státy.

Přenos důvěrných informací

  1. 4.12 Přenos důvěrných informací v listinné a v elektronické podobě do Sekretariátu a z něho probíhá v souladu s úrovní citlivosti informací a řídí se přísnými postupy stanovenými v administrativní směrnici vydané generálním ředitelem. Tyto postupy zahrnují:
    1. - pokyny pro bezpečné odesílání důvěrných informací poštou nebo jejich přenos z klávesnice a jejich bezpečné osobní převážení; a
    2. - postupy pro bezpečný přenos telefonicky, telefaxem a jinými telekomunikačními systémy.
  1. 4.13 Tato pravidla musí u každé šířené důvěrné informace zajistit, aby:
    1. - informace byla doručena na místo určení;
    2. - přístup k jakýmkoliv přenášeným údajům měli pouze zmocnění uživatelé; a
    3. - příjemce zprávy si mohl ověřit, že odesilatelem je zmocněná osoba.
  1. 4.14 Administrativní směrnice vydaná generálním ředitelem bude popisovat normy stanovené pro bezpečný komunikační systém vytvořený pro Systém řízení informací (IMS), a tento komunikační systém bude použit v inspekčním manuálu.

Zabezpečení důvěrných informací

  1. 4.15 Pracovníci a jiné osoby zmocněné v souladu s body 2.12 a 2.13 výše, kteří používají důvěrné informace nebo odpovídají za jejich úschovu, musí přijmout veškerá bezpečnostní opatření k tomu, aby zabránili úmyslnému nebo náhodnému přístupu osob, které nejsou zmocněny, k těmto informacím. Toto zahrnuje přinejmenším dodržování všech postupů a splnění všech norem zavedených v rámci Organizace pro nakládání s důvěrnými informacemi a pro jejich ochranu a zajištění nepřetržité ochrany během jejich šíření.
  2. 4.16 Důvěrné informace se nesmějí používat nebo umísťovat tak, aby byly vystaveny nebo zpřístupněny jednotlivcům, kteří nejsou zmocněni mít k takovým informacím přístup. Generální ředitel jmenoval OCS k zavedení postupů s cílem zajistit, aby pracovníci Sekretariátu řádně nakládali s důvěrnými informacemi. Generální ředitel zajistí, aby se tyto postupy prováděly v plném rozsahu, aby se zjistila a ohlásila všechna jejich porušení a aby se ukládaly odpovídající disciplinární sankce v souladu s částí IX této politiky.

Fyzická ochrana a uložení

  1. 4.17 Generální ředitel stanoví v administrativní směrnici opatření pro fyzickou bezpečnost kanceláří, laboratoří, prostor pro uložení informací, počítačových nosičů a audiovizuálních materiálů klasifikovaných jako důvěrné, jakož i normy pro fyzická zařízení pro uložení v rámci Sekretariátu, včetně zámků a bezpečnosti zajištěných prostor, archivních skříní a zapečetěných schránek. Tato opatření zahrnují postupy pro omezení přístupu do budov OPCW a jiných míst a pro evidenci přítomnosti návštěvníků a pracovníků v pracovní době i po ní. Postupy zahrnují zvláštní opatření pro vstup do zvláště citlivých prostor v rámci budovy (budov) OPCW a jiných míst, jako jsou prostory pro uložení důvěrných informací, kancelářské prostory, kde se pracuje se zpracováním a validací deklarací a inspekčními zprávami, operační středisko a laboratoř OPCW.
  2. 4.18 Důvěrné informace jsou bezpečně uloženy v prostorách Organizace. Některé údaje nebo dokumenty mohou být uloženy rovněž u národního orgánu smluvního státu. Citlivé informace, zejména fotografie, plány a další dokumenty, které jsou potřebné pouze pro inspekci konkrétního objektu, mohou být uzamčeny v tomto objektu (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odst. 2 písm. e)).
  3. 4.19 Uložení důvěrných informací OPCW u národního orgánu smluvního státu nebo v kontrolovaném objektu by se mělo pokud možno shodovat s minimálními standardy, které používá Sekretariát.

Přemístění důvěrných informací z prostor OPCW

  1. 4.20 V administrativní směrnici vydané generálním ředitelem jsou stanoveny postupy nakládání s důvěrnými informacemi při jejich přemístění z prostor OPCW, mezi kontrolovanými místy a Organizací a mezi Organizací a zástupci smluvních států. Jakékoliv takové přemístění se uskuteční pouze pro účely vztahující se k provádění Úmluvy a pouze v co nejmenším rozsahu nutném pro provádění povolených služebních funkcí.

Ztráta důvěrných informací

  1. 4.21 V administrativní směrnici vydané generálním ředitelem jsou stanoveny postupy zahrnující případ ztráty nebo podezření na ztrátu důvěrných informací OPCW, včetně ztráty u inspektora, u pracovníka Sekretariátu nebo u zástupce smluvního státu, jakož i ztrátu při přepravě. Takové postupy zahrnují požadavky na ohlašování, vyšetřování a konzultace s dotčenými smluvními státy. Protože ztráta nebo podezření na ztrátu ukazují na možné porušení důvěrnosti, musí se uplatňovat postupy zabývající se porušením nebo údajným porušením důvěrnosti.
  1. 5. Postupy nakládání pro jednotlivé informační nosiče
    1. 5.1 Postupy nakládání s důvěrnými informacemi stanovené v odstavci 4 výše platí pro všechny důvěrné informace bez ohledu na nosič, na němž se uchovávají; následující dodatečné postupy se týkají informací přenášených na konkrétních druzích nosičů.

Audiovizuální materiál

  1. 5.2 Administrativní směrnice stanoví postupy pro nakládání s audiovizuálním materiálem obsahujícím důvěrné informace, přičemž stanoví úrovně ochrany v souladu s kategoriemi klasifikace a řídí se přesně postupy stanovenými pro nakládání s dokumenty obsahujícími důvěrné informace.

Důvěrné informace v počítačích a počítačovém materiálu

  1. 5.3 Musí se kontrolovat přístup ke všem místům OPCW a klíčovým složkám IMS, jako jsou servery a velkokapacitní paměti. Veškerý hardware v důvěrné části IMS a zvláště pracovní stanice, servery a uživatelská koncová zařízení se chrání nejen proti krádeži nebo trestnému poškození, ale také proti nedovolenému fyzickému přístupu a pokusům o manipulaci. Kromě toho jsou pod dohledem a evidují se údržbářské a opravárenské činnosti na hardwaru důvěrné části IMS. Přístup k takovému hardwaru, jako jsou servery, tiskárny, zálohovací zařízení a jiná výstupní zařízení, je omezen na pracovníky s odpovídajícím prověřením.
  2. 5.4 Postupy pro ochranu údajů uložených v důvěrné části IMS a jakýchkoli jiných systémů elektronického zpracování údajů nebo pamětí obsahují tyto prvky:
    1. - opatření pro kontrolu přístupu proti uživatelům, kteří nejsou zmocněni, nebo proti nedovolenému externímu přístupu;
    2. - oddělení souborů a údajů různých uživatelů; a
    3. - prověřování činností uživatele včetně přístupu do databází a změn parametrů operačního systému a systémových souborů. Zvláště se eviduje jakýkoliv přístup pracovníka k počítačovým souborům obsahujícím důvěrné informace a tyto záznamy se pravidelně prověřují.
  1. 5.5 Postupy počítačového zabezpečení údajů, dokumentů a informací poskytnou podrobné pokyny pro ochranu důvěrnosti při tvorbě, nakládání, značení, zálohování a likvidaci všech forem počítačových souborů, počítačových dokumentů a jiných dokumentů vztahujících se k úkolům, jako je správa systému a řízení a provoz počítačové bezpečnosti.
  2. 5.6 S počítačovým materiálem (včetně přenosných paměťových nosičů jako diskety) a s důvěrnými informacemi uloženými v Systému řízení informací OPCW se musí nakládat a musí se chránit v souladu s postupy nakládání a uložení podporovanými podrobnými technickými návody stanovenými generálním ředitelem v administrativní směrnici.

Vzorky z inspekcí na místě

  1. 5.7 Část II odst. 55 Kontrolní přílohy Úmluvy upravuje odesílání vzorků odebraných během inspekcí pro analýzu mimo objekt do určených laboratoří. Proces odebírání vzorků se svou podstatou vztahuje ke kontrole dodržování Úmluvy, avšak takové vzorky mohou také náhodou nést a potenciálně poskytovat jiné informace, které se samotné přímo nevztahují ke kontrole. Z tohoto důvodu zahrnuje inspekční manuál postupy zajištění ochrany důvěrnosti vzorků přepravovaných k analýze mimo objekt do určených laboratoří.